EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 25.4.2025

COM(2025) 181 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ,

Zpráva o politice hospodářské soutěže za rok 2024

{SWD(2025) 102 final}

Obsah

1.    Úvod    

2.    Modernizace a zjednodušení pravidel hospodářské soutěže s cílem přispět ke konkurenceschopnosti EU, zelené a digitální transformaci a posílení jednotného trhu    

2.1 Vyhodnocování a revize antimonopolních pravidel a pravidel pro spojování podniků    

2.2 Hodnocení a revize pravidel a pokynů pro státní podporu    

2.3 Politika státní podpory jako klíč k odolnosti v době krize    

Dočasný krizový a transformační rámec na podporu přechodu na klimaticky neutrální hospodářství    

Provádění Nástroje pro oživení a odolnost    

3. Účinné prosazování pravidel hospodářské soutěže přispělo k zelené a digitální transformaci EU a k posílení jednotného trhu    

3.1 Zachování spravedlivých trhů otevřených hospodářské soutěži a posílení jednotného trhu    

Prosazování antimonopolních pravidel    

Kontrola spojování podniků    

Kontrola státní podpory    

3.2 Podpora zelené transformace    

Prosazování antimonopolních pravidel    

Kontrola spojování podniků    

Kontrola státní podpory    

3.3 Podpora hospodářství, které pracuje ve prospěch lidí    

Odvětví finančních služeb    

Daně    

4. Účinné prosazování nařízení o digitálních trzích a nařízení o zahraničních subvencích    

4.1 Řešení výzev a dynamiky digitálních trhů prosazováním nařízení o digitálních trzích    

4.2 Ochrana jednotného trhu před zahraničními subvencemi, které narušují hospodářskou soutěž, prosazováním nařízení o zahraničních subvencích    

5. Dopad politiky hospodářské soutěže a jejího prosazování    

5.1 Přínosy prosazování hospodářské soutěže pro spotřebitele a občany    

5.2 Ochrana hospodářské soutěže v měnícím se světě    

5.3 Dopad politiky státní podpory na jednotný trh    

6. Komunikace a propagace na podporu politiky hospodářské soutěže    

7. Vztahy s ostatními orgány EU    

8. Politika hospodářské soutěže v evropském a celosvětovém kontextu    

8.1 Podpora evropské kultury hospodářské soutěže prostřednictvím Evropské sítě pro hospodářskou soutěž    

8.2 Pomoc členským státům při reformách prostřednictvím Nástroje pro technickou podporu    

8.3 Mezinárodní vztahy    

1.Úvod

Od samého počátku evropského projektu hraje politika hospodářské soutěže zásadní roli při utváření jednotného trhu. Politika hospodářské soutěže umožňuje společnostem všech velikostí soutěžit a růst na základě výkonnosti v EU a zároveň podporuje inovace a růst a přispívá k celkové konkurenceschopnosti a odolnosti hospodářství EU.

Politika EU v oblasti hospodářské soutěže spolu s účinným prosazováním pravidel hospodářské soutěže udržuje nízké ceny, zvyšuje kvalitu výrobků a urychluje inovace, což obecně zvyšuje blahobyt spotřebitelů a podniků. Cílem politiky EU v oblasti hospodářské soutěže je udržet trhy otevřené a otevřené hospodářské soutěži, zejména odstraňováním a sankcionováním praktik, které narušují hospodářskou soutěž, a povolováním pouze té státní podpory, která ji narušuje nejméně.

V roce 2024 byly zveřejněny dvě zprávy, a to od Enrica Letty 1 a od Maria Draghiho 2 . Lettova zpráva obsahuje doporučení, jak zlepšit jednotný trh, a Draghiho zpráva obsahuje návrhy, jak zvýšit konkurenceschopnost EU. Obě zprávy zdůrazňují, že jednotný trh je nejlepší výhodou EU pro konkurenceschopnou, čistou a digitální budoucnost a že účinné prosazování pravidel hospodářské soutěže je základním zdrojem růstu produktivity a konkurenceschopnosti v EU. Základním rysem dobře fungujících trhů je účinná hospodářská soutěž.

V této souvislosti Evropská komise (dále jen „Komise“) a její Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž v roce 2024 pokračovaly v rozvoji politiky hospodářské soutěže EU, aby bylo dosaženo cílů zeleného, digitálního a odolného evropského hospodářství, a také v aktivním prosazování pravidel hospodářské soutěže. Základním rysem dobře fungujících trhů je účinná hospodářská soutěž. Politika hospodářské soutěže však nefunguje ve vzduchoprázdnu. Odvětvové předpisy a prosazování hospodářské soutěže fungují společně a vzájemně se posilují.

Zprávu o hospodářské soutěži za rok 2024 předkládá Komise Evropskému parlamentu, Radě Evropské unie, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Zpráva popisuje klíčový vývoj politiky EU v oblasti hospodářské soutěže a prosazování jejích pravidel v roce 2024. Komplexnější popis vývoje politiky, donucovacích opatření a důležité judikatury je obsažen v pracovním dokumentu útvarů Komise (SWD), který je přiložen ke zprávě.

2.Modernizace a zjednodušení pravidel hospodářské soutěže s cílem přispět ke konkurenceschopnosti EU, zelené a digitální transformaci a posílení jednotného trhu

V roce 2024 bylo vykonáno mnoho práce s cílem zajistit, aby všechny nástroje pro prosazování pravidel hospodářské soutěže (kontrola spojování podniků, antimonopolní pravidla a kontrola státní podpory) byly i nadále vhodné pro ochranu spravedlivé hospodářské soutěže a byly v souladu s cíli zeleného, digitálního a odolného hospodářství EU.

2.1 Vyhodnocování a revize antimonopolních pravidel a pravidel pro spojování podniků

V únoru 2024 přijala Komise revidované sdělení o definici trhu, které aktualizuje způsob definování trhů s cílem zohlednit novou situaci na trhu a vývoj rozhodovací praxe a judikatury 3 . Definice trhu vyžaduje při posuzování spojování podniků a většiny antimonopolních řízení určení prostoru, v němž probíhá hospodářská soutěž mezi společnostmi. Sdělení o definici trhu zvyšuje transparentnost a právní jistotu pro podniky, usnadňuje dodržování předpisů a přispívá k účinnějšímu prosazování pravidel hospodářské soutěže. Revidované sdělení o definici trhu poskytuje aktuální a přístupnější pokyny. Popisuje obecné zásady a zdůrazňuje význam necenových parametrů pro definici trhu, jako jsou inovace, kvalita, spolehlivé dodávky a udržitelnost. Sdělení o definici trhu dále obsahuje pokyny k definicím trhu za specifických okolností, například na digitálních trzích, v odvětvích zaměřených na inovace a na trzích procházejících strukturálními změnami. Sdělení o definici trhu se rovněž zabývá kvantitativními technikami používanými při definování trhů a výpočtu podílů na trhu.

Hodnocení antimonopolního procesního rámce bylo dokončeno v roce 2024. Nařízení č. 1/2003 4 a jeho prováděcí akt, nařízení č. 773/2004 5 , stanoví procesní rámec, jehož cílem je zajistit účinné a jednotné uplatňování článků 101 a 102 SFEU. Po rozsáhlém shromažďování důkazů, veřejné konzultaci a průzkumu Komise v září 2024 zveřejnila pracovní dokument útvarů Komise 6 , v němž jsou uvedeny výsledky hodnocení. V průběhu celého procesu hodnocení spolupracovaly útvary Komise s vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž členských států. Zaměstnanci Komise dospěli k závěru, že hodnocená nařízení obecně dobře splnila svůj cíl účinného a jednotného uplatňování článků 101 a 102 SFEU, a to jak díky změnám, které přinesla v oblasti donucovacích pravomocí Komise, tak díky tomu, že zmocnila vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž k prosazování pravidel hospodářské soutěže EU. Hodnocení rovněž určilo oblasti k dalšímu zvážení s cílem zajistit, že prosazování hospodářské soutěže bude držet krok s digitalizací, a zajistit soudržné a rychlé prosazování antimonopolních pravidel.

Zneužívání dominantního postavení, které vylučuje konkurenci, poškozuje jak podniky, tak spotřebitele. Zvyšuje totiž ceny, omezuje inovace a zhoršuje kvalitu zboží a služeb. V roce 2024 Komise pokračovala v přípravě nových pokynů týkajících se zneužívání dominantního postavení vylučujícího ostatní soutěžitele. Účelem těchto pokynů je systematizovat judikaturu týkající se jednání vylučujícího ostatní soutěžitele podle článku 102 SFEU s cílem zajistit právní jistotu a předvídatelnost a poskytnout společnostem operativní pokyny. Cílem pokynů je rovněž podpořit funkční přístup založený na účincích, který je v souladu s ekonomickým myšlením a přispívá k účinnému prosazování článku 102 SFEU. V srpnu 2024 Komise zveřejnila návrh pokynů týkajících se zneužívání dominantního postavení vylučujícího ostatní soutěžitele k připomínkám 7 . Evropská síť pro hospodářskou soutěž následně podpořila návrh pokynů ve společném prohlášení vydaném v září 2024 8 .

V lednu 2024 zahájila Komise hodnocení nařízení o blokových výjimkách pro motorová vozidla. Účelem tohoto hodnocení je posoudit, do jaké míry je dané nařízení stále vhodné pro daný účel. V dubnu 2023 Komise prodloužila platnost nařízení o blokových výjimkách pro motorová vozidla o pět let do 31. května 2028 9 . Toto omezené prodloužení poskytlo Komisi více času na posouzení nových trendů, například trendů vyplývajících z rozšiřujícího se používání digitálních prvků v nových vozidlech. Komise rovněž aktualizovala doplňkové pokyny pro toto odvětví 10 o stejnou dobu platnosti.

Hodnocení pravidel pro dohody o převodu technologií bylo dokončeno. Nařízení o blokových výjimkách pro převod technologií 11 vyjímá určité kategorie dohod a jednání z působnosti pravidel hospodářské soutěže EU. Platnost stávajícího nařízení o blokových výjimkách pro převod technologií vyprší 30. dubna 2026 a toto nařízení bylo předmětem hodnocení (včetně doprovodných pokynů) 12 s cílem posoudit, jak se pravidla osvědčila v praxi, a pomoci rozhodnout, zda by Komise měla nechat nařízení pozbýt platnosti, prodloužit jeho platnost, nebo připravit revidované nařízení a související pokyny. Výsledky hodnocení byly zveřejněny v listopadu 2024 13 . Hodnocení ukázalo, že nařízení o blokových výjimkách pro převod technologií a pokyny k dohodám o převodu technologií byly do značné míry úspěšné při zajišťování účinného, efektivního a jednotného uplatňování pravidel hospodářské soutěže EU na dohody o převodu technologií a že jejich cíle zůstávají relevantní. Hodnocení rovněž ukázalo, že nařízení o blokových výjimkách pro převod technologií a doprovodné pokyny by mohly být vylepšeny a zjednodušeny, aby se zvýšila právní jistota a zohlednil nedávný vývoj na trhu. Komise přezkoumá rámec pro přenos technologií, aby zajistila, že společnosti budou mít k dispozici jasná, jednoduchá a aktuální pravidla pro technologické licenční smlouvy podporující hospodářskou soutěž, což usnadní šíření technologií, podpoří počáteční výzkum a vývoj a podpoří inovace.

V listopadu 2024 zveřejnila Komise studii následného hodnocení, kterou zadalo GŘ pro hospodářskou soutěž a která se týkala likvidačních akvizic („killer acquisition“) ve farmaceutickém odvětví 14 . Pro účely této studie byly likvidační akvizice definovány jako akvizice inovativních farmaceutických produktů ve vývoji, jejichž cílem nebo účinkem je ukončení jednoho z překrývajících se projektů výzkumu a vývoje. Existuje značné riziko, že tyto likvidační akvizice sníží inovační soutěž v rámci transakce a nakonec i na celém trhu. Studie hodnotila nejen transakce v oblasti fúzí a akvizic, ale také další typy transakcí včetně licenčních smluv a dohod o spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje 15 . Podle studie se v letech 2014 až 2018 v průměru 48 transakcí ročně týkalo akvizice úzce se překrývajících projektů výzkumu a vývoje na úrovni klinického hodnocení. Ve značném počtu z nich byl jeden z projektů stran v oblasti výzkumu a vývoje následně zrušen. Bez přístupu k interním dokumentům nebyla studie schopna identifikovat konkrétní příklady transakcí, u nichž bylo potvrzeno („prokázáno“), že se jedná o likvidační akvizice, ale u osmnácti transakcí za rok bylo zjištěno, že „si zaslouží další zkoumání“, což znamená, že neexistoval žádný jasně identifikovatelný technický nebo bezpečnostní důvod, který by dané ukončení vysvětloval. Studie hodnotila dosavadní postup Komise při prosazování práva v souvislosti s potenciálními likvidačními akvizicemi a právní rámec, kterým se Komise v tomto ohledu řídí. Ze studie vyplývá, že Komise správně posoudila teorie újmy v pěti případech fúzí, které se týkaly likvidačních akvizic 16 . Studie navíc zahrnovala návrhy na zlepšení návrhu nápravných opatření. V neposlední řadě studie analyzovala vhodnost fúzí a antimonopolních nástrojů používaných k řešení likvidačních akvizic v případech, kdy Komise nemá pravomoc 17 .

2.2 Hodnocení a revize pravidel a pokynů pro státní podporu

V květnu 2024 Komise změnila pokyny k regionální státní podpoře 18 . Možnost členských států poskytovat podporu v rámci regionální státní podpory je důležitým nástrojem na podporu investic v méně zvýhodněných regionech Evropy a na posílení sociální a hospodářské soudržnosti. Změna pokynů k regionální státní podpoře 19 umožnila členským státům změnit jejich mapy regionální podpory tak, aby poskytovaly vyšší částky regionální podpory na investiční projekty spadající pod Platformu strategických technologií pro Evropu STEP) 20 až o 10 procentních bodů v regionech způsobilých pro podporu podle čl. 107 odst. 3 písm. a) SFEU (tzv. oblasti podle písmene a)) a o 5 procentních bodů v regionech způsobilých pro podporu podle čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU (tzv. oblasti podle písmene c)). Cílem platformy STEP je podpořit vývoj a výrobu kritických technologií relevantních pro ekologickou a digitální transformaci, jakož i pro strategickou suverenitu EU.

Při financování ekonomiky, zejména pro začínající podniky, malé a střední podniky a společnosti se střední tržní kapitalizací, hraje klíčovou úlohu rizikové financování. V lednu 2024 poskytla Komise členským státům praktické pokyny, jak posuzovat existenci podpory na opatření rizikového financování při zvažování, zda veřejná opatření k usnadnění přístupu podniků k financování představují státní podporu, či nikoli 21 .

Dne 1. ledna 2024 vstoupila v platnost dvě revidovaná nařízení o podpoře de minimis. Třetí nařízení o podpoře de minimis bylo přijato v prosinci 2024.

Revidované obecné nařízení o podpoře de minimis 22 bude platit do 31. prosince 2030. Toto nařízení vyjímá malé částky podpory z oblasti působnosti kontroly státní podpory EU, protože se má za to, že nemají žádný vliv na obchod mezi členskými státy a nenarušují ani nemohou narušit hospodářskou soutěž. Hranice pro osvobození byla zvýšena z 200 000 EUR na 300 000 EUR na společnost po dobu tří let. Členské státy budou povinny registrovat podporu de minimis v centrálním registru zřízeném na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni EU. Tato povinnost se začne používat ode dne 1. ledna 2026.

Dne 1. ledna 2024 vstoupilo v platnost také revidované nařízení o podpoře de minimis pro služby obecného hospodářského zájmu 23 . Hranice pro osvobození pro podporu de minimis pro služby obecného hospodářského zájmu byla zvýšena z 500 000 EUR na 750 000 EUR na společnost po dobu tří let. Stejně jako u obecného nařízení o podpoře de minimis budou členské státy povinny registrovat podporu de minimis pro služby obecného hospodářského zájmu v centrálním registru zřízeném na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni EU. Tato povinnost se začne používat ode dne 1. ledna 2026.

V prosinci 2024 přijala Komise změnu nařízení o podpoře de minimis v zemědělství 24 . Díky změněným pravidlům mohou členské státy ve větší míře podporovat zemědělce jednoduchým, rychlým, přímým a účinným způsobem. Mezi hlavní změny patří: 1) zvýšení maximálního stropu podpory de minimis na podnik za tři roky z 25 000 EUR na 50 000 EUR, 2) zvýšení „vnitrostátního stropu“ (maximální výše kumulativní povolené podpory de minimis na členský stát) z 1,5 % na 2 % hodnoty zemědělské produkce dotyčného členského státu, 3) zrušení „odvětvového stropu“ (horní hranice opatření na členský stát zaměřených pouze na jeden trh s výrobky), 4) zavedení povinného centrálního registru podpor de minimis na vnitrostátní nebo evropské úrovni a 5) prodloužení platnosti revidovaného nařízení do 31. prosince 2032.

Zvýšení stropu podpory de minimis a centrální registr podpory de minimis ve třech nařízeních výrazně zjednodušují platná pravidla. Zvýšené stropy umožňují členským státům poskytovat větší podporu rychleji a jednodušeji a centrální registry omezují povinnost zúčastněných stran podávat zprávy.

Kromě toho Komise v červnu 2024 zveřejnila ke konzultaci svůj návrh nových pravidel pro pozemní a multimodální dopravu, pokyny pro pozemní a multimodální dopravu a nařízení o blokových výjimkách v odvětví dopravy. Nařízení o blokových výjimkách v odvětví dopravy má v úmyslu vyjmout z povinnosti předchozího oznámení určité kategorie podpory v odvětví železniční, vnitrozemské vodní a multimodální dopravy. Doplní pokyny pro pozemní a multimodální dopravu, které nahradí stávající pokyny pro železniční dopravu 25 , a stanoví podmínky pro posouzení slučitelnosti podpory na udržitelnou pozemní dopravu, na kterou se nevztahuje bloková výjimka, s jednotným trhem. Tyto dva soubory pravidel budou tvořit komplexní a aktuální soubor pravidel pro podporu udržitelné pozemní dopravy. Proces přezkumu těchto dvou nástrojů probíhá.

2.3 Politika státní podpory jako klíč k odolnosti v době krize     

Pravidla státní podpory zajišťují, že se podpora zaměřuje na selhání trhu, zabraňuje nadměrné kompenzaci, vytěsňování soukromého financování a dalším druhům narušení hospodářské soutěže na jednotném trhu. Politika státní podpory v posledních letech pomohla hospodářství EU zvládnout po sobě jdoucí krize a vyjít z nich odolnější.

Dočasný krizový a transformační rámec na podporu přechodu na klimaticky neutrální hospodářství

V roce 2024 Komise pokračovala v uplatňování dočasného krizového a transformačního rámce 26 na podporu hospodářství EU v návaznosti na útočnou válku Ruska proti Ukrajině a na další podporu odvětví, která jsou klíčová pro přechod na klimaticky neutrální hospodářství.

Možnost urychlit zavádění programů pro energii z obnovitelných zdrojů, skladování energie a dekarbonizaci průmyslových výrobních procesů (oddíly 2.5 a 2.6 dočasného krizového a transformačního rámce) a přijmout opatření, která dále urychlí investice podporující přechod na klimaticky neutrální hospodářství (oddíl 2.8), zůstávají v platnosti do konce roku 2025. Oddíly umožňující členským státům poskytovat omezené částky podpory (oddíl 2.1 dočasného krizového a transformačního rámce) a podpory na kompenzaci vysokých cen energie (oddíl 2.4 dočasného krizového a transformačního rámce) zůstaly v platnosti do 30. června 2024. Dne 2. května 2024 Komise po konzultaci s členskými státy změnila dočasný krizový a transformační rámec s ohledem na specifickou situaci podniků působících v prvovýrobě zemědělských produktů a v odvětví rybolovu a akvakultury. Komise přijala omezené prodloužení ustanovení, která členským státům umožňují nadále poskytovat omezené částky podpory (oddíl 2.1 dočasného krizového a transformačního rámce) do 31. prosince 2024 pro podniky v těchto odvětvích 27 .

V roce 2024 přijala Komise 127 rozhodnutí (z toho 55 rozhodnutí o změnách) v rámci dočasného krizového a transformačního rámce nebo na základě jeho zásad a schválila 77 vnitrostátních opatření oznámených 24 členskými státy. Celkový rozpočet, který členské státy oznámily Komisi na tato opatření státní podpory, činil 68,03 miliardy EUR.

Provádění Nástroje pro oživení a odolnost

V roce 2024 Komise pokračovala v provádění národních plánů pro oživení a odolnost přijatých v rámci Nástroje pro oživení a odolnost (dále jen „RRF“) 28 , který je ústředním bodem iniciativy NextGenerationEU 29 . Nástroj RRF podporuje – vedle politiky soudržnosti a v návaznosti na ni – soudržnost mezi členskými státy tím, že zmírňuje sociální a hospodářské dopady pandemie COVID-19 a podporuje zelenou a digitální transformaci. Většina opatření financovaných z prostředků Nástroje pro oživení a odolnost nepředstavuje státní podporu. Většinu z opatření, které lze považovat za státní podporu, by členské státy mohly provádět přímo, a to buď podle nařízení o blokových výjimkách 30 , nebo podle nařízení o podpoře de minimis 31 . Některá opatření státní podpory financovaná z nástroje RRF však musí být oznámena Komisi k předchozímu schválení. V roce 2024 přijala Komise nejméně 40 rozhodnutí o státní podpoře schvalujících opatření financovaných z Nástroje pro oživení a odolnost. Některá z těchto rozhodnutí se týkala významných projektů společného evropského zájmu, protože v některých případech byly na spolufinancování těchto projektů použity prostředky z nástroje RRF.

3. Účinné prosazování pravidel hospodářské soutěže přispělo k zelené a digitální transformaci EU a k posílení jednotného trhu

Prosazování pravidel hospodářské soutěže přispívá k odstraňování překážek vstupu na jednotný trh a překážek jeho rozšiřování. V tržním hospodářství neexistuje konkurenceschopnost bez účinné hospodářské soutěže. Díky lepšímu fungování trhů a zachování tržní disciplíny vedou pravidla hospodářské soutěže k větší inovaci, investicím a diverzifikaci dodavatelských řetězců. To přispívá k digitální a zelené transformaci, jakož i k ekonomické odolnosti hospodářství EU, a podporuje průmyslovou politiku EU.

3.1 Zachování spravedlivých trhů otevřených hospodářské soutěži a posílení jednotného trhu

Prosazování antimonopolních pravidel

V oblasti antimonopolních pravidel Komise v roce 2024 pokračovala v několika případech na digitálních trzích proti velkým digitálním společnostem, a zajistila tak, aby tyto společnosti nezneužívaly svou tržní sílu. Digitální trhy mají specifické rysy a představují konkrétní výzvy vzhledem k převládajícím obchodním modelům a obvyklé dynamice trhu. Společnosti mohou například získávat data nebo technologie, aby zvýšily překážky vstupu na trh, nebo využívat data konkurentů ve svůj prospěch (například platformy s dvojí funkcí, a to zprostředkovatele a zároveň konkurenta).

V březnu 2024 uložila Komise pokutu ve výši více než 1,8 miliardy EUR společnosti Apple za zneužití dominantního postavení na trhu v případě distribuce aplikací pro streamování hudby, které používají uživatelé iPhonů a iPadů (společně „uživatelé iOS“) prostřednictvím jejího obchodu App Store 32 . Komise zejména zjistila, že společnost Apple uplatnila vůči vývojářům aplikací omezení, která jim bránila informovat uživatele iOS o jiných a levnějších službách předplatného hudby dostupných mimo aplikaci (omezující ustanovení).

V listopadu 2024 uložila Komise pokutu ve výši 797,72 milionu EUR společnosti Meta za zneužití dominantního postavení 33 . Hlavním produktem společnosti Meta je její osobní sociální síť Facebook. Kromě toho Facebook nabízí službu „Facebook Marketplace“, což je služba online inzerátů, kde mohou uživatelé nakupovat a prodávat zboží. Komise dospěla k závěru, že společnost Meta porušila antimonopolní pravidla EU tím, že službu Facebook Marketplace navázala na svou osobní sociální síť Facebook. Vzhledem k tomu, že všichni uživatelé Facebooku mají ke službě Facebook Marketplace přístup a jsou jí vystaveni, ať už chtějí, nebo ne, má Facebook Marketplace značné výhody, kterým se konkurence nemůže rovnat. Služba Facebook navíc jednostranně ukládá nerovné obchodní podmínky ostatním inzerentům na platformách společnosti Meta, zejména na Facebooku a Instagramu. To společnosti Meta umožňuje využívat data související s reklamou generovaná jinými inzerenty výhradně ve prospěch služby Facebook Marketplace.

V červnu 2024 Komise informovala společnost Microsoft o svém předběžném stanovisku, že společnost porušila článek 102 Smlouvy o fungování EU tím, že svůj produkt pro komunikaci a spolupráci Teams svázala s oblíbenými aplikacemi pro produktivitu, které jsou součástí sad Office 365 a Microsoft 365 pro podniky 34 .

Kromě šetření tržního chování velkých digitálních společností Komise zasáhla proti praktikám narušujícím hospodářskou soutěž v řadě dalších odvětví, například v odvětví mobilních telefonů a oděvů.

V listopadu 2024 zahájila Komise formální vyšetřování, zda společnost Corning – hlavní výrobce nerozbitného skla pro kapesní elektronická zařízení – nezneužila svého dominantního postavení na celosvětovém trhu s těmito zařízeními 35 . Komise vyšetřuje, zda společnost Corning neuzavřela s výrobci mobilních telefonů a se společnostmi, které zpracovávají surové sklo pro tyto účely, dohody o výhradních dodávkách, které by narušovaly hospodářskou soutěž. Komise se obává, že dohody, které společnost Corning uzavřela s výrobci mobilních telefonů a zpracovateli surového skla, mohly vyloučit konkurenty z velkých segmentů trhu, a tím omezit výběr zákazníků, zvýšit ceny a potlačit inovace na úkor spotřebitelů.

V listopadu 2024 uložila Komise pokutu ve výši 5,7 milionu EUR módnímu domu Pierre Cardin a jeho největšímu nabyvateli licence Ahlers za porušení právních předpisů EU v oblasti hospodářské soutěže 36 . Komise zjistila, že společnosti Pierre Cardin a Ahlers porušily článek 101 SFEU tím, že omezily pasivní prodej výrobků s licencí Pierre Cardin v EU a omezily okruh zákazníků, kterým mohou být tyto výrobky prodávány. Chování společností Pierre Cardin a Ahlers nezákonně roztříštilo jednotný trh tím, že spotřebitelům znemožnilo nakupovat za výhodnější ceny a využívat většího výběru.

V roce 2024 Komise pokračovala v šetření potravinářského odvětví, které je pro občany EU klíčové. K růstu životních nákladů v EU významně přispívá zvyšování cen potravin, které urychluje inflace.

V květnu 2024 uložila Komise pokutu ve výši 337,5 milionu EUR společnosti Mondelez za bránění přeshraničnímu obchodu s čokoládou, sušenkami a kávovými produkty 37 . Společnost Mondelez uzavřela 22 dohod v rozporu s článkem 101 SFEU a zneužila svého dominantního postavení v rozporu s článkem 102 SFEU.

V lednu 2024 přijala Komise prohlášení o námitkách týkající se údajného kartelu zaměřeného na norské lososy 38 . Na Norsko připadá více než polovina celosvětové produkce lososa obecného chovaného pro hospodářské účely a hlavními odběrateli jsou společnosti z EU. Komise má podezření, že norští producenti lososa mohli porušit antimonopolní pravidla EU tím, že se domluvili na narušení hospodářské soutěže na trhu EU pro spotový prodej norského lososa obecného chovaného pro hospodářské účely.

Komise dále pokračovala ve svém úsilí o zachování cenové dostupnosti farmaceutických výrobků pro všechny. Díky zachování a rozšíření škály způsobů léčby a podpoře inovací vedoucích k vývoji nových a lepších léčivých přípravků bylo prosazování pravidel hospodářské soutěže ze strany Komise přínosem pro vnitrostátní systémy zdravotní péče, lékárny, pacienty a v konečném důsledku i pro spotřebitele obecně.

Za tímto účelem Komise v červenci 2024 přijala právně závazné závazky, které nabídla společnost Vifor k řešení údajného znevážení její nejbližší konkurenční intravenózní léčby železem v EU, léku Monofer společnosti Pharmacosmos 39 . Společnost Vifor se zavázala provést komplexní a vícekanálovou komunikační kampaň s cílem napravit a odstranit účinky potenciálně zavádějících zpráv, které byly dříve šířeny ohledně bezpečnosti přípravku Monofer. Společnost Vifor se rovněž zavázala, že se po dobu deseti let nebude účastnit externích propagačních a lékařských sdělení znevažujících bezpečnost přípravku Monofer.

V říjnu 2024 uložila Komise pokutu ve výši 462,6 milionu EUR globální farmaceutické společnosti Teva za zneužití dominantního postavení tím, že zdržovala hospodářskou soutěž proti přípravku Copaxone (glatiramer acetátu), velmi rozšířenému léku společnosti na léčbu roztroušené sklerózy 40 . Společnost Teva vlastnila základní patent na glatiramer acetát až do roku 2015. Komise zjistila, že společnost Teva uměle prodloužila patentovou ochranu glatiramer acetátu vytvořením sítě sekundárních patentů týkajících se výrobního procesu a dávkovacího režimu a jejich následným vymáháním vůči konkurentům, což vedlo k dlouhým soudním sporům a bránilo vstupu konkurenčních léčivých přípravků na trh. Společnost Teva navíc systematicky šířila zavádějící informace o bezpečnosti, účinnosti a léčebné rovnocennosti konkurenčního přípravku s přípravkem Copaxone, aby zabránila vstupu konkurenčního přípravku na trh a jeho rozšíření. Společnost Teva zneužila svého dominantního postavení na trzích s glatiramer acetátem v Belgii, Česku, Německu, Itálii, Nizozemsku, Polsku a Španělsku. Závažné dopady protisoutěžního jednání společnosti Teva potvrzuje skutečnost, že po vstupu konkurenčního výrobku na trh klesly ceníkové ceny glatiramer acetátu až o 80 %.

Zdroj: Evropská komise

Nařízení č. 1/2003 zmocňuje Komisi k provádění neohlášených kontrol v prostorách společností podezřelých z porušování pravidel hospodářské soutěže EU. V roce 2024 provedla Komise neohlášené kontroly v několika odvětvích, například v odvětví pneumatik (ve dvou případech) 41 , výstavby datových center 42 a finančních služeb 43 . V červnu 2024 uložila Komise pokutu ve výši 15,9 milionu EUR společnostem International Flavors & Fragrances Inc. a International Flavors & Fragrances IFF France SAS za maření šetření Komise tím, že během kontroly vymazaly údaje z mobilního telefonu 44 .

V roce 2024 vydal Soudní dvůr a Tribunál několik důležitých rozsudků týkajících se činností Komise v oblasti prosazování antimonopolních pravidel, které potvrdily některá z nejdůležitějších rozhodnutí, jež Komise v posledních letech přijala:

Kontrola spojování podniků

V roce 2024 Komise nadále prosazovala pravidla pro kontrolu spojování podniků, aby chránila podniky a spotřebitele před zvyšováním cen, ale také před zhoršováním dalších důležitých parametrů hospodářské soutěže, jako je kvalita, výběr a inovace, v mnoha důležitých oblastech hospodářství EU. Kontrola spojování brání vzniku nadměrné tržní síly, uzavření trhu a vyloučení účastníků trhu, čímž podporuje priority Komise.

Činnosti Komise v oblasti kontroly spojování podniků probíhaly i v roce 2024 na vysoké úrovni. Komise přijala 398 rozhodnutí o spojení podniků v různých odvětvích, zatímco v roce 2023 jich bylo 333. Převážná většina spojení (351) byla schválena zjednodušeným postupem. Komise zasáhla 48 do deseti navrhovaných akvizic, přičemž osm z nich bylo schváleno s výhradou splnění určitých podmínek. V roce 2024 neexistoval žádný zákaz, ale od dvou oznámených spojení strany upustily a stáhly je ve fázi II 49 . Níže jsou shrnuty případy, které vedly k rozhodnutí o schválení s výhradou splnění závazků, počínaje třemi případy uzavřenými po hloubkovém šetření.

V únoru 2024 Komise za určitých podmínek schválila navrhované převzetí společnosti Korean Air společností Asiana Airlines 50 . Komise se obávala, že transakce poškodí hospodářskou soutěž na trzích služeb letecké nákladní dopravy mezi EU a Jižní Koreou a služeb osobní letecké dopravy na čtyřech trasách mezi Soulem a některými destinacemi v EU. V reakci na obavy Komise z narušení hospodářské soutěže nabídla společnost Korean Air, že se zbaví celosvětové nákladní letecké dopravy společnosti Asiana a poskytne konkurenční letecké společnosti T'Way nezbytná aktiva, aby mohla zahájit provoz na čtyřech překrývajících se trasách.

V červenci 2024 Komise schválila navrhované získání společné kontroly nad společností ITA společností Lufthansa a italským ministerstvem hospodářství a financí (dále jen „ministerstvo“), a to s výhradou splnění určitých podmínek 51 . V reakci na obavy Komise z narušení hospodářské soutěže navrhly společnost Lufthansa a ministerstvo i) poskytnout jedné nebo dvěma konkurenčním leteckým společnostem nezbytná aktiva, která by jim umožnila zahájit lety bez mezipřistání mezi Římem nebo Milánem a některými letišti ve střední Evropě, a rovněž zajistit, aby jedna z těchto leteckých společností měla přístup k vnitrostátní síti společnosti ITA a mohla nabízet nepřímé spojení mezi některými letišti ve střední Evropě a některými italskými městy kromě Říma a Milána, ii) uzavřít dohody s konkurenčními společnostmi s cílem zlepšit jejich konkurenceschopnost na dotčených dlouhých trasách, například prostřednictvím dohod o propojení tras nebo výměně letištních časů, a iii) převést vzletové a přistávací časy na letišti Linate (Milán) na příjemce nápravných opatření na krátkých trasách spojujících Itálii se zeměmi ve střední Evropě.

V únoru 2024 Komise schválila navrhované vytvoření společného podniku ve Španělsku mezi společnostmi Orange a MásMóvil, a to s výhradou splnění určitých podmínek 52 . Společnosti nabídly konkurenční společnosti Digi odprodej mobilního spektra v držení společnosti MásMóvil ve třech pásmech spektra (dvě střední pásma a jedno vysoké pásmo). To pomůže společnosti Digi vybudovat vlastní síť a zajistit silný konkurenční tlak na společný podnik. Kromě toho společnosti uzavřou nepovinnou vnitrostátní dohodu o roamingu. Společnost Digi se pak může rozhodnout, zda si nepovinnou dohodu o roamingu přeje využít.

Zdroj: Evropská komise

Pět případů bylo uzavřeno po počátečním šetření, v němž Komise podmínila své rozhodnutí o schválení závazky oznamujících stran. V únoru 2024 Komise podmíněně schválila navrhované převzetí společnosti Bolloré Logistics společností CMA CGM 53 . Obě společnosti hrají významnou roli v celosvětovém odvětví logistiky a dopravy. Strany nabídly odprodej veškerých činností společnosti Bolloré Logistics na Guadeloupu, Martiniku, Svatém Martinu a ve Francouzské Guyaně, jakož i řady aktiv ve francouzské metropoli, která souvisejí s odprodávanými činnostmi. Tato nápravná opatření byla navržena tak, aby řešila obavy z narušení hospodářské soutěže týkající se především logistického trhu ve francouzských zámořských územích a ve francouzské metropoli.

V červnu 2024, po ukončení fáze I šetření, Komise schválila navrhované převzetí evropského obchodu s volně prodejnými léčivy společnosti Viatris společností Cooper 54 , s výhradou splnění určitých podmínek. V reakci na obavy Komise z narušení hospodářské soutěže se strany zavázaly odprodat práva, nároky a zájmy na projímadle pro kojence Bebegel, jakož i práva, nároky a zájmy na přípravku Otowaxol na odstraňování ušního mazu. Komise dospěla k závěru, že odprodeje plně řeší obavy z narušení hospodářské soutěže tím, že vytvářejí příležitosti pro vstup nových konkurentů na trhy s těmito výrobky a jejich rozšíření jako životaschopných konkurentů.

V srpnu 2024 Komise podmíněně schválila převzetí společnosti Viterra společností Bunge 55 . Obě společnosti jsou globálními zemědělskými podniky, které působí v celém zemědělském hodnotovém řetězci, a to od počátečního pěstování plodin až po následné dodávky potravin, krmiv a pohonných hmot. Šetření Komise ukázalo, že společnosti Bunge a Viterra uplatňují významnou tržní sílu na zemědělce na předcházejících trzích a také na zákazníky v celém hodnotovém řetězci řepky a slunečnicových semen ve střední Evropě. Souhlas Komise je podmíněn převodem aktiv a zaměstnanců společnosti Viterra v Maďarsku a Polsku, kteří se zabývají produkcí, zpracováním a rafinací.

V říjnu 2024 Komise podmíněně schválila akvizici společnosti Courir společností JD Sports 56 . Obě společnosti jsou maloobchodními prodejci sportovního zboží různých značek, konkrétně prodejci sportovní obuvi a oblečení na volný čas v několika zemích EHP. Komise zjistila, že spojení by vedlo ke vzniku vysokých kombinovaných tržních podílů na několika místních trzích ve Francii a Portugalsku, což by vedlo ke snížení hospodářské soutěže, zvýšení cen a omezení výběru pro spotřebitele na těchto místních trzích. Souhlas Komise byl podmíněn odprodejem všech prodejen Courir v Portugalsku a několika prodejen na některých místních trzích ve Francii společnosti Snipes, přímému konkurentovi stran.

V říjnu 2024 Komise za určitých podmínek schválila převzetí společnosti EQOS společností Eiffage 57 . Společnosti EQOS a Eiffage se sídlem v Německu a ve Francii působí v oblasti instalace a údržby trolejového vedení na dálkových železničních tratích, mimo jiné v Belgii. Komise zjistila, že spojení by vedlo k vyšším cenám, nižší kvalitě a menším inovacím, a to na úkor správy železniční infrastruktury v Belgii a v konečném důsledku i na úkor spotřebitelů. Rozhodnutí je podmíněno odprodejem společnosti EQOS Belgium. To umožní nezávislému hráči působit na trhu jako nový konkurenční tlak. V prosinci 2024 Komise schválila společnost Stadsbader, belgickou společnost působící v odvětví železniční infrastruktury, jako kupujícího společnosti EQOS Belgium.

Kontrola státní podpory

Investice do digitální infrastruktury, technologií a služeb jsou klíčovou hnací silou hospodářského růstu, a to nejen v digitálním odvětví, ale v celé ekonomice. Tyto investice jsou nezbytné k dosažení politických cílů stanovených v politickém programu Digitální dekáda 63 . Státní podpora rizikových investic v digitální oblasti může být nezbytná k řešení selhání trhu (tj. v případech, kdy by spoléhání se pouze na soukromé iniciativy vedlo k příliš nízké úrovni investic ze společenského hlediska).

V dubnu 2024 Komise schválila plány Slovenska na kompenzaci provozovateli sítě zemského digitálního televizního vysílání (dále jen „DTT“) Towercom za jeho přímé náklady vzniklé v souvislosti s uvolněním pásma 700 MHz 64 . Společnost Towercom obdrží kompenzaci ve výši 11,7 milionu EUR. To vyplývá z rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se usiluje o uvolnění pásma 700 MHz ve prospěch mobilních komunikací do června 2020 65 a které umožňuje přiměřenou kompenzaci provozovatelům DTT v souladu s pravidly státní podpory.

V květnu 2024 Komise schválila opatření italské státní podpory ve výši 2 miliard EUR na podporu společnosti STMicroelectronics při výstavbě a provozu závodu na výrobu integrovaných čipů pro energetická zařízení z karbidu křemíku v Katánii na Sicílii 66 . Projekt vychází z technologií, které jsou a budou vyvíjeny v rámci významných projektů společného evropského zájmu pro výzkum a inovace v oblasti mikroelektroniky 67 . Opatření posílí bezpečnost dodávek, odolnost a digitální suverenitu EU v oblasti polovodičových technologií v souladu s cíli stanovenými ve sdělení o aktu o čipech pro Evropu 68 .

V některých případech Komise dospěla k závěru, že podpůrná opatření nejsou v souladu s pravidly EU pro státní podporu.

Například v roce 2024 Komise posuzovala plán restrukturalizace, který Rumunsko provedlo pro společnost Blue Air. Rumunská letecká společnost Blue Air měla od roku 2019 finanční potíže. V roce 2020 poskytlo Rumunsko veřejnou záruku na náhradu škody letecké společnosti přímo způsobené koronavirem a veřejnou záruku na půjčku na záchranu. Veřejná podpora podniků v obtížích musí být podložena funkčními plány, které zajistí dlouhodobou životaschopnost příjemce podpory. V únoru 2024 dospěla Komise k závěru, že plán restrukturalizace provedený ve prospěch společnosti Blue Air není v souladu s pravidly EU pro státní podporu 69 .

V červnu 2024 dospěla Komise k závěru, že maďarský plán na podporu výstavby nového závodu na výrobu automobilových součástek v Észak Magyarországu není v souladu s pravidly EU pro státní podporu 70 . Regionální podpora musí společnost motivovat k provádění dodatečné činnosti ve znevýhodněné oblasti a tento požadavek nebyl v tomto případě splněn. Komise dospěla k závěru, že Maďarsko neprokázalo, že podpora byla rozhodující pro to, aby příjemce umístil svou investici do Maďarska.

V dubnu 2024 dospěla Komise k závěru, že investiční podpora, kterou Česko poskytlo některým velkým českým zemědělským společnostem v letech 2017 a 2018, nebyla v souladu s pravidly EU pro státní podporu 71 . Česko musí neslučitelnou státní podporu získat zpět. Podpora vycházela z dřívějšího nařízení o blokových výjimkách v zemědělství 72 , podle něhož lze podporu poskytnout pouze malým a středním podnikům. České orgány některé příjemce chybně označily za malé a střední podniky, ačkoli se ve skutečnosti jednalo o velké podniky.

Jednou z hlavních hnacích sil konkurenceschopnosti jsou inovace. Pravidla státní podpory umožňují členským státům podporovat vývoj nejmodernějších technologií z veřejných prostředků. K tomuto účelu slouží významné projekty společného evropského zájmu. Tyto projekty umožňují členským státům sdružovat státní zdroje ve strategických odvětvích a technologiích společného zájmu EU, zejména v odvětvích, kde trhy samy o sobě nepřinášejí žádoucí výsledky.

Komise úzce spolupracovala s členskými státy v rámci Společného evropského fóra pro významné projekty společného evropského zájmu s cílem zlepšit a urychlit proces navrhování a posuzování nových významných projektů společného evropského zájmu 73 .

Zdroj: Evropská komise

3.2 Podpora zelené transformace

Politika hospodářské soutěže přispívá k cílům EU v oblasti životního prostředí a klimatu, například k dekarbonizaci hospodářství EU a přechodu z fosilních paliv na alternativní paliva odvětví dopravy. Prosazování právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže přispívá k Zelené dohodě pro Evropu 75 tím, že zachovává efektivitu trhů, rovných tržních podmínek a inovativnost trhů.

Prosazování antimonopolních pravidel

V roce 2024 Komise pokračovala v boji proti protisoutěžnímu chování na trhu, které brání zelené transformaci. Zásadní je přechod od silniční dopravy na druhy dopravy, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Zejména železniční doprava snižuje uhlíkovou stopu. Tohoto přechodu nelze dosáhnout bez efektivních, konkurenceschopných a atraktivních služeb železniční dopravy.

V říjnu 2024 byla udělena pokuta ve výši 48,7 milionu EUR českému a rakouskému provozovateli železniční dopravy – České dráhy (dále jen „ČD“) a Österreichische Bundesbahnen (dále jen „ÖBB“) – za porušení pravidel hospodářské soutěže EU 76 . Společnosti ČD a ÖBB poskytují služby osobní železniční dopravy v Česku a Rakousku. Společnosti ČD a ÖBB se domluvily, že zabrání novému účastníkovi na trhu, společnosti RegioJet, v nákupu ojetých vozů od ÖBB, o které se z velké části opírá konkurenceschopnost společnosti RegioJet. S cílem vyloučit společnost RegioJet z trhu si společnosti ČD a ÖBB vyměňovaly důvěrné informace o prodejních postupech, nabídkách a míře zájmu ostatních zájemců, čímž zmanipulovaly prodej kolejových vozidel tak, aby použité vozy místo společnosti RegioJet mohla koupit společnost ČD.

V lednu 2024 přijala Komise právně závazné závazky společnosti Renfe, čímž otevřela hospodářskou soutěž v oblasti online distribuce vlakových jízdenek ve Španělsku 77 . Komise dospěla k závěru, že závazky, které společnost Renfe nabídla, vyřešily její předběžné obavy, že společnost Renfe mohla porušit článek 102 SFEU tím, že odmítla poskytovat veškerý svůj obsah a údaje v reálném čase platformám třetích stran pro prodej jízdenek. Závazky společnosti Renfe otevírají ve Španělsku hospodářskou soutěž v oblasti online distribuce vlakových jízdenek, přispívají k cenově dostupnějším železničním službám a podporují ekologické způsoby dopravy.

Kontrola spojování podniků

V roce 2024 Komise zkoumala a prověřovala několik spojení a převzetí podniků týkajících se ekologických technologií a úsilí o udržitelnost v odvětvích, jako jsou energie z obnovitelných zdrojů 78 , dobíjecí stanice pro elektrická vozidla 79 a biopaliva 80 .

V srpnu 2024 Komise schválila vytvoření dvou společných podniků třemi společnostmi se sídlem ve Francii: Eramet, Suez RV France a TFIN 81 . Tyto tři mateřské společnosti působí v oblasti těžby a zpětného získávání kovů, vodohospodářských služeb a nakládání s odpady a v oblasti řešení recyklace v uzavřeném okruhu v každé fázi životnosti vozidla. Transakce se týkala především recyklace lithium-iontových baterií z elektromobilů a zbytků z jejich výroby.

V říjnu 2024 Komise bezpodmínečně schválila navrhované převzetí společnosti Terna, řecké společnosti zabývající se energií z obnovitelných zdrojů, která je kótovaná na aténské burze cenných papírů, společností Masdar ze Spojených arabských emirátů 82 . Společnost Masdar podniká v oblasti obnovitelné energie a udržitelnosti a prosazuje řešení v oblasti energetiky, vody, rozvoje měst a čistých technologií po celém světě.

Kontrola státní podpory

Na podporu ekologizace hospodářství EU bude třeba mobilizovat značné finanční prostředky, především ze soukromých zdrojů, ale v případě potřeby budou podpořeny a/nebo doplněny veřejnými prostředky. Stávající pravidla pro kontrolu státní podpory nabízejí členským státům řadu možností, jak financovat iniciativy, které přispívají k dekarbonizaci a ekologizaci hospodářství.

V roce 2024 Komise schválila 51 opatření státní podpory 83 zaměřených na urychlení zelené transformace v různých odvětvích. Tato opatření zahrnují významnou podporu projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, úsilí o dekarbonizaci průmyslu a iniciativy v oblasti čisté mobility. Schválená opatření státní podpory například podpořila rozšíření energie z obnovitelných zdrojů, jako je větrná a solární energie, zavádění nízkouhlíkových technologií v průmyslové výrobě a rozvoj udržitelných dopravních řešení, včetně infrastruktury pro elektromobily a mobility na vodíkový pohon. Tyto iniciativy přispívají nejen ke klimatické neutralitě, ale také podporují hospodářskou odolnost a konkurenceschopnost v rámci EU.

V listopadu 2024 Komise rozhodla, že německé opatření státní podpory ve výši 1,9 miliardy EUR na podporu společnosti DB Cargo 84 je v souladu s pravidly EU pro státní podporu, jak byla posouzena podle pokynů EU pro podporu na záchranu a restrukturalizaci 85 . DB Cargo je největším provozovatelem nákladní železniční dopravy v EU podle velikosti a obratu a plně vlastněnou dceřinou společností státní společnosti Deutsche Bahn (DB). Při posuzování slučitelnosti podpory Komise zohlednila mimořádný význam železniční nákladní dopravy jako udržitelné alternativy k silniční dopravě s nižšími emisemi a její úlohu jako nepostradatelného řešení ekologické transformace logistických okruhů.

Významné projekty společného evropského zájmu mohou být navrženy tak, aby stimulovaly inovace v oblasti čistých technologií a zvyšovaly energetickou účinnost a účinné využívání zdrojů. Za tímto účelem Komise schválila významný projekt společného evropského zájmu Hy2Infra.

Zdroj: Evropská komise

Zdroj: Evropská komise

V únoru 2024 Komise schválila německé opatření státní podpory ve výši 1,3 miliardy EUR 88 podle pokynů pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky 89 . Opatření je částečně financováno prostřednictvím nástroje RRF a podporuje společnost ArcelorMittal v dekarbonizaci části jejích výrobních procesů oceli. Režim státní podpory přispívá k cílům stanoveným ve Vodíkové strategii EU, Zelené dohodě pro Evropu a průmyslovém plánu Zelené dohody. Opatření navíc snižuje závislost na ruských fosilních palivech a urychluje zelenou transformaci v souladu s plánem REPowerEU.

V rámci pokynů pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky Komise v červnu 2024 rovněž schválila švédské opatření ve výši 265 milionů EUR, které je částečně financováno z nástroje RRF. Toto opatření podpoří společnost H2GS AB při zřizování velkého závodu na výrobu ekologické oceli 90 . Kromě toho Komise v říjnu 2024 schválila švédské opatření ve výši 128 milionů EUR na podporu společnosti SSAB při dekarbonizaci její výroby oceli. Cílem tohoto opatření je urychlit přechod společnosti SSAB na elektrifikovanou výrobu oceli v jejích ocelárnách ve Švédsku a přispět k ekologizaci hodnotového řetězce oceli 91 . Toto opatření státní podpory je v souladu s cílem EU dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality.

V dubnu 2024 Komise v rámci regionální státní podpory schválila slovenské opatření státní podpory, které přispěje k vytváření pracovních míst, regionálnímu rozvoji a Zelené dohodě pro Evropu. Státní podpora činila 267 milionů EUR 92 . Investiční podpora podpoří vznik nového závodu na výrobu osobních elektromobilů ve Valalikách na východním Slovensku.

V dubnu 2024 Komise v rámci státní podpory pro výzkum, vývoj a inovace 93 schválila francouzské opatření státní podpory s rozpočtem 300 milionů EUR 94 . Opatření podporuje společnost Nuward, dceřinou společnost Electricité de France, ve výzkumu a vývoji malých modulárních jaderných reaktorů.

V červenci 2024 Komise v rámci dočasného krizového a transformačního rámce schválila francouzský režim státní podpory, který bude po dobu 20 let podporovat zavádění větrné energie na moři a přispívat k přechodu na klimaticky neutrální hospodářství. Rozpočet režimu činí 10,82 miliardy EUR 95 .

V roce 2024 Komise v rámci dočasného krizového a transformačního rámce schválila investiční podporu ve výši 902 milionů EUR společnosti Northvolt na výstavbu závodu na výrobu baterií pro elektromobily 96 . Bez podpory by společnost investovala ve Spojených státech, a nikoli v EU.

V květnu 2024 Komise v rámci Pokynů pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky 97 schválila český režim ve výši 3,2 miliardy EUR, který podpoří výrobu elektřiny z nových a modernizovaných, vysoce účinných kombinovaných zařízení na výrobu tepla a elektřiny. Režim přispěje k provádění českého vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, Zelené dohody pro Evropu a cílů EU v oblasti energetické účinnosti.

3.3 Podpora hospodářství, které pracuje ve prospěch lidí

Odvětví finančních služeb

V roce 2022 Komise předběžně zjistila, že společnost Apple omezila hospodářskou soutěž tím, že zneužila svého dominantního postavení na trhu mobilních peněženek 98 používaných v zařízeních se systémem iOS tím, že omezila přístup k této funkci v zařízeních iPhone pro platby v obchodech (funkce „tap and go“), čímž činí výhradní přístup ke službě Apple Pay 99 . V červenci 2024 Komise shledala, že závazky nabídnuté společností Apple řeší její předběžné obavy, a učinila je právně závaznými. Společnost Apple se zavázala, že umožní konkurentům přístup k technologii „tap and go“ iPhonů (neboli Near Field Communication) 100 , díky čemuž budou mít uživatelé iPhonů na výběr z širší škály bezpečných a inovativních mobilních peněženek 101 .

Zdroj: Evropská komise

V roce 2024 Komise přezkoumala několik spojení podniků v odvětví finančních služeb. Například v březnu 2024 Komise schválila vytvoření společného podniku společností Worldline a Crédit Agricole se sídlem ve Francii 102 . Tento společný podnik se zaměřuje na trh poskytování služeb nabývání a akceptace 103 francouzským a zahraničním obchodníkům ve Francii. V červnu 2024 Komise schválila převzetí výhradní kontroly nad společností Alpha Bank Romania společností UniCredit 104 . Transakce se týkala různých bankovních a finančních služeb v Rumunsku, například retailového a korporátního bankovnictví a služeb finančního trhu.

V roce 2024 Komise povolila prodloužení a znovuzavedení některých stávajících režimů státní podpory, které členským státům umožňují poskytovat podporu na restrukturalizaci finančních podniků v obtížích nebo jejich řádný odchod z trhu. Například v září 2024 Komise schválila znovuzavedení polského režimu likvidace úvěrových družstev, který je v platnosti od roku 2014 105 . Kromě toho Komise v dubnu a prosinci 2024 schválila znovuzavedení a změnu kyperského režimu správy úvěrů poskytnutých v rámci vládních plánů bydlení (režim OIKIA), které poskytují granty ve formě částečného odpisu dluhů dlužníkům, kteří se setkali s potížemi při splácení svých úvěrů v rámci vládního plánu bydlení 106 . V prosinci 2024 Komise souhlasila s dalším prodloužením režimu ochrany aktiv v Řecku s názvem Hercules. Režim Hercules pomáhá bankám při sekuritizaci a vyvádění nesplácených úvěrů z jejich rozvah 107 .

Daně

V únoru 2024 Komise uzavřela vyšetřování státní podpory týkající se veřejného financování dánského 108 a švédského 109 pevného železničního a silničního spojení přes most Øresund. Komise dospěla k závěru, že ani záruka poskytnutá Dánskem a Švédskem, ani stavba nepředstavují novou státní podporu. Část daňové podpory, kterou Dánsko poskytlo a provedlo, však byla považována za novou státní podporu, která byla nepřiměřená, a tudíž neslučitelná s pravidly státní podpory. Dánsko muselo neslučitelnou podporu získat zpět.

V červnu 2024 přijala Komise dvě rozhodnutí týkající se Německa 110 . Komise dospěla k závěru, že německý zvláštní daňový systém pro provozovatele veřejných kasin není v souladu s pravidly EU o státní podpoře. Neslučitelná státní podpora proto musela být navrácena a daňové systémy zrušeny.

4. Účinné prosazování nařízení o digitálních trzích a nařízení o zahraničních subvencích

4.1 Řešení výzev a dynamiky digitálních trhů prosazováním nařízení o digitálních trzích

Nařízení o digitálních trzích 113 je regulační nástroj pro jednotný trh, jehož cílem je učinit digitální odvětví v EU konkurenceschopnějším a ukončit nekalé praktiky společností, které působí v ekonomice online platforem jako tzv. strážci přístupu. Společnosti formálně označené jako strážci přístupu musí dodržovat soubor povinností stanovených v nařízení o digitálních trzích 114 .

Prvních šest označených strážců přístupu 115 předložilo v březnu 2024 zprávy o dodržování nařízení o digitálních trzích 116 . Později ve stejném měsíci Komise zahájila formální vyšetřování nedodržování předpisů proti společnostem Alphabet, Apple a Meta. Tato vyšetřování se týkala: pravidel společností Alphabet a Apple týkajících se řízení v jejich obchodech s aplikacemi (tj. Google Play, App Store); zvýhodňování vlastních služeb společnosti Alphabet ve vyhledávání Google; povinností společnosti Apple týkajících se volby uživatele, včetně obrazovky s volbou, odinstalace a výchozího nastavení webového prohlížeče, a reklamního modelu „pay or consent“ (platba nebo souhlas) společnosti Meta. Komise měla podezření, že opatření pro zajištění souladu zavedená těmito strážci přístupu nedosahují účinného souladu a neposkytují společnostem působícím v EU ani občanům EU širokou škálu možností, které poskytuje nařízení o digitálních trzích.

V případě hlavních služeb platformy provedla Komise pět hloubkových šetření trhu poté, co příslušné společnosti vyvrátily svůj předpokládaný status strážce přístupu, a pečlivě přezkoumala širokou škálu názorů účastníků trhu i strážců přístupu. Zaprvé, Komise v důsledku toho v únoru 2024 rozhodla, že navzdory splnění prahových hodnot se některé hlavní služby platformy společnosti Microsoft, konkrétně online vyhledávač Bing, webový prohlížeč Edge a online reklamní služba Microsoft Advertising, a služba iMessage společnosti Apple pro zasílání zpráv nekvalifikují jako služby strážce přístupu. Zadruhé, kromě toho, že Komise v květnu 2024 rozhodla, že X Ads a TikTok Ads nebudou označeny za hlavní služby platformy, uzavřela v říjnu 2024 své páté šetření trhu rozhodnutím, že online služba sociální sítě X by neměla být označena za hlavní službu platformy, protože podle nařízení o digitálních trzích nepředstavuje důležitou bránu pro podnikatelské uživatele k oslovení koncových uživatelů 117 . V roce 2024 přijala Komise celkem šest rozhodnutí o neoznačení.

V červnu 2024 Komise informovala společnost Apple o svém předběžném stanovisku, že její pravidla pro řízení obchodu App Store jsou v rozporu s nařízením o digitálních trzích, protože vývojářům aplikací brání volně směrovat spotřebitele k alternativním kanálům pro nabídky a obsah. Ve stejném měsíci navíc Komise zahájila nové řízení pro porušení povinnosti vůči společnosti Apple, které se týká jejích smluvních požadavků na vývojáře aplikací a obchody s aplikacemi třetích stran, včetně nového „poplatku za základní technologie“ společnosti Apple.

V červenci 2024 Komise informovala společnost Meta o svých předběžných zjištěních, že její reklamní model „pay or consent“ (platba nebo souhlas) není v souladu s nařízením o digitálních trzích, a zahájila řízení o nesouladu. Podle předběžného názoru Komise tato binární volba nutí uživatele k tomu, aby souhlasili s kombinací svých osobních údajů, a neposkytuje jim rovnocennou verzi sociálních sítí společnosti Meta s menším počtem personalizovaných reklam.

V dubnu 2024 Komise označila společnost Apple jako strážce přístupu, pokud jde o její operační systém iPadOS pro použití v tabletech této společnosti (iPadech), což otevírá příležitosti stanovené v nařízení o digitálních trzích všem společnostem působícím v EU. V květnu 2024 Komise označila společnost Booking jako strážce přístupu podle nařízení o digitálních trzích pro její online zprostředkovatelskou službu Booking.com. Na zajištění plného souladu s povinnostmi podle nařízení o digitálních trzích pro tuto službu měla společnost šest měsíců, a to do 14. listopadu 2024. Dne 13. listopadu 2024 zveřejnila společnost Booking zprávu o dodržování povinností, v níž podrobně popsala opatření, která přijala, aby služba Booking.com splnila požadavky nařízení o digitálních trzích. 118  

V září 2024 zahájila Komise dvě řízení o upřesnění 119 s cílem pomoci společnosti Apple při plnění jejích povinností podle nařízení o digitálních trzích poskytovat vývojářům a podnikům třetích stran bezplatnou a účinnou interoperabilitu s hardwarovými a softwarovými funkcemi ovládanými operačními systémy iOS a iPadOS společnosti Apple, určenými podle nařízení o digitálních trzích. Dne 18. prosince 2024 zaslala Komise společnosti Apple předběžná zjištění v obou řízeních o upřesnění. V těchto předběžných zjištěních byla s ohledem na podněty společnosti Apple a třetích stran navržena opatření, kterými by společnost Apple zajistila interoperabilitu připojených zařízení s iPhony a zvýšila předvídatelnost a transparentnost interoperability ze strany třetích stran, jak to požaduje nařízení o digitálních trzích.

V červenci 2024 vydal Tribunál rozsudek týkající se námitky společnosti ByteDance proti jejímu označení strážce přístupu podle nařízení o digitálních trzích. Tribunál odvolání zamítl.

Nařízení o digitálních trzích vyzývá k úzké spolupráci mezi Komisí jakožto jediným orgánem prosazujícím toto nařízení, vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž a dalšími dotčenými stranami. Za tímto účelem byla vytvořena skupina na vysoké úrovni 120 . Hlavním cílem skupiny na vysoké úrovni je podpora soudržného a účinného provádění nařízení o digitálních trzích a dalších odvětvových předpisů vztahujících se na strážce přístupu. V roce 2024 se skupina na vysoké úrovni sešla osmkrát.

Další informace o tom, jak Komise prosazuje nařízení o digitálních trzích, jsou k dispozici ve výroční zprávě o tomto nařízení.

4.2 Ochrana jednotného trhu před zahraničními subvencemi, které narušují hospodářskou soutěž, prosazováním nařízení o zahraničních subvencích

V roce 2024 Komise důsledně prosazovala nařízení o zahraničních subvencích 121 s cílem chránit jednotný trh před subvencemi narušujícími hospodářskou soutěž, které poskytovaly země mimo EU společnostem působícím na jednotném trhu. Nařízení o zahraničních subvencích poskytuje rámec pro řešení narušení jednotného trhu, které je způsobeno zahraničními subvencemi, s cílem zajistit rovné podmínky. K těmto narušením může dojít v souvislosti s jakoukoli hospodářskou činností, zejména pak v případě spojování podniků a při zadávacích řízeních. Nařízení o zahraničních subvencích také zajišťuje, aby jednotný trh EU zůstal otevřený obchodu a investicím ze třetích zemí 122 .

V roce 2024 obdržela Komise 102 oznámení o spojení podle nařízení o zahraničních subvencích. V roce 2024 zahájila Komise předběžný přezkum v oblasti bezpečnostního vybavení letišť a přístavů. V rámci tohoto šetření provedla Komise neohlášené kontroly podle nařízení o zahraničních subvencích v nizozemských a polských prostorách čínské společnosti Nuctech, která se zabývá výrobou a prodejem bezpečnostních zařízení v EU. Komise měla informace naznačující, že kontrolovaná společnost mohla obdržet zahraniční subvence, které by mohly narušit hospodářskou soutěž na jednotném trhu 123 . Komise dále zahájila předběžný přezkum v oblasti větrné energie.

Ze 102 oznámení o spojení podniků, která Komise obdržela v rámci nařízení o zahraničních subvencích, zahájila Komise jedno hloubkové šetření, které se týkalo získání výhradní kontroly nad společností PPF Telecom Group B.V. (PPF) společností Emirates Telecommunications Group Company PJSC (dále jen „e&“), s výjimkou jejího podnikání v Česku 124 . Komise tuto transakci podmíněně schválila v září 2024, přičemž strany musí plně dodržet závazky, které nabídly. Společnost e& je telekomunikační operátor se sídlem ve Spojených arabských emirátech, který je pod kontrolou státního investičního fondu Emirates Investment Authority (dále jen „EIA“). Společnost PPF se sídlem v Nizozemsku je telekomunikační operátor působící v Česku, Bulharsku, Maďarsku, Srbsku a na Slovensku. Komise zjistila, že společnost e& a fond EIA obdržely od Spojených arabských emirátů zahraniční subvence, zejména ve formě neomezené státní záruky pro společnost e&, jakož i grantů, úvěrů a dalších dluhových nástrojů. Podle nařízení o zahraničních subvencích jsou neomezené státní záruky považovány za subvence, které „s největší pravděpodobností naruší vnitřní trh“. S využitím těchto subvencí mohl subjekt vzniklý spojením realizovat investice narušující hospodářskou soutěž na jednotném trhu. V reakci na obavy Komise se společnost e& a fond EIA zavázaly, že se stanovy společnosti e& neodchylují od běžného úpadkového práva Spojených arabských emirátů, čímž se odstraní neomezená státní záruka. Kromě toho bylo zakázáno veškeré financování společnosti PPF ze strany fondu EIA a společnosti e&, pokud jde o činnosti subjektu vzniklého spojením na jednotném trhu. Strany se zavázaly, že další transakce mezi společnostmi proběhnou za tržních podmínek, a zavázaly se informovat Komisi o budoucích akvizicích, které nepodléhají oznamovací povinnosti podle nařízení o zahraničních subvencích.

5. Dopad politiky hospodářské soutěže a jejího prosazování

5.1 Přínosy prosazování hospodářské soutěže pro spotřebitele a občany

Prosazování antimonopolních pravidel a pravidel týkajících se spojování podniků ze strany Komise vytvářejí přímé přínosy pro občany. GŘ pro hospodářskou soutěž měří jejich dopad několika způsoby. Důležitým měřítkem jsou přímé úspory pro zákazníky, tj. přímé cenové dopady, které zákazníci získali po zásahu Komise v případech spojování podniků a antimonopolních řízení (včetně kartelů a jednostranného jednání). Na základě metody přijaté Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (dále jen „OECD“) 125 GŘ pro hospodářskou soutěž odhaduje, že v letech 2012 až 2023 dosáhly přímé úspory pro zákazníky v důsledku prosazování antimonopolních pravidel a pravidel týkajících se spojování podniků ze strany Komise 12 až 21 miliard EUR ročně 126 .

Úspory pro zákazníky (středové hodnoty – tj. střed každého rozpětí) za období 2013–2023

Zdroj: Evropská komise

Komise není jediným orgánem vymáhajícím pravidla hospodářské soutěže EU. Velkou měrou se podílejí také vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž. V roce 2024 začalo GŘ pro hospodářskou soutěž měřit a odhadovat přímé dodatečné úspory pro zákazníky, které vznikly v důsledku prosazování vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž v EU. V období 2020–2022 lze celkové přímé úspory pro zákazníky ze všech třinácti zúčastněných vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž odhadnout na částku v rozmezí 7 až 11 miliard EUR ročně. Pokud se všechny úspory pro zákazníky sečtou, tj. úspory dosažené Komisí a zúčastněnými vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž, dosáhnou v období 2020–2022 částky v rozmezí 23 až 38 miliard EUR. Tyto výpočty poskytují předběžný přehled o rozsahu přímých úspor, kterých Komise a třináct zúčastněných vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž dosáhly při prosazování pravidel hospodářské soutěže 127 .

Významné jsou také nepřímé odrazující účinky prosazování a jejich pozitivní vliv na inovace a kvalitu. Nepřímé účinky se odhadují obtížněji než přímé účinky, ale pravděpodobně mají větší význam než přímé úspory pro zákazníky. Koncem roku 2023 zadala Komise průzkumnou studii o odrazujících účincích prosazování hospodářské soutěže, aby lépe pochopila, jak je společnosti zohledňují při svých obchodních rozhodnutích. Projekt pokračoval v roce 2024 a bude ukončen v první polovině roku 2025.

5.2 Ochrana hospodářské soutěže v měnícím se světě

V červnu 2024 zveřejnilo GŘ pro hospodářskou soutěž hodnotící zprávu s názvem „Protecting competition in a changing world - Evidence on the evolution of competition in the EU during the past 25 years“ 128 (Ochrana hospodářské soutěže v měnícím se světě – důkazy o vývoji hospodářské soutěže v EU za posledních 25 let). V roce 2024 proběhla také související konference a odborný seminář. Hodnotící zpráva čerpá z příspěvků OECD, poznatků konsorcia výzkumných pracovníků a z výzkumu provedeného samotným GŘ pro hospodářskou soutěž. Cílem zprávy bylo prozkoumat, jak a proč se podmínky hospodářské soutěže v EU vyvíjely v posledních 20–25 letech, a zjistit, jak a proč má účinná hospodářská soutěž význam pro širší hospodářské výsledky (např. ceny, produktivitu, konkurenceschopnost a růst).

Z výzkumu uvedeného v první části této zprávy vyplývá, že v průměru a v celé řadě odvětví v EU se za posledních 25 let i) zvýšila koncentrace na úrovni odvětví i trhu, ii) zvýšily se přirážky a zisky zejména na vrcholu distribučního řetězce, iii) zvýšil se rozdíl mezi lídry v odvětví a následovníky, pokud jde o přirážky, zisky a produktivitu, a iv) snížila se dynamika podnikání měřená ukazateli, jako je volatilita podílu na trhu mezi vedoucími podniky nebo míra vstupu a odchodu. Zdá se, že důležitým faktorem vývoje pozorovaného v posledních 25 letech je skutečnost, že v mnoha odvětvích mohou velké podniky s výhodou prvního hráče na tahu získat většinu výhod (dynamika, kdy „vítěz bere téměř všechno“), a to zejména díky dlouhodobým strukturálním ekonomickým změnám: i) růst podílu investic do IT řešení a dat chráněných vlastnickými právy nebo jiného nehmotného majetku (např. výzkumu a vývoje, patentů a značek), ii) globalizace a iii) rostoucí aktivity v oblasti spojování podniků a akvizic, i když v omezenější míře. K těmto trendům mohly přispět i regulační překážky vstupu a odchodu.

I když se trendy a kombinace přispívajících faktorů budou v jednotlivých odvětvích lišit, zdá se, že v průměru je intenzita hospodářské soutěže slabší a tržní síla firem na vrcholu rozdělení přirážek a zisku je výraznější než v minulosti.

Další výzkumy uvedené ve druhé části zprávy potvrzují a doplňují předchozí výzkum ohledně toho, že účinná (nebo slabá) hospodářská soutěž může mít významné pozitivní (nebo negativní) účinky nejen na ceny, a tím i na kupní sílu spotřebitelů, ale také na produktivitu a konkurenceschopnost podniků v EU, a tedy na celkový hospodářský růst 129 . Tyto výsledky potvrzuje studie analyzující vztah mezi cenou a koncentrací trhu v šesti odvětvích, kde se ceny v jednotlivých členských státech výrazně liší, průzkum mezi vyvážejícími podniky se sídlem v EU o významu účinné domácí hospodářské soutěže na jednotném trhu EU a studie o makroekonomických účincích účinné hospodářské soutěže.

5.3 Dopad politiky státní podpory na jednotný trh

V zájmu ochrany spravedlivého a řádného fungování jednotného trhu SFEU zakazuje státní podporu, která narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž. Kontrola státní podpory zajišťuje, aby hospodářská soutěž mezi podniky probíhala na základě výkonnosti a nikoli na základě výše státní podpory, kterou jednotlivé podniky obdržely. Tímto způsobem lze zabránit soutěžím o dotace, které zvýhodňují společnosti podporované členskými státy s větším rozpočtem. V určitých situacích však může být zásah vlády pro zajištění fungování a spravedlnosti hospodářství nezbytný. Z tohoto důvodu SFEU umožňuje členským státům poskytovat státní podporu na podporu určitých, jasně vymezených politických cílů. Státní podporu lze poskytnout za předpokladu, že je nezbytná, přiměřená a vhodná k dosažení stanovených cílů a že nenarušuje hospodářskou soutěž na jednotném trhu. Výsledkem účinné kontroly státní podpory je státní podpora, která je cílenější, legitimnější a účinnější a zabraňuje nadměrné kompenzaci. Kontrola státní podpory tak pomáhá maximalizovat využití omezených veřejných zdrojů.

Za účelem sledování dopadu státní podpory Komise pravidelně shromažďuje údaje o tom, jak členské státy provádějí svá opatření státní podpory. To se děje několika způsoby, k nimž patří především:

i) Každoročně zveřejňovaný srovnávací přehled státních podpor vycházející z údajů shromážděných členskými státy 130 o skutečných výdajích (tj. vyplacených částkách) v rámci každého schváleného opatření podpory, včetně prvků podpory, tj. výhody poskytnuté podporou 131 . Nejnovější údaje ze srovnávacího přehledu státních podpor se vztahují k roku 2023.

ii) Pravidelné průzkumy shromažďující informace o veřejné pomoci poskytnuté a vyplacené členskými státy během nedávných krizí (pandemie COVID-19 a útočná válka Ruska proti Ukrajině). Tyto průzkumy byly prováděny výjimečně s cílem zachytit dopad velmi vysokých částek pomoci schválených v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu a s cílem podpořit hospodářská odvětví, která jsou klíčová pro přechod na klimaticky neutrální hospodářství. Za tímto účelem Komise shromáždila informace o státní podpoře, která byla skutečně poskytnuta v souladu se schválenými krizovými opatřeními, tj. o finančních prostředcích, na které společnosti získaly právní nárok během období, na které se vztahoval každý průzkum. Nejnovější průzkum se týká podpory poskytnuté do konce června 2024.

Vyplácení státní podpory související i nesouvisející s krizí v roce 2023

Níže uvedené údaje se týkají výhradně plateb v rámci podpůrných opatření, která lze považovat za státní podporu. Členské státy mohly poskytnout významnou podporu svým ekonomikám a domácnostem jinými prostředky, které nelze považovat za státní podporu.

Podle nejnovějších výročních zpráv předložených členskými státy (za rok 2023) vyplatily členské státy 186,77 miliardy EUR (což odpovídá 1,09 % HDP EU) na podporu opatření nesouvisejících i souvisejících s krizí.

Celkové výdaje se ve srovnání s předchozími lety výrazně snížily. V nominálním vyjádření se výdaje v roce 2023 ve srovnání s roky 2020 a 2021 (tj. vrchol krize COVID-19) snížily téměř o polovinu. Po úpravě o inflaci (ve srovnání s roční mírou inflace v roce 2022) se celkové výdaje na státní podporu snížily přibližně o 23 %.

Obrázek 1: Celkové výdaje na státní podporu, prvky podpory v procentech HDP, rozdělení na státní podporu související s COVID-19, státní podporu související s dočasným krizovým (a transformačním) rámcem 132 a opatření státní podpory nesouvisející s krizí

Z následujících důvodů je snížení výdajů pozorované v letech 2022 a 2023 v souladu s výrazným snížením podpory související s krizovými opatřeními 133 :

i) Výdaje na opatření přijatá v souvislosti s COVID-19 činily v roce 2023 10,55 miliardy EUR, což odpovídá přibližně 0,06 % HDP EU a méně než 6 % celkových výdajů na státní podporu. V porovnání s výdaji na opatření přijatá v souvislosti s COVID-19 v roce 2022, které v cenách roku 2023 činily 77,7 miliardy EUR, to představuje snížení o 86 %. Tento pokles se dal očekávat s ohledem na postupné ukončování dočasného rámce COVID-19, které bylo ukončeno na konci prosince 2023.

ii) Výdaje vykázané na krizová opatření vycházely převážně z dočasného krizového (a transformačního) rámce, včetně jeho oddílů na podporu přechodu na klimaticky neutrální hospodářství. Opatření státní podpory, která byla schválena v rámci dočasného krizového a transformačního rámce nebo byla schválena na základě jeho zásad, se v roce 2023 snížila na 39,45 miliardy EUR. To představuje přibližně 0,23 % celkového HDP EU a 21 % celkových výdajů na státní podporu v roce 2023. Ve srovnání s výdaji v roce 2022 ve výši 45,59 miliardy EUR ve stálých cenách se celkové výdaje na podporu v roce 2023 snížily o 13 %.

V roce 2023 se státní podpora na cíle nesouvisející s krizí zvýšila na přibližně 136,78 miliardy EUR, což představuje 14% nárůst oproti výdajům v roce 2022 ve výši 119,98 miliardy EUR (ve stálých cenách). V nominálním vyjádření se celková částka vyplacená na podporu nesouvisející s krizí ve srovnání s rokem 2022 zvýšila v devatenácti členských státech 134 . Zdá se, že nárůst státní podpory nesouvisející s krizí byl způsoben především zvýšeným vyplácením podpory na ochranu životního prostředí (včetně úspor energie). Tento typ podpory se zvýšil z přibližně 45,99 miliardy EUR v roce 2022 na 55,32 miliardy EUR v roce 2023. Podobně se zvýšily výdaje na státní podporu výzkumu, vývoje a inovací, a to z 11,99 miliardy EUR v roce 2022 na 15,95 miliardy EUR v roce 2023. Státní podpora nesouvisející s krizí vyplacená na odvětvový rozvoj se zvýšila z 9,37 miliardy EUR v roce 2022 na 13,02 miliardy EUR v roce 2023. A konečně, státní podpora určená pro významné projekty společného evropského zájmu se téměř zdvojnásobila, a to z 1,25 miliardy EUR v roce 2022 na 2,22 miliardy EUR v roce 2023.

Navzdory tomuto zvýšení zůstává výše podpory nesouvisející s krizí pro rok 2023 výrazně pod výdaji na nekrizová opatření vypočtenými na vrcholu pandemie COVID-19. Ve stálých cenách tyto výdaje dosáhly 157,46 miliardy EUR v roce 2020 a 157,23 miliardy EUR v roce 2021. Výdaje na podporu nesouvisející s krizí v roce 2023 navíc zůstávají nižší než výdaje před krizí, které v roce 2019 činily 153,34 miliardy EUR a v roce 2018 145,43 miliardy EUR ve stálých cenách.

Obrázek 2: Výdaje na státní podporu bez podpory související s krizí v letech 2018–2023, prvky podpory v miliardách EUR ve stálých cenách, rozdělení podle cíle podpory

Při pohledu na rozdělení výdajů na podporu související s krizí a státní podporu nesouvisející s krizí mezi členské státy jako podíl na HDP zjistíme, že výdaje jsou značně rozptýlené 135 . Závěrem lze říci, že zatímco mezi nominálními částkami podpory vyplacenými členskými státy existují značné rozdíly, při pohledu na relativní výdaje na státní podporu v porovnání s HDP je tento obrázek diferencovanější.

Výše uvedené údaje se týkají výhradně plateb v rámci podpůrných opatření, která lze považovat za státní podporu. Členské státy mohly poskytnout významnou podporu svým ekonomikám a domácnostem prostřednictvím jiných, nestátních prostředků podpory.

Obrázek 3: Celkové výdaje na státní podporu podle členských států v roce 2023, prvky podpory v miliardách EUR, rozdělení na opatření státní podpory nesouvisející s krizí, státní podporu související s COVID-19 a státní podporu související s dočasným krizovým (a transformačním) rámcem.

Obrázek 4: Celkové výdaje na státní podporu podle členských států v % národního HDP v roce 2023, rozdělení na opatření státní podpory nesouvisející s krizí, státní podporu související s COVID-19 a státní podporu související s dočasným krizovým (a transformačním) rámcem.

Státní podpora na podporu průmyslových inovací a vedoucího postavení v oblasti technologií

Ačkoli stát může hrát důležitou roli při snaze o zvýšení konkurenceschopnosti hospodářství, mnoho druhů podpory nepředstavuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU. Přesto pravidla státní podpory nabízejí členským státům řadu možností, jak podpořit dobře fungující a spravedlivé hospodářství a jak řešit selhání trhu. Oddíly věnované přechodu dočasného krizového a transformačního rámce mají podpořit zelenou a digitální transformaci. Do 31. prosince 2025 mohou členské státy poskytovat podporu na přechod na klimaticky neutrální hospodářství 136 .

V roce 2023 činila celková částka průmyslové podpory 137 , včetně podpory na základě pokynů pro státní podporu, 126,97 miliardy EUR, což odpovídá přibližně 0,74 % HDP EU. Z celkové výše průmyslové podpory byla v posledních deseti letech hlavním cílem politiky podpora na ochranu životního prostředí (včetně úspor energie). V roce 2023 činila 55,32 miliardy EUR, což představuje 44 % celkové průmyslové podpory, tedy přibližně 0,32 % celkového HDP EU. Státní podpora vyplacená ve prospěch významných projektů společného evropského zájmu činila v roce 2023 2,22 miliardy EUR. Investiční podpora vyplacená v souladu s pokyny k regionální státní podpoře na podporu výroby baterií, bateriových komponentů, solárních panelů a elektrických vozidel činila v roce 2023 138 milionů EUR.

Po roce 2023 zahájilo podle nejnovějších údajů shromážděných prostřednictvím průzkumu podpory poskytnuté v rámci dočasného krizového a transformačního rámce do konce června 2024 138 jedenáct členských států 139 provádění opatření v rámci oddílů věnovaných přechodu rámce: na opatření schválená podle oddílů 2.5, 2.6 a 2.8 dočasného krizového a transformačního rámce bylo poskytnuto přibližně 2,38 miliardy EUR. 140  

Pokud se zaměříme výhradně na podporu poskytnutou na přechod ke klimaticky neutrálnímu hospodářství ze strany jednotlivých členských států, vypočtenou jako procento národního HDP, bylo největším poskytovatelem podpory Portugalsko, za nímž následovalo Slovensko.

Obrázek 5: Přechodová státní podpora poskytnutá v letech 2023 a 2024 (do 30. června 2024) v rámci opatření dočasného krizového a transformačního rámce (v absolutních hodnotách a jako procento národního HDP)

 

6. Komunikace a propagace na podporu politiky hospodářské soutěže

Komise v roce 2024 pokračovala ve své propagační a osvětové činnosti na různých úrovních s cílem podpořit účinnost politiky EU v oblasti hospodářské soutěže, přičemž nejvýznamnější byla účast výkonné místopředsedkyně pro hospodářskou soutěž na akcích a tiskových konferencích. Vedoucí pracovníci GŘ pro hospodářskou soutěž se za podpory zastoupení Komise rovněž účastnili osvětových činností v členských státech. Tyto činnosti doplňují externí komunikační iniciativy GŘ pro hospodářskou soutěž, jako jsou tiskové zprávy, politické zprávy, informační bulletiny a sociální média.

V roce 2024 Komise pokračovala v sérii putovních diskusí „Markets for People“ (Trhy pro lidi). Pátá a poslední diskuse s názvem „This is why we need competition policy“ (Proto potřebujeme politiku hospodářské soutěže) se konala v dánském Aarhusu v květnu 2024. GŘ pro hospodářskou soutěž dále pokračovalo v sérii debat v on-line přenosech „Let's Talk Competition“ (Mluvme o hospodářské soutěži). V těchto on-line přenosech odborníci diskutovali o klíčových změnách v politice a prosazování práva v oblasti hospodářské soutěže 141 .

Důležité komunikační úsilí bylo rovněž vyvinuto u příležitosti zveřejnění hodnotící zprávy GŘ pro hospodářskou soutěž „Protecting competition in a changing world. Evidence on the evolution of competition in the EU during the past 25 years“ (Ochrana hospodářské soutěže v měnícím se světě – důkazy o vývoji hospodářské soutěže v EU za posledních 25 let) se zahajovací konferencí 27. června 2024 142 a odborným seminářem 15. října 2024. 143  

7. Vztahy s ostatními orgány EU

Hlavními partnery Komise při probíhajících dialozích o politice hospodářské soutěže jsou Evropský parlament, Rada, Evropský hospodářský a sociální výbor a Evropský výbor regionů. V Evropském parlamentu se výkonná místopředsedkyně Vestagerová v roce 2024 zúčastnila řady výměn názorů nebo strukturovaných dialogů, mimo jiné s Hospodářským a měnovým výborem, Výborem pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, podvýborem pro daňové záležitosti a Výborem pro rozpočtovou kontrolu. Výkonná místopředsedkyně Vestagerová se dále účastnila rozprav na plenárních zasedáních o politice hospodářské soutěže.

V Radě se výkonná místopředsedkyně Vestagerová v roce 2024 zúčastnila výměn názorů a diskusí o záležitostech politiky hospodářské soutěže, jakož i o konkurenceschopnosti, zelené transformaci a nástrojích státní podpory v souvislosti s útočnou válkou Ruska proti Ukrajině.

Komise také přímo spolupracovala s dalšími orgány EU. Zaměstnanci GŘ pro hospodářskou soutěž se například zúčastnili jednání svolaných zpravodajem pověřeným vypracováním stanoviska Evropského hospodářského a sociálního výboru ke zprávě Komise o politice hospodářské soutěže za rok 2023, přijatého v říjnu 2024 144 . Na těchto jednáních redakční skupiny a sekce odpovědné za politiku hospodářské soutěže (jednotný trh, výroba a spotřeba) poskytovalo GŘ pro hospodářskou soutěž poradenství a odpovídalo na faktické otázky.

8. Politika hospodářské soutěže v evropském a celosvětovém kontextu

8.1 Podpora evropské kultury hospodářské soutěže prostřednictvím Evropské sítě pro hospodářskou soutěž

V EU prosazují vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž pravidla hospodářské soutěže v rámci svých vnitrostátních jurisdikcí, zatímco Komise se zaměřuje na případy s významem pro jednotný trh. Mnohostranná spolupráce mezi vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž a Komisí, zejména v oblasti antimonopolních pravidel, probíhá prostřednictvím Evropské sítě pro hospodářskou soutěž 145 . Cílem je zajistit, aby antimonopolní pravidla EU byla účinně a soudržně uplatňována v celé EU, zejména při vyšetřování chování, které omezuje hospodářskou soutěž a které může ovlivnit obchod mezi členskými státy EU. Společné prosazování antimonopolních pravidel prostřednictvím rámce Evropské sítě pro hospodářskou soutěž posiluje význam a důvěryhodnost politiky hospodářské soutěže v celé EU.

V roce 2024 Komise nadále zajišťovala účinné a jednotné uplatňování článků 101 a 102 SFEU v celé EU. Za prvé, vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž informují Komisi o každém novém šetření ve fázi prvního formálního vyšetřovacího opatření. Za druhé, vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž konzultují s Komisí před přijetím určitých typů rozhodnutí. V roce 2024 bylo v rámci této sítě zahájeno 191 nových šetření a Komisi bylo ze strany vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž předloženo 66 plánovaných rozhodnutí. Členové Evropské sítě pro hospodářskou soutěž se často setkávají, aby diskutovali o řízeních, politických otázkách a záležitostech strategického významu. V roce 2024 se uskutečnilo 37 zasedání Evropské sítě pro hospodářskou soutěž. Pracovní skupina pro digitální vyšetřování a umělou inteligenci podporuje sdružování datových vědců v rámci Evropské sítě pro hospodářskou soutěž. Sdružené zdroje se využívají ke spolupráci na projektech společného zájmu vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž, například k odhalování dohod o ovlivnění nabídek prostřednictvím analýzy rozsáhlých souborů dat.

8.2 Pomoc členským státům při reformách prostřednictvím Nástroje pro technickou podporu

Nástroj pro technickou podporu je nástroj Komise na pomoc členským státům při navrhování a provádění reforem 146 . Tato podpora nevyžaduje spolufinancování ze strany členských států. Podpora může mít například podobu strategického a právního poradenství, studií, odborné přípravy a odborných návštěv na místě. Může se týkat kterékoli fáze reformního procesu. Nástroj pro technickou podporu je řízen pracovní skupinou Komise pro reformy a investice (dále jen „SG REFORM“). Nástroj pro technickou podporu každoročně určuje stěžejní projekty technické podpory, které řeší společné potřeby členských států a jsou v souladu s klíčovými prioritami EU.

V cyklu 2024 podpořilo GŘ COMP financování těchto projektů:

Boj proti dohodám o ovlivnění nabídek při zadávání veřejných zakázek – zlepšení dodržování předpisů a pravidel hospodářské soutěže u veřejných zakázek 147 : Cílem tohoto projektu, který připravila a organizuje OECD, je pomoci Rakousku, Bulharsku, Chorvatsku, Kypru, Řecku a Rumunsku zlepšit prevenci a odhalování dohod o ovlivnění nabídek prostřednictvím série seminářů. Projekt navíc podporuje budování kapacit, osvědčené postupy a spolupráci mezi orgány pro hospodářskou soutěž a veřejnými zadavateli a dalšími veřejnými subjekty.

Studie trhu hospodářské soutěže – digitální sektor 148 : Cílem tohoto projektu je identifikovat možné problémy v oblasti hospodářské soutěže na digitálních trzích v Polsku, Lotyšsku a Litvě a vhodnost současných vnitrostátních právních rámců a právních rámců EU pro účinné řešení těchto problémů.

8.3 Mezinárodní vztahy

Mnohostranné vztahy

V roce 2024 pokračovala Komise v účasti na mezinárodních fórech v oblasti hospodářské soutěže, jako je Výbor pro hospodářskou soutěž OECD, Mezinárodní síť pro hospodářskou soutěž (dále jen „ICN“) a Konference OSN o obchodu a rozvoji (dále jen „UNCTAD“).

Komise jako jeden ze spolupředsedů pracovní skupiny ICN pro spojování podniků přispěla k práci na doporučených postupech pro analýzu spojení, zejména vedením práce na revizi kapitol o jednostranných a koordinovaných účincích horizontálních spojení. Komise se navíc podílela na organizaci semináře ICN o spojování podniků, který se konal na Tchaj-wanu v listopadu 2024.

Komise se zúčastnila několika diskusí OECD u kulatého stolu a přispěla k vypracování revidovaného doporučení OECD o spojování podniků, což je dokument s pokyny týkající se procesních aspektů kontroly spojování podniků. V neposlední řadě se Komise podílela na práci na revidované verzi dokumentu OECD, který se týká podstatných aspektů kontroly spojování podniků.

Dvoustranné vztahy

V roce 2024 Komise pokračovala v jednáních o uzavření dohod o spravedlivém obchodu s Indií, Indonésií, Filipínami, Thajskem a zeměmi ESA5 149 .

V dubnu 2024 uspořádala Komise a orgány Spojených států pro hospodářskou soutěž čtvrté setkání na vysoké úrovni společného dialogu o politice hospodářské soutěže v oblasti technologií 150 s cílem pokračovat ve spolupráci na zajištění a podpoře spravedlivé hospodářské soutěže v digitální ekonomice. Dialog se zaměřil na vývoj obchodních strategií velkých technologických společností, včetně nedávných investic a partnerství mezi velkými poskytovateli cloudových služeb a poskytovateli umělé inteligence, a na jejich dopady na prosazování pravidel hospodářské soutěže.

V roce 2024 Komise pokračovala v práci na dvoustranné spolupráci se Spojeným královstvím, jak je stanoveno v dohodě o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím 151 a v dohodě o vystoupení 152 . V říjnu Komise a Spojené království dokončily technická jednání o dohodě o spolupráci v oblasti hospodářské soutěže 153 . Budoucí dohoda by byla „doplňující dohodou“ k dohodě o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím, která předpokládá možnost uzavřít samostatnou dohodu o spolupráci v oblasti hospodářské soutěže. Dohoda by umožnila nejen Komisi, ale i vnitrostátním orgánům pro hospodářskou soutěž, které prosazují právní předpisy EU v oblasti hospodářské soutěže, spolupracovat s orgánem Spojeného království pro hospodářskou soutěž.

V roce 2024 Komise rovněž zahájila jednání se Švýcarskem o osmi otázkách týkajících se dvoustranných vztahů mezi EU a Švýcarskem. Jedním z témat je státní podpora.

Komise v roce 2024 pokračovala ve spolupráci v oblasti politiky hospodářské soutěže s korejskou komisí pro spravedlivý obchod a japonskou komisí pro spravedlivý obchod. Komise rovněž pokračovala v jednáních s Kanadou s cílem zajistit, aby ustanovení o ochraně údajů v dohodě o spolupráci v oblasti hospodářské soutěže mezi EU a Kanadou byla v souladu s normami stanovenými ve stanovisku Soudního dvora k dohodě o jmenné evidenci cestujících mezi EU a Kanadou z roku 2014 154 . V roce 2024 Komise rovněž navázala spolupráci s několika africkými vnitrostátními a regionálními orgány za účelem další spolupráce v oblasti hospodářské soutěže 155 .

Pokud jde o politiku rozšíření EU, hlavním cílem Komise v oblasti hospodářské soutěže je pomáhat kandidátským zemím 156 a potenciálním kandidátům 157 při vytváření, udržování a rozvoji legislativních rámců a napomáhat dobře fungujícím a funkčně nezávislým orgánům pro hospodářskou soutěž a státní podporu a pomáhat těmto orgánům budovat solidní záznamy o prosazování právních předpisů. Komise rovněž pracuje na zavedení podpůrných nástrojů pro Ukrajinu a Moldavsko, které mají napomoci právní, administrativní a také hospodářské integraci těchto zemí do jednotného trhu EU.

(1)

Much more than a market – Speed, Security, Solidarity. Empowering the Single Market to deliver a sustainable future and prosperity for all EU Citizens (Mnohem více než jen trh – Rychlost, bezpečnost, solidarita. Posílení jednotného trhu s cílem zajistit udržitelnou budoucnost a prosperitu pro všechny občany EU), Enrico Letta, 10. dubna 2024.

(2)

 The future of European competitiveness – A competitiveness strategy for Europe (Budoucnost evropské konkurenceschopnosti – Strategie konkurenceschopnosti pro Evropu), Mario Draghi, 9. září 2024.

(3)

Sdělení Komise – sdělení Komise o vymezení relevantního trhu pro účely práva Unie v oblasti hospodářské soutěže (Úř. věst. C, C/2024/1645, 22.2.2024, s. 1).

(4)

Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 12. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 1).

(5)

Nařízení Komise (ES) č. 773/2004 ze dne 7. dubna 2004 o vedení řízení Komise podle článků 81 a 82 Smlouvy o ES (Úř. věst. L 123, 27.4.2004, s. 18).

(6)

Pracovní dokument útvarů Komise – hodnocení nařízení č. 1/2003 a č. 773/2004 (SWD(2024) 217 final), 5.9.2024.

(7)

Sdělení Komise – Pokyny k použitelnosti článku 102 Smlouvy o fungování Evropské unie na zneužívající chování dominantních podniků vylučující ostatní soutěžitele.

(8)

Společné prohlášení Evropské sítě pro hospodářskou soutěž k iniciativě Evropské komise přijmout pokyny o zneužívajícím chování dominantních podniků vylučujícím ostatní soutěžitele ze dne, 2. září 2024.

(9)

Nařízení Komise (EU) č. 461/2010 ze dne 27. května 2010 o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě v odvětví motorových vozidel (Úř. věst. L 129, 28.5.2010, s. 52) ve znění nařízení Komise (EU) 2023/822 ze dne 17. dubna 2023, kterým se mění nařízení (EU) č. 461/2010, pokud jde o období jeho použitelnosti (Úř. věst. L. 102I, 17.4.2023, s. 1).

(10)

Sdělení Komise: Doplňkové pokyny k vertikálním omezením v dohodách o prodeji a opravách motorových vozidel a distribuci náhradních dílů pro motorová vozidla (Úř. věst. C 138, 28.5.2010, s. 16), ve znění sdělení Komise Změny v oznámení Komise – Doplňkové pokyny k vertikálním omezením v dohodách o prodeji a opravách motorových vozidel a distribuci náhradních dílů pro motorová vozidla, 2023/C 133 I/01 (Úř. věst. C 133I, 17.4.2023, s. 1).

(11)

Nařízení Komise (EU) č. 316/2014 ze dne 21. března 2014 o použití čl. 101 odst. 3 SFEU na kategorie dohod o převodu technologií (Úř. věst. L 93, 28.3.2014, s. 17).

(12)

Sdělení Komise – Pokyny o použití článku 101 SFEU na dohody o převodu technologií (Úř. věst. C 89, 28.3.2014, s. 3).

(13)

Pracovní dokument útvarů Komise – Hodnocení nařízení Komise (EU) č. 316/2014 ze dne 21. března 2014 o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na kategorie dohod o převodu technologií (SWD(2024) 269 final), 22.11.2024.

(14)

Bez přístupu k interním dokumentům nebyli autoři schopni potvrdit („prokázat“) konkrétní příklady likvidačních akvizic. Řádový rozsah zjištění v této studii je srovnatelný s tím, co zjistili jiní výzkumníci používající odlišné metody a soubory dat.

(15)

Buccirossi, P., Marrazzo, A. et al. (2024), Ex-post evaluation: EU competition enforcement and acquisitions of innovative competitors in the pharma sector leading to the discontinuation of overlapping drug research and development projects (Prosazování hospodářské soutěže v EU a akvizice inovativních konkurentů ve farmaceutickém odvětví vedoucí k ukončení překrývajících se projektů výzkumu a vývoje léčiv), závěrečná zpráva vypracovaná společností Lear pro Evropskou komisi, listopad 2024. Viz https://competition-policy.ec.europa.eu/publications/ex-post-economic-evaluations_en Podrobnější popis výsledku je uveden v přiloženém pracovním dokumentu útvarů Komise, oddíl 7.4.

(16)

Těchto pět případů bylo vybráno pro účely studie a neuvádí celkový počet případů, které se týkaly potenciálních likvidačních akvizic.

(17)

Pokud jde o likvidační akvizice, odkazujeme rovněž na shrnutí rozsudku Soudního dvora ve věci Illumina/Grail v oddíle 3.1 níže.

(18)

Sdělení Komise – Pokyny k regionální státní podpoře (Úř. věst. C 153, 29.4.2021, s. 1).

(19)

Sdělení Komise, kterým se doplňují pokyny k regionální státní podpoře, pokud jde o Platformu strategických technologií pro Evropu.

(20)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/795 ze dne 29. února 2024, kterým se zřizuje Platforma strategických technologií pro Evropu (STEP) a mění směrnice 2003/87/ES a nařízení (EU) 2021/1058, (EU) 2021/1056, (EU) 2021/1057, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) 2021/1060, (EU) 2021/523, (EU) 2021/695, (EU) 2021/697 a (EU) 2021/241.

(21)

Praktické pokyny pro členské státy: Kritérium subjektu v tržním hospodářství pro opatření rizikového financování, 26. ledna 2024.

(22)

Nařízení Komise (EU) 2023/2831 ze dne 13. prosince 2023 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis (Úř. věst. L, 2023/2831, 15.12.2023).

(23)

Nařízení Komise (EU) 2023/2832 ze dne 13. prosince 2023 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis udílenou podnikům poskytujícím služby obecného hospodářského zájmu (Úř. věst. L, 2023/2832, 15.12.2023).

(24)

Nařízení Komise (EU) č. 1408/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis v odvětví zemědělství (Úř. věst. L 352, 24.12.2013, s. 9).

(25)

Sdělení Komise – Pokyny Společenství ke státním podporám železničním podnikům (Úř. věst. C 184, 22.7.2008, s. 13).

(26)

Sdělení Komise – Dočasný krizový a transformační rámec pro opatření státní podpory na podporu hospodářství po agresi Ruska vůči Ukrajině (Úř. věst. C 101, 17.3.2023, s. 3).

(27)

Sdělení Komise – Druhá změna dočasného krizového a transformačního rámce pro opatření státní podpory na podporu hospodářství po agresi Ruska vůči Ukrajině (Úř. věst. C, C/2024/3113, 2.5.2024).

(28)

Viz: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/IP_22_3131 a https://ec.europa.eu/economy_finance/recovery-and-resilience-scoreboard/index.html?lang=en

(29)

  https://next-generation-eu.europa.eu/index_cs  

(30)

Především nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1), naposledy pozměněné nařízením Komise (EU) 2021/1237 (Úř. věst. L 270, 29.7.2021, s. 1).

(31)

Především nařízení Komise (EU) 2023/2831 ze dne 13. prosince 2023 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis (Úř. věst. L, 2023/2831, 15.12.2023, s. 1).

(32)

Věc AT.40437 – Apple – praktiky obchodu App Store (streamování hudby).

(33)

Věc AT.40684 – Facebook Marketplace.

(34)

Věc AT.40721 – Microsoft Teams a AT.40873 – Microsoft Teams II.

(35)

Věc AT.40728 – Corning.

(36)

Věc AT.40642 – Pierre Cardin/Ahlers.

(37)

Věc AT.40632 – omezení obchodu podnikem Mondelēz.

(38)

Věc AT.40606 – Losos obecný chovaný pro hospodářské účely.

(39)

Věc AT.40577 – VIFOR – IV iron products.

(40)

Věc AT.40588 – Teva Copaxone.

(41)

Viz: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_24_561 a https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_24_3365  

(42)

Viz: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_24_5926  

(43)

Viz: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_24_4832

(44)

Věc AT.40882 – IFF – výmaz údajů.

(45)

Rozsudek Tribunálu ze dne 18. září 2024 ve věci T-671/19, Qualcomm v. Komise.

(46)

Rozsudek Soudního dvora ze dne 10. září. 2024 ve věci C-48/22 P, Google a Alphabet v. Komise (Google Shopping), ECLI:EU:C:2024:726.

(47)

Rozsudek Tribunálu ze dne 18. září 2024 ve věci T-334/19, Google a Alphabet v. Komise (Google AdSense for Search), ECLI:EU:T:2024:634.

(48)

Zásahy v případech spojování zahrnují rozhodnutí o zákazu, spojení podniků, která byla schválena s výhradou nápravných opatření, a také stažení ve fázi II.

(49)

Věc M.10920 – Amazon/iRobot a věc M.11109 – IAG/AIR EUROPA.

(50)

Věc M.10149 – Korean Airlines / Asiana Airlines.

(51)

Věc M.11071 – Deutsche Lufthansa / MEF / ITA.

(52)

Věc M.10896 – Orange / MásMóvil / JV.

(53)

Věc M.11143 – Bolloré Logistics / CMA CGM.

(54)

Věc M.11383 – Viatris/Cooper.

(55)

Věc M.11204, Bunge/Viterra.

(56)

Věc M.11159, JD Sports / Groupe Courir.

(57)

Věc M.11577, Eiffage/Eqos.

(58)

Rozsudek Soudního dvora ze dne 3. září 2024 ve spojených věcech C-611/22 P a C-625/22, Illumina a Grail v. Komise, ECLI:EU:C:2024:677.

(59)

V březnu 2021 francouzský vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž požádal Komisi o postoupení navrhovaného převzetí společnosti GRAIL společností Illumina podle článku 22 nařízení o spojování. Dne 19. dubna 2022 Komise postoupení podle článku 22 přijala. K žádosti o postoupení se následně připojily vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž v Nizozemsku, Belgii, Řecku, na Islandu a v Norsku. 

(60)

Věc M.10188 – Illumina/GRAIL.

(61)

Konkrétně: i) rozhodnutí přijaté dne 22. července 2021, kterým se zahajuje fáze II šetření navrhovaného převzetí společnosti GRAIL společností Illumina (M.10188), ii) rozhodnutí přijaté dne 6. září 2022, kterým se zakazuje převzetí společnosti GRAIL společností Illumina (M.10188), iii) dvě rozhodnutí týkající se předběžných opatření přijatá dne 29. října 2021 (M.10493) a 28. října 2022 (M.10938), iv) rozhodnutí přijaté dne 12. října 2023, kterým se nařizují opatření za účelem obnovy stavu ukládající společnosti Illumina zrušit převzetí společnosti GRAIL (M.10939), a v) rozhodnutí přijaté dne 12. července 2023, kterým se společnostem Illumina a GRAIL ukládá pokuta za uskutečnění jejich spojení před schválením Komisí (M.10483). 

(62)

Prohlášení výkonné místopředsedkyně Vestagerové ze dne 3. září 2024. https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/statement_24_4525

(63)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2481 ze dne 14. prosince 2022, kterým se zavádí politický program Digitální dekáda 2030.

(64)

Věc SA.55953 – Slovensko – Náhrada nákladů společnosti Towercom v důsledku uvolnění pásma 700 MHz.

(65)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/899 ze dne 17. května 2017 o využívání kmitočtového pásma 470–790 MHz v Unii, L 138/131.

(66)

Věc SA.107594 – Itálie – Catania Campus – STMicroelectronics S.r.l.

(67)

Viz: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_18_6862 a https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/IP_23_3087  

(68)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1781 ze dne 13. září 2023, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému polovodičů a mění nařízení (EU) 2021/694 (akt o čipech) (Úř. věst. L 229, 18.9.2023, s. 1).

(69)

Věc SA.62829 – Rumunsko – Blue Air.

(70)

Věc SA.63470 – Maďarsko – LIP – Regionální investiční podpora společnosti Rubin NewCo 2021 Kft.

(71)

Věc SA.50787 a SA.50837 – Česko – Podpora na restrukturalizaci ovocných sadů a podpora na vybudování kapkové závlahy v ovocných sadech, chmelnicích, vinicích a ve školkách.

(72)

Nařízení Komise (EU) č. 702/2014 ze dne 25. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 193, 1.7.2014, s. 1).

(73)

Viz: https://competition-policy.ec.europa.eu/state-aid/ipcei/joint-european-forum-ipcei_en  

(74)

Věci SA.105088 – Belgie, SA.104974 – Francie, SA.105126 – Maďarsko, SA.105085 – Itálie, SA.105097 – Slovensko, SA.105098 – Španělsko, RRF – Významný projekt společného evropského zájmu v oblasti zdraví (IPCEI-Med4Cure).

(75)

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Zelená dohoda pro Evropu, COM(2019) 640 final.

(76)

Věc AT.40401 – Použitá kolejová vozidla.

(77)

Věc AT.40735 – Renfe – Online distribuce vlakových jízdenek ve Španělsku.

(78)

Věc M.11632 – Alten/Worldgrid.

(79)

Věc M.11745 – Die Schweizerische Post / Fenaco / PowerUp JV.

(80)

Věc M.11639 – Enilive / LG Chem / JV.

(81)

Věc M.11371 – Eramet / Suez RV / TFIN / JV.

(82)

Věc M.11634 – Masdar/Terna.

(83)

Toto číslo nezahrnuje podporu poskytnutou v rámci obecného nařízení o blokových výjimkách.

(84)

Věc SA.50952 – Německo – Údajná opatření státní podpory ve prospěch společnosti DB Cargo.

(85)

Sdělení Komise – Pokyny pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci nefinančních podniků v obtížích

(Úř. věst. C 249, 31.7.2014, s. 1).

(86)

Věci SA.102821 – Francie, SA.102825 – Německo, SA.102815 – Itálie, SA.102807 – Nizozemsko, SA.102810 – Polsko, SA.103494 – Portugalsko, SA.102811 – Slovensko, RRF – Významný projekt společného evropského zájmu v oblasti vodíkové infrastruktury (IPCEI Hy2Infra).

(87)

Věci SA.104442 – Estonsko, SA.104668 – Francie, SA.104676 – Německo, SA.104453 – Itálie, SA.104440 – Nizozemsko, SA.104434 – Slovensko, SA.104435 – Španělsko, RRF – Významný projekt společného evropského zájmu v oblasti vodíkové mobility a dopravy (IPCEI Hy2Move).

(88)

Věc SA.104898 – Německo – RRF – ArcelorMittal (Bremen & Eisenhuttenstadt).

(89)

Sdělení Komise – Pokyny pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky na rok 2022 (Úř. věst. C 80, 18.2.2022, s. 1).

(90)

Věc SA.110031 – Švédsko – Švédsko zřizuje velký závod na výrobu ekologické oceli.

(91)

Věc SA.109640 – Švédsko – Podpora společnosti SSAB Luleå při přechodu na uhlíkově neutrální výrobu desek.

(92)

Věc SA.103740 – Slovensko – Regionální investiční podpora společnosti Volvo Car Slovakia s. r. o.

(93)

Sdělení Komise – Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (Úř. věst. C 414, 28.10.2022, s. 1).

(94)

Věc SA.106964 – Francie – Soutien à la phase APD du projet Nuward.

(95)

Věc SA.109161 – Francie – TCTF FR Régime de soutien à Deux parcs éoliens en mer posés, l'un en Sud Atlantique et l'autre au large de la Normandie dans la zone Centre Manche 2.

(96)

Věc SA.107936 – Německo – Dočasný krizový a transformační rámec – Podpora společnosti Northvolt Germany GmbH.

(97)

Věc SA.108368 – Česko – Podpora elektřiny z vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny.

(98)

Mobilní peněženka je digitální způsob ukládání kreditních, debetních, identifikačních a dárkových karet, aby bylo možné nákupy provádět pomocí mobilního chytrého zařízení namísto fyzické karty.

(99)

Věc AT.40452 – Apple – Mobilní platby.

(100)

Near Field Communication (NFC – technologie pro blízkou komunikaci) je soubor komunikačních protokolů, který umožňuje komunikaci mezi dvěma elektronickými zařízeními na vzdálenost 4 cm.

(101)

Viz: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_24_3706  

(102)

Věc M.11120 – Worldine / Crédit Agricole / JV.

(103)

Nabývání je soubor služeb, který umožňuje obchodníkům přijímat platební karty (například když zákazník přiloží kartu k platebnímu terminálu a terminál platbu schválí – služby, které toto schválení umožňují, jsou služby nabývání). Akceptace je služba, která umožňuje obchodníkovi optimalizovat své připojení k více nabyvatelům (poskytovatelům služeb nabývání). To se týká hlavně velkých obchodníků (například supermarketů), u kterých se denně uskuteční stovky/tisíce plateb a kteří jsou obvykle napojeni na více nabyvatelů, aby tyto platby optimalizovali.

(104)

Věc M.11546 – Unicredit / Alpha Bank Romania.

(105)

Věc SA.114922 – Polsko – Znovuzavedení režimu řádné likvidace úvěrových družstev.

(106)

Věc SA.112704 – Kypr – Režim správy úvěrů poskytnutých v rámci vládních plánů bydlení (režim OIKIA) a věc SA.116563 – Kypr – Změna režimu správy úvěrů poskytnutých v rámci vládních plánů bydlení (režim OIKIA).

(107)

Věc SA.116229 – Řecko – Prodloužení a změna znovuzavedeného režimu Hercules.

(108)

Věc SA.52162 – Dánsko – Státní podpora ve prospěch konsorcia Øresund Bridge.

(109)

Věc SA.52617 – Švédsko – Státní podpora ve prospěch konsorcia Øresund Bridge.

(110)

Věci SA.44944 a SA.53552 – Německo – Daňové zacházení vůči provozovatelům veřejných kasin v Německu.

(111)

Rozsudek Soudního dvora ze dne 10. září 2024 ve věci C-465/20 P, Komise v. Irsko a další.

(112)

Viz: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/speech_24_4624

(113)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1925 ze dne 14. září 2022 o spravedlivých trzích otevřených hospodářské soutěži v digitálním odvětví a o změně směrnic (EU) 2019/1937 a (EU) 2020/1828 (nařízení o digitálních trzích) (Úř. věst. L 265, 12.10.2022, s. 1).

(114)

Například musí společnosti označené jako strážci přístupu jedné nebo více hlavních služeb platformy podle nařízení o digitálních trzích v určitých specifických situacích umožnit třetím stranám vzájemnou spolupráci s vlastními službami strážce přístupu; umožnit svým podnikatelským uživatelům přístup k datům, která vytvářejí při provozu platformy; poskytnout inzerentům platformy nástroje a informace potřebné k ověření reklam hostovaných strážcem přístupu; umožnit svým podnikatelským uživatelům propagovat své nabídky a uzavírat smlouvy se zákazníky mimo platformu strážce přístupu. Označeným strážcům přístupu je například zakázáno, aby při určování pořadí zvýhodňovali vlastní produkty a služby před podobnými produkty a službami nebo produkty nabízenými třetími stranami; nemohou nadále bránit spotřebitelům v propojení s podniky mimo své platformy; nemohou uživatelům bránit v odinstalování jakéhokoli předinstalovaného softwaru nebo aplikace ani sledovat koncové uživatele mimo hlavní službu platformy za účelem cílené reklamy bez jejich souhlasu.

(115)

V září 2023 Komise označila šest strážců přístupu v rámci nařízení o digitálních trzích – Alphabet, Amazon, Apple, ByteDance, Meta a Microsoft, a to ve vztahu k 22 hlavním službám platformy poskytovaným těmito strážci přístupu.

(116)

Veřejné verze těchto zpráv byly zveřejněny. Viz: https://digital-markets-act-cases.ec.europa.eu/reports/compliance-reports  

(117)

Nedůvěrná verze rozhodnutí bude zveřejněna na internetových stránkách Komise věnovaných nařízení o digitálních trzích.

(118)

Viz: https://digital-markets-act-cases.ec.europa.eu/reports/compliance-reports

(119)

Podle čl. 8 odst. 2 nařízení o digitálních trzích může Komise z vlastního podnětu přijmout rozhodnutí, v němž upřesní opatření, která musí strážce přístupu uplatnit, aby zajistil účinné dodržování podstatných povinností podle nařízení o digitálních trzích, jako je povinnost interoperability podle čl. 6 odst. 7 daného nařízení.

(120)

Skupinu na vysoké úrovni tvoří 30 zástupců jmenovaných ze Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC), evropského inspektora ochrany údajů (EIOÚ) a Evropského sboru pro ochranu osobních údajů , Evropské sítě pro hospodářskou soutěž , sítě pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele a skupiny evropských regulačních orgánů pro audiovizuální mediální služby (ERGA).

(121)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2560 ze dne 14. prosince 2022 o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh (Úř. věst. L 330, 23.12.2022, s. 1). GŘ pro hospodářskou soutěž odpovídá za prosazování pravidel nařízení o zahraničních subvencích pro spojování podniků a za zahájení řízení z moci úřední mimo zadávací řízení, zatímco GŘ pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky (DG GROW) odpovídá za prosazování nařízení o zahraničních subvencích při zadávání veřejných zakázek.

(122)

Nařízení o zahraničních subvencích vyplňuje mezeru v právní úpravě jednotného trhu, kde subvence poskytované členskými státy podléhají přísné kontrole podle pravidel EU o státní podpoře, zatímco subvence poskytované vládami zemí mimo EU zůstávají v podstatě bez kontroly. Podle nařízení o zahraničních subvencích musí společnosti před uskutečněním spojení (tj. fúze, nabytí nebo společný podnik) nebo před zadáním zakázky v rámci zadávacího řízení v EU, které přesahuje stanovené prahové hodnoty, oznámit finanční příspěvky, které obdržely od veřejných orgánů mimo EU v posledních třech letech. Nařízení o zahraničních subvencích umožňuje Komisi provádět přezkumy z moci úřední, pokud informace naznačují existenci zahraniční subvence narušující jednotný trh.

(123)

  https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/mex_24_2247  

(124)

Věc FS.100011 – Emirates Telecommunications Group / PPF Telecommunication Group.

(125)

 Příručka OECD pro pomoc orgánům pro hospodářskou soutěž při posuzování očekávaného dopadu jejich činnosti, OECD, 15.4.2014.

(126)

Částka 12 miliard EUR je průměrem dolních hranic na období 2012–2023 a částka 21 miliard EUR je průměrem horních hranic na stejné období.

(127)

Odhadované rozpětí nepokrývá všechny vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž v EU, a proto je třeba tuto částku považovat za hrubý odhad. Kromě toho je třeba poznamenat, že tento počáteční výpočet se týkal tří let, během nichž bylo prosazování pravděpodobně ovlivněno pandemií COVID-19.

(128)

Viz: https://op.europa.eu/cs/publication-detail/-/publication/c03374f1-3833-11ef-b441-01aa75ed71a1  

(129)

Shrnutí výsledku je uvedeno v přiloženém pracovním dokumentu útvarů Komise, oddíl 7.3.

(130)

Údaje obsažené ve srovnávacím přehledu státních podpor vycházejí z ročních zpráv podávaných členskými státy v souladu s čl. 6 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 794/2004. Za poskytnuté údaje jsou nadále odpovědné členské státy.

(131)

Prvek podpory závisí na formě podpory. V případě grantů výhoda, která se přenáší na příjemce, obvykle odpovídá rozpočtovým výdajům. U ostatních nástrojů podpory se může lišit výhoda pro příjemce a náklady pro vládu. Například v případě záruk se příjemce vyhne riziku spojenému se zárukou, neboť toto riziko nese stát. Za takové riziko nesené státem by se obvykle měla zaplatit příslušná prémie. Pokud se stát vzdá celé prémie nebo její části, představuje to prvek podpory.

(132)

Dočasný krizový a transformační rámec.

(133)

Zatímco v roce 2022 představovala podpora související s COVID-19 přibližně 0,45 % HDP EU, v roce 2023 se snížila na 0,06 % HDP EU. Také výdaje na podporu v reakci na narušení hospodářství vyvolané útočnou válkou Ruska proti Ukrajině se snížily z 0,27 % HDP EU v roce 2022 na 0,23 % HDP EU v roce 2023.

(134)

Malta (+0,91 procentního bodu), Chorvatsko (+0,47 procentního bodu), Řecko (+0,33 procentního bodu), Polsko (+0,32 procentního bodu), Litva (+0,27 procentního bodu), Slovinsko (+0,22 procentního bodu), Lucembursko (+0,21 procentního bodu), Německo (+0,19 procentního bodu), Lotyšsko (+0,16 procentního bodu), Itálie (+0,13 procentního bodu), Dánsko (+0,12 procentního bodu), Španělsko, Slovensko a Rakousko (+0,09 procentního bodu), Finsko (+0,08 procentního bodu), Irsko (+0,07 procentního bodu), Francie a Kypr (+0,04 procentního bodu) a Estonsko (+0,02 procentního bodu). Zatímco míra podpory nesouvisející s krizí v Nizozemsku zůstala stabilní, v sedmi dalších členských státech se snížila: Portugalsko (–0,44 procentního bodu), Česko (0,23 procentního bodu) a Bulharsko (–0,11 procentního bodu), Švédsko (–0,09 procentního bodu), Belgie (–0,07 procentního bodu), Bulharsko (–0,04 procentního bodu) a Rumunsko (–0,02 procentního bodu).

(135)

Nejvíce v poměru ke svému HDP v roce 2023 utratilo Maďarsko (přibližně 2,91 %). Druhým největším poskytovatelem podpory v poměru k HDP bylo Chorvatsko (přibližně 1,86 %). Členské státy s nejmenšími výdaji v roce 2023 – Irsko, Kypr a Bulharsko – vynaložily 0,39 % až 0,51 % svého HDP. Více informací je k dispozici ve srovnávacím přehledu státních podpor zveřejněném na internetových stránkách Komise: https://competition-policy.ec.europa.eu/state-aid/scoreboard_en

(136)

Podpora může být poskytnuta na i) urychlení zavádění energie z obnovitelných zdrojů, skladování a tepla z obnovitelných zdrojů pro plán REPowerEU (opatření podle oddílu 2.5) a ii) dekarbonizaci průmyslových výrobních procesů (opatření podle oddílu 2.6). Členské státy rovněž mohou poskytnout podporu na urychlení investic do odvětví klíčových pro přechod na klimaticky neutrální hospodářství, která umožní investiční podporu na výrobu strategického zařízení, konkrétně baterií, solárních panelů, větrných turbín, tepelných čerpadel, elektrolyzérů a využívání a ukládání uhlíku, jakož i souvisejících klíčových složek, a na výrobu a recyklaci souvisejících kritických surovin (opatření podle oddílu 2.8).

(137)

Průmyslová podpora se vztahuje na výdaje na státní podporu v prvku podpory v roce 2023, jak jsou vykázány ve výročních zprávách, s výjimkou státní podpory s těmito cíli politiky: „Kultura“, „Zachování kulturního dědictví“ a „Náhrada škod způsobených přírodními katastrofami“. Tato analýza rovněž nezahrnuje podporu související s krizí, tj. výdaje na státní podporu poskytnuté v souvislosti s krizí COVID-19 a výdaje na státní podporu v reakci na útočnou válku Ruska proti Ukrajině.

(138)

Úplnější přehled podpory poskytnuté od března 2022 do června 2024 v rámci dočasného krizového (a transformačního) rámce je k dispozici ve stručném přehledu státní podpory v oblasti hospodářské soutěže: Stručný přehled politiky hospodářské soutěže – Evropská komise

(139)

 Portugalsko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Španělsko, Německo, Itálie, Belgie, Francie, Rakousko a Dánsko.

(140)

Z této částky 2,38 miliardy EUR bylo 150 milionů EUR poskytnuto v rámci oddílu 2.5 dočasného krizového a transformačního rámce – Podpora na urychlení zavádění energie z obnovitelných zdrojů, skladování a tepla z obnovitelných zdrojů pro plán REPowerEU; 240 milionů EUR v rámci oddílu 2.6 – Podpora na dekarbonizaci průmyslových výrobních procesů prostřednictvím elektrifikace a/nebo využití vodíku z obnovitelných zdrojů a vodíku z elektřiny při splnění určitých podmínek a na opatření v oblasti energetické účinnosti a 1,99 miliardy EUR v rámci oddílu 2.8 – Podpora na zrychlené investice do odvětví, která jsou strategická pro přechod na klimaticky neutrální hospodářství.

(141)

Viz: https://competition-policy.ec.europa.eu/about/reaching-out/lets-talk-competition_en

(142)

Viz: https://competition-policy.ec.europa.eu/about/reaching-out/protecting-competition-changing-world_en  

(143)

Viz: https://competition-policy.ec.europa.eu/about/reaching-out/protecting-competition-changing-world-public-workshop_en  

(144)

Evropský hospodářský a sociální výbor – Stanovisko ke zprávě Komise o politice hospodářské soutěže za rok 2023, 21.10.2024, (COM(2024) 115 final), https://www.eesc.europa.eu/cs/our-work/opinions-information-reports/opinions/report-competition-policy-2023

(145)

Oznámení Komise o spolupráci v rámci sítě orgánů pro hospodářskou soutěž (Úř. věst. C 101, 27.4.2004, s. 43 a Úř. věst. C 374, 13.10.2016, s. 1).

(146)

https://commission.europa.eu/funding-tenders/find-funding/eu-funding-programmes/technical-support-instrument/technical-support-instrument-tsi_en

(147)

https://www.oecd.org/en/about/projects/fighting-bid-rigging-in-public-procurement-in-austria-bulgaria-croatia-cyprus-greece-and-romania.html

(148)

https://www.oecd.org/en/about/projects/oecd-competition-market-study-digital-sector-in-poland-latvia-and-lithuania.html

(149)

Pět východních a jižních zemí: Komory, Madagaskar, Mauricius, Seychely a Zimbabwe.

(150)

Viz: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_24_1952

(151)

Dohoda o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé (Úř. věst. L 444, 31.12.2020, s. 14).

(152)

 Dohoda o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (Úř. věst. C 384I, 12.11.2019, s. 1).

(153)

Viz: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_24_5468

(154)

Stanovisko Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 26. července 2017, posudek 1/15, Návrh dohody mezi Kanadou a EU – předávání a údajů jmenné evidence cestujících z EU do Kanady, EU:C:2016:656.

(155)

Viz: https://africa.competitioncooperation.eu/

(156)

Země, kterým Evropská rada udělila status kandidátské země na základě doporučení Evropské komise: Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Gruzie, Moldavsko, Severní Makedonie, Srbsko, Turecko a Ukrajina.

(157)

Potenciální kandidátská země pro členství v EU: Kosovo.