EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 30.1.2025
COM(2025) 19 final
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
o provádění nařízení (EU) 2021/821, kterým se zavádí režim Unie pro kontrolu vývozu, zprostředkování, technické pomoci, tranzitu a přepravy zboží dvojího užití
{SWD(2025) 8 final}
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
o provádění nařízení (EU) 2021/821, kterým se zavádí režim Unie pro kontrolu vývozu, zprostředkování, technické pomoci, tranzitu a přepravy zboží dvojího užití
1. Úvod
Tato zpráva přináší informace o provádění kontrol vývozu EU a modernizovaného nařízení (EU) 2021/821 ze dne 19. května 2021 (dále jen „nařízení o dvojím užití“ nebo „nařízení“) 1 , pokud jde o zboží dvojího užití v období 2022–2023, jakož i o určitý klíčový vývoj v roce 2024, a dále souhrnné údaje EU a údaje členských států o kontrole vývozu za rok 2022.
Jedná se o první výroční zprávu vypracovanou podle podmínek nařízení, které vstoupilo v platnost dne 9. září 2021. Představuje důležitý milník ve vývoji politiky kontroly vývozu EU, a to díky většímu sdílení informací o rozhodnutích členských států o vydávání licencí v oblasti kontroly vývozu s cílem zvýšit transparentnost v této oblasti.
V souladu s požadavky nařízení a s cílem umožnit rozšířený proces sběru údajů zveřejnila Komise dne 17. ledna 2024 pokyny dohodnuté s členskými státy ke shromažďování a zpracování údajů o kontrole vývozu (pokyny k transparentnosti) 2 . Tyto pokyny umožnily členským státům shromažďovat statistické údaje pro účely vypracování výroční zprávy EU o kontrole vývozu zboží dvojího užití. V této souvislosti zahájila Komise od 27. ledna do 28. února 2023 konzultaci se zúčastněnými stranami o způsobu shromažďování údajů o kontrole vývozu. Na základě těchto skutečností vypracovala Komise tuto zprávu s pomocí vstupních informací získaných od členských států 3 v Koordinační skupině pro dvojí užití (DUCG). Údaje za rok 2022 poskytnuté členskými státy jsou vzhledem k jejich objemu uvedeny v konsolidované podobě v pracovním dokumentu útvarů Komise, který je přiložen k této výroční zprávě. Tato zpráva bude doplněna o údaje za rok 2023, které budou zveřejněny samostatně jako pracovní dokument útvarů Komise v prvním čtvrtletí roku 2025.
V období, na které se vztahuje tato zpráva, došlo k velkému posunu v geopolitické situaci. Útočná válka Ruska proti Ukrajině a rozšiřující se konflikt na Blízkém východě jen zdůraznily význam účinných kontrol vývozu zboží dvojího užití, přičemž tyto kontroly jsou stále důležitější součástí reakce Komise na geopolitický vývoj, zejména prostřednictvím sankcí. Současně se v tomto období stále častěji uplatňovaly jednostranné kontroly vývozu mimo rámec mezinárodních režimů, například v souvislosti s polovodiči a zařízeními pro výrobu polovodičů nebo surovinami, které jsou důležité pro výrobu citlivých základních technologií.
2. Vývoj rámce politiky a regulačního rámce
2.1 Politika kontroly vývozu
2.1.1 Modernizace kontrol vývozu EU podle nařízení o dvojím užití
V návaznosti na přijetí rozšířeného nařízení o dvojím užití Komise a členské státy zahájily jeho účinné provádění v řadě nových oblastí, jako je transparentnost, prosazování práva a budování kapacit. Skupina DUCG sehrála klíčovou roli, jak je popsáno v oddíle 3 níže, a rozšířila „institucionální infrastrukturu“ kontroly vývozu EU prostřednictvím činnosti řady expertních skupin, které vypracovaly nové politiky, pokyny, postupy atd.
Mezi tyto činnosti patřilo i) zřízení „skupiny odborníků pro nově vznikající technologie“ (ETEG) za účelem výměny informací s členskými státy o posuzování rizik nově vznikajících technologií; ii) zřízení mechanismu pro koordinaci prosazování předpisů na podporu činnosti vnitrostátních donucovacích orgánů v celé EU; iii) vývoj elektronického systému pro zboží dvojího užití (DUeS) s cílem posílit výměnu informací mezi příslušnými útvary Komise a členskými státy a iv) zlepšení informování průmyslu a dodržování předpisů ze strany průmyslu v rámci „partnerství se soukromým sektorem“.
Komise a členské státy vypracovaly pokyny k zajištění transparentnosti vnitrostátních rozhodnutí o vydávání licencí v rámci výročních zpráv členských států. 4 Tyto pokyny vypracovala technická expertní skupina pro shromažďování údajů a transparentnost složená ze zástupců orgánů členských států pro kontrolu vývozu, které předsedá Evropská komise.
Rozšířené nařízení rovněž klade další důraz na vývoz zboží kybernetického dohledu. Zabývá se možným rizikem vývozu takového zboží z Unie za účelem jeho zneužití v souvislosti se závažným porušováním lidských práv nebo mezinárodního humanitárního práva. V této souvislosti Komise dne 16. října 2024 zveřejnila pokyny k vývozu zboží kybernetického dohledu 5 podle článku 5 nařízení (EU) 2021/821, aby především vývozcům objasnila, jak zajistit náležitou péči a interní dodržování předpisů před vývozem zboží kybernetického dohledu.
2.1.2 Konzultace a informační aktivity
Komise a české předsednictví Rady uspořádaly s podporou skupiny DUCG dne 6. prosince 2022 „Fórum pro kontrolu vývozu 2022“. To poskytlo příležitost k výměně názorů na provádění kontrol vývozu EU a modernizovaný režim kontroly vývozu EU s téměř 1 000 zúčastněnými stranami z průmyslu a občanské společnosti 6 . Komise spolupracovala s vyšetřovacím výborem Evropského parlamentu, který vyšetřoval používání softwaru Pegasus 7 a obdobného špionážního softwaru (výbor PEGA 8 ), a vystoupila před ním.
2.1.3 Spolupráce s třetími zeměmi v roce 2022
Dne 16. května 2022 se v Paříži-Saclay uskutečnilo druhé zasedání Rady EU–USA pro obchod a technologie 9 , které hostilo francouzské předsednictví Rady Evropské unie. Na tomto zasedání vyjádřila Rada pro obchod a technologie společné přání využívat nástroje kontroly vývozu na obranu bezpečnosti. EU a USA se zejména zavázaly posílit spolupráci a podporovat výměnu informací o technologiích dvojího užití a kontrole vývozu. Práce Rady pro obchod a technologie byla považována za zásadní při vytváření společných přístupů mezi Spojenými státy a Evropskou unií v reakci na ruskou útočnou válku proti Ukrajině, a to i prostřednictvím usnadnění spolupráce v oblasti kontroly vývozu. Tato spolupráce podpořila další společné přístupy, včetně aktualizace seznamu kontrolovaného zboží s přihlédnutím k rozhodnutím mnohostranných režimů pro kontrolu vývozu, spolupráce s partnery a pravidelných konzultací o nových opatřeních, která by mohla ovlivnit EU nebo USA.
Po druhém ministerském zasedání Rady pro obchod a technologie vyzvaly EU a USA zúčastněné strany k účasti na druhé informační akci o kontrolách vývozu. Akce se konala 19. července 2022 a představila pokrok, kterého bylo od října 2021 dosaženo v rámci 7. pracovní skupiny Rady pro obchod a technologie pro kontrolu vývozu. Rovněž poskytla průmyslu, akademické obci a občanské společnosti příležitost předložit zpětnou vazbu a nápady pro budoucí iniciativy a projednat priority spolupráce v oblasti kontroly vývozu s orgány EU a USA.
USA hostily 3. ministerské zasedání v okolí Washingtonu, D.C., dne 5. prosince 2022. Pokud jde o spolupráci v oblasti kontroly vývozu, Rada pro obchod a technologie se zabývala možnostmi zjednodušení transatlantického obchodu s ohledem na vývoz a zpětný vývoz zboží a technologií dvojího užití prostřednictvím pilotní výměny informací. Cílem Rady pro obchod a technologie bylo rovněž usnadnit obchod mezi oběma partnery koordinovanějším přijímáním a zveřejňováním revizí mnohostranných kontrolních seznamů, usilováním o konzultace o nových regulačních opatřeních a koordinací informačních aktivit v oblasti kontroly vývozu s dalšími partnery. Strany se zavázaly posílit spolupráci v oblasti prosazování práva, mimo jiné prostřednictvím důsledného uplatňování vývozních omezení souvisejících se sankcemi zaměřených na Rusko a Bělorusko. Nakonec pak EU a USA oznámily svůj záměr spolupracovat v oblasti kontroly vývozu citlivých a nově vznikajících technologií a zároveň zajistit odpovídající ochranu proti zneužití tohoto zboží.
Kromě toho Komise a členské státy aktivně přispěly k činnosti globální koalice pro sankce vůči Rusku (dále jen „globální koalice pro kontrolu vývozu“ 10 ), jež má 39 členů, kteří zavedli v podstatě podobné kontroly vývozu v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu v únoru 2022. Cílem globální koalice pro kontrolu vývozu je odříznout Rusko a Bělorusko od komodit, technologií a softwaru nezbytných pro udržení jejich agrese na Ukrajině a připravit jejich obranný, letecký a námořní sektor o klíčové materiály.
V neposlední řadě se 13. června a 17. listopadu 2022 uskutečnily dialogy mezi EU a Norskem o kontrole vývozu zbraní a zboží dvojího užití. Strany jednaly o novém nařízení EU o dvojím užití a o legislativním vývoji v Norsku a vyměnily si názory na nedávný vývoj v oblasti kontroly vývozu, nadcházející zasedání režimů kontroly vývozu a informace o zamítavých rozhodnutích. EU a Norsko rovněž jednaly o omezení vývozu zboží dvojího užití a vyspělých technologií.
2.2 Aktualizace kontrolního seznamu EU
Kontrolní seznam EU v příloze I nařízení v podstatě obsahuje seznam zboží dvojího užití, včetně softwaru a technologií, které podléhá kontrole vzhledem k jeho možnému použití jak pro civilní, tak pro vojenské účely. Seznam je pravidelně aktualizován, aby odrážel změny v mnohostranných režimech kontroly vývozu, jako je Wassenaarské ujednání, Australská skupina, Skupina jaderných dodavatelů a Režim kontroly raketových technologií (MTCR).
Dne 21. října 2022 přijala Komise nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2023/66 11 , kterým se aktualizuje kontrolní seznam EU, čímž se nařízení EU o dvojím užití uvádí do souladu s rozhodnutími přijatými v mezinárodních režimech do prosince 2021. Aktualizovaný seznam obsahuje nové položky v oblasti elektroniky, polovodičů a počítačů, chemického a biologického odvětví a v kategorii Letecká technika a pohonné systémy. Dne 3. května 2022 Komise rovněž přijala nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/699 12 , kterým bylo Rusko vyňato z oblasti působnosti všeobecných vývozních povolení Unie stanovených v nařízení o dvojím užití v důsledku ruské vojenské invaze na Ukrajinu a následného přijetí omezujících opatření EU zaměřených na omezení vývozu zboží a technologií dvojího užití do Ruska.
2.3 Vnitrostátní prováděcí a donucovací opatření
2.3.1 Prováděcí opatření
Nařízení o dvojím užití je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. Nicméně stanoví, že členské státy mohou přijmout určitá opatření k provedení konkrétních ustanovení a požaduje, aby informace o vnitrostátních opatřeních byly zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie. Komise proto 8. února 2022 zveřejnila informační poznámku 13 , která poskytuje aktualizovaný přehled opatření přijatých členskými státy, mimo jiné ohledně rozšíření kontrol zprostředkování a tranzitu, rozšíření kontrol na zboží, jež není uvedeno na seznamu, z důvodů veřejné bezpečnosti a ochrany lidských práv, zavedení národních všeobecných vývozních povolení a uplatňování kontrol přepravy uvnitř EU na zboží, jež není uvedeno na seznamu. Tyto informační poznámky zajišťují transparentnost platných pravidel a odrážejí úsilí EU o podporu důsledného a účinného provádění kontrol vývozci v celé EU.
2.3.2 Donucovací opatření
Komise nebyla informována o žádných změnách v seznamu vnitrostátních donucovacích opatření zveřejněném spolu s výroční zprávou o kontrole vývozu za rok 2019 14 .
2.4 Vývoz ze Severního Irska
Vývoz zboží dvojího užití z EU do Spojeného království začal podléhat kontrole podle nařízení s odchodem Spojeného království z Unie dne 1. ledna 2021 15 .
Zvláštní opatření jsou stanovena v protokolu o Severním Irsku 16 , který stanoví, že nařízení se vztahuje na Spojené království ve vztahu k Severnímu Irsku 17 , přičemž Spojené království vystupuje jako příslušný orgán podle nařízení pro vývoz ze Severního Irska do třetích zemí mimo EU. Komise vyvinula speciální zabezpečený elektronický nástroj na podporu výměny informací s příslušným orgánem Spojeného království odpovědným za uplatňování nařízení v Severním Irsku a ze Severního Irska, který byl používán během roku 2022. To orgánům Spojeného království umožňuje přístup k informacím o zamítavých rozhodnutích u v podstatě stejných transakcí, která vydaly členské státy EU, a dvoustranné konzultace s vydávajícím členským státem, jak předpokládá nařízení.
3. Činnost Koordinační skupiny pro dvojí užití
Skupina DUCG sdružuje odborníky z Komise a členských států, kteří zkoumají všechny otázky týkající se uplatňování kontrol vývozu 18 . V roce 2022 se konalo sedm zasedání skupiny DUCG: 20. ledna, 15. března, 24. května, 14. července, 11. října a 8. prosince a ve formě Fóra o kontrole vývozu se zúčastněnými stranami dne 6. prosince 2022. Dne 14. července 2022 se konalo zvláštní zasedání k přezkumu návrhu nařízení v přenesené pravomoci z roku 2021, kterým se aktualizuje příloha I nařízení. V roce 2022 byla se skupinou DUCG rovněž konzultována mimořádná aktualizace přílohy I za účelem zahrnutí položek kontrolovaných Australskou skupinou.
3.1 Konzultace týkající se problémů s prováděním – obecná výměna informací
Zástupci Komise a členských států ve skupině DUCG provedli obecné výměny informací o otázkách kontroly vývozu. Skupina DUCG si zejména vyměnila názory na prováděcí aspekty, jako je rozlišení mezi „vnitrostátními opatřeními“ a „vnitrostátními kontrolními seznamy“ podle článku 9 nařízení, povolení pro velké projekty a kontrola nehmotných vývozů/převodů.
3.2 Pokyny a prováděcí pokyny
Skupina DUCG zahájila průzkum mezi příslušnými orgány týkající se provádění pokynů pro výzkum zboží dvojího užití ze dne 23. září 2021 19 , schválila plán monitorování provádění pokynů pro dodržování předpisů ze strany průmyslu, vyměnila si informace týkající se vnitrostátních prováděcích opatření za účelem aktualizace oficiálního informačního oznámení o vnitrostátních opatřeních a zahájila diskuse o přípravě pokynů pro nehmotný převod technologií.
3.3 Technická výměna informací – technické expertní skupiny
Příslušné orgány členských států v rámci skupiny DUCG poskytly technické odborné znalosti na podporu aktualizací kontrolního seznamu EU a zapojily se do diskusí o řadě konkrétních otázek týkajících se provádění, jak je uvedeno výše.
Skupina DUCG, koordinovaná Komisí, rovněž přijala iniciativy k řešení některých technických otázek provádění a zřídila specializované expertní skupiny pro provádění požadavků nového nařízení. Zvláštní úloha technických expertních skupin je nyní uznána v čl. 24 odst. 3 nového nařízení.
V roce 2022 působily tyto expertní skupiny:
a)expertní skupina pro sledovací technologie (STEG) umožňuje odborníkům z členských států přispívat k rozvoji kontrol EU v oblasti vývozu zboží kybernetického dohledu. Mandát skupiny STEG zahrnuje technické diskuse o rizicích spojených s vývozem zboží kybernetického dohledu – zejména o riziku, že toto zboží bude použito v souvislosti s vnitřní represí nebo závažným porušováním lidských práv a/nebo mezinárodního humanitárního práva. Od roku 2021 pracuje skupina STEG na přípravě pokynů k vývozu zboží kybernetického dohledu podle článku 5 nařízení (EU) 2021/821 20 . V roce 2022 se tato práce zaměřila na rozsah definice zboží kybernetického dohledu;
b)technická expertní skupina pro nově vznikající technologie (ETEG) pokračovala ve výměně informací o rizicích spojených s vývozem nově vznikajících technologií a o problémech spojených s jejich kontrolou. Členové skupiny ETEG označili za hlavní prioritu vytvoření a používání operativního nástroje pro hodnocení rizik. Skupina ETEG rovněž uspořádala diskuse o kvantové technologii, včetně prezentací zástupců soukromého sektoru;
c)mechanismus pro koordinaci prosazování předpisů (ECM) byl spuštěn v souladu s článkem 25 nařízení na podporu výměny informací a přímé spolupráce mezi příslušnými orgány a donucovacími orgány členských států;
d)zvláště aktivní byla technická expertní skupina pro shromažďování údajů a transparentnost (DCT-TEG), která se v roce 2022 sešla sedmkrát, aby připravila pokyny k transparentnosti. Odborníci projednali několik návrhů a vedli rozsáhlé diskuse o nové metodice sběru a vykazování údajů o udělování licencí s ohledem na veřejnou konzultaci 21 se zúčastněnými stranami na začátku roku 2023 a
e)byla zřízena technická expertní skupina pro budování kapacit (CB-TEG), která má podporovat pravidelné školení a sdílení odborných znalostí v rámci společenství EU v oblasti dvojího užití, mimo jiné prostřednictvím rozvoje společných programů odborné přípravy pro úředníky členských států. Skupina CB-TEG shromáždila podněty členských států ohledně potřeb v oblasti odborné přípravy a pokročila při vypracovávání zprávy o proveditelnosti.
3.4 Technická podpora pro přípravu aktualizací kontrolního seznamu EU a vnitrostátních prováděcích opatření
V souladu s článkem 17 nařízení uspořádala skupina DUCG technická informační setkání na podporu přípravy návrhu nařízení Komise v přenesené pravomoci, kterým se aktualizuje kontrolní seznam EU. Vnitrostátní odborníci a pozorovatelé z Evropského parlamentu se 14. července 2022 zúčastnili zvláštního zasedání skupiny DUCG, na kterém německý Spolkový úřad pro hospodářství a kontrolu vývozu (BAFA) prezentoval klíčové změny zavedené v kontrolním seznamu EU. Komise přijala akt v přenesené pravomoci v říjnu 2022.
Skupina DUCG si vyměnila informace o vnitrostátních prováděcích opatřeních a připravila aktualizaci informační poznámky o vnitrostátních opatřeních, která bylo zveřejněna dne 8. února 2022.
3.5 Výměna údajů o udělování licencí a provádění
Skupina DUCG dokončila sběr údajů o udělování licencí za rok 2020 na základě dohodnutého dotazníku pro výměnu údajů s cílem poskytnout přehled o provádění kontrol vývozu v celé EU a umožnit zveřejnění souhrnných údajů ve výroční zprávě o kontrole vývozu v EU za rok 2019 22 . Tato skupina rovněž zahájila sběr údajů o udělování licencí za rok 2021.
3.6 IT nástroje pro výměnu informací mezi členskými státy a pro elektronické udělování licencí
Komise s podporou skupiny DUCG pokračovala ve vývoji elektronického systému pro zboží dvojího užití (DUeS) jako IT páteře sítě EU pro kontrolu vývozu. Tato platforma hraje klíčovou roli při účinném uplatňování nařízení.
Byly vyvinuty nové funkce na podporu výměny informací o zamítavých rozhodnutích o přepravě uvnitř EU a na podporu pravidelného přezkumu a aktualizace zamítavých rozhodnutí. Skupina DUCG zejména dokončila přezkum zamítavých rozhodnutí v roce 2013 a pokročila v přezkumu údajů za rok 2014.
Vylepšeny byly i další funkce systému DUeS:
a)v lednu 2022 byla zavedena nová funkce pro přezkum zamítavých rozhodnutí;
b)v březnu 2022 byl vytvořen nový modul na podporu sdílení informací týkajících se oznámení/povolení a zamítavých rozhodnutí podle předpisů o sankcích týkajících se Ruska a Běloruska. Následné aktualizace byly zavedeny za účelem provedení změn potřebných po aktualizaci balíčků sankcí a
c)nová funkce umožnila výměnu informací s členskými státy ohledně provádění sankcí vůči Rusku.
Rok 2022 byl rovněž druhým rokem fungování systému elektronického udělování licencí na zboží dvojího užití (eLicensing), který příslušným orgánům a vývozcům umožňuje provádět kontroly on-line a snižovat administrativní zátěž spojenou s těmito kontrolami. Cílem je nahradit off-line systémy nebo zastaralé vnitrostátní elektronické systémy, umožnit svižnější výměny informací – včetně vykazování údajů o udělování licencí Komisi v souvislosti s článkem 26 nařízení. V roce 2021 byl systém elektronického udělování licencí spuštěn v Lotyšsku a Rumunsku. V roce 2022 byl dále vylepšen a přizpůsoben pro podporu italského orgánu udělujícího licence (od července 2022) a probíhaly přípravy na to, aby se v roce 2023 staly uživateli systému slovinské a valonské orgány. Zájem zapojit se do projektu projevily také Maďarsko a Belgie (region Brusel).
Kromě EU a v rámci dialogů s partnerskými zeměmi Komise zkoumá možnosti poskytování nástroje elektronického udělování licencí partnerům. Zájem o využití nástroje projevily Moldavsko, Bosna a Hercegovina a Srbsko.
Projekt eLicensing se také vyvíjí novými směry, aby kontroly zefektivnil, například propojením systému elektronického udělování licencí s vnitrostátními celními systémy prostřednictvím jednotného celního portálu. To výrazně usnadňuje sdílení informací přes hranice a s celními orgány, snižuje regulační zátěž pro hospodářské subjekty a umožňuje automatickou správu udělování licencí. Dochází k tomu prostřednictvím platformy „CERTEX“ pro výměnu certifikátů, kterou spravuje GŘ TAXUD. Propojení mezi systémem elektronického udělování licencí a vnitrostátními celními orgány funguje od prosince 2022.
Na žádost členských států, které již systémy elektronického udělování licencí provozují, zahájila Komise v dubnu 2022 nový projekt „eLicensing bridge“, který má umožnit propojení vnitrostátních systémů udělování licencí s celními systémy prostřednictvím systému elektronického udělování licencí. Součástí pilotního projektu je Finsko. Belgie (Vlámsko) projevila zájem se do projektu zapojit.
3.7 Transparentnost a informační aktivity
Skupina DUCG se podílela na vypracování výroční zprávy o kontrole vývozu za rok 2022, která byla zveřejněna spolu s druhou výroční zprávou o prověřování přímých zahraničních investic (PZI) 23 a která informuje zúčastněné strany o provádění kontrol vývozu zboží dvojího užití v Evropské unii, včetně činnosti Koordinační skupiny pro dvojí užití.
3.8 Podpora mezinárodní spolupráce
V rámci pracovní skupiny pro kontrolu vývozu, které se účastní Spojené státy a jež byla zřízena v rámci Rady pro obchod a technologie, podpořila skupina DUCG příslušné diskuse o zjednodušení zpětného vývozu, zejména i) za účelem prozkoumání vnitrostátních postupů při uplatňování všeobecného vývozního povolení EU č. EU001 a ii) prostřednictvím specializovaných odborných diskusí o výjimkách z licencí USA, které povolují zpětný vývoz zboží dvojího užití pocházejícího z USA z EU.
3.9 Výzkum dvojího užití a kontrola nehmotného vývozu
Skupina DUCG uspořádala specializované diskuse o vzájemných vazbách mezi kontrolou vývozu a výzkumem technologií dvojího užití. Tyto diskuse probíhaly v rámci strategie Komise pro mezinárodní spolupráci v oblasti výzkumu a inovací (Horizont Evropa) a opíraly se o podporu odborníků Komise z GŘ pro výzkum a inovace a externích odborníků.
3.10 Přehled vývoje v oblasti zboží dvojího užití v letech 2023 a 2024
1.Aktualizace přílohy I nařízení:
·Dne 11. ledna 2023 zveřejnila Komise v Úředním věstníku EU nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2023/66, kterým se mění příloha I nařízení o dvojím užití. Tato každoroční aktualizace uvádí seznam do souladu s rozhodnutími přijatými v rámci mnohostranných režimů kontroly vývozu a je nezávislá na vývozních omezeních EU vůči Rusku nebo Bělorusku.
·Dne 23. února 2023 zveřejnila Komise v Úředním věstníku EU nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2023/996 s cílem výjimečně aktualizovat přílohu I nařízení tak, aby zahrnovala položky podléhající kontrole v rámci Australské skupiny.
·Dne 15. září 2023 zveřejnila Komise nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2023/2616 jako pravidelnou roční aktualizaci přílohy I nařízení. Toto nařízení se uplatňuje od 16. září 2023.
·Dne 5. září 2024 přijala Komise každoroční aktualizaci přílohy I, která by měla vstoupit v platnost o dva měsíce později.
2.Vnitrostátní kontrolní seznamy členských států
·Komise 20. října 2023 zveřejnila první soubor vnitrostátních kontrolních seznamů EU, který zahrnuje vnitrostátní kontroly některých nově vznikajících technologií přijaté Španělskem a Nizozemskem. Dne 27. září 2024 byl revidován, aby zahrnoval vnitrostátní kontroly přijaté Francií. Tento soubor odráží kontroly položek na vnitrostátní úrovni, které nebyly přijaty v mnohostranných režimech pro některé nově vznikající technologie. Jedná se o první soubor vnitrostátních kontrolních seznamů podle nařízení. Umožňuje členským státům ukládat požadavky na povolení odkazem na vnitrostátní kontrolní seznamy jiných členských států zveřejněné v souboru, aniž by musely nutně přijímat vlastní vnitrostátní kontroly.
3.Kontroly vývozu v rámci Strategie hospodářské bezpečnosti
·V návaznosti na přijetí Strategie hospodářské bezpečnosti dne 20. června 2023 24 zveřejnila Komise dne 24. ledna 2024 bílou knihu o kontrolách vývozu 25 , v níž nastínila, jak zefektivnit kontroly vývozu EU v kontextu rostoucího geopolitického napětí s cílem lépe prosazovat mezinárodní bezpečnost a chránit bezpečnostní zájmy EU. Bílá kniha navrhuje krátkodobá a střednědobá opatření ke zlepšení koordinace kontrol vývozu zboží dvojího užití v EU. Jedná se o: jednotné kontroly EU u položek, které nebyly přijaty na mnohostranné úrovni z důvodu zablokování nebo zpoždění v režimech kontroly vývozu; fórum pro politickou koordinaci v oblasti kontrol vývozu; mechanismus pro lepší koordinaci nových vnitrostátních kontrolních seznamů a hodnocení nařízení EU o zboží dvojího užití v roce 2025. Bílá kniha byla předmětem veřejné konzultace, která probíhala od 2. února do 30. dubna 2024 a v jejímž rámci bylo obdrženo 23 odpovědí, které byly podkladem pro interní jednání Komise.
4.Vývozní omezení vůči Rusku
·V průběhu let 2023 a 2024 Komise aktivně pokračovala ve zpřísňování omezení vývozu zboží dvojího užití v rámci sankcí proti Rusku, mimo jiné přijetím 14. balíčku sankcí v červnu 2024 26 . Komise rovněž zveřejnila pokyny na podporu provádění a prosazování sankcí a proti jejich obcházení. Komise ve spolupráci s partnery – Japonskem, Spojeným královstvím a Spojenými státy – vypracovala zejména seznam tzv. položek se společnou vysokou prioritou (naposledy aktualizovaný v únoru 2024) 27 , který zahrnuje zboží dvojího užití a vyspělé technologie používané v ruských zbraňových systémech, jež se nacházejí na bojišti na Ukrajině nebo jsou rozhodující pro vývoj, výrobu či používání těchto ruských vojenských systémů.
5.Mezinárodní dosah
·Komise v průběhu roku 2023 jednala s partnery, jako jsou USA, o otázkách souvisejících s kontrolou vývozu. Na čtvrtém zasedání Rady EU–USA pro obchod a technologie dne 10. května 2023 se diskutovalo o oblastech, jako je usnadnění obchodu, a byl vytvořen pevný základ pro spolupráci v oblasti sankcí souvisejících s Ruskem. Poslední setkání zúčastněných stran v rámci Rady pro obchod a technologie se konalo 19. července 2023 a bylo zaměřeno na zpětný vývoz zboží dvojího užití. V neposlední řadě Komise dne 26. října 2023 vedla s Čínou prakticky první dialog o kontrole vývozu a druhý dialog následoval dne 24. října 2024.
4. Kontroly vývozu EU – základní údaje
Tento oddíl uvádí souhrnné údaje o kontrole vývozu v EU za referenční rok 2022. Podkladové údaje poskytnuté členskými státy jsou vzhledem k jejich objemu uvedeny v konsolidované podobě v pracovním dokumentu útvarů Komise, který je přiložen ke zprávě. Údaje byly zpřístupněny v souladu s novými pokyny pro podávání zpráv 28 , které jsou tímto poprvé použity.
Přijetím nařízení (EU) 2021/821 EU prokázala svůj závazek posílit veřejné podávání zpráv a transparentnost. Článek 26 nařízení stanoví, že zveřejnění výroční zprávy EU o provádění kontrol zahrnuje příslušné informace o povoleních, zamítavých rozhodnutích a zákazech, jakož i informace o správě a prosazování kontrol.
Od roku 2013 vyvinula skupina DUCG na dobrovolném základě mechanismus sběru údajů o udělování licencí a podporovala vypracování výroční zprávy pro Evropský parlament a Radu, která obsahovala souhrnné údaje o udělování licencí v EU a další informace týkající se kontroly vývozu. Sběr údajů se prováděl každoročně a formát se postupně rozšiřoval ve snaze zachytit údaje týkající se různých typů povolení a správy, provádění a prosazování kontrol.
Podle nedávno přijatých pokynů k transparentnosti je metodika sběru údajů navržena tak, aby zůstala dlouhodobě udržitelná a umožnila členským státům poskytovat Komisi příslušné informace účinným a nákladově efektivním způsobem, který je statisticky spolehlivý a náležitě zohledňuje ochranu osobních údajů, obchodně citlivých informací nebo chráněných informací o obraně, zahraniční politice nebo národní bezpečnosti.
4.1 Druhy zboží
Nařízení se vztahuje v prvé řadě na vývoz více než 1 800 položek zboží dvojího užití uvedených v kontrolním seznamu EU, které jsou zařazeny do 10 kategorií (obrázek 1). To je základní důvod, který vedl odborníky EU k seskupení položek v příloze I do „druhů zboží“ pro účely výroční zprávy EU 29 .
Obrázek 1: Počet položek zboží dvojího užití uvedených v 10 kategoriích v příloze I nařízení
S cílem umožnit požadovanou úroveň transparentnosti veřejného podávání zpráv a zároveň zajistit účinný a udržitelný sběr údajů v průběhu času bylo rozhodnuto, že základ pro určení druhů zboží bude vycházet z klasifikace zboží dvojího užití na úrovni pětimístného číselného kódu 30 a zároveň bude zajištěno, aby určení „druhů zboží“ podporovalo poskytování smysluplných informací z hlediska bezpečnosti, politiky a obchodu. Příloha A pokynů popisuje seznam 52 „druhů zboží“ použitých pro sběr údajů o udělování licencí a vypracování této výroční zprávy. Povolení jsou rozdělena podle druhu zboží a podle příslušných míst určení v souladu s požadavky nařízení, přičemž se zohlední povaha, účel a vlastnosti různých typů povolení, jakož i rozdílné postupy členských států při udělování povolení a sběru údajů. Dále bylo nutné přizpůsobit sběr příslušných údajů a jejich předkládání členskými státy Komisi podle specifik různých typů vnitrostátních povolení a postupů. Z tohoto důvodu údaje předložené v této zprávě uvádějí počet členských států, které údaje pro každý typ povolení poskytly. Tato metodika rovněž uznává, že povolení se mohou týkat více položek zboží spadajících do více druhů zboží.
Pokud jde o zboží kybernetického dohledu, definice v čl. 2 bodě 20 zahrnuje zboží uvedené v příloze I i zboží neuvedené na seznamu. Příloha B pokynů stanoví pět položek uvedených v příloze I nařízení, které splňují definici čl. 2 bodu 20. O tom, zda konkrétní zboží neuvedené na seznamu splňuje požadavky právní definice, rozhodují členské státy a Komise v rámci skupiny STEG případ od případu. Na základě údajů poskytnutých členskými státy je třeba do výroční zprávy v souladu s čl. 26 odst. 2 nařízení zahrnout také žádosti a povolení týkající se zboží kybernetického dohledu neuvedeného na seznamu. Žádosti a povolení pro další zboží uvedené na seznamu mohou být do zprávy zahrnuty na základě rozhodnutí příslušného orgánu.
4.2 Přehled povolení podle typu licence 31
V roce 2022 celková hodnota povoleného obchodu se zbožím dvojího užití 32 činila 57,3 miliardy EUR, což představuje 2 % vývozu zboží mimo EU (obrázek 2). V řeči čísel to odpovídá počtu 138 764 povolení a oznámení 33 . Co se týče typů povolení, většina transakcí spadá pod všeobecná vývozní povolení EU (93 311), národní všeobecná vývozní povolení (26 953) a individuální licence (17 072). Z hlediska hodnoty byly nejdůležitějšími typy licencí souhrnná vývozní povolení (27,3 miliardy EUR), individuální vývozní povolení (17,1 miliardy EUR) a všeobecná vývozní povolení EU (9,6 miliardy EUR).
4.3 Zamítavá rozhodnutí a zákazy
V roce 2022 bylo nahlášeno 813 zamítavých rozhodnutí v hodnotě 0,98 miliardy EUR. Tyto údaje ukazují, že byla zamítnuta pouze malá část vývozu EU (0,04 % hodnoty celkového vývozu zboží mimo EU-27 v daném roce).
Obrázek 2: Vývozní povolení podle typu licence
4.4 Individuální povolení
Individuální povolení jsou licence udělené jednomu konkrétnímu vývozci pro jednoho konečného uživatele nebo příjemce ve třetí zemi, které se vztahují na jeden nebo více druhů zboží dvojího užití. Individuální vývozní povolení, povolení ke zprostředkování, povolení pro technickou pomoc, povolení k tranzitu, povolení k přepravě uvnitř EU, povolení v rámci vnitrostátního kontrolního opatření a povolení pro zboží neuvedené na seznamu se pro účely této zprávy považují za individuální licence, jak je uvedeno v pokynech.
Z přehledu individuálních povolení v roce 2022 podle 10 kategorií zboží uvedených v příloze I nařízení a položek neuvedených na seznamu, které podléhají kontrole (obrázek 3), vyplývá, že nejvyšší počet povolení z hlediska tržní hodnoty byl udělen kategorii 0 týkající se jaderných materiálů, zařízení a příslušenství (8,1 miliardy EUR, 41 % z celkové hodnoty), následované kategorií 2 týkající se zpracování materiálů (2,5 miliardy EUR, 13 % z celkové hodnoty) a kategorií 5 týkající se telekomunikací a „bezpečnosti informací“ (2,3 miliardy EUR, 12 % z celkové hodnoty). Co se týče objemu individuálních povolení, největší počet připadl na kategorii 2 týkající se zpracování materiálů (5 592, což představuje 29 % z celkového objemu), následovanou kategorií 1 týkající se zvláštních materiálů a souvisejícího příslušenství (4 501, což představuje 23 % z celkového objemu) a kategorií 5 týkající se telekomunikací a „bezpečnosti informací“ (3 205, což představuje 17 % z celkového objemu).
Obrázek 3: Individuální vývozní povolení podle kategorie zboží v příloze I nařízení (EU) 2021/821
Rozdělení hodnoty individuálních povolení podle druhů zboží (obrázky 4.1 a 4.2) ukazuje, že pět nejvýznamnějších položek tvoří 0EC1 Jaderné materiály, zařízení, provozní celky a příslušenství (6,4 miliardy EUR, 33 % z celkové hodnoty), 2EC1 Obráběcí stroje a systémy a součásti pro průmyslová zařízení (1,8 miliardy EUR, 9 % z celkové hodnoty), 5EC2 Zboží a vybavení pro bezpečnost informací a kryptoanalýzu (1,3 miliardy EUR, 7 % z celkové hodnoty), 9EC1 Kosmické motory a plynové turbíny (kromě bezpilotních vzdušných prostředků) (1,1 miliardy EUR, 6 % z celkové hodnoty) a XEC1 Ostatní/neuvedené na seznamu (1,1 miliardy EUR, 6 % z celkové hodnoty).
Obrázek 4.1: Individuální vývozní povolení podle druhu zboží (část 1)
Obrázek 4.2: Individuální vývozní povolení podle druhu zboží (část 2)
Pokud jde o místa určení, na která se vztahují individuální povolení (obrázky 5 a 6), byla největším místem určení z hlediska hodnoty Čína (5,6 miliardy EUR, 28 % z celkové hodnoty), následovaná Jižní Koreou (1,7 miliardy EUR, 9 % z celkové hodnoty), Spojenými státy (1,3 miliardy EUR, 7 % z celkové hodnoty), Japonskem (1,04 miliardy EUR, 5 % z celkové hodnoty) a Singapurem (994 milionů EUR, 5 % z celkové hodnoty). Celkově připadá na 25 hlavních míst určení mimo EU 90 % individuálních povolení podle hodnoty 34 . Pokud jde o přepravu uvnitř EU, hlavními místy určení byly Francie (301 milionů EUR), Belgie (251 milionů EUR), Švédsko (188 milionů EUR), Maďarsko (141 milionů EUR) a Španělsko (113 milionů EUR). V porovnání s místy určení mimo EU se zdá, že přeprava uvnitř EU je omezená, protože většina vývozů zboží dvojího užití uvnitř EU nemusí být podle nařízení povolena.
Obrázek 5: Individuální vývozní povolení podle místa určení
Obrázek 6: Individuální vývozní povolení podle hlavních míst určení mimo EU a podle místa určení uvnitř EU
4.5 Souhrnná vývozní povolení
S ohledem na povahu, účel a charakteristiky jednotlivých typů povolení pokyny uznávají, že souhrnná vývozní povolení nejčastěji obsahují odhadované nebo neurčité hodnoty vývozu a jsou udělována buď pro jednu nebo více položek zboží a jedno místo určení, nebo pro jednu nebo více položek zboží pro více míst určení. Souhrnná povolení tak snižují administrativní zátěž příslušných orgánů a vývozců v případě podobných a/nebo častých transakcí. Aby byly zajištěny cíle nešíření, musí vývozci vypracovat a předložit interní program dodržování předpisů, aby mohli získat souhrnnou licenci. Vzhledem k tomu, že nařízení ponechává konkrétní nastavení souhrnných povolení na členských státech, uplatňují se v jednotlivých členských státech také různé postupy. Pro účely poskytování smysluplných informací veřejnosti a s přihlédnutím k různým vnitrostátním postupům a důvodům souhrnných vývozních povolení upravují pokyny příslušný sběr údajů a podávání zpráv. Členské státy poskytují Komisi odpovídajícím způsobem údaje o udělování licencí a zaměřují se na: i) celkovou hodnotu souhrnných vývozních povolení (27,3 miliardy EUR, což odpovídá 48 % povolené hodnoty v roce 2022) a ii) rozdělení celkového objemu souhrnných povolení podle druhů zboží (obrázky 8.1 a 8.2) a míst určení (obrázky 9.1 a 9.2).
Podle kategorie zboží v příloze I nařízení (obrázek 7) byla většina povolení udělena podle objemu pro kategorii 5 týkající se telekomunikací a „bezpečnosti informací“ (39 %), kategorii 1 týkající se zvláštních materiálů a souvisejícího příslušenství (11 %) a kategorii 6 týkající se snímačů a laserů (11 %).
Z rozdělení objemu souhrnných vývozních povolení podle druhů zboží (obrázky 8.1 a 8.2) vyplývá, že mezi pět nejvýznamnějších položek patří 5EC2 Zboží a vybavení pro bezpečnost informací a kryptoanalýzu (18 %), 5EC3 Software pro telekomunikace a „bezpečnost informací“ (14 %), 6EC1 Optická a akustická zařízení, související součásti a materiály; jiné snímače (10 %), 4EC1 Počítače (8 %) a 5EC4 Technologie pro telekomunikace a „bezpečnost informací“ (7 %).
Obrázek 7: Souhrnná vývozní povolení podle kategorie zboží v příloze I nařízení (EU) 2021/821
Obrázek 8.1: Souhrnná vývozní povolení podle druhu zboží (část 1)
Obrázek 8.2: Souhrnná vývozní povolení podle druhu zboží (část 2)
Pokud jde o místa určení (obrázky 9 a 10), většina povolení podle objemu byla udělena pro vývoz s místem určení v Číně (3 %), na Tchaj-wanu (2 %), v Indii (2 %), Hongkongu (1 %) a Singapuru (1 %). Celkově tvoří 25 hlavních míst určení pouze 31 % povolení podle objemu souhrnných vývozních povolení, protože souhrnná licence se často vztahuje na více míst určení 35 .
Obrázek 9: Souhrnná vývozní povolení podle místa určení
Obrázek 10: Souhrnná vývozní povolení podle hlavních míst určení
4.6 Národní všeobecná povolení a všeobecná povolení Unie
Národní všeobecná vývozní povolení a všeobecná vývozní povolení EU se vydávají s cílem usnadnit obchod se zbožím dvojího užití a zároveň snížit administrativní zátěž vývozců a orgánů pro kontrolu vývozu.
Všeobecná vývozní povolení EU uděluje Evropská unie vývozcům, kteří informují příslušné orgány a zároveň splňují příslušné předběžné podmínky stanovené v nařízení. Nařízení stanoví osm typů všeobecných vývozních povolení EU 36 .
Převážná většina použití všeobecných vývozních povolení EU v roce 2022 odpovídala č. EU001 (86 % z hlediska hodnoty, 95 % objemu), přičemž 10 míst určení zahrnovalo několik důležitých obchodních partnerů EU.
Obrázek 11: Všeobecná vývozní povolení EU
Národní všeobecná vývozní povolení udělují členské státy vývozcům, kteří informují příslušné orgány a zároveň splňují příslušné předběžné podmínky stanovené příslušnými vnitrostátními právními předpisy. Seznam národních všeobecných vývozních povolení oznámených členskými státy za rok 2022 je uveden v příloze této zprávy a podrobně popisuje místa určení a druhy zboží uvedené v jednotlivých národních všeobecných vývozních povoleních.
Obrázek 12 rozděluje hodnotu všeobecných vývozních povolení EU a národních všeobecných vývozních povolení podle kategorií přílohy I nařízení. Nejvyšší hodnoty odpovídají kategorii 5 týkající se telekomunikací a „bezpečnosti informací“ (4,98 miliardy EUR, 46 % z celkové hodnoty), kategorii 3 týkající se elektroniky (1,64 miliardy EUR), kategorii 2 týkající se zpracování materiálů (1,56 miliardy EUR, 15 % z celkové hodnoty) a kategorii 9 týkající se letecké techniky a pohonných systémů (1,30 miliardy EUR, 15 % z celkové hodnoty).
Obrázek 12: Všeobecná vývozní povolení EU a národní všeobecná vývozní povolení podle kategorie zboží v příloze I nařízení (EU) 2021/821
Rozdělení hodnoty všeobecných vývozních povolení EU a národních všeobecných vývozních povolení podle druhů zboží (obrázky 13.1 a 13.2) naznačuje, že mezi pět nejvýznamnějších položek patří 5EC2 Zboží a vybavení pro bezpečnost informací a kryptoanalýzu (4,81 miliardy EUR, 45 % z celkové hodnoty), 3EC4 Zařízení pro výrobu a zkoušky polovodičových součástek nebo materiálů (1,32 miliardy EUR, 12 % z celkové hodnoty), 9EC3 Rakety a kosmické lodě (961 milionů EUR, 9 % z celkové hodnoty), 2EC1 Obráběcí stroje a systémy a součásti pro průmyslová zařízení (860 milionů EUR, 8 % z celkové hodnoty) a 2EC2 Zařízení pro chemickou výrobu a pro výrobu biologických materiálů (675 milionů EUR, 6 % z celkové hodnoty).
Obrázek 13.1: Všeobecná vývozní povolení EU a národní všeobecná vývozní povolení podle druhu zboží (část 1)
Obrázek 13.2: Všeobecná vývozní povolení EU a národní všeobecná vývozní povolení podle druhu zboží (část 2)
Pokud jde o místa určení schválená v rámci všeobecných vývozních povolení EU a národních všeobecných vývozních povolení, patří mezi prvních pět Spojené státy (6,60 miliardy EUR, 51 % z celkové hodnoty), Spojené království (2,21 miliardy EUR, 17 % z celkové hodnoty), Švýcarsko (1,16 miliardy EUR, 9 % z celkové hodnoty), Čína (512 milionů EUR, 4 % z celkové hodnoty) a Japonsko (432 milionů EUR, 3 % z celkové hodnoty). To naznačuje, že velká většina vývozu zboží dvojího užití, na které se vztahují všeobecná vývozní povolení, směřuje do zemí uvedených ve všeobecném vývozním povolení EU č. EU001. To lze vysvětlit také tím, že hodnota vývozu povoleného v rámci všeobecných vývozních povolení EU je mnohem vyšší než v rámci národních všeobecných vývozních povolení (9,65 miliardy EUR oproti 846 milionům EUR, jak je uvedeno na obrázku 2).
Obrázek 14: Všeobecná vývozní povolení EU a národní všeobecná vývozní povolení podle místa určení
Obrázek 15: Všeobecná vývozní povolení EU a národní všeobecná vývozní povolení podle hlavních míst určení
4.7 Registrovaní uživatelé národních všeobecných vývozních povolení a všeobecných vývozních povolení EU
Za účelem poskytování informací o oznámeních vývozců v souladu s nařízením 37 obsahuje výroční zpráva údaje o počtu vývozců, kteří oznámili používání všeobecných vývozních povolení Unie nebo národních všeobecných vývozních povolení nebo jsou za tímto účelem registrováni u příslušného orgánu.
V roce 2022 využívalo všeobecná vývozní povolení EU celkem 7 033 vývozců, z toho 80,57 % vývozců využívalo povolení č. EU001, a 3 492 vývozců využívalo národní všeobecná vývozní povolení. Pokud jde o oznámení o prvním použití nebo registrace v roce 2022, činily tyto údaje 676 pro všeobecná vývozní povolení EU (73 % pro č. EU001), respektive 218 pro národní všeobecná vývozní povolení.
Obrázek 16: Registrovaní vývozci nebo vývozci, kteří oznámili použití všeobecných vývozních povolení EU a národních všeobecných vývozních povolení
4.8 Údaje o zboží dvojího užití klasifikovaném jako zboží kybernetického dohledu podle čl. 2 bodu 20 nařízení
V roce 2022 obdržely členské státy celkem 288 žádostí (obrázek 17) o vývoz zboží kybernetického dohledu, většinou v souvislosti se systémy pro odposlech telekomunikací (216 žádostí), dále se softwarem pro sledování komunikace (28 žádostí) a intrusivním softwarem (20 žádostí). Obrázky 18.1 a 18.2 ukazují místa určení žádostí o vývoz zboží kybernetického dohledu. V roce 2022 bylo vydáno 224 povolení a 37 zamítnuto. Z toho vyplývá nárůst počtu licencí pro zboží kybernetického dohledu (oproti 115 licencím vydaným v roce 2021), což je trend potvrzený od roku 2020. Počet zamítavých rozhodnutí o vývozu zboží kybernetického dohledu 38 se zdá být poměrně stabilní (35 zamítavých rozhodnutí v roce 2021).
Obrázek 17: Žádosti o vývoz zboží kybernetického dohledu 39
Obrázek 18.1: Žádosti o vývoz zboží kybernetického dohledu podle místa určení
Obrázek 18.2: Žádosti o vývoz zboží kybernetického dohledu podle místa určení
4.9 Informace o správě a prosazování
Členské státy sdělily následující informace o správě a prosazování nařízení v roce 2022:
a)Počet zaměstnanců (v přepočtu na plný úvazek), kteří se přímo podílejí na správě kontrol v EU: 392.
b)Počet podpůrných akcí uspořádaných v referenčním roce: 129.
c)Počet auditů souladu s předpisy provedených v daném roce, včetně těch, které provádějí celní úřady nebo jiné orgány: 1 062.
d)Počet nahlášených porušení předpisů: 110.
e)Počet správních a trestních sankcí nebo pokut uložených (jakýmkoli příslušným vnitrostátním donucovacím orgánem) v případě porušení předpisů o kontrole vývozu: 30.
f)Používání nástrojů kontroly vývozu:
-Členské státy, které používají elektronický systém pro udělování licencí: 18.
-Členské státy, které používají nástroje pro klasifikaci: 24.
-Členské státy, které používají jiné nástroje nebo software na podporu provádění kontrol: 24.
5. Závěry
Zpráva byla vypracována na základě nové metodiky, která zajišťuje lepší granularitu a spolehlivost informací. Změna metodiky zároveň ztěžuje srovnání časových řad se zprávami z předchozích let. Obecně však lze konstatovat, že v roce 2022 došlo k vzestupnému trendu jak u povolených 40 , tak u zamítnutých 41 obchodů se zbožím dvojího užití.
V roce 2022 činila celková hodnota povoleného obchodu se zbožím dvojího užití 57,3 miliardy EUR, což představuje 2 % vývozu zboží mimo EU. To odpovídá 138 764 povolení podle objemu, přičemž většina transakcí spadá do použití všeobecných vývozních povolení EU (93 311), použití národních všeobecných vývozních povolení (26 953) a individuálních licencí (17 072). Ve stejném roce bylo nahlášeno 813 zamítavých rozhodnutí v hodnotě 0,98 miliardy EUR. Tyto údaje ukazují, že byla zamítnuta pouze malá část vývozu EU (0,04 % hodnoty celkového vývozu zboží mimo EU-27).
Zpráva obsahuje informace až do výše dostupných údajů v kontextu různých postupů a typů povolení v jednotlivých členských státech. V tomto smyslu zpráva neuvádí přesné rozdělení povoleného obchodu podle druhu zboží nebo místa určení s ohledem na souhrnná vývozní povolení (představující 48 % povolené hodnoty v roce 2022), protože tato povolení často zahrnují otevřené vývozní hodnoty a jsou udělena pro více položek a míst určení. Přesto je užitečné zvážit trendy u ostatních typů povolení (individuální a všeobecná vývozní povolení), které představují 52 % povolené hodnoty.
V roce 2022 odpovídaly nejvyšší hodnoty povoleného obchodu jiného než v rámci souhrnných povolení (obrázek 19) položkám 0EC1 Jaderné materiály, zařízení, provozní celky a příslušenství (21 %), 5EC2 Zboží a vybavení pro bezpečnost informací a kryptoanalýzu (20 %), 2EC1 Obráběcí stroje a systémy a součásti pro průmyslová zařízení (9 %), 3EC4 Zařízení pro výrobu a zkoušky polovodičových součástek nebo materiálů (7 %) a 9EC1 Kosmické motory a plynové turbíny (kromě bezpilotních vzdušných prostředků)) (5 %). Celkově seznam druhů zboží na obrázku 19 představuje 90 % hodnoty jiných povolení než souhrnných licencí.
Obrázek 19: Hlavní druhy zboží z hlediska hodnoty individuálních a všeobecných vývozních povolení
Pokud jde o místa určení pro jiná než souhrnná povolení (obrázek 20), největším místem určení podle hodnoty byly Spojené státy (24 % z celkové hodnoty), následované Čínou (19 %), Spojeným královstvím (7 %), Jižní Koreou (5 %) a Japonskem (5 %). Tento žebříček je však silně ovlivněn váhou všeobecných vývozních povolení EU, zejména povolení č. EU001 (8,2 miliardy EUR), a nezohledňuje hlavní místa určení souhrnných vývozních povolení podle objemu, konkrétně Tchaj-wan, Indii, Hongkong, Singapur a Turecko. Celkově seznam míst určení na obrázku 20 představuje 90 % hodnoty jiných povolení než souhrnných licencí.
Obrázek 20: Hlavní místa určení mimo EU z hlediska hodnoty individuálních a všeobecných vývozních povolení
V neposlední řadě zpráva věnuje zvláštní pozornost vydávání licencí na zboží kybernetického dohledu v rámci závazku EU účinně řešit riziko, že zboží kybernetického dohledu bude použito v souvislosti s vnitřní represí a/nebo pácháním závažných porušení lidských práv a mezinárodního humanitárního práva. V roce 2022 obdržely členské státy celkem 288 žádostí o vývoz tohoto zboží. Nejvyšší počet žádostí se týkal položky Systémy pro odposlech telekomunikací (216 žádostí). Ve stejném období bylo vydáno 224 povolení a 37 zamítavých rozhodnutí. Tyto údaje rovněž dokládají nárůst počtu licencí s ohledem na rok 2021 42 , zatímco počet zamítavých rozhodnutí se zdá být poměrně stabilní 43 .
V návaznosti na různá opatření zahájená v roce 2021 se Komise a členské státy nadále zaměřovaly na plnění požadavků a mandátů podle modernizovaného nařízení. To zahrnuje pokračování práce v různých technických expertních skupinách na posílení kontrol zboží kybernetického dohledu, prosazování kontrol vývozu, nově vznikající technologie a rozvoj programů EU pro budování kapacit a školení pro orgány členských států vydávající licence a donucovací orgány.
Tato opatření podle nařízení o dvojím užití rovněž umožní EU účinněji spolupracovat s partnery s cílem podpořit celosvětové sladění kontrol, omezit problémy související s obchodem, zvýšit předvídatelnost pro podniky, podporovat hodnoty EU a udržovat mezinárodní mír a bezpečnost.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/821 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí režim Unie pro kontrolu vývozu, zprostředkování, technické pomoci, tranzitu a přepravy zboží dvojího užití (přepracované znění) (Úř. věst. L 206, 11.6.2021, s. 1) – https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2021/821/oj .
Doporučení Komise (EU) 2024/214 ze dne 10. ledna 2024 o pokynech, kterými se stanoví metodika shromažďování a zpracovávání údajů pro vypracování výroční zprávy o kontrole vývozu, zprostředkování, technické pomoci, tranzitu a přepravy zboží dvojího užití podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/821 – https://eur-lex.europa.eu/eli/reco/2024/214/oj .
O obchodu se zbožím dvojího užití veřejně informují i některé příslušné orgány členských států.
Doporučení Komise (EU) 2024/214 ze dne 10. ledna 2024 o pokynech, kterými se stanoví metodika shromažďování a zpracovávání údajů pro vypracování výroční zprávy o kontrole vývozu, zprostředkování, technické pomoci, tranzitu a přepravy zboží dvojího užití podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/821 – https://eur-lex.europa.eu/eli/reco/2024/214/oj.
https://policy.trade.ec.europa.eu/news/commission-publishes-guidelines-cyber-surveillance-exporters-2024-10-16_en.
https://policy.trade.ec.europa.eu/news/2022-export-control-forum-outcome-2022-12-13_en.
Pegasus je špionážní software vyvinutý izraelskou kybernetickou zbrojní společností NSO Group, který je určen ke skryté a vzdálené instalaci do mobilních telefonů se systémy iOS a Android.
https://www.europarl.europa.eu/committees/en/archives/9/pega/home/welcome-words.
V červnu 2021 zřídily EU a USA Radu pro obchod a technologie, která se poprvé sešla 29. září 2021 v Pittsburghu a dohodla se na ambiciózním společném prohlášení, včetně spolupráce v oblasti kontroly vývozu. Jedna z deseti pracovních skupin se věnuje kontrole vývozu, sdílení informací a práci na tématech, jako jsou např. vývoj v oblasti legislativy a regulace, hodnocení rizik a osvědčené postupy při udělování licencí, jakož i přístupy k dodržování předpisů ze strany průmyslu a jejich prosazování. Dále se tato pracovní skupina zaměřuje na podporu sladěných kontrolních přístupů k citlivým technologiím dvojího užití a na společné informování průmyslu o kontrolách vývozu zboží dvojího užití.
Členy globální koalice pro kontrolu vývozu jsou Austrálie, Kanada, 27 členských států EU, Island, Japonsko, Lichtenštejnsko, Nový Zéland, Norsko, Jižní Korea, Švýcarsko, Spojené království, Spojené státy a Tchaj-wan.
http://data.europa.eu/eli/reg_del/2023/66/oj.
http://data.europa.eu/eli/reg_del/2022/699/oj.
https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:52022XC0208(02) .
https://ec.europa.eu/transparency/documents-register/detail?ref=COM(2019)562&lang=cs .
Spojené království bylo mezitím zařazeno do všeobecného vývozního povolení EU č. EU001.
Úř. věst. L 29, 31.1.2020, s. 7 („Dohoda o vystoupení“).
Ustanovení čl. 5 odst. 4 protokolu o Severním Irsku a oddíl 47 přílohy 2 uvedeného protokolu.
Tato zpráva je zároveň výroční zprávou požadovanou nařízením o činnosti, zkoumání a konzultacích skupiny DUCG.
https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/ALL/?uri=uriserv:OJ.L_.2021.338.01.0001.01.CES.
Následné pokyny Komise zveřejnila dne 16. října 2024.
https://policy.trade.ec.europa.eu/consultations/guidelines-data-collection-and-preparation-eu-annual-report-dual-use-export-controls-under_en#respond-to-the-consultation.
Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o provádění nařízení (EU) 2021/821, kterým se zavádí režim Unie pro kontrolu vývozu, zprostředkování, technické pomoci, tranzitu a přepravy zboží dvojího užití (COM(2022) 434 final).
https://ec.europa.eu/transparency/documents-register/detail?ref=COM(2022)433&lang=cs.
https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A52023JC0020&qid=1687525961309.
https://circabc.europa.eu/ui/group/aac710a0-4eb3-493e-a12a-e988b442a72a/library/a44df99c-18d2-49df-950d-4d48f08ea76f/details?download=true.
https://policy.trade.ec.europa.eu/news/eu-and-partners-expand-list-common-high-priority-items-further-weaken-russias-war-effort-2024-02-23_en.
Doporučení Komise (EU) 2024/214 ze dne 10. ledna 2024, kterým se stanoví metodika shromažďování a zpracovávání údajů pro vypracování výroční zprávy o kontrole vývozu, zprostředkování, technické pomoci, tranzitu a přepravy zboží dvojího užití podle nařízení (EU) 2021/821 (dále jen „pokyny“).
Viz také čl. 26 odst. 2 odst. 1 nařízení.
Např. ECCN 0A001: Jaderné reaktory.
Upozorňujeme, že v souladu s čl. 26 odst. 2 třetím pododstavcem nařízení oddíly 4.2 až 4.7 této zprávy neobsahují údaje týkající se zboží kybernetického dohledu. Informace o tomto zboží jsou uvedeny v oddíle 4.8 níže.
Upozorňujeme, že jsou zahrnuty dobrovolné údaje o použití národních všeobecných vývozních povolení a všeobecných vývozních povolení EU.
Upozorňujeme, že jsou zahrnuty dobrovolné údaje o použití národních všeobecných vývozních povolení a všeobecných vývozních povolení EU.
Upozorňujeme, že vývozní povolení s místem určení v Ruské federaci odpovídají výjimkám a odchylkám v souladu s nařízením Rady (EU) č. 833/2014 ze dne 31. července 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině.
Tamtéž.
EU001 – Vývoz do Austrálie, Kanady, na Island, do Japonska, na Nový Zéland, do Norska, Švýcarska, Lichtenštejnska, Spojeného království a Spojených států amerických.
EU002 – Vývoz určitého zboží dvojího užití do určitých míst určení.
EU003 – Vývoz po opravě/výměně.
EU004 – Dočasný vývoz na výstavy nebo veletrhy.
EU005 – Telekomunikace.
EU006 – Chemické látky.
EU007 – Přeprava technologií v rámci skupiny.
EU008 – Šifrování.
V souladu s ustanoveními o všeobecných vývozních povoleních Unie v příloze II nařízení: „Vývozce, který použije toto povolení, oznámí příslušnému orgánu členského státu, v němž má vývozce sídlo nebo v němž je usazen, první použití tohoto povolení do 30 dnů ode dne prvního vývozu nebo případně, na základě požadavku příslušného orgánu členského státu, v němž má vývozce sídlo nebo v němž je usazen, před prvním použitím tohoto povolení. Členské státy informují Komisi o mechanismu oznamování, který si pro toto povolení zvolily. Komise zveřejní takto získané informace v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.“
Více informací o zboží kybernetického dohledu lze nalézt v pokynech ze dne 16. října 2024, jak je uvedeno v poznámce pod čarou 7.
Upozorňujeme, že článek 11 nařízení rovněž vyžaduje, aby členské státy vydávaly licence v případě vývozu specifického zboží kybernetického dohledu uvedeného v příloze IV zmíněného nařízení v rámci EU.
V roce 2021 činil povolený obchod se zbožím dvojího užití 38,5 miliardy EUR, což představuje 1,8 % celkového vývozu mimo EU.
V roce 2021 bylo vydáno 568 zamítavých rozhodnutí, což představuje přibližně 0,01 % celkového vývozu mimo EU.
V roce 2021 bylo vydáno 115 licencí pro zboží kybernetického dohledu.
V roce 2021 bylo vydáno 35 zamítavých rozhodnutí pro zboží kybernetického dohledu.