Ve Štrasburku dne 6.2.2024

COM(2024) 60 final

2024/0035(COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti materiálům pohlavního zneužívání dětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV (přepracované znění)

{SEC(2024) 57 final} - {SWD(2024) 32 final} - {SWD(2024) 33 final} - {SWD(2024) 34 final}


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

V červenci 2020 Komise představila Strategii EU pro účinnější boj proti pohlavnímu zneužívání dětí (dále jen „strategie“). Tato strategie stanovila osm iniciativ s cílem zajistit plné provedení a v případě potřeby další rozvoj právního rámce pro boj proti pohlavnímu zneužívání a vykořisťování dětí. Zároveň bylo jejím záměrem posílit reakci donucovacích orgánů a podnítit úsilí mnoha zúčastněných stran v oblasti prevence a vyšetřování, jakož i pomoci obětem a přeživším.

Strategie zejména uznala, že je třeba posoudit vhodnost stávajícího trestněprávního rámce EU – konkrétně směrnice 2011/93/EU o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii (dále jen „směrnice“) – pro daný účel s ohledem na společenské a technologické změny, k nimž došlo v posledním desetiletí. Směrnice byla přijata s cílem stanovit minimální pravidla pro prevenci a potírání těchto zvláště závažných forem trestné činnosti, které jsou namířeny proti dětem, tedy obětem, které mají právo na zvláštní ochranu a péči. Stanovila minimální pravidla pro vymezení trestných činů a sankcí v oblasti pohlavního vykořisťování dětí, jakož i minimální pravidla pro účinné vyšetřování a stíhání, pomoc a podporu obětem a prevenci pohlavního zneužívání a vykořisťování dětí.

V roce 2022 provedla Komise hodnocení provádění směrnice, které posoudilo možné legislativní nedostatky, osvědčené postupy a prioritní opatření na úrovni EU. Studie ukázala, že znění směrnice vykazuje prostor ke zlepšení: upozornila na nejednoznačnost některých definic stanovených ve směrnici a problémy týkající se vyšetřování a stíhání pachatelů. Ve studii byly vyjádřeny obavy z exponenciálního nárůstu on-line sdílení materiálů pohlavního zneužívání dětí a nárůstu možností pachatelů, jak skrýt svou identitu (a zatajit svou nezákonnou činnost), zejména na internetu, a vyhnout se tak vyšetřování a stíhání. Studie ve svých závěrech konstatuje, že zvýšená přítomnost dětí na internetu i nejnovější technologický vývoj představují výzvy pro vymáhání práva a zároveň vytvářejí nové příležitosti ke zneužívání, jež stávající směrnice zcela nepokrývá.

Studie rovněž dospěla k závěru, že rozdílné právní rámce pro vyšetřování a stíhání, které mají členské státy zavedeny, nezajišťují účinný boj proti pohlavnímu zneužívání a vykořisťování dětí v celé EU, zejména kvůli nedostatečné kriminalizaci trestných činů pohlavního zneužívání a vykořisťování dětí spáchaných pomocí nových a vznikajících technologií. Dále zdůraznila, že úsilí členských států o předcházení pohlavnímu zneužívání dětí a poskytování pomoci obětem je stále omezené, nedostatečně koordinované a jeho účinnost je nejasná. V zájmu odstranění nedostatků v provádění přijala Komise návazná opatření v podobě donucovacích opatření a v nezbytných případech zahájila řízení o nesplnění povinnosti. Hodnocení zároveň jasně ukázalo, že je zapotřebí obnovený legislativní rámec na úrovni EU.

Na základě výše uvedeného je nezbytné provést cílenou revizi směrnice za účelem:

·zajištění kriminalizace všech forem pohlavního zneužívání a vykořisťování dětí, včetně těch, které jsou umožněny nebo usnadněny technologickým vývojem,

·zajištění toho, aby vnitrostátní pravidla pro vyšetřování a stíhání zohledňovala nejnovější technologický vývoj, a poskytovala tak základ pro účinný boj proti pohlavnímu zneužívání a vykořisťování dětí,

·zlepšení prevence a pomoci obětem a

·podpory lepší koordinace předcházení pohlavnímu zneužívání dětí a boje proti němu ve všech členských státech, jakož i mezi všemi zúčastněnými stranami na vnitrostátní úrovni.

•Soulad se stávajícími ustanoveními v dané oblasti politiky

Tento návrh dále rozvíjí stávající ustanovení směrnice a je předkládán v rámci Strategie EU pro účinnější boj proti pohlavnímu zneužívání dětí z roku 2020.

Návrh doplňuje další iniciativy EU, které se přímo či nepřímo zabývají aspekty výzev spojených s trestnými činy pohlavního zneužívání a vykořisťování dětí. Mezi tyto iniciativy patří:

–směrnice 2012/29/EU, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu,

–směrnice 2011/36/EU o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí,

–nařízení (EU) 2021/1232 o dočasné odchylce od některých ustanovení směrnice 2002/58/ES, pokud jde o používání technologií poskytovateli interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech ke zpracování osobních a jiných údajů pro účely boje proti pohlavnímu zneužívání dětí on-line, a nedávno přijatý návrh na omezené prodloužení dočasné odchylky 1 a

–návrh nařízení, kterým se stanoví pravidla pro předcházení pohlavnímu zneužívání dětí a boj proti němu.

Posledně uvedený návrh ukládá poskytovatelům on-line služeb povinnost převzít odpovědnost za ochranu dětí, které využívají jejich služeb, před pohlavním zneužíváním on-line. Navrhované nařízení vychází ze směrnice, pokud jde o definici trestného činu na základě toho, že jde o materiál pohlavního zneužívání dětí a o navazování kontaktu s dětmi k sexuálním účelům. Směrnice představuje pilíř trestního práva, na němž je navrhované nařízení založeno.

Oba nástroje se budou navzájem posilovat, a poskytnou tak společně komplexnější reakci na trestnou činnost pohlavního zneužívání a vykořisťování dětí off-line i on-line. Podle návrhu nařízení by důležitou úlohu v podpoře opatření členských států v oblasti prevence i pomoci obětem hrálo zejména Středisko EU pro prevenci a potírání pohlavního zneužívání dětí, jehož zřízení je v něm stanoveno. Středisko EU bude podporovat donucovací orgány a soudnictví poskytováním kvalitnějších zpráv, přičemž nebude mít vliv na stávající rozdělení povinností mezi Europol, Eurojust a vnitrostátní donucovací a soudní orgány.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Tento návrh je v souladu se související politikou Unie, zejména v tomto smyslu:

–Doplňuje právní rámec EU upravující digitální služby, zejména nedávno přijaté nařízení o digitálních službách 2 . Uvedené nařízení upravuje odpovědnost poskytovatelů on-line služeb v souvislosti s oběhem nezákonného obsahu v rámci jejich služeb. Tento návrh zajišťuje aktualizaci definice konkrétního druhu nezákonného obsahu, tj. pohlavního zneužívání dětí on-line, aby byla vhodná k přijímání účinných opatření v dnešním i budoucím digitálním světě, přičemž zároveň klade důraz i na zvyšování povědomí a vzdělávání. Tím návrh rovněž v plné míře doplňuje Strategii EU pro lepší internet pro děti (BIK+).

–Je v souladu s návrhem směrnice o potírání násilí vůči ženám a domácího násilí a doplňuje jej. Cílem uvedeného návrhu je stanovit minimální pravidla týkající se vymezení trestných činů a sankcí za násilí vůči ženám a domácí násilí v celé EU, ochrany obětí těchto trestných činů a přístupu ke spravedlnosti, podpory obětí a prevence a koordinace a spolupráce mezi všemi příslušnými zúčastněnými stranami.

–Je v souladu s návrhem na revizi směrnice o právech obětí, který stanoví cílené změny v zájmu zajištění toho, aby se oběti mohly plně dovolávat svých práv v EU.

–Především v aspektech zvyšování povědomí a vzdělávání je v souladu se Strategií EU pro mládež na období 2019–2027, která uznává, že mladí lidé v EU čelí specifickým výzvám a že je nezbytné posílit jejich postavení, aby se jim mohli úspěšně postavit, mimo jiné prostřednictvím vzdělávání.

–Je rovněž v souladu s komplexní Strategií EU pro práva dítěte, jejíž přijetí v roce 2021 vytvořilo zastřešující politický rámec EU pro práva dětí a ochranu dětí. Komise má v úmyslu ji doplnit o doporučení Komise o integrovaných systémech ochrany dětí.

–Je rovněž v souladu s evropskou zárukou pro děti, jejímž cílem je předcházet sociálnímu vyloučení a bojovat proti němu prostřednictvím zaručení účinného přístupu dětí v nouzi (včetně dětí pocházejících z nestabilního, násilného a zneužívajícího rodinného prostředí) k souboru klíčových služeb, jako je vzdělávání, zdravotní péče a bydlení.

–Je v souladu se zásadou „významně nepoškozovat“, tj. nepodporovat nebo nevykonávat hospodářské činnosti, které významně poškozují kterýkoli relevantní environmentální cíl ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852 3 , protože směrnice nemá na tyto cíle negativní dopad. Dále je v souladu s cílem klimatické neutrality stanoveným v evropském právním rámci pro klima 4 .

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Tento návrh přepracovává směrnici 2011/93/EU. Zakládá se proto na čl. 82 odst. 2 a čl. 83 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, jež tvoří právní základ směrnice 2011/93/EU. Uvedený právní základ umožňuje Evropskému parlamentu a Radě stanovit formou směrnic minimální pravidla nezbytná pro usnadnění vzájemného uznávání rozsudků a soudních rozhodnutí a policejní a justiční spolupráce v trestních věcech s přeshraničním rozměrem, jakož i minimální pravidla pro vymezení trestných činů a sankcí v oblasti pohlavního vykořisťování dětí.

·Proměnná geometrie

Pokud jde o proměnnou geometrii, tento návrh uplatňuje podobný přístup jako stávající směrnice.

V souladu s článkem 3 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, může Irsko oznámit své přání účastnit se přijímání a používání této směrnice.

V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto návrhu a tento návrh pro ně není závazný ani použitelný.

·Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Přeshraniční charakter trestných činů pohlavního zneužívání a vykořisťování dětí, kterým bylo přijetí směrnice odůvodněno, se stal v posledním desetiletí ještě výraznější s tím, jak narůstá používání on-line technologií, které umožňují a usnadňují páchání těchto trestných činů a zesilují jejich dopad. V zájmu zajištění účinného stíhání pachatelů trestných činů a ochrany obětí po celé EU si tento návrh klade za cíl stanovit společná minimální pravidla pro vymezení trestných činů a výše sankcí, což je cíl, jehož by členské státy nebyly schopny dosáhnout jednotlivě a jehož lze dosáhnout pouze opatřením na úrovni EU. Navíc pokud by společná pravidla neexistovala, členské státy by vzhledem ke stále významnějšímu on-line rozměru těchto trestných činů nebyly schopny účinně: i) předcházet páchání trestných činů pohlavního zneužívání dětí na svém území; ii) vyšetřovat a stíhat trestné činy pohlavního zneužívání dětí s přeshraničním rozměrem a iii) identifikovat oběti a poskytovat jim odpovídající pomoc. Návrh je proto zcela v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v čl. 5 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii.

•Proporcionalita

Změny směrnice podle tohoto návrhu jsou omezené a cílené a jejich účelem je účinně řešit hlavní nedostatky zjištěné při jejím provádění a hodnocení. V souladu s posouzením dopadů jsou navrhované změny omezeny na ty aspekty, kterých členské státy samy nemohou uspokojivě dosáhnout. Zejména je třeba upravit na úrovni EU definice trestných činů, aby bylo možné dosáhnout cíle potírat přeshraniční pohlavní zneužívání a vykořisťování dětí. Změny týkající se prevence, pomoci obětem, vyšetřování a stíhání reagují na konkrétní nedostatky a výzvy, které se projevily v průběhu monitorování provádění směrnice 2011/93/EU za posledních deset let. Jakákoli další administrativní zátěž, která by mohla vyplynout z této aktualizace, se považuje za přiměřenou s ohledem na dlouhodobé přínosy včetně nákladových přínosů pro oběti a společnost obecně, které souvisejí s prevencí a včasným odhalováním těchto druhů trestných činů. Dále by se tato administrativní zátěž omezila na minimum díky podpůrné úloze střediska EU v oblasti prevence a pomoci obětem. S ohledem na výše uvedené skutečnosti návrh nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení stanovených cílů.

•Volba nástroje

Záměrem tohoto návrhu je stanovit cílené změny směrnice o pohlavním zneužívání dětí, jež odstraní mezery, nesrovnalosti a nedostatky zjištěné při provádění a hodnocení směrnice. Jelikož tento návrh přepracovává směrnici o pohlavním zneužívání dětí, je nejvhodnějším prostředkem tentýž typ právního nástroje.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

V průběhu roku 2022 Komise v souladu s vyhlášením ve strategii z roku 2020 provedla hodnotící studii, aby posoudila provádění směrnice o pohlavním zneužívání dětí a identifikovala legislativní nedostatky, osvědčené postupy a prioritní opatření na úrovni EU. Hodnotící studie 5 dospěla k závěru, že směrnice není zcela schopna řešit výzvy vyplývající z významných společenských a technologických změn, k nimž došlo v posledních desetiletích. Zejména vyjádřila obavy týkající se exponenciálního nárůstu on-line sdílení, zlepšování možností pachatelů, jak skrýt svou identitu (a zatajit svou nezákonnou činnost), a jejich snazšího spolčování za účelem vyhýbání se odpovědnosti a páchání dalších trestných činů. Hodnotící studie rovněž zdůraznila nejednoznačnost některých ustanovení směrnice a poukázala na přetrvávající problémy související s vyšetřováním a stíháním pachatelů. Povšimla si dále, že velmi široký prostor pro vnitrostátní diferenciaci v oblasti prevence a pomoci obětem způsobil v mnoha členských státech obtíže při provádění a vedl k neuspokojivým výsledkům. Studie dospěla k závěru, že i kdyby směrnice ve své stávající podobě byla ve vnitrostátním právu provedena úplným a zcela vyhovujícím způsobem, nevedlo by to ani k dostatečnému řešení výzev spojených s oznamováním, vyšetřováním a stíháním trestných činů pohlavního zneužívání a vykořisťování dětí, ani k přijetí dostatečně spolehlivých opatření v oblasti prevence a pomoci obětem v celé EU.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

V kontextu souběžného hodnocení směrnice o pohlavním zneužívání dětí a posouzení dopadů potenciálních iniciativ proběhla rozsáhlá konzultace za účelem odstranění mezer, které byly v hodnocení zjištěny. V rámci konzultace byl od 28. září do 26. října 2021 na portálu Komise „Podělte se o svůj názor“ zveřejněn kombinovaný plán hodnocení s počátečním posouzením dopadů, na něž zareagovalo 17 zúčastněných stran. V první polovině roku 2022 se uskutečnily cílené konzultace, při nichž byly pokládány techničtější otázky k revizi směrnice. Vedla je jednak Komise samostatně a jednak proběhly v kontextu studie zadané externímu dodavateli. Mezi hlavní konzultované zúčastněné strany patřily:

–vnitrostátní orgány členských států zapojené do provádění směrnice a jejího provedení ve vnitrostátním právu (např. donucovací orgány, vězeňské, vazební a probační služby, správní orgány, orgány pro ochranu dětí a soudní orgány) a regionální a místní orgány,

–příslušné agentury EU (včetně Europolu, Eurojustu a Agentury pro základní práva (FRA)),

–příslušné organizace v zemích mimo EU, včetně Národního centra USA pro pohřešované a zneužívané děti (NCMEC) a Kanadského centra pro ochranu dětí (C3P),

–příslušné mezinárodní organizace včetně Rady Evropy,

–příslušné zúčastněné strany z odvětví,

–horké linky, včetně sítě INHOPE financované EU, a další organizace občanské společnosti zaměřené na ochranu dětí, práva dětí, prevenci a ochranu soukromí a

–výzkumní a akademičtí pracovníci zabývající se problematikou pohlavního zneužívání a vykořisťování dětí.

Komise rovněž provedla otevřenou veřejnou konzultaci zaměřenou na širokou veřejnost s cílem shromáždit informace, důkazy a názory na dané otázky, která měla posloužit jako podklad pro proces hodnocení a posouzení dopadů. V rámci studie byl předložen dotazník týkající se hodnocení směrnice o pohlavním zneužívání dětí, vypracovaný ve všech úředních jazycích EU, a od 20. dubna 2022 do 13. července 2022 proběhla prostřednictvím nástroje Komise „EU Survey“ předběžná diskuse o cílech politické iniciativy provést přezkum směrnice. Odpovědi předložilo celkem 49 zúčastněných stran ve 23 zemích včetně 18 členských států (AT, BE, CZ, DE, DK, EE, EL, ES, FI, FR, HR, HU, IT, MT, NL, PT, SE a SI). Kromě nich obdržela Komise v této souvislosti také 21 písemných příspěvků, včetně 11 příspěvků od organizací občanské společnosti, tří od zástupců obchodních organizací, čtyř od společností působících v oblasti IKT, jednoho od zástupce vnitrostátního ministerstva spravedlnosti, jednoho od právního odborníka a jednoho od občana EU.

Proces konzultací obecně ukázal, že nedostatky ve stávající směrnici mají v souvislosti s novými trendy, které jsou umožněny nebo usnadněny technologickým vývojem a zvýšenou přítomností dětí a predátorů na internetu, negativní dopad na děti. Potvrdil, že tyto nové trendy jsou spojeny s novými výzvami v oblasti vyšetřování, které je nutné řešit. Poukázal rovněž na potřebu lépe zohlednit specifika trestných činů pohlavního zneužívání a vykořisťování dětí, a to včetně problémů, s nimiž se oběti potýkají při oznamování, a na potřebu cílené prevence a pomoci obětem a řešení obtíží způsobených jevy, jako jsou cestující pachatelé sexuálně motivovaných trestných činů.

Všechny hlavní problémy zjištěné při konzultacích byly v návrhu zohledněny a pojednány.

•    Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Hodnocení a posouzení dopadů byla podpořena studií, kterou provedl externí dodavatel. Komise dále v období od 17. ledna 2018 do 6. září 2019 uspořádala šest odborných seminářů s cílem shromáždit informace o výzvách a nových problémech v oblasti pohlavního zneužívání a vykořisťování dětí a projednat hlavní obtíže, které se při provádění směrnice vyskytly, a dále relevantnost směrnice s ohledem na nové a očekávané trendy a vývoj. Jak je podrobně vysvětleno v příloze 2 posouzení dopadů připojené k návrhu směrnice (přepracované znění), byly shromážděny další externí odborné posudky, a to pomocí těchto metod konzultací se zúčastněnými stranami: rozhovory zaměřené na vymezení rozsahu, sekundární výzkum, on-line průzkum, veřejná konzultace, cílené rozhovory, rozhovory pro účely případových studií a workshopy.

•Posouzení dopadů

V posouzení dopadů provedeném v souvislosti s přípravou návrhu byly hodnoceny tři možnosti politiky, které představují postupně stále ambicióznější politická opatření, jež mají reagovat na tři příčiny problémů:

–zvýšená přítomnost dětí na internetu i nejnovější technologický vývoj představují výzvy pro vymáhání práva a zároveň vytvářejí nové příležitosti ke zneužívání,

–členské státy mají zavedeny rozdílné právní rámce pro vyšetřování a stíhání, které nezajišťují účinný boj proti pohlavnímu zneužívání a vykořisťování dětí, a

–existují nedostatky v úsilí členských států o předcházení pohlavnímu zneužívání dětí a poskytování pomoci obětem, zejména je toto úsilí omezené, jeho účinnost je nejasná a chybí koordinace mezi příslušnými zúčastněnými stranami.

Tři zkoumané možnosti politiky byly tyto:

–Možnost A: Cílené legislativní úpravy s cílem odstranit nejasnosti ve stávajícím rámci, zajistit soudržnost s novými nástroji a zlepšit množství a kvalitu dostupných informací.

–Možnost B: Možnost A plus legislativní změny, kterými se upravují definice trestných činů tak, aby zohledňovaly aktuální a očekávaný technologický vývoj.

–Možnost C: Možnost B plus legislativní změny s cílem zajistit účinnější prevenci, pomoc obětem, vyšetřování a stíhání s přihlédnutím k přeshraničnímu rozměru tohoto jevu.

Na základě posouzení sociálních a hospodářských dopadů, jakož i účinnosti a účelnosti je upřednostňovanou možností politiky možnost C. Upřednostňovaná možnost obsahuje širší soubor politických opatření od prevence až po stíhání a pomoc obětem, jež by řešily jak původní nejasnosti a nedostatky zjištěné ve směrnici, tak nutnost její aktualizace v zájmu udržení kroku s novými a vznikajícími trendy, a to při současném zajištění účinnější přeshraniční spolupráce. Možnost C dále zefektivňuje vnitrostátní pravidla pro vyšetřování a stíhání s cílem zajistit mimo jiné plnou mobilizaci stávajících nástrojů, aby bylo možné pachatelům sexuálně motivovaných trestných činů bránit v jejich páchání v zahraničí, jakož i dostupnost účinných vyšetřovacích metod ve všech členských státech. V neposlední řadě lépe specifikuje prevenci a povinnosti při poskytování pomoci obětem a zlepšuje koordinaci mezi členskými státy, a to i prostřednictvím činnosti sítě vnitrostátních orgánů a podpůrné úlohy Střediska EU pro prevenci a potírání pohlavního zneužívání dětí.

Možný nárůst počtu stíhání a vyšetřování týkajících se pohlavního zneužívání dětí v důsledku účinnějších vyšetřovacích nástrojů a lepší koordinace v rámci členských států i mezi nimi by mohl členským státům způsobit administrativní náklady. Měl by však přinést také významné výhody spočívající v omezení společenských nákladů souvisejících s problematikou pohlavního zneužívání dětí. Očekává se zejména, že iniciativa výrazně sníží náklady spojené s tímto jevem a přinese úspory na straně: i) pachatelů a obětí (např. prevencí páchání trestných činů a úsporou nákladů na trestní řízení a na krátkodobou i dlouhodobou pomoc obětem) a ii) společnosti jako celku (např. omezením ztrát produktivity způsobených pohlavním zneužíváním dětí a souvisejícími traumaty).

Iniciativa bude mít pozitivní dopad na základní práva dětí, včetně jejich práva na tělesné a mentální zdraví a na ochranu a péči nezbytnou pro jejich blaho. Dále bude mít pozitivní dopad i na práva dospělých, kteří přežili pohlavní zneužívání v dětství, neboť oběti budou mít nárok na vyšší odškodnění a lepší pomoc a podporu.

Dne 13. prosince 2022 bylo posouzení dopadů předloženo Výboru pro kontrolu regulace. Výbor zasedal dne 18. ledna 2023. Dne 20. ledna 2023 vydal kladné stanovisko s výhradami. Poukázal přitom na řadu aspektů posouzení dopadů, jimiž je potřeba se zabývat. Konkrétně požádal o další objasnění dynamického základního scénáře popsaného jako výchozí bod pro posouzení různých možností a zejména toho, jakou úlohu v tomto základním scénáři hraje navrhované nařízení, kterým se stanoví pravidla pro předcházení pohlavnímu zneužívání dětí a boj proti němu. Požádal o poskytnutí dalších podrobností týkajících se analytické metody a předpokladů, z nichž vychází analýza nákladů a přínosů, jakož i úlohy, kterou mají podle návrhu vnitrostátní orgány zabývající se problematikou pohlavního zneužívání dětí. Dále požádal Komisi, aby do konečného znění zahrnula podrobnější vysvětlení základních kompromisů, které tvoří rámec pro jednotlivé možnosti politiky, jakož i systematičtější popis názorů různých kategorií zúčastněných stran.

V konečném znění posouzení dopadů byly tyto i další podrobnější připomínky výboru pojednány. Zejména je v něm jasněji popsán vzájemný vztah s navrhovaným nařízením, kterým se stanoví pravidla pro předcházení pohlavnímu zneužívání dětí a boj proti němu, lépe zohledněna metodika použitá k posouzení nákladů a přínosů a šíře rozvedeny možnosti politiky a názory zúčastněných stran. Připomínky výboru byly v návrhu přepracovaného znění směrnice rovněž zohledněny.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

V souladu s programem Komise pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) by všechny iniciativy zaměřené na revizi stávajících právních předpisů EU měly usilovat o zjednodušení a snížení administrativní zátěže pro členské státy. Posouzení dopadů dospělo k závěru, že upřednostňovaná možnost by skutečně představovala administrativní zátěž, ta by však byla kompenzována pozitivním dopadem opatření v oblasti prevence zneužívání dětí a boje proti němu a ochrany obětí těchto trestných činů.

Cílené změny směrnice se zaměřují na zlepšení schopnosti členských států účinně bojovat proti těmto trestným činům, pokud jde o hrozby a trendy, které se objevily a vyvíjejí se v posledních letech, a o nový technologický vývoj. Očekává se, že nová pravidla platná pro členské státy zlepší přeshraniční spolupráci při vyšetřování a stíhání i při poskytování pomoci a podpory obětem.

Iniciativa zvyšuje jasnost právního prostředí pro boj proti pohlavnímu zneužívání dětí ve všech členských státech. Regulační zátěž spojená s návrhem má omezený rozsah, neboť spočívá spíše ve zlepšení stávajících norem než ve stanovení zcela nových povinností. Členské státy již vyšetřují, stíhají a trestají trestné činy související s pohlavním zneužíváním dětí v jejich stávající podobě. Návrh pouze zavádí omezený počet definic a samostatných trestných činů souvisejících s pohlavním zneužíváním dětí, které budou mít velmi významný dopad na potírání této trestné činnosti; některé členské státy totiž již tyto definice přijaly, ne však všechny. Většina regulační a administrativní zátěže pro členské státy by vyplývala z povinností v oblasti koordinace, určení jasných referenčních kritérií a změn v oblasti shromažďování údajů. I v tomto ohledu však členské státy již údaje o zneužívání dětí shromažďují a záměrem návrhu je zajistit větší soudržnost a transparentnost stávajících postupů a lepší podávání zpráv.

Neočekává se žádný dopad na malé a střední podniky a na konkurenceschopnost. Všechny zvažované možnosti politiky by vedly spíše k nákladům pro veřejné orgány v členských státech než k nákladům pro občany a podniky v EU.

•Základní práva

Tato iniciativa je v souladu s Listinou základních práv Evropské unie. Přispívá rovněž k posílení konkrétních základních práv, zejména: práva na lidskou důstojnost (článek 1), práva na nedotknutelnost lidské osobnosti (článek 3), zákazu mučení a nelidského či ponižujícího zacházení anebo trestu (článek 4) a práv dítěte (článek 24).

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet Evropské unie.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Komise ověří správné a účinné provedení přepracované směrnice ve vnitrostátním právu všech zúčastněných členských států. V průběhu prováděcí fáze bude Komise pořádat pravidelná setkání kontaktního výboru se všemi členskými státy. Komise bude Evropskému parlamentu a Radě pravidelně předkládat zprávy o hodnocení provádění, fungování a dopadu přepracované směrnice.

Za účelem sledování a hodnocení jevu pohlavního zneužívání a pohlavního vykořisťování dětí je nezbytné, aby členské státy měly zavedeny mechanismy pro shromažďování údajů nebo kontaktní místa. Proto je zahrnut článek 31, který členským státům ukládá povinnost zavést systém pro shromažďování, rozvoj, vypracovávání a šíření statistik o trestných činech uvedených v článcích 3 až 9. Členské státy jsou povinny provést každé tři roky statistické zjišťování mezi obyvateli za použití harmonizované metodiky Komise (Eurostatu) s cílem shromáždit údaje o počtu obětí trestných činů ve smyslu směrnice. Na základě toho musí posoudit prevalenci a trendy všech trestných činů, jež tato směrnice pokrývá. Členské státy předají tyto údaje Komisi (Eurostatu). Aby byla zajištěna srovnatelnost administrativních údajů v celé EU, jsou členské státy povinny shromažďovat administrativní údaje na základě společného členění vypracovaného ve spolupráci se střediskem EU a každoročně je středisku EU předávat. Středisko EU bude podporovat členské státy při shromažďování údajů o trestných činech uvedených v článcích 3 až 9, mimo jiné stanovením společných pravidel pro jednotky výpočtů, výpočty, společné členění, formáty pro vykazování a klasifikaci trestných činů. Statistiky shromážděné členskými státy se předávají středisku EU a Komisi a shromážděné statistiky se každoročně zpřístupňují veřejnosti. V neposlední řadě jsou členské státy povinny podporovat výzkum v oblasti základních příčin, účinků, incidence, účinných preventivních opatření, účinných opatření pomoci obětem, jakož i míry odsouzení za formy trestných činů, na něž se návrh vztahuje.

•Informativní dokumenty (u směrnic)

Vzhledem k tomu, že návrh obsahuje větší počet právních povinností než stávající směrnice, bude nezbytné, aby k oznámení prováděcích opatření byly přiloženy informativní dokumenty včetně srovnávací tabulky mezi vnitrostátními předpisy a směrnicí. Tím se zajistí, aby byla prováděcí opatření, která členské státy doplnily do stávající legislativy, jasně identifikovatelná.

Opatření přijatá k provedení tohoto návrhu ve vnitrostátním právu se pravděpodobně nebudou omezovat na jediný právní text. Proto je nezbytné, aby členské státy poskytly Komisi informativní dokument, ve kterém sdělí znění předpisů přijatých k provedení této směrnice ve vnitrostátním právu. Tento dokument by měl rovněž ilustrovat vzájemnou interakci těchto ustanovení s ustanoveními, která již byla přijata za účelem provedení směrnice 2011/93/EU ve vnitrostátním právu, a s ustanoveními, na něž se vztahují jiné relevantní politiky EU.

Komise připravuje pokyny pro provádění povinností v oblasti prevence a poskytování pomoci obětem, které budou členským státům včas zpřístupněny. Na podporu členských států EU i dalších zemí při zavádění účinných iniciativ v oblasti prevence pro osoby, které se obávají, že by mohly spáchat trestný čin na dětech, zveřejnilo nedávno Společné výzkumné středisko Evropské komise zprávu s názvem „Iniciativy prevence pro osoby hledající pomoc a pro pachatele – pohlavní zneužívání a vykořisťování dětí“ 6 . Tato práce představuje základ pro kroky směřující k vytvoření IT platformy EU, na níž by byly shrnuty iniciativy v oblasti prevence pohlavního zneužívání dětí. Platforma bude podporovat členské státy EU a další zúčastněné strany při navrhování a provádění individuálně uzpůsobených politik prevence v souladu s jejich kulturním a společenským prostředím a potřebami.

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Terminologie použitá v celé směrnici byla uvedena do souladu s uznávanými mezinárodními normami, jako jsou Terminologické pokyny pro ochranu dětí před sexuálním vykořisťováním a zneužíváním, které dne 28. ledna 2016 přijala meziagenturní pracovní skupina v Lucemburku 7 .

Navrhují se tyto změny:

Článek 2: Přístup k materiálům pohlavního zneužívání dětí je často prvním krokem ke skutečnému zneužívání, a to bez ohledu na to, zda znázorňují skutečné nebo realistické zneužívání a vykořisťování 8 . Definice „vyobrazení“ je již pod tlakem v důsledku vývoje prostředí rozšířené, prodloužené a virtuální reality a možnosti zneužití umělé inteligence k vytváření „deep fakes“, tj. synteticky vytvořených, realitě podobných materiálů pohlavního zneužívání dětí, které mohou využívat avatary včetně smyslové zpětné vazby, např. pomocí zařízení zprostředkujících dotykové vjemy. Změny ustanovení čl. 2 odst. 3 písm. d) mají zajistit, aby definice materiálů pohlavního zneužívání dětí pokrývala tento technologický vývoj způsobem, který je dostatečně technologicky neutrální, a obstojí tak i v budoucnu. Dále jsou v oběhu návody, které poskytují rady, jak provádět vyhledávání, grooming a zneužívání dětí, jak se vyhnout identifikaci, vyšetřování a stíhání a jak nejlépe skrýt materiály. Tyto příručky, známé jako „návody pro pedofily“, odstraňují překážky a poskytují nezbytné know-how, čímž přispívají k podněcování pachatelů a podporují páchání sexuálního zneužívání, a proto by měly být rovněž kriminalizovány. Článek 2 rovněž obsahuje definici vrstevníků jako nezletilých i dospělých osob, které jsou podobného věku i stupně duševního a tělesného vývoje či zralosti. 

Článek 3: Cílem změn článku 3 je zajistit soulad mezi výší trestních sazeb stanovených v návrhu a stanovenou za obdobné trestné činy ve směrnici (EU) …/… [návrh směrnice o potírání násilí vůči ženám a domácího násilí]. Součástí je i změna, jejímž cílem je pokrýt jednání spočívající v zapříčinění účasti dítěte, které nedosáhlo věku pohlavní dospělosti, na sexuálních praktikách s jinou osobou v situacích nezahrnujících nátlak, násilí nebo pohrůžky.

Článek 4: Výše trestní sazby za účast na sexuálních praktikách s dítětem v případech, kdy se využívá dětské prostituce (čl. 4 odst. 7), se zvyšuje na osm let, jde-li o dítě, které nedosáhlo věku pohlavní dospělosti, a na čtyři roky, jde-li o dítě, které dosáhlo věku pohlavní dospělosti. Toto prodloužení je nezbytné k zajištění souladu s nedávným acquis, včetně směrnice (EU) …/… [návrh směrnice o potírání násilí vůči ženám a domácího násilí].

Článek 5: Existuje veřejný zájem na podpoře práce organizací jednajících ve veřejném zájmu proti pohlavnímu zneužívání dětí, jako jsou horké linky INHOPE, které od veřejnosti dostávají oznámení o materiálech pohlavního zneužívání dětí a usnadňují odstraňování těchto materiálů a vyšetřování trestných činů. Pokud tyto organizace, jednající ve veřejném zájmu, přezkoumávají a analyzují nebo jinak zpracovávají materiály představující vyobrazení nebo videa pohlavního zneužívání dětí pro účely jejich odstranění nebo vyšetřování, nemělo by být takovéto zpracování kriminalizováno. Je proto nezbytné odpovídajícím způsobem omezit definici příslušných trestných činů vyjasněním toho, že toto zpracování není považováno za „protiprávní“, mají-li tyto organizace oprávnění od příslušných orgánů členského státu, v němž jsou usazeny.

Článek 6: Změny článku 6 zajišťují, aby byly ve všech členských státech kriminalizovány všechny formy navazování kontaktu s dětmi k sexuálním účelům on-line, a to i ty, jejichž účelem je páchání trestných činů pohlavního zneužívání a vykořisťování dětí v on-line kontextu.

Článek 7: Nový článek 7 má zajistit, aby všechny členské státy kriminalizovaly trestný čin spočívající v živém streamování pohlavního zneužívání dětí a zajistily jeho účinné vyšetřování a stíhání. V posledních letech došlo ke značnému nárůstu tohoto jevu, který způsobil specifické výzvy v oblasti vyšetřování vzhledem k dočasné povaze streamovaného zneužívání, jež vede k nedostatku důkazů pro vyšetřovací orgány.

Článek 8: Záměrem nového článku 8, který kriminalizuje jednání spočívající v provozování on-line infrastruktury za účelem umožnění nebo podpory pohlavního zneužívání nebo vykořisťování dětí, je zabývat se rolí darknetu při vytváření komunit pachatelů nebo potenciálních pachatelů a při šíření materiálů pohlavního zneužívání dětí.

Článek 10: Změny článku 10 byly provedeny s cílem odstranit stávající nejednoznačnost znění směrnice, mimo jiné zajištěním toho, aby výjimka z kriminalizace sexuálních praktik prováděných se souhlasem zúčastněných osob byla chápána správně, totiž že se vztahuje pouze na materiály vyrobené a držené mezi dětmi nebo mezi vrstevníky, a nikoli mezi dítětem, které dosáhlo věku pohlavní dospělosti, a dospělou osobou jakéhokoli věku.

Článek 12: Cílem změn článku 12 je řešit riziko toho, že by pachatelé mohli znovu získat přístup k dětem v zaměstnání nebo při dobrovolné činnosti. Zavádí se požadavek, aby zaměstnavatelé vyžadovali výpis z rejstříku trestů od osob, které se účastní náboru pro účely pracovních a dobrovolnických činností, jež zahrnují úzký kontakt s dětmi, a do organizací jednajících ve veřejném zájmu proti pohlavnímu zneužívání dětí. Rovněž ukládá členským státům povinnost předložit na základě těchto požadavků co nejúplnější výpis z rejstříku trestů, a to v relevantních případech za využití Evropského informačního systému rejstříků trestů a jakýchkoli jiných vhodných zdrojů informací.

Článek 14: Tento článek upravuje sankce, jež mohou být uloženy právnickým osobám, a byl změněn v zájmu sladění s nedávným acquis, a to rozšířením seznamu příkladů možných sankcí. Tento seznam bude obsahovat výslovný odkaz týkající se vyloučení z přístupu k veřejnému financování a zahrne harmonizovanou metodiku pro výpočet minimálních pokut. Konkrétně by členské státy měly přijmout nezbytná opatření k zajištění toho, aby právnickým osobám, které mají prospěch ze spáchání trestných činů porušujících omezující opatření Unie jinými osobami, bylo možné uložit pokuty, jejichž horní hranice by měla být stanovena v poměru k závažnosti trestného činu, která je vymezena minimální horní hranicí trestní sankce a která nesmí být nižší než 1 %, resp. 5 % celkového celosvětového obratu dané právnické osoby za hospodářský rok předcházející rozhodnutí o uložení pokuty. Odpovědnost právnických osob nevylučuje možnost trestního řízení proti fyzickým osobám, které jsou pachateli trestných činů specifikovaných v této směrnici.

Článek 15: Provedené změny doplňují a vyjasňují situace, v nichž jsou členské státy oprávněny nezahájit stíhání dětských obětí pohlavního zneužívání a pohlavního vykořisťování za jejich účast na trestné činnosti, kterou byly přinuceny spáchat, nebo je za tuto činnost nepostihovat. Zahrnuta je rovněž distribuce, nabízení, dodávání nebo zpřístupňování materiálů pohlavního zneužívání dětí. Odpovídající bod odůvodnění byl změněn tak, aby se vyjasnilo, že pojem „přinuceny“ má být chápán tak, že zahrnuje rovněž lákání bez použití násilí či nátlaku.

Článek 16: Změny čl. 16 odst. 2 mají zajistit, aby promlčecí lhůty nemohly začít běžet dříve, než oběť dosáhne zletilosti, a stanovit minimální promlčecí lhůty, aby se oběti mohly účinně domáhat spravedlnosti. Tyto změny stanoví následující minimální pravidla, pokud jde o délku promlčecích lhůt:

–U trestných činů, za které je podle této směrnice možno uložit trest s horní hranicí trestní sazby nejméně tři roky, činí promlčecí doba nejméně 20 let. Počátkem je dosažení zletilosti, což znamená, že promlčecí lhůta uplyne až poté, co oběť dosáhne věku nejméně 38 let.

–U trestných činů, za které je podle této směrnice možno uložit trest s horní hranicí trestní sazby nejméně pět let, činí promlčecí doba nejméně 25 let. Počátkem je dosažení zletilosti, což znamená, že promlčecí lhůta uplyne až poté, co oběť dosáhne věku nejméně 43 let.

–U trestných činů, za které je podle této směrnice možno uložit trest s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let, činí promlčecí doba nejméně 30 let. Počátkem je dosažení zletilosti, což znamená, že promlčecí lhůta uplyne až poté, co oběť dosáhne věku nejméně 48 let.

Navrhovaný přístup k promlčecím lhůtám vychází z následujícího odůvodnění:

–Výzkum ukázal, že oběti pohlavního zneužívání a vykořisťování dětí často nejsou schopny trestný čin oznámit několik desetiletí po jeho spáchání. Kvůli potřebě překonat pocity studu, viny a sebeobviňování, jež mohou souviset mimo jiné se společenským a kulturním stigmatem, kterým je pohlavní zneužívání stále obklopeno, s utajením, v němž k němu dochází, s výhružným nebo obviňujícím jednáním pachatele a/nebo s traumatem, není většina obětí schopna o trestném činu hovořit, natož jej nahlásit orgánům 9 po několik desetiletí.

–Z jedné současné studie vyplývá, že v průměru trvá 17,2 až 21,4 roku, než osoby, které přežily pohlavní zneužívání v dětství, o své zkušenosti někomu řeknou. Přibližně 60–70 % přeživších se nikomu nesvěří až do dospělosti a 27,8 % o ní nikomu neřekne 10 . Silnými určujícími faktory, které podmiňují odkládání nebo bránění se tomuto svěřování, jsou věk a pohlaví, přičemž trendy ukazují, že mladší děti a chlapci se svěřují méně 11 .

–V současné době se promlčecí lhůty v jednotlivých členských státech značně liší. Některé členské státy promlčecí lhůty zrušily v plném rozsahu u všech nebo většiny trestných činů, jež pokrývá směrnice. Jiné mají velmi krátké promlčecí lhůty, které u všech nebo většiny trestných činů, jež směrnice pokrývá, uplynou dříve, než oběť dosáhne věku 40 let. Další skupina členských států zachovává promlčecí lhůty, které u všech nebo většiny trestných činů, jež směrnice pokrývá, uplynou poté, co oběť dosáhne věku 40 let.

–Tyto rozdíly mezi členskými státy vedou k nerovnému přístupu obětí ke spravedlnosti po celé EU, pokud jde o možnost dosáhnout stíhání dotčených trestných činů a získat odškodnění. Kromě toho by pachatelé mohli tento systém zneužívat a unikat trestnímu stíhání tím, že se přemístí na místo, kde jsou promlčecí lhůty kratší, a tudíž již vypršely. Tato situace vytváří riziko, že potenciální pachatelé trestných činů uniknou trestnímu stíhání a budou i nadále po několik desetiletí představovat nebezpečí pro děti.

–S ohledem na výše uvedené se zdá jasné, že účinné vyšetřování a stíhání trestných činů pohlavního zneužívání a vykořisťování dětí a poskytování vhodné pomoci a podpory obětem lze zajistit pouze tehdy, budou-li promlčecí lhůty takové, aby oběti mohly trestný čin oznámit až relativně pozdě v průběhu života, a nebude jim tak bráněno v dosažení zahájení jeho vyšetřování.

Záměrem změn čl. 16 odst. 3 až 5 je řešit výzvy v oblasti vyšetřování spojené zejména s používáním on-line technologií, které byly zjištěny v kontextu hodnocení směrnice a souvisejících konzultací se zúčastněnými stranami. Vyžadují, aby členské státy zajistily, že osoby, útvary nebo orgány, které vyšetřují a stíhají trestné činy uvedené v článcích 3 až 9, budou mít dostatek personálu, odborných znalostí a účinných vyšetřovacích nástrojů, včetně možnosti vést tajná vyšetřování na darknetu.

Článek 17: Nedostatečné oznamování pohlavního zneužívání dětí stále představuje velkou překážku v úsilí o zastavení pohlavního zneužívání dětí a předcházení dalšímu páchání této trestné činnosti, mimo jiné proto, že pedagogové a poskytovatelé zdravotní péče, jakož i další odborníci pracující v úzkém kontaktu s dětmi se mohou zdráhat tvrdit o někom – potenciálně o kolegovi nebo vrstevníkovi, že se dopustil pohlavního zneužívání dětí. Aby byla těmto odborníkům poskytnuta právní jistota, byl změněn čl. 17 odst. 3 zavedením oznamovací povinnosti, zatímco čl. 17 odst. 4 z této oznamovací povinnosti vylučuje zdravotnické pracovníky pracující s pachateli nebo s osobami, které se obávají, že by mohly spáchat trestný čin.

Článek 18: Tento článek vychází z práv obětí podle článků 5 a 5a směrnice (EU) 2012/29/EU, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí (směrnice o právech obětí) [ve znění navrhované směrnice, kterou se mění směrnice 2012/29/EU, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí], pokud jde o oznamování trestných činů, aby byly zajištěny kanály pro oznamování, které jsou pro děti snadno dostupné a jsou k nim vstřícné.

Článek 21: Tento článek rozšiřuje dostupnost pomoci a podpory obětem v souladu se směrnicí o právech obětí [ve znění navrhované směrnice, kterou se mění směrnice 2012/29/EU, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí], aby byla pro děti zajištěna nezbytná péče přiměřená jejich věku. Za účelem podpory rozvoje a šíření osvědčených postupů ve všech členských státech bude středisko EU, jakmile bude zřízeno, podporovat úsilí členských států tím, že bude shromažďovat informace o dostupných opatřeních a programech a zpřístupňovat tyto informace široké veřejnosti.

Článek 22: Tento článek se mění tak, aby se zajistilo, že rozsah lékařských prohlídek dětských obětí pro účely trestního řízení, které mohou děti znovu traumatizovat, bude omezen na nezbytně nutné minimum a že tyto prohlídky budou prováděny náležitě vyškolenými odborníky.

Článek 23: Tento nový článek zlepšuje postavení dětských obětí a osob, které přežily pohlavní zneužívání v dětství, díky posílení jejich práva požadovat náhradu škody, která jim vznikla v souvislosti s trestnými činy pohlavního zneužívání a vykořisťování dětí, včetně škod způsobených on-line šířením materiálů týkajících se tohoto zneužívání. Posiluje minimální pravidla EU, pokud jde o časový rámec pro podání žádosti o odškodnění i o prvky, které je třeba zohlednit při určování výše odškodnění. Rovněž rozšiřuje – oproti minimálním pravidlům EU podle směrnice o právech obětí trestného činu – počet osob a subjektů, které musí být považovány za odpovědné za poskytnutí tohoto odškodnění, včetně právnických osob a v příslušných případech vnitrostátních systémů odškodnění zřízených ve prospěch obětí trestného činu.

Článek 24: Tento nový článek se zabývá výzvami, které přináší nedostatečná koordinace vnitrostátního úsilí o předcházení pohlavnímu zneužívání a vykořisťování dětí a boj proti němu, a to tím, že vyžaduje, aby členské státy zřídily vnitrostátní orgány odpovědné za tuto koordinaci a aby každý členský stát shromažďoval údaje.

Článek 25: Tento nový článek ukládá členským státům povinnost zavést nezbytné mechanismy k zajištění spolupráce a koordinace mezi více subjekty a zúčastněnými stranami na vnitrostátní úrovni, která zahrne všechny příslušné strany zapojené do vypracovávání a provádění opatření k prevenci a potírání pohlavního zneužívání dětí, a to jak on-line, tak off-line.

Článek 26: Název tohoto článku a související body odůvodnění byly aktualizovány tak, aby místo dříve používaného pojmu „sexuální turistika zaměřená na děti“ používaly terminologii doporučenou Terminologickými pokyny pro ochranu dětí před sexuálním vykořisťováním a zneužíváním 12 .

Článek 27: Změny provedené v prvním odstavci vyjasňují, že programy prevence pro osoby, které se obávají, že by mohly spáchat trestný čin, by měly být vyhrazeny této skupině osob a že členské státy by měly umožnit přístup k těmto programům. Cílem nového odstavce 2 je zajistit dostupnost těchto programů, a to způsobem, který je v souladu zejména s vnitrostátními standardy v oblasti zdravotní péče.

Článek 28: Cílem provedených změn je dále vyjasnit, jaké druhy programů prevence by se mohly zvážit za účelem snížení pravděpodobnosti, že se dítě stane obětí (odstavec 1) a že se někdo dopustí trestného činu (odstavec 2). K odpovídajícím bodům odůvodnění byly doplněny další příklady. Tento článek vyžaduje, aby členské státy v zájmu zajištění justice vstřícné k dětem podporovaly pravidelnou odbornou přípravu nejen policistů v přímém výkonu služby, u nichž lze předpokládat, že se dostanou do kontaktu s dětskými oběťmi pohlavního zneužívání nebo vykořisťování, nýbrž také soudců a dalších příslušných odborníků. Zavazuje členské státy, aby usilovaly o prevenci pohlavního zneužívání dětí on-line i off-line, a vyžaduje po nich, aby přijaly specializované programy prevence zaměřené na děti v komunitním prostředí vzhledem k jejich obzvláštní zranitelnosti. Provedené změny dále svěřují v tomto ohledu klíčovou úlohu budoucímu středisku EU jakožto centru koordinace a znalostí.

Článek 31: Tento nový článek ukládá členským státům povinnost na základě společné metodiky vypracované ve spolupráci se střediskem EU pravidelně shromažďovat statistiky o trestných činech zahrnutých ve směrnici, sdílet tyto statistiky se střediskem EU a s Komisí a zveřejňovat je. Středisko EU by poté mělo všechny obdržené statistiky sestavit a tyto kompilace zveřejnit.

Článek 32: Tento nový článek o podávání zpráv nahrazuje původní článek. Stanoví, že Komise podává každých pět let Evropskému parlamentu a Radě EU zprávu o uplatňování směrnice.

Článek 33: Změny v tomto článku vyjasňují ustanovení, která musí členské státy provést ve svém vnitrostátním právu, tj. ustanovení, která byla oproti směrnici 2011/93/EU změněna.

Článek 34: Tímto novým článkem se zrušuje směrnice 2011/93/EU a vyjasňují se povinnosti, pokud jde o provedení navrhované směrnice ve vnitrostátním právu oproti směrnici 2011/93/EU.

Článek 35: Tento nový článek stanoví datum vstupu směrnice v platnost. Stanoví rovněž datum použitelnosti větší části směrnice a dále datum použitelnosti ustanovení, která se týkají střediska EU. Tato data závisejí na datu zřízení střediska EU, jež je v současné době předmětem interinstitucionálních jednání o návrhu nařízení, kterým se stanoví pravidla pro předcházení pohlavnímu zneužívání dětí a boj proti němu.

Článek 36: Změna v tomto článku se omezuje na to, že se místo a datum přijetí ponechávají otevřené a budou upřesněny v pozdější fázi.

⇩ nový

2024/0035 (COD)

🡻 2011/93/EU

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti materiálům pohlavního zneužívání dětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV (přepracované znění)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 82 odst. 2 a čl. 83 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

⇩ nový

(1)Ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU je třeba provést řadu změn 13 . Z důvodu srozumitelnosti by uvedená směrnice měla být přepracována.

🡻 2011/93/EU 1. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(2)Pohlavní zneužívání a pohlavní vykořisťování dětí, včetně dětské pornografie ⌦ materiálů pohlavního zneužívání dětí ⌫, představují závažné porušování základních práv, zejména práv dítěte na ochranu a péči nezbytnou pro jeho blaho, jak jsou stanovena Úmluvou Organizace spojených národů o právech dítěte z roku 1989 a Listinou základních práv Evropské unie 14 .

🡻 2011/93/EU 2. bod odůvodnění (přizpůsobený)

⇨ nový

(3)V souladu s čl. 6 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii uznává Unie práva, svobody a zásady obsažené v Listině základních práv Evropské unie, jejíž čl. 24 odst. 2 stanoví, že při všech činnostech týkajících se dětí, ať už uskutečňovaných veřejnými orgány nebo soukromými institucemi, musí být prvořadým hlediskem nejvlastnější zájem dítěte. ⌦ Zintenzivnění boje ⌫ Boj proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a dětské pornografii ⇨ materiálům pohlavního zneužívání dětí, a to i pomocí opatření, jež se zaměřují na zajištění trvalé účinnosti stávajících právních předpisů Unie, a v případě potřeby jejich aktualizací, ⇦ je navíc jednoznačně upřednostněno ve Stockholmském programu – otevřená a bezpečná Evropa, která slouží svým občanům a chrání je  (4)  ⇨ Strategii EU pro účinnější boj proti pohlavnímu zneužívání dětí 15 . Také Strategie EU pro práva dítěte podporuje toto úsilí prostřednictvím svého cíle bojovat proti násilí páchanému na dětech a zajistit soudnictví vstřícné k dětem ⇦.

🡻 2011/93/EU 3. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(4)Dětská pornografie, ⌦ Materiály pohlavního zneužívání dětí ⌫ která sestává z vyobrazení pohlavního zneužívání dětí, a jiné zvlášť závažné formy pohlavního zneužívání a pohlavního vykořisťování dětí stále narůstají a šíří se pomocí nových technologií a internetu.

🡻 2011/93/EU 4. bod odůvodnění (přizpůsobený)

⇨ nový

(5)Rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV ze dne 22. prosince 2003 o boji proti pohlavnímu vykořisťování dětí a dětské pornografii (5) sbližuje právní předpisy členských států s cílem učinit trestnými nejzávažnější formy pohlavního zneužívání a pohlavního vykořisťování dětí, rozšířit vnitrostátní soudní příslušnost a poskytnout obětem minimální úroveň pomoci. Rámcové rozhodnutí Rady 2001/220/SVV ze dne 15. března 2001 o postavení obětí v trestním řízení stanoví soubor práv obětí v trestním řízení, včetně práva na ochranu a odškodnění. ⇨ Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU 16 stanoví soubor práv obětí pro všechny oběti všech trestných činů, včetně dětských obětí pohlavního zneužívání. Tato práva zahrnují právo na informace, podporu a ochranu v souladu s individuálními potřebami obětí, soubor procesních práv a právo na rozhodnutí o odškodnění od pachatele. Návrh na revizi směrnice o právech obětí dále posiluje práva obětí trestných činů v EU, a to i posílením práva na podporu a ochranu dětských obětí trestných činů 17 . Tato směrnice vychází ze směrnice o právech obětí a je použitelná paralelně s ní. ⇦ Koordinace stíhání v případech pohlavního zneužívání a pohlavního vykořisťování dětí a dětské pornografie ⌦ materiálů pohlavního zneužívání dětí ⌫ bude ⌦ je ⌫ dále usnadněna prováděním rámcového rozhodnutí Rady 2009/948/SVV ze dne 30. listopadu 2009 o předcházení kompetenčním sporům při výkonu pravomoci v trestním řízení a jejich řešení 18 . ⇨ Spadá-li stíhání těchto případů do soudní příslušnosti více než jednoho členského státu, měly by dotčené členské státy spolupracovat za účelem určení toho, který členský stát je pro stíhání nejvhodnější. Pokud se příslušné orgány dotčených členských států na základě spolupráce nebo přímých konzultací podle rámcového rozhodnutí Rady 2009/948/SVV 19 rozhodnou soustředit trestní řízení v jednom členském státě prostřednictvím předání trestního řízení, mělo by se pro toto předání použít nařízení (EU) …/… [navrhované nařízení o předávání řízení v trestních věcech] 20 . ⇦

🡻 2011/93/EU 5. bod odůvodnění

(6)Podle článku 34 Úmluvy Organizace spojených národů o právech dítěte se státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, zavazují chránit dítě před všemi formami pohlavního vykořisťování a pohlavního zneužívání. Opční protokol z roku 2000 k Úmluvě Organizace spojených národů o právech dítěte týkající se prodeje dětí, dětské prostituce a dětské pornografie a zejména Úmluva Rady Evropy z roku 2007 o ochraně dětí před pohlavním vykořisťováním a zneužíváním představují významné kroky v procesu posilování mezinárodní spolupráce v této oblasti.

🡻 2011/93/EU 6. bod odůvodnění (přizpůsobený)

⇨ nový

(7)Závažné trestné činy, jakými jsou pohlavní vykořisťování dětí a dětská pornografie ⌦ materiály pohlavního zneužívání dětí ⌫, vyžadují komplexní přístup zahrnující stíhání pachatelů trestných činů, ochranu dětských obětí a předcházení tomuto jevu ⇨ , včetně jeho nedávného a předpokládaného vývoje a trendů, jež čím dál více zahrnují používání on-line technologií. Za tímto účelem je třeba stávající právní rámec aktualizovat, aby byl i nadále účinný ⇦. Prvořadým hlediskem při provádění všech opatření zaměřených na boj proti těmto trestným činům musí být nejlepší zájem dítěte, a to v souladu s Listinou základních práv Evropské unie a s Úmluvou Organizace spojených národů o právech dítěte. Rámcové rozhodnutí 2004/68/SVV by mělo být nahrazeno novým nástrojem, který poskytne takový ucelený právní rámec, aby bylo dosaženo požadovaného účelu.

🡻 2011/93/EU 7. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(8)Tato směrnice by měla doplňovat směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV 21 , neboť některými oběťmi obchodování s lidmi jsou dětské oběti pohlavního zneužívání nebo pohlavního vykořisťování.

🡻 2011/93/EU 8. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(9)V souvislosti s kriminalizací činů souvisejících s prováděním pornografických představení ⌦ s pohlavním zneužíváním dětí ⌫ se tato směrnice vztahuje na činy, které představují organizovaná živá vystoupení určená určitému publiku, jež proto z definice vylučují bezprostřední osobní styk mezi přihlížejícími osobami ve věku pohlavní dospělosti a ⌦ komunikaci mezi vrstevníky, kteří udělili souhlas, jakož i mezi ⌫ dětmi ve věku pohlavní dospělosti a jejich partnery.

🡻 2011/93/EU 9. bod odůvodnění (přizpůsobený)

⇨ nový

(10)Dětská pornografie ⌦ Materiály pohlavního zneužívání dětí ⌫ často zahrnujíe vyobrazení, na nichž je zaznamenáno sexuální zneužívání dětí ze strany dospělých. MohouMůže rovněž zahrnovat vyobrazení dětí, které se účastní jednoznačně sexuálního jednání, nebo jejich pohlavních orgánů, přičemž tato vyobrazení jsou vytvářena nebo používána k prvotně sexuálním účelům a zneužívána s vědomím nebo bez vědomí dítěte. Pojem dětské pornografie ⌦ materiály pohlavního zneužívání dětí ⌫ se dále vztahuje také na realistické obrázky dítěte, které se účastní jednoznačně sexuálního jednání nebo je zobrazeno, jak se účastní jednoznačně sexuálního jednání, určené k prvotně sexuálním účelům ⇨ , jakož i na takzvané „návody pro pedofily“ ⇦.

⇩ nový

(11)Výzkum ukázal, že omezení šíření materiálů pohlavního zneužívání dětí má zásadní význam nejen pro zabránění opakované viktimizaci spojené s oběhem vyobrazení a videí zneužívání, nýbrž i jako forma prevence na straně pachatelů, neboť přístup k materiálům pohlavního zneužívání dětí je často prvním krokem ke skutečnému zneužívání bez ohledu na to, zda znázorňují skutečné nebo pouze realistické zneužívání a vykořisťování. Očekává se, že s pokračujícím vývojem aplikací umělé inteligence schopných vytvářet realistická vyobrazení nerozlišitelná od vyobrazení skutečných bude v nadcházejících letech exponenciálně narůstat množství takzvaných „deep fake“ vyobrazení a videí znázorňujících pohlavní zneužívání dětí. Stávající definice navíc zcela nepokrývá vývoj prostředí rozšířené, prodloužené a virtuální reality využívající avatary včetně smyslové zpětné vazby, např. pomocí zařízení zprostředkujících dotykové vjemy. Zahrnutí explicitního odkazu na „reprodukce a ztvárnění“ by mělo zajistit, že definice materiálů pohlavního zneužívání dětí bude pokrývat tento i budoucí technologický vývoj způsobem, který je dostatečně technologicky neutrální, a obstojí tak i v budoucnu. 

(12)V zájmu prevence trestných činů zahrnujících pohlavní zneužívání dětí by definice materiálů pohlavního zneužívání dětí měla zahrnovat takzvané „návody pro pedofily“. Návody pro pedofily poskytují rady, jak provádět vyhledávání, grooming a zneužívání dětí a jak se vyhnout identifikaci a stíhání. Tím, že odstraňují překážky a poskytují nezbytné know-how, přispívají k podněcování pachatelů a podporují páchání sexuálního zneužívání. Kvůli jejich šíření na internetu již některé členské státy změnily své trestněprávní předpisy a výslovně kriminalizovaly držení a šíření takových návodů. Nedostatečná harmonizace je příčinou nerovnoměrné úrovně ochrany v celé EU.

🡻 2011/93/EU 10. bod odůvodnění

(13)Postižení samo o sobě automaticky nevylučuje možnost souhlasit s pohlavním stykem. Zneužívání existence takového postižení za účelem účasti na sexuálních praktikách s dítětem by však mělo být považováno za trestný čin.

🡻 2011/93/EU 11. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(14)Při přijímání právních předpisů v oblasti trestního práva hmotného by Unie měla zajistit soulad těchto právních předpisů, a to zejména z hlediska trestních sazeb. S ohledem na Lisabonskou smlouvu je třeba mít na paměti závěry Rady ze dne 24. a 25 dubna 2002 o přístupu, který je třeba uplatňovat při sbližování trestních sazeb, uvádějící čtyři úrovně trestních sazeb. Vzhledem k mimořádně vysokému počtu různých trestných činů, které jsou v této směrnici uvedeny, je v ní za účelem zohlednění různé míry jejich závažnosti nutné stanovit různé úrovně trestních sazeb, což jde nad rámec toho, co by mělo být v právních nástrojích Unie obvykle uvedeno.

🡻 2011/93/EU 12. bod odůvodnění (přizpůsobený)

⇨ nový

(15)Za závažné formy pohlavního zneužívání a pohlavního vykořisťování dětí by měly být stanoveny účinné, přiměřené a odrazující sankce. Jedná se zejména o různé formy pohlavního zneužívání a pohlavního vykořisťování dětí, jež jsou usnadněné využíváním informačních a komunikačních technologií, jako například navazování kontaktu s dětmi k sexuálním účelům prostřednictvím sociálních sítí a diskusních fór na internetu. Rovněž definice dětské pornografie ⌦ materiálů pohlavního zneužívání dětí ⌫ by měla být upřesněna a měla by se přiblížit definicím obsaženým v mezinárodních nástrojích. ⇨ Obecně řečeno by terminologie použitá v této směrnici měla být uvedena do souladu s uznávanými mezinárodními normami, jako jsou Terminologické pokyny pro ochranu dětí před sexuálním vykořisťováním a zneužíváním, které dne 28. ledna 2016 přijala meziagenturní pracovní skupina v Lucemburku. ⇦

🡻 2011/93/EU 13. bod odůvodnění

(16)Tresty odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby, které tato směrnice stanoví za trestné činy v ní uvedené, by měly být ukládány přinejmenším v případě nejzávažnějších forem této trestné činnosti.

🡻 2011/93/EU 14. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(17)Pro dosažení horní hranice sazby trestu odnětí svobody stanovené v této směrnici v případě trestných činů týkajících se pohlavního zneužívání a pohlavního vykořisťování dětí a dětské pornografie, ⌦ materiálů pohlavního zneužívání dětí ⌫ mohou členské státy s přihlédnutím ke svému vnitrostátnímu právu kombinovat sazby trestů odnětí svobody stanovené ve vnitrostátních právních předpisech upravujících tyto trestné činy.

🡻 2011/93/EU 15. bod odůvodnění (přizpůsobený)

⇨ nový

(18)Tato směrnice ⇨ by měla uložit ⇦ ukládá členským státům povinnost stanovit ve svých vnitrostátních právních předpisech trestyní sankce s ohledem na právo Unie v oblasti boje proti pohlavnímu zneužívání, ⌦ a ⌫ pohlavnímu vykořisťování dětí a dětské pornografii ⌦ materiálům pohlavního zneužívání dětí ⌫. Pokud jde o uplatňování těchto sankcítrestů nebo jiného dostupného systému vymáhání práva v konkrétních případech, ⇨ neměla by ⇦ neukládá tato směrnice ⌦ ukládat ⌫ žádné povinnosti.

🡻 2011/93/EU 16. bod odůvodnění

(19)Zejména v případech, kdy jsou trestné činy uvedené v této směrnici spáchány za účelem finančního zisku, by měly členské státy zvážit stanovení možnosti uložit kromě trestu odnětí svobody i finanční pokutu.

🡻 2011/93/EU 17. bod odůvodnění (přizpůsobený)

⇨ nový

(20)Termínem ⌦ „nepovažovaný za ⌫ „protiprávní“ je ve spojení s dětskou pornografií ⌦ materiály pohlavního zneužívání dětí ⌫ dána členským státům možnost, aby uznaly jako oprávněné jednání vztahující se k „pornografickému materiálu“ ⌦ materiálům ⌫, ⇨ které by mohly představovat materiály pohlavního zneužívání dětí a ⇦ který má které mají například lékařský, vědecký či jiný podobný účel. Uvedený termín rovněž připouští aktivity prováděné na základě pravomocí vyplývajících z vnitrostátního práva, jako je oprávněné držení dětské pornografie ⌦ materiálů pohlavního zneužívání dětí ⌫ státními orgány za účelem vedení trestního řízení nebo za účelem prevence, odhalování či vyšetřování trestné činnosti ⇨ nebo za účelem činností prováděných organizacemi jednajícími ve veřejném zájmu proti pohlavnímu zneužívání dětí, mají-li tyto organizace oprávnění příslušných orgánů členského státu, v němž jsou usazeny. Tyto činnosti zahrnují zejména přijímání a analýzu materiálů, u nichž je podezření na pohlavní zneužívání dětí, oznámených uživateli internetu nebo jinými organizacemi jednajícími ve veřejném zájmu proti pohlavnímu zneužívání, jakož i vypracovávání oznámení o těchto případech, včetně určení místa, kde jsou materiály uvedené v těchto oznámeních hostovány, a dále provádění vyhledávání s cílem odhalovat šíření materiálů pohlavního zneužívání dětí ⇦. ⌦ Termín „protiprávní“ ⌫ nNevylučuje rovněž jiné důvody nebo podobné zásady, které dotyčnou osobu za daných okolností zprošťují odpovědnosti, například když jsou tyto případy ohlašovány prostřednictvím telefonních či internetových horkých linek.

🡻 2011/93/EU 18. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(21)Vědomé získávání přístupu k dětské pornografii ⌦ materiálům pohlavního zneužívání dětí ⌫ prostřednictvím informačních a komunikačních technologií by mělo být považováno za trestný čin. K tomu, aby daná osoba mohla být činěna odpovědnou, je třeba, aby na internetovou stránku, na níž je dětská pornografie ⌦ on-line místo, kde jsou materiály pohlavního zneužívání dětí ⌫ k dispozici, vstoupila úmyslně a byla si zároveň vědoma toho, že tam lze takové snímky ⌦ materiály ⌫ nalézt. Sankce by neměly být uplatňovány vůči osobám, které internetové stránky ⌦ on-line místa ⌫ obsahující dětskou pornografii ⌦ materiály pohlavního zneužívání dětí ⌫ navštíví neúmyslně. Úmyslnou povahu trestného činu lze vyvodit zejména ze skutečnosti, že k němu dochází opakovaně nebo že trestné činy byly spáchány prostřednictvím služby za úplatu.

🡻 2011/93/EU 19. bod odůvodnění

⇨ nový

(22)Navazování kontaktu s dětmi k sexuálním účelům představuje hrozbu, která získává v souvislosti s charakteristickými rysy v rámci internetuem zvláštní podobu, protože iInternet umožňuje bezprecedentní, anonymitu uživatelů, neboť jim dává příležitost k utajování jejich skutečné totožnosti a vlastností, jako je například věk. ⇨ V posledním desetiletí mají pachatelé díky používání informačních a komunikačních technologií stále snazší přístup k dětem, přičemž kontakt často začíná tím, že pachatel dítě naláká do kompromitující situace například tím, že předstírá, že je jeho vrstevník, nebo jiným klamavým či lichotícím jednáním. Tento snazší přístup k dětem vedl k rychlému nárůstu jevů, jako je sexuální vydírání („sextortion“, tj. jednání spočívající v pohrůžce sdílení intimních materiálů znázorňujících oběť za účelem získání peněz, materiálů pohlavního zneužívání dětí nebo jiných výhod), které mají dopad jak na děti, které nedosáhly věku pohlavní dospělosti, tak na děti ve věku pohlavní dospělosti. V posledních letech došlo k prudkému nárůstu finančně motivovaného sexuálního vydírání ze strany organizovaných zločineckých skupin se zaměřením zejména na mladistvé chlapce, které vedlo k řadě případů, kdy si tyto děti vzaly život. Je proto nezbytné, aby všechny tyto jevy byly náležitě pokryty v právních předpisech členských států. ⇦ Členské státy současně uznávají, že proti navazování kontaktu s dětmi k sexuálním účelům je třeba bojovat i mimo rámec internetu, zejména tam, kde k navazování kontaktů tohoto druhu nedochází prostřednictvím informačních a komunikačních technologií. Členské státy se vybízejí k tomu, aby za trestný čin považovaly jednání, kdy pachatel navazuje kontakt s dítětem, aby se s ním stýkalo za účelem sexu, v přítomnosti či v blízkosti dítěte, což může mít formu zvláštního trestného činu přípravy, pokusu o spáchání trestných činů uvedených v této směrnici nebo zvláštní formu pohlavního zneužití. Členské státy by bez ohledu na to, jaké zvolí právní řešení otázky kriminalizace získávání důvěry dětí přes Internet k sexuálním účelům navazování nedovolených kontaktů s dítětem v reálném prostředí („off-line grooming“), měly zajistit, aby pachatelé této trestné činnosti byli stíháni.

⇩ nový

(23)S ohledem na nedávný technologický vývoj a zejména na vývoj prostředí rozšířené, prodloužené a virtuální reality by kriminalizace navazování kontaktu s dětmi k sexuálním účelům neměla být omezena jen na hlasové, textové nebo e-mailové konverzace, nýbrž by měla zahrnovat také kontakty nebo výměny v prostředí rozšířené, prodloužené nebo virtuální reality, jakož i rozsáhlé navazování kontaktu s dětmi prostřednictvím chatovacích robotů vyškolených k tomuto účelu, neboť se očekává, že vzhledem k předpokládanému rozvoji aplikací umělé inteligence se rozšíří i tento jev samotný. Spojení „prostřednictvím informačních a komunikačních technologií“ by proto mělo být chápáno dostatečně široce na to, aby mohlo pokrýt veškerý tento technologický vývoj.

🡻 2011/93/EU 20. bod odůvodnění (přizpůsobený)

⇨ nový

(24)Tato směrnice neupravuje politiku členských států, pokud jde o sexuální praktiky prováděné se souhlasem zúčastněných stran, kterých se mohou účastnit děti a které lze považovat za normální objevování sexuality při vývoji lidského jedince s přihlédnutím k různým kulturním a právním tradicím, a také k novým formám navazování a udržování vztahů u dětí a dospívající mládeže, mimo jiné prostřednictvím informačních a komunikačních technologií. Uvedené otázky nespadají do oblasti působnosti této směrnice. Jestliže členské státy využijí možností uvedených v této směrnici, činí tak v rámci výkonu svých pravomocí. ⇨ Konkrétně by členské státy měly mít možnost z kriminalizace vyjmout sexuální praktiky prováděné se souhlasem zúčastněných osob, jichž se účastní výhradně děti, které dosáhly věku pohlavní dospělosti, jakož i sexuální praktiky prováděné se souhlasem zúčastněných osob, jichž se účastní vrstevníci. Cílem změn příslušného článku je vyjasnit rozsah této odchylky s ohledem na skutečnost, že některé členské státy si zřejmě vyložily její původní znění příliš široce (např. z kriminalizace vyňaly praktiky prováděné se souhlasem zúčastněných osob prováděné mezi nezletilými osobami, které dosáhly věku pohlavní dospělosti, a dospělými jakéhokoli věku, kteří jsou navzdory značnému věkovému rozdílu považováni za „vrstevníky“). ⇦

🡻 2011/93/EU 21. bod odůvodnění

(25)Členské státy by ve svém vnitrostátním právu měly v souladu s příslušnými pravidly týkajícími se přitěžujících okolností danými jejich právním řádem stanovit přitěžující okolnosti. Měly by zajistit, aby tyto přitěžující okolností měli k dispozici soudci a mohli k nim při vyměřování trestu pro pachatele trestných činů přihlížet, ačkoli soudci nemají povinnost tyto přitěžující okolnosti uplatňovat. Jsou-li tyto přitěžující okolnosti vzhledem k povaze konkrétního trestného činu nepodstatné, členské státy by je ve svém vnitrostátním právu stanovovat neměly. Závažnost jednotlivých přitěžujících okolností stanovených v této směrnici by měla být na vnitrostátní úrovni vyhodnocena pro každý trestný čin uvedený v této směrnici.

🡻 2011/93/EU 22. bod odůvodnění

(26)Tělesná či mentální nezpůsobilost by v rámci této směrnice měla být chápána v tom smyslu, že zahrnuje také stav tělesné či mentální nezpůsobilosti způsobený vlivem omamných látek či alkoholu.

🡻 2011/93/EU 23. bod odůvodnění (přizpůsobený)

⇨ nový

(27)V rámci boje proti pohlavnímu vykořisťování dětí je třeba v plné míře využívat stávající nástroje zaměřené na zajištění a konfiskaci výnosů z trestné činnosti, jako je Úmluva Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu 22 a protokoly k této úmluvě, Úmluva Rady Evropy z roku 1990 o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu, rámcové rozhodnutí Rady 2001/500/SVV ze dne 26. června 2001 o praní peněz, identifikaci, vysledování, zmrazení, zajištění a propadnutí nástrojů trestné činnosti a výnosů z ní 23 , a rámcové rozhodnutí Rady 2005/212/SVV ze dne 24. února 2005 o konfiskaci výnosů a majetku z trestné činnosti a nástrojů trestné činnosti 24  ⇨ a směrnice Evropského parlamentu a Rady […/…/…] 25  ⇦. Je třeba podporovat využívání zajištěných a konfiskovaných nástrojů trestné činnosti uvedené v této směrnici a výnosů z ní na pomoc obětem a na jejich ochranu.

🡻 2011/93/EU 24. bod odůvodnění (přizpůsobený)

⇨ nový

(28)Je třeba zabránit tomu, aby oběti trestných činů uvedených v této směrnici byly vystaveny sekundární viktimizaci. ⇨ Například, a aniž jsou dotčeny záruky stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/800 26 , v ⇦ V členských státech, v nichž je za prostituci nebo vystupování v pornografii ⌦ materiálech pohlavního zneužívání dětí ⌫ možno v souladu s vnitrostátním trestním právem ukládat tresty, by mělo být možné nezahajovat trestní stíhání či neukládat sankce podle těchto právních předpisů v případě, že dotyčné dítě tyto činy spáchalo v důsledku toho, že bylo obětí pohlavního vykořisťování, nebo v případě, že bylo k účasti na dětské pornografii ⇨ v materiálech pohlavního zneužívání dětí ⇦ přinuceno. ⇨ Termín „přinuceno“ by měl být v tomto případě chápán tak, že vedle situací, kdy bylo dítě k jednání donuceno násilím nebo pod nátlakem, zahrnuje i situace, kdy bylo dítě k jednání nalákáno bez použití násilí nebo nátlaku. ⇦ 

🡻 2011/93/EU 25. bod odůvodnění

(29)Tato směrnice jakožto nástroj sbližování trestního práva stanoví trestní sazby, které by měly být uplatňovány, aniž jsou tím dotčeny konkrétní trestní politiky členských států týkající se dětských pachatelů trestných činů na dětech trestné činnosti.

🡻 2011/93/EU 26. bod odůvodnění

(30)Vyšetřování trestných činů a podávání žalob v trestních řízeních by se mělo usnadnit, aby se vzaly v úvahu obtíže, které musí dětské oběti při oznamování pohlavního zneužití překonávat, a anonymita pachatelů trestných činů v kybernetickém prostorusvětě. Aby byla zajištěna úspěšnost vyšetřování a stíhání trestných činů uvedených v této směrnici, nemělo by zahájení vyšetřování či trestního stíhání v zásadě záviset na tom, zda oběť nebo její zástupce učiní oznámení či vznese obvinění. Dostatečně dlouhá doba pro stíhání by měla být stanovena v souladu s vnitrostátním právem.

⇩ nový

(31)Oběti pohlavního zneužívání a pohlavního vykořisťování dětí často nejsou schopny trestný čin oznámit několik desetiletí po jeho spáchání, a to kvůli pocitům studu, viny a sebeobviňování, jež mohou souviset mimo jiné se společenským a kulturním stigmatem, jímž je pohlavní zneužívání stále obklopeno, s utajením, v němž k němu dochází, s výhružným nebo obviňujícím jednáním pachatele a/nebo s traumatem. Na rozdíl od pachatelů jiných násilných trestných činů zůstávají pachatelé pohlavního zneužívání a pohlavního vykořisťování dětí obvykle aktivní až do vysokého věku, a pro děti tak představují trvalou hrozbu. S ohledem na výše uvedené lze účinné vyšetřování a stíhání trestných činů zahrnujících pohlavní zneužívání a pohlavní vykořisťování dětí, jakož i poskytovat vhodnou pomoc a podporu obětem zajistit jedině tehdy, pokud promlčecí lhůty umožňují obětem oznámit trestný čin během výrazně delší doby.

🡻 2011/93/EU 27. bod odůvodnění

⇨ nový

(32)Osobám a orgánům odpovědným za vyšetřování a stíhání trestných činů uvedených v této směrnici by měly být k dispozici účinné vyšetřovací nástroje. Mezi tyto nástroje může patřit odposlech, zachycení komunikace, skryté sledování včetně elektronického sledování, monitorování bankovních účtů nebo jiné finanční vyšetřování, přičemž je třeba přihlížet mimo jiné k zásadě proporcionality a k povaze a závažnosti vyšetřovaných trestných činů. V souladu s vnitrostátním právem by tyto nástroje měly případně zahrnovat rovněž možnost, aby donucovací orgány mohly používat na internetu utajenou totožnost ⇨ a pod soudním dohledem šířit materiály pohlavního zneužívání dětí. Požadavek, aby členské státy umožnily používání těchto vyšetřovacích technik, má zásadní význam pro zajištění účinného vyšetřování a stíhání trestných činů zahrnujících pohlavní zneužívání a pohlavní vykořisťování dětí. Jelikož tyto trestné činy jsou většinou usnadněny nebo umožněny on-line nástroji, a jsou tudíž inherentně přeshraniční, jako obzvláště účinné vyšetřovací nástroje se v souvislosti s trestnými činy pohlavního zneužívání dětí a pohlavního vykořisťování dětí ukázaly být tajné operace a používání tzv. „honeypotů“. V zájmu zajištění účinného vyšetřování a stíhání by příslušné orgány členských států měly v rámci svých příslušných pravomocí a v souladu s platným právním rámcem spolupracovat rovněž s Europolem a Eurojustem a jejich prostřednictvím. Tyto příslušné orgány by rovněž měly sdílet mezi sebou a s Komisí informace o problémech, které se při vyšetřování a stíhání vyskytly. ⇦ 

⇩ nový

(33)Některé formy pohlavního zneužívání dětí on-line, které jsou často fyzicky páchány osobami přítomnými ve třetích zemích na žádost platících pachatelů v EU, například živé streamování zneužívání dětí, představují obzvláštní výzvy pro vyšetřování, neboť streamované zneužívání po sobě obvykle nezanechává žádné stopy v podobě vyobrazení ani jiných záznamů. Pro překonání výzev při vyšetřování a stíhání těchto trestných činů může mít zásadní význam spolupráce s finančními službami definovanými v čl. 2 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/65/ES 27 a s dalšími relevantními poskytovateli služeb. Proto by členské státy měly v zájmu zajištění účinného vyšetřování a stíhání zvážit vytvoření rámců pro úzkou spolupráci mezi finančními službami a dalšími relevantními poskytovateli služeb, jako jsou poskytovatelé služeb živého streamování. Tím by se zajistilo omezení beztrestnosti a účinné vyšetřování všech trestných činů, jež pokrývá tato směrnice, prostřednictvím cílených a vhodných nástrojů a zdrojů.

🡻 2011/93/EU 28. bod odůvodnění

⇨ nový

(34)Členské státy by měly vybízet všechny osoby, které vědí nebo mají podezření, že došlo k pohlavnímu vykořisťování nebo pohlavnímu zneužívání dítěte, k tomu, aby tyto skutečnosti oznámily příslušným orgánům. ⇨ Zejména by členské státy měly zpřístupnit dětem informace týkající se možností, jak zneužití oznámit, a to i prostřednictvím linek pomoci. ⇦ Za stanovení příslušných orgánů, jimž mohou být taková podezření oznámena, jsou odpovědné jednotlivé členské státyČlenské státy by měly určit příslušné orgány, jimž mohou být taková podezření oznamována. Tyto příslušné orgány by se ve své činnosti neměly omezovat na ochranu dětí nebo na příslušné sociální služby. Požadavek, aby se podezření oznamovalo „v dobré víře“, by měl zabránit uplatňování příslušného ustanovení k tomu, aby jej bylo možné zneužívat k oznamování naprosto smyšlených nebo nepravdivých skutečností.

🡻 2011/93/EU 29. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(35)Měla by se změnit pravidla o soudní příslušnosti, aby se zajistilo, že pachatelé pohlavního zneužívání nebo pohlavního vykořisťování dětí, kteří pocházejí z Unie, budou stíháni i tehdy, pokud se dopustí trestného činu mimo Unii, zejména v rámci tzv. sexuální turistiky. ⌦ Pohlavní vykořisťování dětí v cestovním ruchu a turismu ⌫ Sexuální turistika zaměřená na děti by měloa být chápánoa jako pohlavní vykořisťování dětí páchané osobou či osobami, které z obvyklého místa svého pobytu vycestují do zahraničí, kde se dopouštějí pohlavního styku s dětmi. V případě, že je sexuální turistika zaměřená na děti ⌦ pohlavní vykořisťování dětí v cestovním ruchu a turismu ⌫ provozovánoa za hranicemi Unie, by členské státy měly prostřednictvím dostupných vnitrostátních a mezinárodních nástrojů, včetně dvoustranných a mnohostranných smluv o vydávání, vzájemné pomoci či předávání trestního řízení, usilovat o prohlubování spolupráce se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi s cílem bojovat proti sexuální turistice. Členské státy by měly podporovat otevřený dialog a komunikaci se zeměmi mimo Unii, aby bylo možné stíhat v souladu s příslušnými vnitrostátními předpisy pachatele, kteří vycestovávají z Unie za účelem sexuální turistiky zaměřené na děti ⌦ pohlavního vykořisťování dětí v cestovním ruchu a turismu ⌫.

🡻 2011/93/EU 30. bod odůvodnění

⇨ nový

(36)Měla by být přijata komplexní opatření na ochranu dětských obětí, která jsou v jejich nejlepším zájmu a zohledňují jejich potřeby. Účinná ochrana dětí vyžaduje celospolečenský přístup. Všechny příslušné orgány a služby by měly stavět dítě do centra svého úsilí a spolupracovat na ochraně a podpoře dítěte v jeho nejlepším zájmu. ⇨ Nejpokročilejším příkladem přístupu ke spravedlnosti vstřícného k dětem a zabránění opakované viktimizaci je v současnosti model „Barnahus“, který poskytuje prostředí přizpůsobené dětem, kde pracují specialisté ze všech relevantních oborů. Příslušná ustanovení této směrnice vycházejí ze zásad tohoto modelu. Cílem modelu je zajistit, aby všechny děti účastnící se vyšetřování zneužívání dětí nebo pohlavního vykořisťování dětí mohly využívat kvalitního posouzení v zařízení přizpůsobeném dětem a služeb vhodné psychosociální podpory a ochrany dětí. Tato směrnice usiluje o zajištění toho, aby všechny členské státy tyto zásady dodržovaly, avšak nevyžaduje, aby se členské státy řídily modelem Barnahus jako takovým. V případech, kdy jsou pro účely vyšetřování trestného činu nezbytné lékařské prohlídky dítěte, například za účelem shromáždění důkazů o zneužívání, by měl být rozsah těchto prohlídek omezen na nezbytně nutné minimum, aby se omezila opakovaná traumatizace. Tato povinnost by neměla bránit provádění jiných lékařských vyšetření nezbytných pro blaho dítěte. ⇦ Dětské oběti by měly mít snadný přístup ⇨ k soudnictví vstřícnému k dětem, ⇦ k právním prostředkům nápravy a k možnosti využívat opatření řešících střet zájmů, pokud k pohlavnímu zneužívání nebo pohlavnímu vykořisťování dítěte dochází v rodině. V případě, že by byl pro dítě v průběhu trestního vyšetřování či řízení určen zvláštní zástupce, může tuto úlohu plnit rovněž právnická osoba, instituce nebo orgán. Pokud svůj případ předloží příslušným orgánům, neměly by dětské oběti také podléhat sankcím ukládaným například podle vnitrostátních právních předpisů o přistěhovalectví nebo prostituci. Dále by účast v trestním řízení neměla u těchto obětí vyvolávat pokud možno žádná další traumata v důsledku výslechů nebo vizuálního kontaktu s pachateli. ⇨ Všechny orgány zapojené do řízení by měly absolvovat odbornou přípravu v oblasti soudnictví vstřícného k dětem. ⇦ Schopnost dobře rozumět dětem a způsobu jejich chování pod tíhou traumatických zážitků pomůže zajistit vysokou kvalitu získávání důkazů a ulevit dětem od stresu při provádění nezbytných opatření. ⇨ Pokud se dětské oběti účastní trestního řízení, měl by soud při vedení řízení plně zohlednit jejich věk a vyspělost a zajistit, aby řízení bylo pro dítě přístupné a srozumitelné. ⇦

🡻 2011/93/EU 31. bod odůvodnění

⇨ nový

(37)Členské státy by měly zvážit možnost poskytování ⇨ poskytovat uzpůsobenou a komplexní ⇦ krátkodoboué a dlouhodoboué pomoci dětským obětem. Jakákoli újma způsobená pohlavním zneužíváním a pohlavním vykořisťováním dítěte je závažná a je třeba ji řešit ⇨ co nejdříve po prvním kontaktu oběti s úřady. Okamžitá pomoc obětem před vyšetřováním trestného činu a trestním řízením i v jejich průběhu je nezbytná k omezení dlouhodobého traumatu spojeného s utrpěným zneužíváním. Aby se usnadnilo rychlé poskytování pomoci, včetně určení příslušných služeb podpory, měly by členské státy vydat pokyny a protokoly pro zdravotnické pracovníky, pedagogy a pracovníky sociálních služeb, včetně zaměstnanců linek pomoci ⇦. Vzhledem k povaze újmy způsobené pohlavním zneužíváním a pohlavním vykořisťováním by měla být tato pomoc poskytována tak dlouho, jak je to nutné k fyzickému a psychickému zotavení dítěte, případně až do dospělosti. Je třeba uvážit možnost poskytovat pomoc a rady i rodičům ⇨ , pečujícím osobám ⇦ nebo opatrovníkům dětských obětí, pokud nejsou podezřelí ze spáchání příslušného trestného činu, aby mohli být těmto dětským obětem nápomocni po celou dobu trestního řízení.

⇩ nový

(38)Trauma způsobené pohlavním zneužíváním a pohlavním vykořisťováním dětí často přetrvává dlouho do dospělosti a má dlouhodobé dopady, které obětem často brání v oznámení trestného činu a vyhledání pomoci a podpory až několik let či dokonce desetiletí. Členské státy by proto měly poskytovat uzpůsobenou a komplexní krátkodobou i dlouhodobou pomoc nejen dětským obětem, nýbrž také dospělým, kteří přežili pohlavní zneužívání a pohlavní vykořisťování v dětství.

🡻 2011/93/EU 32. bod odůvodnění (přizpůsobený)

⇨ nový

(39)Práva obětí v trestním řízení, včetně práva na ochranu a odškodnění ⇨ a práva na rozhodnutí o odškodnění ze strany pachatele ⇦, jsou stanovena v rámcovém rozhodnutí 2001/220/SVV ⌦ ve směrnici 2012/29/EU ⌫. ⇨ Návrh na revizi směrnice o právech obětí stanoví cílené změny práv všech obětí. ⇦ Kromě toho ⌦ práv stanovených uvedenou směrnicí ⌫ by dětem, které jsou oběťmi pohlavního zneužívání, pohlavního vykořisťování a dětské pornografie ⌦ materiálů pohlavního zneužívání dětí ⌫, měl být umožněn přístup k právní pomoci a v souladu s postavením oběti v příslušném právním řádu rovněž k právnímu zastupování, a to mimo jiné za účelem uplatnění nároku na odškodnění. Tuto právní pomoc a právní zastupování mohou také poskytovat příslušné orgány za účelem uplatňování nároku na odškodnění od státu. Právní pomoc má obětem umožnit přístup k informacím a zajistit, že se jim dostane rady o různých možnostech, které jsou jim k dispozici. Právní pomoc by měla poskytovat osoba, která absolvovala příslušnou právní odbornou přípravu, přičemž se nemusí nutně jednat o právníka. Právní pomoc a, v souladu s postavením oběti v příslušném právním řádu, právní zastoupení by měly být poskytovány bezplatně, a to alespoň v případě, že oběť nemá dostatečné finanční prostředky, a způsobem, který je v souladu s vnitrostátními postupy členských států.

⇩ nový

(40)V zajišťování prevence a pomoci obětem a v plnění povinností podle této směrnice by členské státy mělo podporovat Středisko EU pro prevenci a potírání pohlavního zneužívání dětí (dále jen „středisko EU“), zřízené nařízením […/…/EU, kterým se stanoví pravidla pro předcházení pohlavnímu zneužívání dětí a boj proti němu] 28 . Středisko by mělo usnadňovat výměnu osvědčených postupů v Unii i mimo ni. Mělo by podporovat dialog mezi všemi příslušnými zúčastněnými stranami s cílem pomáhat při vývoji nejmodernějších programů prevence. Středisko EU by navíc mělo být přínosem pro podporu fakticky podložené politiky v oblasti prevence a pomoci obětem díky jeho spolupráci s členskými státy a účasti na standardizaci shromažďování údajů souvisejících s pohlavním zneužíváním a pohlavním vykořisťováním dětí v celé Unii. Členské státy by měly zřídit vnitrostátní orgány nebo rovnocenné subjekty podle toho, co budou považovat za nejvhodnější podle své vnitřní organizace, a zohlednit přitom to, že je třeba vytvořit strukturu minimálního rozsahu se stanovenými úkoly, která bude schopna posuzovat trendy v oblasti pohlavního zneužívání dětí, shromažďovat statistiky, měřit výsledky opatření v oblasti prevence a potírání pohlavního zneužívání dětí a pravidelně podávat o těchto trendech, statistikách a výsledcích zprávy. Tyto vnitrostátní orgány by měly sloužit jako vnitrostátní kontaktní místa a měly by při své práci zaujmout integrovaný přístup, který zahrnuje mnoho zúčastněných stran. Dále by členské státy měly na vnitrostátní úrovni zavést nezbytné mechanismy zajišťující účinnou koordinaci a spolupráci mezi všemi příslušnými veřejnými a soukromými subjekty při vypracovávání a provádění opatření v oblasti prevence a potírání pohlavního zneužívání dětí on-line i off-line, jakož i napomáhat spolupráci se střediskem EU a Komisí.

⇩ nový

(41)Členské státy se mohou rozhodnout, že jako vnitrostátní orgány nebo rovnocenné mechanismy podle této směrnice jmenují stávající orgány nebo subjekty, například vnitrostátní koordinační orgány již určené v souladu s nařízením […/…/EU navrhované nařízení o pohlavním zneužívání dětí], pokud je to slučitelné s potřebou zajistit účinné a úplné plnění úkolů, které jim byly podle této směrnice svěřeny.

🡻 2011/93/EU 33. bod odůvodnění (přizpůsobený)

⇨ nový

(42)Členské státy by měly přijmout opatření, která jim umožní předcházet aktivitám souvisejícím s propagací pohlavního zneužívání dětí a ⌦ pohlavního zneužívání a vykořisťování dětí v cestovním ruchu a turismu ⌫ sexuální turistiky zaměřené na děti nebo tyto aktivity zakázat. Uvažovat lze o různých preventivních opatřeních, jako je vypracování a prosazování kodexu chování a samoregulačních mechanismů v odvětví cestovního ruchu, vytvoření etického kodexu nebo „známek kvality“ ⇨ nebo vypracování přímé strategie ⇦ pro organizace působící v odvětví cestovního ruchu, které proti sexuální turistice zaměřené na děti ⌦ , aby mohly bojovat proti pohlavnímu zneužívání a vykořisťování dětí v cestovním ruchu a turismu ⌫ bojují. ⇨ Členské státy by měly využívat nástroje, které mají k dispozici podle práva EU, vnitrostátního práva a mezinárodních dohod k předcházení pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí v cestovním ruchu a turismu směřujících přes jejich území nebo na toto území, zejména tím, že po obdržení příslušných informací ze třetích zemí přijmou vhodná opatření, jako je provedení dalších kontrol nebo vydání rozhodnutí o odepření vstupu ve smyslu nařízení (EU) 2018/1861 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti hraničních kontrol 29 . ⇦ 

🡻 2011/93/EU 34. bod odůvodnění (přizpůsobený)

⇨ nový

(43)Členské státy by prostřednictvím informačních a ⌦ nebo ⌫ osvětových kampaní ⇨ zaměřených mimo jiné na rodiče a pečující osoby i na společnost obecně, jakož i ⇦ a výzkumných a vzdělávacích programů měly zavést nebo posílit politiky pro prevenci pohlavního zneužívání a pohlavního vykořisťování dětí, včetně odrazujících opatření a opatření na snížení poptávky, která podporuje všechny formy pohlavního vykořisťování dětí, a opatření na snižování rizika, že se děti stanou oběťmi. V rámci takových iniciativ by měly členské státy prosazovat práva dítěte. Zvláštní péče by měla být věnována zajištění toho, aby osvětové kampaně určené dětem byly vhodné pro děti a byly snadno srozumitelné ⇨ a uzpůsobené zvláštním potřebám dětí různých věkových skupin, včetně dětí předškolního věku. Preventivní opatření by měla k jevu pohlavního zneužívání a pohlavního vykořisťování dětí zaujmout holistický přístup tím, že se zaměří na jeho on-line i off-line rozměr a zmobilizují všechny příslušné zúčastněné strany. Zejména pokud jde o on-line rozměr, měla by opatření zahrnovat rozvoj digitální gramotnosti včetně kritického pohledu na digitální svět, aby tak uživatelům pomohla při identifikaci pokusů o pohlavní zneužívání dětí on-line a při jejich řešení, jakož i při vyhledávání podpory a prevenci páchání těchto činů. Zvláštní pozornost by měla být věnována prevenci pohlavního zneužívání a pohlavního vykořisťování dětí, o něž není pečováno v kontextu rodinné péče, nýbrž ve skupinovém zařízení ⇦. Zvážit je třeba také zřízení ⇨ specializovaných ⇦ linek důvěry či horkých linek ⌦ , nejsou-li dosud zavedeny ⌫.

🡻 2011/93/EU 35. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(44)Pokud jde o systém informování o pohlavním zneužívání a pohlavním vykořisťování dětí a o pomoci dětem v nouzi, měly by být propagovány horké linky s číslem 116 000 pro pohřešované děti, 116 006 pro oběti trestných činů a 116 111 pro horké linky pro děti, zavedené rozhodnutím Komise 2007/116/ES ze dne 15. února 2007 o vyhrazení vnitrostátního číselného rozsahu 116 pro harmonizovaná čísla harmonizovaných služeb se sociální hodnotou 30 , a měly by být zohledněny zkušenosti s jejich fungováním.

⇩ nový

(45)Organizace jednající ve veřejném zájmu v oblasti boje proti pohlavnímu zneužívání dětí, jako jsou členové sítě horkých linek INHOPE, působí již řadu let v několika členských státech, kde spolupracují s donucovacími orgány a poskytovateli služeb v zájmu usnadnění procesu odstraňování a oznamování materiálů pohlavního zneužívání dětí on-line. Tato činnost omezuje šíření nezákonných materiálů na internetu, čímž přispívá k boji proti opakované viktimizaci, a může předávat donucovacím orgánům důkazy o spáchaných trestných činech. Právní rámec, v němž tyto organizace působí, se však v jednotlivých členských státech značně liší a je často nedostatečný, jelikož nezahrnuje určení úkolů, které jsou tyto organizace oprávněny vykonávat, a příslušné podmínky. Členské státy by měly mít možnost udělit těmto organizacím oprávnění k provádění příslušných úkolů, a zejména zpracovávat materiály pohlavního zneužívání dětí, přičemž v takovém případě by toto zpracování nemělo být považováno za „protiprávní“. Takováto oprávnění jsou podporována, neboť zvyšují právní jistotu, maximalizují synergie mezi vnitrostátními orgány a dalšími subjekty zapojenými do boje proti pohlavnímu zneužívání dětí a podporují práva obětí prostřednictvím odstraňování materiálů pohlavního zneužívání dětí z veřejné digitální sféry.

🡻 2011/93/EU 36. bod odůvodnění

⇨ nový

(46)Odborní pracovníci, u nichž se předpokládá, že přijdou do styku s dětskými oběťmi pohlavního zneužívání a pohlavního vykořisťování, by měli být odpovídajícím způsobem proškoleni, aby byli schopni tyto oběti rozpoznat a jednat s nimi. Absolvování takového školení by mělo být prosazováno ⇨ v zájmu zajištění soudnictví vstřícného k dětem v průběhu vyšetřování a stíhání případů pohlavního zneužívání dětí, a to ⇦ zejména v případě dále uvedených kategorií povolání, pakliže je u nich možné předpokládat kontakt s dětskými oběťmi: policisté, státní zástupci, právníci, soudci a soudní úředníci, inspektoři práce, zaměstnanci služeb péče o dítě a zdravotnický personál, ⇨ odborní pracovníci v oblasti vzdělávání, včetně oblasti předškolního vzdělávání a péče, sociální služby, poskytovatelé podpory obětem a služby restorativní justice, ⇦ ale mohly by mezi ně patřit i další skupiny osob, u kterých lze předpokládat, že budou v rámci své práce přicházet do styku s dětskými oběťmi pohlavního zneužívání a pohlavního vykořisťování.

🡻 2011/93/EU 37. bod odůvodnění

(47)Za účelem předcházení pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí by pachatelům sexuálně motivovaných trestných činů měly být nabídnuty specificky zaměřené intervenční programy nebo opatření. Tyto intervenční programy nebo opatření, které by měly být nepovinného charakteru, by měly vycházet z široce pojatého flexibilního přístupu a zaměřovat se na léčebné a psychosociální aspekty. Těmito intervenčními programy nebo opatřeními nejsou dotčeny intervenční programy nebo opatření ukládané příslušnými justičními orgány.

🡻 2011/93/EU 38. bod odůvodnění

⇨ nový

(48)Právo na využití intervenčních programů nebo opatření nevzniká automaticky. Volba vhodných intervenčních programů nebo opatření závisí na rozhodnutí členského státu. ⇨ Přístupnost těchto programů nebo opatření pro osoby, které se obávají, že by mohly spáchat trestný čin, by se měla řídit vnitrostátními normami v oblasti zdravotní péče. ⇦

🡻 2011/93/EU 39. bod odůvodnění (přizpůsobený)

⇨ nový

(49)Aby se předešlo opakovanému páchání trestných činů a aby se tento jev v co největší míře omezil, měli by se pachatelé trestných činů podrobit posouzení své nebezpečnosti a možného rizika opakování sexuálně motivovaných trestných činů spáchaných na dětech. Úprava tohoto posouzení, jako je určení orgánu příslušného k tomu, aby posouzení nařídil nebo provedl, nebo okamžik v průběhu trestního řízenípřed trestním řízením či po něm, kdy by mělo být toto posouzení provedeno, jakož i úprava účinných intervenčních programů nebo opatření nabízených na základě tohoto posouzení, by měly být v souladu s vnitrostátními postupy členských států. V zájmu dosažení výše uvedeného cíle by pachatelé trestných činů měli mít rovněž přístup k účinným intervenčním programům nebo opatřením rovněž na základě dobrovolnosti. Tyto intervenční programy nebo opatření by neměly narušovat zavedené vnitrostátní systémy pro léčbu osob s duševními poruchami ⇨ problémy v oblasti duševního zdraví a měly by být přístupné a cenově dostupné v souladu s vnitrostátními standardy zdravotní péče, například pokud jde o jejich způsobilost pro úhradu ze systémů zdravotní péče členských států ⇦.

🡻 2011/93/EU 40. bod odůvodnění

⇨ nový

(50)Tam, kde je to vzhledem k nebezpečnosti pachatele či možnému riziku opakování trestného činu vhodné, by se mělo pachatelům trestných činů, kteří byli odsouzeni, případně dočasně nebo trvale zabránit alespoň ve výkonu profesních činností, u nichž se předpokládá zahrnujících přímý a pravidelný styk kontakt s dětmi ⇨ nebo vykonávaných v rámci organizací, které pracují pro děti, či organizací jednajících ve veřejném zájmu v boji proti pohlavnímu zneužívání dětí ⇦. Zaměstnavatelé ⇨ by si měli ⇦ mají právo na to, aby se při náboru osoby na pracovní místo, jehož náplň zahrnuje přímý a pravidelný kontakt s dětmi, ⇨ vyžádat informace ⇦ informovali o dosavadních odsouzeních za sexuálně motivované trestné činy spáchané na dětech zaznamenaných v rejstříku trestů nebo o platných zákazech činnosti. Pro účely této směrnice by za zaměstnavatele měly být považovány i osoby, které provozují organizaci vykonávající dobrovolnickou práci v oblasti dozoru nad dětmi nebo péče o ně, pokud tato práce zahrnuje přímý a pravidelný kontakt s dětmi ⇨ , včetně komunitního prostředí, jako jsou školy, nemocnice, služby sociální péče, sportovní kluby nebo náboženské komunity ⇦. Způsob, jakým mají být tyto informace podávány, zda je má například zpřístupnit dotčená osoba, jakož i přesný obsah těchto informací a definice organizovaných dobrovolnických činností a přímého a pravidelného kontaktu s dětmi by měly být stanoveny v souladu s vnitrostátním právem. ⇨ Informace předávané mezi příslušnými orgány by však měly obsahovat alespoň všechny relevantní záznamy uložené kterýmkoli členským státem v jeho vnitrostátních rejstřících trestů a všechny relevantní záznamy, které je možné snadno získat od třetích zemí, jako jsou informace, jež lze získat od Spojeného království pomocí kanálu zřízeného podle části třetí hlavy IX Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé 31 . ⇦ 

🡻 2011/93/EU 41. bod odůvodnění

⇨ nový

(51) ⇨ V oblasti pohlavního zneužívání dětí je obzvláště rozšířený a znepokojivý jev spočívající v tom, že pachatelé se poté, co byli odsouzeni nebo jim byla zakázána činnost, přestěhují do jiné jurisdikce, a znovu tak získají přístup k dětem. Je proto zásadní přijmout veškerá nezbytná opatření, aby se tomuto jevu zabránilo. ⇦ Tato směrnice bere s ohledem na rozdílné právní tradice členských států v úvahu skutečnost, že přístup k rejstříku trestů je možný pouze na základě povolení pouze příslušnýmch orgánům nebo se souhlasem dotyčné osoběy. Tato směrnice neukládá povinnost upravovat vnitrostátní systémy, jimiž se řídí rejstříky trestů, či způsob, jakým lze k těmto rejstříkům získat přístup. 

🡻 2011/93/EU 42. bod odůvodnění

⇨ nový

(52)⇨ Pokud jde o informace, které nejsou zaznamenány v ECRIS nebo v něm nebudou k dispozici, dokud nebude v plné míře prováděno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/816 32 , jako například informace týkající se státních příslušníků třetích zemí, kteří se dopustili protiprávního jednání, měly by členské státy poskytovat zaměstnavatelům, kteří provádějí nábor na pracovní místo, jehož náplň zahrnuje přímý a pravidelný kontakt s dětmi, všechny relevantní informace s využitím jiných kanálů. ⇦ Cílem této směrnice není harmonizace pravidel týkajících se souhlasu dotyčné osoby při sdělování informací z rejstříku trestů, tj. zda její souhlas je či není vyžadován. Bez ohledu na to, zda je nebo není podle vnitrostátního práva tento souhlas vyžadován, neukládá tato směrnice žádnou novou povinnost měnit v tomto směru vnitrostátní právo a postupy.

🡻 2011/93/EU 43. bod odůvodnění

(53)Členské státy mohou v souvislosti s pachateli zvážit přijetí dalších administrativních opatření, jako je například registrace odsouzených osob odsouzených za trestné činy uvedené v této směrnici v rejstřících pachatelů sexuálních trestných činů. Přístup k těmto rejstříkům by měl podléhat omezení v souladu vnitrostátními ústavními zásadami a platnými normami pro ochranu údajů, tak aby k němu mohly mít přístup například pouze soudní nebo donucovací orgány.

🡻 2011/93/EU 44. bod odůvodnění (přizpůsobený)

⇨ nový

(54)Členské státy by za účelem sledování a vyhodnocování fenoménu pohlavního zneužívání a pohlavního vykořisťování dětí měly vytvořit na celostátní, či místní či regionální úrovni a ve spolupráci s občanskou společností ⇨ přijmout nezbytná opatření k vytvoření ⇦ mechanismůy určenýché ke shromažďování údajů nebo koordinační střediska ⇨ , a to také na základě širších povinností shromažďovat údaje stanovených ve směrnici […/…] [směrnice o právech obětí, přepracované znění] a v nařízení (EU) [nařízení, kterým se stanoví pravidla pro předcházení pohlavnímu zneužívání dětí a boj proti němu] ⇦. Aby mohla Unie řádně vyhodnotit výsledky opatření pro boj proti pohlavnímu zneužívání, pohlavnímu vykořisťování a dětské pornografii ⌦ materiálům pohlavního zneužívání dětí ⌫, měla by pokračovat ve své práci na metodikách a metodách shromažďování údajů s cílem získat srovnatelné statistiky. ⇨ V tomto ohledu by mělo hrát klíčovou úlohu středisko EU jakožto centrum znalostí o problematice pohlavního zneužívání dětí v Unii. ⇦

🡻 2011/93/EU 45. bod odůvodnění

(55)Členské státy by měly přijmout vhodná opatření pro zřízení informačních služeb, které budou poskytovat informace o tom, jakým způsobem lze rozpoznat příznaky pohlavního zneužívání a pohlavního vykořisťování.

🡻 2011/93/EU 46. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(56)Dětská pornografie, kterou se rozumí vyobrazení pohlavního zneužívání dítěte, je ⌦ Materiály pohlavního zneužívání dětí jsou ⌫ zvláštním typem obsahu, který nelze považovat za vyjadřování názoru. V rámci boje proti nim dětské pornografii je nezbytné snížit oběh materiálů zobrazujících zneužívání dětí tím, že bude pachatelům ztíženo nahrávání takového obsahu na veřejně přístupné internetové stránky. Proto jsou nezbytná taková opatření, která umožní odstranit obsah již u zdroje a dopadnout osoby vinné z výroby, distribuce nebo stahování vyobrazení ⌦ materiálů ⌫ pohlavního zneužívání dítěte ⌦ dětí ⌫. Členské státy by se s ohledem na podporu úsilí, které Unie věnuje boji proti dětské pornografii ⌦ materiálům pohlavního zneužívání dětí ⌫, měly co nejvíce vynasnažit spolupracovat se třetími zeměmi ve snaze zajistit odstraňování takového obsahu ze serverů provozovaných na jejich území.

⇩ nový

(57)Úsilím členských států o omezení oběhu materiálů pohlavního zneužívání dětí včetně spolupráce se třetími zeměmi podle této směrnice by nemělo být dotčeno nařízení (EU) 2022/2065, nařízení (EU) 2021/1232 a […/…/ nařízení, kterým se stanoví pravidla pro předcházení pohlavnímu zneužívání dětí a boj proti němu]. On-line obsah, který představuje trestný čin uvedený v této směrnici nebo k takovému činu napomáhá, bude podléhat opatřením podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 33 týkajícím se nezákonného obsahu.

🡻 2011/93/EU 47. bod odůvodnění (přizpůsobený)

⇨ nový

(58)Navzdory takovému úsilí ⌦ členských států ⌫ se však ukazuje odstranění materiálů obsahujících dětskou pornografii ⌦ pohlavního zneužívání dětí ⌫ u zdroje často jako nemožné, pokud jsou původní materiály umístěny mimo Unii, a to buď proto, že stát, na jehož území jsou servery spravovány hostovány, není ochoten ke spolupráci, nebo proto, že zajištění toho, aby příslušný stát uvedený materiál odstranil, se ukáže být obzvlášť zdlouhavé. Mohou být také zavedeny mechanismy, jež by z území Unie zablokovaly přístup k internetovým stránkám označeným jako stránky obsahující nebo šířící dětskou pornografii ⌦ materiály pohlavního zneužívání dětí ⌫. Opatření prováděná členskými státy v souladu s touto směrnicí za účelem odstraňování, popřípadě a v příslušných případech blokování internetových stránek obsahujících dětskou pornografii, ⌦ materiály pohlavního zneužívání dětí ⌫ mohou zahrnovat různé činnosti veřejných orgánů, jako například legislativní, nelegislativní, soudní a jiné povahy. Touto směrnicí nejsou v této souvislosti dotčena dobrovolná opatření přijatá subjekty, které působí v rámci internetového odvětví, s cílem zabránit zneužívání jejich služeb a není jíjimi dotčena ani podpora takových opatření ze strany členských států. Členské státy by bez ohledu na to, jaký základ zvolí pro svůj postup či metodu, měly zajistit, aby tento základ zaručoval uživatelům a poskytovatelům služeb potřebnou míru právní jistoty a předvídatelnosti. S cílem odstranit a blokovat materiály zobrazující zneužívání dětí by měla být navázána a posilována spolupráce mezi veřejnými orgány, zejména v zájmu zajištění toho, aby vnitrostátní seznamy internetových stránek s dětskou pornografií ⌦ materiály pohlavního zneužívání dětí ⌫ byly co nejúplnější a aby se zamezilo zdvojování práce. Všechny takové činnosti musí brát ohled na práva konečných uživatelů, dodržovat stávající právní a soudní postupy a být v souladu s Úmluvou Rady Evropy o lidských právech a základních svobodách a Listinou základních práv Evropské unie. Program pro bezpečnější Internet vytvořil síť horkých linek, jejichž cílem je shromažďování informací a podávání a výměna zpráv o hlavních typech nedovoleného internetového obsahu. ⇨ Síť horkých linek spolufinancovaná EU 34 zpracovává oznámení o údajných materiálech pohlavního zneužívání dětí, které anonymně nahlásí veřejnost, a spolupracuje s donucovacími orgány a s odvětvím na vnitrostátní, evropské a celosvětové úrovni s cílem zajistit rychlé odstranění tohoto typu obsahu. ⇦

🡻 2011/93/EU 48. bod odůvodnění

(48) Cílem této směrnice je pozměnit a rozšířit ustanovení rámcového rozhodnutí 2004/68/SVV. Jelikož je změn, které je třeba provést, značný počet a jsou nejrůznější povahy, mělo by být rámcové rozhodnutí v zájmu jasnosti nahrazeno v plném rozsahu ve vztahu k členským státům, které se účastní přijímání této směrnice.

🡻 2011/93/EU 49. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(59)Jelikož cíle této směrnice, totiž bojovat proti pohlavnímu zneužívání dětí, pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii ⌦ materiálům pohlavního zneužívání dětí ⌫, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto ⌦ ale spíše ⌫ jich může být z důvodu rozsahu a účinků této směrnice ⌦ opatření ⌫ lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

🡻 2011/93/EU 50. bod odůvodnění

(60)Tato směrnice dodržuje základní práva a respektuje zásady uznávané zejména v Listině základních práv Evropské unie a zejména právo na ochranu lidské důstojnosti, zákaz mučení a nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestu, práva dítěte, právo na svobodu a bezpečnost, svobodu projevu a informací, právo na ochranu osobních údajů, právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces a zásady zákonnosti a přiměřenosti trestných činů a trestů. Cílem této směrnice je zajistit plné dodržování těchto práv a zásad, v souladu s nimiž musí být provedena.

🡻 2011/93/EU 51. bod odůvodnění

(51) V souladu s článkem 3 Protokolu (č. 21) o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, oznámily Spojené království a Irsko své přání účastnit se přijímání a používání této směrnice.

⇩ nový

(61)[V souladu s článkem 3 a čl. 4a odst. 1 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, oznámilo Irsko [dopisem ze dne …] své přání účastnit se přijímání a používání této směrnice.]

NEBO    

[V souladu s články 1 a 2 a čl. 4a odst. 1 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Irsko neúčastní přijímání této směrnice a tato směrnice pro ně není závazná ani použitelná.]

🡻 2011/93/EU 52. bod odůvodnění

(62)V souladu s články 1 a 2 Protokolu (č. 22) o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání této směrnice, a tato směrnice pro ně není závazná ani použitelná.,

⇩ nový

(63)Povinnost provést tuto směrnici ve vnitrostátním právu by se měla omezovat na ustanovení, která v porovnání s předchozí směrnicí představují věcnou změnu. Povinnost provést ve vnitrostátním právu nezměněná ustanovení vyplývá z předchozí směrnice.

⇩ nový

(64)Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůty pro provedení směrnice uvedené v příloze I ve vnitrostátním právu,

🡻 2011/93/EU (přizpůsobený)

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Předmět

Tato směrnice stanoví minimální pravidla týkající se vymezení trestných činů a sankcí v oblasti pohlavního zneužívání a pohlavního vykořisťování dětí, dětské pornografie ⌦ materiálů pohlavního zneužívání dětí ⌫ a navazování kontaktu s dětmi k sexuálním účelům. Jejím cílem je také zavést ustanovení umožňující těmto trestným činům lépe předcházet a chránit jejich oběti.

🡻 2011/93/EU (přizpůsobený)

⇨ nový

Články 2

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

1)„dítětem“ každá osoba mladší 18 let;

2)„věkem pohlavní dospělosti“ věk, pod jehož hranicí je podle vnitrostátního práva zakázána účast na sexuálních praktikách s dítětem;

3)„dětskou pornografií“ ⌦ „materiály pohlavního zneužívání dětí“: ⌫

a)jakýkoli materiál, který zobrazuje dítě, které se účastní skutečného nebo předstíraného jednoznačně sexuálního jednání,

b)jakékoli zobrazení pohlavních orgánů dítěte k prvotně k sexuálním účelům,

c)jakýkoli materiál, který zobrazuje osobu se vzhledem dítěte, která se účastní skutečného nebo předstíraného jednoznačně sexuálního jednání, nebo každé zobrazení pohlavních orgánů osoby se vzhledem dítěte k prvotně sexuálním účelům;, nebo

d)realistické obrázky ⇨ , reprodukce nebo ztvárnění ⇦ dítěte, které se účastní jednoznačně sexuálního jednání, nebo realistické obrázky pohlavních orgánů dítěte k prvotně sexuálním účelům;

⇩ nový

e)jakýkoli materiál, bez ohledu na jeho formu, jehož účelem je poskytovat rady, pokyny nebo návod, jak se dopouštět pohlavního zneužívání nebo pohlavního vykořisťování dětí nebo navazování kontaktu s dětmi;

🡻 2011/93/EU (přizpůsobený)

4)⌦ „vykořisťováním dětí v prostituci“ ⌫ „dětskou prostitucí“ zneužívání dítěte k sexuálním praktikám, kdy jsou dítěti za jeho účast na sexuálních praktikách poskytovány či slibovány peníze nebo jiné odměny či výhody bez ohledu na to, zda je tato platba, slib nebo výhoda poskytována dítěti či třetí straně;

5)„pornografickým představením ⌦ s pohlavním zneužíváním dětí ⌫“ živé vystoupení určené určitému publiku, a to i prostřednictvím informačních a komunikačních technologií, při němž jsou představovány:

a)dítěte, které se účastní skutečného nebo předstíraného jednoznačně sexuálního jednání, nebo

b)pohlavních orgányů dítěte k prvotně sexuálním účelům;

6)„právnickou osobou“ subjekt, který má podle použitelného práva právní subjektivitu, s výjimkou států nebo jiných veřejných orgánů vykonávajících státní moc a veřejných mezinárodních organizací;.

⇩ nový

7)„službou informační společnosti“ služba ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. b) směrnice (EU) 2015/1535 35 ;

8)„vrstevníky“ osoby podobného věku i stupně duševního a tělesného vývoje či zralosti.

🡻 2011/93/EU

⇨ nový

Článek 3

Trestné činy pohlavního zneužívání

1.Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění trestnosti jednání uvedených v odstavcích 2 až 6 ⇨ 8 ⇦.

2.Zapříčinění toho, že je dítě, které nedosáhlo věku pohlavní dospělosti, za sexuálním účelem svědkem sexuálních praktik, a to i v případě, kdy se těchto praktik samo neúčastní, se trestá odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně jeden rok.

3.Zapříčinění toho, že je dítě, které nedosáhlo věku pohlavní dospělosti, za sexuálním účelem svědkem pohlavního zneužívání, a to i v případě, kdy se tohoto zneužívání samo neúčastní, se trestá odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně dva roky dvě léta.

4.Účast na sexuálních praktikách s dítětem, které nedosáhlo věku pohlavní dospělosti, ⇨ nebo zapříčinění účasti dítěte na sexuálních praktikách s jinou osobou ⇦ se trestá odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně pět ⇨ osm ⇦ let.

5.Účast na sexuálních praktikách s dítětem, pokud:

a)dochází ke zneužití důvěry, autority nebo vlivu vyplývajících ze vztahu pachatele k dítěti, se trestá odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm ⇨ deset ⇦ let, nedosáhlo-li dítě věku pohlavní dospělosti, a odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně tři léta ⇨ šest let ⇦, jestliže dítě tohoto věku dosáhlo, nebo

b)dochází ke zneužití zvlášť zranitelného postavení dítěte, zejména pokud se jedná o dítě s mentálním či tělesným postižením či dítě ve stavu závislosti, se trestá odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm ⇨ deset ⇦ let nebo, nedosáhlo-li dítě věku pohlavní dospělosti, a odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně tři léta ⇨ šest let ⇦, jestliže dítě tohoto věku dosáhlo, nebo

c)je k nim použito nátlaku, násilí nebo pohrůžek, se trestá odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně deset ⇨ 12 ⇦ let, nedosáhlo-li dítě věku pohlavní dospělosti, a odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně pět ⇨ sedm ⇦ let, jestliže dítě tohoto věku dosáhlo.

6.Donucování dítěte k sexuálním praktikám se třetími osobami za použití nátlaku, násilí nebo pohrůžek se trestá odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně deset ⇨ 12 ⇦ let, nedosáhlo-li dítě věku pohlavní dospělosti, a odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně pět ⇨ sedm ⇦ let, jestliže dítě tohoto věku dosáhlo.

⇩ nový

7.Dále uvedené úmyslné jednání se trestá odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně 12 let:

a)dopuštění se na dítěti, které nedosáhlo věku pohlavní dospělosti, jakéhokoli aktu spočívajícího ve vaginální, anální nebo orální penetraci sexuální povahy, a to jakoukoli částí těla nebo předmětem;

b)zapříčinění toho, že se dítě, které nedosáhlo věku pohlavní dospělosti, účastní s jinou osobou jakéhokoli aktu spočívajícího ve vaginální, anální nebo orální penetraci sexuální povahy, a to jakoukoli částí těla nebo předmětem.

8.Pokud dítě dosáhlo věku pohlavní dospělosti a nedalo k tomuto akt souhlas, jednání uvedené v odstavci 7 se trestá odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let.

9.Pro účely odstavce 8 členské státy zajistí následující:

a)aktem, k němuž nebyl dán souhlas, se rozumí akt provedený bez dobrovolného souhlasu dítěte jako výsledku svobodné vůle dítěte posuzované v kontextu panujících okolností, nebo není-li dítě schopno vyjádřit svobodnou vůli z důvodu existence okolností uvedených v odstavci 5 nebo z důvodu jiných okolností, včetně tělesného či mentálního stavu dítěte, jako je stav bezvědomí, intoxikace, zamrznutí, nemoc nebo ublížení na těle;

b)souhlas lze kdykoli před daným aktem a během daného aktu odvolat;

c)absence souhlasu nemůže být vyvrácena výhradně tvrzením, že dítě mlčelo, neprojevilo verbální či fyzický vzdor, nebo na základě jeho sexuálního chování v minulosti.

🡻 2011/93/EU (přizpůsobený)

⇨ nový

Článek 4

Trestné činy pohlavního vykořisťování

1.Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění trestnosti úmyslných jednání uvedených v odstavcích 2 až 7.

2.Zapříčinění účasti dítěte na pornografických představeních ⌦ s pohlavním zneužíváním dětí ⌫, najímání dítěte k účasti na nich pornografických představeních, prospěch z takové účasti dítěte nebo jiné vykořisťování dítěte k takovým účelům se trestá odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně pět let, nedosáhlo-li dítě věku pohlavní dospělosti, a odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně dva roky dvě léta, jestliže dítě tohoto věku dosáhlo.

3.Donucováníení dítěte násilím k účasti na pornografických představeních ⌦ s pohlavním zneužíváním dětí ⌫ za použití nátlaku, násilí nebo pohrůžekkou násilí vůči dítěti se trestá odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let, nedosáhlo-li dítě věku pohlavní dospělosti, a odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně pět let, jestliže dítě tohoto věku dosáhlo.

4.Vědomá účast na pornografických představeních ⌦ s pohlavním zneužíváním dětí ⌫, v nichž účinkuje dítě, se trestá odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně dva roky dvě léta, nedosáhlo-li dítě věku pohlavní dospělosti způsobilosti, a odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně jeden rok, jestliže dítě tohoto věku dosáhlo.

5.Zapříčinění účasti dítěte na dětské ⌦ vykořisťování v ⌫ prostituci nebo najímání dítěte za účelem účasti na dětské ⌦ vykořisťování v ⌫ prostituci a prospěch z takové účasti dítěte nebo jiné vykořisťování dítěte k takovým účelům se trestá odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let, nedosáhlo-li dítě věku pohlavní dospělosti, a odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně pět let, jestliže dítě tohoto věku dosáhlo.

6.Donucování dítěte k dětské ⌦ vykořisťování v ⌫ prostituci za použití nátlaku, násilí nebo pohrůžek vůči dítěti se trestá odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let, nedosáhlo-li dítě věku pohlavní dospělosti, a odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně pět let, jestliže dítě tohoto věku dosáhlo.

7.Účast na sexuálních praktikách s dítětem v případech, kdy se jedná o dětskou ⌦ vykořisťování v ⌫ prostituci, se trestá odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně pět ⇨ osm ⇦ let, nedosáhlo-li dítě věku pohlavní dospělosti, a odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně dvě léta ⇨ čtyři roky ⇦, jestliže dítě tohoto věku dosáhlo.

🡻 2011/93/EU (přizpůsobený)

Článek 5

Trestné činy dětské pornografie ⌦ související s materiály pohlavního zneužívání dětí ⌫

1.Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění trestnosti úmyslných jednání uvedených v odstavcích 2 až 6, jsou-li protiprávní.

2.Pořizování nebo držení dětské pornografie ⌦ materiálů pohlavního zneužívání dětí ⌫ se trestá odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně jeden rok.

3.Vědomé získávání přístupu k dětské pornografii ⌦ materiálům pohlavního zneužívání dětí ⌫ prostřednictvím informačních a komunikačních technologií se trestá odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně jeden rok.

4.Distribuce, šíření nebo předávání dětské pornografie ⌦ materiálů pohlavního zneužívání dětí ⌫ se trestá odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně dva roky dvě léta.

5.Nabízení, dodávání nebo zpřístupňování dětské pornografie ⌦ materiálů pohlavního zneužívání dětí ⌫ se trestá odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně dva roky dvě léta.

6.Výroba dětské pornografie ⌦ materiálů pohlavního zneužívání dětí ⌫ se trestá odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně tři roky.

⇩ nový

7.Pro účely odstavce 1 se jednání uvedená v odstavcích 2, 3 a 4 nepovažují za protiprávní, zejména pokud se jich dopustila organizace jednající ve veřejném zájmu proti pohlavnímu zneužívání dětí, která je usazena v členském státě a která získala oprávnění příslušných orgánů tohoto členského státu, nebo pokud byla tato jednání uskutečněna jménem a na zodpovědnost takovéto organizace, jestliže tyto činnosti byly prováděny v souladu s podmínkami stanovenými v takovém oprávnění.

Tyto podmínky mohou zahrnovat požadavek, aby organizace, které obdrží taková oprávnění, měly nezbytné odborné znalosti a byly nezávislé, aby existovaly vhodné mechanismy podávání zpráv a dohledu, které zajistí, že organizace budou jednat rychle, s náležitou péčí a ve veřejném zájmu, a aby organizace k provádění činností, na něž se oprávnění vztahuje, používaly zabezpečené komunikační kanály.

8.Členské státy zajistí, aby oprávnění pro organizaci jednající ve veřejném zájmu proti pohlavnímu zneužívání dětí podle odstavce 7 umožňovala vykonávat některé nebo všechny tyto činnosti:

a. přijímat a analyzovat oznámení o materiálech, u nichž je podezření na pohlavní zneužívání dětí, učiněná oběťmi, uživateli internetu nebo jinými organizacemi jednajícími ve veřejném zájmu proti pohlavnímu zneužívání dětí;

b. neprodleně vyrozumět příslušný donucovací orgán členského státu, v němž je materiál hostován, o oznámeném nezákonném obsahu;

c. spolupracovat s organizacemi, které jednají ve veřejném zájmu proti pohlavnímu zneužívání dětí a které jsou oprávněny přijímat oznámení o materiálech podle písmene a), u nichž je podezření na pohlavní zneužívání dětí, v členském státě nebo třetí zemi, kde je materiál hostován;

d. vyhledávat v hostingových službách veřejně přístupné materiály za účelem odhalování šíření materiálů pohlavního zneužívání dětí s využitím oznámení o materiálech podle písmene a), u nichž je podezření na pohlavní zneužívání dětí, nebo na žádost oběti.

🡻 2011/93/EU (přizpůsobený)

9.Členské státy rozhodnou, zda se tento článek použije na případy dětské pornografie ⌦ materiálů pohlavního zneužívání dětí ⌫ uvedené v čl. 2 ⌦ odst. 3 ⌫ písm. c) bodě iii), pokud osobě se vzhledem dítěte bylo v době vyobrazení ve skutečnosti již 18 let nebo více.

10.Členské státy rozhodnou, zda se odstavce 2 a 6 tohoto článku použijí na případy, kdy se zjistí, že pornografický materiál uvedený v čl. 2 písm. c) bodě iv) výrobce vyrobil a vlastní výlučně pro své osobní použití, pokud k jeho výrobě nebyl použit pornografický materiál uvedený v čl. 2 písm. c) bodech i), ii) nebo iii) a za předpokladu, že nehrozí riziko šíření tohoto materiálu.

🡻 2011/93/EU (přizpůsobený)

⇨ nový

Článek 6

Navazování kontaktu s dětmi k sexuálním účelům

1.Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění trestnosti tohoto úmyslného jednání ⌦ spáchaného dospělou osobou, a to těmito trestními sankcemi ⌫:

a)nNavrhne-li dospělá osoba prostřednictvím informačních a komunikačních technologií ⇨ on-line nebo osobní ⇦ setkání dítěti, které nedosáhlo věku pohlavní dospělosti, s cílem spáchat některý z trestných činů uvedených v čl. 3 odst. 4 ⇨, 5, 6 a 7 ⇦ a čl. 5 odst. 6 a učiní-li po tomto návrhu konkrétní kroky vedoucí k tomuto setkání, trestá se tento návrh odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně jeden rok;.

⇩ nový

b)jednání uvedené v prvním pododstavci, je-li při něm použito nátlaku, násilí nebo pohrůžek, se trestá odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně dva roky.

🡻 2011/93/EU (přizpůsobený)

⇨ nový

2.Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění trestnosti pokusu dospělé osoby o spáchání trestných činů uvedených v čl. 5 odst. 2 a 3, pokud se tato osoba snaží navázat prostřednictvím informačních a komunikačních technologií kontakt s dítětem, které nedosáhlo věku pohlavní dospělosti, za účelem pořizování ⌦ materiálů pohlavního zneužívání dětí ⌫ dětské pornografie obsahující vyobrazení tohoto dítěte ⇨ , a to odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně 6 měsíců ⇦.

⇩ nový

Jednání uvedené v prvním pododstavci, je-li při něm použito nátlaku, násilí nebo pohrůžek, se trestá odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně jeden rok. 

3.Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění trestnosti pokusu o spáchání trestných činů uvedených v čl. 4 odst. 2 a 5 prostřednictvím informačních a komunikačních technologií dospělou osobou, která zapříčiní účast dítěte na představeních s pohlavním zneužíváním dětí a vykořisťováním v prostituci, a to odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně šest měsíců.

Jednání uvedené v prvním pododstavci, je-li při něm použito nátlaku, násilí nebo pohrůžek, se trestá odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně jeden rok.

⇩ nový

Článek 7

Navazování kontaktu za účelem pohlavního zneužívání

Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění trestnosti záměrného slibování nebo poskytování peněz nebo jiné odměny či výhody jakékoli osobě s cílem zapříčinit, aby spáchala některý z trestných činů uvedených v čl. 3 odst. 4, 5, 6, 7 a 8, čl. 4 odst. 2 a 3 a čl. 5 odst. 6, a to odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně tři roky.

⇩ nový

Článek 8

Provozování on-line služby za účelem pohlavního zneužívání nebo pohlavního vykořisťování dětí

Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění trestnosti úmyslného provozování nebo spravování služby informační společnosti, která je určena k usnadňování nebo podpoře spáchání některého z trestných činů uvedených v článcích 3 až 7, a to odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně jeden rok.

🡻 2011/93/EU (přizpůsobený)

⇨ nový

Článek 9

Návod, pomoc a účastenství a pokus

1.Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění trestnosti navádění, pomoci a účastenství při páchání některého z trestných činů uvedených v článcích 3 až 6 ⇨ 8 ⇦.

2.Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění trestnosti pokusu o spáchání některého z trestných činů uvedených v čl. 3 odst. 4, 5 a ⌦ , ⌫ 6, ⇨ 7 a 8, ⇦ čl. 4 odst. 2, 3, 5, 6 a 7 a ⌦ , ⌫ v čl. 5 odst. 4, 5 a 6 ⇨ a v článku 8 ⇦.

🡻 2011/93/EU (přizpůsobený)

⇨ nový

Článek 10

Sexuální praktiky prováděné se souhlasem zúčastněných osob

1.Členské státy rozhodnou, zda se čl. 3 odst. 2 a 4 použijí na sexuální praktiky prováděné se souhlasem zúčastněných osob mezi vrstevníky podobného věku i stupně duševního a tělesného vývoje či zralosti, pokud při tomto jednání nedošlo ke zneužití.

2.Členské státy rozhodnou, zda se čl. 4 odst. 4 použije na pornografická představení, v nichž dochází k praktikám uskutečňovaným se souhlasem zúčastněných osob, kdy dítě dosáhlo věku pohlavní dospělosti, nebo mezi vrstevníky podobného věku i stupně duševního a tělesného vývoje či zralosti, pokud při tomto jednání nedochází ke zneužití nebo vykořisťování a jestliže za pornografické představení není vyplácena peněžitá odměna či jiná forma odměny nebo úhrady.

3.Členské státy rozhodnou, zda se čl. 5 odst. 2 ⇨ , 3, 4 ⇦ a 6 použijí na výrobu, pořizování nebo držení materiálu ⇨ nebo na přístup k materiálu ⇦, do kterého jsou zapojeny děti ⇨ který zahrnuje výhradně: ⇦

⌦ a) ⌫děti, jež dosáhly věku pohlavní dospělosti, ⌦ nebo ⌫

⇨ b)děti, jež dosáhly věku pohlavní dospělosti, a jejich vrstevníky, ⇦

jestliže je tento materiál vyráběn a držen s jejich souhlasem ⌦ se souhlasem zúčastněných dětí ⌫ a výlučně pro soukromé použití zúčastněných osob a pokud při tomto jednání nedochází ke zneužívání.

⇩ nový

4.Je na členských státech, aby rozhodly, zda se článek 6 použije na návrhy, konverzace, kontakty nebo výměny mezi vrstevníky.  

5.Pro účely odstavců 1 až 4 lze mít za to, že dítě, které dosáhlo věku pohlavní dospělosti, s určitou činností souhlasilo, pouze tehdy, pokud byl souhlas dán dobrovolně jako výsledek svobodné vůle dítěte posuzované v kontextu panujících okolností.

Souhlas lze kdykoli odvolat.

Absence souhlasu nemůže být vyvrácena výhradně tvrzením, že dítě mlčelo, neprojevilo verbální či fyzický vzdor, nebo na základě jeho chování v minulosti.

6.Sdílení intimních vyobrazení nebo videí vlastní osoby, k němuž byl dán souhlas, nelze vykládat jako souhlas k dalšímu sdílení nebo šíření téhož vyobrazení nebo videa.  

🡻 2011/93/EU (přizpůsobený)

⇨ nový

Článek 11

Přitěžující okolnosti

Pokud následující okolnosti nejsou již součástí skutkové podstaty trestných činů uvedených v článcích 3 až ⇨ 9 ⇦ 7, přijmou členské státy opatření nezbytná k zajištění toho, že tyto okolnosti budou moci být v souladu s příslušnými ustanoveními vnitrostátního práva a v souvislosti s příslušnými trestnými činy uvedenými v článcích 3 až ⇨ 9 ⇦ 7 považovány za přitěžující okolnosti:

a)trestný čin byl spáchán na dítěti ve zvlášť zranitelné situaci, například na dítěti s mentálním či tělesným postižením či dítěti ve stavu závislosti nebo ve stavu tělesné či mentální nezpůsobilosti;

b)trestný čin byl spáchán členem rodiny dítěte, osobou žijící s dítětem ve společné domácnosti nebo osobou, která zneužila své důvěryhodnosti ⌦ , ⌫ či své autority ⇨ nebo vlivu na dítě ⇦ vyplývajících z jejího postavení;

c)trestný čin byl spáchán společně několika osobami;

d)trestný čin byl spáchán v rámci zločinného spolčení ve smyslu rámcového rozhodnutí Rady 2008/841/SVV ze dne 24. října 2008 o boji proti organizované trestné činnosti 36 ;

e)pachatel byl již v minulosti odsouzen za trestné činy stejné povahy;

f)pachatel úmyslně nebo z nedbalosti ohrozil život dítěte; nebo

g)trestný čin byl spáchán za použití hrubého násilí nebo způsobil dítěti vážnou újmu ⌦ ; ⌫ .

⇩ nový

h)trestný čin byl spáchán opakovaně; 

i)trestný čin byl spáchán za použití zbraně nebo pod pohrůžkou jejího použití nebo

j)trestný čin byl spáchán zapříčiněním toho, že oběť požila nebo zkonzumovala drogy, alkohol nebo jiné omamné látky nebo byla pod jejich vlivem. 

🡻 2011/93/EU (přizpůsobený)

⇨ nový

Článek 12

Zákaz činnosti z důvodu odsouzení

1.S cílem vyhnout se riziku opakování trestných činů přijmou členské státy opatření nezbytná k zajištění toho, aby fyzické osobě, která byla odsouzena za některý z trestných činů uvedených v článcích 3 až ⇨ 9 ⇦ 7, mohlo být dočasně či trvale zabráněno alespoň ve výkonu profesních činností zahrnujících přímýé a pravidelnýé kontakty s dětmi.

2.Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby zaměstnavatelé při náboru osoby pro účely výkonu profesní nebo organizované dobrovolné činnosti, která zahrnuje přímý a pravidelný kontakt s dětmi, ⇨ a organizace jednající ve veřejném zájmu proti pohlavnímu zneužívání dětí při náboru personálu měli povinnost ⇦ měli právo vhodným způsobem, jako například na základě žádosti o výpis z rejstříku trestů nebo prostřednictvím dotčené osoby, a v souladu s vnitrostátním právem požadovat informace o tom, zda byla dotčená osoba odsouzena za některý z trestných činů uvedených v článcích 3 až ⇨ 9 ⇦ 7 a zda je o tom veden záznam v rejstříku trestů nebo zda jí bylo z důvodu odsouzení za některý z těchto trestných činů zakázáno vykonávat činnosti, při nichž by vstupovala do přímého a pravidelného kontaktu s dětmi.

3.Členské státy přijmou ⇨ na žádost příslušných orgánů ⇦ nezbytná opatření k zajištění toho, aby pro účely odstavců 1 a 2 tohoto článku byly ⌦ předány ⌫ informace o tom, zda byla dotčená osoba odsouzena za některý z trestných činů uvedených v článcích 3 až 7 ⇨ 9 ⇦ nebo jí bylo z důvodu odsouzení za tyto trestné činy zakázáno vykonávat činnosti, při nichž by vstupovala do přímého a pravidelného kontaktu s dětmi, na žádost podanou podle článku 6 rámcového rozhodnutí se souhlasem dotčené osoby předány ve shodě s postupy, které stanoví rámcové rozhodnutí Rady 2009/315/SVV ze dne 26. února 2009 o organizaci a obsahu výměny informací z rejstříku trestů mezi členskými státy (13). ⇨ jakož i toho, aby předané informace byly co nejúplnější a obsahovaly alespoň informace o odsouzeních za trestné činy nebo zákazech činnosti v důsledku odsouzení za trestné činy uchovávané kterýmkoli členským státem. Za tímto účelem se tyto informace předávají prostřednictvím ECRIS nebo mechanismu pro výměnu informací z rejstříku trestů zřízeného s třetími zeměmi. ⇦

🡻 2011/93/EU

Článek 11

Zajištění a konfiskace

Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby jejich příslušné orgány byly oprávněny zajistit a konfiskovat nástroje použité ke spáchání trestných činů uvedených v článcích 3, 4 a 5 a výnosy z nich.

🡻 2011/93/EU

⇨ nový

Článek 13

Odpovědnost právnických osob

1.Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby právnické osoby bylo možné činit odpovědnými za trestné činy uvedené v článcích 3 až ⇨ 9 ⇦ 7, které v jejich prospěch spáchá jakákoli osoba jednající samostatně nebo v rámci orgánu dotyčné právnické osoby a která v této právnické osobě působí ve vedoucím postavení na základě:

a)oprávnění zastupovat tuto právnickou osobu nebo

b)pravomoci přijímat jménem této právnické osoby rozhodnutí nebo

c)pravomoci vykonávat v rámci této právnické osoby kontrolu.

2.Členské státy přijmou rovněž opatření nezbytná k zajištění toho, aby právnické osoby bylo možné činit odpovědnými odpovědnosti právnických osob v případech, kdy nedostatek dohledu nebo kontroly ze strany osoby uvedené v odstavci 1 umožnil spáchání trestných činů uvedených v článcích 3 až ⇨ 9 ⇦ 7 ve prospěch této právnické osoby osobou jí podřízenou.

3.Odpovědnost právnických osob podle odstavců 1 a 2 nevylučuje trestní řízení proti fyzickým osobám, které se dopustí trestných činů uvedených v článcích 3 až ⇨ 9 ⇦ 7, nebo navádějí k jejich spáchání, nebo se na nich spolupodílí.

🡻 2011/93/EU (přizpůsobený)

⇨ nový

Článek 14

Sankce vůči právnickým osobám

1.Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění možnosti postihnout právnickou osobu, která je činěna odpovědnou podle článku čl. ⌦ 13, ⌫ 12 odst. 1 účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi, které zahrnují pokuty trestní nebo jiné povahy a mohou zahrnovat i jiné sankce, jako například:

a)zbavení oprávnění pobírat veřejné výhody nebo podpory;

b)⇨ vyloučení z přístupu k veřejnému financování, včetně nabídkových řízení, grantů a koncesí; ⇦

c)dočasný nebo trvalý zákaz provozování obchodní činnosti;

d)uložení soudního dohledu;

e)zrušení rozhodnutím soudu nebo

f)dočasné nebo trvalé uzavření provozoven, jichž bylo využito ke spáchání trestného činu.

2.Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění možnosti postihnout právnickou osobu odpovědnou podle čl. 12 odst. 2 účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi nebo opatřeními.

⇩ nový

2.Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby právnickým osobám, které jsou činěny odpovědnými podle článku 13, bylo možno za trestné činy, které se v případě fyzických osob trestají odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně dva roky, uložit pokuty, jejichž horní hranice by neměla být nižší než 1 % celkového celosvětového obratu dané právnické osoby za hospodářský rok předcházející rozhodnutí o uložení pokuty.

3.Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby právnickým osobám, které jsou činěny odpovědnými podle článku 13, bylo možno za trestné činy, které se v případě fyzických osob trestají odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně tři roky, uložit pokuty, jejichž horní hranice by neměla být nižší než 5 % celkového celosvětového obratu dané právnické osoby za hospodářský rok předcházející rozhodnutí o uložení pokuty.

🡻 2011/93/EU

⇨ nový

Článek 15

Nezahájení trestního stíhání obětí a neukládání sankcí obětem

Členské státy v souladu se základními zásadami svého právního řádu přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby jejich příslušné vnitrostátní orgány měly pravomoc nezahájit trestní stíhání dětí, které se staly obětí pohlavního zneužívání a pohlavního vykořisťování, za svou účast v trestných činnostech, k jejichž spáchání byly přinuceny v přímém důsledku toho, že byly oběťmi některého z činů uvedených v čl. 4 odst. 2, 3, 5 a 6 a v čl. 5 odst. ⇨ 4, 5 a ⇦ 6.

🡻 2011/93/EU (přizpůsobený)

⇨ nový

Článek 16

Vyšetřování a trestní stíhání ⇨ a promlčecí lhůty ⇦

1.Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby vyšetřování nebo stíhání trestných činů uvedených v článcích 3 až 7 ⇨ 9 ⇦ nebylo závislé na oznámení nebo obvinění učiněném obětí nebo jejím zástupcem a aby trestní řízení mohlo pokračovatlo i v případě, že dotčená osoba svou výpověď vzala zpět.

2.Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby bylo možné stíhat všechny trestné činy uvedené v článku 3, čl. 4 odst. 2, 3, 5, 6 a 7 a ⌦ , ⌫ všechny závažné trestné činy uvedené v čl. 5 odst. 6, kdy byla využívána dětská pornografie ⌦ byly využívány materiály pohlavního zneužívání dětí ⌫ ve smyslu čl. 2 ⌦ odst. 3 písm. a) a b) ⌫ písm. c) bodech i) až ii), ⇨ jakož i všechny trestné činy uvedené v článcích 7 a 8 ⇦ po dostatečně dlouhou dobu poté, co oběť dosáhla zletilosti plnoletosti, přičemž tato doba odpovídá závažnosti příslušného trestného činu.

⇩ nový

Tato doba uvedená v prvním pododstavci činí:

a)nejméně 20 let ode dne, kdy oběť dosáhla zletilosti, pro trestné činy, za které je podle této směrnice možno uložit trest s horní hranicí trestní sazby nejméně tři roky;  

b)nejméně 25 let ode dne, kdy oběť dosáhla zletilosti, pro trestné činy, za které je podle této směrnice možno uložit trest s horní hranicí trestní sazby nejméně pět let;

c)nejméně 30 let ode dne, kdy oběť dosáhla zletilosti, pro trestné činy, za které je podle této směrnice možno uložit trest s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let.

🡻 2011/93/EU

⇨ nový

3.Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby osoby, útvary nebo orgány odpovědné za vyšetřování nebo stíhání trestných činů uvedených v článcích 3 až 7 ⇨ 9 ⇦. měly k dispozici účinné vyšetřovací nástroje, jakých se využívá při vyšetřování případů organizované a jiné závažné trestné činnosti. 

⇩ nový

4.Členské státy zajistí, aby osoby, útvary nebo orgány, které vyšetřují a stíhají trestné činy uvedené v článcích 3 až 9, měly dostatek personálu, dostatečné odborné znalosti a účinné vyšetřovací nástroje pro účinné vyšetřování a stíhání těchto trestných činů, včetně trestných činů spáchaných za použití informačních a komunikačních technologií, v souladu s platnými pravidly práva Unie a vnitrostátního práva. Ve vhodných případech tyto nástroje zahrnují speciální vyšetřovací nástroje, jako jsou ty, kterých se využívá při potírání organizované a jiné závažné trestné činnosti, např. možnost vést tajná vyšetřování.

🡻 2011/93/EU (přizpůsobený)

⇨ nový

5.Členské státy přijmou nezbytná opatření, která vyšetřovacím útvarům nebo orgánům umožní pokusit se o identifikaci obětí trestných činů uvedených v článcích 3 až 7 ⇨ 9 ⇦, zejména analýzou dětského pornografického materiálu ⌦ materiálů pohlavního zneužívání dětí ⌫, jako například fotografií a audiovizuálních záznamů šířených nebo předávaných prostřednictvím informačních a komunikačních technologií.

🡻 2011/93/EU

⇨ nový

Článek 17

Oznamování podezření z pohlavního zneužívání nebo pohlavního vykořisťování dětí

1.Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby pravidla důvěrnosti ukládaná právními předpisy daného státu určitým odborníkům, jejichž hlavní pracovní náplní je práce s dětmi, nebránila těmto odborníkům informovat orgány odpovědné za ochranu dětí o každé situaci, kdy mají důvodné podezření, že je dítě obětí trestných činů uvedených v článcích 3 až 7 ⇨ 9 ⇦.

2.Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby povzbudily všechny osoby, které vědí nebo se v dobré víře domnívají, že došlo ke spáchání některého z trestných činů uvedených v článcích 3 až 7 ⇨ 9 ⇦, k oznamování těchto skutečností příslušným orgánům ⇨ , aniž by byl dotčen článek 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 37 a článek 12 nařízení (EU) …/… 38 [ , kterým se stanoví pravidla pro předcházení pohlavnímu zneužívání dětí a boj proti němu]⇦. 

⇩ nový

3.Členské státy zajistí, aby alespoň odborníci pracující v úzkém kontaktu s dětmi v odvětvích ochrany dětí, vzdělávání, péče o děti a zdravotní péče byli povinni podat příslušným orgánům oznámení, pokud mají oprávněné důvody se domnívat, že byl spáchán nebo pravděpodobně bude spáchán trestný čin, který je možno trestat podle této směrnice.

4.Členské státy osvobodí od oznamovací povinnosti stanovené v odstavci 3 odborníky pracující v odvětvích zdravotní péče v rámci programů specializovaných na osoby, které byly odsouzeny za některý z trestných činů, které je možno trestat podle této směrnice, nebo na osoby, které se obávají, že by takový čin mohly spáchat.

5.Členské státy s podporou střediska EU, jakmile bude zřízeno, vydají pokyny pro osoby uvedené v odstavci 3 týkající se zjišťování toho, zda byl nebo pravděpodobně bude spáchán trestný čin, který je možno trestat podle této směrnice, jakož i oznamování příslušným orgánům. V těchto pokynech bude rovněž uvedeno, jakým způsobem zohlednit specifické potřeby obětí.

⇩ nový

Článek 18

Oznamování pohlavního zneužívání dětí nebo pohlavního vykořisťování dětí

1.Kromě dodržování práv obětí při podávání trestního oznámení podle článku 5 směrnice 2012/29/EU a podle článku 5a směrnice (EU) …/… [návrh směrnice, kterou se mění směrnice 2012/29, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestných činů] členské státy také zajistí, aby oběti mohly příslušným orgánům oznamovat trestné činy uvedené v článcích 3 až 9 této směrnice jednoduchým a přístupným způsobem. To zahrnuje možnost oznamovat tyto trestné činy a předkládat o nich důkazy, je-li to proveditelné, prostřednictvím snadno dostupných a uživatelsky vstřícných informačních a komunikačních technologií.

2.Členské státy zajistí, aby postupy oznamování uvedené v odstavci 1 byly bezpečné, důvěrné a vypracované způsobem a v jazyce, které jsou vstřícné k dětem podle jejich věku a vyspělostí. Členské státy zajistí, aby oznamování nebylo podmíněno souhlasem rodičů.

3.Členské státy zajistí, aby příslušným orgánům, které přicházejí do styku s oběťmi oznamujícími trestné činy pohlavního zneužívání dětí nebo trestné činy pohlavního vykořisťování dětí, bylo zakázáno předávat osobní údaje týkající se pobytového statusu oběti příslušným migračním orgánům, a to alespoň do dokončení prvního individuálního posouzení s cílem zjistit potřeby ochrany obětí provedeného v souladu s článkem 22 směrnice 2012/29/EU.

🡻 2011/93/EU (přizpůsobený)

⇨ nový

Article 19

Působnost k trestnímu stíhání a koordinace trestního stíhání

1.Každý členský stát přijme opatření nezbytná k určení své působnosti ve vztahu k trestným činům uvedeným v článcích 3 až 7 ⇨ 9 ⇦, pokud:

a)trestný čin byl zcela nebo zčásti spáchán na jeho území nebo

b)pachatel je státním příslušníkem tohoto státu.

2.Každý členský stát informuje Komisi v případě, že se rozhodne rozšířit svou působnost na trestné činy uvedené v článcích 3 až 7 ⇨ 9 ⇦ spáchané mimo jeho území, například pokud:

a)je trestný čin spáchán na státním příslušníkovi tohoto státu nebo na osobě, která má místo obvyklého pobytu na jeho území;

b)je trestný čin spáchán ve prospěch právnické osoby usazené na jeho území nebo

c)má pachatel místo obvyklého pobytu na jeho území.

3.Každý členský stát zajistí, aby se jeho působnost vztahovala i na trestné činy uvedené v článcích 5 a ⌦ , ⌫ 6 ⇨ a 8 ⇦, případně v článcích 3 a ⇨, 4, ⇦ 7 ⇨ a 9 ⇦, spáchané prostřednictvím informačních a komunikačních technologií použitých z jeho území, bez ohledu na to, zda jsou tyto technologie provozovány na jeho území či nikoli.

4.V případě stíhání jakéhokoli trestného činu uvedeného některého z trestných činů uvedených v čl. 3 odst. 4, 5 a ⌦ , ⌫ 6 ⇨ , 7 a 8 ⇦, v čl. 4 odst. 2, 3, 5, 6 a 7 a v ⌦ , v ⌫ čl. 5 odst. 6 ⇨ a v článcích 7 a 8 ⇦ spáchaného mimo území příslušného členského státu, pokud jde o odst. 1 písm. b) tohoto článku, přijme každý členský stát opatření nezbytná k zajištění toho, aby jeho působnost nebyla podmíněna tím, že čin představuje trestný čin v místě, kde byl spáchán.

5.V případě stíhání některého z trestných činů uvedených v článcích 3 až 7 ⇨ 9 ⇦ spáchaných mimo území příslušného státu, pokud jde o odst. 1 písm. b) tohoto článku, přijme každý členský stát opatření nezbytná k zajištění toho, aby jeho působnost nebyla podmíněna tím, že stíhání může být zahájeno pouze na základě oznámení podaného obětí v místě, kde byl trestný čin spáchán, nebo na základě oznámení státu, na jehož území byl trestný čin spáchán.

⇩ nový

6.Spadá-li některý z trestných činů uvedených v článcích 3 až 9 do soudní příslušnosti více členských států, dohodnou se, který z nich povede trestní řízení. Je-li to vhodné a v souladu s článkem 12 rámcového rozhodnutí 2009/948/SVV, předá se věc Eurojustu.

🡻 2011/93/EU (přizpůsobený)

⇨ nový

Článek 20

Obecná ustanovení o opatřeních na pomoc a podporu dětským obětem a na jejich ochranu

1.Dětským obětem trestných činů uvedených v článcích 3 až 7 ⇨ 9 ⇦ se poskytuje pomoc, podpora a ochrana v souladu s články 19 a 20 ⌦ 21 a 22 ⌫, přičemž se zohlední nejlepší zájem dítěte.

2.Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby byla dítěti poskytnuta pomoc a podpora, jakmile příslušné orgány získají důvodné podezření, že se dítě mohlo stát obětí některého z trestných činů uvedených v článcích 3 až ⇨ 9 ⇦ 7.

3.Členské státy zajistí, aby osoba, která se stala obětí některého z trestných činů uvedených v článcích 3 až 7 ⇨ 9 ⇦, jejíž věk není jistý a u níž existují důvody k domněnce, že se jedná o dítě, byla za dítě považována a získala tak okamžitý přístup k pomoci, podpoře a ochraně v souladu s články 19 a 20 ⌦ 21 a 22 ⌫.

🡻 2011/93/EU (přizpůsobený)

⇨ nový

Článek 21

Pomoc obětem a jejich podpora

1.Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby byla obětem poskytnuta pomoc a ⇨ specializovaná a vhodná ⇦ podpora před zahájením trestního řízením, během něj a po přiměřenou dobu od jeho skončení, s cílem umožnit jim uplatňovat práva stanovená v rámcovém rozhodnutí Rady 2001/220/SVV ⌦ ve směrnici 2012/29/EU, ⌫ ⇨ směrnici (EU) …/… [navrhovaná směrnice, kterou se mění směrnice 2012/29/EU, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu] ⇦ a v této směrnici. ⇨ Členské státy zejména zajistí, aby oběti trestných činů uvedených v článcích 3 až 9 měly přístup k cíleným a integrovaným službám podpory pro děti v souladu s článkem 9a směrnice (EU) …/… [navrhovaná směrnice, kterou se mění směrnice 2012/29/EU, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu]. ⇦ Členské státy zejména učiní kroky nezbytné k zajištění ochrany dětí, které nahlásí, že dochází ke zneužívání v rámci jejich rodiny.

⇩ nový

2.Obětem se poskytuje koordinovaná lékařská péče, emocionální, psychosociální, psychologická a vzdělávací podpora přiměřená jejich věku, jakož i jakákoli jiná vhodná podpora uzpůsobená zejména situacím pohlavního zneužívání. 

3.Je-li nezbytné zajistit provizorní ubytování, jsou děti přednostně umístěny u jiných rodinných příslušníků, v nutných případech v dočasném nebo trvalém ubytovacím zařízení vybaveném službami podpory.

4.Oběti trestných činů, které je možno trestat podle této směrnice, mají přístup do center pro pomoc zřízených podle článku 28 směrnice […/…/EU návrh směrnice o potírání násilí vůči ženám] 39 . 

🡻 2011/93/EU (přizpůsobený)

⇨ nový

5.2. Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby pomoc a podpora dětské oběti nebyla podmíněna její ochotou spolupracovat při vyšetřování trestného činu, trestním řízení či soudním procesu.

6.3. Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby zvláštní opatření, která mají dětským obětem krátkodobě i dlouhodobě pomáhat a podpořit je v uplatňování práv, která jim přísluší na základě této směrnice, byla přijata až po individuálním posouzení zvláštní situace každé dětské oběti ⇨ provedeném v souladu s článkem 22 směrnice (EU) …/… [navrhovaná směrnice, kterou se mění směrnice 2012/29/EU, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu] a ⇦ při řádném zohlednění názorů, potřeb a zájmů dítěte.

7.4. Dětské oběti trestných činů uvedených v článcích 3 až 7 ⇨ 9 ⇦ se považují za obzvlášť ohrožené oběti podle čl. 2 odst. 2, čl. 8 odst. 4 a čl. 14 odst. 1 rámcového rozhodnutí 2001/220/SVV ⇨ čl. 22 odst. 2 směrnice 2012/29/EU a směrnice (EU) …/… [navrhovaná směrnice, kterou se mění směrnice 2012/29/EU, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu] ⇦.

8.5. Je-li to vhodné a možné, členské státy přijmou opatření na poskytnutí pomoci a podpory rodině dětské oběti, aby jí umožnily uplatnit práva, která jí přísluší na základě této směrnice, jestliže se tato rodina nachází na území těchto členských států. Je-li to vhodné a možné, členské státy zejména použijí na tuto rodinu dětské oběti článek 4 rámcového rozhodnutí 2001/220/SVV ⌦ směrnice 2012/29/EU ⌫ ⇨ a směrnice (EU) …/… [navrhovaná směrnice, kterou se mění směrnice 2012/29/EU, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu] ⇦.

⇩ nový

9.Středisko EU, jakmile bude zřízeno, bude aktivně podporovat úsilí členských států v oblasti pomoci obětem tím, že bude: 

a)vyzývat další orgány, instituce a jiné subjekty Unie, jakož i příslušné orgány, instituce nebo jiné subjekty členských států, aby s ním sdílely informace o pomoci obětem pohlavního zneužívání a pohlavního vykořisťování dětí, kdykoli je to vhodné, nejméně však jednou ročně;  

b)z vlastního podnětu shromažďovat informace o opatřeních a programech v oblasti pomoci obětem pohlavního zneužívání a pohlavního vykořisťování dětí, včetně opatření a programů prováděných ve třetích zemích; 

c)usnadňovat výměny osvědčených postupů jak mezi členskými státy, tak mezi členskými státy a třetími zeměmi prostřednictvím vedení veřejné databáze opatření a programů pomoci obětem prováděných v jednotlivých členských státech i ve třetích zemích; tato databáze nebude obsahovat osobní údaje;

d)usnadňovat přípravu pokynů a protokolů uvedených v odstavci 10.

10.Členské státy s podporou střediska EU, jakmile bude zřízeno, vydají pokyny pro zdravotnické pracovníky, pedagogy a pracovníky sociálních služeb k poskytování vhodné podpory obětem pohlavního zneužívání nebo vykořisťování dětí, včetně nasměrování obětí k příslušným službám podpory a vyjasnění rolí a povinností. V těchto pokynech bude rovněž uvedeno, jakým způsobem zohlednit specifické potřeby obětí.

🡻 2011/93/EU

⇨ nový

Článek 22

Ochrana dětských obětí při vyšetřování trestných činů a při trestním řízení

1.Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby při vyšetřování trestných činů a při trestním řízení příslušné orgány určily v souladu s postavením oběti v příslušném právním řádu zvláštního zástupce dětské oběti, v případě, že osoby, které mají za dítě rodičovskou zodpovědnost, podle vnitrostátního práva nesmějí dítě z důvodu střetu zájmů mezi nimi a dětskou obětí zastupovat, nebo v případě, že je dítě bez doprovodu nebo odloučeno od rodiny.

2.Členské státy zajistí, aby dětské oběti měly neprodleně přístup k právní pomoci a, v souladu s postavením oběti v příslušném právním řádu, k právnímu zastupování, a to mimo jiné za účelem požadování odškodného. V případě, že oběť nemá dostatečné finanční prostředky, je právní pomoc a právní zastoupení poskytováno bezplatně.

3.Aniž jsou dotčena práva obhajoby, členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby při vyšetřování trestných činů uvedených v článcích 3 až 7 ⇨ 9 ⇦:

a)výslechy dětských obětí proběhly bez zbytečného prodlení poté, co byly skutečnosti předloženy příslušným orgánům;

b)výslechy dětských obětí proběhly v prostorách k tomuto účelu určených nebo upravených;

c)výslechy dětských obětí byly prováděny odborníky vyškolenými k tomuto účelu nebo s jejich pomocí;

d)pokud je to možné a v případě potřeby vedly všechny výslechy určité dětské oběti tytéž osoby;

e)počet výslechů byl co nejmenší a výslechy proběhly pouze v případě, že je to naprosto nezbytné pro účely vyšetřování trestného činu a trestního řízení;

f)dětská oběť mohla být doprovázena svým právním zástupcem, nebo případně dospělou osobou podle svého výběru, pokud nebylo v souvislosti s touto osobou přijato odůvodněné rozhodnutí v opačném smyslu;.

⇨ g)lékařské prohlídky dětských obětí pro účely trestního řízení byly omezeny na minimum a byly prováděny odborníky vyškolenými k tomuto účelu. ⇦

4.Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby při vyšetřování trestných činů uvedených v článcích 3 až 7 ⇨ 9 ⇦ mohly být všechny výslechy dětských obětí nebo případně dítěte, které vystupuje jako svědek, zaznamenány pomocí audiovizuálních prostředků a aby tyto audiovizuální záznamy výslechů mohly být v souladu s ustanoveními vnitrostátního práva použity jako důkazy v trestním řízení.

5.Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby v trestním řízení týkajícím se jakéhokoli trestného činu uvedeného některého z trestných činů uvedených v článcích 3 až 7 ⇨ 9 ⇦ mohlo být nařízeno, že:

a)slyšení proběhne s vyloučením veřejnosti;

b)dětská oběť může být vyslýchána v soudní síni, aniž by byla přítomna, především s využitím vhodných komunikačních technologií.

6.Jestliže je to v zájmu dětských obětí a s přihlédnutím k dalším důležitým zájmům, přijmou členské státy nezbytná opatření, aby zajistily ochranu soukromí dětských obětí, jejich totožnosti a jejich podoby a zabránily veřejnému šíření jakýchkoli informací, které by mohly vést k jejich identifikaci.

⇩ nový

7.Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby soud v případech, kdy je nezbytná účast dítěte v trestním řízení týkajícím se některého z trestných činů uvedených v článcích 3 až 9, zohlednil při soudním řízení věk a vyspělost dítěte.

⇩ nový

Článek 23

Právo oběti na odškodnění

1.Členské státy zajistí, aby oběti trestných činů uvedených v článcích 3 až 9 této směrnice měly právo na náhradu jakékoli vzniklé škody. Členské státy zajistí, aby odškodnění od pachatelů trestných činů uvedených v článcích 3 až 9 bylo možné požadovat od právnických osob odpovědných za tyto trestné činy podle článků 13 a 14 a v příslušných případech z vnitrostátních systémů odškodnění zřízených ve prospěch obětí trestných činů.

2.Kromě svých práv podle článku 16a směrnice (EU) …/… [navrhovaná směrnice, kterou se mění směrnice 2012/29/EU, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu] mají oběti možnost požádat v rámci trestněprávního a občanskoprávního řízení o odškodnění za jakoukoli škodu, která jim byla způsobena trestným činem, který je možno trestat podle této směrnice, a to po dostatečně dlouhou dobu, která je úměrná závažnosti daného trestného činu, po dosažení zletilosti.

3.Doba uvedená v prvním pododstavci činí:

a)nejméně 20 let ode dne, kdy oběť dosáhla zletilosti, pro trestné činy, které je možno podle této směrnice trestat odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně tři roky;

b)nejméně 25 let ode dne, kdy oběť dosáhla zletilosti, pro trestné činy, které je možno podle této směrnice trestat odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně pět let;

c)nejméně 30 let ode dne, kdy oběť dosáhla zletilosti, pro trestné činy, které je možno podle této směrnice trestat odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let.

4.Členské státy zajistí, aby v zájmu zajištění dostatečného odškodnění obětí trestných činů, které je možno trestat podle této směrnice, byly zohledněny všechny příslušné aspekty včetně:

a)tělesné či mentální bolesti a utrpení způsobených trestným činem, včetně bolesti a utrpení spojených s on-line oběhem materiálů pohlavního zneužívání dětí týkajících se dotyčné oběti;

b)nákladů na péči související se zotavením se z této bolesti a utrpení, včetně výdajů spojených duševním a mentálním zdravím a léčbou a cestovních nákladů, které v souvislosti s přístupem k této péči vznikly, a

c)ušlého příjmu způsobeného trestným činem.

⇩ nový

Článek 24

Vnitrostátní orgány nebo rovnocenné subjekty

Členské státy zřídí vnitrostátní orgány nebo rovnocenné subjekty, které budou vykonávat tyto činnosti:

1)usnadňovat a v případě potřeby koordinovat úsilí v oblasti prevence a pomoci obětem na vnitrostátní úrovni;

2)provádět posouzení trendů v oblasti pohlavního zneužívání dětí on-line i off-line;

3)hodnotit výsledky preventivních programů a opatření, jakož i programů a opatření za účelem pomoci a podpory obětem, včetně shromažďování statistik v úzké spolupráci s příslušnými organizacemi občanské společnosti působícími v této oblasti;

4)podávat zprávy o těchto trendech, výsledcích a statistikách.

Vnitrostátní orgány odpovídají zejména za plnění povinností týkajících se shromažďování údajů, výzkumu a podávání zpráv uvedených v článku 31.

⇩ nový

Článek 25

Mnohostranná koordinace a spolupráce mezi více subjekty a zúčastněnými stranami

Členské státy zavedou vhodné mechanismy k zajištění účinné koordinace a spolupráce za účelem vypracování a provádění opatření pro boj proti pohlavnímu zneužívání a vykořisťování dětí on-line i off-line, která bude probíhat mezi příslušnými orgány, agenturami a subjekty na vnitrostátní úrovni včetně místních a regionálních orgánů, donucovacích orgánů, soudů, státních zastupitelství, poskytovatelů služeb podpory, jakož i poskytovatelů služeb informační společnosti, nevládních organizací, sociálních služeb včetně orgánů na ochranu dítěte nebo orgánů sociální péče, poskytovatelů vzdělávání a zdravotní péče, sociálních partnerů, aniž je dotčena jejich autonomie, a dalších příslušných organizací a subjektů. Tyto mechanismy rovněž zajistí účinnou koordinaci a spolupráci se střediskem EU a s Komisí.

🡻 2011/93/EU (přizpůsobený)

⇨ nový

Článek 26

Opatření proti propagaci zneužívání dětí a sexuální turistiky zaměřené na děti ⌦ pohlavního zneužívání a pohlavního vykořisťování dětí v cestovním ruchu a turismu ⌫

Členské státy přijmou vhodná opatření pro prevenci nebo zákaz:

a)šíření materiálů propagujících možnost spáchat některý z trestných činů uvedených v článcích 3 až ⇨ 8 ⇦ 6 a

b)organizování cest, ať pro komerční, nebo jiné účely, pro třetí osoby za účelem spáchání některého z trestných činů uvedených v článcích 3 až ⌦ , 4 a ⌫ 5.

🡻 2011/93/EU (přizpůsobený)

⇨ nový

Článek 27

Preventivní intervenční programy nebo opatření

⌦ 1. ⌫ Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby osoby, které se obávají, že by mohly spáchat některý z trestných činů uvedených v článcích 3 až 7 ⇨ 9 ⇦, mohly mít případně přístup ke ⇨ specializovaným a ⇦ účinným intervenčním programům nebo opatřením, na jejichž základě je možné posoudit riziko spáchání takového trestného činu a těmto rizikům předcházet.

⇩ nový

2. Členské státy zajistí, aby programy nebo opatření uvedené v odstavci 1 byly přístupné bez zbytečných omezení v souladu s vnitrostátními standardy v oblasti zdravotní péče.

🡻 2011/93/EU (přizpůsobený)

⇨ nový

Článek 28

Prevence

1.⇨ V zájmu snížení poptávky, která podporuje všechny formy pohlavního vykořisťování dětí, ⇦ čČlenské státy přijmou vhodná odrazující opatření, například ve formě vzdělávání nebo odborné přípravy, ⇨ jako jsou informační a osvětové kampaně týkající se celoživotních následků pohlavního zneužívání a pohlavního vykořisťování, jejich nezákonné povahy a možnosti přístupu osob, které se obávají, že by mohly spáchat související trestný čin, ke specializovaným a účinným intervenčním programům nebo opatřením ⇦ , zaměřená na snížení poptávky, která podporuje všechny formy pohlavního vykořisťování dětí.

2.Členské státy, případně ve spolupráci s příslušnými organizacemi občanské společnosti a dalšími zúčastněnými subjekty, přijmou vhodná opatření, která využívají rovněž iInternet, jako jsou informační a osvětové kampaně, výzkumné ⌦ , ⌫ a vzdělávací ⇨ a školicí ⇦ programy ⇨ nebo materiály ⇦, zaměřená na zvyšování informovanosti a snižování rizika, že se děti stanou oběťmi pohlavního zneužívání a pohlavního vykořisťování.

3.Členské státy podpoří pravidelnou odbornou přípravu ⇨ – a to i v oblasti soudnictví vstřícného k dětem – odborníků, soudců a ⇦ státních zaměstnanců, včetně ⇨ například odborníků v oblasti ochrany dětí, právníků, učitelů a vychovatelů, soudců pro věci rodinné a ⇦ policistů v přímém výkonu služby, u nichž lze předpokládat, že se dostanou do kontaktu s dětmi, které se staly oběťmi pohlavního zneužívání nebo pohlavního vykořisťování, jejímž cílem je umožnit těmto pracovníkům rozpoznávat dětské oběti a potenciální dětské oběti pohlavního zneužívání nebo pohlavního vykořisťování a umět s nimi jednat.

⇩ nový

4.Členské státy přijmou vhodná opatření ke zlepšení prevence pohlavního zneužívání dětí v komunitním prostředí včetně škol, nemocnic, služeb sociální péče, sportovních klubů nebo náboženských komunit.

Tato opatření zahrnují:

a)specializované činnosti odborné přípravy a zvyšování povědomí zaměstnanců pracujících v tomto prostředí;

b)specializované pokyny, interní protokoly a normy určující osvědčené postupy, jako je zavedení mechanismů dohledu a odpovědnosti týkajících se zaměstnanců pracujících v tomto prostředí, kteří jsou v úzkém kontaktu s dětmi;

c)vytvoření bezpečných prostorů vedených specializovaným a náležitě vyškoleným personálem, kde mohou děti, rodiče, pečující osoby a členové komunity oznámit nevhodné chování.

V preventivních opatřeních se věnuje zvláštní pozornost potřebě chránit děti, které jsou obzvláště zranitelné, včetně dětí s mentálním či tělesným postižením.

5.Středisko EU, jakmile bude zřízeno, bude aktivně podporovat úsilí členských států v oblasti prevence tím, že bude:

a)vyzývat další orgány, instituce a jiné subjekty Unie, jakož i příslušné orgány, instituce nebo jiné subjekty členských států, aby s ním sdílely informace o preventivních opatřeních a programech v oblasti pohlavního zneužívání a pohlavního vykořisťování dětí, kdykoli je to vhodné, nejméně však jednou ročně;

b)shromažďovat informace o preventivních opatřeních a programech v oblasti pohlavního zneužívání a pohlavního vykořisťování dětí, včetně opatření a programů prováděných ve třetích zemích;

c)usnadňovat výměny osvědčených postupů mezi členskými státy a třetími zeměmi prostřednictvím vedení veřejné databáze preventivních opatření a programů prováděných v jednotlivých členských státech i ve třetích zemích.

🡻 2011/93/EU

⇨ nový

Článek 29

Intervenční programy nebo opatření na dobrovolném základě v průběhu trestního řízení nebo po jeho skončení

1.Aniž jsou dotčeny intervenční programy nebo opatření uložené příslušnými soudními orgány podle vnitrostátního práva, přijmou členské státy nezbytná opatření, aby zajistily dostupnost ⇨ specializovaných a ⇦ účinných intervenčních programů nebo opatření s cílem předejít riziku opakování trestných činů sexuální povahy namířených proti dětem spáchaných na dětech či toto riziko minimalizovat. Tyto programy nebo opatření musí býtjsou dostupné po celou dobu trestního řízení, ⇨ a musí být k dispozici jak ⇦ ve věznici ⇨ , tak ⇦ i mimo ni, v souladu s vnitrostátním právem.

2.Intervenční programy nebo opatření uvedené v odstavci 1 musí odpovídat zvláštním vývojovým potřebám dětí, které se dopustily sexuálně motivovaného trestného činu.

3.Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby k intervenčním programům nebo opatřením uvedeným v odstavci 1 mohly mít přístup tyto osoby:

a)osoby, proti nimž je vedeno trestní řízení pro některý z trestných činů uvedených v článcích 3 až ⇨ 9 ⇦ 7, za podmínek, které nepoškozují právo nejsou v rozporu s právem na obhajobu ani s požadavky na spravedlivý a nestranný proces a nejsou s nimi v rozporu, a především při respektování zásady presumpce neviny, a

b)osoby odsouzené za některý z trestných činů uvedených v článcích 3 až ⇨ 9 ⇦ 7.

4.Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby byl v případě osob uvedených v odstavci 3 vypracován posudek ohledně nebezpečí, které tato osoba představuje, a možných rizik opakování některého z trestných činů uvedených v článcích 3 až ⇨ 9 ⇦ 7, a to s cílem stanovit vhodné intervenční programy nebo opatření.

5.Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby osoby uvedené v odstavci 3, kterým byly navrženy intervenční programy nebo opatření v souladu s odstavcem 4:

a)byly plně informovány o důvodech návrhu;

b)souhlasily s účastí v těchto programech nebo opatřeních s plným vědomím všech skutečností;

c)mohly účast odmítnout a byly informovány o možných důsledcích takového odmítnutí.

🡻 2011/93/EU (přizpůsobený)

Článek 30

Opatření proti internetovým stránkám obsahujícím nebo šířícím dětskou pornografii ⌦ materiály pohlavního zneužívání dětí ⌫ 

1.Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby byly neprodleně odstraněny internetové stránky obsahující nebo šířící dětskou pornografii ⌦ materiály pohlavního zneužívání dětí ⌫, které jsou hostovány spravovány na jejich území, a budou usilovat o odstranění i těch stránek, které jsou hostovány spravovány mimo jejich území.

2.Členské státy mohou přijmout opatření umožňující zablokovat uživatelům internetu na svém území přístup k internetovým stránkám obsahujícím nebo šířícím dětskou pornografii ⌦ materiály pohlavního zneužívání dětí ⌫. Tato opatření musí být stanovena transparentním způsobem a musí poskytovat dostatečné záruky, zejména aby bylo zajištěno, že toto omezení bude uplatňováno jen v nezbytných případech a přiměřeným způsobem a že uživatelé budou o důvodech tohoto omezení informováni. Mezi tyto záruky patří i možnost soudní nápravy.

⇩ nový

Článek 31

Shromažďování údajů

1.Členské státy zavedou systém pro shromažďování, rozvoj, vypracovávání a šíření statistik o trestných činech uvedených v článcích 3 až 9.

2.Statistiky zahrnují následující údaje rozčleněné podle pohlaví, věku oběti a pachatele, vztahu mezi obětí a pachatelem a druhu trestného činu:

a)počet obětí, které zažily některý z trestných činů uvedených v článcích 3 až 9 během posledních 12 měsíců, během posledních pěti let, během svého života;

b)údaje o ročních počtech osob stíhaných a odsouzených za trestné činy uvedené v článcích 3 až 9, získané z vnitrostátních správních zdrojů;

c)výsledky jejich iniciativ v oblasti prevence podle článků 27, 28 a 29, pokud jde o počet pachatelů a potenciálních pachatelů, kteří se zapojili do programů prevence, a procentní podíl těchto pachatelů a potenciálních pachatelů, kteří byli odsouzeni za některý z trestných činů uvedených v článcích 3 až 9 poté, co se těchto programů zúčastnili.

3.Členské státy provádějí každé tři roky statistické zjišťování mezi obyvateli za použití harmonizované metodiky Komise (Eurostatu) s cílem shromáždit údaje uvedené v odst. 2 písm. a) a posoudit na tomto základě prevalenci a trendy týkající se všech trestných činů uvedených v článcích 3 až 9 této směrnice. Členské státy předají poprvé tyto údaje Komisi (Eurostatu) nejpozději [3 roky po vstupu této směrnice v platnost].

4.Členské státy shromažďují správní údaje podle odstavce 2 na základě společného členění vypracovaného ve spolupráci se střediskem EU. Tyto údaje každoročně předávají středisku EU. Předávané údaje neobsahují osobní údaje.

5.Středisko EU podporuje členské státy při shromažďování údajů uvedených v odstavci 2, mimo jiné podporou vypracovávání společných dobrovolných pravidel týkajících se jednotek výpočtů, pravidel pro výpočty, společného členění, formátů pro vykazování a klasifikace trestných činů.

6.Členské státy každoročně předají statistiky středisku EU a Komisi a zpřístupní shromážděné statistiky veřejnosti. Středisko EU statistiky sestavuje a zveřejňuje. Statistiky neobsahují osobní údaje.

7.Členské státy podporují výzkum základních příčin, účinků, incidence, účinných preventivních opatření, účinné pomoci obětem a míry odsouzení za trestné činy uvedené v článcích 3 až 9 této směrnice.

🡻 2011/93/EU (přizpůsobený)

Článek 32

Podávání zpráv

1.Do 18. prosince 2015 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, ve které zhodnotí, do jaké míry členské státy přijaly opatření nezbytná k dosažení souladu s touto směrnicí a případně připojí legislativní návrh.

2.Do 18. prosince 2015 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, ve které vyhodnotí provádění opatření stanovených v článku 25.

⇩ nový

Komise do dne [5 let ode dne vstupu této směrnice v platnost] a poté každých pět let předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování této směrnice [v členských státech] a v případě potřeby navrhne její změny.

🡻 2011/93/EU

Článek 26

Nahrazení rámcového rozhodnutí 2004/68/SVV

Tímto se ve vztahu k členských státům, které se účastní přijímání této směrnice, nahrazuje rámcové rozhodnutí 2004/68/SVV, aniž by byly dotčeny další povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení tohoto rámcového rozhodnutí ve vnitrostátním právu.

Odkazy na rámcové rozhodnutí 2004/68/SVV se ve vztahu k členským státům, které se účastní přijímání této směrnice, považují za odkazy na tuto směrnici.

🡻 2011/93/EU (přizpůsobený)

⇨ nový

Článek 33

Provedení

1.Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí ⇨ čl. 2 odst. 3 písm. d), čl. 2 odst. 4, 5, 6, 8, 9, čl. 3 odst. 1 a odst. 4 až 9, čl. 4 odst. 4 až 7, čl. 5 odst. 2 až 10, články 6 až 10, čl. 11 návětím a písm. b), h), i), j), článkem 12, článkem 13, čl. 14 odst. 1 návětím a písm. b) a čl. 14 odst. 2 a 3, články 15 až 20, čl. 21 odst. 1 až 4 a odst. 6 až 10, čl. 22 odst. 3 návětím a písm. g) a čl. 22 odst. 4, 5 a 7, články 23 až 28, čl. 29 odst. 1, 3 a 4 a články 30 až 32 této směrnice ⇦ do 18. prosince 2013. ⇨ dne [dva roky od vstupu v platnost]. Okamžitě sdělí Komisi znění těchto opatření. ⇦ 

2.Členské státy předloží Komisi znění vnitrostátních právních předpisů, kterými ve svém vnitrostátním právu provádějí povinnosti, jež pro ně vyplývají z této směrnice.

2.3. Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. ⇨ Musí rovněž obsahovat prohlášení, že odkazy ve stávajících právních a správních předpisech na směrnici zrušenou touto směrnicí se považují za odkazy na tuto směrnici. ⇦ Způsob odkazu ⇨ a znění prohlášení ⇦ si stanoví členské státy.

⇩ nový

3.Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice, včetně srovnávací tabulky mezi těmito vnitrostátními ustanoveními a odpovídajícími povinnostmi podle této směrnice.

⇩ nový

Článek 34

Zrušení

Směrnice 2011/93/EU se zrušuje s účinkem ode dne [den následující po druhém datu uvedeném v čl. 32 prvním pododstavci], aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůty pro provedení směrnice uvedené v příloze I ve vnitrostátním právu.

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze II.

🡻 2011/93/EU

⇨ nový

Článek 35

Vstup v platnost ⇨ a použitelnost ⇦ 

Tato směrnice vstupuje v platnost ⇨ dvacátým ⇦ dnem ⇨ po ⇦ vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

⇩ nový

Povinnosti uvedené v čl. 33 odst. 1 se použijí ode dne [… den po uplynutí lhůty pro provedení uvedené v čl. 33 odst. 1] s výjimkou ustanovení čl. 21 odst. 9, čl. 28 odst. 5 a čl. 31 odst. 4, 5 a 6, která se použijí ode dne [datum bude uvedeno do souladu s nařízením o pohlavním zneužívání dětí].

🡻 2011/93/EU

Článek 36

Určení

Tato směrnice je určena členským státům v souladu se Smlouvami.

Ve Štrasburku dne

Za Evropský parlament    Za Radu

předseda/předsedkyně    předseda/předsedkyně

(1)    Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1232 o dočasné odchylce od některých ustanovení směrnice 2002/58/ES pro účely boje proti pohlavnímu zneužívání dětí on-line, COM(2023) 777 final ze dne 30. listopadu 2023.
(2)    Nařízení (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (nařízení o digitálních službách) (Úř. věst. L 277, 27.10.2022, s. 1).
(3)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).
(4)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).
(5)    Studie na podporu hodnocení a posouzení dopadů směrnice 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii a posouzení dopadů různých možností jejích změn (dokončena 30. listopadu 2022).
(6)     Help seeker and Perpetrator Prevention Initiatives – Child Sexual Abuse and Exploitation , ISBN 978-92-76-60601-7, doi:10.2760/600662, JRC131323, 2023.
(7)     Terminology Guidelines for the Protection of Children from Sexual Exploitation and Sexual Abuse , 2016.
(8)    Protect Children, CSAM Users in the Dark Web: Protecting Children Through Prevention (Chránit děti. Uživatelé materiálů pohlavního zneužívání dětí na darknetu: Ochrana dětí díky prevenci), 2021.
(9)    Viz například: McElvaney et al., Child sexual abuse disclosures: Does age make a difference? (Oznamování pohlavního zneužití dětí: Záleží na věku?), Child Abuse & Neglect, 2020, sv. 99 (2020), s. 6; Australian Royal Commission into Institutional Responses to Child Sexual Abuse, Final Report Volume 4 – Identifying and disclosing child sexual abuse (konečná zpráva australské Královské komise pro institucionální reakci na pohlavní zneužívání dětí, sv. 4 – Identifikace pohlavního zneužívání dětí a jeho oznamování), 2017, s. 77.
(10)    J. E. Halvorsen, E. Tvedt Solberg & S. Hjelen Stige, „To say it out loud is to kill your own childhood“ – An exploration of the first person perspective of barriers to disclosing child sexual abuse („Říct to nahlas znamená zabít vlastní dětství“ – Analýza pohledu první osoby v oblasti překážek oznamování pohlavního zneužívání dětí), Children and Youth Services Review, sv. 113 (2020), s. 2.
(11)    R. Alaggia, D. Collin-Vézin & R. Lateef, Facilitators and Barriers to Child Sexual Abuse (CSA) Disclosures: A Research Update (Faktory napomáhající a bránící oznamování pohlavního zneužívání dětí: aktualizace výzkumu) (2000–2016), Trauma, Violence & Abuse 2019, sv. 2 (2020), s. 276.
(12)     Terminology Guidelines for the Protection of Children from Sexual Exploitation and Sexual Abuse , přijaté meziagenturní pracovní skupinou v Lucemburku dne 28. ledna 2016.
(13)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV (Úř. věst. L 335, 17.12.2011, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2011/93/oj 1).
(14)    Úř. věst. C 364, 18.12.2000, s. 1.
(15)    COM(2020) 607 ze dne 24. července 2020.
(16)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 57).
(17)    COM(2023) 424 final ze dne 12. července 2023.
(18)    Rámcové rozhodnutí Rady 2009/948/SVV ze dne 30. listopadu 2009 o předcházení kompetenčním sporům při výkonu pravomoci v trestním řízení a jejich řešení (Úř. věst. L 328, 15.12.2009, s. 42, ELI:  http://data.europa.eu/eli/dec_framw/2009/948/oj ).
(19)    Rámcové rozhodnutí Rady 2009/948/SVV ze dne 30. listopadu 2009 o předcházení kompetenčním sporům při výkonu pravomoci v trestním řízení a jejich řešení (Úř. věst. L 328, 15.12.2009, s. 42, ELI:  http://data.europa.eu/eli/dec_framw/2009/948/oj ).
(20)    COM(2023) 185 final.
(21)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV (Úř. věst. L 101, 15.4.2011, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2011/36/oj).
(22)    Úř. věst. L 261, 6.8.2004, s. 70.
(23)    Rámcové rozhodnutí Rady 2001/500/SVV ze dne 26. června 2001 o praní peněz, identifikaci, vysledování, zmrazení, zajištění a propadnutí nástrojů trestné činnosti a výnosů z ní (Úř. věst. L 182, 5.7.2001, s. 1, ELI:  http://data.europa.eu/eli/dec_framw/2001/500/oj ).
(24)    Rámcové rozhodnutí Rady 2005/212/SVV ze dne 24. února 2005 o konfiskaci výnosů a majetku z trestné činnosti a nástrojů trestné činnosti (Úř. věst. L 68, 15.3.2005, s. 49, ELI:  http://data.europa.eu/eli/dec_framw/2005/212/oj ).
(25)    COM(2022) 245 ze dne 25. května 2022.
(26)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/800 ze dne 11. května 2016 o procesních zárukách pro děti, které jsou podezřelými nebo obviněnými osobami v trestním řízení (Úř. věst. L 132, 21.5.2016, s. 1, ELI:  http://data.europa.eu/eli/dir/2016/800/oj ).
(27)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/65/ES ze dne 23. září 2002 o uvádění finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku a o změně směrnice Rady 90/619/EHS a směrnic 97/7/ES a 98/27/ES (Úř. věst. L 271, 9.10.2002, s. 16, ELI:  http://data.europa.eu/eli/dir/2002/65/oj ).
(28)    COM(2022) 209 ze dne 11. května 2022.
(29)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1861 ze dne 28. listopadu 2018 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti hraničních kontrol, o změně Úmluvy k provedení Schengenské dohody a o změně a zrušení nařízení (ES) č. 1987/2006 (Úř. věst. L 312 7.12.2018, s. 14, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1861/oj ).
(30)    Rozhodnutí Komise 2007/116/ES ze dne 15. února 2007 o vyhrazení vnitrostátního číselného rozsahu „116“ pro harmonizovaná čísla harmonizovaných služeb se sociální hodnotou (Úř. věst. L 49, 17.2.2007, s. 30, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2007/116(1)/oj).
(31)    Úř. věst. L 149, 30.4.2021, s. 10, ELI:  http://data.europa.eu/eli/agree_internation/2021/689(1)/oj http://data.europa.eu/eli/agree_internation/2021/689(1)/oj .
(32)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/816 ze dne 17. dubna 2019, kterým se zřizuje centralizovaný systém pro identifikaci členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti (ECRIS-TCN), na doplnění Evropského informačního systému rejstříků trestů a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726 (Úř. věst. L 135, 22.5.2019, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2019/816/oj).
(33)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (nařízení o digitálních službách) (Úř. věst. L 277, 27.10.2022, s. 1).
(34)    Aktuálně v rámci programu Digitální Evropa.
(35)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (kodifikované znění) (Úř. věst. L 241, 17.9.2015, s. 1).
(36)    Rámcové rozhodnutí Rady 2008/841/SVV ze dne 24. října 2008 o boji proti organizované trestné činnosti, Úř. věst. L 300, 11.11.2008, s. 42).
(37)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (nařízení o digitálních službách) (Úř. věst. L 277, 27.10.2022, s. 1, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2022/2065/oj ).
(38)    Nařízení (EU)
(39)    COM(2022) 105 ze dne 8. března 2022.

Ve Štrasburku dne 6.2.2024

COM(2024) 60 final

PŘÍLOHY

návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady,

kterou se mění směrnice 2011/93/EU o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV (přepracované znění)

{SEC(2024) 57 final} - {SWD(2024) 32 final} - {SWD(2024) 33 final} - {SWD(2024) 34 final}


PŘÍLOHA I

Lhůta pro provedení ve vnitrostátním právu
(podle článku 35)

Směrnice

Lhůta pro provedení

2011/93/EU

18. prosince 2013

_____________

PŘÍLOHA II

Srovnávací tabulka mezi články směrnice 2011/93 a články této směrnice

Směrnice 2011/93/EU

Tato směrnice

Článek 1

Článek 1

Článek 2 návětí

Článek 2 návětí

Čl. 2 písm. a)

Čl. 2 bod 1

Čl. 2 písm. b)

Čl. 2 bod 2

Čl. 2 písm. c) návětí

Čl. 2 bod 3 návětí

Čl. 2 písm. c) bod i)

Čl. 2 bod 3 písm. a)

Čl. 2 písm. c) bod ii)

Čl. 2 bod 3 písm. b)

Čl. 2 písm. c) bod iii)

Čl. 2 bod 3 písm. c)

Čl. 2 písm. c) bod iv)

Čl. 2 bod 3 písm. d)

–

Čl. 2 bod 4

Čl. 2 písm. d)    

Čl. 2 bod 5

Čl. 2 písm. e) bod i)

Čl. 2 bod 6 písm. a)

Čl. 2 písm. e) bod ii)

Čl. 2 bod 6 písm. b)

Čl. 2 písm. f)

Čl. 2 bod 7

–

Čl. 2 bod 8

–

Čl. 2 bod 9

Čl. 3 odst. 1

Čl. 3 odst. 1

Čl. 3 odst. 2

Čl. 3 odst. 2

Čl. 3 odst. 3

Čl. 3 odst. 3

Čl. 3 odst. 4

Čl. 3 odst. 4

Čl. 3 odst. 5 bod i)

Čl. 3 odst. 5 písm. a)

Čl. 3 odst. 5 bod ii)

Čl. 3 odst. 5 písm. b)

Čl. 3 odst. 5 bod iii)

Čl. 3 odst. 5 písm. c)

Čl. 3 odst. 6

Čl. 3 odst. 6

–

Čl. 3 odst. 7

–

Čl. 3 odst. 8

–

Čl. 3 odst. 9 písm. a)

–

Čl. 3 odst. 9 písm. b)

–

Čl. 3 odst. 9 písm. c)

Čl. 4 odst. 1

Čl. 4 odst. 1

Čl. 4 odst. 2

Čl. 4 odst. 2

Čl. 4 odst. 3

Čl. 4 odst. 3

Čl. 4 odst. 4

Čl. 4 odst. 4

Čl. 4 odst. 5

Čl. 4 odst. 5

Čl. 4 odst. 6

Čl. 4 odst. 6

Čl. 4 odst. 7

Čl. 4 odst. 7

Čl. 5 odst. 1

Čl. 5 odst. 1

Čl. 5 odst. 2

Čl. 5 odst. 2

Čl. 5 odst. 3

Čl. 5 odst. 3

Čl. 5 odst. 4

Čl. 5 odst. 4

Čl. 5 odst. 5

Čl. 5 odst. 5

Čl. 5 odst. 6

Čl. 5 odst. 6

–

Čl. 5 odst. 7

–

Čl. 5 odst. 8 písm. a)

–

Čl. 5 odst. 8 písm. b)

–

Čl. 5 odst. 8 písm. c)

–

Čl. 5 odst. 8 písm. d)

Čl. 5 odst. 7

Čl. 5 odst. 9

Čl. 5 odst. 8

Čl. 5 odst. 10

Čl. 6 odst. 1

Čl. 6 odst. 1

Čl. 6 odst. 2

Čl. 6 odst. 2

–

Čl. 6 odst. 3

–

Článek 7

–

Článek 8

Čl. 7 odst. 1

Čl. 9 odst. 1

Čl. 7 odst. 2

Čl. 9 odst. 2

Čl. 8 odst. 1

Čl. 10 odst. 1

Čl. 8 odst. 2

Čl. 10 odst. 2

Čl. 8 odst. 3

Čl. 10 odst. 3

–

Čl. 10 odst. 4

–

Čl. 10 odst. 5

–

Čl. 10 odst. 6

Článek 9 návětí

Článek 11 návětí

Čl. 9 písm. a)

Čl. 11 písm. a)

Čl. 9 písm. b)

Čl. 11 písm. b)

Čl. 9 písm. c)

Čl. 11 písm. c)

Čl. 9 písm. d)

Čl. 11 písm. d)

Čl. 9 písm. e)

Čl. 11 písm. e)

Čl. 9 písm. f)

Čl. 11 písm. f)

Čl. 9 písm. g)

Čl. 11 písm. g)

–

Čl. 11 písm. h)

–

Čl. 11 písm. i)

–

Čl. 11 písm. j)

Čl. 10 odst. 1

Čl. 12 odst. 1

Čl. 10 odst. 2

Čl. 12 odst. 2

Čl. 10 odst. 3

Čl. 12 odst. 3

Článek 11

–

Čl. 12 odst. 1 písm. a)

Čl. 13 odst. 1 písm. a)

Čl. 12 odst. 1 písm. b)

Čl. 13 odst. 1 písm. b)

Čl. 12 odst. 1 písm. c)

Čl. 13 odst. 1 písm. c)

Čl. 12 odst. 2

Čl. 13 odst. 2

Čl. 12 odst. 3

Čl. 13 odst. 3

Čl. 13 odst. 1 návětí

Čl. 14 odst. 1 návětí

Čl. 13 odst. 1 písm. a)

Čl. 14 odst. 1 písm. a)

–

Čl. 14 odst. 1 písm. b)

Čl. 13 odst. 1 písm. b)

Čl. 14 odst. 1 písm. c)

Čl. 13 odst. 1 písm. c)

Čl. 14 odst. 1 písm. d)

Čl. 13 odst. 1 písm. d)

Čl. 14 odst. 1 písm. e)

Čl. 13 odst. 1 písm. e)

Čl. 14 odst. 1 písm. f)

Čl. 13 odst. 2

–

–

Čl. 14 odst. 2

–

Čl. 14 odst. 3

Článek 14

Článek 15

Čl. 15 odst. 1

Čl. 16 odst. 1

Čl. 15 odst. 2

Čl. 16 odst. 2

–

Čl. 16 odst. 2 písm. a)

–

Čl. 16 odst. 2 písm. b)

–

Čl. 16 odst. 2 písm. c)

Čl. 15 odst. 3

Čl. 16 odst. 3

–

Čl. 16 odst. 4

Čl. 15 odst. 4

Čl. 16 odst. 5

Čl. 16 odst. 1

Čl. 17 odst. 1

Čl. 16 odst. 2

Čl. 17 odst. 2

–

Čl. 17 odst. 3

–

Čl. 17 odst. 4

–

Čl. 18 odst. 1

–

Čl. 18 odst. 2

–

Čl. 18 odst. 3

Čl. 17 odst. 1 návětí

Čl. 19 odst. 1 návětí

Čl. 17 odst. 1 písm. a)

Čl. 19 odst. 1 písm. a)

Čl. 17 odst. 1 písm. b)

Čl. 19 odst. 1 písm. b)

Čl. 17 odst. 2 návětí

Čl. 19 odst. 2 návětí

Čl. 17 odst. 2 písm. a)

Čl. 19 odst. 2 písm. a)

Čl. 17 odst. 2 písm. b)

Čl. 19 odst. 2 písm. b)

Čl. 17 odst. 2 písm. c)

Čl. 19 odst. 2 písm. c)

Čl. 17 odst. 3

Čl. 19 odst. 3

Čl. 17 odst. 4

Čl. 19 odst. 4

Čl. 17 odst. 5

Čl. 19 odst. 5

–

Čl. 19 odst. 6

Čl. 18 odst. 1

Čl. 20 odst. 1

Čl. 18 odst. 2

Čl. 20 odst. 2

Čl. 18 odst. 3

Čl. 20 odst. 3

Čl. 19 odst. 1

Čl. 21 odst. 1

–

Čl. 21 odst. 2

–

Čl. 21 odst. 3

–

Čl. 21 odst. 4

Čl. 19 odst. 2

Čl. 21 odst. 5

Čl. 19 odst. 3

Čl. 21 odst. 6

Čl. 19 odst. 4

Čl. 21 odst. 7

Čl. 19 odst. 5

Čl. 21 odst. 8

–

Čl. 21 odst. 9 písm. a)

–

Čl. 21 odst. 9 písm. b)

–

Čl. 21 odst. 9 písm. c)

–

Čl. 21 odst. 9 písm. d)

–

Čl. 21 odst. 10

Čl. 20 odst. 1

Čl. 22 odst. 1

Čl. 20 odst. 2

Čl. 22 odst. 2

Čl. 20 odst. 3 návětí

Čl. 22 odst. 3 návětí

Čl. 20 odst. 3 písm. a)

Čl. 22 odst. 3 písm. a)

Čl. 20 odst. 3 písm. b)

Čl. 22 odst. 3 písm. b)

Čl. 20 odst. 3 písm. c)

Čl. 22 odst. 3 písm. c)

Čl. 20 odst. 3 písm. d)

Čl. 22 odst. 3 písm. d)

Čl. 20 odst. 3 písm. e)

Čl. 22 odst. 3 písm. e)

Čl. 20 odst. 3 písm. f)

Čl. 22 odst. 3 písm. f)

–

Čl. 22 odst. 3 písm. g)

Čl. 20 odst. 4

Čl. 22 odst. 4

Čl. 20 odst. 5 návětí

Čl. 22 odst. 5 návětí

Čl. 20 odst. 5 písm. a)

Čl. 22 odst. 5 písm. a)

Čl. 20 odst. 5 písm. b)

Čl. 22 odst. 5 písm. b)

Čl. 20 odst. 6

Čl. 22 odst. 6

–

Čl. 22 odst. 7

–

Čl. 23 odst. 1

–

Čl. 23 odst. 2

–

Čl. 23 odst. 3 návětí

–

Čl. 23 odst. 3 písm. a)

–

Čl. 23 odst. 3 písm. b)

–

Čl. 23 odst. 3 písm. c)

–

Čl. 23 odst. 4 návětí

–

Čl. 23 odst. 4 písm. a)

–

Čl. 23 odst. 4 písm. b)

–

Čl. 23 odst. 4 písm. c)

–

Článek 24

–

Článek 25

Článek 21 návětí

Článek 26 návětí

Čl. 21 písm. a)

Čl. 26 písm. a)

Čl. 21 písm. b)

Čl. 26 písm. b)

Článek 22

Článek 27

–

Čl. 27 odst. 2

Čl. 23 odst. 1

Čl. 28 odst. 1

Čl. 23 odst. 2

Čl. 28 odst. 2

Čl. 23 odst. 3

Čl. 28 odst. 3

–

Čl. 28 odst. 4 návětí

–

Čl. 28 odst. 4 písm. a)

–

Čl. 28 odst. 4 písm. b)

–

Čl. 28 odst. 4 písm. c)

–

Čl. 28 odst. 5 návětí

–

Čl. 28 odst. 5 písm. a)

–

Čl. 28 odst. 5 písm. b)

–

Čl. 28 odst. 5 písm. c)

Čl. 24 odst. 1

Čl. 29 odst. 1

Čl. 24 odst. 2

Čl. 29 odst. 2

Čl. 24 odst. 3 návětí

Čl. 29 odst. 3 návětí

Čl. 24 odst. 3 písm. a)

Čl. 29 odst. 3 písm. a)

Čl. 24 odst. 3 písm. b)

Čl. 29 odst. 3 písm. b)

Čl. 24 odst. 4

Čl. 29 odst. 4

Čl. 24 odst. 5 návětí

Čl. 29 odst. 5 návětí

Čl. 24 odst. 5 písm. a)

Čl. 29 odst. 5 písm. a)

Čl. 24 odst. 5 písm. b)

Čl. 29 odst. 5 písm. b)

Čl. 24 odst. 4

Čl. 29 odst. 4

Čl. 24 odst. 5 návětí

Čl. 29 odst. 5 návětí

Čl. 24 odst. 5 písm. a)

Čl. 29 odst. 5 písm. a)

Čl. 24 odst. 5 písm. b)

Čl. 29 odst. 5 písm. b)

Čl. 24 odst. 5 písm. c)

Čl. 29 odst. 5 písm. c)

Čl. 25 odst. 1

Čl. 30 odst. 1

Čl. 25 odst. 2

Čl. 30 odst. 2

–

Čl. 31 odst. 1

–

Čl. 31 odst. 2 návětí

–

Čl. 31 odst. 2 písm. a)

–

Čl. 31 odst. 2 písm. b)

–

Čl. 31 odst. 2 písm. c)

–

Čl. 31 odst. 3

–

Čl. 31 odst. 4

–

Čl. 31 odst. 5

–

Čl. 31 odst. 6

–

Čl. 31 odst. 7

Článek 26

–

Čl. 27 odst. 1

Čl. 33 odst. 1

Čl. 27 odst. 2

–

Čl. 27 odst. 3

Čl. 33 odst. 2

–

Čl. 33 odst. 3

Článek 28

Článek 32

–

Článek 34

Článek 29

Článek 35

Článek 30

Článek 36

_____________

PŘÍLOHA III

Srovnávací tabulka mezi body odůvodnění a články této směrnice

Body odůvodnění

Články

1, 7

Obecné (nutnost přepracování)

2, 3, 4

Článek 1

5, 6, 8

Obecné (jiné právní nástroje)

9

Články 4, 10

10, 11, 12

Čl. 2 písm. c)

13

Čl. 3 odst. 5 písm. b); čl. 11 písm. a)

14, 16, 17, 18, 19, 29

Články 3 až 9

15

Čl. 2 písm. c), články 3 až 9

20

Čl. 5 odst. 1 a 7

21

Čl. 5 odst. 3

22, 23

Článek 6

24

Článek 10

25, 26

Článek 11

27

Články 21, 23

28

Článek 15

30, 31, 32, 33

Článek 16

34

Články 17, 18

35

Článek 19

36, 37, 38

Články 20, 21, 22

39

Článek 23

40

Články 21, 24, 25, 28

41

Článek 24

42

Článek 26

43

Články 27, 28, 29

44

Články 17, 18

45

Čl. 5 odst. 1, 7 a 8

46

Čl. 28 odst. 3 a 4

47, 48

Články 27, 28, 29

49

Článek 29

50, 51, 52, 53

Článek 12

54

Článek 31

55

Článek 17

56, 57, 58

Článek 30

59, 60, 61, 62

Obecné (právní základ, dodržování Listiny, zúčastněné členské státy)

63, 64

Článek 33

_____________