EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 24.9.2024
COM(2024) 413 final
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
42. výroční zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o antidumpingových, antisubvenčních a ochranných činnostech EU a o využití nástrojů na ochranu obchodu ze strany třetích zemí vůči EU v roce 2023
{SWD(2024) 221 final}
Shrnutí
Tento dokument představuje 42. zprávu o činnosti Evropské unie (EU) v oblasti ochrany obchodu. Pojednává o antidumpingových, antisubvenčních a ochranných činnostech EU, činnostech v oblasti ochrany obchodu ze strany třetích zemí, pokud jde o zboží dovážené z EU a činnostech úředníka pro slyšení v roce 2023. Ke zprávě je připojen pracovní dokument útvarů Komise, který poskytuje podrobnější informace a statistiky.
V roce 2023 zahájila EU více než dvojnásobek nových případů než v roce 2022. Tento počet se blíží průměru před rokem 2022. Jeden nový případ v roce 2023 se týkal antisubvenčního šetření bateriových elektrických vozidel z Číny, které Komise zahájila z vlastního podnětu v reakci na hrozbu hospodářské újmy.
Díky pokračujícímu důraznému přístupu EU k řešení nekalého obchodu bylo na konci roku 2023 zavedeno 182 opatření, která chrání téměř půl milionu přímých pracovních míst. Účinnost těchto opatření závisí na jejich řádném prosazování s cílem zajistit, že dosáhnou požadovaného účinku. Komise proto nadále upřednostňuje sledování a opatření v případech, kdy se vývozci snaží vyhnout clu. V roce 2023 byla prošetřena čtyři opatření, u nichž existovalo podezření na obcházení, a další dvě opatření byla rozšířena na další země s cílem řešit praktiky překládky. Více než pětina stávajících opatření se zabývá praktikami obcházení, což odráží důraznou reakci Komise na tento problém.
Nárůst počtu nových šetření zahájených EU v roce 2023 odrážel nárůst počtu případů zahájených proti EU nebo jejím členským státům ze strany třetích zemí. V roce 2023 bylo zahájeno 20 těchto případů, v roce 2022 jich bylo 7. Pro dotčené vývozce z EU to představuje problém, který je ještě umocněn znepokojivým nárůstem používání ochranných opatření ze strany některých obchodních partnerů EU. Důležitou součástí práce útvarů EU pro ochranu obchodu je poskytovat vývozcům poradenství a podporu a upozorňovat na nedostatky těchto šetření ve třetích zemích s cílem zajistit trvalý přístup na trhy třetích zemí. V roce 2023 Komise úspěšně zasáhla ve dvou ochranných šetřeních; jedno v Maroku bylo ukončeno a ve druhém v Indii nebyla doporučena žádná omezení dovozu z EU.
Zpráva se rovněž zaměřuje na malé a střední podniky a na to, jak Komise pomáhá této důležité hospodářské skupině orientovat se v nástrojích na ochranu obchodu. V posledních letech byly malé a střední podniky neúměrně zasaženy řadou krizí: od pandemie COVID-19, přes vojenskou agresi Ruska vůči Ukrajině po energetickou krizi a nárůst inflace. Malé a střední podniky se stále potýkají s nestabilitou a jsou zranitelnější vůči omezením dodávek, nedostatku pracovních sil, ale také nekalé hospodářské soutěži, která narušuje rovné podmínky. Komise je odhodlána zajistit, aby malé a střední podniky měly stejný přístup k nástrojům na ochranu obchodu a možnost využívat je stejně jako větší společnosti. Opatření na ochranu obchodu mají na malé a střední podniky významný dopad, přičemž jen antidumpingová opatření týkající se keramických obkládaček a dlažby chrání více než 100 000 pracovních míst.
Závěrem zpráva poukazuje na některé hlavní výzvy, vývoj a úspěchy v oblasti ochrany obchodu za posledních pět let.
I Uplatňování nástrojů na ochranu obchodu v roce 2023
1.Vyšetřovací činnost
1.1Obecný přehled
Na konci roku 2023 měla EU 182 konečných platných opatření na podporu obchodu, z toho 120 konečných antidumpingových opatření (ve 36 případech prodloužených na základě šetření zaměřených proti obcházení), 21 antisubvenčních opatření (ve 4 případech prodloužených na základě šetření zaměřených proti obcházení) a 1 ochranné opatření. Těchto opatření bylo o 5 více než v roce 2022, čímž bylo ochráněno přibližně 493 000 přímých pracovních míst v EU.
V roce 2023 bylo provedeno 91 šetření, což je podobný počet jako v předchozích letech (99 v roce 2022). Tato šetření zahrnovala 21 původních šetření a 70 přezkumů. Na konci roku 2023 probíhalo 39 šetření.
K této zprávě je připojen pracovní dokument útvarů Komise, který poskytuje další informace a statistiky a přílohy týkající se níže uvedených oddílů.
1.2Antidumpingová a antisubvenční šetření (viz přílohy A až I)
V roce 2023 Komise zahájila 12 šetření (10 antidumpingových a 2 antisubvenční), což znamenalo návrat do období před rokem 2022. V roce 2022 Komise z důvodů uvedených v loňské zprávě zahájila mimořádně nízký počet 5 nových antidumpingových a antisubvenčních šetření.
Ačkoli šetření obvykle probíhají na základě podnětů výrobního odvětví, v roce 2023 Komise výjimečně zahájila šetření z vlastní iniciativy. Týkalo se dovozu bateriových elektrických vozidel (BEV) z Číny. Komise shromáždila důkazy o existenci široké škály čínských subvencí, jakož i o hrozbě újmy pro odvětví BEV v EU v důsledku masivního nárůstu nadměrných kapacit v Číně. Byly také zjištěny důkazy o rychle rostoucím levném a subvencovaném dovozu BEV do EU.
Počet zahájených přezkumů klesl ze 41 v roce 2022 na 31 v roce 2023. Jednalo se o 10 přezkumů stávajících opatření před pozbytím platnosti a 4 prozatímní přezkumy za účelem revize nebo úpravy úrovně zavedených opatření. Tento pokles, zejména u přezkumů před pozbytím platnosti, souvisí se skutečností, že v roce 2023 měla skončit platnost méně opatření než v předchozích letech.
Celkem bylo zahájeno 43 nových a přezkumných antidumpingových a antisubvenčních šetření, což v podstatě odpovídá roční úrovni činnosti za posledních 5 let.
V 5 antidumpingových šetřeních uložila Komise prozatímní clo a 6 antidumpingových šetření uzavřela uložením konečných cel. Jedno antisubvenční šetření (mastné kyseliny) Komise ukončila bez uložení opatření, poněvadž podnět byl stažen. Pokračovala však v antidumpingovém šetření téhož výrobku, protože ukončení nebylo v zájmu EU. V roce 2023 bylo uzavřeno 23 přezkumů před pozbytím platnosti, přičemž clo bylo potvrzeno. Dvě antidumpingová opatření pozbyla platnosti automaticky na konci pětiletého období jejich uložení.
1.3Ochranná šetření
V roce 2023 byla zkoumána dvě ochranná opatření.
Komise provedla přezkum 1 ochranného opatření, které EU uložila na dovoz některých výrobků z oceli v roce 2019, s cílem posoudit, zda je předčasné ukončení opatření odůvodněné. Přezkum ukázal, že tlak dovozu je nadále vysoký: trh EU byl pro vyvážející země i nadále atraktivní jak z hlediska objemu, tak z hlediska cen, a stále existuje vysoká míra pronikání dovozu na trh EU. V letech 2021 až 2022 se dovoz zvýšil, a to navzdory snížení spotřeby. Celosvětová nadměrná kapacita v tomto odvětví nadále rostla a vyvážející země nenašly jiná odbytiště, která by kompenzovala objem obchodu, k jehož ztrátě došlo od roku 2018 na trzích USA a EU, a proto je riziko odklonu obchodu stále aktuální/přítomné. Komise proto dospěla k závěru, že předčasné ukončení ochranného opatření dnem 30. června 2023 by ohrozilo ocelářský průmysl EU a jeho hospodářskou situaci. Na základě údajů o dovozu z předchozího roku Komise rovněž aktualizovala seznam rozvojových zemí, na které se opatření vztahuje a které jsou z něj vyloučeny. Byly provedeny další změny ochranného opatření týkajícího se oceli s cílem usnadnit obchodní toky některých výrobků mezi Velkou Británií a Severním Irskem 2 .
V lednu 2023 zahájila Komise přezkum s cílem provést rozsudek Tribunálu týkající se dvoustranného ochranného opatření uloženého v roce 2019 3 na dovoz rýže Indica z Kambodže a Myanmaru v rámci všeobecného systému preferencí. Přezkum byl ukončen v březnu 2024 opětovným uložením ochranného opatření.
1.4Ověřování v rámci šetření
Pro zajištění řádného rozhodování a správného výsledku je zásadní, aby informace použité při šetřeních na ochranu obchodu byly přesné a úplné.
V roce 2023 Komise ověřila údaje od 136 společností, 78 v EU a 58 ve třetích zemích. Většina těchto ověření se uskutečnila na místě ve společnostech, přičemž pouze 15 společností bylo ověřováno na dálku – což je postup, který byl zaveden v roce 2020 s cílem vypořádat se s cestovními omezeními v souvislosti s pandemií COVID-19.
2. Efektivní uplatňování a prosazování nástrojů na ochranu obchodu
2.1Sledování, kontrola a vymáhání opatření (viz přílohy J, K, M, Q)
Zajištění účinnosti opatření na ochranu obchodu je pro Komisi i nadále jednou z hlavních priorit. Proto sleduje dopad antidumpingových a vyrovnávacích cel na dovozní toky, přičemž v případě obcházení opatření nebo vyhýbání se clům přijímá okamžitá opatření. Toto sledování posiluje politiku EU na ochranu obchodu tím, že zajišťuje dodržování zavedených opatření a v konečném důsledku dosažení jejich zamýšleného účelu. Konečným cílem sledování je boj proti praktikám obcházení a absorpce 4 , včetně podvodů.
Obcházejí je definováno jako změna ve struktuře obchodu mezi třetími zeměmi a EU, která je způsobena praktikami, zpracovatelskými postupy nebo pracemi, pro něž mimo uložení cla neexistuje dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod. Pokud se nekontroluje, snižuje účinnost ochrany obchodu a oslabuje dopad nápravných opatření, což zemím ztěžuje řešení a nápravu nekalých obchodních praktik.
V posledních letech se Komise setkává se stále složitějšími praktikami obcházení. Méně často se používají jednodušší režimy, například „jednoduchá montáž“ dílů nebo pouhá překládka zboží přes třetí země. Ustupují postupům montáže, které vyžadují určitou úroveň průmyslové činnosti, jež může změnit povahu výrobku, přičemž přidaná hodnota ke konečnému zboží je velmi malá. Toto zboží je pak dováženo do EU a vyhne se tak placení dříve ukládaného cla.
Sledování zahrnuje průběžnou analýzu obchodních toků s přihlédnutím ke všem faktorům, které jsou nezbytné pro výklad vývoje na trhu po uložení opatření.
Jedním z aspektů, který je pečlivě sledován, jsou případy, kdy nižší nebo nulové celní sazby pro konkrétní vývozce, které jsou poskytovány na základě individuálních okolností, umožňují podvodným hospodářským subjektům vyhnout se clu prostřednictvím přemísťování pod dozorem 5 . Těmto rizikům se čelí zvláštními ustanoveními o sledování. V roce 2023 byly tyto doložky zahrnuty do všech nařízení, kterými se ukládají konečná opatření s různými individuálními celními sazbami, takže celkový počet opatření se zvláštní doložkou o sledování dosáhl počtu 62.
Pokud má Komise dostatečné důkazy, ať už z vlastního sledování, nebo z výrobního odvětví, že dochází k obcházení opatření, zahájí šetření zaměřené proti obcházení.
V roce 2023 zahájila Komise šetření zaměřená proti obcházení u čtyř opatření týkajících se překládky a montáže:
·antisubvenční opatření na dovoz bionafty z Indonésie přes Čínu a Spojené království,
·antidumpingová opatření na dovoz překližky z Ruska přes Turecko a Kazachstán, a
·antidumpingová a antisubvenční opatření na dovoz plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli pocházejících z Indonésie přes Tchaj-wan, Turecko a Vietnam.
V roce 2023 uzavřela Komise dvě šetření zaměřená proti obcházení antidumpingových opatření týkajících se plochých za tepla válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli pocházejících z Indonésie a některých příslušenství (fitinků) pro trouby a trubky pro svařování na tupo z nerezavějící oceli pocházejících z Číny. V obou případech Komise zjistila, že opatření byla obcházena prostřednictvím operací v jiných zemích. V případě plochých za tepla válcovaných výrobků z nerezavějící oceli byla opatření rozšířena na dovoz z Turecka a v případě ocelových trub a potrubních tvarovek byla opatření rozšířena na dovoz z Malajsie.
V roce 2023 Komise rovněž ukončila antiabsorpční šetření opatření týkajících se kabelů z optických vláken pocházejících z Číny, které vedlo k výraznému zvýšení uložených cel.
Kromě výše popsaných opatření proti obcházení a absorpci Komise rovněž upozorňuje celní orgány a průmyslová sdružení EU na případy, kdy by mohly nastat problémy. Proto je také vybízí, aby sledovali a kontrolovali obchodní toky, dovážené zásilky a poskytovali zpětnou vazbu. K tomu přispívá úzká spolupráce s donucovacími orgány (Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a orgány členských států).
V roce 2023 Komise nadále sledovala závazky, které přijala od vyvážejících výrobců kyseliny citronové v Číně a bionafty v Argentině s cílem zajistit, aby vývozci dodržovali své povinnosti a aby pozastavení cel, která jim byla umožněna, byla skutečně odůvodněná. Počátkem roku 2024 však Komise odvolala přijetí závazků týkajících se kyseliny citronové z důvodu porušení podmínek a důvěry a na vývozce bylo uvaleno antidumpingové clo.
Systém sledování ex post dovozu oceli a hliníku pokračoval i v roce 2023, kdy byly údaje každý měsíc zveřejňovány v oddíle věnovaném obchodu na internetových stránkách Komise 6 . Toto sledování poskytuje informace o dovozních tocích výrobků, na které se vztahují opatření USA podle § 232.
2.2Soudní přezkum prováděný soudy EU (příloha S)
V roce 2023 vydaly Tribunál a Soudní dvůr 25 rozsudků a rozhodnutí v případech týkajících se nástrojů na ochranu obchodu. Tribunál vydal 14 rozsudků, zatímco Soudní dvůr rozhodl o 10 odvoláních (z nichž jedno se týkalo návrhu na vstup vedlejšího účastníka do řízení) a jedné žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce. V roce 2023 bylo zahájeno 18 nových soudních řízení ve věcech týkajících se nástrojů na ochranu obchodu – 9 u Tribunálu a 9 u Soudního dvora.
V roce 2023 se judikatura zabývala několika důležitými tématy, která jsou popsána v pracovním dokumentu útvarů Komise. Dvě obzvláště významné otázky, které byly poprvé předmětem soudního přezkumu a které Soudní dvůr potvrdil, byly: jak Komise řeší přidělování přeshraničních finančních příspěvků v antisubvenčních šetřeních; a metodika výpočtu dumpingu v případech týkajících se dovozu ze zemí, kde dochází ke státem vyvolanému zkreslení hospodářství – tj. čl. 2 odst. 6a základního antidumpingového nařízení 7 . K dalším nárokům, které se objevily v soudních věcech, patřily: důsledky porušení závazků; cenové účinky, cenové podbízení a prodej pod cenou (rozpětí újmy 8 ); definice reprezentativního sdružení dovozců nebo vývozců a analýza podstatných zkreslení a zahájení přezkumů před pozbytím platnosti. Komisi byla ve všech uvedených otázkách vítěznou stranou, s výjimkou poslední z nich, která je předmětem odvolání.
3.Sociální a environmentální normy v rámci nástrojů na ochranu obchodu
Změny právních předpisů EU na ochranu obchodu v letech 2017 a 2018 odrážejí závazek EU dodržovat vysoké sociální a environmentální standardy.
Po zavedení metodiky výpočtu dumpingu v roce 2017 pro případy, kdy zásahy státu významně narušují trh, musí být pro stanovení nezkreslené běžné hodnoty vybrána vhodná reprezentativní země. Pokud existuje více než jedna země s vhodnými dostupnými údaji, může Komise při výběru reprezentativní země zohlednit rozdíly v úrovni sociální a environmentální ochrany v navrhovaných zemích.
Ve dvou antidumpingových případech, kdy byla použita metodika podstatných zkreslení, se v roce 2023 otázka sociálních a environmentálních standardů v procesu výběru reprezentativní země neřešila. V obou případech měla příslušné dostupné údaje pouze jedna potenciální reprezentativní země.
Legislativní změny provedené v červnu 2018 za účelem modernizace ochrany obchodu zavedly další případy, kdy šetření při výpočtu rozpětí újmy zohledňují sociální a environmentální aspekty. Výrobní náklady výrobního odvětví EU mohou konkrétně zahrnovat náklady na dodržování mnohostranných environmentálních dohod a úmluv Mezinárodní organizace práce během doby platnosti jakýchkoliv opatření. Zahrnují například dodatečné budoucí náklady na zajištění souladu se systémem EU pro obchodování s emisemi, který je základem politiky EU v oblasti dodržování mnohostranných dohod o životním prostředí. V každém případě byly dodatečné náklady pro výrobce v EU založeny na odhadované ceně povolenek EU, které by musely být zakoupeny během období, kdy byla opatření zavedena. Tyto náklady se objevily v následujících pěti (z celkem šesti) antidumpingových případech, které skončily v roce 2023 uložením konečných opatření: hliníková kola (Maroko), mastné kyseliny (Indonésie), keramické obkládačky a dlažba (Indie/Turecko) a polyesterová příze (Čína). Připočtení těchto nákladů zvýšilo ceny, které nepůsobí újmu 9 , a tedy i rozpětí újmy. Uložená opatření však nebyla vždy přímo ovlivněna, protože vycházela z dumpingových rozpětí 10 . Dopad na konečnou úroveň opatření se projeví pouze v případě, že uložená cla vycházejí z rozpětí újmy.
4.Činnost úředníka pro slyšení
Úkolem úředníka pro slyšení je zajistit, aby zúčastněné strany, jichž se týkají postupy nebo opatření podle právních předpisů EU v oblasti mezinárodního obchodu, mohly účinně uplatňovat svá procesní práva, například právo být slyšen. V roce 2023 obdržel úředník pro slyšení 16 žádostí o zásah, z nichž 15 se týkalo řízení na ochranu obchodu (13 žádostí od vyvážejících výrobců a 2 od uživatelů v EU), včetně 3 žádostí o prodloužení lhůty pro podání připomínek. Hlavní záležitosti vznesené v žádostech se týkaly dodatečných informací nebo námitek proti skutečnostem a zjištěním. Ve dvou případech vznesly zúčastněné strany námitky nad rámec mandátu úředníka pro slyšení, např. okamžité ukončení šetření a přiznání statusu zúčastněné strany pro některou společnost. V dalším případě zúčastněná strana svou žádost stáhla a v několika případech obdržel úředník pro slyšení žádosti, které byly v zásadě adresovány útvarům odpovědným za šetření.
V roce 2023 se neuskutečnila žádná slyšení, protože úředník pro slyšení zavedl praxi, kdy žádá zúčastněné strany, aby své obavy nejprve sdělily útvarům Komise odpovědným za šetření, než aby jim poskytl okamžité slyšení. V roce 2023 se zúčastněným stranám podařilo vyřešit své obavy přímo s týmy, které vedly šetření. Úředník pro slyšení pozorně sledoval proces řešení a zůstal zúčastněným stranám k dispozici.
Úředník pro slyšení zjistil, že procesní práva stran byla ve všech případech dodržena.
Závěrem lze říci, že v průběhu roku 2023 probíhala příkladná spolupráce mezi úředníkem pro slyšení a útvary pro nástroje na ochranu obchodu.
5.Reakce na činnosti v oblasti ochrany obchodu vůči EU
EU je jedním z předních světových vývozců, a proto je často terčem šetření na ochranu obchodu ze strany třetích zemí. Ačkoliv právo používat nástroje na ochranu obchodu v souladu s pravidly WTO není zpochybňováno, šetření prováděná třetími zeměmi někdy nemusí splňovat požadované standardy. Opatření uložená na základě těchto šetření se pro výrobní odvětví EU stávají vážnou a neodůvodněnou překážkou v přístupu na trhy třetích zemí.
Komise proto pravidelně sleduje šetření prováděná třetími zeměmi a zasahuje s cílem podpořit výrobní odvětví EU nebo členských států. Cílem zásahů Komise je minimalizovat negativní dopad, který mohou mít na společnosti z EU neoprávněná nebo nespravedlivá opatření na ochranu obchodu na vývozních trzích.
Pokud třetí země zahájí proti EU šetření týkající se nástrojů na ochranu obchodu, Komise v případě potřeby zasáhne, aby zpochybnila řízení nebo tvrzení, které nemusí být v souladu s pravidly WTO. V průměru Komise zasáhne přibližně v 50 případech ročně, a to prostřednictvím písemných podání orgánům provádějícím šetření a účastí na slyšeních s cílem zajistit dodržování práv a zájmů vývozců z EU.
V několika případech vedly zásahy Komise k příznivějšímu výsledku pro vývozce z EU, než kterého by bylo jinak dosaženo. Úspěchy Komise v roce 2023 jsou popsány v přiloženém pracovním dokumentu útvarů Komise, přičemž některé příklady jsou uvedeny níže.
·V říjnu 2022 zahájilo Maroko ochranné šetření týkající se dovozu duší pro jízdní kola, velocipedy, motocykly a skútry, které by mohlo mít dopad na vývoz z EU ve výši přibližně 2 milionů EUR. Komise okamžitě zasáhla a upozornila na nedostatky v zahájení řízení i v analýze újmy a příčinné souvislosti. Dne 3. července 2023 se Maroko rozhodlo ukončit šetření bez uložení opatření.
·V říjnu 2022 zahájila Indie ochranné šetření dovozu polyvinylchloridu. Komise důrazně hájila vývoz z EU v hodnotě 48 milionů EUR, předložila písemné stanovisko a zúčastnila se veřejného slyšení. V květnu 2023 vydala Indie zjištění, v nichž doporučuje zavedení množstevních omezení na dovoz z Číny, USA, Tchaj-wanu a Ruska. Nebylo doporučeno uložit omezení na dovoz z EU. Toto šetření stále probíhá.
·V roce 2023 Komise rovněž zasáhla do antidumpingového šetření týkajícího se dusičnanu amonného z Litvy, které v červnu 2022 zahájila Australská antidumpingová komise. Hospodářský zájem EU činil přibližně 5 milionů EUR. Šetření bylo ukončeno v srpnu 2023 z důvodu neexistence újmy.
·V únoru 2023 zahájily USA antidumpingové šetření týkající se výrobků z pocínovaného plechu z Německa a Nizozemska. Hospodářský zájem na tomto případu byl velmi významný a činil 1 miliardu EUR, což je více než v jakémkoli jiném případu obchodní ochrany USA vůči EU nebo jejím členským státům. Komise byla v šetření velmi aktivní a v lednu 2024 bylo šetření oficiálně ukončeno.
Na konci roku 2023 bylo v platnosti 176 opatření na ochranu obchodu, která měla dopad na vývoz z EU; o šest více než v roce 2022. Celkový počet platných opatření začal po krátkém poklesu na 170 v roce 2022 opět stoupat. Antidumpingové opatření je nadále nejpoužívanějším nástrojem na ochranu obchodu. V roce 2023 existovalo 127 antidumpingových opatření, 42 ochranných opatření a 7 antisubvenčních opatření, zatímco v roce 2022 existovalo 126 antidumpingových opatření, 37 ochranných opatření a 7 antisubvenčních opatření.
USA jsou i nadále nejčastějším uživatelem nástrojů na ochranu obchodu proti vývozu z EU, přičemž v platnosti je 38 opatření. Následují Čína a Turecko s 18 opatřeními, zatímco Brazílie a Indonésie mají po 11 opatřeních. Dalšími aktivními uživateli nástrojů na ochranu obchodu jsou Kanada s 9 platnými konečnými opatřeními, následovaná Austrálií, Madagaskarem a Jihoafrickou republikou, kdy každá tato země měla v roce 2023 v platnosti 7 opatření proti vývozu z EU.
V roce 2023 bylo proti EU / členským státům zahájeno 20 nových šetření, což je výrazný nárůst oproti roku 2022, kdy jich bylo pouze 7, což je jeden z nejnižších počtů za poslední desetiletí. Nová ochranná šetření představovala 60 % nových případů (12 z 20 případů), zatímco ostatních 8 případů se týkalo antidumpingových šetření. Indonésie a Madagaskar se vyznačují tím, že v uplynulém roce zahájily značný počet nových ochranných šetření, a to 5, respektive 4 šetření.
Podobný trend byl pozorován i při zavádění nových opatření. Z 11 nových opatření, která ovlivňují vývoz z EU v roce 2023, bylo 7 ochranných opatření a ostatní byla antidumpingová opatření. Pro srovnání, v roce 2022 bylo uloženo 12 opatření, z nichž pouze 2 byla ochranná opatření a ostatní antidumpingová opatření. V roce 2023 zavedl jen Madagaskar 3 nová ochranná opatření.
Tento nárůst používání ochranných šetření je obzvláště znepokojivý vzhledem k tomu, že podle pravidel WTO se ochranná opatření vztahují na dovoz ze všech zemí původu, na rozdíl od opatření zaměřených pouze na země původu, ve kterých existují nespravedlivé obchodní podmínky. Ochranná opatření jsou proto nejpřísnější ze všech obchodních nápravných opatření a měla by být používána pouze v reakci na prudký nárůst dovozu způsobený nepředvídaným vývojem a při splnění přísných kritérií. Komise zasáhla ve všech případech, kdy byly zjištěny systémové problémy a nedostatky.
6.Činnosti související s WTO
Dvakrát ročně, na jaře a na podzim, pořádá WTO zasedání Výboru pro subvence a vyrovnávací opatření, Výboru pro antidumpingová opatření a Výboru pro ochranná opatření. V souvislosti s Výborem pro antidumpingová opatření také WTO hostí pracovní skupiny pro provádění, v nichž členové sdílejí svůj praktický přístup k těmto šetřením. Konají se také neformální setkání pro „Přátele šetření ochranných opatření“. V květnu 2023 navíc WTO uspořádala seminář pro vedoucí orgánů provádějících šetření.
Tato setkání dávají členům WTO příležitost sledovat provádění dohod ze strany orgánů provádějících šetření a jsou fórem pro výměnu názorů a obav týkajících se případů ochrany obchodu. EU se aktivně účastní všech výborů, kde vznáší otázky, které jsou předmětem obav a obhajuje své kroky.
Ve Výboru pro antidumpingová opatření EU vyjádřila obavy ohledně šetření USA týkajícího se mimo jiné výrobků z pocínovaného plechu z Německa a Nizozemska (šetření proti Nizozemsku bylo ukončeno v lednu 2024). EU zdůraznila nedostatek důkazů o dumpingu a tvrdila, že se tento případ rovná ochrannému šetření, které se týká téměř veškerého dovozu do USA. V některých případech, včetně případů týkajících se hlavičkových plochých profilů z Turecka, mastných kyselin z Indonésie a trub a trubek z tvárné litiny z Indie, se EU bránila kritice ze strany ostatních členů. Vyvrátila také neopodstatněnou kritiku Číny týkající se dlouhého trvání některých opatření.
EU se účastnila antidumpingové pracovní skupiny pro provádění, která se v roce 2023 sešla pouze jednou. Diskuse se soustředila na analýzu cen a posouzení příčin újmy při vyšetřování antidumpingových opatření.
Podle Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních měla být oznámení o subvencích, která se podávají každý druhý rok, podána v roce 2023. Z aktualizované zprávy sekretariátu WTO o oznámeních vyplývá, že své oznamovací povinnosti podle Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních splnila jen o něco více než třetina členů. Komise předložila oznámení o subvencích EU, které se týká subvencí poskytovaných na úrovni EU i členských států. EU prosazovala větší dodržování oznamovací povinnosti. S cílem pomoci ostatním členům WTO při této činnosti se Komise v červnu 2023 zúčastnila akce pořádané sekretariátem WTO, která se týkala toho, jak podávat oznámení o subvencích.
Na pravidelném zasedání Výboru pro subvence a vyrovnávací opatření obhajovala EU v reakci na kritiku Číny své rozhodnutí zahájit antisubvenční šetření bateriových elektrických vozidel z Číny. EU vznesla otázku týkající se rozhodnutí Číny na základě přezkumu před pozbytím platnosti, že bude pokračovat v opatřeních týkajících se bramborového škrobu z EU, přestože subvence nejsou specifické ani napadnutelné. Členové výboru rovněž diskutovali o dopadu subvencí na vytváření nadměrných kapacit a o dopadech na rozvojové země.
Ve Výboru pro ochranná opatření několik zemí kritizovalo, že ochranná opatření se celosvětově množí a že jsou ukládána na dlouhá období, přičemž jejich prodloužení se stává standardem. Rovněž byly vyjádřeny obavy, že ochranná opatření jsou často ukládána současně s antidumpingovými, vyrovnávacími a dalšími jednostrannými opatřeními na tentýž výrobek. EU obhájila své ochranné opatření v oblasti oceli před kritikou ze strany několika zemí, které tvrdily, že toto opatření mělo být ukončeno, a nikoliv prodlouženo. EU vyjádřila obavy z obecných ochranných praktik ostatních členů, zejména ze znepokojivého sklonu Indonésie k nadměrnému využívání a zneužívání tohoto nástroje, přičemž standardy pro jeho zavádění, zveřejňování a transparentnost jsou nedostatečné. Nebylo dosaženo shody ohledně návrhu USA na převedení neformální skupiny „Přátelé ochranných šetření“ do výboru, a to z důvodu nesouhlasu Indie.
V květnu 2023 uspořádala WTO seminář pro vedoucí orgánů provádějících šetření, který má přivést ke společnému stolu úředníky s rozhodovací pravomocí za účelem otevřené výměny informací, myšlenek a osvědčených postupů. Proběhly diskuse o tématech, jako je vývoj právních předpisů a praxe, výzvy související se zdroji a odbornou přípravou, provádění šetření během pandemie, jakož i správní, rozhodčí a soudní přezkumy.
V červnu 2023 přijala EU jménem 27 členských států Dohodu WTO o subvencích na rybolov, která byla uzavřena na 12. konferenci ministrů v předchozím roce. Dohoda vstoupí v platnost, jakmile ji přijmou dvě třetiny členů WTO. Na úrovni WTO pokračovala jednání o zbývajících otázkách, aby bylo dosaženo komplexní dohody.
Také v roce 2023 pokračovala EU a další podobně smýšlející členové WTO v činnostech souvisejících se subvencemi v rámci iniciativy WTO pro reformu subvencí na fosilní paliva 11 a v rámci strukturovaných diskusí o obchodu a environmentální udržitelnosti 12 .
V roce 2023 se třístranná spolupráce s USA a Japonskem nadále zaměřovala na řešení politik a postupů narušujících trh, včetně subvencí, které v současné době nejsou dostatečně řešeny pravidly WTO. Partneři se rovněž zaměřili na zjišťování konkrétních příkladů a výměnu informací o netržním chování v různých odvětvích a na potenciální nástroje k řešení zjištěných praktik.
II Malé a střední podniky a nástroje na ochranu obchodu
Malé a střední podniky jsou páteří hospodářství Evropské unie. 24 milionů malých a středních podniků v EU tvoří 99 % všech podniků v EU, zajišťují dvě třetiny pracovních míst v soukromém sektoru v EU a jsou pevně zakotveny v místních komunitách. Tvoří více než polovinu přidané hodnoty v nefinančním podnikatelském sektoru EU a jsou živnou půdou pro inovace, rozmanitost a rovnost v Evropě. Malé a střední podniky mají zásadní význam pro zelenou a digitální transformaci EU a pro její dlouhodobou prosperitu 13 .
Pro tyto společnosti jsou zejména důležité rovné podmínky, protože jsou obzvláště zranitelné vůči škodlivým účinkům nekalé hospodářské soutěže. Obecně, i když to neplatí vždy, mají méně zkušeností, znalostí a zdrojů, pokud jde o účast na šetřeních na ochranu obchodu.
Na malé a střední podniky se však v šetřeních na ochranu obchodu vztahují stejná práva a povinnosti jako na větší společnosti, neboť právní požadavky jsou stejné bez ohledu na velikost společnosti. Patří mezi ně úroveň důkazů požadovaných v podnětu, lhůty pro odpovědi na dotazníky nebo předložení informací, přístup ke spisům, spolupráce atd. Vzhledem k omezeným zdrojům a kapacitám malých a středních podniků se Komise pokusila nalézt praktické způsoby, jak minimalizovat případné obtíže, s nimiž se mohou při používání ochrany obchodu setkat.
Význam pomoci malým a středním podnikům v přístupu k nástrojům na ochranu obchodu byl formálně uznán v roce 2018, kdy byly nástroje na ochranu obchodu modernizovány a Evropský parlament a Rada zahrnuly konkrétní odkazy do základního antidumpingového nařízení 14 (čl. 5 odst. 1a) a antisubvenčního nařízení 15 (čl. 10 odst. 1a).
Informace pro malé a střední podniky
Již v roce 2004 byla zřízena asistenční služba pro otázky ochrany obchodu určená pro malé a střední podniky, která se zabývá otázkami malých a středních podniků obecné nebo specifické povahy. Od té doby tuto službu využila řada těchto společností, přičemž v roce 2018 byla asistenční služba pro malé a střední podniky modernizována a v rámci provedení modernizace získala oficiální status.
Komise zároveň zveřejnila příručku o nástrojích na ochranu obchodu zaměřenou konkrétně na malé a střední podniky 16 , a to na specializovaných internetových stránkách pro malé a střední podniky 17 , která byla rovněž spuštěna v červnu 2018. Tyto internetové stránky pomáhají těmto společnostem orientovat se v systému nejen v rámci EU, ale také v případě, že se jich týká šetření na ochranu obchodu ve třetích zemích.
V roce 2020 tyto iniciativy ocenil Evropský účetní dvůr ve své auditní zprávě o nástrojích na ochranu obchodu EU 18 . Zpráva však vyzvala Komisi, aby šla ještě dále a „[zvýšila] povědomí o nástrojích na ochranu obchodu [...], přičemž zvláštní pozornost by měla věnovat specifickým potřebám malých a středních podniků“. V roce 2021 Komise na základě tohoto doporučení vypracovala a zveřejnila podrobnou příručku sestávající ze sedmi modulů pro šetření na ochranu obchodu, kterou v roce 2022 zpřístupnila online ve všech úředních jazycích EU 19 .
Různé příručky byly doplněny o odbornou přípravu a informativní setkání, které byly poskytovány přímo malým a středním podnikům, ať už se jedná o výrobce, uživatele nebo dovozce, a to prostřednictvím Dnů přístupu na trh ve Francii, Chorvatsku, Itálii a Estonsku a také online, aby se zajistil širší dosah v celé EU. Tato setkání, která se v roce 2023 konala častěji, byla pro některé malé a střední podniky často první zkušeností v oblasti ochrany obchodu. Členské státy byly vyzvány, aby o těchto informativních setkáních informovaly své malé a střední podniky s cílem posílit oslovení malých a středních podniků a zvýšit jejich povědomí o možnostech a příležitostech v rámci nástrojů na ochranu obchodu, které mají k dispozici.
Praktická pomoc malým a středním podnikům při šetření
Komise podporuje výrobní odvětví EU, včetně malých a středních podniků, ve všech fázích šetření na ochranu obchodu. Podávání podnětů může být pro tyto společnosti náročné, přičemž nedávno aktualizovaná příručka ve všech úředních jazycích EU poskytuje v tomto směru užitečnou pomoc 20 . Malé a střední podniky může tímto procesem provést také Úřad pro podněty v rámci útvarů pro ochranu obchodu. Například v roce 2022 zahájila Komise antidumpingové šetření dovozu ocelových hlavičkových plochých profilů z Číny a Turecka. Výrobci tohoto výrobku v EU jsou výhradně malé a střední podniky a podnět vypracoval jeden výrobce z řad malých a středních podniků pod vedením Úřadu pro podněty. Výsledkem tohoto šetření bylo uložení opatření na začátku ledna 2024.
Při provádění šetření Komise pokud možno sladí období šetření s rozpočtovými roky. Pomůže to malým a středním podnikům tím, že se sníží zátěž a složitost při vyplňování dotazníků. Komise pomáhá malým a středním podnikům i při vyplňování těchto dotazníků, které jsou nezbytné pro provedení šetření.
Při šetřeních, kde je vyžadován výběr vzorku a kde je výrobní odvětví roztříštěné a sestává z malých a středních podniků, Komise zajistí, aby byl vzorek reprezentativní pro všechny velikosti společností. Kromě toho se při analýze újmy zohledňuje složení výrobního odvětví. Například v roce 2023 Komise uložila konečné antidumpingové clo na keramické obkládačky a dlažbu z Indie a Turecka. Zohlednila roztříštěnost výrobního odvětví keramických obkládaček a dlažeb v EU, které tvoří více než 300 společností, z nichž přibližně 240 jsou malé a střední podniky. Proto byly některé údaje o újmě váženy s cílem zajistit, aby výsledky velkých výrobců nebyly ve zjištěních ohledně újmy nadměrně zastoupeny a aby byla řádně zohledněna situace malých a středních výrobců.
V roce 2022 více než 690 000 malých a středních podniků v EU vyváželo mimo EU, což představuje 95 % všech vyvážejících společností v EU a vytváří 30 % celkové hodnoty vývozu EU 21 . Tato vývozní činnost může být ovlivněna šetřeními na ochranu obchodu ve třetích zemích. Příručka pro malé a střední podniky 22 vybízí malé a střední podniky, jichž se týkají případy ochrany obchodu z strany třetích zemí, aby se obrátily na oddělení GŘ pro obchod, která tyto případy sledují, a vyžádaly si informace a pokyny, jak postupovat.
Šetření zahrnující malé a střední podniky
Navzdory výzvám, které představuje právní a technická povaha šetření na ochranu obchodu, existuje v EU několik výrobních odvětví s vysokým podílem malých a středních podniků, které úspěšně využívají ochranu nástrojů EU na ochranu obchodu a těží z ní. Keramický průmysl je ukázkovým příkladem, kde má ochrana obchodu vliv. Opatření týkající se keramického nádobí, obkládaček a dlažby z Číny a keramických obkládaček a dlažby z Indie a Turecka měla zásadní význam pro ochranu domácí výroby, podporu investic a zachování více než 100 000 pracovních míst v EU. Evropské výrobní odvětví jízdních kol je dalším odvětvím, jehož existence v EU je do značné míry výsledkem ochrany před jízdními koly z Číny za dumpingové ceny.
Existují i další výrobní odvětví se silným zastoupením malých a středních podniků, která rovněž využívají ochranu poskytovanou nástroji na ochranu obchodu. Patří mezi ně producenti pstruhů, jež obnášejí více než 700 malých a středních podniků, v jejichž případě byla v roce 2015 uložena vyrovnávací opatření na dovoz z Turecka, která byla v květnu 2021 prodloužena. Antidumpingová a antisubvenční opatření uložená v roce 2018 na pneumatiky pocházející z Číny jsou v současné době předmětem přezkumu před pozbytím platnosti. V původním šetření zahrnovalo toto výrobní odvětví nejméně 380 malých a středních podniků zabývajících se protektorováním pneumatik. V roce 2023 Komise uložila konečné antidumpingové clo na opětovně plnitelné sudy keg z korozivzdorné oceli z Číny, čímž ochránila výrobní odvětví EU tvořené nízkým počtem malých a středních podniků.
Komise je odhodlána zajistit rovný přístup všem výrobním odvětvím, která trpí v důsledku dumpingového a subvencovaného dovozu. Její přístup – zvyšování povědomí a poskytování praktičtější pomoci malým a středním podnikům při šetřeních na ochranu obchodu – přináší výsledky. K tomu přispěla v nemalé míře i dobrá organizace a koordinace na straně průmyslu s podporou zavedených průmyslových sdružení nebo sdružení ad hoc vytvořených speciálně pro účely ochrany obchodu.
III Mapování pokroku: pětiletý retrospektivní pohled na nástroje na ochranu obchodu
Tato výroční zpráva je příležitostí, jak za posledních pět let, tj. od roku 2019, což byl první rok plného provádění modernizovaných právních předpisů na ochranu obchodu, do roku 2023 získat širší pohled na tuto činnost Bylo to náročné a dynamické období. V tomto období došlo zároveň k tomu, že Evropský účetní dvůr v návaznosti na tento první audit rovněž schválil uplatňování pravidel a zaujal důraznější přístup k řešení stále složitějších nekalých obchodních praktik používaných obchodními partnery Komise také zajistila, aby problémy, které přinesla pandemie COVID-19, neoslabily její odhodlání ani opatření k řádnému uplatňování ochrany obchodu, když ji průmysl potřeboval.
Do konce roku 2023 bylo zavedeno o 53 více opatření na ochranu obchodu než na konci roku 2018. Tento nárůst ze 133 na 186 opatření představuje zvýšení o 40 %. Tato dodatečná opatření znamenají, že zásluhou ochrany obchodu je nyní chráněno téměř půl milionu (493 000) pracovních míst ve výrobě v Evropě, zatímco na konci roku 2018 jich bylo 365 000. Tato pracovní místa se týkají několika odvětví, včetně ocelářství, keramiky, hliníku, výroby jízdních kol a výrobků důležitých v hodnotovém řetězci udržitelné energie, jako je solární sklo, výrobků, které jsou nezbytné pro naši zelenou transformaci, jako jsou stožáry pro větrné elektrárny, a také výrobků, které jsou zásadní pro naši digitální transformaci, jako jsou optická vlákna.
V tomto pětiletém období byla dokončena první šetření s použitím metodiky dumpingu podstatným zkreslením. Ve všech šetřeních týkajících se dovozu z Číny v tomto období byla tato metodika použita k výpočtu dumpingu, protože žadatelé poskytli důkazy o podstatném zkreslení napříč dotčenými výrobky nebo odvětvími. Obsáhlá zpráva dokumentující státem vyvolaná zkreslení v Číně 23 , jakož i její aktualizovaná verze, poskytuje spolehlivé důkazy o zkresleních v čínském hospodářství spolu s dalšími konkrétními důkazy od žadatelů. Tato metodika odhalila skutečný rozsah dumpingu v případech z Číny v porovnání s rozpětími odvozenými ze zkreslených cen nebo nákladů v Číně. V říjnu 2020 Komise rovněž zveřejnila zprávu o podstatných zkresleních vyvolaných vládou v Rusku 24 .
Zatímco antidumpingová opatření vůči Číně představují většinu činnosti, v posledních pěti letech došlo rovněž k významnému vývoji na straně antisubvenčních opatření. EU byla první jurisdikcí, která přijala antisubvenční opatření proti „přeshraniční“ finanční podpoře, kterou člen WTO poskytuje společnostem usazeným na území jiného člena WTO. Znamená to nejen bojovat s tradičními čínskými subvencemi, ale také čelit tomu, že Čína poskytuje finanční podporu svým společnostem ve třetích zemích, aby se mohly usadit např. ve volných ekonomických zónách a odtud vyvážet své zboží do EU. V roce 2020 Komise poprvé tuto finanční podporu napadla jako subvence poskytované zemí původu nebo vývozu, a to u tkanin a výrobků ze skleněných vláken z Egypta, a v druhém případě v roce 2022 u výrobků z korozivzdorné oceli válcovaných za studena z Indonésie. V březnu 2023 potvrdil postup Komise v těchto případech Tribunál vynesením přelomových rozsudků, proti nimž bylo podáno odvolání.
V posledních pěti letech byl kladen důraz na sledování a prosazování opatření. Zlepšené sledování a účinná opatření proti praktikám obcházení znamenají, že více než pětina (40) z celkového počtu 182 opatření, která jsou v současné době zavedena, se zabývá právě praktikami hospodářských subjektů, které se vyhýbají daňovým povinnostem. Komise je i nadále plně odhodlána důsledně využívat nástroje na ochranu obchodu, aby nadále chránila průmysl EU před nekalými a újmu působícími obchodními praktikami a zajistila účinné provádění těchto nástrojů.