EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 26.4.2023

COM(2023) 240 final

2023/0138(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1466/97

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Ve svém sdělení ze dne 9. listopadu 2022 Komise představila směry pro reformu rámce správy ekonomických záležitostí EU 7 , jejímž cílem je zajistit udržitelnost dluhu a podpořit udržitelný a inkluzivní růst ve všech členských státech. V těchto směrech byly navrženy větší odpovědnost členských států, zjednodušený rámec a posun směrem k většímu střednědobému zaměření ve spojení s důslednějším a soudržnějším prosazováním. Tyto směry rovněž odrážely připomínky, které vyplynuly z veřejné konzultace zahájené v říjnu 2021, kde byly ostatní orgány EU a všechny klíčové zúčastněné strany vyzvány, aby se v tomto tématu angažovaly 8 .

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Vzhledem k rozsahu změn, které jsou nutné k provedení směrů Komise z 9. listopadu 2022 týkajících se reformy rámce správy EU, má návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu nahradit nařízení (ES) č. 1466/97.

Cílem těchto tří právních předpisů je vytvořit reformovaný rámec, který se opírá o střednědobé zaměření a odpovědnost členských států a jehož cílem je věrohodné a podstatné snížení vysoké míry zadlužení a podpora udržitelného a inkluzivního růstu. Reformovaný rámec správy ekonomických záležitostí tak zachovává základní cíle rozpočtové kázně a podpory růstu Paktu o stabilitě a růstu a jeho zřizovacích ustanovení ve Smlouvě o fungování Evropské unie.

Tím, že se reformovaný rámec zaměřuje na zdravé a udržitelné veřejné finance a na podporu růstu, splňuje zároveň hlavní cíle rozpočtového paktu, který tvoří hlavu III Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii 9 (dále jen „Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě“). Kromě toho i další prvky navrhovaného právního předpisu zachovávají obsah rozpočtového paktu. Toto nařízení částečně zohledňuje požadavek rozpočtového paktu na konvergenci ke střednědobým pozicím, jež má být navržena s přihlédnutím ke specifickým problémům při snižování veřejného dluhu jednotlivých zemí (čl. 3 odst. 1 písm. b) Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě), jelikož střednědobé zaměření vychází z problémů s veřejným dluhem jednotlivých zemí. Rozpočtový pakt zdůrazňuje strukturální saldo a pro celkové posouzení souladu rovněž vyžaduje analýzu výdajů očištěných o vliv diskrečních opatření na straně příjmů (čl. 3 odst. 1 písm. b) Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě), přičemž toto nařízení tuto analýzu zachovává. Rozpočtový pakt umožňuje dočasné odchylky od střednědobého cíle nebo cesty k jeho postupnému dosažení pouze za výjimečných okolností (čl. 3 odst. 1 písm. c) Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě), jak předpokládá toto nařízení. Rozpočtový pakt stanoví, že v případě zjištěných významných odchylek od střednědobého cíle nebo od cesty k jeho postupnému dosažení musí být provedena opatření k nápravě těchto odchylek ve vymezeném časovém období (čl. 3 odst. 1 písm. e) Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě). Ve stejném duchu vyžaduje reformovaný rámec korekci odchylek od dráhy čistých výdajů stanoveného Radou. Kromě toho, pokud odchylky vedou ke schodku přesahujícímu 3 % HDP, mohl by se na členský stát vztahovat postup při nadměrném schodku. V případě členského státu s dluhem vyšším než 60 % HDP by byl postup při nadměrném schodku založený na dluhu posílen: zaměřil by se na odchylky od dráhy čistých výdajů a nahradil by stávající doporučenou hodnotu pro snižování dluhu (tzv. „pravidlo 1/20“), které ukládalo příliš náročné fiskální úsilí. Rozpočtový pakt svěřuje nezávislým vnitrostátním fiskálním institucím monitorovací úlohu, pokud jde o dodržování jeho pravidel, a ustanovení o úloze a nezávislosti těchto kontrolních institucí, která musela být podrobně popsána ve společných zásadách navržených Komisí 10 v souladu s čl. 3 odst. 2 Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě, jsou nyní plně začleněna do návrhu na změnu směrnice 2011/85. Rozpočtový pakt stanoví, že Komise a Rada hrají roli v procesu prosazování (článek 5 Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě), jak je uvedeno v návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1467/97.

Společné prvky mezi rozpočtovým paktem a reformovaným rámcem správy ekonomických záležitostí rovněž vyplývají z provádění rozpočtového paktu ve vnitrostátních právních řádech. Většina smluvních stran Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě provedla ustanovení této smlouvy ve vnitrostátním právu a vložila do něj přímou vazbu na odpovídající právní předpisy EU 11 . To platí pro střednědobý cíl a cestu k jeho postupnému dosažení, jakož i pro posouzení významného odchýlení nebo ustanovení, jež vyžadují řídit se doporučeními přijatými Radou (vše vychází z nařízení (ES) č. 1466/97).

Vzhledem k těmto společným prvkům lze mít za to, že navrhovaný reformovaný rámec správy ekonomických záležitostí začleňuje obsah fiskálních ustanovení Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě do právního rámce EU podle článku 16 Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě.

•Soulad s ostatními politikami Unie

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

•Proporcionalita

•Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti stávajících právních předpisů

Zpětná posouzení rámce správy ekonomických záležitostí EU byla zveřejněna v únoru 2020 15 a říjnu 2021 16 .

•Konzultace se zúčastněnými stranami

·uskutečnila se online konzultace s cílem shromáždit názory zúčastněných stran, občanské společnosti a občanů. Souhrnná zpráva o výsledku této konzultace byla zveřejněna v březnu 2022,

·proběhly důkladné tematické diskuse s členskými státy v Radě (ECOFIN), Euroskupině, Hospodářském a finančním výboru a Výboru pro hospodářskou politiku.

Po přijetí sdělení ze dne 9. listopadu 2022 poskytla Komise členským státům další materiály o dopadu navrhované reformy a proběhla další jednání s členskými státy v Radě a s Evropským parlamentem, která byla v tomto návrhu zohledněna:

·Evropský parlament přijal dne 15. března 2023 výroční zprávy o evropském semestru, které se rovněž zaměřily na reformu rámce správy ekonomických záležitostí EU a na budoucnost evropského semestru.

·Rada pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN) přijala dne 14. března 2023 závěry o směrech pro reformu rámce správy ekonomických záležitostí EU, které potvrdila Evropská rada ve dnech 23. a 24. března 2023.

•Posouzení dopadů

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh nemá důsledky pro rozpočet EU.

5.DALŠÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby sledování, hodnocení a podávání zpráv

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Přílohy I až VII navrhovaného nařízení obsahují tyto prvky: kritéria pro stanovení střednědobé technické trajektorie pro členské státy s veřejným dluhem nad 60 % HDP nebo schodkem veřejných financí nad 3 % HDP; informace, které mají členské státy poskytovat ve střednědobých fiskálně-strukturálních plánech; informace, které mají členské státy poskytovat ve výročních zprávách o pokroku; fungování kontrolního účtu; metodiku pro posouzení věrohodnosti Komisí; seznam společných priorit Unie a rámec pro posouzení souboru reformních a investičních závazků, které jsou podkladem pro prodloužení období fiskální korekce.

2023/0138 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1466/97

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 6 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (poznámka pod čarou),

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Koordinace hospodářských politik členských států v rámci Unie, jak stanoví Smlouva o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), zahrnuje dodržování hlavních zásad, jimiž jsou stabilní ceny, zdravé veřejné finance a měnové podmínky a udržitelná platební bilance.

(2)Pakt o stabilitě a růstu, který se původně skládal z nařízení Rady (ES) č. 1466/97 19 , nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 20 a usnesení Evropské rady ze dne 17. června 1997 o Paktu o stabilitě a růstu 21 , je založen na cíli zdravých a udržitelných veřejných financí jako prostředku k posílení podmínek pro cenovou stabilitu a pro silný udržitelný růst založený na finanční stabilitě, čímž podporuje dosažení cílů Unie v oblasti udržitelného a inkluzivního růstu a zaměstnanosti.

(3)Rámec správy fiskálních záležitostí, který je předmětem tohoto nařízení, je součástí evropského semestru, který zahrnuje rovněž koordinaci širších hospodářských politik a politik zaměstnanosti členských států a dohled nad nimi v souladu s články 121 a 148 Smlouvy o fungování EU.

(4)Zapojení sociálních partnerů, organizací občanské společnosti a dalších příslušných zúčastněných stran do evropského semestru je klíčové pro zajištění odpovědnosti a transparentní a inkluzivní tvorby politik.

(5)Rámec správy ekonomických záležitostí Unie by měl být upraven tak, aby lépe zohledňoval rostoucí různorodost fiskálních pozic, výzev týkajících se veřejného dluhu a dalších slabých míst napříč členskými státy. Důrazná politická reakce na pandemii COVID-19 se ukázala jako vysoce účinná při zmírňování hospodářských a sociálních škod způsobených krizí, avšak krize vedla k výraznému zvýšení míry zadlužení veřejného a soukromého sektoru a ukázala, že je důležité postupně, trvale a prorůstově snižovat míru zadlužení na obezřetnou úroveň a řešit makroekonomické nerovnováhy, přičemž je třeba věnovat náležitou pozornost cílům v oblasti zaměstnanosti a v sociální oblasti. Zároveň by měl být rámec správy ekonomických záležitostí Unie upraven tak, aby pomohl řešit střednědobé a dlouhodobé výzvy, jimž Unie čelí, včetně dosažení spravedlivé digitální a zelené transformace, včetně právního rámce pro klima 22 , zajištění energetické bezpečnosti, otevřené strategické autonomie, řešení demografických změn, posílení sociální a hospodářské odolnosti a provádění strategického kompasu pro bezpečnost a obranu, což vše vyžaduje reformy a trvale vysokou úroveň investic v nadcházejících letech.

(6)Rámec správy ekonomických záležitostí Unie by měl klást důraz na udržitelnost dluhu a udržitelný a inkluzivní růst, a proto by měl rozlišovat mezi členskými státy tím, že zohlední jejich výzvy týkající se veřejného dluhu a umožní fiskální trajektorie pro jednotlivé země.

(7)Postup mnohostranného dohledu stanovený v čl. 121 odst. 2, 3 a 4 a čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování EU by měl v souladu s podrobnějšími pravidly sledovat celou škálu hospodářského vývoje a vývoje zaměstnanosti v jednotlivých členských státech a v Unii. Patří sem zjišťování makroekonomické nerovnováhy a prevence a náprava nadměrné nerovnováhy, jak je stanoveno v nařízeních Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1174/2011 23 a (EU) č. 1176/2011 24 . Pro sledování tohoto hospodářského vývoje a vývoje zaměstnanosti by členské státy měly předkládat informace ve formě střednědobých fiskálně-strukturálních plánů.

(8)Proto by měla být stanovena podrobná pravidla týkající se obsahu, předkládání, posuzování a sledování národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů s cílem podpořit udržitelnost dluhu a udržitelný a inkluzivní růst v členských státech a zabránit prostřednictvím střednědobého plánování vzniku nadměrných schodků veřejných financí.

(9)Národní střednědobé fiskálně-strukturální plány by měly spojovat fiskální, strukturálněreformní a investiční závazky každého členského státu a měly by být základem rámce správy ekonomických záležitostí Unie. Každý členský stát by měl předložit střednědobý plán, který stanoví jeho fiskální trajektorii, jakož i prioritní veřejné investice a reformní závazky, které společně zajistí trvalé a postupné snižování dluhu a udržitelný a inkluzivní růst, přičemž se vyhne procyklické fiskální politice, a také širší reformní a investiční závazky, včetně závazků týkajících se zelené a digitální transformace, sociální a ekonomické odolnosti a provádění evropského pilíře sociálních práv. Po dobu trvání Nástroje pro oživení a odolnost 25 by měly být řádně zohledněny závazky přijaté v národních plánech pro oživení a odolnost.

(10)S procesem evropského semestru jsou synchronizovány také fondy politiky soudržnosti. Investice a reformy v rámci politiky soudržnosti, jakožto dlouhodobé investiční politiky rozpočtu EU, by měly být při sestavování národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů rovněž náležitě zohledněny. Každý členský stát by měl rovněž vysvětlit, jak jeho národní střednědobý fiskálně-strukturální plán zajistí soulad s výdaji na programy EU, které jsou plně kompenzovány příjmy z fondů EU a příslušným vnitrostátním spolufinancováním.

(11) Předložení národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu by měl předcházet technický dialog s Komisí s cílem zajistit soulad s ustanoveními tohoto nařízení. Na základě doporučení Komise by Rada měla stanovit dráhu čistých výdajů a schválit reformní a investiční závazky, včetně těch, které byly přijaty pro případné prodloužení období korekce.

(12)V zájmu zjednodušení fiskálního rámce Unie a zvýšení transparentnosti by měl jako základ pro stanovení fiskální cesty a provádění ročního fiskálního dohledu pro každý členský stát sloužit jediný operační ukazatel zakotvený v udržitelnosti dluhu. Tento jediný operační ukazatel by měl být založen na čistých primárních výdajích financovaných z vnitrostátních zdrojů, tj. výdajích očištěných o diskreční opatření na straně příjmů a s vyloučením úrokových výdajů, jakož i cyklických výdajů v nezaměstnanosti a výdajů na programy Unie, které jsou plně kompenzovány příjmy z fondů Unie. Tento ukazatel umožňuje makroekonomickou stabilizaci, neboť není ovlivněn působením automatických stabilizátorů, včetně výkyvů příjmů a výdajů, které jsou mimo přímou kontrolu veřejné správy.

(13)Komise by měla členským státům poskytnout při vypracovávání jejich střednědobého fiskálně-strukturálního plánu vodítko v podobě technické trajektorie založené na minimální fiskální korekci, která uvede dluh členského státu na věrohodně sestupnou dráhu nebo jej udrží na obezřetné úrovni. Měla by také zajistit, aby poměr veřejného dluhu na konci plánovacího horizontu klesl pod úroveň v roce předcházejícím začátku technické trajektorie. Udržitelnost tohoto snížení dluhu by měla být výsledkem vhodných fiskálních politik.

(14)Technická trajektorie navržená Komisí by měla rovněž zajistit, aby byl schodek veřejných financí snížen pod referenční hodnotu 3 % hrubého domácího produktu (HDP) a byl pod touto hodnotou udržen.

(15)Aby bylo možné posoudit, zda jsou ke konci čtyřletého prováděcího období národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu nutné další korekce, měla by Komise znovu vyhodnotit situaci a předložit novou technickou trajektorii, pokud je veřejný dluh členského státu stále vyšší než referenční hodnota 60 % HDP nebo pokud je jeho schodek veřejných financí vyšší než referenční hodnota 3 % HDP.

(16)Každý národní střednědobý fiskálně-strukturální plán by měl uvádět svůj status v souvislosti s vnitrostátními postupy, zejména zda byl plán předložen vnitrostátnímu parlamentu a zda jím byl schválen. V plánu by mělo být rovněž uvedeno, zda měl vnitrostátní parlament možnost projednat doporučení Rady k předchozímu plánu a případná další doporučení či rozhodnutí Rady nebo varování ze strany Komise.

(17)Pokud členské státy ve svém střednědobém fiskálně-strukturálním plánu použijí předpoklady, které se liší od standardního rámce Komise pro střednědobé projekce dluhu, měly by tyto rozdíly transparentně a na základě řádných ekonomických argumentů vysvětlit a patřičně odůvodnit.

(18)Vzhledem k tomu, že členské státy mohou na konci svého střednědobého fiskálně-strukturálního plánu čelit dalším nákladům, například nákladům spojeným se stárnutím populace nebo nepříznivému diferenciálu tempa růstu a úrokových sazeb, měly by zajistit, aby celkové saldo na konci období korekce bylo dostatečné k tomu, aby se schodek trvale udržel pod referenční hodnotou 3 % HDP.

(19)V zájmu umožnění řádné interakce mezi společným rámcem Unie a vnitrostátními rozpočtovými rámci by Komise měla ve svém posouzení vycházet pouze z vývoje čistých primárních výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů. Členské státy by měly mít možnost stanovit své vnitrostátní rozpočtové cíle na základě jiného ukazatele, například strukturálního salda, pokud to jejich vnitrostátní rozpočtový rámec vyžaduje.

(20)Komise by měla při posuzování národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů zkoumat zejména věrohodnost makroekonomických a fiskálních předpokladů, pokud se odchylují od předpokladů, z nichž vychází technická trajektorie. Zejména projekce dluhu při nezměněné politice, které mají být zahrnuty do plánu, by měly být konzistentní a srovnatelné s projekcemi Komise.

(21)Aby bylo zajištěno provádění střednědobých fiskálně-strukturálních plánů, měly by Komise a Rada na základě výročních zpráv o pokroku předložených členskými státy a v souladu s ustanoveními článků 121 a 148 Smlouvy o fungování EU sledovat reformní a investiční závazky přijaté v těchto plánech v rámci evropského semestru. Za tímto účelem by měly v rámci evropského semestru vést dialog s Evropským parlamentem.

(22)K zajištění postupnějšího snižování dluhu může být období korekce prodlouženo maximálně o tři roky, pokud členský stát svůj střednědobý fiskálně-strukturální plán podloží souborem ověřitelných a časově vymezených reforem a investic, které společně: podporují růst a udržitelnost veřejných financí, řeší společné priority Unie, reagují na příslušná doporučení pro danou zemi určená členskému státu v rámci evropského semestru a řeší investiční priority dané země, aniž by vedly ke snižování jiných veřejných investic financovaných z vnitrostátních zdrojů v období korekce, aby byl zajištěn makroekonomický dopad investic a nedošlo k vytěsnění jiných investičních priorit.

(23)V zájmu zajištění spravedlivého a transparentního procesu by měly být reformy a investiční závazky posuzovány na základě společného rámce Unie. Po dobu trvání Nástroje pro oživení a odolnost lze při posuzování případné žádosti o prodloužení období korekce zohlednit závazky v národních plánech pro oživení a odolnost. Soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení období postupu fiskální korekce, by měl odpovídat míře výzev týkajících se veřejného dluhu, která byla zjištěna v poslední aktualizaci Monitoru udržitelnosti zadlužení, a výzev týkajících se střednědobého růstu v členském státě. V případě členských států, u nichž jsou výzvy týkající se veřejného dluhu spojeny s významnými výzvami týkajícími se střednědobého růstu, se očekává, že soubor reforem a investic bude rovněž řešit překážky střednědobého růstu.

(24)Soubor reformních a investičních závazků předložených v národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánech by měl být sladěn se společnými prioritami Unie. Tento soubor reformních a investičních závazků by měl být rovněž v souladu s prováděním vnitrostátních strategií předložených dotčeným členským státem za účelem řešení příslušných priorit Unie. V příslušných případech by se měly po dobu trvání Nástroje pro oživení a odolnost uvádět křížové odkazy na plány pro oživení a odolnost, aby byla zajištěna konzistentnost politik.

(25)Pokud ověřitelný a časově vymezený soubor reformních a investičních závazků, které jsou podkladem pro pozvolnější dráhu čistých výdajů, není uskutečněn ve stanovené lhůtě, může Rada na doporučení Komise doporučit, aby byla korekce strmější, tj. aby bylo prodloužení dráhy čistých výdajů zkráceno.

(26)K poskytování vstupů pro donucovací opatření, zejména pokud jde o zprávu podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy o fungování EU, by Komise měla pro každý členský stát zřídit kontrolní účet, na němž by evidovala roční odchylky čistých výdajů zjištěných v členském státě od dráhy čistých výdajů stanovené Radou a tyto odchylky by v průběhu času sčítala.

(27)Nezávislé fiskální instituce prokázaly svou schopnost podporovat fiskální kázeň a posilovat důvěryhodnost veřejných financí členských států. Aby se zvýšila odpovědnost členských států, měla by být úloha nezávislých fiskálních institucí, které jsou tradičně pověřeny sledováním dodržování vnitrostátního rámce, rozšířena na rámec správy ekonomických záležitostí Unie.

(28)Při vydávání stanoviska k návrhům rozpočtových plánů předloženým podle článku 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/2013 26 by Komise měla posoudit, zda jsou návrhy rozpočtových plánů v souladu s dráhou čistých výdajů podle tohoto nařízení.

(29)Zvláštní pozornost by měla být věnována významným rizikům odchylek stavů rozpočtů od dráhy čistých výdajů stanovené Radou. Je proto vhodné doplnit postup mnohostranného dohledu stanovený v čl. 121 odst. 3 a 4 Smlouvy o fungování EU systémem včasného varování, v jehož rámci Komise podle čl. 121 odst. 4 Smlouvy o fungování EU upozorní členský stát v časném stadiu na nutnost nápravného rozpočtového zákroku k zabránění vzniku nadměrného schodku jeho veřejných financí. Kromě toho v případě trvalého odchylování stavu rozpočtu by Rada měla zesílit své doporučení a zveřejnit je.

(30)V případě velkých otřesů v eurozóně nebo v Unii jako celku je nutné mít k dispozici obecnou únikovou doložku, aby bylo možné řešit prudký hospodářský propad v eurozóně nebo v Unii jako celku tím, že bude možné odchýlit se od dráhy čistých výdajů, za předpokladu, že tím nedojde k ohrožení udržitelnosti veřejných financí ve střednědobém horizontu.

(31)Měla by rovněž existovat úniková doložka pro jednotlivé země, která by umožnila odchýlit se v případě výjimečných okolností od dráhy čistých výdajů, za předpokladu, že tím nedojde k ohrožení udržitelnosti veřejných financí ve střednědobém horizontu, přičemž těmito okolnostmi jsou nepředvídatelné vnější události, kterým nebylo možné zabránit a které vyžadují proticyklická fiskální opatření, jež jsou mimo kontrolu členského státu a mají významný dopad na veřejné finance tohoto členského státu. Tento významný dopad by měl mít za následek celkovou velikost otřesu, která přesahuje „normální“ míru: například by měly být při plánování rozpočtu do určité míry zohledněny náklady na přírodní katastrofy. Aktivace a prodloužení platnosti obecných únikových doložek a únikových doložek pro jednotlivé země se řídí doporučením Rady.

(32)Toto nařízení je součástí balíčku společně se směrnicí Rady [XXX, kterou se mění směrnice 2011/85/EU] a nařízením Rady [XXX, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1467/97]. Společně zavádějí reformovaný rámec správy ekonomických záležitostí Unie, který do práva Unie začleňuje obsah hlavy III „Rozpočtový pakt“ Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii 27 (dále jen „Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě“) v souladu s článkem 16 této smlouvy. Navržený legislativní balíček vychází ze zkušeností s prováděním uvedené smlouvy ze strany členských států a zachovává střednědobé zaměření rozpočtového paktu jako nástroje k dosažení rozpočtové kázně a podpory růstu. Balíček obsahuje posílený rozměr pro jednotlivé země, jehož cílem je posílit odpovědnost jednotlivých států, mimo jiné prostřednictvím silnější úlohy nezávislých fiskálních institucí, která v zásadě vychází ze společných zásad rozpočtového paktu navržených Komisí 28 v souladu s čl. 3 odst. 2 Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě. Analýza výdajů očištěných o vliv diskrečních opatření na straně příjmů pro celkové posouzení souladu požadované rozpočtovým paktem je stanovena v tomto nařízení. Stejně jako v rozpočtovém paktu jsou dočasné odchylky od střednědobého plánu povoleny tímto nařízením pouze za výjimečných okolností. Podobně jako u rozpočtového paktu by v případě významných odchylek od střednědobého plánu měla být provedena opatření za účelem nápravy těchto odchylek ve vymezeném časovém období. Balíček posiluje fiskální dohled a postupy vymáhání, aby byl naplněn závazek podporovat zdravé a udržitelné veřejné finance a udržitelný a inkluzivní růst. Reforma rámce správy ekonomických záležitostí tak zachovává základní cíle rozpočtové kázně a udržitelnosti dluhu stanovené ve Smlouvě o stabilitě, koordinaci a správě.

(33)Za účelem zajištění účinného provádění a řádného sledování tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o: informace, které mají členské státy poskytovat ve svých střednědobých fiskálně-strukturálních plánech a ve svých výročních zprávách o pokroku, fungování kontrolního účtu, metodiku posuzování věrohodnosti ze strany Komise, vypracování seznamu společných priorit Unie a rámec pro posouzení souboru reformních a investičních závazků, které jsou podkladem pro prodloužení období fiskální korekce. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů 29 . Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(34)Mnohostranný dohled by měl být založen na vysoce kvalitních a nezávislých statistikách vypracovaných v souladu se zásadami stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 30 ,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

PŘEDMĚT A DEFINICE

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví pravidla zajišťující účinnou koordinaci hospodářských politik členských států, čímž podporuje dosažení cílů Unie v oblasti růstu a zaměstnanosti.

Stanoví podrobná pravidla týkající se obsahu, předkládání, posuzování a sledování národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů v rámci mnohostranného rozpočtového dohledu ze strany Rady a Komise s cílem podpořit udržitelnost dluhu a udržitelný a inkluzivní růst v členských státech a zabránit prostřednictvím střednědobého plánování vzniku nadměrných schodků veřejných financí.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)„doporučením pro danou zemi“ nebo „doporučeními pro jednotlivé země“ každoroční pokyny Rady jednotlivým členským státům v oblasti hospodářské a rozpočtové politiky, politiky zaměstnanosti a strukturální politiky v souladu s články 121 a 148 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“);

2)„čistými výdaji“ veřejné výdaje očištěné o úrokové výdaje, diskreční opatření na straně příjmů a další rozpočtové proměnné, které jsou mimo kontrolu veřejné správy, podle přílohy II písm. a);

3)„technickou trajektorií“ Komisí předložená trajektorie čistých výdajů, která má členským státům, jejichž veřejný dluh přesahuje referenční hodnotu 60 % hrubého domácího produktu (HDP) nebo jejichž schodek veřejných financí přesahuje referenční hodnotu 3 % HDP, sloužit jako vodítko při vypracovávání národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů;

4)„dráhou čistých výdajů“ víceletá trajektorie čistých výdajů členského státu stanovená Radou;

5)„národním střednědobým fiskálně-strukturálním plánem“ dokument obsahující fiskální, reformní a investiční závazky členského státu;

6)„výroční zprávou o pokroku“ dokument členského státu, který podává zprávu o plnění dráhy čistých výdajů a reforem a investičních závazků obsažených v jeho národním střednědobém fiskálně-strukturálním plánu;

7)„obdobím korekce“ období, během něhož dochází k fiskální korekci v členském státě, zahrnující minimálně čtyřleté období korekce v rámci národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu a jeho případné prodloužení;

8)„kontrolním účtem“ záznam o kumulovaných odchylkách skutečných čistých výdajů v členském státě od dráhy čistých výdajů;

9)„strukturálním saldem“ cyklicky očištěné saldo veřejných financí bez dočasných opatření;

10)„strukturálním primárním saldem“ cyklicky očištěné saldo veřejných financí bez dočasných opatření a bez úrokových výdajů.

KAPITOLA II

EVROPSKÝ SEMESTR

Článek 3

Evropský semestr

V zájmu zajištění užší koordinace hospodářských politik a trvalé konvergence hospodářské a sociální výkonnosti členských států provádějí Rada a Komise mnohostranný dohled v rámci evropského semestru v souladu s cíli a požadavky stanovenými ve Smlouvě o fungování EU. Mnohostranný dohled se opírá o vysoce kvalitní a nezávislé statistiky vypracované v souladu se zásadami stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009.

Evropský semestr zahrnuje:

a)definování hlavních směrů hospodářských politik členských států a Unie v souladu s čl. 121 odst. 2 Smlouvy o fungování EU, doporučení pro jednotlivé země a doporučení týkajícího se hospodářské politiky eurozóny a dohled nad jejich prováděním;

b)definování hlavních směrů politik zaměstnanosti, které mají členské státy zohlednit v souladu s čl. 148 odst. 2 Smlouvy o fungování EU, včetně evropského pilíře sociálních práv, a souvisejících doporučení pro jednotlivé země a dohled nad jejich prováděním;

c)předkládání, posuzování a schvalování střednědobých fiskálně-strukturálních plánů členských států, jakož i jejich sledování prostřednictvím výročních zpráv o pokroku;

d)dohled za účelem prevence a nápravy makroekonomické nerovnováhy podle nařízení (EU) č. 1176/2011;

e)další postupy mnohostranného dohledu stanovené Evropským parlamentem a Radou podle čl. 121 odst. 6 Smlouvy o fungování EU.

Článek 4

Provádění evropského semestru

1.Po posouzení střednědobých fiskálně-strukturálních plánů, výročních zpráv o pokroku a socioekonomické situace dotčených členských států podle tohoto nařízení podá Rada v případě potřeby na základě doporučení Komise těmto členským státům doporučení, přičemž plně využije právní nástroje stanovené v článcích 121 a 148 Smlouvy o fungování EU a související sekundární právní předpisy.

2.Členské státy před přijetím klíčových rozhodnutí při tvorbě svých hospodářských politik, politik zaměstnanosti a rozpočtových politik náležitě zohlední hlavní směry hospodářských politik členských států, hlavní směry politik zaměstnanosti a doporučení uvedená v čl. 3 druhém pododstavci písm. a) a b). Komise sleduje dosažený pokrok.

3.Nejedná-li členský stát podle pokynů, které obdržel, může to vést k:

a)dalším doporučením pro danou zemi;

b)varování ze strany Komise nebo doporučení Rady podle čl. 121 odst. 4 Smlouvy o fungování EU;

c)opatřením podle tohoto nařízení, nařízení Rady (ES) č. 1467/97 31 nebo nařízení (EU) č. 1176/2011.

KAPITOLA III

TECHNICKÁ TRAJEKTORIE

Článek 5

Technická trajektorie

Pro každý členský stát, jehož veřejný dluh přesahuje referenční hodnotu 60 % HDP nebo jehož schodek veřejných financí přesahuje referenční hodnotu 3 % HDP, předloží Komise ve zprávě pro Hospodářský a finanční výbor technickou trajektorii čistých výdajů pro minimálně čtyřleté období korekce v rámci národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu a jeho případné prodloužení o nejvýše tři roky podle článku 13. Komise tuto zprávu zveřejní.

Článek 6

Požadavky na technickou trajektorii

Technická trajektorie má zajistit, aby:

a) poměr veřejného dluhu byl uveden na věrohodně sestupnou dráhu nebo na této dráze setrval anebo zůstal na obezřetné úrovni;

b) schodek veřejných financí byl snížen pod referenční hodnotu 3 % HDP a byl pod touto hodnotou udržen;

c) úsilí o fiskální korekci v období národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu bylo alespoň úměrné celkovému úsilí v průběhu celého období korekce;

d) poměr veřejného dluhu na konci plánovacího horizontu byl nižší než poměr veřejného dluhu v roce předcházejícím začátku technické trajektorie a

e) růst vnitrostátních čistých výdajů zůstal v horizontu plánu průměrně zpravidla nižší než střednědobý růst výkonu.

Technické trajektorie jsou pro každý členský stát odlišné. Kritéria pro stanovení technických trajektorií jsou uvedena v příloze I.

Článek 7

Předchozí pokyny Komise

1.Do [1. března] roku [xxxx], v němž mají členské státy poprvé předložit své střednědobé fiskálně-strukturální plány, nebo případně do tří týdnů od žádosti členského státu o předložení nového plánu Komise zveřejní:

a)základní rámec a výsledky střednědobých projekcí veřejného dluhu;

b)své makroekonomické prognózy a předpoklady;

c)technickou trajektorii, je-li podle článku 5 vyžadována, a odpovídající strukturální primární saldo.

2.V případě členských států, které mají schodek veřejných financí nižší než referenční hodnotu 3 % HDP a veřejný dluh nižší než referenční hodnotu 60 % HDP, poskytne Komise technické informace týkající se primárního strukturálního salda, které je nezbytné k zajištění toho, aby se celkový schodek udržel pod referenční hodnotou 3 % HDP bez jakýchkoli dalších politických opatření, a to po dobu deseti let od konce platnosti národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu.

3.Komise aktualizuje technické trajektorie a kvantitativní pokyny nejméně jednou za čtyři roky, s takovým předstihem, aby bylo možné předložit další cyklus střednědobých fiskálně-strukturálních plánů.

Článek 8

Posouzení věrohodnosti

K posouzení věrohodnosti toho, zda se předpokládaný poměr veřejného dluhu dotčeného členského státu pohybuje na sestupné dráze nebo zůstává na obezřetné úrovni, použije Komise metodiku uvedenou v příloze V. Svou analýzu věrohodnosti a podkladové údaje Komise zveřejní.

KAPITOLA IV

NÁRODNÍ STŘEDNĚDOBÉ FISKÁLNĚ-STRUKTURÁLNÍ PLÁNY

Článek 9

Předkládání národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů

Každý členský stát předloží Radě a Komisi do konce dubna následujícího po vstupu tohoto nařízení v platnost národní střednědobý fiskálně-strukturální plán. Dotčený členský stát a Komise se mohou v případě potřeby dohodnout na přiměřeném prodloužení této lhůty.

Členský stát svůj národní střednědobý fiskálně-strukturální plán zveřejní.

Článek 10

Technický dialog

Před předložením svého národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu povede dotčený členský stát s Komisí technický dialog s cílem zajistit, aby byl plán v souladu s články 11, 12 a 14.

Článek 11

Obsah národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu

1.Národní střednědobý fiskálně-strukturální plán poskytuje informace uvedené v příloze II. Zejména uvádí trajektorii čistých výdajů na období nejméně čtyř let, jakož i základní makroekonomické předpoklady a plánovaná fiskálně-strukturální opatření za účelem prokázání souladu s požadavky článku 12.

Popisuje rovněž opatření dotčeného členského státu, kterými reaguje na doporučení pro danou zemi, včetně těch, která jsou důležitá pro postup při makroekonomické nerovnováze, a na případná varování ze strany Komise nebo případná doporučení Rady podaná podle čl. 121 odst. 4 Smlouvy o fungování EU.

2.Pokud národní střednědobý fiskálně-strukturální plán obsahuje vyšší trajektorii čistých výdajů, než je technická trajektorie vydaná Komisí podle článku 5, členský stát ve svém plánu uvede řádné a ověřitelné ekonomické argumenty, které tento rozdíl vysvětlí.

Článek 12

Požadavky

Národní střednědobý fiskálně-strukturální plán:

a)zajistí fiskální korekci nezbytnou k tomu, aby byl veřejný dluh nejpozději do konce období korekce uveden na věrohodně sestupnou dráhu nebo aby na této dráze setrval anebo aby zůstal na obezřetné úrovni a aby se schodek veřejných financí ve střednědobém horizontu snížil pod referenční hodnotu 3 % HDP a pod touto hodnotou se udržel;

b)obsahuje vysvětlení, jak bude zajištěna realizace investic a reforem reagujících na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru, v doporučeních pro danou zemi, případně jak budou napraveny zjištěné makroekonomické nerovnováhy v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze a jak budou řešeny společné priority Unie uvedené v příloze VI tohoto nařízení, včetně Zelené dohody pro Evropu, evropského pilíře sociálních práv a digitální dekády, přičemž musí být zajištěn soulad s aktualizovanými vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu a národními plány pro digitální dekádu;

c)v příslušných případech obsahuje vysvětlení, jak bude zajištěno provedení příslušného souboru reforem a investic uvedených v článku 13, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce v členském státě o nejvýše tři roky;

d)obsahuje vysvětlení, jak bude zajištěn soulad s plánem pro oživení a odolnost dotčeného členského státu během období dostupnosti Nástroje pro oživení a odolnost v souladu s nařízením (EU) 2021/241.

Článek 13

Podmínky pro prodloužení období korekce

1.Pokud se členský stát zaváže k příslušnému souboru reforem a investic v souladu s kritérii stanovenými v odstavci 2, může být období korekce prodlouženo, a to nejvýše o tři roky.

2.Soubor reformních a investičních závazků, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce, musí odpovídat míře výzev týkajících se veřejného dluhu a střednědobého růstu v daném členském státě.

Soubor reforem a investičních závazků musí v souhrnu splňovat tato kritéria:

i)podporovat růst;

ii)podporovat udržitelnost veřejných financí;

iii)řešit společné priority Unie uvedené v příloze VI;

iv)reagovat na příslušná doporučení pro danou zemi určená dotčenému členskému státu, včetně případných doporučení vydaných v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze;

v)zajistit, aby celková úroveň veřejných investic financovaných z vnitrostátních zdrojů byla po dobu platnosti národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu vyšší než střednědobá úroveň před obdobím platnosti tohoto plánu.

3.Každý z reformních a investičních závazků, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce, musí být dostatečně podrobný, předsunutý, časově vymezený a ověřitelný.

4.Po dobu trvání Nástroje pro oživení a odolnost v souladu s nařízením (EU) 2021/241 mohou být pro účely prodloužení období korekce zohledněny závazky zahrnuté ve schváleném plánu pro oživení a odolnost dotčeného členského státu.

5.Posouzení, zda soubor reforem a investičních závazků splňuje kritéria stanovená v odstavci 2 a zda každá reforma a každý investiční závazek splňuje podmínky stanovené v odstavci 3, se provede v souladu s rámcem pro posouzení stanoveným v příloze VII.

Článek 14

Revidovaný národní střednědobý fiskálně-strukturální plán

1.Členský stát může požádat o možnost předložit Komisi před koncem období korekce revidovaný národní střednědobý fiskálně-strukturální plán, pokud existují objektivní okolnosti, které brání provedení původního plánu, nebo pokud o předložení nového plánu požádá nová vláda.

2.Před předložením revidovaného národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu předloží Komise ve zprávě Hospodářskému a finančnímu výboru novou technickou trajektorii.

3.Nová technická trajektorie zohlední minulou korekci nebo její neexistenci v daném členském státě a neumožní odložení úsilí o fiskální korekci ani nepovede ke snížení úsilí o fiskální korekci.

4.Pokud je předložen revidovaný národní střednědobý fiskálně-strukturální plán, použijí se články 12 a 15 až 19.

5.Komise v příslušných případech posoudí zejména to, zda má být v rámci revidovaného národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu nadále uplatňováno prodloužení období korekce, a to s ohledem na provádění souboru reformních a investičních závazků, které byly podkladem pro prodloužení v rámci původního plánu, a na změny z hlediska výzev týkajících se veřejného dluhu v rámci revidovaného plánu.

Článek 15

Posouzení národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů Komisí

1.Komise posoudí každý národní střednědobý fiskálně-strukturální plán do dvou měsíců od jeho předložení. Dotčený členský stát a Komise se mohou v případě potřeby dohodnout na přiměřeném prodloužení lhůty pro posouzení.

2.    Při posuzování národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu Komise u všech členských států přezkoumá:

a) zda plán zajišťuje, aby byl veřejný dluh nejpozději do konce období korekce uveden na věrohodně sestupnou dráhu nebo aby na této dráze setrval anebo aby zůstal na obezřetné úrovni;

b) zda je schodek veřejných financí po celou dobu trvání plánu udržován pod referenční hodnotou 3 % HDP nebo zda se schodek veřejných financí nejpozději do konce období korekce rychle vrátí pod referenční hodnotu 3 % HDP, je-li schodek v době předložení plánu nad touto referenční hodnotou;

c) zda je schodek veřejných financí udržován bez dalších rozpočtových opatření po dobu deseti let pod referenční hodnotou 3 % HDP;

d) zda úsilí o fiskální korekci v období národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu je alespoň úměrné celkovému úsilí v průběhu celého období korekce;

e) zda v letech, kdy se očekává, že dotčený členský stát bude mít schodek vyšší než referenční hodnotu 3 % HDP, a toto překročení není těsné a dočasné, je fiskální korekce v souladu s doporučenou hodnotou uvedenou v článku 3 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku ve znění nařízení [X] a

f) zda je poměr veřejného dluhu na konci plánovacího horizontu nižší než poměr veřejného dluhu v roce předcházejícím začátku technické trajektorie.

3.    Kromě toho Komise u dotčeného členského státu přezkoumá:

a) zda soubor reformních a investičních závazků, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce, splňuje podmínky stanovené v článku 13;

b) zda ostatní reformní a investiční závazky obsažené v plánu splňují požadavky čl. 12 písm. b).

Článek 16

Schválení národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu Radou

Na doporučení Komise přijme Rada doporučení, kterým stanoví dráhu čistých výdajů dotčeného členského státu a v příslušném případě schválí soubor reformních a investičních závazků, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce, obsažených v jeho národním střednědobém fiskálně-strukturálním plánu, a to zpravidla do čtyř týdnů od přijetí doporučení Komise.

Pokud národní střednědobý fiskálně-strukturální plán slouží jako plán nápravných opatření požadovaný k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy, jak je stanoveno v článku 30, Rada v tomto doporučení rovněž schválí reformy a investice nezbytné k nápravě nerovnováhy.

Článek 17

Doporučení Rady, aby byl předložen revidovaný národní střednědobý fiskálně-strukturální plán

Pokud se Rada domnívá, že plán nesplňuje požadavky stanovené v čl. 15 odst. 2 a odst. 3 písm. a), doporučí na doporučení Komise, aby dotčený členský stát předložil revidovaný národní střednědobý fiskálně-strukturální plán.

Článek 18

Doporučení Rady v případě, že členský stát neplní své závazky

Rada na doporučení Komise doporučí dotčenému členskému státu, aby technická trajektorie předložená Komisí byla dráhou čistých výdajů členského státu, pokud:

a)dotčený členský stát nepředloží revidovaný národní střednědobý fiskálně-strukturální plán do jednoho měsíce od příslušného doporučení Rady;

b)Rada se domnívá, že revidovaný národní střednědobý fiskálně-strukturální plán nesplňuje požadavky stanovené v čl. 15 odst. 2 a odst. 3 písm. a);

c)členský stát nepředloží nový národní střednědobý fiskálně-strukturální plán na konci období, na které se vztahuje předchozí národní střednědobý fiskálně-strukturální plán.

Článek 19

Případ, kdy členský stát neplní uspokojivě závazky, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce

Pokud bylo členskému státu prodlouženo období korekce, ale členský stát neplní uspokojivě soubor svých reformních a investičních závazků, které jsou pro prodloužení uvedené v čl. 13 odst. 1 podkladem, může Rada na doporučení Komise doporučit revidovanou dráhu čistých výdajů s kratším obdobím korekce.

KAPITOLA V

PROVÁDĚNÍ NÁRODNÍCH STŘEDNĚDOBÝCH FISKÁLNĚ-STRUKTURÁLNÍCH PLÁNŮ

Článek 20

Zpráva o pokroku

1.Každý členský stát předloží Komisi nejpozději do 15. dubna každého roku výroční zprávu o pokroku při provádění svého národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu.

2.Výroční zpráva o pokroku podle odstavce 1 obsahuje zejména informace o pokroku při provádění dráhy čistých výdajů, plnění širších reformních a investičních závazků v rámci evropského semestru a v příslušném případě při plnění souboru reformních a investičních závazků, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce.

3.Výroční zpráva o pokroku podle odstavce 1 obsahuje rovněž informace uvedené v příloze III.

4.Každý členský stát svou výroční zprávu o pokroku zveřejní.

   Článek 21

Sledování ze strany Komise

Komise provádění národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu, a zejména dráhy čistých výdajů, sleduje.

Komise zřídí kontrolní účet, který funguje v souladu s přílohou IV, a eviduje kumulativní odchylky skutečných čistých výdajů od dráhy čistých výdajů směrem nahoru a dolů.

Článek 22

Úloha nezávislých fiskálních institucí

Každá vnitrostátní nezávislá fiskální instituce podle článku 8 směrnice Rady [...] 32 [o vnitrostátních rozpočtových rámcích] poskytne posouzení souladu údajů o reálných výsledných rozpočtových hodnotách vykázaných ve zprávě o pokroku uvedené v článku 20 s dráhou čistých výdajů. V případě odchylky od dráhy čistých výdajů analyzuje každá vnitrostátní nezávislá fiskální instituce také faktory, které k této odchylce vedly.

Článek 23

Varování ze strany Komise a doporučení Rady ohledně politických opatření

1.V případě významného rizika odchýlení se od dráhy čistých výdajů nebo rizika, že by schodek veřejných financí mohl překročit referenční hodnotu 3 % HDP, se může Komise v souladu s čl. 121 odst. 4 Smlouvy o fungování EU na dotčený členský stát obrátit s varováním.

2.V souladu s čl. 121 odst. 4 Smlouvy o fungování EU přijme Rada na doporučení Komise do jednoho měsíce od varování ze strany Komise uvedeného v odstavci 1 doporučení dotčenému členskému státu ohledně nezbytných politických opatření.

Článek 24

Prudký hospodářský propad v eurozóně nebo v Unii jako celku

Na doporučení Komise může Rada přijmout doporučení, kterým členským státům umožní odchýlit se od jejich dráhy čistých výdajů v případě prudkého hospodářského propadu v eurozóně nebo v Unii jako celku, za předpokladu, že tím nedojde k ohrožení udržitelnosti veřejných financí ve střednědobém horizontu. Rada stanoví pro tuto odchylku lhůtu.

Dokud prudký hospodářský propad v eurozóně nebo v Unii jako celku přetrvává, sleduje Komise nadále udržitelnost dluhu a zajišťuje koordinaci politik a vzájemně provázanou kombinaci politik se zohledněním rozměru eurozóny a Unie.

Období, během něhož se členské státy mohou odchýlit od dráhy čistých výdajů, může Rada na doporučení Komise prodloužit, za předpokladu, že prudký hospodářský propad v eurozóně nebo v Unii jako celku přetrvává. Prodloužení může být provedeno více než jednou. Každé prodloužení však smí být o dodatečné období nejvýše jednoho roku.

Článek 25

Výjimečné okolnosti mimo kontrolu členského státu, které mají významný dopad na jeho veřejné finance

Na doporučení Komise může Rada přijmout doporučení, kterým členskému státu umožní odchýlit se od jeho dráhy čistých výdajů, pokud výjimečné okolnosti mimo kontrolu členského státu vedou k významnému dopadu na jeho veřejné finance, za předpokladu, že tím nedojde k ohrožení udržitelnosti veřejných financí ve střednědobém horizontu. Rada stanoví pro tuto odchylku lhůtu.

Období, během něhož se členský stát může odchýlit od dráhy čistých výdajů, může Rada na doporučení Komise prodloužit, za předpokladu, že výjimečné okolnosti přetrvávají. Prodloužení může být provedeno více než jednou. Každé prodloužení však smí být o dodatečné období nejvýše jednoho roku.

KAPITOLA VI

HOSPODÁŘSKÝ DIALOG

Článek 26

Dialog v rámci evropského semestru

Evropský parlament je řádně zapojen do evropského semestru s cílem zvýšit transparentnost, vlastní odpovědnost a odpovědnost členských států v souvislosti s přijímanými rozhodnutími, zejména prostřednictvím hospodářského dialogu. Případně jsou v rámci evropského semestru vedeny konzultace s Hospodářským a finančním výborem, Výborem pro hospodářskou politiku, Výborem pro zaměstnanost a Výborem pro sociální ochranu. V souladu s ustanoveními Smlouvy o fungování EU a vnitrostátními právními a politickými ustanoveními jsou v rámci evropského semestru případně zapojeny v souvislosti s hlavními politickými otázkami příslušné zainteresované strany, zejména sociální partneři.

Pro posílení dialogu mezi orgány Unie, především mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí, a pro zajištění transparentnosti a odpovědnosti může Evropský parlament vyzvat předsedu Rady, Komisi, a případně předsedu Evropské rady nebo Euroskupiny, aby se na jeho půdě zúčastnili diskuse o politických pokynech členským státům vydaných Komisí, závěrech Evropské rady a výsledcích mnohostranného dohledu prováděného podle tohoto nařízení.

Předseda Rady a Komise, a případně i předseda Euroskupiny, podávají každoročně v souladu s článkem 121 Smlouvy o fungování EU Evropskému parlamentu a Evropské radě zprávu o výsledcích mnohostranného dohledu.

Článek 27

Zásada „dodržuj nebo vysvětli“

Očekává se, že se Rada bude zpravidla řídit doporučeními a návrhy Komise; není-li tomu tak, veřejně vysvětlí svůj postoj.

Článek 28

Dialog s členským státem

Pokud Rada podá členskému státu doporučení podle čl. 23 odst. 2 v případě významného rizika odchýlení se od dráhy čistých výdajů, může Evropský parlament nabídnout tomuto členskému státu možnost zúčastnit se výměny názorů.

Článek 29

Pravidelné informování Evropského parlamentu

1.Rada a Komise pravidelně informují Evropský parlament o uplatňování tohoto nařízení.

2.Rada a Komise zahrnou do své zprávy Evropskému parlamentu výsledky mnohostranného dohledu prováděného podle tohoto nařízení.

KAPITOLA VII

VZTAH K NAŘÍZENÍ (EU) č. 1176/2011

Článek 30

Vztah k postupu při makroekonomické nerovnováze

1. Pokud členský stát neprovede reformní a investiční závazky obsažené v jeho národním střednědobém fiskálně-strukturálním plánu s cílem reagovat na doporučení pro danou zemi, která jsou důležitá pro postup při makroekonomické nerovnováze stanovený nařízením (EU) č. 1176/2011, a pokud Komise dospěje v souladu s čl. 7 odst. 1 uvedeného nařízení k závěru, že se dotčený členský stát potýká s nadměrnou nerovnováhou, použije se postup stanovený v čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) č. 1176/2011.

2. V tomto případě členský stát, u něhož je v souladu s čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) č. 1176/2011 zahájen postup při nadměrné nerovnováze, předloží v souladu s článkem 14 tohoto nařízení revidovaný plán. Revidovaný plán se řídí doporučením Rady přijatým v souladu s čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) č. 1176/2011. Revidovaný plán podléhá schválení Radou v souladu s články 16 až 19 tohoto nařízení. Revidovaný plán se posoudí v souladu s článkem 15 tohoto nařízení.

3. Pokud členský stát předloží revidovaný střednědobý fiskálně-strukturální plán podle odstavce 2, slouží tento revidovaný plán jako plán nápravných opatření požadovaný podle čl. 8 odst. 1 nařízení (EU) č. 1176/2011 a stanoví konkrétní politická opatření, která dotčený členský stát provedl nebo zamýšlí provést, a obsahuje časový harmonogram pro provedení těchto opatření.

V takovém případě Rada tento revidovaný plán v souladu s čl. 8 odst. 2 nařízení (EU) č. 1176/2011 na základě posouzení Komise do dvou měsíců od jeho předložení posoudí. Provádění revidovaného plánu se sleduje a posuzuje v souladu s článkem 21 tohoto nařízení a články 9 a 10 nařízení (EU) č. 1176/2011.

KAPITOLA VIII

VZTAH K NAŘÍZENÍ (EU) č. 472/2013

Článek 31

Vztah k postupu posíleného dohledu

Členský stát podléhající posílenému dohledu podle článku 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 33 zohlední při přijímání opatření, jejichž cílem je zabývat se zdroji nebo možnými zdroji obtíží, podle čl. 3 odst. 1 uvedeného nařízení veškerá doporučení, která obdržel podle článku 23 tohoto nařízení.

Pokud se na členský stát vztahuje makroekonomický ozdravný program a jeho změny podle článku 7 nařízení (EU) č. 472/2013, nemusí předkládat střednědobý fiskálně-strukturální plán podle článku 9 tohoto nařízení a výroční zprávu o pokroku podle článku 20 tohoto nařízení.

KAPITOLA IX

PŘENESENÉ PRAVOMOCI

Článek 32

Změny příloh

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 33 za účelem změny příloh II až VII, aby je upravila s ohledem na další vývoj nebo potřeby týkající se informací v národním střednědobém fiskálně-strukturálním plánu (příloha II) nebo ve výročních zprávách o pokroku (příloha III), fungování kontrolního účtu (příloha IV), metodiky pro posuzování věrohodnosti (příloha V), společných priorit Unie (příloha VI) nebo rámce pro posouzení (příloha VII).

Článek 33

Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 32 je svěřena na dobu neurčitou počínaje XXX.

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 32 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti žádných již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 32 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o jeden měsíc.

KAPITOLA X

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

Článek 34

Dialog s členskými státy

Komise zajistí nepřetržitý dialog s členskými státy v souladu s cíli tohoto nařízení. Za tímto účelem Komise zejména vysílá mise, které posuzují socio-ekonomickou situaci členského státu a zjišťují, zda tu existují jakákoli rizika či obtíže spojené s plněním cílů tohoto nařízení.

Článek 35

Mise hloubkového dohledu

1.Komise může v členských státech, kterých se týkají doporučení vydaná podle článku 23, provádět mise hloubkového dohledu za účelem sledování na místě.

2.Je-li dotčeným členským státem členský stát, jehož měnou je euro, nebo členský stát, který se účastní ERM2, může Komise k účasti na misích dohledu případně přizvat zástupce Evropské centrální banky.

Článek 36

Zpráva

1.Komise do [31. prosince 2030] a poté každých pět let předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení, případně doplněnou o návrh na změnu tohoto nařízení. Komise tuto zprávu zveřejní.

2.Ve zprávě uvedené v odstavci 1 přezkoumá:

a)účinnost tohoto nařízení, zejména s ohledem na to, zda se ustanovení upravující rozhodovací proces ukázala jako dostatečně účinná při zajišťování sestupné dráhy poměru veřejného dluhu nebo jeho udržování na obezřetné úrovni v souladu s příslušnými doporučeními Rady;

b)pokrok dosažený při zajišťování užší koordinace hospodářských politik a trvalé konvergence hospodářské výkonnosti členských států.

3.Zpráva bude předložena Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 37

Zrušení nařízení (ES) č. 1466/97

Nařízení (ES) č. 1466/97 se zrušuje.

Článek 38

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost [dvacátým] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

(1)     Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1 .

(2)     Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6 .

(3)    Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 41.

(4)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1175/2011 ze dne 16. listopadu 2011, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik ( Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 12 ).

(5)    Nařízení Rady (EU) č. 1177/2011 ze dne 8. listopadu 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku ( Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 33 ).

(6)    Sdělení Komise COM(2020) 55 final ze dne 5. února 2020 – Přezkum správy ekonomických záležitostí, Zpráva o používání nařízení (EU) č. 1173/2011, 1174/2011, 1175/2011, 1176/2011, 1177/2011, 472/2013 a 473/2013 a o vhodnosti směrnice Rady 2011/85/EU.

(7)    Sdělení Komise COM(2022) 583 final ze dne 9. listopadu 2022 o směrech pro reformu rámce správy ekonomických záležitostí EU.

(8)    Pracovní dokument útvarů Komise SWD(2022) 104 final ze dne 28. března 2022 – Online veřejná konzultace k přezkumu rámce správy ekonomických záležitostí EU – shrnutí odpovědí – závěrečná zpráva.

(9)    S cílem posílit rozpočtovou kázeň během celého hospodářského cyklu ratifikovalo dne 2. března 2012 mezivládní Smlouvu o stabilitě, koordinaci a správě 25 členských států. Článek 2 Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě ve svém odstavci 1 připomíná, že ji „smluvní strany uplatňují a vykládají v souladu se smlouvami, na nichž je založena Evropská unie, zejména pak s čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii, jakož i s právem Evropské unie, včetně práva procesního, je-li vyžadováno přijetí sekundárních právních předpisů“. Článek 2 této smlouvy ve svém odstavci 2 připomíná, že se „tato smlouva použije v míře slučitelné se smlouvami, na nichž je založena Evropská unie, a s právem Evropské unie. Nezasahuje do pravomoci Unie jednat v oblasti hospodářské unie.“ Hlava III této smlouvy, „Rozpočtový pakt“, je závazná pro členské státy, jejichž měnou je euro, a na dobrovolném základě i pro ostatní členské státy (čl. 1 odst. 2 a čl. 14 odst. 5 smlouvy). Článek 16 této smlouvy stanoví, že „ve lhůtě nejvýše pěti let ode dne vstupu této smlouvy v platnost budou na základě vyhodnocení zkušeností s jejím plněním přijaty v souladu se Smlouvou o Evropské unii a Smlouvou o fungování Evropské unie nezbytné kroky s cílem začlenit obsah této smlouvy do právního rámce Evropské unie“.

(10)    Viz sdělení Komise COM(2012) 342 final ze dne 20. června 2012 – Společné zásady pro vnitrostátní rozpočtové mechanismy nápravy.

(11)     https://economy-finance.ec.europa.eu/system/files/2017-02/c20171201_en.pdf

(12)

   Klíčovými určujícími faktory jsou v této souvislosti řádná správa věcí veřejných a dodržování zásad právního státu, zejména nezávislé, kvalitní a účinné systémy soudnictví, fungující a účinné daňové systémy, jakož i účinné insolvenční rámce a spolehlivé rámce pro boj proti korupci a podvodům.

(13)    Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25.

(14)    Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 1.

(15)    Sdělení Komise COM(2020) 55 final ze dne 5. února 2020 – Přezkum správy ekonomických záležitostí, Zpráva o používání nařízení (EU) č. 1173/2011, 1174/2011, 1175/2011, 1176/2011, 1177/2011, 472/2013 a 473/2013 a o vhodnosti směrnice Rady 2011/85/EU.

(16)    Sdělení Komise COM(2021) 662 final ze dne 19. října 2021 – Hospodářství EU po pandemii COVID-19: důsledky pro správu ekonomických záležitostí.

(17)    COM(2022)583 final.

(18)    Rozhodnutí Komise (EU) 2015/1937 ze dne 21. října 2015 o zřízení nezávislé poradní Evropské fiskální rady (Úř. věst. L 282, 28.10.2015, s. 37).

(19)    Nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1).

(20)    Nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6).

(21)    Usnesení Evropské rady o Paktu o stabilitě a růstu z Amsterdamu ze dne 17. června 1997 (Úř. věst. C 236, 2.8.1997, s. 1).

(22)    Evropský právní rámec pro klima stanoví celounijní cíl klimatické neutrality do roku 2050 a vyžaduje, aby orgány Unie a členské státy pokročily při zvyšování adaptační kapacity, k čemuž jsou nutné značné veřejné investice za účelem snížení negativních socioekonomických dopadů změny klimatu na EU a její členské státy, včetně negativních dopadů na růst a udržitelnost veřejných financí.

(23)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1174/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně (Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 8).

(24)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25).

(25)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17).

(26)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/2013 ze dne 21. května 2013 o společných ustanoveních týkajících se sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a zajišťování nápravy nadměrného schodku členských států v eurozóně (Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 11).

(27)    Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii ze dne 2. března 2012.

(28)    Sdělení Komise COM(2012) 342 final ze dne 20. června 2012 – Společné zásady pro vnitrostátní rozpočtové mechanismy nápravy.

(29)    Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(30)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).

(31)    Nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6).

(32)    Směrnice Rady [...] ze dne [...] [kterou se mění směrnice Rady 2011/85/EU o požadavcích na rozpočtové rámce členských států] (Úř. věst. ..., ..., s. ...).

(33)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 ze dne 21. května 2013 o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy eurozóny, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi (Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 1).

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 26.4.2023

COM(2023) 240 final

PŘÍLOHY

návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1466/97

PŘÍLOHA I

Kritéria pro stanovení technické trajektorie pro členské státy s veřejným dluhem nad referenční hodnotou 60 % HDP nebo schodkem veřejných financí nad referenční hodnotou 3 % HDP

Pro členské státy, jejichž veřejný dluh přesahuje referenční hodnotu 60 % HDP nebo jejichž schodek veřejných financí přesahuje referenční hodnotu 3 % HDP, má technická trajektorie zajistit, aby:

a)nejpozději do konce období korekce byla desetiletá trajektorie dluhu bez dalších rozpočtových opatření věrohodně sestupná nebo zůstala na obezřetné úrovni;

b)během stejného období deseti let byl schodek veřejných financí snížen pod referenční hodnotu 3 % HDP a pod touto hodnotou udržován bez dalších rozpočtových opatření;

c)v letech, kdy se očekává, že dotčený členský stát bude mít schodek vyšší než referenční hodnotu 3 % HDP, a toto překročení není těsné a dočasné, byla technická trajektorie rovněž v souladu s doporučenou hodnotou uvedenou v článku 3 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku ve znění nařízení [X];

d)úsilí o korekci nebylo odkládáno na poslední roky období korekce, tj. aby úsilí o fiskální korekci v období národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu bylo alespoň úměrné celkovému úsilí v průběhu celého období korekce;

e)poměr veřejného dluhu na konci plánovacího horizontu byl nižší než poměr veřejného dluhu v roce předcházejícím začátku technické trajektorie a

f)růst vnitrostátních čistých výdajů zůstal v horizontu plánu průměrně zpravidla nižší než střednědobý růst výkonu.

PŘÍLOHA II

Informace, které mají být poskytnuty v národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánech

Národní střednědobý fiskálně-strukturální plán obsahuje tyto informace:

a)Vnitrostátní dráhu čistých výdajů uvedenou v článku 11. Další rozpočtové proměnné, které jsou mimo kontrolu veřejné správy a které jsou součástí definice čistých výdajů podle článku 2, spočívají ve výdajích na programy Unie, které jsou plně kompenzovány příjmy z fondů Unie, a v cyklických prvcích výdajů na dávky v nezaměstnanosti.

b)Předpokládaný vývoj růstu veřejných příjmů při nezměněné politice.

c)Předpokládaný vývoj poměru veřejného dluhu.

d)Informace o implicitních závazcích souvisejících se stárnutím a o podmíněných závazcích s potenciálně velkým dopadem na veřejné finance, což zahrnuje mj. vládní záruky, úvěry se selháním a závazky vyplývající z činnosti veřejných společností, včetně jejich rozsahu, potenciální výdaje a závazky vyplývající ze soudních řízení a v co největší možné míře i informace o podmíněných závazcích spojených s katastrofami a klimatem.

e)Hlavní předpoklady týkající se očekávaného hospodářského vývoje a hlavních ekonomických proměnných, které jsou důležité pro zajištění souladu se směřováním veřejného dluhu směrem k obezřetné úrovni a udržení schodku veřejných financí pod referenční hodnotou 3 % HDP.

f)V případě, že členský stát použije předpoklady uvedené v písmenu e), které se liší od předpokladů Komise pro období korekce v rámci národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu a pro následující období deseti let bez dalších rozpočtových opatření, náležité vysvětlení a odůvodnění těchto rozdílů na základě řádných ekonomických argumentů.

g)Rozbor otázky, jak by změny hlavních hospodářských předpokladů ovlivnily stav rozpočtu a dluhu členského státu.

h)Případně patřičně podložené důvody (s příslušnými řádnými a ověřitelnými ekonomickými argumenty) pro odchýlení od technické trajektorie předložené Komisí.

i)Reformní a investiční priority, které reagují na hlavní výzvy uvedené v doporučeních pro jednotlivé země, s přihlédnutím k aktuálnímu stavu provádění těchto doporučení.

j)Celkové výdaje na veřejné investice, jakož i reformy a výdaje na veřejné investice zaměřené na společné priority Unie uvedené v příloze VI.

k)Případně informace o konkrétním, časově vymezeném a ověřitelném souboru reformních a investičních závazků, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce podle článku 13, časový plán jeho provádění a řádné ekonomické argumenty, že tento soubor reformních a investičních závazků splňuje kritéria podle článku 13 s přihlédnutím k posuzovacím kritériím uvedeným v příloze VII.

l)Vyčíslení, v největší možné míře, očekávaných dopadů reforem a investic uvedených v písmenu k) na udržitelnost veřejných financí, růst a zaměstnanost, v příslušných případech v souladu se společně dohodnutými metodikami.

m)Střednědobý dopad na rozpočet a dopad na potenciální střednědobý růst v případě reformních a investičních závazků, které jsou uvedeny v písmenu k), je-li to možné.

n)V příslušných případech reformy a investice k nápravě zjištěných makroekonomických nerovnováh v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze.

o)Plánovaná celková úroveň veřejných investic financovaných z vnitrostátních zdrojů na období národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu.

p)V případě členských států, které mají nízký veřejný dluh, ale vysoké implicitní závazky v důsledku stárnutí populace, by trajektorie vnitrostátních čistých výdajů a reformy obsažené v národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánech měly náležitě zohlednit výzvy spojené s dlouhodobou udržitelností veřejných financí.

q)Informace o konzultacích se sociálními partnery, organizacemi občanské společnosti a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami v souvislosti s přípravou plánu.

PŘÍLOHA III

Informace, které mají členské státy poskytnout ve výročních zprávách o pokroku

Členské státy ve své výroční zprávě o pokroku předloží tyto informace:

a)Porovnání plánovaných čistých výdajů na základě dráhy čistých výdajů stanovené Radou a čistých výdajů na základě údajů o reálných výsledných hodnotách.

b)Srovnání projekcí hlavních ekonomických proměnných předložených v národním střednědobém fiskálně-strukturálním plánu od počátku jeho platnosti s údaji o reálných výsledných hodnotách těchto proměnných, jakož i důsledky pro dodržení dráhy čistých výdajů stanovené Radou a důsledky pro předpokládaný vývoj poměru veřejného dluhu uvedený v tomto plánu.

c)Analýza provádění diskrečních opatření na straně příjmů v předchozím roce.

d)Pokrok v plnění závazků týkajících se reforem a investic obsažených v národním střednědobém fiskálně-strukturálním plánu a plánované plnění těchto závazků v následujícím roce v rámci informací, které mají být poskytnuty v souladu s přílohou II písm. i) a j) a v příslušných případech písm. k) a n).

e)Informace pro následující rok o tom, jak hodlá členský stát reagovat na doporučení pro danou zemi z předchozího roku, v příslušném případě včetně doporučení týkajícího se hospodářské politiky eurozóny.

f)Po dobu trvání Nástroje pro oživení a odolnost informace o pokroku v provádění plánu pro oživení a odolnost za účelem splnění požadavků na podávání zpráv dvakrát ročně v rámci evropského semestru, jak je stanoveno v článku 27 nařízení (EU) 2021/241.

g)Informace o vývoji podmíněných závazků vykázaných v národním střednědobém fiskálně-strukturálním plánu a uvedených v příloze II písm. d) a v příslušných případech také implicitních závazků souvisejících se stárnutím a informace o těchto podmíněných a implicitních závazcích pro následující rok.

h)Hlavní předpoklady o očekávaném hospodářském vývoji a hlavních ekonomických proměnných pro následující léta období korekce, včetně poměru veřejného dluhu.

i)Projekce veřejných výdajů a příjmů a jejich hlavních složek, včetně veřejných investičních výdajů, na následující léta období korekce při nezměněných politikách.

j)Plánované veřejné výdaje a příjmy v procentuálním vyjádření k HDP a jejich hlavní složky pro následující léta období korekce s přihlédnutím k dráze čistých výdajů stanovené Radou.

k)Popis a vyčíslení opatření na straně výdajů a příjmů, která mají být provedena k překlenutí rozdílu mezi projekcemi při nezměněných politikách týkajícími se výdajů a příjmů uvedených v písmenu i) a plánovanými výdaji a příjmy uvedenými v písmenu j).

l)Analýza vývoje makroekonomické nerovnováhy zjištěné v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze a v příslušných případech analýza dopadu na tuto nerovnováhu, který má provádění příslušných reforem a investic uvedených v národním střednědobém fiskálně-strukturálním plánu v souladu s přílohou II písm. n).

m)Informace o opatřeních přijatých v reakci na varování ze strany Komise nebo doporučení Rady podle čl. 121 odst. 4 Smlouvy o fungování EU.

n)Informace o vývoji na trhu práce a v oblasti dovedností a sociální politiky a o provádění přijatých politických opatření, která podporují vzestupnou sociální konvergenci mezi členskými státy směrem k lepším pracovním a životním podmínkám v souladu se zásadami evropského pilíře sociálních práv a hlavními směry politik zaměstnanosti podle článku 148 Smlouvy o fungování EU. Zahrnuje to očekávaný dopad opatření ve vztahu k pokroku při plnění vnitrostátních cílů v oblasti zaměstnanosti, dovedností a snižování chudoby do roku 2030.

o)Posouzení vyhotovené nezávislými fiskálními institucemi podle článku 22.

PŘÍLOHA IV

Fungování kontrolního účtu

Na kontrolním účtu každého členského státu uvedeném v článku 21 se zaznamená debet, pokud jsou skutečné čisté výdaje členského státu v daném roce nad úrovní dráhy čistých výdajů stanovené Radou.

Na kontrolním účtu se zaznamená kredit, pokud jsou skutečné čisté výdaje členského státu v daném roce pod úrovní dráhy čistých výdajů stanovené Radou.

Kumulované saldo kontrolního účtu v daném období je součtem ročních debetů a kreditů zaúčtovaných během tohoto období.

PŘÍLOHA V

Metodika posuzování věrohodnosti Komisí

Metodika posuzování věrohodnosti podle článku 8 vychází z následujících podmínek:

·poměr veřejného dluhu by měl klesat nebo zůstat na obezřetné úrovni podle deterministických scénářů rámce Komise pro střednědobé projekce veřejného dluhu popsaných v Monitoru udržitelnosti zadlužení 2022,

·riziko, že se poměr veřejného dluhu během pěti let následujících po období korekce v rámci národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu nesníží, je dostatečně nízké. Riziko se posuzuje pomocí stochastické analýzy Komise.

PŘÍLOHA VI

Společné priority Unie

Společnými prioritami Unie podle čl. 12 písm. b) jsou:

a)Zelená dohoda pro Evropu 1 , včetně přechodu na klimatickou neutralitu do roku 2050 2 a převedení na vnitrostátní úroveň prostřednictvím vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu;

b)evropský pilíř sociálních práv 3 včetně souvisejících cílů v oblasti zaměstnanosti, dovedností a snižování chudoby do roku 2030;

c)politický program Digitální dekáda 2030 4 , který se na vnitrostátní úrovni odráží v národních strategických plánech pro digitální dekádu;

d) Strategický kompas pro bezpečnost a obranu – Za Evropskou unii, která chrání své občany, hodnoty a zájmy a přispívá k mezinárodnímu míru a bezpečnosti 5 .

PŘÍLOHA VII

Rámec pro posouzení souboru reformních a investičních závazků, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce

1.Oblast působnosti

Tento rámec pro posouzení slouží:

–jako základ pro Komisi za účelem posouzení, zda soubor reforem a investičních závazků obsažených v národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánech, které jsou podkladem pro prodloužení jejich období korekce, splňuje kritéria stanovená v čl. 13 odst. 2. Tento rámec pro posouzení tedy představuje základ pro uplatňování posuzovacích kritérií podle čl. 13 odst. 2 s cílem zajistit spravedlivý a transparentní proces,

–jako základ za účelem posouzení, zda každý z těchto reformních a investičních závazků splňuje podmínky stanovené v čl. 13 odst. 3. Tento rámec pro posouzení tedy také představuje základ pro uplatňování podmínek uvedených v čl. 13 odst. 3 za stejným účelem.

2.Posuzovací kritéria

V souladu s čl. 13 odst. 2 musí být soubor reforem a investičních závazků zahrnutých do národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce, úměrný míře výzev týkajících se veřejného dluhu zjištěných v poslední aktualizaci Monitoru udržitelnosti zadlužení a výzev týkajících se střednědobého růstu v daném členském státě. V případě členských států, u nichž jsou výzvy týkající se veřejného dluhu spojeny s významnými výzvami týkajícími se střednědobého růstu, se očekává, že soubor reforem a investic bude rovněž řešit překážky střednědobého růstu.

Soubor reforem a investičních závazků musí v souhrnu splňovat tato kritéria:

2.1Soubor reformních a investičních závazků podporuje růst

–Očekává se, že soubor reformních a investičních závazků bude na základě důvěryhodných, dobře zdokumentovaných a obezřetných předpokladů znamenat výrazné a udržitelné posílení růstového potenciálu hospodářství dotčeného členského státu.

2.2Soubor reformních a investičních závazků podporuje udržitelnost veřejných financí

–Očekává se, že soubor reformních a investičních závazků povede ve střednědobém horizontu k výraznému strukturálnímu zlepšení veřejných financí, a to strukturálním snížením veřejných výdajů nebo zvýšením veřejných příjmů dotčeného členského státu.

2.3Soubor reformních a investičních závazků řeší priority Unie uvedené v příloze VI

–Soubor reformních a investičních závazků významně přispívá alespoň k jedné z priorit Unie uvedených v příloze VI.

2.4 Soubor reformních a investičních závazků v souhrnu reaguje na příslušná doporučení pro danou zemi, včetně případných doporučení vydaných v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze

–Očekává se, že soubor příslušných reformních a investičních závazků, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce, bude v souhrnu reagovat na výzvy uvedené v příslušných doporučeních pro danou zemi, včetně případných doporučení vydaných v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze, s přihlédnutím k rozsahu a míře výzev, jimž daná země čelí, a případně k závazkům přijatým v rámci plánů pro oživení a odolnost.

2.5 Soubor reformních a investičních závazků zajišťuje, aby celková úroveň veřejných investic financovaných z vnitrostátních zdrojů byla po dobu platnosti národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu vyšší než střednědobá úroveň před obdobím platnosti tohoto plánu

–Zda je plánovaná úroveň veřejných investic financovaných z vnitrostátních zdrojů po dobu platnosti plánu vyšší než střednědobá úroveň před začátkem platnosti plánu.

Kromě toho by každý z reformních a investičních závazků členských států, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce, měl být dostatečně podrobný, předsunutý, časově vymezený a ověřitelný.

–Popis reformních a investičních závazků je jasný a obsahuje podrobnosti o každé reformě a investici, což Komisi umožňuje posoudit kritéria v bodech 2.1–2.5, včetně jejich provádění a sledování,

–reformy budou provedeny během období platnosti plánu,

–investice budou realizovány nejpozději do konce období korekce,

–národní střednědobý fiskálně-strukturální plán obsahuje jasné a realistické, relevantní a spolehlivé ukazatele, které umožňují ověřit pokrok při účinném provádění reformních a investičních závazků.

(1)    Sdělení Komise COM(2019) 640 final ze dne 11. prosince 2019 „Zelená dohoda pro Evropu“ a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/591 ze dne 6. dubna 2022 o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2030 (Úř. věst. L 114, 12.4.2022, s. 22).

(2)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“).

(3)    (2017/C 428/09) Interinstitucionální vyhlášení evropského pilíře sociálních práv (Úř. věst. C 428, 13.12.2017, s. 10).

(4)    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2481 ze dne 14. prosince 2022, kterým se zavádí politický program Digitální dekáda 2030 (Úř. věst. L 323, 19.12.2022, s. 4).

(5)    Rada Evropské unie, COPS 130.