EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 17.7.2023

COM(2023) 439 final

ZPRÁVA KOMISE RADĚ

HODNOCENÍ doporučení Rady ze dne 19. prosince 2016 o cestách prohlubování dovedností: nové příležitosti pro dospělé

 

1.Úvod

Zrychlující se přechod na digitální a ekologické technologie znamená, že dovednosti získané během počátečního vzdělávání a odborné přípravy již nestačí k uspokojení měnících se požadavků trhu práce a dospělí musí rozvíjet své dovednosti po celý život. Navíc se očekává, že demografické trendy vedoucí ke snižování počtu pracovních sil se v nadcházejícím desetiletí zrychlí, což zvýší tlak na plné využití potenciálu dovedností všech lidí na trhu práce. Proto je v Akčním plánu pro evropský pilíř sociálních práv stanoven cíl, aby se do roku 2030 každoročně účastnilo vzdělávání alespoň 60 % dospělých. Vedoucí představitelé EU tento ambiciózní cíl uvítali na sociálním summitu v Portu v roce 2021 a členské státy je převedly do vnitrostátních cílů 1 .

Evropská agenda dovedností stanoví strategii, která má pomoci jednotlivcům a podnikům rozvíjet množství a kvalitu dovedností. Navazuje na evropský pilíř sociálních práv, zejména na jeho první zásadu, která stanoví právo na kvalitní a inkluzivní vzdělávání, odbornou přípravu a celoživotní vzdělávání, a je propojena s dalšími politickými iniciativami, které podporují přístup celoživotního vzdělávání. Základní dovednosti – gramotnost, matematická gramotnost a digitální kompetence – jsou základem pro plnohodnotné zapojení do společnosti a na trhu práce. Příliš mnoho dospělých v EU však nemá funkční úroveň těchto dovedností 2 a hrozí, že uvíznou v pasti pracovních míst s nízkou úrovní dovedností 3 . To vyžaduje politická opatření na podporu získávání základních dovedností.

Cílem doporučení Rady o cestách prohlubování dovedností 4 je reagovat na toto riziko a poskytnout dospělým s nízkou úrovní dovedností, znalostí nebo kompetencí, například dospělým s kvalifikací nižší než středoškolská, příležitost rozvíjet základní dovednosti a/nebo získat širší soubor dovedností, které jsou důležité pro aktivní účast ve společnosti a na trhu práce.

Nesoulad mezi poptávkou na trhu práce a nabídkou kvalifikované pracovní síly byl také důvodem k rozhodnutí o Evropském roku dovedností, který zdůrazňuje potřebu prohlubovat dovednosti, rekvalifikovat lidi a také je více aktivovat pro trh práce 5 . Ve svém projevu o stavu Unie, v němž tento návrh oznámila, předsedkyně von der Leyenová zdůraznila, že „Evropa potřebuje každého“, neboť Evropě chybí nejen špičkoví odborníci, ale také „řidiči kamionů, číšníci nebo zaměstnanci letišť“ 6 . Nedávný průmyslový plán Zelené dohody 7 dále zdůrazňuje potřebu řešit současný rozsáhlý nedostatek kvalifikovaných pracovníků, který brzdí investice a růst v EU.

K dosažení cílů doporučení byly členské státy vyzvány, aby dospělým osobám s nízkou úrovní dovedností poskytly personalizovanou podporu prostřednictvím integrovaného postupu sestávajícího ze tří kroků.

	1) Posouzení dovedností – zjištění stávajících dovedností dospělých a případných nedostatků v souboru dovedností, které je třeba napravit.
	2) Poskytování na míru přizpůsobené a flexibilní nabídky učení – poskytování nabídky učení, která napravuje konkrétní nedostatky v dovednostech zjištěné na základě posouzení dovedností.
	3) Uznávání – posouzení a uznávání získaných dovedností a podpora jejich osvědčování pro účely získání formální kvalifikace.

Členským státům bylo doporučeno, aby určily prioritní cílové skupiny, zajistily účinnou koordinaci a partnerství mezi zúčastněnými stranami a zavedly aktivní pomoc, poradenství a podpůrná opatření, aby se potenciální příjemci dozvěděli o existujících možnostech a provedli je všemi fázemi procesu. Doporučení žádá Komisi, aby podala Radě zprávu o provádění v členských státech a na úrovni EU. Tato zpráva vychází z pracovního dokumentu hodnotících pracovníků 8 .

2.Hlavní zjištění hodnocení

V této kapitole je uvedeno, do jaké míry je doporučení účelné, účinné a soudržné, zda poskytuje přidanou hodnotu EU a zda je i nadále relevantní pro řešení současných potřeb, přičemž je třeba mít na paměti, že doporučení Rady je nezávazné.

Účelnost

Dostupné důkazy ukazují na celkovou mírnou účelnost doporučení.

Příslušné ukazatele vykazují mírné pozitivní trendy a provádění je v členských státech nerovnoměrné, přičemž opatření často postrádají rozsah a koordinaci. Zatímco některé zúčastněné strany považují doporučení za katalyzátor pro obnovení důrazu na podporu dospělých při získávání základních dovedností 9  a považují třístupňový přístup za užitečný referenční bod, hodnocení zjistilo zlepšení v provádění uvedených tří kroků doporučení pouze ve 14 členských státech 10 .  

Možnosti posouzení dovedností jsou nyní v členských státech široce rozšířené, ale vyžadují další profesionalizaci personálu a nestigmatizující sociální vnímání. To znamená, že posouzení dovedností lze sdělit pozitivnějším a motivujícím způsobem, a to zdůrazněním stávajících dovedností, na kterých lze stavět. Několik členských států podniklo kroky ke zlepšení poskytování přizpůsobených a flexibilních vzdělávacích nabídek dospělým s nízkou kvalifikací 11 , ale problémy přetrvávají kvůli nedostatečnému financování – často pouze financování projektů EU na rozdíl od domácího strukturálního financování – na podporu různých cílových skupin a překážkám v přístupu a využívání. Podobně se v některých členských státech zlepšilo uznávání dovedností, často však s omezenou integrací do systému vzdělávání a odborné přípravy a s nízkým povědomím a využíváním mezi dospělými 12 . 

Podíl dospělých s nízkou kvalifikací 13 ve věku 25–64 let se snížil z 23,4 % v roce 2016 (56,1 milionu) na 20,7 % v roce 2021 14 (48,7 milionu). K těmto trendům však mohly přispět i jiné vnější faktory než toto doporučení, zejména demografické změny 15 .

Vnitrostátní prováděcí opatření určují velký počet prioritních cílových skupin 16 , ale zúčastněné strany uvádějí, že přetrvávají problémy s jejich účinným oslovením 17 . Zúčastněné strany rovněž uvádějí, že vlivem digitalizace se značně rozšířila cílová skupina doporučení. V dnešní době, kdy se stále více přechází na digitální prostředí, potřebují všichni lidé alespoň základní digitální dovednosti. Kromě toho také zdůraznili specifickou odpovědnost veřejné podpory rozvoje základních dovedností dospělých a zdůraznili, že tyto dovednosti jsou zaměstnavateli často považovány za samozřejmost 18 .

Poradenství pro volbu povolání poskytované veřejnými službami zaměstnanosti je široce dostupné, ale trpí nízkou úrovní informovanosti, může být vnímáno jako zastrašující 19 , a není vždy dostupné pro osoby s nízkou kvalifikací, které nejsou nezaměstnané 20 .  

Členské státy přijaly prováděcí opatření ve spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami, zejména s veřejnými službami zaměstnanosti, sociálními partnery, nevládními organizacemi a místními subjekty včetně veřejných knihoven 21 . Někdy však nejsou role a odpovědnosti dostatečně jasné a koordinace není účinná, například mezi ministerstvy školství a práce a mezi vnitrostátními a regionálními orgány 22 .

Společný strategický přístup ke všem třem krokům 23  k zajištění toho, aby dospělí účastníci vzdělávání cítili podporu a zůstali odhodláni pokračovat ve své cestě prohlubování dovedností, je klíčový, ne však běžný 24 . Některé zúčastněné strany poznamenávají, že pro pomoc dospělým s nízkou kvalifikací, kteří mají ke vzdělávání nejdelší cestu, by podpora týkající se těchto tří kroků měla být integrována se sociálními službami a programy trhu práce 25 .

Účinnost

Zatímco zúčastněné strany považují náklady na realizaci za přiměřené 26 přínosům, nezávisle na výchozím bodě členského státu, nelze vyvodit žádné přesvědčivé závěry o účinnosti, protože členské státy neshromažďují systematicky údaje o nákladech a přínosech prováděcích opatření. To odráží nízké celkové náklady na provádění ve většině členských států a poměrně velké přínosy, pokud jde o přímá opatření na prohlubování dovedností, ale také v podobě většího povědomí a větší pozornosti věnované základním dovednostem dospělých v rámci vnitrostátních diskusí.

Mnoho prováděcích opatření bylo v hodnoceném období spolufinancováno z fondů EU, zejména z Evropského sociálního fondu (ESF) 27 . Účinnost implementace se liší podle míry přítomnosti různých prvků: tj. jasné rozdělení odpovědnosti mezi aktéry, zavedené postupy pro výběr kvalitních poskytovatelů odborné přípravy a zapojení speciálně vyškolených pracovníků a spolupráce se zaměstnavateli, jakož i monitorování a hodnocení používané ke zlepšení poskytování.

Soudržnost

Zúčastněné strany konzultované na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni považují doporučení za vnitřně soudržné, s konzistentními cíli, doporučeními a očekávanými dopady. Opatření navržená v doporučení jsou vnímána jako komplexní politický rámec, kterým se budou řídit prováděcí opatření na vnitrostátní úrovni. Zúčastněné strany rovněž uvádějí vysokou míru soudržnosti mezi doporučením a příslušnými politikami a strategiemi na vnitrostátní a regionální úrovni. Nedostatečná integrace těchto tří kroků do jediné cesty a nedostatečná strategická koordinace mezi prováděcími opatřeními a dalšími částmi systému vzdělávání dospělých však ztěžují soudržné provádění na vnitrostátní úrovni.

Doporučení je rovněž vnímáno jako soudržné a doplňující s dalšími příslušnými iniciativami EU týkajícími se dovedností a zaměstnanosti 28 . 

Téměř všechny zúčastněné strany konzultované na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni se domnívaly, že mezi doporučením a příslušnými mechanismy financování EU existuje dobrá politická soudržnost 29 .

Přidaná hodnota EU

Vzhledem k tomu, že doporučení je nezávazné, přidaná hodnota EU se projevila především v podobě zvýšené pozornosti politik věnované nízkým základním dovednostem dospělých v několika členských státech. Kromě toho doporučení poskytlo společný rámec pro vnitrostátní politická opatření, podpořilo spolupráci zúčastněných stran v rámci členských států i mezi nimi a/nebo mobilizovalo finanční prostředky a technickou podporu pro politické experimenty. V některých členských státech posloužilo doporučení jako inspirace pro reformy systému vzdělávání dospělých 30 . V jiných případech sloužilo jako měřítko, s nímž bylo možné porovnat stávající systémy podpory a vyzkoušet nebo zavést cílená ustanovení týkající se jednoho ze tří kroků.

Zúčastněné strany ocenily úlohu doporučení při podpoře sdílení znalostí mezi členskými státy 31 . Technická pomoc byla poskytována prostřednictvím programu na podporu strukturálních reforem nebo jeho nástupce, Nástroje pro technickou podporu 32 , a také nepřímo prostřednictvím podpory OECD při vypracovávání vnitrostátních strategií v oblasti dovedností a diagnostických zpráv v několika členských státech 33 . V neposlední řadě zúčastněné strany zdůraznily, že doporučení pomohlo nasměrovat finanční prostředky EU z různých zdrojů financování na projekty rozvoje základních dovedností pro různé cílové skupiny.

Relevance

Zúčastněné strany se téměř shodují v názoru, že cíle doporučení jsou stále aktuální 34 , což se odráží i v nedávných cílech EU na vysoké úrovni. Stejně tak se zúčastněné strany domnívají, že opatření definovaná v doporučení jsou stále relevantní pro splnění jeho cílů: zdůraznili, že je i nadále třeba podporovat osoby s nízkou kvalifikací pomocí specificky přizpůsobených opatření a že je i nadále relevantní přístup „využití systému“ uvedený v doporučení.  

Zúčastněné strany se rovněž domnívají, že pozornost věnovaná provádění na úrovni EU je i nadále důležitá 35 , neboť v průběhu hodnoceného období přinesla změnu tím, že zvýšila pozornost věnovanou politice rozvoje základních dovedností dospělých a podpořila vnitrostátní reformy a politické experimenty.

3.Cesty k posílení provádění

Navzdory dosaženému pokroku stále přetrvávají významné problémy při provádění:

·Prvním hlavním problémem je nerovnoměrný pokrok v provádění mezi členskými státy, přičemž existují velké rozdíly v možnostech prohlubování dovedností pro dospělé s nízkou kvalifikací.

·Druhým hlavním problémem je často stále malý rozsah a nedostatečně účinná aktivní pomoc 36 prováděcích opatření přijatých členskými státy.

·Třetí hlavní výzvou je dominantní role projektového financování EU oproti strukturálnímu financování z domácích zdrojů.

·Čtvrtým hlavním problémem je často nedostatečná integrace tří kroků doporučení do komplexního postupu, což odráží nedostatečnou míru strategické koordinace. Společný přístup doporučení se často neodráží v prováděcích opatřeních členských států. To omezuje prostor pro monitorování a hodnocení a schopnost vyvodit poučení z důkazů.

Vzhledem k rostoucímu nedostatku pracovních sil a nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi se Komise domnívá, že je třeba učinit více pro zlepšení provádění doporučení Rady o cestách prohlubování dovedností. To je nezbytné k tomu, aby se každému poskytly příležitosti na trhu práce a ve společnosti a aby se zabránilo pasti špatných pracovních míst zapříčiněných nízkou kvalifikací. To je stejně tak nezbytné pro napravení nedostatků v dovednostech na trhu práce a pro podporu konkurenceschopnosti EU a ekologického a digitálního přechodu. Uznává také, že rozvoj dovedností v průběhu celého života je právem jednotlivce, jak je uvedeno v Listině základních práv Evropské unie, evropském pilíři sociálních práv 37  a převedeno do akčního plánu 38 .  

V zájmu posílení provádění by členské státy měly být s podporou Komise vyzvány, aby:

·posílily strategickou spolupráci na vnitrostátní úrovni s cílem vytvořit integrované cesty k prohlubování dovedností a otevřít učící se komunity, mimo jiné vypracováním a přezkoumáním vnitrostátních strategií dovedností v úzkém partnerství se sociálními partnery, veřejnými službami zaměstnanosti a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami;

·podpořily společnou akci a široký partnerský přístup v oblasti základních dovedností mezi soukromými a veřejnými subjekty, mimo jiné prostřednictvím Paktu pro dovednosti 39 , se zaměřením na pracoviště jako vzdělávací prostředí.

·lépe definovaly příjemce prohlubování dovedností, aby se zohlednily trendy, jako je digitalizace a ekologizace ekonomiky, a zajistily, aby nikdo nezůstal pozadu, a zároveň odpovídajícím způsobem přizpůsobily podpůrná opatření na míru konkrétním potřebám;

·rozšířily aktivní pomoc, zejména na „nejobtížněji dosažitelné osoby“, a zároveň se vyhnuly stigmatizaci důrazem na budoucí přínosy prohlubování dovedností na rozdíl od současných nedostatků v dovednostech;

·využily významné zdroje EU v rámci národních plánů pro oživení a odolnost 40 a programů Evropského sociálního fondu plus k podpoře investic do dovedností, infrastruktury a domácích reforem a udržely je prostřednictvím domácího financování ve střednědobém až dlouhodobém horizontu, aby vedly ke strukturálním zlepšením;

·využily provádění doporučení Rady o individuálních vzdělávacích účtech 41 k rozšíření poskytování nestigmatizujících, flexibilních a kvalitních vzdělávacích příležitostí na míru a usnadnily jejich uživatelsky přívětivé začlenění do posouzení dovedností, uznávání a kariérního poradenství s podporou odpovídajícího domácího financování;

·využily provádění doporučení Rady o mikrocertifikátech 42 ke zvýšení transparentnosti a uznávání výsledků krátkých vzdělávacích kurzů.

(1)     Viz IP_22_3782

(2)   Akční plán pro evropský pilíř sociálních práv zahrnuje cíl EU, aby do roku 2030 mělo alespoň 80 % lidí ve věku 16–74 let základní digitální dovednosti. Podle ukazatele digitálních dovedností Eurostatu mělo v roce 2021 v EU-27 pouze 54 % osob ve věku 16–74 let alespoň základní digitální dovednosti. Aby zajistila splnění tohoto cíle, vytvořila Komise Digitální kompas, který má digitální ambice EU do roku 2030 převést do konkrétních cílů. Evropská digitální dekáda: digitální cíle pro rok 2030 (europa.eu)

(3) Viz Burdett a Smith (2002), The low skill trap (Past nízké kvalifikace), European Economic Review.

(4)     EUR–Lex – 32016H1224(01) – CS – EUR–Lex (europa.eu) .

(5)

  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o Evropském roku dovedností 2023 .

(6)   Projev o stavu Unie 2022.

(7) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, průmyslový plán Zelené dohody pro věk s nulovými čistými emisemi, COM(2023) 62 final .

(8) Viz SWD(2023) 460 final. Pracovní dokument byl podpořen externí studií společností Ecorys a 3S, Studií podporující hodnocení doporučení Rady ze dne 19. prosince 2016 o cestách prohlubování dovedností: nové příležitosti pro dospělé .

(9) Například podle pozičního dokumentu Evropského sdružení pro vzdělávání dospělých „Cesty prohlubování dovedností podnítily vnitrostátní strategie, aby se zaměřily na základní dovednosti a uznávání dovedností získaných neformálním a informálním učením a přesunuly pozornost vzdělávacích programů na studenty s nízkou úrovní základních dovedností“.

(10) BE, BG, CY, CZ, DE, DK, EE, EL, HR, IT, LV, MT, PL a SK. Toto mapování politických opatření vychází z externí studie, která je podkladem pro hodnocení. Podrobnosti naleznete v oddíle 3.1 hodnotícího pracovního dokumentu útvarů.

(11) BE, BG, DK, EE, MT a PL. Další analýzu překážek přístupu a využívání viz také posouzení dopadů připojené k návrhu Komise o individuálních účtech pro vzdělávání, SWD(2021) 369 final.

(12) BE, BG, CY, DE, EL, IT, LV a SK podle podpůrné studie. Tyto závěry jsou v souladu s hodnocením doporučení Rady z roku 2012 o uznávání neformálního a informálního učení, které bylo provedeno v roce 2020, SWD(2020) 121 final .

(13)

 Dospělí s nízkou úrovní dosaženého vzdělání (tj. úrovně ISCED 0–2).

(14) Viz Eurostat: online datový kód EDAT_LFSE_03 a  EDAT_LFS_9901 .

(15) Větší a starší kohorty se stále častěji dostávají mimo příslušnou věkovou kategorii (25–64 let) a mladší kohorty, které se stávají součástí této věkové kategorie, jsou sice méně početné, ale mají vyšší dosažené vzdělání.

(16) Situace v jednotlivých členských státech je různá a skupina dospělých s nízkou kvalifikací může být tvořena různými podskupinami (například – mimo jiné – zaměstnanými, nezaměstnanými, ekonomicky neaktivními, migranty, znevýhodněnými skupinami, osobami ve venkovských oblastech) v závislosti na vnitrostátních podmínkách.

(17) V pozičním dokumentu organizace „Literacy 100“ se zdůrazňuje, že „vzdělávání v dospělosti může být pro dospělé, kteří mají nízkou úroveň osobní odolnosti a sebeúcty, skličující vyhlídkou“.

(18) Srov. poziční dokument Evropské sítě pro základní dovednosti: „Pro budování individuální a sociální odolnosti je nezbytné, aby všichni dospělí měli přístup ke kvalitnímu poskytování dynamického souboru dovedností. Základní dovednosti jsou i nadále hlavním cílem, ale je třeba je získávat v kontextu, který uznává a rozvíjí životní dovednosti.“

(19) Srov. poziční dokument sítě Eurodiaconia, který uvádí, že „naši členové zdůrazňují, že tyto služby jsou mnohdy některými lidmi vnímány jako zastrašující nebo nedůvěryhodné. Aby byly veřejné služby zaměstnanosti přístupné a inkluzivní, musí být poskytovány v bezpečném prostoru, aby se každý cítil chráněn před předsudky a jakoukoli formou diskriminace.“

(20) Srov. poziční dokument Evropského sdružení pro vzdělávání dospělých, v němž se uvádí, že „poradenská opatření nejsou všude dostatečně dostupná; měla by však mít ústřední postavení při oslovování cílových skupin s nízkou kvalifikací“.

(21) V pozičním dokumentu organizace „Veřejné knihovny 2030“ se zdůrazňuje, že „veřejné knihovny hrají důležitou roli v sektoru neformálního vzdělávání, protože jsou často prvními organizacemi, které poskytují pomoc a podporu zranitelným skupinám s nízkou gramotností“.

(22) Srov. např. poziční dokument MOP, který zdůrazňuje význam „přístupu celého veřejného sektoru k efektivní správě věcí veřejných“.

(23) Poziční dokument Evropského sdružení pro vzdělávání dospělých zdůrazňuje význam začlenění opatření do širšího strategického rámce: „Ukazuje se, že ty země, které začlenily programy cest prohlubování dovedností do širší strategie celoživotního vzdělávání, mají největší šanci oslovit cílové skupiny a vytvořit inovativní programy prohlubování dovedností, například Slovensko, Finsko a Rakousko.“

(24) Mezi pozitivní příklady integrace těchto tří kroků, které byly identifikovány v podpůrné studii, patří PT, DK, SE (již na začátku hodnoceného období) a – na úrovni projektu – PL.

(25) Viz např. poziční dokumenty sítě Eurodiaconia a organizace „Literacy 100“.

(26) Za účelem shromáždění důkazů bylo provedeno několik průzkumů. Tento konkrétní průzkum byl proveden mezi vnitrostátními a regionálními institucemi a organizacemi, které jsou zodpovědné za provozní úroveň cest prohlubování dovedností, a organizacemi zapojenými do realizace cest prohlubování dovedností (průzkum koordinačních a realizačních organizací).

(27) Byly zmíněny i další fondy, např.: Erasmus+, Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), program na podporu strukturálních reforem (nyní nazývaný Nástroj pro technickou podporu) a Program EU pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI), jakož i novější Fond pro spravedlivou transformaci (FST) a Nástroj pro oživení a odolnost.

(28) Zejména doporučení Rady o  uznávání neformálního a informálního učení (2012), o  zavedení záruk pro mladé lidi (2013) a o  mostu k pracovním místům – posílení záruk pro mladé lidi (2020), o  začleňování dlouhodobě nezaměstnaných osob na trh práce (2016), o  klíčových kompetencích pro celoživotní učení (2018), o  mikrocertifikátech (2022) a o  individuálních vzdělávacích účtech (2022).

(29) Např. pro programové období 2021–2027 má ESF+ rozpočet 99,3 miliardy EUR.

(30) Včetně Chorvatska, Řecka a Slovenska.

(31) Vzájemné učení probíhalo prostřednictvím specializovaných akcí, ale také prostřednictvím národních koordinátorů pro vzdělávání dospělých, pracovní skupiny pro vzdělávání dospělých a – neformálněji a způsobem zdola nahoru – prostřednictvím elektronické platformy pro vzdělávání dospělých v Evropě (EPALE). Středisko Cedefop podporovalo reformy členských států tím, že vypracovávalo srovnávací výzkum jejich systémů prohlubování dovedností a organizovalo politická vzdělávací fóra k tomuto doporučení.

(32) V BE, HR, CY, HU, IT, NL, PT a ES.

(33) Včetně BE, IT, LV, LT, NL, PL, PT, SK, SI, ES; Národní strategie dovedností – OECD .

(34) S tímto tvrzením souhlasilo 87 % respondentů veřejné konzultace.

(35)

Celkem 87 % respondentů veřejné konzultace souhlasilo s tím, že politické pokyny EU jsou stále potřebné v poměrně velkém nebo velmi velkém rozsahu. Srov. také poziční dokument Světové konfederace práce v Evropě, který uvádí, že „pokyny EU jsou v poměrně velké míře potřebné k podpoře výměny osvědčených postupů a vzájemného učení a učení na základě srovnávání“.

(36) Chápeme ji ve smyslu podílu dospělých, kteří potřebují rozvoj základních dovedností a kterým se dostává podpory. Účinná aktivní pomoc může být nedostatečná buď z důvodu nízkého formálního pokrytí podpůrnými opatřeními, nebo nízké informovanosti a nízké míry využívání.

(37)   Evropský pilíř sociálních práv.

(38)   Akční plán pro evropský pilíř sociálních práv.

(39)   Domovská stránka Paktu pro dovednosti (europa.eu) .

(40)   Nástroj pro oživení a odolnost (europa.eu).

(41)   Doporučení Rady ze dne 16. června 2022 o individuálních vzdělávacích účtech nastiňuje, jak mohou členské státy účinně kombinovat finanční a nefinanční podporu, a umožnit tak všem dospělým rozvíjet své dovednosti během celého pracovního života a dosáhnout pokroku při plnění cílů v oblasti vzdělávání dospělých podle Portského prohlášení.

(42)   Doporučení Rady ze dne 16. června 2022 o evropském přístupu k mikrocertifikátům pro celoživotní učení a zaměstnatelnost uvádí společnou definici a standardní formát pro popis výsledků krátkých kurzů, aby se zvýšila transparentnost a usnadnilo sdělování dovedností získaných během odborné přípravy v průběhu celého pracovního života.