EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 9.12.2022

COM(2022) 709 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ,

o kulturním rozměru udržitelného rozvoje v činnosti EU

Obsah

1.    Souvislosti    

2.    Posilování vzájemného působení mezi kulturními politikami a udržitelným rozvojem    

3.    Kultura a cíle udržitelného rozvoje v politikách a programech EU    

A. Kulturní politika

B. Regionální a městská politika

C. Vnitřní věci a vnitřní bezpečnost

D. Zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování

E. Spravedlnost, práva spotřebitelů a genderová rovnost

F. Nový evropský Bauhaus a jeho horizontální rozměr pro udržitelnost založenou na kultuře

G. Politika EU v oblasti mezinárodního partnerství a rozvoje

H. Politika sousedství a rozšíření

I. Politiky v oblasti vzdělávání a mládeže

J. Jednotný trh a průmyslové politiky

K. Výzkum a inovace

L. Digitální ekonomika a společnost

M. Opatření v oblasti klimatu a environmentální politika

N. Zemědělská politika

O. Politiky v oblasti obranného průmyslu a vesmíru

P. Mechanismus civilní ochrany Unie

4.    Závěry: další postup    

1.Souvislosti

Cíle udržitelného rozvoje jsou propojeny s vícero oblastmi politiky. Evropská komise je plně odhodlána naplnit všechny rozměry udržitelného rozvoje 1 . Pokud jde o úlohu kultury, Komise zdůraznila kulturní rozměr udržitelného rozvoje v Nové evropské agendě pro kulturu z roku 2018 2 a zavázala se využívat ho k podpoře provádění Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 3 .

Rada ve svém usnesení o kulturním rozměru udržitelného rozvoje 4 z prosince 2019 potvrdila závazek členských států ohledně udržitelnosti, jakož i odhodlání k úplnému a rychlému provedení Agendy OSN 2030. Její pracovní plán pro kulturu 2019–2022 5 byl pak v květnu 2020 pozměněn, aby jako další prioritu zahrnoval „kulturu jako hnací sílu udržitelného rozvoje“. V rámci této priority plán stanoví dvě odpovídající opatření: i) skupinu odborníků z členských států pro otevřenou metodu koordinace (OMK) v oblasti kulturního rozměru udržitelného rozvoje, která byla zřízena v roce 2021 a zprávu vydala v září 2022, 6 a ii) výzvu, aby Komise předložila akční plán pro kulturní rozměr udržitelného rozvoje.

Tato zpráva je odpovědí Komise na uvedenou výzvu. Doporučuje politický přístup EU ke kulturnímu rozměru udržitelného rozvoje založený na pevnějším a důslednějším propojení kulturních politik a plnění cílů udržitelného rozvoje napříč iniciativami, programy a činnostmi EU a napříč různými odvětvími.

Nabízí přehled politik a programů EU, které posilují vzájemné působení mezi kulturou a udržitelným rozvojem, a uvádí opatření přijatá nebo plánovaná Komisí s cílem podpořit rozvoj kultury jakožto hnací síly nebo umožňujícího faktoru Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030. Zahrnuje rovněž strategické průřezové iniciativy, jako je mise programu Horizont Evropa „Klimaticky neutrální a inteligentní města“ 7 nebo Nový evropský Bauhaus 8 , které prostupují vícero politickými oblastmi a programy.

Stále častěji zaznívá požadavek na plné a skutečné uznání kultury jakožto klíčového odvětví přispívajícího k plnění cílů udržitelného rozvoje a k udržitelnému oživení Evropy po krizi COVID-19. Souběžný proces skupiny OMK, probíhající ve znamení úzké spolupráce s UNESCO a mezinárodními subjekty 9 , potvrdil nutnost posílení účinné spolupráce mezi vnitrostátními orgány a systémy a orgány a systémy EU a OSN.

Debata a výstupy konference UNESCO o kulturních politikách a udržitelném rozvoji MONDIACULT 2022 10 , která se konala v Mexiku ve dnech 28.–30. září 2022, se staly podnětem a východiskem pro další diskuse o budoucnosti cílů udržitelného rozvoje a dalším impulsem k úvahám o výraznější úloze kultury ve strategiích udržitelného rozvoje. Tato zpráva je příspěvkem ke zmíněným úvahám (procesu reflexe) a vychází z cílů prohlášení o kultuře, jež bylo konferencí přijato.

2.Posilování vzájemného působení mezi kulturními politikami a udržitelným rozvojem

Nejvýznamnější strategická opatření EU týkající se plnění cílů udržitelného rozvoje zahrnují vnitřní kulturní rozměr, aniž by kultura byla výslovně zmíněna. Například hluboce transformativní politiky a klíčové strategie EU, jako je Zelená dohoda pro Evropu, a zastřešující přístup zaměřený na přizpůsobení Evropy digitálnímu věku, znázorněné v níže uvedeném schématu, se opírají o významný příspěvek ze strany kulturních a kreativních odvětví a o jejich rozmanitost na místní, regionální a vnitrostátní úrovni. Cílem této zprávy je převést tento poznatek do hmatatelné podoby.

Kromě toho – jak bylo zdůrazněno v doporučeních skupiny OMK pro kulturní rozměr udržitelného rozvoje i skupiny OMK pro odolnost kulturního dědictví vůči změně klimatu 11 – by kultura a kulturní politiky měly být systematičtěji využívány k řešení hlavních témat současnosti, jež se týkají změny klimatu a cílů Zelené dohody pro Evropu. Například cíl klimatické neutrality v rámci mise programu Horizont Evropa pro klimaticky neutrální a inteligentní města podporuje zapojení občanů, začleňování a sociální inovace.

Také přípravné diskuse předcházející konferenci MONDIACULT, které byly uspořádány pro pět tematických oblastí 12 , pomohly připravit půdu pro lepší pochopení vnitřního a průřezového kulturního rozměru udržitelného rozvoje a potřeby strategičtějšího přístupu ke kultuře a udržitelnému rozvoji v budoucnu. Tento závazek se znovu opakuje v závěrečném prohlášení konference MONDIACULT. Prohlášení vyzývá k dalším opatřením zaměřeným na posílení rámců veřejné politiky prostřednictvím zřetelnějšího zakotvení kultury do strategií udržitelného rozvoje na globální úrovni a napříč všemi rozměry cílů udržitelného rozvoje, jimiž jsou rozvoj sociální, hospodářský a environmentální. V témže duchu zkoumala uvedené tři rozměry skupina OMK pro kulturní rozměr udržitelného rozvoje, která důrazně doporučuje zastřešující téma znovuvytvoření vztahu mezi člověkem a přírodou se zapojením dosud málo využívané síly kultury 13 .

Přehled přístupu Komise k plnění cílů udržitelného rozvoje 14

3.Kultura a cíle udržitelného rozvoje v politikách a programech EU

Kulturní rozměr udržitelného rozvoje je podporován v celé řadě politik a programů EU (A–O). Tento oddíl popisuje příslušný politický rámec a hlavní priority, jakož i strategická opatření nebo iniciativy jednotlivých politik EU. Cílem je podpořit společenské změny a zmírnit dopady ekologické a digitální transformace.

A. Kulturní politika

Politický rámec a hlavní priority

Činnost EU v oblasti kultury přímo přispívá ke všem rozměrům cílů udržitelného rozvoje, v souladu se strategickými pokyny hlavních rámcových dokumentů:

·Nové evropské agendy pro kulturu,

·evropského akčního rámce pro kulturní dědictví 15 a

·víceletých pracovních plánů pro kulturu nebo – v případě vnější činnosti – společného sdělení Směrem ke strategii EU pro mezinárodní kulturní vztahy 16 z roku 2016 a závěrů Rady o strategickém přístupu EU k mezinárodním kulturním vztahům a rámci pro činnost 17 z roku 2019.

Politická opatření a spolupráce EU v této oblasti se zaměřují na využívání síly kultury a kulturní rozmanitosti ve prospěch sociální soudržnosti a životní pohody prostřednictvím:

·podpory účasti na kulturním životě, mobility umělců a ochrany kulturního dědictví,

·podpory vytváření pracovních míst a růstu v kulturních a kreativních odvětvích prostřednictvím umění a kultury v oblasti vzdělávání a podpory dovedností a inovací v oblasti kultury a

·posilování mezinárodních kulturních vztahů prostřednictvím kultury v zájmu podpory udržitelného rozvoje a míru.

Potřeba zachovat a podporovat vnitřní hodnotu kultury a uměleckého projevu je vyzdvižena rovněž v hlavních dokumentech kulturní politiky EU. Strategický rámec pro spolupráci EU a tvorbu její politiky v oblasti kultury však stále může být posílen (jak upozornila zpráva Komise o pracovním plánu pro kulturu 2019–2022 18 ) a kulturní rozměr udržitelného rozvoje dále zvýrazněn.

Z hlediska financování podporuje program Kreativní Evropa 2021–2027 19 , jediný program EU, který se zaměřuje na kulturní a kreativní odvětví, závazek EU k plnění cílů udržitelného rozvoje OSN, zejména jejich kulturního rozměru, v rámci všech tří programových složek. Program Kreativní Evropa investuje do akcí, které posilují kulturní rozmanitost a reagují na potřeby kulturních a kreativních odvětví. Horizontálními prioritami celého programu jsou jak ekologizace, tak začleňování a průběžně se uvažuje o další ekologizaci programu. Program Kreativní Evropa přispívá k převádění Zelené dohody pro Evropu do hmatatelné podoby tím, že odměňuje kulturní projekty, které řeší udržitelnost a environmentální aspekty strategicky a v rámci kulturních a kreativních odvětví.

„Kulturní složka“ programu zahrnuje iniciativy kulturních a kreativních odvětví, které podporují například přeshraniční spolupráci, platformy, sítě a literární překlady. Jejich součástí jsou mechanizmy, které zajišťují, aby kulturní a kreativní odvětví nabízela rozmanitost, začleňování a rovnost pro všechny a aby přispívala k opatřením v oblasti klimatu. Výzvy v rámci programu 2021–2027, které podporují projekty zaměřené na evropské sítě a spolupráci, obsahovaly jako zvláštní prioritu příspěvek projektů k agendě udržitelnosti. Předchozí program (2014–2020) připravoval v rámci své „kulturní složky“ půdu pro podporu na nejnižší úrovni a podporu udržitelných postupů 20 . Podpořil velký počet projektů týkajících se genderové rovnosti, udržitelnosti a digitalizace 21 . Tyto projekty přispěly ke zmírnění dopadu činností kulturních a kreativních odvětví na životní prostředí, k podpoře udržitelného rozvoje městského a venkovského prostředí, k vytvoření nových vizí do budoucna a ke zlepšení informovanosti. Řeší na místní nebo regionální úrovni globální témata, jako je: zdraví a životní pohoda 22 , genderová rovnost 23 , modely produkce a spotřeby (potravin) 24 , znečištění vod 25 a udržitelné bydlení 26 , jakož i snižování nerovností mezi městskými a venkovskými oblastmi 27 .

V rámci „kulturní složky“ stávajícího programu byl doplněn nový odvětvový přístup, jehož cílem je posílit udržitelnost konkrétních odvětví (kulturní dědictví, architektura, hudba, knižní odvětví, design, módní návrhářství a kulturní cestovní ruch) a přispět mimo jiné k jejich větší ekologičnosti, odolnosti a inkluzivnosti. Tato složka podporuje rovněž iniciativu „Evropská hlavní města kultury“, která se zaměřuje na podporu rozmanitosti evropských kultur, vyzdvihování jejich společných prvků a posilování příspěvku kultury k dlouhodobému rozvoji měst. Města, která jsou držiteli tohoto titulu, začleňují projekt do své celkové strategie a čím dál tím častěji do něj zahrnují hledisko udržitelnosti, například podporu ekologičtějších kulturních postupů.

Pokud jde o vnější vztahy, platforma pro kulturní vztahy podporuje spolupráci mezi evropskými a celosvětovými kulturními a kreativními odvětvími posilováním kapacity delegací EU na celém světě (cíl udržitelného rozvoje č. 17 – partnerství ke splnění cílů) pro spolupráci s kulturními subjekty a řešení klíčových výzev prostřednictvím kultury (cíle udržitelného rozvoje č. 8 – důstojná práce a ekonomický růst a č. 11 – udržitelná města a obce). Platforma organizuje také každoroční program Global Cultural Relations (Globální kulturní vztahy), který svádí dohromady 40 mladých vůdčích osobností kultury a kulturních pracovníků z celého světa (cíle udržitelného rozvoje č. 10 – méně nerovností a č. 5 – rovnost mužů a žen).

V oblasti médií a audiovizuálního odvětví byly v rámci programu Kreativní Evropa 2021–2027 zavedeny dvě horizontální priority: ekologizace audiovizuálního průmyslu a rozmanitost a začleňování v audiovizuálním odvětví. Ekologizace a rozmanitost byly zahrnuty do výzvy k předkládání návrhů u všech okruhů složky MEDIA programu Kreativní Evropa. Žadatelé by měli předložit strategii pro své postupy ekologizace a strategii pro podporu rozmanitosti a začleňování ve svých činnostech. Hodnocení obou strategií je součástí kritérií pro zadání. Projekty vybrané na základě pracovních programů pro roky 2021 a 2022 naznačily, jak audiovizuální společnosti a organizace k těmto politickým prioritám přistupují. Z vybraných projektů stojí za zmínku „TheGreenShot“, první digitální řešení s rozhraním v reálném čase, díky němuž se filmové kanceláře mohou spojit s produkcemi natáčejícími v jejich regionu či městě, a „Green Charter for Festivals“ (Zelená charta pro festivaly), která byla podpořena v souvislosti s výzvou týkající se sítí festivalů v roce 2022 a iniciována sítí festivalů Moving Images Open Border. Charta je nástroj k výpočtu uhlíkové stopy festivalů, jehož účelem je jednak vytvořit povědomí, ale především stanovit společné cíle v oblasti udržitelnosti.

Kromě toho „mezioborová složka programu“ podporuje nadnárodní politickou spolupráci a přispívá k provádění iniciativy Nový evropský Bauhaus s cílem posílit ekologický rozměr programu.

K ekologické transformaci a boji proti změně klimatu a zhoršování životního prostředí přispěje i nový pilotní projekt Evropského parlamentu týkající se Centra evropského dědictví 28 .

Strategická opatření nebo klíčové příklady

oPráce v oblasti postavení a pracovních podmínek umělců a pracovníků v kulturních a kreativních odvětvích, které probíhají pod vedením Komise (studie EU, dialog a zpráva Voices of Culture, připravovaná zpráva a doporučení skupiny OMK odborníků z členských států v roce 2023) a zaměřují se na řešení klíčových otázek, od postavení umělců, spravedlnosti a veřejné podpory, jakož i regulačního prostředí a sociálního zabezpečení, po taková témata, jako je rozvoj dovedností a svoboda uměleckého projevu.

oOpatření týkající se změny klimatu a kulturního dědictví. Komise zorganizovala práci skupiny odborníků z členských států pro Posilování odolnosti kulturního dědictví vůči změně klimatu . Zpráva této skupiny byla vydána v září 2022. Uvádí osvědčené postupy a inovativní opatření zaměřená na ochranu hmotného i nehmotného kulturního dědictví v souvislosti se změnou klimatu. Součástí jsou doporučení, jak by kulturní dědictví mohlo přispět ke zmírňování změny klimatu a k boji proti ní v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu. Komise zahájila rovněž studii o ekologizaci programu Kreativní Evropa. Jejím cílem je prozkoumat, jakým způsobem by mohla být do programu začleněna udržitelná a přiměřená opatření týkající se životního prostředí, aby se zvýšil jeho příspěvek k opatřením v oblasti klimatu a zohledňování biologické rozmanitosti.

oOpatření zaměřená na řešení dopadů digitální transformace na kulturní a uměleckou rozmanitost, tj. obchodní modely, vztahy s publikem a změny ve způsobech pojetí, produkce a užívání. Koncem roku 2021 začala Komise ve spolupráci s odborníky zkoumat možnost dobrovolných pokynů pro sběr a správu údajů o digitálním publiku, se zvláštním zaměřením na scénická umění a kulturní dědictví. Zpráva „(Re)-Engaging digital audiences – Improving Audience Data“ ((Znovu)zapojení digitálního publika – Zlepšení údajů o publiku) z června 2022 29 vyvozuje poučení z postupů souvisejících s pandemií COVID-19. Dále v rámci expertní skupiny pro kulturní dědictví 30 proběhly diskuse o digitalizaci a kulturním dědictví, zaměřené na digitální učení zavedené během pandemie COVID-19. Skupina se zabývala zkušenostmi s budováním kapacit při přesunu výstav, vzdělávacích programů a artefaktů do online prostředí a problémem kulturní únavy publika v online prostředí.

oDalším příkladem, který podporuje sociální a ekonomický rozměr udržitelného rozvoje, je iniciativa Komise Hudba hýbe Evropou. Zaměřuje se na posilování největších předností hudebního odvětví: kreativity, rozmanitosti a soutěživosti. Jejími konkrétními cíli jsou podpora kreativity a inovací, ochrana a zvýšení rozmanitosti evropské hudby, podpora odvětví v jeho přizpůsobování se digitalizaci a podpora jeho udržitelnosti, zejména po krizi COVID-19. V rámci této iniciativy Komise usiluje o integrovaný přístup, který zahrnuje cílené financování z prostředků EU (v rámci programu Kreativní Evropa i mimo něj), politickou podporu, legislativu a dialog o potřebách a problémech evropského hudebního odvětví. Několik výzev z poslední doby se zaměřovalo na opatření týkající se udržitelnosti. Od roku 2023 bude iniciativa Hudba hýbe Evropou prosazovat udržitelnou distribuci hudby.

oDalšími odvětvově specifickými příklady jsou projekt Sustainable Theatres Alliance for Green Environmental Shift (STAGES – Aliance udržitelných divadel pro ekologický environmentální posun) a síť European Theatre Convention Network, jejichž cílem je mít na odvětví strukturující účinek a ekologizovat jeho hodnotový řetězec.

oNa míru přizpůsobený program, který umělcům a profesionálům usnadňuje přeshraniční mobilitu – Kultura hýbe Evropou 31 . Program, který uděluje granty na podporu mobility pro projekty fyzických osob zaměřené na mezinárodní spolupráci, profesní rozvoj, koprodukci a společnou tvorbu, jež umělce a tvůrce motivují ke zvážení dopadu vlastní mobility na životní prostředí a k volbě udržitelnějších způsobů přepravy. V rámci uměleckých pobytů, jež jsou součástí tohoto programu, lze realizovat projekty v souladu s hodnotami Nového evropského Bauhausu.

oNástroj Perform Europe, zavedený v roce 2021 na podporu inovativní, inkluzivní a udržitelné distribuce a zájezdových modelů v odvětví scénického umění.

oGenderová rovnost v kultuře 32 : Komise financovala studii o genderových rozdílech v kulturních a kreativních odvětvích, jejíž výsledky byly zveřejněny v září 2020 33 . Pracovní skupina členských států pro OMK v oblasti genderové rovnosti v kulturních a kreativních odvětvích předložila v červnu 2021 závěrečnou zprávu 34 , která zahrnuje několik doporučení pro tvůrce politik a kulturní a vzdělávací instituce. Zástupci kulturních a kreativních odvětví se setkali v rámci strukturovaného dialogu „Voices of Culture“, aby diskutovali o vyváženém zastoupení mužů a žen v kulturních a kreativních odvětvích, a zveřejnili svou zprávu v únoru 2020 35 . Kromě toho byly v prosinci 2020 přijaty závěry předsednictví o genderové rovnosti v oblasti kultury 36 .

oOpatření v oblasti kultury a životní pohody, významné nově vznikající téma, zejména po krizi COVID-19. Komise provádí přípravné opatření Evropského parlamentu nazvané „Bottom-up policy development for culture and well-being in the EU“ (Rozvoj politiky zdola pro kulturu a životní pohodu v EU). Projekt, realizovaný konsorciem evropských partnerů po dobu jednoho a půl roku, se zaměřuje na aktualizaci výzkumu na toto téma, zmapování nejvýznamnějších stávajících postupů a budování kapacit místních aktérů pro účinné využívání kultury ke zlepšení životní pohody a zdraví, se zvláštním zaměřením na duševní zdraví. Nedávno také Evropská monitorovací síť pro územní rozvoj a soudržnost (ESPON) provedla studii, jejímž tématem bylo kulturní dědictví jako zdroj společenského blahobytu v evropských regionech 37 . Cílem je vypracovat celoevropskou metodiku a územní analýzu vlivů kulturního dědictví na společnost, jež budou zohledňovat aspekty, jako je životní pohoda a sociální začleňování. Kulturní dědictví jako klíčový faktor předcházení krizím a budování míru (cíl udržitelného rozvoje č. 16 – mír, spravedlnost a silné instituce). Úmyslné ničení kulturního dědictví se všeobecně považuje za možný ukazatel či předzvěst budoucího hromadného násilí, neboť se používá k vymýcení historie a zničení lidských výtvorů, které mají stěžejní význam pro kulturu a identitu obyvatelstva. Je-li prováděno systematicky a ve velkém měřítku, je také podle Římského statutu Mezinárodního trestního soudu válečným zločinem. Ničení kulturního dědictví sehrálo významnou úlohu v probíhajících konfliktech v Sýrii, Iráku a Mali. Jedním z příkladů jsou útoky islamistických skupin v severních regionech Mali na svatyně a mauzolea v Timbuktu. Závěry Rady o přístupu EU ke kulturnímu dědictví během konfliktů a krizí a specializované koncepci EU poskytují jasný politický a operační rámec pro soudržnější a viditelnější přístup EU ke kulturnímu dědictví v zájmu míru (cíle udržitelného rozvoje č. 16, č. 8 – důstojná práce a ekonomický růst a č. 11 – udržitelná města a obce). Konkrétně se EU zavazuje k inkluzivnímu, rovnému a nediskriminačnímu přístupu zohledňujícímu konflikt. Pokud jde o současnou situaci na Ukrajině, Komise podporuje zachování ukrajinského kulturního dědictví poskytováním nouzových ochranných prostředků a podporou digitální dokumentace kulturního dědictví Ukrajiny. Komise také podporuje ukrajinské umělce a kulturní pracovníky. V září 2022 zveřejnila například v rámci programu Kreativní Evropa výzvu k podpoře umělců, kteří museli opustit svou zemi, a kulturních organizací na Ukrajině a k přípravě na poválečnou obnovu ukrajinského kulturního odvětví ve střednědobém horizontu.

oPřípravné opatření European Spaces of Culture (Evropské kulturní prostory) (2019–2023), prováděné Evropskou sítí národních kulturních institucí (EUNIC), ověřuje inovativní modely spolupráce v rámci mezinárodních kulturních vztahů (cíle udržitelného rozvoje č. 17 – partnerství ke splnění cílů a č. 10 – méně nerovností) vytvářením rovnocenných partnerství zaměřených na průřezová prioritní témata mezi evropskými (členové sítě EUNIC a delegace EU) a místními partnery v zemích mimo EU. Tyto projekty propojují kulturní vztahy s udržitelným rozvojem, například prosazováním opatření v oblasti klimatu v Brazílii a Mongolsku (cíl udržitelného rozvoje č. 13 – klimatická opatření), podporou místních kulturních odvětví zotavujících se z následků pandemie v Tanzanii a Kamerunu (cíl udržitelného rozvoje č. 8 – důstojná práce a ekonomický růst), zlepšováním dostupnosti kultury pro komunity osob se zdravotním postižením v Číně a Uruguayi (cíl udržitelného rozvoje č. 10 – méně nerovností) a inovacemi v digitální transformaci v Mexiku. 

B. Regionální a městská politika

Politický rámec a hlavní priority

Politika soudržnosti EU tradičně uznává kulturní investice jako klíčovou hnací sílu územního rozvoje a sociální soudržnosti, zejména prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR). Bohaté kulturní dědictví Evropy posiluje evropskou identitu, podporuje společné evropské hodnoty, aktivní občanství, začleňování a mezikulturní dialog. Kulturní a kreativní odvětví a průmysly mají zásadní význam pro regionální hospodářskou konkurenceschopnost a atraktivitu, zatímco kulturní dědictví je klíčovým prvkem vnějšího obrazu a identity měst a regionů a častým cílem městského cestovního ruchu.

Politika soudržnosti EU umožňuje členským státům a regionálním a místním orgánům, aby kulturu využívaly jako nástroj územního hospodářského a sociálního rozvoje, začleňování a inovací, kdy obce a území mohou využít endogenní domácí kulturní statky k urychlení růstu při současném snižování nerovností. Podpora z fondu EFRR pro kulturu a kulturní dědictví vychází z myšlenky místně založeného a integrovaného přístupu, podporuje územní a městský rozvoj a sociální začleňování a povzbuzuje k zapojení veřejnost.

V období 2021–2027 se politika soudržnosti bude zaměřovat na udržitelnost a digitální vylepšování zážitků spojených s kulturním dědictvím. Zahrnuje transformaci kulturních a kreativních odvětví a zajištění jejich odolnosti v budoucnu, jakož i podporu kulturního dědictví odpovídající nejvyšším standardům s cílem integrovat sociální inkluzivnost, udržitelnost a zapojení občanů prostřednictvím kultury. Kulturní a kreativní odvětví a průmysly mohou využívat investice na základě všech pěti cílů politiky soudržnosti – včetně nového zvláštního cíle fondu EFRR 39 , zaměřeného na posilování úlohy kultury při řešení socioekonomických problémů, nebo v rámci integrovaných územních strategií na základě cíle č. 5 „Evropa bližší občanům“ – v rámci programů vycházejících z pilířových cílů „Investice pro zaměstnanost a růst“ a „Evropská územní spolupráce (Interreg)“. Kromě toho je možné podporovat kulturu v rámci specifického cíle Interreg, konkrétně „lepší správy spolupráce“. Přeshraniční spolupráce v oblasti kulturního a přírodního dědictví je často přínosná, protože mnohé lokality přírodního dědictví jsou svou podstatou přeshraniční. Spolupráce napříč hranicemi umožňuje integrovaný a udržitelný přístup například k poutním trasám, udržitelným stezkám procházejícím lokalitami přírodního dědictví a mnohému dalšímu.

Strategická opatření a klíčové příklady

V tomto rámci zahrnuje rozsah finanční podpory kulturního rozměru udržitelného rozvoje z fondů politiky soudržnosti níže uvedená opatření: 

oopatření zacílená na kulturní odvětví, která posilují úlohu kultury a udržitelného cestovního ruchu v hospodářském rozvoji, sociálním začleňování a sociálních inovacích, přičemž zohledňují potřebu digitální a ekologické transformace, odolnosti a dlouhodobé environmentální, sociální a finanční udržitelnosti odvětví kultury a cestovního ruchu,

oopatření týkající se inovací a zavádění nových technologií v oblasti kultury, podporu růstu a konkurenceschopnosti malých a středních podniků v kulturním odvětví, vývoj, testování a pilotní zavádění nových digitálních služeb, produktů a řešení (např. v oblasti digitalizace kulturního dědictví) nebo rozvoj dovedností pro inteligentní specializaci (je-li kultura odvětvím zvoleným v rámci strategie inteligentní specializace daného regionu či členského státu),

oopatření na podporu energetické účinnosti, obnovitelné energie, nakládání s opady, oběhového hospodářství, zelené infrastruktury a přizpůsobování se změně klimatu s cílem snížit environmentální a klimatickou stopu kulturních a kreativních průmyslů a kulturních památek v souladu s příslušnými strategickými rámci,

opodporu udržitelné dopravní infrastruktury, přispívající k udržitelnému cestovnímu ruchu a dostupnosti kultury, v rámci příslušných dopravních plánů,

oopatření, která podporují kulturu prostřednictvím strategií územního a městského rozvoje v rámci odpovědnosti územních orgánů a se zapojením místních zúčastněných stran a místních komunit. Co se týče měst a funkčních městských oblastí, 8 % finančních prostředků je vyčleněno na udržitelný městský rozvoj, v němž kultura může být hlavní hnací silou,

ovýběr dvaceti návrhů projektů, které obdrží podporu a odbornou pomoc za účelem rozvíjení místně založených transformativních projektů Nového evropského Bauhausu. Vybrané projekty se týkají různých témat, například: obnovy budov / veřejných prostor v duchu oběhovosti, zachování a transformace kulturního dědictví, cenově dostupných řešení bydlení a integrované regenerace městských a venkovských oblastí 40 ,

ošest inovativních opatření v oblasti kultury a kulturního dědictví, jež byla vybrána v rámci páté výzvy k předložení návrhů městských inovativních opatření 41 ,

oEvropskou městskou iniciativu – první výzvu k předložení návrhů městských inovativních opatření, která se budou zaměřovat na Nový evropský Bauhaus, včetně zachování a transformace kulturního dědictví,

opilotní projekt zaměřený na ochranu a podporu kultury v nejvzdálenějších regionech EU 42 , jakož i v zámořských zemích a územích. Cílem je podpořit bohaté kulturní dědictví těchto regionů a území prostřednictvím konferencí, výměn, akcí a výstav v zájmu šíření umělecké tvorby a podpořit kulturní výměny prostřednictvím mobility pracovníků kulturních a kreativních odvětví,

opartnerství pro kulturu a kulturní dědictví, které je jedním ze čtrnácti partnerství v rámci mezivládní práce městské agendy EU. Cílem partnerství pro kulturu a kulturní dědictví je zlepšit správu historického zastavěného prostředí evropských měst, podpořit kulturu a zachovat kvalitu městské krajiny a dědictví,

onové partnerství městské agendy EU, které se bude zaměřovat na téma udržitelného cestovního ruchu,

oVedle finanční podpory dostupné v rámci hlavních programů a programů spolupráce jsou kultura a udržitelný rozvoj dostatečně zohledněny také v makroregionálních strategiích EU: strategii EU pro Podunají, strategii EU pro region Baltského moře, strategii EU pro alpský region a strategii EU pro jadransko-jónský region. Všechna tato opatření a cíle jsou významné pro obecné regionální politiky a celkové politiky EU v oblasti kultury a udržitelného rozvoje, protože vytvářejí vazby a součinnosti mezi programy a iniciativami, jakož i mezi zúčastněnými stranami ze zemí EU a partnerských zemí / zemí mimo EU.

oPrioritou probíhajících jednáních o programech na období 2021–2027 je začlenění Nového evropského Bauhausu do programů soudržnosti členských států. Tato iniciativa se považuje za cíl dohod o strategických partnerstvích a příslušných operačních programů jednotlivých členských států.

C. Vnitřní věci a vnitřní bezpečnost

Klíčové priority a strategická opatření

Krádež a rabování lokalit kulturního dědictví a nezákonné obchodování s kulturními statky jsou významnou mezinárodní obchodní činností a výnosným zdrojem příjmů pro organizovanou trestnou činnost a v některých případech i pro teroristy a strany konfliktu. Nezákonným obchodováním jsou ohroženy zejména kulturní statky v konfliktních a krizových oblastech, jako je Ukrajina a Blízký východ. Tato činnost může vést k úplnému nebo částečnému zničení odcizených či uloupených předmětů, jakož i lokalit kulturního dědictví, náboženských staveb, archeologických nalezišť apod. Ty mají vysokou hodnotu pro identitu místního obyvatelstva, neboť uchovávají historickou, kulturní a sociální paměť, často dokonce v místě svého původního vzniku. Náležitě chráněné kulturní dědictví přispívá k procesu rozvoje tím, že vytváří příležitostí ke vzdělávání a zaměstnávání a prostor pro dialog mezi různými sociálními skupinami a posiluje hlas marginalizovaných komunit a jejich pocit sounáležitosti.

Zničením kulturního dědictví může proto být významně poškozena kolektivní paměť společnosti, ale také může být určité komunitě odebrán zdroj příjmů, například v případě zničení turistických atrakcí (lokalit kulturního dědictví, muzeí apod.).

V souladu se strategií bezpečnostní unie EU 2020 a strategií EU pro potírání organizované trestné činnosti na období 2021–2025 připravuje nyní Komise akční plán, který bude řešit nezákonné obchodování s kulturními statky. Cílem je potírat nezákonné obchodování s kulturními statky a chránit je před zničením v důsledku poškození trestnou činností. V této souvislosti bude akční plán řešit různé aspekty boje proti nezákonnému obchodování s kulturními statky, včetně budování kapacity donucovacích a soudních orgánů pro lepší odhalování a trestání případů nezákonného obchodování a zlepšení sledovatelnosti kulturních statků, a zlepší ochranu kulturních statků před nezákonným obchodováním a rabováním a spolupráci s třetími zeměmi, v nichž k rabování dochází, přičemž zvláštní pozornost bude věnována zemím v konfliktech a krizích. Mezi další aspekty patří zvyšování povědomí o potřebě chránit kulturní statky a o škodě na kulturním dědictví, již může nezákonné obchodování s nimi způsobit.

D. Zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování

Klíčové priority a strategická opatření

Jednou z klíčových rámcových iniciativ je Strategie práv osob se zdravotním postižením 43 . Jejím cílem je dosáhnout dalšího pokroku při zajišťování plného zapojení osob se zdravotním postižením, a to i v oblasti kultury. Bude vodítkem pro činnost členských států, jakož i orgánů EU. Přístupnost je předpokladem naplnění práv a nezbytnou podmínkou plného zapojení osob se zdravotním postižením na rovnoprávném základě s ostatními. V souladu s uvedenou strategií by příslušným cílem v oblasti kultury mělo být zaměření na přístupnost kulturních akcí a kulturních produktů a podpora umělecké tvorby osob se zdravotním postižením. Cílem strategie je dosáhnout pokroku ve všech oblastech Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením 44 , jíž jsou EU a všechny její členské státy smluvními stranami. Jde o právně závazný nástroj v oblasti lidských práv, který stanoví minimální standardy pro práva osob se zdravotním postižením.

Komise vytvořila rámec pro monitorování provádění zmíněné strategie. Tím budou zároveň získány vstupní údaje pro evropský semestr, srovnávací přehled sociálních ukazatelů EU a provádění cílů udržitelného rozvoje. Do roku 2023 budou vypracovány nové ukazatele zdravotního postižení, které budou podporovat ukazatele používané pro srovnávací přehled sociálních ukazatelů, evropský semestr a cíle udržitelného rozvoje.

V rámci této strategie Komise podporuje a zviditelňuje uměleckou tvorbu osob se zdravotním postižením. Snaží se také zpřístupnit kulturní dědictví a veškeré kulturní činnosti osobám se zdravotním postižením prostřednictvím finanční podpory z prostředků EU, například z programu Kreativní Evropa. Komise také:

-v rámci rozsáhlého projektu Europe Beyond Access 45 podpořila studii 46 , která zkoumala (nedostatečné) znalosti vedoucích pracovníků v oblasti kultury odpovídajících za začleňování o a) tvorbě umělců se zdravotním postižením; b) možných způsobech zpřístupnění jejich programů umělcům se zdravotním postižením a c) možných způsobech zpřístupnění jejich programů osobám se zdravotním postižením a

-podporuje rozvoj přístupného cestovního ruchu, zejména ze strany měst, prostřednictvím ocenění „Evropské hlavní město inteligentního cestovního ruchu“.

Cílem strategie je zajistit, aby se osoby se zdravotním postižením mohly účastnit kulturního života na rovnocenném základě s ostatními, v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením. Komise vyzývá členské státy, aby propagovaly a podporovaly kulturu a tvůrčí činnost, jakož i umění pro osoby se zdravotním postižením a aby zlepšovaly informovanost. Bude tak zajištěno zviditelnění těchto osob prostřednictvím výstav a představení a zároveň bude větší počet představení, festivalů, uměleckých sbírek a muzeí zpřístupněn osobám se zdravotním postižením. V rámci pilotního projektu byl v letech 2016–2018 v osmi členských státech (Belgie, Kypr, Estonsko, Finsko, Itálie, Malta, Rumunsko a Slovinsko) zaveden evropský průkaz osob se zdravotním postižením, který i po ukončení projektu zůstává v těchto osmi zemích zaveden a uznáván. Studie zaměřená na posouzení provádění pilotního opatření týkajícího se evropského průkazu osob se zdravotním postižením a s ním spojených výhod 47 zjistila potenciál pro zavedení tohoto opatření v širším měřítku a přinesla důkazy mimo jiné o poměrně mírném nárůstu účasti na kulturním, volnočasovém a sportovním životě a na zahraničním cestovním ruchu. Komise hodlá zavést evropský průkaz osob se zdravotním postižením v širším měřítku.

Dále bylo v roce 2022, v souvislosti s Evropským paktem pro dovednosti, vytvořeno nové partnerství zaměřené na podporu dovedností v kulturních a kreativních odvětvích.

E. Spravedlnost, práva spotřebitelů a genderová rovnost

Politický rámec, hlavní priority a stávající opatření

V roce 2020 přijala Komise strategický rámec EU pro rovnost, začlenění a účast Romů . V něm stanoví komplexní třípilířový přístup, který sociální a ekonomické začleňování doplňuje prosazováním rovnosti a posilováním účasti.

Tento rámec zahrnuje cíle na úrovni EU a kvantitativní hlavní cíle týkající se potírání protiromského smýšlení a diskriminace, snižování chudoby a sociálního vyloučení, podpory účasti a zlepšování účinného rovného přístupu Romů ke vzdělávání, zaměstnání, zdravotní péči a bydlení. V oblasti kultury zahrnuje operativní cíl podporovat povědomí o romské historii, kultuře, uznání a usmíření. Ukazatele pro tento cíl by mohly být spojeny s povědomím široké veřejnosti o romské historii, literatuře, umění, kultuře, hudbě a politice, účastí široké veřejnosti na romských kulturních festivalech a dalších veřejných akcích, znalostmi o romském jazyce a povědomím o romském holocaustu.

Členské státy potvrdily svůj závazek k prosazování rovnosti Romů a jejich začleňování jednomyslným přijetím doporučení Rady o rovnosti, začlenění a účasti Romů. To stanoví konkrétní opatření, jež mají členské státy zahrnout do svých vnitrostátních strategických rámců týkajících se Romů. Mezi tato opatření patří zlepšování povědomí o romské historii a kultuře mezi učiteli a zaměstnanci škol, podpora sociálního, ekonomického, politického, kulturního a občanského zapojení Romů a podpora informovanosti o romských kulturách, jazyce a historii ve společnosti, včetně připomínání romského holocaustu.

Komise podporuje pozitivní obraz a romské vzory a zlepšuje povědomí o romské historii a kultuře, například prostřednictvím akce zaměřené na zlepšení povědomí o romském jazyce v rámci Evropského týdne Romů, který v roce 2022 uspořádal Evropský parlament. Podporuje rovněž příslušné činnosti v rámci programu Občané, rovnost, práva a hodnoty 49 .

V obecnější rovině probíhají činnosti zaměřené na provádění akčního plánu EU proti rasismu a v oblasti mezináboženského dialogu, zejména prostřednictvím strategie EU pro boj proti antisemitismu a podporu židovského života.

F. Nový evropský Bauhaus a jeho horizontální rozměr pro udržitelnost založenou na kultuře

V posledních letech vyvstala potřeba řešit významnou výzvu v podobě změny klimatu společně s dopady koronavirové pandemie. Potvrdil se systémový význam kultury a kulturních a kreativních odvětví při reakci na potenciálně rušivé účinky ekologické a digitální transformace jakožto aktivních zprostředkovatelů udržitelné společenské transformace.

Nový Evropský Bauhaus je průřezová iniciativa, jejímž cílem je dosáhnout ekologické transformace řešením globálních výzev prostřednictvím místně založených a inovativních řešení. Ta v sobě slučují hodnoty udržitelnosti, začleňování a estetiky. Zmíněná trojice hodnot zajišťuje, aby se zamýšlená řešení souběžně zabývala celou řadou rozměrů. Ty zahrnují nejen environmentální aspekt a aspekty cenové dostupnosti a přístupnosti, ale také potřeby a ambice přesahující rámec funkčnosti v zájmu zajištění kvalitního zážitku pro všechny. Inovační potenciál iniciativy spočívá ve víceúrovňovém, participativním a transdisciplinárním přístupu, které je třeba začlenit do procesů společné tvorby a realizace. Dochází přitom k zapojení mnoha oblastí politiky, oborů a aktérů do společného vytváření nových cest k transformaci všech aspektů života občanů: konkrétních míst, výrobků, služeb, ekosystémů, smýšlení a chování. Sdělení o Novém evropském Bauhausu 50 vyzdvihuje zásadní úlohu kultury při řešení výzev v oblasti udržitelnosti a podpoře pozitivní společenské transformace. Umělci a kulturní subjekty hrají stěžejní roli při zásadní změně přístupu ve prospěch nového chování a hodnot.

Ve sdělení je zmíněn rovněž záměr vytvořit pro Nový evropský Bauhaus podpůrný rámec s cíli udržitelného rozvoje a příslušnými politikami a iniciativami EU. Téměř dva roky po svém zahájení je již iniciativa začleněna do řady politik a programů EU (programy Horizont Evropa a LIFE, fond EFRR, programy Digitální Evropa, Erasmus+, Kreativní Evropa, Evropský sbor solidarity a Program pro jednotný trh).

Iniciativa svádí dohromady různorodou, dynamickou a trvale rostoucí komunitu více než 500 partnerů a přispěvatelů ze síťových organizací, místních nevládních organizací, podniků a orgánů veřejné správy. Laboratoř Nového evropského Bauhausu (dále jen „Laboratoř NEB“), která je jedním z klíčových nástrojů jím zavedených, připravuje půdu jakožto zkušební prostor pro inovativní modely spolupráce. Komunita NEB společně pracuje na vytváření nástrojů, rámců a výchozích podmínek pro ekologickou transformaci s cílem podnítit hmatatelnou transformaci a inovativní řešení v praxi. Od dubna 2022 bylo v Laboratoři NEB zahájeno již osm akcí, z toho tři samotnou komunitou NEB.

Strategická opatření a klíčové příklady

Z široké škály akcí NEB, které přispívají k plnění cílů udržitelného rozvoje, stojí za zmínku:

ošest projektů, které byly vybrány na základě výzvy zaměřené na vytváření „majákových demonstračních projektů“ zabývajících se takovými tématy, jako je renovace budov, oběhovost, umění, kulturní dědictví, vzdělávání, inteligentní města, obnova měst a venkova a další. Díky svému rozšíření po Evropě poskytnou tyto projekty celou řadu výsledků, které lze přizpůsobit a přenést do obdobných činností v Evropě i mimo ni, aby posloužily jako příklady pro budoucí projekty, a

oLaboratoř NEB – virtuální prostor, v němž se komunita NEB schází, aby navrhla konkrétní a hmatatelné projekty. Projekty Laboratoře NEB mají dva cíle: a) vytvořit podmínky umožňující ekologickou transformaci a b) podnítit hmatatelnou transformaci v praxi. Laboratoř NEB se řídí Komisí vedenou agendou, což je v současné době zřejmé z pěti Komisí vedených projektů 51 . Je rovněž hostitelem komunitně vedených iniciativ a v současné době podporuje první várku inovativních projektů vzešlých z komunity NEB, jež se zaměřují na konkrétní změny na určitých místech.

G. Politika EU v oblasti mezinárodního partnerství a rozvoje

Politický rámec a hlavní priority

Práce Komise v oblasti mezinárodních partnerství se řídí společným sdělením Směrem ke strategii EU pro mezinárodní kulturní vztahy. To určuje tři hlavní oblasti činnosti:

·prosazování mezikulturního a mezináboženského dialogu s cílem zlepšit kulturní pluralismus a vzájemné porozumění a respektování rozmanitosti, rovnosti a lidských práv,

·podporu kulturních a kreativních odvětví, která nabízejí příležitosti k hospodářskému růstu a pracovní příležitosti a

·usnadňování spolupráce v oblasti kulturního dědictví, která komunity a lidi spojuje, posiluje jejich vnímání vlastní identity a podporuje udržitelný cestovní ruch.

Komise aktivně pracuje na projektech a opatřeních, které mají významný dopad na hospodářský rozměr rozvoje.

Strategická opatření a klíčové příklady

Ke klíčovým příkladům patří:

-Podpora ukazatelů UNESCO 2030.

V rámci tohoto projektu se provádějí pilotní činnosti zaměřené na stanovení a rozvíjení rámce tematických ukazatelů UNESCO pro kulturu (Kultura|2030). Cílem je měřit a monitorovat úlohu kultury a její příspěvek k provádění Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030.

Projekt ověřuje a zlepšuje tematické ukazatele, které budou využívány zeměmi a městy, jež si přejí vyzdvihnout příspěvek kultury k udržitelnému rozvoji ve svých dobrovolných vnitrostátních zprávách a dobrovolných místních přezkumech. Výsledky projektu budou sdíleny na mezinárodních fórech, aby bylo zajištěno široké využívání všemi zúčastněnými stranami.

Dalšími probíhajícími iniciativami jsou například:

-Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI), který podporuje iniciativy v oblasti kultury a udržitelného rozvoje na vnitrostátní, regionální a celosvětové úrovni pro partnery ze zemí mimo EU,

-program AKT-EU pro kulturu, který podporuje umělce a umělecká díla ze zemí skupiny afrických, karibských a tichomořských států (AKT),

-iniciativa pro inovativní financování kultury, která podporuje přístup kulturních a kreativních odvětví k financování a zlepšování jejich podnikatelských schopností,

-Koridory dědictví Hedvábné stezky v Afghánistánu, Střední Asii a Íránu – Mezinárodní rozměr Evropského roku kulturního dědictví, společná spolupráce EU a UNESCO, zahájená v říjnu 2018 s cílem posílit příspěvek kultury k udržitelnému rozvoji rozvíjením cestovního ruchu založeného na kulturním dědictví v zájmu vysoce kvalitních zážitků návštěvníků v koridorech dědictví Hedvábné stezky v přijímajících zemích,

-Procultura – podpora zaměstnávání a tvorby příjmů v dílčích kulturních odvětvích hudby, scénických umění a literatury a vydávání knih a časopisů pro děti a mládež v portugalsky mluvících zemích Afriky (země PALOP) a ve Východním Timoru,

-Identity Building and Sharing Business Initiative (iniciativa v oblasti budování identity a sdíleného podnikání), která řeší některé základní příčiny nestability a nelegální migrace posilováním produktivních odvětví přispívajících k budování identity, například kulturních a kreativních odvětví a průmyslů, řešením hodnotových řetězců trhů životního stylu a sdílením výsledku jejich kreativity formou zpřístupnění nových trhů,

-projekt CreatiFI, který podporuje přístup kulturních a kreativních odvětví k financování prostřednictvím záruk a půjček a budováním kapacit finančních zprostředkovatelů v zemích skupiny afrických, karibských a tichomořských států, a

-projekt EU-UNESCO Expert Facility, který podporuje mechanismy technické pomoci a vzájemné podpory za účelem sdílení znalostí a osvědčených postupů v zájmu posílení politik a institucionálních prostředí pro kulturní a kreativní odvětví; jeho cílem je nabídnout udržitelné systémy řízení pro oblast kultury a podpořit rozvoj kulturních a kreativních odvětví, která přispívají k inkluzivnímu sociálnímu a hospodářskému rozvoji a snižování chudoby.

H. Politika sousedství a rozšíření

Politický rámec a hlavní priority

Nová evropská agenda pro kulturu zdůrazňuje, že podpora kultury a mezikulturní dialog by měly být využívány jako hnací síly soudržnosti a socioekonomického rozvoje. V souladu se společným sdělením Směrem ke strategii EU pro mezinárodní kulturní vztahy hrají kultura a mezikulturní dialog klíčovou úlohu při podpoře usmíření. Tato skutečnost se promítá do různých politických dokumentů pro jednotlivé regiony sousedství.

Do regionálního víceletého orientačního programu pro jižní sousedství byl v rámci prioritní oblasti č. 1 (Lidský rozvoj, řádná správa věcí veřejných a zásady právního státu) zahrnut specifický cíl č. 4 – podporovat kulturu jako předpoklad lidského rozvoje a kvalitnějšího života. EU bude podporovat kulturu jakožto podstatný prvek společenského života a klíčovou složku procesu budování společenství.

Obdobně Nová evropská agenda pro kulturu stanoví, že Komise bude podporovat kulturní a kreativní odvětví na západním Balkánu, mimo jiné pomocí nástroje předvstupní pomoci, jakož i vytvářet strategie pro kulturní spolupráci na regionální úrovni, počínaje západním Balkánem.

Sdělení Přesvědčivá perspektiva rozšíření pro západní Balkán a větší angažovanost Unie v tomto regionu („strategie pro západní Balkán“) zdůrazňuje, že regionální spolupráce a dobré sousedské vztahy v oblasti západního Balkánu jsou nezbytnými předpoklady pokroku na cestě k přistoupení k EU a pro podporu socioekonomického rozvoje v tomto regionu prostřednictvím kultury. Posilování spolupráce v oblasti kultury s tímto regionem a v jeho rámci je jedním z opatření, která mají podpořit stěžejní iniciativu č. 6 strategie pro západní Balkán.

Pokud jde o Východní partnerství, navržená priorita „Investice do lidí a znalostí“ společného pracovního dokumentu útvarů Komise Oživení, odolnost a reforma: priority Východního partnerství po roce 2020, zveřejněného v červenci 2021, určuje tyto cíle:

-maximalizovat potenciál kulturních a kreativních odvětví jakožto motorů sociálně ekonomického rozvoje a

-posílit kulturní spolupráci a mezikulturní dialog, mimo jiné zvýšením účasti v programech Kreativní Evropa a EU4Culture a dalších iniciativách.

Strategická opatření a klíčové příklady

oThaqafa Daayer Maydoor je čtyřletý regionální program (2020–2024), který podporuje kulturní ekosystém napříč zeměmi jižního sousedství.

oCREACT4MED je čtyřletý regionální program (2020–2024), jehož obecným cílem je posílení úlohy kultury a kreativity jako nástroje zvyšování zaměstnanosti a odolnosti. Zaměřuje se na mladé lidi a podnikající ženy v zemích jižního sousedství.

oOkno programu Kreativní Evropa pro západní Balkán se zaměřuje na zvýšení finanční podpory pro kulturní organizace partnerů ze západního Balkánu otevřením účelové složky pro západní Balkán v rámci programu Kreativní Evropa. To se uskutečnilo formou zvláštní výzvy k předkládání návrhů, která finančně podpořila projekty v diverzifikovaném portfoliu odvětví, jež zahrnovalo překlad a vydávání, architekturu, videoart, malbu a kresbu, divadlo, tanec, grafiku, hudbu, nehmotnou kulturu, muzea či historické památky a budovy.

oRegionální program pro kulturu a kreativitu na západním Balkánu, který má rozpočet 8 milionů EUR a řídí se strategií pro západní Balkán, se zaměřuje na podporu mezikulturního dialogu a posilování socioekonomického vlivu kulturního a kreativního odvětví na západním Balkánu.

oProjekt EU4Culture, jehož cílem je přispět k tomu, aby se kultura stala motorem růstu a sociálního rozvoje v celém regionu Východního partnerství. Podporuje posílenou úlohu kulturního odvětví jakožto motoru hospodářského rozvoje. Díky svému meziregionálnímu přístupu napomáhá intenzivnějšímu mezikulturnímu dialogu a výměně poznatků napříč zeměmi Východního partnerství a zlepšuje místní řízení kulturního odvětví.

I. Politiky v oblasti vzdělávání a mládeže

Koalice pro vzdělávání v oblasti klimatu je společně vytvářená iniciativa zdola, jejímž cílem je zapojit vzdělávací komunitu na unijní, vnitrostátní a místní úrovni. Jakožto stěžejní iniciativa sdělení o vytvoření Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025 je klíčovým nástrojem pro účinné podchycení a sdílení iniciativ a projektů zahájených vzdělávací komunitou na podporu přechodu ke klimatické neutralitě. To se týká především rozvíjení „zelených dovedností“ a změn chování a vytváření vazeb s dalšími iniciativami, jako je klimatický pakt nebo Nový evropský Bauhaus.

Strategie EU pro mládež je rámec pro spolupráci EU v oblasti politiky mládeže na období 2019–2027, vycházející z usnesení Rady ze dne 26. listopadu 2018 . Prostřednictvím svých jedenácti cílů týkajících se mládeže a tří pilířů (zapojovat, propojovat, posilovat) se zaměřuje na smysluplné občanské, ekonomické, sociální, kulturní a politické zapojení mladých lidí. Podporuje u mladých lidí rozvoj kreativity, jakož i jejich přístup ke kultuře a k tvůrčím nástrojům. Jejím cílem je také zpřístupnit nové technologie v zájmu posílení kreativity mladých lidí a jimi přinášených inovací a zvýšit zájem o kulturu, umění a vědu.

Komise podporuje tyto cíle prostřednictvím svých programů financování, politik a studií:

·programu Erasmus+ , který podporuje kreativitu a inovace v rámci kooperativních projektů,

· Evropského sboru solidarity , který podporuje evropské kulturní dědictví prostřednictvím dobrovolnických projektů,

· závěrů Rady o přístupu mladých lidí ke kultuře (listopad 2010) a

· závěrů Rady o podpoře tvůrčího a inovačního potenciálu mladých lidí (květen 2012) .

Kromě toho je rok 2022 Evropským rokem mládeže, který má upozornit na význam evropské mládeže pro budování lepší budoucnosti – ekologičtější, inkluzivnější a digitálnější. Mladým lidem nabízí příležitosti k učení, sdílení vizí, setkávání s lidmi a zapojení do činností po celé Evropě. Zahrnuje devět politických oblastí, včetně „kultury“, kde je prováděna například stěžejní iniciativa „Mládež objevuje kulturu díky iniciativě DiscoverEU v roce 2022“.

Strategická opatření a klíčové příklady

oV úzké spolupráci s iniciativou Nový evropský Bauhaus vyhlásila koalice pro vzdělávání v oblasti klimatu v únoru 2022 společnou výzvu k vyjádření zájmu pro vzdělávací a znalostní prostory, které si přejí rozvíjet vlastní projekty NEB, jež propojují design, udržitelnost a nové výukové přístupy.

oPropagace kulturního dědictví u mladých cestovatelů zapojených do iniciativy DiscoverEU (Erasmus+), včetně neformálních setkání v rámci iniciativy DiscoverEU po celé Evropě.

oPřijetí Komisí předloženého návrhu doporučení Rady o učení v zájmu environmentální udržitelnosti Radou v květnu 2022 52 . Doporučení vybízí země, aby učení v zájmu ekologické transformace a udržitelného rozvoje označily za jednu z prioritních oblastí politik a programů v oblasti vzdělávání a odborné přípravy.

oDůrazné zaměření na ekologickou transformaci jako součást strategických priorit Evropského prostoru vzdělávání 53 a prosazování přístupu STEAM v rámci agendy EU pro transformaci vzdělávání: propojování oblastí přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (STEM) s uměním 54 .

J. Jednotný trh a průmyslové politiky

Politický rámec a priority

Evropská průmyslová strategie a její aktualizace 55 určují čtrnáct průmyslových ekosystémů, z nichž jedním jsou kulturní a kreativní odvětví. Přístup zaměřený na průmyslové ekosystémy, který zahrnuje všechny veřejné a soukromé subjekty působící v hodnotovém řetězci (od nejmenších start-upů po největší společnosti, od akademické sféry po výzkum a poskytovatelů služeb po dodavatele), se zaměřuje na pomoc kulturním a kreativním odvětvím v oživení a rozšiřování s využitím ekologické a digitální transformace 56 .

Strategická opatření a klíčové příklady

Obzvláště významný je projekt partnerství WORTH 57 , který usiluje o rozvíjení inteligentnějšího, udržitelnějšího a inkluzivnějšího růstu prostřednictvím koncepčních řešení tím, že malým a středním podnikům v odvětvích životního stylu pomáhá nacházet ekologická a inkluzivní řešení za účelem zlepšení jejich podnikových procesů, produktů a služeb. Malé a střední podniky tvoří 99 % všech společností v EU a v posledních několika desetiletích vytvořily zhruba 85 % nových pracovních míst. Často je pro ně obtížné najít ekologická, digitální a inkluzivnější řešení a zachovat si konkurenceschopnost. Projekt WORTH proto nabízí specializovanou podporu pro malé a střední podniky v podobě programu podnikatelského inkubátoru 58 pro obchodní partnerství mezi návrháři, výrobci/řemeslníky a poskytovateli technologií, který pomáhá rozvíjet nové podnikatelské nápady. Zaměřuje se na odvětví životního stylu, jež zahrnují textil a oděvy, obuv, kůži a kožešiny, nábytek a bytové dekorace, šperky a doplňky. Obchodní partnerství musí řešit výzvy v souladu s cíli udržitelného rozvoje, jako je oběhová/zelená ekonomika nebo sociální inovace. Od roku 2017 podpořil projekt partnerství WORTH již 217 nadnárodních partnerství a zhruba 135 nových partnerství bude podpořeno do roku 2025.

Kromě toho Komise podporuje kulturní a kreativní odvětví, zejména kreativní společnosti a podnikatele, prostřednictvím meziodvětvových sítí na podporu podnikání: sítě Enterprise Europe Network (EEN) 59 a platformy spolupráce mezi klastry 60 (jež podporují malé a střední podniky, vytváření sítí, internacionalizaci, mezipodnikové (B2B) navazování kontaktů apod.). Konkrétní akce podporují rozvoj dovedností, profesionalizaci a odbornou profesní přípravu prostřednictvím:

§programu Erasmus pro mladé podnikatele 61 (usnadňujícího výměnu podnikatelských a manažerských zkušeností a podporujícího profesionalizaci, dovednosti a profesní přípravu na pracovišti) a

§mobilizace zúčastněných stran k vytváření rozsáhlých dovednostních partnerství pro ekosystém kulturních a kreativních odvětví, zahájené dne 28. dubna 2022 v rámci Paktu pro dovednosti 62 a zahrnující více než 100 členů, kteří se zavázali zvyšovat kvalifikaci pracovníků a přilákat talenty do kulturních a kreativních odvětví.

K. Výzkum a inovace

Politický rámec a hlavní priority

Rámcový program EU Horizont 2020 (2014–2020) poskytl 77 miliard EUR na financování opatření v oblasti výzkumu a inovací týkajících se jeho tří priorit: vynikající vědy, vedoucího postavení v průmyslu a společenské výzvy; kultura spadala především pod „společenské výzvy“. Rámcový program Horizont Evropa na období 2021–2027 zahrnuje zvláštní výzkumný klastr týkající se kultury, kreativity a inkluzivní společnosti. Klastr 2 má celkový rozpočet 2,28 miliardy EUR, přičemž 400 milionů EUR je k dispozici z období 2021–2022, a zaměřuje se na tři oblasti intervence, které všechny souvisejí s cíli udržitelného rozvoje: demokracie a správa věcí veřejných, kulturní dědictví a kulturní a kreativní odvětví a sociální a ekonomická transformace. Zvláštní pozornost věnuje „podpoře vzniku nových forem kulturního vyjádření“.

Strategická opatření a klíčové příklady

V rámci destinace 2 „Kulturní dědictví a kulturní a kreativní odvětví“ bylo investováno více než 100 milionů EUR na základě výzev vypsaných v letech 2021–2022 prostřednictvím tří hlavních pilířů: ekologických, digitálních a inovačních činností, kde kultura podporuje cíle udržitelného rozvoje různými způsoby: řešením ekonomické konkurenceschopnosti a inovací, sociální soudržnosti a začleňování, environmentální udržitelnosti a opatření v oblasti klimatu. Cílem výzkumných a inovačních činností v rámci této destinace je lepší ochrana, zachování a obnova evropského kulturního dědictví, podpora umění a zvýšení konkurenceschopnosti evropských kulturních a kreativních odvětví díky využívání ekologičtějších a digitalizovaných/špičkových technologií.

První pracovní program na období 2021–2022 zahrnoval výzkumné činnosti, v nichž jsou kulturní a kreativní odvětví hnací silou inovací a vyžaduje se jejich aktivní zapojení a komunikace s nimi v rámci mezioborové a průřezové výzkumné spolupráce. Klíčovými tématy byly:

·ekologické technologie a materiály pro kulturní dědictví,

·participativní správa a udržitelné financování muzeí a kulturních institucí,

·kulturní a kreativní odvětví jako hnací síla inovací a konkurenceschopnosti,

·zachování a rozvoj kulturního dědictví s využitím pokročilých digitálních technologií,

·tradiční řemesla pro budoucnost,

·konkurenceschopný, spravedlivý a udržitelný ekosystém evropské hudby,

·mezinárodní konkurenceschopnost evropského filmového průmyslu,

·dopady změny klimatu a přírodních rizik na kulturní dědictví,

·hry a kultura utvářející naši společnost a

·Nový evropský Bauhaus – utváření ekologičtějšího a spravedlivějšího způsobu života v kreativních a inkluzivních společnostech prostřednictvím architektury, designu a umění.

Dále Evropský inovační a technologický institut (EIT) zřídil dne 22. června 2022 znalostní a inovační společenství zaměřené na kulturní a kreativní odvětví a průmysly. Toto společenství propojí klíčové subjekty vysokoškolského vzdělávání, výzkumu a podnikatelské sféry s cílem využít inovační potenciál příslušných odvětví. Napomůže také digitální, ekologické a sociální transformaci.

Kromě výše zmíněného klastru a akcí zacílených na kulturní a kreativní odvětví a průmysly v rámci programu Horizont Evropa existují vzájemné vazby mezi výzkumnými cíli v oblasti kultury a udržitelnosti také v rámci klastru 5 „Klima, energie a mobilita“. Zejména destinace 4 tohoto klastru zahrnuje konkrétní témata a specializované akce týkající se uplatnění strategie renovací zvyšujících energetickou účinnost u historických budov. Zaměřuje se na „Energetickou transformaci budov a průmyslových zařízení“ a usiluje o dosažení účinnějšího a udržitelnějšího fondu budov prostřednictvím jejich renovace a modernizace. Také společně programované partnerství Built4people v rámci destinace 4 je určeno k financování výzkumných a inovačních projektů týkajících se „udržitelného zastavěného prostředí zaměřeného na člověka“ a sdružuje zúčastněné strany z veřejné a soukromé sféry za účelem vytváření výzkumných a inovačních cest k udržitelnosti a lepšímu životu. Tento přístup, spolu se zaměřením na udržitelnost, dodává činnostem a tématům financovaným v rámci partnerství sociální a kulturní rozměr, což je do značné míry v souladu se zásadami Nového evropského Bauhausu pro zastavěné prostředí (například ve vztahu ke kulturnímu dědictví a kvalitě zážitků). Pokud jde o hlavní očekávané dopady destinace 4, záměrem je dosáhnout kvalitnějšího, cenově dostupnějšího a inkluzivnějšího zastavěného prostředí při současném zmírnění změny klimatu a zachování životního prostředí, ochraně kulturního dědictví, přihlížení k udržitelnosti, oběhovosti a estetice a zajištění lepších životních podmínek. Navíc příslušné iniciativy týkající se „Kulturních měst“ 63 , které vycházejí z projektů v rámci klastrů programu Horizont 2020, položily základy pro některé kolaborativní a komunitně vedené činnosti. Ty hrají klíčovou úlohu při transformaci historických zastavěných oblastí ve městech a při prosazování řešení zaměřených na regeneraci městských oblastí po pandemii COVID-19. Komise například koordinovala práci expertní skupiny programu Horizont 2020 pro „Město zaměřené na člověka: příležitosti pro občany prostřednictvím výzkumu a inovací“, která probíhala v roce 2020 64 a zmapovala veškeré městské iniciativy, včetně těch, jež se zabývají kulturou, v roční zprávě o mapování: „EU research & innovation for and with cities“ (Výzkum a inovace EU pro města a s městy) (červen 2021) 65 .

L. Digitální ekonomika a společnost

Dne 10. listopadu 2021 zveřejnila Komise doporučení o společném evropském datovém prostoru pro kulturní dědictví. Toto doporučení má připravit půdu pro společný evropský datový prostor pro kulturní dědictví a pomoci institucím kulturního dědictví urychlit snahy o jeho digitalizaci a uchování a využít příležitosti, které digitální transformace přináší. Cílem je podpořit opakované použití digitalizovaných statků kulturního dědictví, zejména ve 3D formátu, v různých klíčových oblastech, jako je vzdělávání, udržitelný cestovní ruch a kulturní a kreativní odvětví, s pozitivním dopadem na hospodářský růst. Společný evropský datový prostor pro kulturní dědictví bude vycházet z evropské infrastruktury digitálních služeb a rozšíří její stávající funkce.

Statky kulturního dědictví digitalizované v 3D mohou být zdrojem důležitých poznatků o dopadu změny klimatu a přizpůsobování se jí (3D umožňuje např. nedestruktivní analýzu objektů, vizualizaci škod a získání informací pro restaurování, památkovou péči apod.). Stejně tak mohou mít statky kulturního dědictví v 3D formátu klíčový význam při posilování odolnosti vůči změně klimatu a podpoře preventivní ochrany památek, staveb a lokalit kulturního dědictví.

Datový prostor pro kulturní dědictví bude přispívat rovněž k cíli udržitelného rozvoje č. 4 – kvalitní vzdělání, protože digitální statky kulturního dědictví v datovém prostoru budou zároveň nabízet různé pohledy na historický, vědecký a kulturní vývoj v celé Evropě i mimo ni.

Digitalizace statků kulturního dědictví a jejich opakované použití mohou vytvořit nová pracovní místa nejen v odvětví kulturního dědictví, ale také v jiných kulturních a kreativních odvětvích (například v herním a filmovém průmyslu), čímž přispějí k plnění cíle udržitelného rozvoje č. 8 – důstojná práce a ekonomický růst. Datový prostor pro kulturní dědictví posílí spolupráci, partnerství a zapojení do sítě ze strany datových partnerů (například muzeí, galerií, knihoven, archívů v celé Evropě), shromaždišť a odborníků působících v oblasti digitálního kulturního dědictví, což povede k hospodářskému růstu.

Kromě toho datový prostor pro kulturní dědictví přispěje k plnění cíle udržitelného rozvoje č. 9 – průmysl, inovace a infrastruktura, jelikož podpoří inovace a vznik nových služeb a aplikací využíváním a opakovaným použitím digitalizovaných statků kulturního dědictví v různých klíčových oblastech (například v oblasti vzdělávání, modelování inteligentních měst a životního prostředí a udržitelného cestovního ruchu – vedle datového prostoru pro cestovní ruch – a v kulturních a kreativních odvětvích). Vysoce kvalitní digitalizované kulturní statky umožňují nové způsoby digitálního využívání a užívání kulturního obsahu prostřednictvím společného kurátorství, společného navrhování a crowdsourcingu, čímž posilují účast veřejnosti.

V oblasti audiovizuální politiky zavedl akční plán pro média a audiovizuální odvětví, přijatý v prosinci 2020 67 , nástroj pro společnou metodiku týkající se kalkulátorů CO2 pro audiovizuální produkce v celém evropském audiovizuálním odvětví (akce č. 6 týkající se ekologizace v roce 2023). Podpořil rovněž osvětovou kampaň zaměřenou na podporu rozmanitosti za kamerou v audiovizuálním průmyslu, napomáhající jeho přizpůsobení společenským změnám (akce č. 8 v oblasti rozmanitosti). 

M. Opatření v oblasti klimatu a environmentální politika

Politický rámec a hlavní priority

V roce 2020 zahájila Komise iniciativu Evropský klimatický pakt, která je součástí Zelené dohody pro Evropu. Jejím cílem je uznat význam postupu „zdola nahoru“ a zapojit do přechodu k odolné a klimaticky neutrální společnosti občany všech generací a místní komunity. Iniciativa se svými činnostmi snaží podpořit iniciativy zdola nahoru tím, že poskytuje informace o klimatické transformaci, vytváří prostory pro společnou práci zúčastněných stran a občanů a pomáhá rozbíhat nové iniciativy.

Prostřednictvím klimatického paktu mohou občané a komunity prezentovat svá klimatická opatření a zavázat se ke zmírňování změn klimatu a přizpůsobování se jim prostřednictvím platformy „Count Us In“ (Počítejte s námi).

Cílem těchto nástrojů je spolupracovat s občany na společném vytváření místních klimatických příběhů, jež zohledňují kulturní dědictví a dané prostředí, a na prototypizaci opatření v místní komunitě. Klimatický pakt podporuje spolutvůrčí inovativní procesy v místních komunitách, například spolupráci tvůrců politik s občany, při níž dochází k posílení postavení občanů v důsledku převzetí úlohy zprostředkovatele diskusí o změně klimatu a ochraně životního prostředí ve městech. Přidaná hodnota klimatického paktu spočívá tom, že podporuje spolupráci mezi různými stranami (například umělci, kulturními centry, nevládními organizacemi, místními správními orgány a podniky) v zájmu dosažení společných cílů.

Umělci, influenceři, starostové a každý občan, který se zaváže ke klimatickým opatřením, se mohou stát vyslanci klimatického paktu, aby podpořili práce, které již probíhají v jejich komunitách. Postavení vyslance je alternativní cestou k utváření, podněcování a podpoře klimatických opatření v místních komunitách a sítích.

Pokud jde o environmentální politiky, k transformační změně našich společností a ekonomik, potřebné k naplnění Zelené dohody pro Evropu, nemůže dojít bez aktivního zapojení společnosti jako celku. To vyžaduje změnu společenských norem, hodnot a vnímání, konkrétně změnu kultury, jak bylo potvrzeno prioritami Zelené dohody pro Evropu. Stejně tak práce zaměřená na zlepšování povědomí o biologické rozmanitosti podporuje přírodní gramotnost, empatii, solidaritu a zájem o přírodu, jakož i mezioborové přístupy, které lidem pomohou pochopit vzájemnou propojenost hospodářských, sociálních a přírodních systémů.

Krajinné prvky, biologická rozmanitost a chráněné přírodní oblasti (Natura 2000) EU tvoří její nehmotné dědictví a jsou základem pro naši budoucnost. Nejnovější Eurobarometr „Postoje Evropanů k biologické rozmanitosti“ znovu potvrdil, že Evropanům na přírodě a biologické rozmanitosti velmi záleží a očekávají, že EU podnikne kroky k jejich ochraně. Opatření, jež byla nejčastěji zmiňována jako důležitá, se týkala zejména obnovy přírody a biologické rozmanitosti za účelem náhrady škod a lepšího informování občanů o významu přírody a biologické rozmanitosti. Stejný průzkum také ukázal, že jen málo občanů má povědomí o síti Natura 2000 a o snaze EU a jejích členských států tyto lokality chránit.

Proto strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 zdůrazňuje význam zvyšování povědomí o poznatcích v oblasti biologické rozmanitosti a začleňování biologické rozmanitosti a ekosystémů do školní výuky, vysokoškolského vzdělávání a odborné profesní přípravy. V rámci mezinárodních jednání o globálním rámci pro biologickou rozmanitost po roce 2020 trvá Komise na tom, aby byl zmíněn význam kulturních odvětví a zapojení subjektů z oblasti vzdělávání a médií a z uměleckých a kulturních odvětví.

Strategická opatření a klíčové příklady

oCena „Evropské zelené město“ (pro větší města) a ocenění Evropský zelený list (pro města pod 100 000 obyvatel) a jejich zaměření na občanskou angažovanost a zapojení poskytuje dostatečný prostor pro kulturní a vzdělávací činnosti na téma udržitelnosti. Tato ocenění, financovaná z programu LIFE, podporují provádění Zelené dohody pro Evropu v praxi na úrovni měst. Oceněná města stojí v čele ekologické transformace a mají potenciál být vzorem pro ostatní. Držitelé ceny „Evropské zelené město“ (každý rok se vyhlašuje jedna) obdrží 600 000 EUR a držitelé ocenění Evropský zelený list (nejvýše dvě ročně) 200 000 EUR. Titul podporuje a povzbuzuje oceněná města, aby v průběhu roku zorganizovala širokou škálu akcí a projektů. Ty obvykle zahrnují vzdělávací podporu ve školách nebo pro mladé lidi, projekty pro obyvatele zaměřené na umění a udržitelnost, umělecká představení, která pojednávají o umění a ochraně životního prostředí, apod. 68 Slavnostní předávání ocenění je obvykle spojeno s kulturními akcemi a prezentacemi. Města uvádějí četné výhody, jež jim titul přináší, například vyšší zájem zahraničních médií, větší motivaci k dalšímu zlepšování environmentální udržitelnosti ve městě nebo vyšší atraktivitu jako turistické destinace.

oSpolupráce s přírodopisnými a vědeckými muzei, botanickými a zoologickými zahradami a akvárii prostřednictvím celosvětové koalice pro biologickou rozmanitost. Koalice, která je od března 2020 koordinována Komisí, sdružuje uvedené instituce a organizace a jejími členy mohou být rovněž výzkumná centra a univerzity, přírodní rezervace a chráněné oblasti na celém světě a muzea všech kategorií, například umělecká, architektonická či historická. Jsou zvány, aby spojily síly a pozvedly svůj hlas v souvislosti s kritickým stavem přírody, a daly tak najevo, jak je příroda pro lidstvo důležitá. Koalice nyní zahrnuje 51 zemí a území a tvoří společenství 323 organizací, národních parků a chráněných oblastí, akvárií, botanických a zoologických zahrad, muzeí (včetně uměleckých muzeí), výzkumných center a univerzit, které se ve spolupráci s dalšími globálními politickými koalicemi pro přírodu snaží podpořit politickou dynamiku.

oSoubor nástrojů pro vzdělávání v oblasti ochrany přírody: tento soubor nástrojů, který je součástí širšího projektu zaměřeného na zvyšování povědomí o potřebě ochrany přírody, je pomůckou pro pedagogy, kteří chtějí hovořit o ochraně přírody v Evropě s dospívajícími. Nabízí širokou škálu činností, vnitřních nebo venkovních, které jsou rozděleny do čtyř modulů: i) jaký máme vztah k přírodě; ii) objevujeme evropskou přírodu; iii) jak v Evropě chráníme přírodu; a iv) zapojení se do ochrany přírody. Mnohé činnosti jsou podporovány údaji a informacemi, jež lze získat z databází a prohlížečů Evropského prostoru vzdělávání. Soubor nástrojů je k dispozici ve všech jazycích EU 69 . Očekávané výsledky zahrnují: zvýšení povědomí dospívajících, lepší porozumění politikám EU v oblasti ochrany přírody, směrnicím o ochraně přírody a síti Natura 2000 a povzbuzení mladých lidí k tomu, aby se zapojili do ochrany přírody.

oSoučinnosti mezi ochranou lokalit sítě Natura 2000 a kulturního dědictví: jako jeden z výstupů akčního plánu EU pro přírodu, lidi a hospodářství a také v návaznosti na Evropský rok kulturního dědictví 2018 zveřejnila Komise zprávu Natural and cultural heritage in Europe: Working together within the Natura 2000 network (Přírodní a kulturní dědictví v Evropě: Spolupráce v rámci sítě Natura 2000) 70 . Zpráva zkoumá prostorové překrývání přírodních a kulturních památek a zabývá se jejich společnými hrozbami a problémy a příležitostmi k zahájení společných iniciativ v oblasti přírody a kultury, jež jsou dostupné v rámci různých fondů EU. Uvádí rovněž doporučení, jakým způsobem lze problémy vyřešit a jak prosazovat integrované řízení a s ním spojené socioekonomické přínosy.

Komise zveřejnila příběhovou mapu, díky níž uživatelé mohou zjistit, jak se lokality sítě Natura 2000 a světového dědictví navzájem překrývají 71 . Byla rovněž shromážděna řada případových studií, které ukazují praktické příklady různých aspektů úspěšného integrovaného řízení přírodního a kulturního dědictví v lokalitách sítě Natura 2000 72 . Jedním z hlavních důsledků této integrace by mohl být větší potenciál lokalit kulturního a přírodního dědictví k přilákání návštěvníků. To by mohlo mít kaskádový efekt na místní hospodářství prostřednictvím nových příležitostí pro udržitelný cestovní ruch, podnikání a rozvoj v blízkosti těchto lokalit. Díky tomu by mohla být lépe přijímána omezení, jež jsou s ochranou lokalit přírodního a kulturního dědictví spojena.

N. Zemědělská politika

Politický rámec a klíčové příklady

Strategické plány společné zemědělské politiky (SZP) (2023–2027) 73 vypracované členskými státy mohou zahrnovat specifické investice zaměřené na kulturu: jde například o vytváření systémů zeměpisných označení EU 74 pro zemědělské produkty a potraviny, vína a lihoviny. Společná zemědělská politika podporuje zemědělství a zemědělce prostřednictvím podpory příjmů, tržních opatření a rozvoje venkova. Zejména rozvoj venkova posiluje socioekonomickou, sociokulturní a environmentální udržitelnost venkovských oblastí a má značný dopad na široké kulturní odvětví.

Rovněž opatření podporující zápis zeměpisných označení a zaručených tradičních specialit, diverzifikaci a spolupráci a iniciativa LEADER (metoda místního rozvoje) mohou v období 2023–2027 podpořit udržitelnost místních potravin (produkci, označování a uchovávání místního nemovitého a kulturního dědictví).

Mapování a označování potravin a gastronomické dědictví, jakož i ochranu způsobů produkce potravin lze také považovat za kulturní činnosti. Infrastruktura a udržitelnost (environmentální, kulturní a socioekonomická) mají proto pro rozvoj kulturních a kreativních odvětví a odvětví dědictví stěžejní význam.

O. Politiky v oblasti obranného průmyslu a vesmíru

Program Unie pro pozorování a monitorování Země Copernicus poskytuje komunitě kulturního a přírodního dědictví podporu, která usnadňuje každodenní mapování, monitorování a správu kulturního dědictví.

Nařízení o Kosmickém programu Unie 75 výslovně zmiňuje (v čl. 49 odst. 3) „ochranu kulturního dědictví“ jako klíčovou oblast politiky, která má být prostřednictvím programu Copernicus podporována.

Strategická opatření a klíčové příklady

Program Copernicus se již několik let zabývá oblastí kulturního a přírodního dědictví a podporuje komunitu kulturního dědictví svými údaji, produkty a službami. V této oblasti je hlavním cílem monitorování a posuzování možných dopadů změny klimatu, přírodních a lidskou činností způsobených katastrof, humanitárních krizí a konfliktů týkajících se kulturního a přírodního dědictví za účelem posílení prevence a řízení a podpory udržitelného rozvoje.

Většina služeb programu Copernicus různými způsoby přispívá k monitorování lokalit kulturního dědictví, k posuzování jejich rizik a k předcházení jejich poškození. Jde například o:

-službu na podporu vnější činnosti, která posuzuje možné škody na lokalitách kulturního dědictví v oblastech konfliktu nepřístupných pro mezinárodní společenství,

-službu v oblasti změny klimatu, která využívá některé ukazatele k posouzení nebezpečí požáru,

-službu monitorování země, která se zabývá posuzováním přírodních a člověkem způsobených geografických rizik, geodézií, územním plánováním ve městech a na venkově a rizikem povodní,

-službu monitorování atmosféry, která ověřuje kvalitu ovzduší a případné následné škody na památkách a budovách,

-službu pro podporu krizového řízení, která především prostřednictvím produktů mapování na vyžádání (při aktivací rychlého, rizikového a obnovovacího režimu) podporuje činnosti v oblasti prevence, připravenosti, reakce a obnovy prováděním analýzy, posouzení a monitorování míry poškození a případných souvisejících rizik.

Vytvořena byla rovněž pracovní skupina programu Copernicus pro kulturní dědictví 76 , která má analyzovat stav činností v oblasti kulturního dědictví s využitím údajů a služeb programu Copernicus. Tato skupina na základě předchozího zjištění požadavků uživatelů ověřila, že „většina stávajících produktů splňuje stanovené požadavky“.  V úvahu lze vzít rovněž činnosti v oblasti budování kapacit, včetně podpory rozvoje dovedností a odborné přípravy pracovníků, jakož i specializované akademické kurzy.

Další činnosti zahrnují:

·specifické ověřování koncepce zaměřené na digitální cestovní ruch a kulturní dědictví v rámci demonstračních zařízení programu Copernicus (zadávání) s předpokládanou realizací v letech 2023/2024,

·programovací maraton v rámci iniciativy EUSpace4Ukraine, který se uskutečnil ve dnech 29. června – 1. července 2022 a zahrnoval žádosti týkající se ochrany kulturního dědictví a

·uživatelskou konzultační platformu 2023, která se bude zabývat uživatelskými potřebami a požadavky komerčních uživatelů.

Kromě toho již probíhá analýza zaměřená na zjištění možností dalšího zlepšení produktů programu Copernicus a jejich přizpůsobení potřebám uživatelů, souběžně s vnitrostátními činnostmi a mezinárodními akcemi (viz například činnost komunity klimatické observatoře pro městské dědictví GEO UNESCO).

P. Mechanismus civilní ochrany Unie

Politický rámec a klíčové příklady

Cílem mechanismu civilní ochrany Unie 77 je „především ochrana obyvatelstva, ale také životního prostředí a majetku včetně kulturního dědictví, před všemi druhy přírodních a člověkem způsobených katastrof (…)“ (čl. 1 odst. 2). Mechanismus civilní ochrany Unie koordinuje poskytování pomoci, jako je například materiální pomoc, odborné znalosti, týmy civilní ochrany a speciální vybavení, zemím zasaženým katastrofami na jejich žádost v případě, kdy jsou jejich vlastní zdroje přetíženy.

Strategická opatření a klíčové příklady

Mechanismus civilní ochrany Unie zahrnuje celý cyklus řízení rizik v případě katastrof a podporuje opatření v oblasti prevence, připravenosti a reakce. Mimo jiné tento mechanismus podporuje úsilí v oblasti posouzení rizik a systémů včasného varování a sledování. Prostřednictvím sítě znalostí Unie v oblasti civilní ochrany pořádá a koordinuje školení, výcvik, výměny odborníků a poradní mise. Mechanismus civilní ochrany Unie prosazuje meziodvětvový přístup a podporuje sdílení osvědčených postupů.

Financuje také projekty týkající se kulturního dědictví při katastrofách. Například v rámci projektu ProCultHer 78 (2019–2021) byla vytvořena evropská metodika 79 zabývající se ochranou kulturního dědictví v mimořádných situacích a vytvářením nových kapacit mechanismu civilní ochrany Unie v této oblasti.

V rámci reakce na žádosti o pomoc v oblasti kulturního dědictví může mechanismus civilní ochrany Unie usnadnit poskytování materiální pomoci (například ochranného vybavení), jakož i odborných znalostí, kupříkladu ve formě poradních misí. V současné době Komise v reakci na ruskou válečnou agresi vůči Ukrajině koordinuje dosud největší operaci v rámci mechanismu civilní ochrany Unie 80 , jež zahrnuje také poskytování pomoci při ochraně kulturního dědictví, jako jsou pytle s pískem, obalový materiál pro ochranu kulturních artefaktů a soupravy pro ochranu kulturních statků.

4.Závěry: další postup

Kulturní opatření hrají klíčovou úlohu při navrhování politických priorit a opatření v oblasti udržitelnosti, a to i v rámci různých politik a programů EU. Má-li být plně využit potenciál kulturních opatření v rámci, v zájmu a jakožto udržitelného rozvoje a úloha kulturních odvětví, měla by se řešit roztroušenost kulturních opatření, která jsou zacílena na udržitelný rozvoj napříč mnoha různými politickými oblastmi.

Zpráva skupiny OMK pro kulturní rozměr udržitelného rozvoje, zveřejněná dne 20. září 2022, zdůrazňuje, že v těchto „bouřlivých časech“, kdy vztah mezi přírodou a člověkem je nepřetržitě ohrožován narůstajícími nerovnováhami a nerovnostmi, je nejlepší možnou odpovědí ze strany tvůrců politik „kulturní odvaha ke změně“. EU má obrovskou příležitost a povinnost tento proces lepšího využívání (nedostatečně využitého) potenciálu kultury řídit. Tato zpráva přispívá k procesu reflexe tím, že uvádí důkazy o existenci vzájemného působení mezi kulturou a udržitelným rozvojem a o potřebě jeho posílení v budoucnu.

Jak bylo konstatováno v závěrečném prohlášení konference MONDIACULT 2022, kde byla sdílena klíčová opatření EU týkající se kultury a cílů udržitelného rozvoje, společný přístup ke kultuře a udržitelnosti a větší politická soudržnost mezi kulturními politikami a strategiemi udržitelného rozvoje mohou být pro různé úrovně tvorby politiky v Evropě přínosné. „Doporučujeme systematické zakotvení kultury do veřejných politik přizpůsobením rozvojových strategií a rámců na mezinárodní, regionální, subregionální, vnitrostátní a místní úrovni, jakož i v rámci politik jiných relevantních fondů a programů OSN jako umožňujícího faktoru a hnací síly odolnosti, sociálního začleňování a hospodářského růstu (…)“, stojí v prohlášení 82 .

Je proto velmi důležité, aby horizontální přístup k udržitelnému rozvoji byl přetransformován v plně viditelnou součinnost s kulturou a kreativitou jakožto motory rozvoje. Společné úsilí o řešení globálních výzev, jako je zmírňování rizik spojených se změnou klimatu, nebo cílů Zelené dohody pro Evropu a Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 by se mělo do značné míry opírat o kulturu a využívat jejího vlivu k žádoucí změně lidského chování, mělo by podporovat genderovou rovnost prostřednictvím účasti na kulturním životě a usnadňovat přístup ke kulturním příležitostem prostřednictvím inovativních postupů a procesů se zapojením celé řady zúčastněných stran.

Spojení inovací založených na kultuře s investicemi zaměřenými na udržitelnost a přizpůsobivými reakcemi na zásadní proměny společnosti v dobách krize by mělo být jádrem nových politických rámců usilujících o přehodnocení tvorby kulturních politik v duchu větší strategičnosti, soudržnosti a účinnosti.

Prvním krokem tímto směrem může být nový přístup k posilování strategického rámce EU pro kulturu, navržený ve zprávě Komise o pracovním plánu pro kulturu (2019–2022) a zahrnutý jako iniciativa do nového pracovního plánu EU pro kulturu na období 2023–2026. Nový strategický rámec EU by mohl zajistit větší jednotnost a soudržnost politik a součástí jeho zastřešujících zásad by mohl být závazek k plnění cílů Agendy pro udržitelný rozvoj 2030, čímž by byly zohledněny ambice vyjádřené v prohlášení o kultuře přijatém konferencí MONDIACULT 2022, vyzývajícího k posílení veřejných politik a mezinárodní spolupráce v oblasti kultury.

(1)

     Pracovní dokument útvarů Komise Plnění cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje – komplexní přístup (2020).

(2)

      COM(2018) 267 final .

(3)

   https://www.un.org/sustainabledevelopment/development-agenda/

(4)

     Úř. věst. C 410, 6.12.2019, s. 1.

(5)

      Závěry Rady, kterými se mění pracovní plán pro kulturu (2019–2022) .

(6)

     Zpráva OMK Stormy times: Nature and humans – cultural courage for change (Bouřlivé časy: Příroda a lidé – kulturní odvaha ke změně): https://op.europa.eu/cs/publication-detail/-/publication/0380f31c-37c9-11ed-9c68-01aa75ed71a1/language-cs

(7)

      https://research-and-innovation.ec.europa.eu/funding/funding-opportunities/funding-programmes-and-open- calls/horizon-europe/eu-missions-horizon-europe/climate-neutral-and-smart-cities_cs

(8)

     Nový Evropský Bauhaus je kreativní, participativní a mezioborová iniciativa, která propojuje Zelenou dohodu pro Evropu  s naším životním prostorem a zkušenostmi: https://new-european-bauhaus.europa.eu/index_cs

(9)

     Rok 2021 byl vyhlášen Mezinárodním rokem kreativní ekonomiky pro udržitelný rozvoj.

(10)

     https://www.unesco.org/en/mondiacult2022

(11)

     Zpráva OMK Strengthening cultural heritage resilience for climate change (Posilování odolnosti kulturního dědictví vůči změně klimatu): https://op.europa.eu/cs/publication-detail/-/publication/4bfcf605-2741-11ed-8fa0-01aa75ed71a1/language-en

(12)

     Investování do kultury a kreativity v zájmu vytváření pracovních míst a socioekonomického rozvoje; podpora kulturní rozmanitosti v digitálním prostředí a zlepšování postavení umělců; ochrana a podpora rozmanitosti kulturního dědictví v zájmu sociálního začleňování, dialogu a míru; posilování součinností mezi kulturou a vzděláváním v zájmu rozvoje zaměřeného na člověka a udržitelnosti; regionální a globální partnerství pro kulturu a udržitelný rozvoj.

(13)

   Podle Eurostatu činí celně evidovaná hodnota vyvážených a dovážených kulturních statků zhruba 1 % celkové hodnoty veškerého zboží vyváženého z EU do třetích zemí a dováženého z třetích zemí do EU. V absolutním vyjádření dosáhl v roce 2020 vývoz kulturních statků do zemí mimo EU výše17,5 miliardy EUR a dovoz těchto statků do EU výše 16 miliard EUR. Statistika EU v oblasti příjmů a životních podmínek (EU-SILC) zahrnuje údaje o účasti na sociálním a kulturním životě, které budou k dispozici v druhé polovině roku 2023. Eurostat shromáždil statistické údaje týkající se kulturního odvětví ve zvláštní části svých internetových stránek (Přehled – Kultura).

(14)

     Pracovní dokument útvarů Komise Plnění cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje – komplexní přístup (2020).

(15)

     Evropský akční rámec pro kulturní dědictví: https://op.europa.eu/cs/publication-detail/-/publication/5a9c3144-80f1-11e9-9f05-01aa75ed71a1

(16)

     JOIN(2016) 029 final: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=JOIN%3A2016%3A29%3AFIN

(17)

     Úř. věst. 2019/C 192/04.

(18)

      COM(2022) 317 final

(19)

      Kreativní Evropa

(20)

     Existuje řada dobrých příkladů akcí zaměřených na udržitelnost, které jsou financovány programem Kreativní Evropa. Například síť Culture Action Europe připravila ve spolupráci s mezinárodní organizací Spojená města a místní samosprávy program „ Kultura v udržitelných městech. Učení s kulturou – 21 opatření “. Cílem tohoto programu je poskytnout městům příležitosti k zapojení se do procesu učení, aby byla schopna vyhodnocovat, navrhovat a provádět kulturní politiky, které přispívají k místnímu udržitelnému rozvoji.

(21)

     Další podrobnosti viz brožura dostupná na adrese: https://op.europa.eu/cs/publication-detail/-/publication/aebc62b7-8fa5-11ec-8c40-01aa75ed71a1/language-en  

(22)

     Například projekt „Birth cultures“ (Porodní kultury), zaměřený na zachování a předávání tradičních znalostí a postupů týkajících se porodu a mateřství jako součásti evropského nehmotného kulturního dědictví. Projekt ukázal, jaký může mít kultura pákový efekt na angažovanost občanů v otázkách veřejného zdraví.

(23)      Mnohé financované projekty, například „ Keychange “ , usilují o restrukturalizaci kulturních odvětví a dosažení úplné genderové rovnosti, rovnocenného odměňování, rovných pracovních podmínek a zviditelnění žen, které v těchto odvětvích pracují.

(24)

     Projekty jako „ Creative food Cycles “ (Kreativní potravinové cykly), „ The Table and the territory “ (Stůl a území) a „The Mediterranean garden“ (Středomořská zahrada) zkoumaly nové modely produkce, distribuce a spotřeby potravin a vytvořily jejich prototypy, přičemž zkoumaly alternativy k běžnému potravinářskému řetězci. Zlepšují tak povědomí o úbytku biologické rozmanitosti.

(25)

     Projekt „Universal Sea – Pure or plastic“ (Světové moře – Čisté nebo plastové) se zaměřoval na odhalení příležitostí k propojení umění s podnikáním a podporoval kreativní řešení epidemie plastů v mořích a oceánech.

(26)

     Síť  Architects’ Council of Europe  (Rada architektů Evropy) usiluje o dosažení cenově dostupného a kvalitního bydlení na evropské úrovni. Díky své schopnosti lobování, zeměpisnému rozložení a rozsáhlé politické práci pomáhá tato síť podporovat obecné blaho a kvalitu života a činí člověka a přírodu ústředním bodem bytové výstavby a rozvoje měst v Evropě a na vnitrostátní úrovni.

(27)

     Projekt „ Smoties – Creative works with small and remote places“ (Kreativní práce s malými městy a odlehlými místy) využívá metodiky designérského myšlení k přeměně odlehlých míst v Evropě v obyvatelnější prostory prostřednictvím zapojení místních obyvatel do rozvoje kulturních a kreativních činností. Projekt „Cultures for resilience“ (Kultury pro odolnost) posiluje činnost celé řady aktérů (občanů, správních orgánů, místních sdružení), kteří se zabývají otázkami environmentální odolnosti a odolnosti měst.

(28)

     Výzva k předkládání návrhů, vypsaná v rámci pilotního projektu, zahrnuje tuto prioritu: přispívat k ekologické transformaci a boji proti změně klimatu a zhoršování životního prostředí: https://ec.europa.eu/info/funding-tenders/opportunities/portal/screen/opportunities/topic-details/pppa-cult-2022-euheritagehub;callCode=null;freeTextSearchKeyword=;matchWholeText=true;typeCodes=1

(29)

     https://voicesofculture.eu/2022/06/02/brainstorming-report-re-engaging-digital-audiences-challenges-and-opportunites/

(30)

      Expertní skupina pro kulturní dědictví | Kultura a kreativita (europa.eu) .

(31)

      https://culture.ec.europa.eu/cs/creative-europe/creative-europe-culture-strand/culture-moves-europe-mobility-for-artists-and-professionals#:~:text=Culture%20Moves%20Europe%20is%20a%20scheme%20that%20supports,It%20is%20part%20of%20Creative%20Europe%E2%80%99s%20Culture%20strand  

(32)

     Komise podporuje genderovou rovnost v kultuře prostřednictvím programu Kreativní Evropa (například projekt „Keychange“ a mentorský program „MEWEM“). Navíc nový program Kreativní Evropa 2021–2027 vyžaduje, aby financované projekty přiměřeně řešily inkluzivnost a rovné zacházení, se zvláštním zaměřením na genderovou rovnost.

(33)

      https://op.europa.eu/cs/publication-detail/-/publication/92d621d1-bb99-11ec-b6f4-01aa75ed71a1/language-cs/format-PDF/source-266388294

(34)

      https://op.europa.eu/cs/publication-detail/-/publication/36e9028b-c73b-11eb-a925-01aa75ed71a1/language-cs

(35)

      https://voicesofculture.eu/2019/05/14/gender-balance-in-the-cultural-and-creative-sectors/

(36)

      https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-13097-2020-INIT/en/pdf

(37)

      https://www.espon.eu/HERIWELL

(38)

     Usnesení Rady o pracovním plánu EU pro kulturu na období 2023–2026 ze dne 29. listopadu 2022:  st15381-en22.pdf (europa.eu) .

(39)

     Jako novinka pro období 2021–2027 byl v rámci politiky soudržnosti zaveden specifický cíl fondu EFRR, který je zaměřen na posilování úlohy kultury a udržitelného cestovního ruchu v hospodářském rozvoji, sociálním začleňování a sociálních inovacích v rámci politického cíle č. 4 „Sociálnější a inkluzivnější Evropa“ a nabízí široký rozsah podpory, aniž by opomíjel možnosti financování na základě jiných cílů politiky soudržnosti EU. 

(40)

     Místní iniciativy Nového evropského Bauhausu: https://c.ramboll.com/local-support-new-european-bauhaus?utm_source=direct-email&utm_medium=email&utm_campaign=nebop

(41)

      https://uia-initiative.eu/en/theme/culture-and-cultural-heritage

(42)

     Pod EU spadá devět nejvzdálenějších regionů, v nichž žije 4,8 milionu obyvatel: Francouzská Guyana, Guadeloupe, Martinik, Mayotte, Réunion a Svatý Martin (Francie), Azory a Madeira (Portugalsko) a Kanárské ostrovy (Španělsko). V souladu s článkem 349 Smlouvy o fungování EU pomáhají zvláštní ustanovení právních předpisů EU těmto regionům řešit závažné problémy, jimž čelí v důsledku své odlehlosti, izolovanosti a malé velikosti.

(43)

      Unie rovnosti: Strategie práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030 – Zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování – Evropská komise (europa.eu) .

(44)

     https://www.un.org/development/desa/disabilities/convention-on-the-rights-of-persons-with-disabilities.html

(45)

      Europe Beyond Access – Disability Arts International .

(46)

      Time to Act: How lack of knowledge in the cultural sector creates barriers for disabled artists and audiences (Čas jednat: Jak nedostatek znalostí v kulturním sektoru vytváří překážky pro umělce a publikum se zdravotním postižením) – Disability Arts International .

(47)

     https://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=738&langId=cs&pubId=8407&furtherPubs=yes

(48)

     https://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=1556&langId=cs

(49)

      Program Občané, rovnost, práva a hodnoty | Evropská komise (europa.eu) .

(50)

      Sdělení Komise o Novém evropském Bauhausu .

(51)

Těmito Komisí vedenými projekty jsou: Strategie pojmenování projektů, Pilotní projekt pro společné financování s dobročinnými zdroji, Crowdfunding a veřejné financování, Analýza a testování regulatorních aspektů, Transformace míst pro učení.

(52)

     https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-9242-2022-INIT/cs/pdf

(53)

      EUR-Lex – 52020DC0625 – CS – EUR-Lex (europa.eu) : COM(2020) 625 final.

(54)

     V této souvislosti má „umění“ širší význam a zahrnuje kreativní umění, kulturu a jazyky, ale také humanitní a společenské vědy. Záměrem je podpořit mezioborovost a vyzdvihnout význam přístupu STEM pro environmentální, kulturní, ekonomické a sociální výzvy prostřednictvím učení a výuky v reálném světě.

(55)

      https://ec.europa.eu/info/strategy/priorities-2019-2024/europe-fit-digital-age/european-industrial-strategy_cs a COM(2021) 350 final: https://ec.europa.eu/info/sites/default/files/communication-industrial-strategy-update-2020_en.pdf

(56)

     Výroční zpráva o jednotném trhu 2021, s. 98–104: https://ec.europa.eu/info/sites/default/files/swd-annual-single-market-report-2021_en.pdf

(57)

      Projekt partnerství WORTH (europa.eu)

(58)

     Program podnikatelského inkubátoru zahrnuje: a) finanční podporu; b) odborné vedení („koučování“) v oblasti obchodní strategie a technologického rozvoje; c) právní poradenství v oblasti práv a ochrany duševního vlastnictví; d) účast na výstavách a veletrzích; e) vytváření sítí a profesní vazby; f) poradenství v oblasti finančních příležitostí / možností financování.

(59)

      Síť Enterprise Europe Network | Enterprise Europe Network (europa.eu)

(60)

Domovská stránka | Evropská platforma spolupráce mezi klastry

(61)

      https://ec.europa.eu/growth/smes/supporting-entrepreneurship/erasmus-young-entrepreneurs_en

(62)

      https://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=1534&langId=cs a https://pact-for-skills.ec.europa.eu/index_en

(63)

     Viz také Manifest evropských měst v rámci programu Horizont 2020.

(64)

      https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/5b85a079-2255-11ea-af81-01aa75ed71a1/language-en/format-PDF/source-search

(65)

      EU research & innovation for and with cities (Výzkum a inovace EU pro města a s městy) – Úřad pro publikace Evropské unie (europa.eu)

    https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/1a11dc10-edba-11eb-a71c-01aa75ed71a1/language-en/format-PDF

(66)

      https://eit.europa.eu/eit-community/eit-culture-creativity

(67)

      IMMC.COM%282020%29784%20final.ENG.xhtml.1_EN_ACT_part1_v8.docx (europa.eu)

(68)

   Například kempový projekt v horách, zaměřený na zvýšení povědomí mladých lidí o změně klimatu: Une expérience inédite: bivouaquer à la Bastille! – J'agis – Je rêve (greengrenoble2022.eu).

(69)

     https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/e33a1119-8fa2-11ec-8c40-01aa75ed71a1/language-cs

(70)

     Natural_and_Cultural_Heritage_report_2019_WEB.pdf (europa.eu).

(71)

      Explore Natura 2000 (arcgis.com) .

(72)

     Europe’s cultural and natural heritage in Natura 2000 (Evropské kulturní a přírodní dědictví v rámci sítě Natura 2000) – Úřad pro publikace EU (europa.eu).

(73)

     https://agriculture.ec.europa.eu/common-agricultural-policy/cap-overview/new-cap-2023-27_cs

(74)

https://agriculture.ec.europa.eu/farming/geographical-indications-and-quality-schemes/geographical-indications-and-quality-schemes-explained_cs

(75)

     https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32021R0696&from=EN

(76)

     https://www.copernicus.eu/sites/default/files/2020-10/CC-2020-37_Copernicus-Cultural-Heritage-Task-Force-Report_0.pdf

(77)

    https://eur-lex.europa.eu/eli/dec/2013/1313/oj/eng?locale=cs

(78)

      https://www.proculther.eu  

(79)

      https://www.proculther.eu/wp-content/uploads/2022/06/PROCULTHER-Methodology.pdf

(80)

   Všech 27 členských států EU a Norsko, Turecko, Severní Makedonie a Island nabídly věcnou pomoc sahající od zdravotnického vybavení, vozidel a energetických zařízení až po prostředky na ochranu kulturního dědictví. Tyto prostředky jsou dodávány ukrajinským subjektům jednotlivě nebo v rámci sdružených dodávek prostřednictvím logistických struktur mechanismu civilní ochrany Unie zřízených v Polsku, Rumunsku a na Slovensku.

(81)

     Další informace o projektu lze najít na on-line platformě sítě znalostí Unie v oblasti civilní ochrany: https://civil-protection-knowledge-network.europa.eu/union-civil-protection-mechanism-projects .

(82)

      https://www.unesco.org/sites/default/files/medias/fichiers/2022/10/6.MONDIACULT_EN_DRAFT%

   20FINAL%20DECLARATION_FINAL_1.pdf