EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 29.6.2022

COM(2022) 317 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

o pracovním plánu pro kulturu 2019–2022

Obsah

1.    ÚVOD    

2.    SOUVISLOSTI    

3.    POSOUZENÍ PRACOVNÍHO PLÁNU: prioritní oblasti    

3.1.    Priorita A: Udržitelnost v oblasti kulturního dědictví    

3.2.    Priorita B: Soudržnost a životní pohoda    

3.3.    Priorita C: Ekosystém podporující umělce, pracovníky v kulturních a kreativních odvětvích a evropský obsah    

3.4.    Priorita D: Rovnost žen a mužů    

3.5.    Priorita E: Mezinárodní kulturní vztahy    

3.6.    Priorita F: Kultura jako hnací síla udržitelného rozvoje    

3.7.    Kulturní statistiky    

3.8.    Digitalizace    

4.    POSOUZENÍ PRACOVNÍHO PLÁNU: pracovní metody    

4.1.    Otevřená metoda koordinace (OMK)    

4.2.    Šíření a oznamování výstupů pracovního plánu    

4.3.    Zúčastněné strany z kulturní sféry    

5.    POSOUZENÍ PRACOVNÍHO PLÁNU: politické výstupy    

6.    ZÁVĚRY: úvahy o lepším rámci a nových prioritách    

ZPRÁVA KOMISE

O PRACOVNÍM PLÁNU PRO KULTURU (2019–2022)

1.ÚVOD

Rada ve svých závěrech o pracovním plánu pro kulturu 2019–2022 vyzvala Komisi, „aby do června 2022 přijala (…) a závěrečnou zprávu o jeho provádění, a to na základě dobrovolných písemných příspěvků členských států. S ohledem na tuto zprávu může předsednictví Rady případně zvážit, zda by měl být na následující období navržen nový pracovní plán pro kulturu“ 1 .

Tato zpráva shrnuje výsledky dosažené při provádění pracovního plánu od ledna roku 2019 z hlediska priorit, pracovních metod a opatření stanovených v souvislosti s koronavirovou pandemií a procesem oživení. Zamýšlí se také nad tím, jak by bylo možné posílit tvorbu politik a spolupráci v oblasti kultury na úrovni EU a předkládá návrhy priorit, na něž by se měl zaměřit nový pracovní plán po roce 2022.

Za účelem vypracování této zprávy provedla Komise průzkum názorů členských států na význam a provádění pracovního plánu pro kulturu 2019–2022 (viz příloha). Ve svém posouzení vychází rovněž ze spolupráce a pravidelné výměny informací s jinými orgány a institucemi EU a dialogu s kulturními a kreativními odvětvími vedeného v rámci různých fór.

Tento dokument se zaměřuje na činnosti prováděné v rámci pracovního plánu 2019–2022. Nejedná se o vyčerpávající analýzu všech opatření kulturní politiky, která byla v těchto letech vypracována na úrovni EU.

2.SOUVISLOSTI

Politická činnost EU v oblasti kultury se v posledních letech řídila Evropským programem pro kulturu 2 zavedeným Komisí, evropským akčním rámcem pro kulturní dědictví 3 , který navázal na Evropský rok kulturního dědictví 2018 4 , společným sdělením „Směrem ke strategii EU pro mezinárodní kulturní vztahy“ 5 a víceletými pracovními plány pro kulturu, přijatými Radou 6 .

Zničující dopad koronavirové pandemie na kulturu od počátku roku 2020 prohluboval problémy, s nimiž se kulturní a kreativní odvětví potýkají, zejména v oblasti životních a pracovních podmínek umělců a pracovníků v odvětví kultury a generování příjmů ve prospěch umění a kultury. Orgány veřejné správy se zaměřovaly především na zmírnění dopadu krize a na podporu oživení těchto odvětví. Byla přijata cílená opatření na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU 7 . Členské státy a Komise v rámci své spolupráce v oblasti kultury poskytovanou podporu pravidelně sledovaly – šlo o užitečný postup řízený předsednickou zemí EU. Komise také zřídila platformu Creatives Unite 8 , jejímž cílem je shromažďovat informace týkající se kulturních a kreativních odvětví v EU v souvislosti s reakcí na krizi COVID-19. Na základě výzev kulturních a kreativních odvětví k větší koordinaci opatření na úrovni EU vydala Komise v červnu 2021 pokyny pro bezpečné obnovení činností v kulturních a kreativních odvětvích 9 . Průmyslová strategie EU a její aktualizace 10 určily mimo jiné ekosystém kulturních a kreativních odvětví. Tento přístup je pro inkluzivní a udržitelné oživení uvedených odvětví klíčový a s ohledem na jejich význam pro další ekosystémy (např. ekosystém cestovního ruchu) přispívá k zajištění souběžné ekologické a digitální transformace hospodářství EU jako celku 11 . Za účelem vyvedení z krize byl v únoru 2021 zaveden a vstoupil v platnost  Nástroj pro oživení a odolnost . Kulturní a kreativní odvětví podporu tohoto nástroje do značné míry využívají, zejména prostřednictvím přímých opatření v rámci vnitrostátních plánů oživení a odolnosti, ale také nepřímo prostřednictvím průřezových opatření. Komise tyto investice a plánované reformy zmapovala a zveřejnila tematický informační list věnovaný kulturním a kreativním odvětvím v rámci srovnávacího přehledu Nástroje pro oživení a odolnost 12 . Kromě toho byly některé programy a fondy EU podle víceletého finančního rámce 2021–2027 upraveny tak, aby v souvislosti s oživením poskytovaly kulturním a kreativním odvětvím cílenější podporu, včetně navýšení rozpočtu pro program Kreativní Evropa 13 a klastr „Kultura, kreativita a inkluzivní společnost“ v rámci programu Horizont Evropa 14 . V listopadu 2021 Komise zprovoznila rovněž první interaktivní příručku pro evropské financování kultury CultureEU 15 .

S ohledem na institucionální vývoj EU byl stávající pracovní plán pro kulturu zahájen téměř současně s dohodou Evropské rady o „Nové strategické agendě 2019–2024“ 16 a novým mandátem Komise v prosinci 2019, které stanovily šest zastřešujících politických cílů. Tvorba politik a činnost v oblasti kultury obecně i nadále sledovaly a plnily cíle zelené a digitální transformace a přispívaly k podpoře evropského způsobu života. Krize COVID-19 znovu potvrdila význam těchto obecných priorit a urychlila již existující trendy v oblasti kultury, například pokud jde o digitální transformaci nebo pozornost věnovanou změně klimatu a zhoršování stavu životního prostředí. Zviditelnila neocenitelnou úlohu kultury v zajišťování kvality lidského života a zlepšování sociální soudržnosti a transformace 17 .

Za této nové situace byly zahájeny další významné iniciativy EU. Tyto iniciativy buď z kultury do značné míry vycházejí, nebo utvářejí kulturní politiku, například Nový evropský Bauhaus 18 , Evropský rok mládeže 2022 19 nebo Evropská agenda dovedností 20 .

V globálním měřítku se kultura jako oblast politiky zviditelnila a získala na uznání navzdory krizi COVID-19, ba dokonce právě kvůli ní. Vedoucí představitelé skupiny G20 ve svém prohlášení z Říma (v říjnu 2021) 21 poprvé připomněli vnitřní hodnotu kultury a její úlohu v rámci udržitelného rozvoje a při posilování odolnosti a obnovy ekonomik a společností. Kromě toho rezoluce OSN o kultuře a udržitelném rozvoji z prosince 2021 22 znovu potvrdila úlohu kultury jakožto předpokladu pro dosažení cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje a hnací síly jejich realizace. K udržení dynamiky v této oblasti přispívá proces předcházející konferenci Mondiacult 2022, celosvětové konferenci UNESCO o kultuře a udržitelném rozvoji, která je plánována na září 2022 v Mexiku.

Od února 2022 se vážným problémem pro politickou spolupráci v oblasti kultury stala rovněž ruská vojenská agrese proti Ukrajině a jejímu lidu. Ruská invaze nejenže ohrožuje životy umělců a pracovníků kulturních odvětví na Ukrajině, ale má také za následek vážné škody na celé škále jejího bohatého a rozmanitého dědictví a kulturních projevů, což vyžaduje jednotnou a koordinovanou odpověď ze strany EU. Evropští ministři odpovědní za kulturu a média vydali na svém zasedání v Angers, které se uskutečnilo ve dnech 7. až 8. března 2022, prohlášení 23 , v němž vyjádřili svou solidaritu a pevné odhodlání pomoci Ukrajině tyto problémy překonat. Komise mobilizuje své nástroje a prostředky, aby podpořila ukrajinské umělce a pracovníky kulturních odvětví prchající ze země, jakož i kulturní organizace v zemích, které ukrajinské uprchlíky přijímají, a aby podpořila ochranu kulturního dědictví, např. prostřednictvím programu Kreativní Evropa nebo mechanismu civilní ochrany EU 24 (viz platforma Creatives Unite).

3.POSOUZENÍ PRACOVNÍHO PLÁNU: prioritní oblasti 

Od roku 2002 stanoví členské státy EU své priority pro spolupráci v oblasti kulturní politiky ve víceletých pracovních plánech, které se přijímají prostřednictvím závěrů Rady. Pracovní plán pro kulturu 2019–2022 (ve znění z května 2020) 25 představuje klíčový strategický nástroj, jímž se řídí politická spolupráce na úrovni EU. Vymezuje šest prioritních oblastí činnosti 26 a osmnáct témat s odpovídajícími činnostmi pro členské státy, Komisi a předsednictví EU, platných od roku 2019.

Zjištění z průzkumu provedeného Komisí naznačují, že členské státy považují za nejvýznamnější priority pro tvorbu politik na úrovni EU „udržitelnost v oblasti kulturního dědictví“, „kulturu jako hnací sílu udržitelného rozvoje“ a „ekosystém podporující umělce, pracovníky v kulturních a kreativních odvětvích a evropský obsah“. Na vnitrostátní úrovni byla vyzdvihována rovněž „soudržnost a životní pohoda“. Členské státy se shodují na tom, že klíčovou průřezovou prioritou jsou statistiky v oblasti kultury.

Celkově byly všechny činnosti pracovního plánu prováděny podle plánu. Dosažení takto vysokého počtu plánovaných výstupů v krátkém časovém horizontu a během pandemie COVID-19 lze považovat za významný úspěch. V několika případech si situace vyžádala přizpůsobení pracovních formátů nebo časových rámců v zájmu minimalizace dopadu na výstupy. Zachování vzájemného propojení mezi různými výstupy v rámci průběžně upravované agendy (kdy např. na studii provedenou EU navazuje skupina pro otevřenou metodu koordinace 27 – OMK – a následné závěry Rady) si vyžádalo další koordinaci, pro soudržnost tvorby politik na úrovni EU však prokazatelně bylo přínosné. Témata dohodnutá v roce 2019 za rakouského předsednictví se ukázala být nanejvýš vhodná a zůstala relevantní po celou dobu trvání pracovního plánu – tento názor sdílejí všechny členské státy.

V následujících oddílech je popsáno provádění pracovního plánu podle jednotlivých priorit na základě posouzení práce a výstupů spojených s každým z osmnácti témat.

3.1.Priorita A: Udržitelnost v oblasti kulturního dědictví

Participativní správa kulturního dědictví

V roce 2019 byl zahájen projekt vzájemného učení s názvem „Kulturní dědictví v akci“. Tento projekt, navržený Komisí a financovaný z programu Kreativní Evropa, je řízen konsorciem (síť Eurocities, společnost KEA European Affairs, Síť evropských regionů pro výzkum a inovace, federace Europa Nostra a Evropská rada architektů). Je jedním z odkazů Evropského roku kulturního dědictví 2018 a je zahrnut do evropského akčního rámce pro kulturní dědictví.

Projekt umožňuje výměnu poznatků o kulturním dědictví mezi více než 100 místními a regionálními tvůrci politik. Zaměřuje se na participativní správu, adaptivní opětovné využívání a zásady kvality platné pro zásahy do kulturního dědictví. V listopadu 2020 konsorcium zveřejnilo 32 inovativních postupů 28 . Projekt bude pokračovat sdílením poznatků a výměnou zkušeností v rámci druhé fáze do ledna 2023, přičemž se bude zaměřovat na tři vzájemně propojená témata: 1) oživení a odolnost prostřednictvím kulturního dědictví ve světě po pandemii; 2) udržitelnější kulturní dědictví přispívající k řešení klimatické krize; 3) správa a financování: nové úlohy pro místní a regionální orgány. Zúčastněnými místními a regionálními tvůrci politik je projekt velice oceňován.

V rámci tohoto tématu uspořádalo chorvatské předsednictví v únoru 2020 v Dubrovníku konferenci předsednictví s názvem „Podpora evropské spolupráce v oblasti ohroženého kulturního dědictví“ 29 . Související závěry Rady o řízení rizik v oblasti kulturního dědictví byly přijaty v květnu 2020 30 .

Přizpůsobování kulturního dědictví změně klimatu

Skupině OMK pro „Posilování odolnosti kulturního dědictví vůči změně klimatu“ předsedalo Německo. Zpráva bude spolu s doporučeními dokončena do července 2022. Hlavními cíli bylo určení a výměna osvědčených postupů a inovativních opatření zaměřených na ochranu hmotného i nehmotného kulturního dědictví v souvislosti se změnou klimatu. Součástí bylo zkoumání možností, jak by kulturní dědictví mohlo přispívat ke zmírňování změny klimatu a k boji proti ní v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu.

Práce skupiny se zaměřovala na zkoumání stávajících a nově vznikajících hrozeb a dopadů, diskusi o vhodných adaptačních a zmírňujících opatřeních, jež jsou k dispozici, jakož i budování odolnosti statků kulturního dědictví tváří v tvář měnícímu se životnímu prostředí při současném zamezení nevhodnému přizpůsobování.

Navzdory své naléhavosti je toto téma stále ještě relativně nové. Závěrečná zpráva a doporučení této skupiny jsou cenným příspěvkem k nesmírně potřebné diskusi o něm a k plánování opatření souvisejících se změnou klimatu v oblasti kulturního dědictví na evropské i vnitrostátní úrovni.

Zásady kvality pro zásahy financované EU, jež mají potenciální dopad na kulturní dědictví

V roce 2019, v návaznosti na Evropský rok kulturního dědictví, zveřejnila Mezinárodní rada pro památky a památná místa dokument „Evropské zásady kvality“ 31 . Rumunské předsednictví uspořádalo v dubnu 2019 ve městě Sighişoara konferenci předsednictví s názvem „Zásady kvality pro kulturní dědictví“. V listopadu 2020 byly Evropské zásady kvality dále revidovány. Zásad kvality se týkal rovněž projekt vzájemného učení „Kulturní dědictví v akci“. Tento projekt určil osvědčené postupy týkající se kvality zásahů do kulturního dědictví, které byly zahrnuty do seznamu osvědčených postupů.

Doplňkové financování pro kulturní dědictví

Ve dnech 25.–26. ledna 2021 uspořádala Komise online seminář zaměřený na doplňkové financování pro kulturní dědictví. Zúčastnilo se ho přes 100 osob, mezi nimiž byli zástupci 22 členských států. Příspěvky zahrnovaly příklady využití partnerství veřejného a soukromého sektoru, skupinového financování a fundraisingu, loterijních společností, darů a kombinovaných zdrojů. Pokud jde o příspěvky nejvýznamnějších řečníků, Evropská investiční banka se zaměřila na možné způsoby zatraktivnění kulturního dědictví pro soukromé investory, zatímco Evropská kulturní nadace se zabývala úlohou dobročinných organizací a nadací. O výsledky provedeného výzkumu a některé případové studie se podělily rovněž dva projekty financované EU. Zpráva 32 z tohoto semináře, v níž je shromážděno více než 100 osvědčených postupů, byla široce distribuována. Rada pro kulturu uspořádala politickou rozpravu na toto téma dne 18. května 2021 33 .

3.2.Priorita B: Soudržnost a životní pohoda

Sociální soudržnost

Ve dnech 26.–27. listopadu 2020 uspořádala Komise online seminář zaměřený na využití kultury ke zlepšování sociální soudržnosti. Tento seminář nahrazoval skupinu OMK, která byla k řešení tohoto tématu původně určena. Skupina nemohla být zřízena podle plánu z důvodu zpoždění prací předchozí skupiny OMK pro sociální soudržnost 2017–2018 (na něž měla navázat) a omezení způsobených onemocněním COVID-19. V průběhu akce diskutovalo více než 50 účastníků z 22 členských států o možných způsobech podpory sociální soudržnosti prostřednictvím kultury na místní a regionální úrovni a zkoumalo udržitelné, opakovatelné a inkluzivní modely spolupráce mezi orgány veřejné správy a odborníky z kulturní praxe. Odborníci si také vyměnili názory na vzájemné působení mezi kulturou a stárnutím a kulturou a životní pohodou a dále na úlohu kultury v předcházení vylidňování venkova, jakož i v umožňování návratu na trh práce. Podkladové dokumenty k tomuto semináři a zpráva o něm byly zveřejněny 34 .

Výměny informací na toto téma pokračovaly v rámci konference portugalského předsednictví s názvem „Kultura, soudržnost a sociální dopad“, která se uskutečnila ve dnech 5.–6. května 2021 v Portu.

Vysoce kvalitní architektura a zastavěné prostředí

Skupina OMK pro toto téma, jíž předsedalo Estonsko, zveřejnila svou zprávu nazvanou „Směřování ke sdílené kultuře architektury – Investování do vysoce kvalitního prostředí pro život pro všechny“ 35 dne 6. října 2021.

Zpráva vychází ze souboru případových studií, které byly shromážděny z různých úrovní správy napříč Evropou a byly zkoumány skupinou OMK v letech 2020–2021. Zahrnuje příklady osvědčených postupů a politická doporučení ke způsobu uvádění kritérií kvality pro architekturu a zastavěné prostředí do praxe. Jedním ze závěrů je, že „vysoce kvalitní design a pečlivě uvážené zásahy mohou udržovat život a autentičnost kulturních statků a předcházet nežádoucí ztrátě jejich kulturního významu“.

Kromě zprávy byl vytvořen také soubor nástrojů (dostupný ve všech úředních jazycích EU), který má osobám s místní a regionální rozhodovací pravomocí pomáhat při posuzování kvality míst a stavebních projektů. Závěrečná konference, na níž byla prezentována a rozebírána provedená práce, se uskutečnila v Grazu a Mariboru ve dnech 6.–8. října 2021. Zpráva se promítla rovněž do závěrů Rady o kultuře, vysoce kvalitní architektuře a zastavěném prostředí jakožto klíčových prvcích iniciativy Nový evropský Bauhaus 36 , které byly přijaty v prosinci 2021.

Porozumění digitálnímu publiku

Na konci roku 2021 Komise zahájila odbornou práci na tomto tématu prostřednictvím platformy Voices of Culture (Hlasy kultury) 37 . Jejím cílem je prozkoumat možnost dobrovolných pokynů pro shromažďování a správu údajů o digitálním publiku se zvláštním zaměřením na múzická umění (divadlo, tanec, živá hudba) a kulturní dědictví (muzea, galerie, historické budovy, památky kulturního dědictví, akce a činnosti nehmotného dědictví). Odborníci využili poznatky získané při uplatňování postupů souvisejících s onemocněním COVID-19 a příležitosti a problémy v oblasti shromažďování a správy údajů o digitálním publiku rozebrali ve zprávě 38 , která bude předložena v polovině roku 2022.

Mladé kreativní generace

V návaznosti na konferenci předsednictví „Mladé kreativní generace“, již uspořádalo Rumunsko v březnu 2019 v Bukurešti, byly v květnu 2019 přijaty závěry Rady 39 .

Občanství, hodnoty a demokracie

Finské předsednictví uspořádalo v červenci 2019 v Helsinkách konferenci předsednictví pod názvem „Občanství, hodnoty a demokracie“.

V prosinci 2021 Komise zahájila nezávislou studii nazvanou „Význam účasti občanů na kultuře pro občanskou angažovanost a demokracii – politické poznatky z mezinárodního výzkumu“. Studie shrne dosavadní znalosti a důkazy na toto téma, vyvodí z nich klíčová politická ponaučení a vyzdvihne příklady úspěšných opatření z několika členských států EU. Předpokládá se, že studie bude dokončena v listopadu 2022.

3.3.Priorita C: Ekosystém podporující umělce, pracovníky v kulturních a kreativních odvětvích a evropský obsah

Postavení a pracovní podmínky umělců

V prosinci 2020 Komise zveřejnila studii o postavení a pracovních podmínkách umělců a pracovníků v kulturních a kreativních odvětvích 40 . Studii zpracovala Evropská síť odborníků pro kulturu a audiovizuální oblast v úzké spolupráci s organizacemi odvětvových zúčastněných stran. Byla široce distribuována, například formou prezentace v únoru 2021 v rámci mezivládního výboru, zřízeného Úmluvou Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) z roku 2005. Komise tento postup podpořila zahájením dialogu na totéž téma v rámci platformy Voices of Culture. Zpráva o brainstormingu na téma „Postavení a pracovní podmínky umělců a pracovníků v kulturních a kreativních odvětvích“ byla zveřejněna v červnu 2021 41 .

Skupina OMK pro postavení a pracovní podmínky umělců a pracovníků v kulturních a kreativních odvětvích zahájila činnost v září 2021 a předsedalo jí Rakousko a Irsko. Do její práce se zapojují odborníci jak z ministerstev kultury a zaměstnanosti, tak z ministerstev sociálních věcí ze všech 27 členských států EU. Cílem této skupiny je zabývat se pracovními podmínkami umělců a pracovníků v kreativních odvětvích a sdílet osvědčené postupy, přičemž by měl být zohledněn širší ekosystém podporující umělce a pracovníky v kulturních a kreativních odvětvích a evropský obsah. Doporučení k uvedeným tématům budou vypracována na zbývajících zasedáních skupiny. Předpokládá se, že zpráva skupiny bude zveřejněna v polovině roku 2023.

Umělecká svoboda

Dne 21. října 2021 uspořádala Komise online seminář zaměřený na uměleckou svobodu, jehož se zúčastnilo přibližně 60 zástupců z 20 členských států. Vystoupili na něm řečníci z mezinárodních organizací (OSN, UNESCO, Rady Evropy), členských států (Švédsko, Španělsko), občanské společnosti (Culture Action Europe, FreeMuse) a polské Lodžské univerzity. Trojice workshopů se zaměřovala na a) současný stav svobody uměleckého projevu v EU; b) osvědčené postupy pro uplatňování, prosazování a ochranu svobody uměleckého projevu a c) právní rámec pro ochranu, prosazování a naplňování svobody uměleckého projevu. Zpráva o tomto semináři byla zveřejněna a sborník z něj bude využit mimo jiné jako podklad pro práci na výše zmíněné studii zaměřené na občanství, hodnoty a demokracii.

Audiovizuální koprodukce

V březnu 2019 byla v Bukurešti uspořádána konference rumunského předsednictví s názvem „Upevňování evropské spolupráce prostřednictvím koprodukcí“ 42 . V návaznosti na ni byly v květnu 2019 přijaty závěry Rady o zlepšení přeshraničního šíření evropských audiovizuálních děl s důrazem na koprodukce 43 . 

Skupině OMK předsedalo Nizozemsko a místopředsedajícím bylo Rumunsko. Její zpráva „Koprodukce, které mají úspěch“ 44 byla zveřejněna dne 10. března 2022. V roli pozorovatelů se skupiny účastnily například organizace jako Evropské sdružení ředitelů filmových agentur, Cine-Regio, Evropská audiovizuální observatoř a Eurimages. Skupina dospěla k závěru, že přestože cílem všech koprodukcí je spojení sil a spolupráce, pro možnost získání veřejné podpory je klíčový status „oficiální“ koprodukce. Koprodukce se šíří lépe a dostávají se k širšímu publiku než díla na čistě národní úrovni, čímž se podílejí na podpoře mezinárodní kariéry talentů. Charakter audiovizuálního ekosystému a koprodukcí změnila pandemie COVID-19, která zapůsobila jako katalyzátor trendů a zdůraznila význam vyvážených vztahů mezi jednotlivými aktéry. Koprodukce jsou příležitostí k přehodnocení způsobu naší spolupráce tváří v tvář nejnaléhavějším výzvám naší doby, včetně nezbytné ekologizace audiovizuálního odvětví.

Hudba

V červnu 2019 uspořádalo Rumunsko v Bukurešti konferenci předsednictví s názvem „Hudba hýbe Evropou – Příležitosti a výzvy pro hudební odvětví v digitálním věku“.

Pracovní plán 2019–2022 zahrnoval dva semináře zaměřené na hudbu v roce 2020. Tyto semináře byly sloučeny do jedné velké online konference, již Komise uspořádala ve dnech 4.–5. března 2021 pod názvem „Hudba hýbe Evropou: Rozmanitost a konkurenceschopnost evropského hudebního odvětví“. Sešlo se na ní téměř 100 účastníků – převážně odborníků z členských států EU a zástupců hudebního odvětví. Plenární diskuse s externími řečníky zahrnovaly zasedání zaměřená na dopad onemocnění COVID-19, úlohu hudby v zajišťování sociální soudržnosti a životní pohody, streamování hudby a kulturní rozmanitost a iniciativu Hudba hýbe Evropou 45 . Na tato čtyři zasedání navázala politická rozprava určená výhradně pro odborníky z členských států. Výsledky byly shrnuty ve zprávě, která se mimo jiné stala podkladem pro zvláštní zasedání v rámci konference portugalského předsednictví o zahájení programu Kreativní Evropa v červnu 2021.

Mnohojazyčnost a překlady

Skupina OMK sestávala z literárních překladatelů, vydavatelů, zástupců financujících institucí či ministerstev kultury a předsedala jí Francie. Svou zprávu skupina zveřejnila dne 3. února 2022 46 . Její práce se zaměřovala na hlavní problémy, s nimiž se překladatelé setkávají, například nízkou atraktivitu tohoto povolání (především z důvodu špatných platových a pracovních podmínek) a skutečnost, že trh s přeloženými díly je ekonomicky nestabilní, zejména v případě méně používaných jazyků. Zpráva této skupiny navrhuje opatření zaměřená na zatraktivnění překladatelské profese, zajištění většího množství příležitostí k odborné přípravě a možnost vyjednání lepších platových a pracovních podmínek pro tuto profesi. Doporučuje větší rozsah veřejného financování, které by podpořilo překladatelské projekty a spravedlivé podmínky prostřednictvím širokého přístupu zahrnujícího celý hodnotový řetězec – od autorů až po knihkupce. Opatření zaměřená na podporu čtení by se také měla nést ve výrazně evropském duchu.

Francouzské předsednictví uspořádalo v únoru 2022 v Lille fórum nazvané „Inovace, technologie a mnohojazyčnost“. V dubnu 2022 byly přijaty závěry Rady o posílení mezikulturních výměn prostřednictvím mobility umělců a pracovníků kulturního a kreativního odvětví a prostřednictvím mnohojazyčnosti v digitální éře 47 , které zohledňovaly i doporučení skupiny OMK.

Financování a inovace v kulturních a kreativních odvětvích

Rumunsko uspořádalo během svého předsednictví neformální zasedání ministrů kultury v Bukurešti. Výsledkem bylo přijetí Bukurešťského prohlášení ministrů kultury a jejich zástupců o úloze kultury při budování budoucnosti Evropy ze dne 16. dubna 2019 48 .

Původně navrhované dva bilanční semináře, které měly navázat na práci provedenou ohledně tohoto tématu podle předchozího pracovního plánu, byly sloučeny do jediné akce s názvem „Ekosystémy kulturních a kreativních odvětví: Překlopení šancí“ (Flipping the Odds). Tu uspořádala Komise ve spolupráci s projektem Creative FLIP v Bruselu ve dnech 28. až 29. ledna 2020 49 . Sešlo se na ní téměř 250 účastníků z kulturních a kreativních odvětví z celé Evropy. Byli mezi nimi například tvůrci politik EU, zástupci dialogu Voices of Culture a zástupci Evropské sítě kreativních středisek. Byla tak zajištěna součinnost mezi projekty a tvorbou politik a práce napříč izolovanými přístupy a obory. Účastníci hovořili rovněž o tom, do jaké míry byla prováděna doporučení předchozích skupin OMK pro „Přístup k financím“ a „Veřejné politiky podporující inovace a podnikání v kulturních a kreativních odvětvích“ a průřezové závěry Rady, a o práci, kterou ještě zbývá vykonat. Výsledná doporučení byla shrnuta v brožuře, která byla široce distribuována 50 .

3.4.Priorita D: Rovnost žen a mužů

Rovnost žen a mužů

Komise iniciovala nezávislou studii o genderových rozdílech v kulturních a kreativních odvětvích, jejíž výsledky byly zveřejněny v srpnu 2019. Aktualizovaná verze byla vydána v září 2020 51 . Studii vypracovala Evropská síť odborníků na kulturu a audiovizuální oblast v úzké spolupráci s odvětvovými zúčastněnými stranami. Zpráva byla v říjnu 2020 předložena Výboru Rady pro kulturní otázky a v září 2019 skupině OMK pro rovnost žen a mužů v kulturních a kreativních odvětvích. Byla široce distribuována. Kromě toho jí byly inspirovány některé akce zaměřené na rovnost žen a mužů, jež uspořádalo německé předsednictví. Ve dnech 4.–5. září 2019 byla s podporou Komise uspořádána schůzka dialogu Voices of Culture zaměřená na rovnost žen a mužů a byla předložena zpráva z dialogu Voices of Culture 52 .

Náplní skupiny OMK pro rovnost žen a mužů v kulturních a kreativních odvětvích, jíž předsedalo Rakousko, bylo sdílení zkušeností za účelem vydání doporučení k možným způsobům odstranění genderové nerovnosti v kulturních a kreativních odvětvích. Zpráva této skupiny, vydaná v červnu 2021 53 , se zaměřuje na nejdůležitější problémy, jako jsou genderové stereotypy, sexuální obtěžování, přístup na pracovní trh a rozdíly v odměňování žen a mužů, přístup k sociálním dávkám, přístup ke zdrojům, přístup k vedoucím pozicím a podnikání žen, shromažďování údajů, rovnost žen a mužů na pracovišti a metodiky genderového rozpočtování a genderového mainstreamingu, jakož i jazyk zohledňující genderové aspekty.

Výsledky skupiny OMK byly nejprve prezentovány na konferenci portugalského předsednictví o sociální soudržnosti ve dnech 5.–6. května 2021. Byly ve shodě se strategií pro rovnost žen a mužů 2020–2025, kterou přijala Komise. V prosinci 2020 přijalo Německo závěry předsednictví o rovnosti žen a mužů v kultuře široce odrážející doporučení odborníků. V dubnu 2022 bylo provedeno zhodnocení situace s cílem určit pokrok a oblasti, v nichž je třeba dosáhnout zlepšení.

Poznatky získané během procesu OMK byly později využity jako podklad pro fórum o rovnosti žen a mužů uspořádané v rámci francouzsko-portugalského období 2022, jehož hostitelem bylo ve dnech 8.–10. března 2022 v Angers francouzské předsednictví.

3.5.Priorita E: Mezinárodní kulturní vztahy

Strategický přístup

Závěry Rady o strategickém přístupu EU k mezinárodním kulturním vztahům a rámci pro činnost byly přijaty Radou pro zahraniční věci dne 8. dubna 2019 54 . Tyto závěry uznávají nutnost průřezového přístupu ke kultuře a zároveň usilují o posílení účinnosti a dopadu zahraniční politiky EU prostřednictvím začlenění mezinárodních kulturních vztahů do jejích nástrojů zahraniční politiky. Požadují lepší koordinaci politiky mezi generálními ředitelstvími Komise, členskými státy a kulturními organizacemi, například v rámci společné přípravy místních strategií delegacemi EU, jejími členskými státy a Komisí. Kulturní spolupráce i nadále podporuje společné hodnoty a jedinečnou kulturní rozmanitost Evropy coby určující faktor globálního vlivu EU ve světě prostřednictvím spravedlivých, rovnocenných a dlouhodobých partnerství.

Akce slovinského předsednictví s názvem „Budoucnost odemčena!“ se zabývala kulturními a kreativními odvětvími jako zprostředkovateli změny. Uspořádalo ji ministerstvo zahraničních věcí ve dnech 12.–15. září 2021 a šlo o spojení konference na vysoké úrovni o kultuře v zahraničních vztazích, Kreativního fóra v Lublani, evropského summitu kreativních odvětví a zasedání vyšších úředníků zaměřeného na mezinárodní kulturní vztahy. Z hlediska zeměpisné působnosti zahrnovala rovněž západní Balkán, jižní Středomoří a Afriku.

3.6.Priorita F: Kultura jako hnací síla udržitelného rozvoje

Kulturní rozměr udržitelného rozvoje

Účastníky skupiny OMK, jíž spolupředsedaly Finsko a Německo, byli odborníci z vnitrostátních správních orgánů, vědečtí odborníci, zástupci UNESCO a další externí odborníci. Předpokládá se, že zpráva bude zveřejněna v září 2022. Této práci předcházel dialog v rámci platformy Voices of Culture na téma „Kultura a cíle udržitelného rozvoje“, který byl uspořádán s podporou Komise v únoru 2021. Výsledkem byla zpráva dialogu Voices of Culture 55 .

Skupina OMK se zaměřila na trojici témat: 1) podpora a zlepšování začlenění kultury do vnitrostátních strategií udržitelného rozvoje prostřednictvím dobrovolných vnitrostátních přezkumů; 2) nástroje pro podávání zpráv UNESCO, v nichž je kultura považována za jednoznačný faktor cílů udržitelného rozvoje; a 3) projekty založené na přístupu „zdola nahoru“, vedené zúčastněnými stranami a sítěmi, v nichž klíčoví kulturní aktéři společně usilují o naplnění cílů v oblasti udržitelnosti a dosahují přesvědčivých výsledků. Dalším významným úkolem této skupiny je poskytnout vstupní údaje pro plánovanou zprávu Komise o kultuře a udržitelném rozvoji, která by měla být zveřejněna v druhé půli roku 2022, jakož i formulovat stanoviska a doporučení, která budou zahrnuta do závěrečného prohlášení konference Mondiacult, již UNESCO pořádá v září 2022 v Mexiku. Práce této skupiny OMK je zároveň propojena s vyvíjející se potřebou většího začlenění kultury do strategického plánování veřejné politiky, s ohledem na skutečnost, že životní systémy společností byly vážně zasaženy pandemií, klimatickou krizí a zhoršováním stavu životního prostředí.

3.7.Kulturní statistiky

Pravidelné poskytování spolehlivých údajů o kultuře je pro fakticky podloženou tvorbu politik nezbytné. Pracovní plán vyzdvihuje kulturní statistiky coby průřezovou prioritu, jíž je třeba přikládat odpovídající význam. Eurostat poskytuje harmonizované údaje na úrovni EU a aktualizuje zvláštní sekci svých webových stránek věnovanou kulturním statistikám, jakmile má k dispozici nové údaje z příslušných evropských průzkumů. V letech 2020–2021 Eurostat vydal tři dotazníky pro národní statistické úřady, které se týkaly odvětví hudby, odvětví kulturního dědictví a knižního odvětví. Cílem bylo získat alternativní zdroje údajů na vnitrostátní úrovni. Pravidelně je informována a konzultována pracovní skupina Eurostatu pro kulturní statistiky, což má přispět ke zlepšování kvality statistik týkajících se kultury a k jejich dalšímu zdokonalování.

V polovině roku 2020 Komise vyzvala k předkládání návrhů na „Měření kulturních a kreativních odvětví v EU“ za účelem realizace pilotního projektu navrženého Evropským parlamentem v roce 2019. Cílem je vytvořit rámec pro měření těchto odvětví a doplnit chybějící údaje na úrovni Eurostatu. Projekt by měl být ukončen v prosinci 2022.

V návaznosti na studii proveditelnosti zřízení Evropské hudební observatoře 56 v rámci iniciativy Hudba hýbe Evropou byly některé činnosti týkající se údajů začleněny do Evropské observatoře pro porušování práv k duševnímu vlastnictví. Další statistické práce popsané v uvedené studii byly v roce 2022 zahrnuty do zvláštní odvětvové výzvy týkající se hudby v rámci programu Horizont Evropa („Směřování ke konkurenceschopnému, spravedlivému a udržitelnému evropskému hudebnímu ekosystému“).

3.8.Digitalizace 

Způsob, jímž kulturní a kreativní odvětví vytvářejí, předkládají, spravují a sdílejí obsah, je čím dál tím častěji digitální, což těmto odvětvím nabízí obrovské příležitosti k růstu a experimentování, k přehodnocení možností zlepšování komunikace s tradičním a obtížněji oslovitelným publikem a ke zvýšení účasti na kulturním dění. Pandemie COVID-19 tuto digitální transformaci urychlila. Krize navíc zviditelnila již existující problémy týkající se spravedlivého využívání digitálních technologií. K otázkám, které je třeba vyřešit, aby digitalizace byla pro evropské kulturní aktéry a občany přínosná, patří: i) náklady na přístup k technologiím; ii) nedostatečné dovednosti (digitální a v oblasti správy údajů); iii) nespravedlivé rozdělení příjmů z digitálního užití; iv) závislost na externích platformách; v) převaha mainstreamových poskytovatelů; vi) podpora a ochrana kulturní rozmanitosti; vii) chybějící infrastruktura/služby pro některá odvětví a viii) digitální propast. Některé z těchto otázek jsou již nyní stěžejní součástí pracovního plánu pro kulturu, jakož i práce Komise a členských států v oblasti digitální politiky v rámci jejich příslušných pravomocí.

4.POSOUZENÍ PRACOVNÍHO PLÁNU: pracovní metody

U všech předpokládaných činností určuje pracovní plán rovněž pracovní metody, které je třeba použít. Patří mezi ně: skupiny OMK, konference, projekty vzájemného učení, studie, semináře, bilanční semináře, expertní skupiny, závěry Rady a neformální zasedání ministrů kultury 57 .

V pracovním plánu bylo uvedeno celkem osm skupin OMK. Skupina OMK pro sociální soudržnost však byla převedena do podoby online semináře. Krize COVID-19 si vyžádala další drobné úpravy, například přesunutí některých z deseti plánovaných konferencí, některých seminářů (dva byly sloučeny a čtyři odloženy) a činností vzájemného učení (dvě byly sloučeny).

Ve svých odpovědích na Komisí prováděný průzkum považovala převážná většina členských států stávající pracovní metody za vhodné k naplnění cílů pracovního plánu. Za nejvhodnější pracovní metodu jsou považovány skupiny OMK a za druhou nejvhodnější semináře. Konference, studie, bilanční semináře a vzájemné učení byly hodnoceny jako méně oblíbené. S ohledem na výhody a omezení jednotlivých pracovních metod bylo vzneseno několik návrhů na další pracovní formáty, které by bylo možné v budoucnu doplnit (viz oddíl 6 této zprávy).

4.1.Otevřená metoda koordinace (OMK) 

Otevřená metoda koordinace byla coby pružný a nezávazný rámec i nadále klíčovou pracovní metodou provádění pracovního plánu a napomáhala strukturované spolupráci mezi členskými státy. Práce každé skupiny OMK odpovídala určité prioritě pracovního plánu. Novinkou tohoto pracovního plánu je skutečnost, že mandáty skupin byly připraveny Komisí a následně schváleny Výborem Rady pro kulturní otázky. Skupiny tak mají jasný rámec a zaměření. Členské státy tento přístup hodnotí kladně.

Skupiny OMK měly v průměru šest oficiálních zasedání (většinou online), z nichž všechna byla organizována Komisí. Některé skupiny se navíc setkávaly i na neformálních zasedáních a schůzkách zaměřených na vypracování návrhů. Některé z nich se také rozdělily do podskupin, které pracovaly na dílčích tématech. V rámci této metody je do každé skupiny zapojeno v průměru 25–50 odborníků ze zhruba 23 členských států. Práce skupin obvykle trvá 1–2 roky, počítaje v to i dobu potřebnou k dokončení zprávy. Jedna skupina OMK zahrnovala jako novinku webovou stránku s případovými studiemi, materiály s možností stažení a podcasty; pro odborníky a Komisi to však znamenalo větší pracovní zátěž. 

Do tří ze sedmi skupin OMK byly zapojeny partnerské země, například Švýcarsko, Norsko a Island. Členské státy shledávají tuto spolupráci se zeměmi, které nejsou členy EU, v rámci skupin OMK užitečnou a vyjadřují rovněž ochotu zapojit do příslušných témat země západního Balkánu.

Podle průzkumu si členské státy otevřené metody koordinace jako pracovní metody vysoce cení, zároveň však vnímají zátěž v podobě požadavků na podávání zpráv, jež se na tyto skupiny vztahují. Členské státy považují zprávy skupin OMK i samotná zasedání za důležité. Zdá se však, že přímý vliv zpráv OMK na tvorbu politik a praxi zúčastněných stran je jen omezený. Průzkum mimo jiné naznačuje, že valná většina členských států nevyužila k tvorbě politik na vnitrostátní, regionální či místní úrovni víc než pět z deseti (uvedených) zpráv OMK. Členské státy však uvedly i několik konkrétních příkladů, kdy zprávy OMK tvorbu politiky na vnitrostátní úrovni ovlivnily, například při přípravě strategií a reforem nebo při vytváření nových organizací.

4.2.Šíření a oznamování výstupů pracovního plánu

Většina členských států podle průzkumu nepovažuje za potřebné, aby v pracovním plánu byly stanoveny činnosti spojené s informováním, které by byly závazné. Řada činností je již zavedena, například překlad zpráv, zveřejňování informací na webových stránkách a platformách veřejné správy, konference, diskuse a semináře, které stimulují veřejnou diskusi o tématech souvisejících s předpokládanými výstupy pracovního plánu.

Zkušenosti ukazují, jak velké množství práce a odborných dovedností se vynakládá na provádění jiných činností pracovního plánu. Aby se zvýšil dopad této práce na tvorbu politik a praxi zúčastněných stran, bylo by zřejmě nejužitečnější cíleným a uvážlivým způsobem posílit šíření a oznamování výsledků skupin OMK a dalších výstupů pracovního plánu v členských státech. Měly by přitom být zahrnuty všechny správní úrovně, organizace zúčastněných stran, profesní sdružení, tisk apod. Výstupy skupin OMK a jiné předpokládané výstupy pracovního plánu by za tímto účelem měly mít vysokou úroveň a měly by být pro tvůrce politik vhodné. Zprávy často bývají obsažné, ale zároveň složité, dlouhé a obtížně využitelné v praxi. Má-li být maximálně využit jejich potenciál, je třeba, aby poskytovaly jasná a konkrétní politická doporučení podložená příslušnými fakty. Musí být výstižné a musí být psány srozumitelným jazykem prostým slangových výrazů, jemuž rozumějí a mohou podle něho jednat i neodborníci. Podporovány by měly být kratší a cílenější zprávy, obsahující shrnutí nejdůležitějších zjištění. Tím by se zároveň mohly zrychlit překladatelské a komunikační procesy.

4.3.Zúčastněné strany z kulturní sféry

Do provádění pracovního plánu pro kulturu se větší měrou než dříve zapojovaly kulturní organizace a další zúčastněné strany, zejména s ohledem na pandemii. Z tohoto důvodu se více akcí a diskusí odehrávalo v online prostředí a kulturní a kreativní odvětví byla nucena jednat společně na úrovni EU a při řešení potřeb těchto odvětví vystupovat jednotně (např. společná veřejná prohlášení). Zapojení zúčastněných stran je popsáno rovněž v dalších částech tohoto dokumentu.

V souladu s Novou evropskou agendou pro kulturu Komise dále posílila svůj strukturovaný dialog o kultuře s občanskou společností. Zahájila novou řadu dialogu Voices of Culture 2019–2022, která se zaměřuje na aktuální témata a zároveň je v souladu s prioritami pracovního plánu. Zahrnuta byla tato témata: úloha kultury v mimoměstských oblastech EU 58 ; vyvážené zastoupení žen a mužů v kulturních a kreativních odvětvích (propojení s OMK); kultura a cíle udržitelného rozvoje (propojení s OMK); postavení a pracovní podmínky umělců a pracovníků v kulturních a kreativních odvětvích (propojení s OMK) a mezinárodní kulturní vztahy (příspěvek k diskusi vyšších úředníků na zasedání uspořádaném během francouzského předsednictví) 59 . Zlepšila se součinnost, včetně zasedání svádějících dohromady účastníky OMK a dialogu Voices of Culture, aby mohli sdílet své výstupy a zprávy.

Komise kromě toho připravila další cílené odvětvové dialogy zaměřené na kulturu, zejména na kulturní dědictví (expertní skupina pro kulturní dědictví) a hudbu („Hudba hýbe Evropou“). Zároveň v rámci unijního Paktu pro dovednosti 60 a v souladu s průmyslovou strategií EU mobilizovala zúčastněné strany k vytváření rozsáhlého dovednostního partnerství v ekosystému kulturních a kreativních odvětví 61 .

Stále existuje prostor pro rozšíření spolupráce mezi zúčastněnými stranami a občanskou společností a pro zlepšení provádění pracovního plánu, což v průzkumu zmínily i členské státy.

5.POSOUZENÍ PRACOVNÍHO PLÁNU: politické výstupy

Mimo priority, jež pro kulturu stanoví jednotlivá předsednictví EU, počítal pracovní plán pro kulturu již od samého počátku s přijetím několika (možných) závěrů Rady, včetně předchozí odborné práce – skupin OMK, studií a seminářů (dynamická, průběžně upravovaná agenda). Členské státy ve svých odpovědích na otázky průzkumu považovaly toto propojení mezi výstupy pracovního plánu a prací rotujícího předsednictví za užitečné. Propojení odborné a akademické práce s hmatatelnými politickými výstupy se ukázalo být prospěšné při řešení klíčových priorit a v budoucnu by mělo být posíleno. Výsledkem bylo přijetí těchto závěrů Rady:

-o mladých kreativních generacích, přijatých v květnu 2019 za rumunského předsednictví,

-o zlepšení přeshraničního šíření evropských audiovizuálních děl, přijatých v květnu 2019 za rumunského předsednictví,

-o řízení rizik v oblasti kulturního dědictví, přijatých v květnu 2020 za chorvatského předsednictví,

-o rovnosti žen a mužů v kulturních a kreativních odvětvích, přijatých v prosinci 2020 za německého předsednictví (závěry předsednictví) 62 ,

-o kultuře, vysoce kvalitní architektuře a zastavěném prostředí jako klíčových prvcích iniciativy Nový evropský Bauhaus, přijatých v prosinci 2021 za slovinského předsednictví, a

-o posílení mezikulturních výměn prostřednictvím mobility umělců a pracovníků v kulturních a kreativních odvětvích a prostřednictvím mnohojazyčnosti v digitální éře, přijatých v dubnu 2022 za francouzského předsednictví.

Některé nové otázky se zásadním významem pro tvorbu kulturních politik a dopadem na kulturní a kreativní odvětví v Evropě (např. ničivé zemětřesení v Záhřebu v březnu 2020, zvyšující se dynamika Agendy pro udržitelný rozvoj 2030, pandemie COVID-19 a proces oživení) přiměly kromě toho příslušná předsednictví k vypracování politických odpovědí a výstupů v oblasti:

-kulturního rozměru udržitelného rozvoje, přijatých v listopadu 2019 za finského předsednictví (usnesení Rady) 63 ,

-změn pracovního plánu pro kulturu (2019–2022), přijatých v květnu 2020 za chorvatského předsednictví, a

-oživení, odolnosti a udržitelnosti kulturních a kreativních odvětví, přijatých v květnu 2021 za portugalského předsednictví 64 .

Předsednictví uspořádala řadu akcí na vysoké úrovni, které se týkaly priorit pracovního plánu a podporovaly politickou agendu, přestože v pracovním plánu nejsou uvedeny. Šlo například o:

-neformální zasedání ministrů kultury zaměřená na ochranu společného kulturního dědictví Evropy a řešení důsledků pandemie COVID-19 a dopadu ruské invaze na Ukrajinu,

-setkání vyšších úředníků v oblasti mezinárodních kulturních vztahů, uspořádaná ministerstvy zahraničních věcí nebo ve spolupráci s nimi v září 2020, září 2021 a dubnu 2022,

-konference a akce předsednictví, např. v listopadu 2020 o ochraně kulturního dědictví a multilateralismu, v dubnu 2021 o kulturní demokracii a v březnu 2022 o rizicích ohrožujících kulturní dědictví, muzea, archivy a architekturu.

Množství politických výstupů vytvořených v rámci tohoto – a také předchozího – pracovního plánu pro kulturu naznačuje, že je třeba zrekapitulovat a posoudit dosažený pokrok, pokud jde o opatření přijatá v návaznosti na zjištění, doporučení a výzvy v rámci tvorby politik na vnitrostátní a evropské úrovni.

6.ZÁVĚRY: úvahy o lepším rámci a nových prioritách

Koronavirová pandemie a ruská invaze na Ukrajinu naší společností hluboce otřásly. Měly závažný dopad na kulturu, kulturní a kreativní odvětví i životy a pracovní podmínky umělců a pracovníků v kulturních odvětvích. Krize COVID-19 také jasně ukázala nesmírný význam kultury pro Evropu, pro odolnost společnosti a pro životní pohodu obyvatel; rovněž ze situace na Ukrajině je zřejmé, jak je kultura pro vyjádření našich evropských hodnot nepostradatelná. Obecně lze konstatovat, že se potvrdil systémový význam kultury a kulturních a kreativních odvětví pro udržitelnou společenskou transformaci jako jejích aktivních zprostředkovatelů. Zároveň ovšem přetrvávají dřívější významné výzvy pro kulturu, související například se změnou klimatu, digitalizací či pracovními podmínkami.

Nová etapa spolupráce EU v oblasti kultury počínaje rokem 2022 by měla být vnímána ve světle tohoto vývoje a měla by zohledňovat zvýšený důraz na využití kultury ke zlepšování odolnosti člověka a kolektivní udržitelnosti. Spolu s novým pracovním plánem pro kulturu by proto integrovanější rámec pro spolupráci v oblasti kultury na úrovni EU mohl členským státům a Komisi umožňovat koordinovanou reakci na stávající a nové výzvy. Tím by se spolupráce v oblasti kultury mohla zlepšit při plném respektování zásady subsidiarity a národní/regionální rozmanitosti. Bylo by tak dosaženo vzájemné provázanosti mezi různými nástroji kulturní politiky při současném zajištění součinnosti s významnými iniciativami, jakož i soudržnosti s unijními fondy a programy. Tento přístup by zlepšil dostupnost tvorby kulturní politiky i její viditelnost, účinek a přidanou hodnotu na úrovni EU, přičemž by kulturním a kreativním odvětvím přinesl hmatatelnější prospěch.

Evropský účetní dvůr ve své zvláštní zprávě z roku 2020 65 doporučil „zlepšit stávající strategický rámec EU pro kulturu, včetně strategických a operačních cílů“ a toto stanovisko do značné míry sdílela Rada ve svých následných závěrech 66 . Nutnost větší koordinace unijní tvorby politik a podpory v oblasti kultury, kulturního dědictví a kulturních a kreativních odvětví potvrdil rovněž Evropský parlament ve svém usnesení o kulturním oživení Evropy 67 . Po průřezovém a zastřešujícím rámci pro oživování a přetváření Evropy prostřednictvím kultury opakovaně volá také občanská společnost 68 . V průzkumu, který byl podkladem pro tuto zprávu, některé členské státy vyjádřily jednoznačnou podporu posilování rámce kulturní politiky na úrovni EU, zatímco jiné zůstávaly obezřetnější.

Z priorit stávajícího pracovního plánu pro kulturu si do budoucna zachovává plný význam vztah mezi kulturou a hodnotami udržitelnosti, a to jak v širším smyslu udržitelného rozvoje, tak v rámci zaměření na konkrétní témata, jako je změna klimatu (včetně ekologizace kulturního odvětví) a životní pohoda. Sdělení o Novém evropském Bauhausu 69 vyzdvihuje zásadní úlohu kultury při řešení výzev v oblasti udržitelnosti a podporování pozitivní společenské transformace. Je třeba mít neustále na zřeteli změnu klimatu a životní prostředí a na jedné straně řešit a zmírňovat významná rizika a výzvy pro kulturní a přírodní dědictví a na straně druhé využít úlohy kultury a umění, jež mohou doprovázet adaptaci lidského chování a myšlení na změnu klimatu a zhoršování stavu životního prostředí (například schopnosti umění a designu nově definovat vzájemné působení člověka a přírody).

Zásadně důležité jsou i nadále oživení a odolnost kulturních a kreativních odvětví po pandemii COVID-19, které by měly být prioritou. V členských státech by mohly být spojeny s prováděním Nástroje pro oživení a odolnost a jím vytvářenými příležitostmi ke sdílení osvědčených postupů a určování nejčastějších překážek. Přitom je třeba jít nad rámec odolnosti (tj. schopnosti přizpůsobit se šokům) a posílit postavení těchto odvětví tak, aby na budoucí výzvy byla lépe připravena. Stále jsou aktuální rovněž dopady digitální transformace na kulturní a uměleckou rozmanitost – obchodní modely, vztahy s publikem a změny ve způsobech pojetí, produkce a užívání.

Je zřejmé, že i v nadcházejících letech budou mezi hlavní témata spolupráce na úrovni EU patřit postavení a pracovní a sociální podmínky pracovníků v kulturních a kreativních odvětvích, jakož i jejich odolnost. Pracovní podmínky umělců se v důsledku krize COVID-19 dramaticky zhoršily. Členské státy se na toto téma zaměřují v čím dál vyšší míře, a to i v rámci svých jednání na úrovni EU. Evropský parlament ve svém usnesení z října 2021 vyzval Komisi, aby „navrhla evropský status umělce, který by stanovil společný rámec pro pracovní podmínky a minimální standardy, jež budou společné pro všechny země EU“ 70 . Komise podporuje veškeré úsilí v této oblasti.

Nadto by měla být s ohledem na poznatky získané během krize znovu zdůrazněna práce směřující k posilování sociální soudržnosti, jakož i k rozšiřování přístupu ke kultuře. Aktuálními otázkami, jimiž se dosud diskuse o kulturní politice EU dostatečně nezabývala, jsou například vliv kultury a umění na životní pohodu a duševní zdraví, přístup ke kultuře a kreativitě pro osoby se zdravotním postižením (jako diváky, ale také jako umělce a tvůrce) a přetrvávající asymetrie, pokud jde o dostupnost kultury ve městech a na venkově. Obdobně by předmětem zájmu měla být podpora začleňování, odstraňování diskriminace a boje proti rasismu prostřednictvím kultury, zejména s ohledem na doporučení obsažená v usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. března 2022 o úloze kultury, vzdělávání, sdělovacích prostředků a sportu v boji proti rasismu 71 . Na pokrok dosažený v těchto odvětvích v oblasti rovnosti žen a mužů mohou nyní navázat další kroky v podobě genderově citlivého sběru údajů, což je jedno z nejdůležitějších doporučení vzešlých ze skupin OMK.

Důležitým tématem, které vyžaduje další koordinaci, je nedovolené obchodování s kulturními statky. Jak bylo oznámeno ve strategii EU pro boj proti organizované trestné činnosti, Komise předloží akční plán pro boj proti nedovolenému obchodování s kulturními statky do konce roku 2022. Za přínosné se v této oblasti považují příležitosti k výměně osvědčených postupů a vzájemnému učení mezi jednotlivými členskými státy. Další prioritou, již je třeba dále rozvíjet, je strategický přístup k mezinárodním kulturním vztahům EU, který zasluhuje větší pozornost zejména s ohledem na různorodost subjektů angažovaných v této oblasti politiky a nutnost koordinovaného úsilí, zejména pokud jde o začleňování kultury do jiných politik a programů. Prioritní témata ve většině členských států zahrnují také vztah mezi kulturou, demokracií, kulturními právy a souvislost se vzděláváním.

Pracovní metody pracovního plánu by se do budoucna měly vyvíjet a měly by zahrnovat plánování a provádění činností na základě průběžně upravované agendy. Některé pracovní metody, například kulturní skupiny OMK, by mohly být revidovány za účelem zjednodušení postupů a zvýšení účinnosti. Mohly by být zváženy štíhlejší procesy s nižšími požadavky na podávání zpráv, například častější činnosti experimentální a pilotní povahy, jakož i pracovní skupiny s krátkodobějšími cíli. Erudovanější výměnu informací o důležitých otázkách by umožnil také větší rozsah odborné práce, jakož i neformální zasedání Výboru pro kulturní otázky, schůzky expertních skupin typu „think-tank“ či společné schůzky přípravných orgánů Rady. Politické využití výstupů na vnitrostátní úrovni by mohly zlepšit také některé nové pracovní metody navržené členskými státy, např. schůzky generálních ředitelů pro kulturu. Je třeba podporovat intenzivnější zaměření na odvětvově specifické problémy s odpovídajícími pracovními strukturami, které propojí odborníky z evropské a vnitrostátní úrovně a z kulturního odvětví. V příštím pracovním plánu by také mohlo být výslovně uvedeno, zda se na provádění jeho činností budou podílet třetí země.

Nová etapa spolupráce v oblasti kultury na úrovni EU je zároveň příležitostí k posílení přímého jednání s kulturními a kreativními odvětvími. Nový rámec EU pro spolupráci v oblasti kultury by mohl v rámci svých zásad zavést strukturovanější a inkluzivnější spolupráci mezi orgány veřejné správy a kulturními a kreativními odvětvími na úrovni EU, vycházející z formátů dialogu zavedených Komisí.

______

PŘÍLOHA: Průzkum zaměřený na provádění pracovního plánu pro kulturu 2019–2022 – Analýza odpovědí členských států EU

(1)

      Závěry Rady o pracovním plánu pro kulturu (2019–2022) .

(2)

     Sdělení Komise o evropském programu pro kulturu v globalizovaném světě a o Nové evropské agendě pro kulturu .

(3)

      Evropský akční rámec pro kulturní dědictví . 

(4)

      Zpráva: Hodnocení Evropského roku kulturního dědictví 2018 .

(5)

      Společné sdělení „Směrem ke strategii EU pro mezinárodní kulturní vztahy“ .

(6)

     Například závěry Rady o pracovním plánu pro kulturu (2015–2018) , který předcházel   stávajícímu pracovnímu plánu .

(7)

      Webová stránka: Reakce na koronavirus na podporu kulturních a kreativních odvětví .

(8)

      Webová stránka: Platforma Creatives Unite .

(9)

      Sdělení Komise o pokynech EU pro bezpečné obnovení činností v kulturním a kreativním odvětví – COVID-19 . 

(10)

      Webová stránka: Evropská průmyslová strategie . 

(11)

     Analýza dopadu krize COVID-19 na kulturní a kreativní odvětví, jakož i různých rizik a potřeb spojených s jejich udržitelným oživením, byla společně s dalšími odvětvovými ekosystémy vyhodnocena ve výročních zprávách o jednotném trhu v roce 2021 a v roce 2022 .

(12)

      Tematická analýza srovnávacího přehledu Nástroje pro oživení a odolnost – Kultura .

(13)

      Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/818, kterým se zavádí program Kreativní Evropa 2021–2027 .

(14)

      Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 1295/2013, kterým se zavádí program Horizont Evropa ; rozhodnutí Rady (EU) o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí program Horizont Evropa (zahrnující samostatnou intervenční oblast pro kulturní dědictví a kulturní a kreativní odvětví).

(15)

      Webová stránka: Příručka o financování CulturEU . 

(16)

      Strategická agenda EU na období 2019–2024

(17)

     Dalším významným mezníkem institucionálního vývoje bylo vystoupení Spojeného království z EU dne 31. ledna 2020, které má dopad na kulturní a kreativní odvětví a trhy na obou stranách.

(18)

      Webová stránka: Nový evropský Bauhaus .

(19)

      Webová stránka: Evropský rok mládeže 2022 .

(20)

      Webová stránka: Evropská agenda dovedností .

(21)

      Prohlášení vedoucích představitelů G20 z Říma .

(22)

      Webová stránka: Rezoluce OSN o kultuře a udržitelném rozvoji . 

(23)

      Prohlášení evropských ministrů odpovědných za kulturu, audiovizi a média ze zasedání v Angers, konaného ve dnech 7. až 8. března 2022 .

(24)

      Mechanismus civilní ochrany EU (europa.eu) .

(25)

      Závěry Rady, kterými se mění pracovní plán pro kulturu (2019–2022) .

(26)

     A) Udržitelnost v oblasti kulturního dědictví; B) soudržnost a životní pohoda; ekosystém podporující umělce, pracovníky v kulturních a kreativních odvětvích a evropský obsah; C) rovnost žen a mužů; D) mezinárodní kulturní vztahy; E) kulturní rozměr udržitelného rozvoje. Za důležité průřezové otázky jsou dále označeny digitalizace a statistiky týkající se kultury.

(27)

     Otevřená metoda koordinace je forma mezivládní tvorby politik, která nevede k závazným legislativním opatřením na úrovni EU a od zemí EU nevyžaduje zavádění ani změny právních předpisů.

(28)

      Webová stránka: Kulturní dědictví v akci – soubor případových studií a vybrané správné postupy kvalitních zásahů v oblasti kulturního dědictví .

(29)

      Webová stránka: Konference předsednictví o posilování evropské spolupráce v oblasti ohroženého kulturního dědictví .

(30)

      Závěry Rady o řízení rizik v oblasti kulturního dědictví .

(31)

      Příručka ICOMOS: Evropské zásady kvality pro intervence financované EU, jež mají dopad na kulturní dědictví .

(32)

      Zpráva ze semináře: Doplňkové financování pro kulturní dědictví . 

(33)

      Webová stránka: Rada pro vzdělávání, mládež, kulturu a sport, 17.–18. května 2021 .

(34)

      Zpráva ze semináře: Seminář zaměřený na využití kultury ke zlepšování sociální soudržnosti .

(35)

      Zpráva OMK: Směřování ke sdílené kultuře architektury .

(36)

      Závěry Rady o kultuře, vysoce kvalitní architektuře a zastavěném prostředí jako klíčových prvcích iniciativy Nový Evropský Bauhaus .

(37)

      Webová stránka: Skupina Voices of Culture pro (znovu)zapojení digitálního publika v kulturních odvětvích .

(38)

      Zpráva Voices of Culture: (Znovu)zapojení digitálního publika v kulturních odvětvích .

(39)

      Závěry Rady o mladých kreativních generacích .

(40)

      Studie: Postavení a pracovní podmínky umělců a pracovníků v kulturních a kreativních odvětvích .

(41)

      Zpráva Voices of Culture: Postavení a pracovní podmínky umělců a pracovníků v kulturních a kreativních odvětvích .

(42)

      Webová stránka: Konference předsednictví o upevňování evropské spolupráce prostřednictvím koprodukcí .

(43)

      Závěry Rady o zlepšení přeshraničního šíření evropských audiovizuálních děl s důrazem na koprodukce .

(44)

      Zpráva OMK: Koprodukce, které mají úspěch . 

(45)

      Hudba hýbe Evropou | Kultura a kreativita (europa.eu) .

(46)

      Zpráva OMK: Překladatelé na obálce .

(47)

      Závěry Rady o posílení mezikulturních výměn prostřednictvím mobility umělců a pracovníků kulturního a kreativního odvětví a prostřednictvím mnohojazyčnosti v digitální éře .

(48)

      Bukurešťské prohlášení ministrů kultury a jejich zástupců o úloze kultury při budování budoucnosti Evropy .

(49)

      Webová stránka: Konference „Flipping the Odds“ o ekosystémech, financování, inovacích a podnikání v kulturních a kreativních odvětvích a jejich širší podpoře .

(50)

      Závěry konference: „Flipping the Odds“ – Ekosystémy, financování, inovace a podnikání v kulturních a kreativních odvětvích a jejich širší podpora . 

(51)

      Studie: Genderové rozdíly v kulturních a kreativních odvětvích .

(52)

      Zpráva Voices of Culture: Vyvážené zastoupení žen a mužů v kulturních a kreativních odvětvích .

(53)

      Zpráva OMK: Směřování k rovnosti žen a mužů v kulturních a kreativních odvětvích .

(54)

      Závěry Rady o strategickém přístupu EU k mezinárodním kulturním vztahům a rámci pro činnost.  

(55)

      Zpráva Voices of Culture: Kultura a cíle udržitelného rozvoje .

(56)

      Studie proveditelnosti zřízení Evropské hudební observatoře .

(57)

     Jako pracovní metody, jež lze kromě jiných použít, uvádí pracovní plán také dialog s občanskou společností, pilotní projekty, společné iniciativy s mezinárodními organizacemi a evropské kulturní fórum. Ty však nebyly vázány na provádění určité činnosti pracovního plánu.

(58)

      Zpráva Voices of Culture: Úloha kultury v mimoměstských oblastech Evropské unie .

(59)

      Zpráva Voices of Culture: Mezinárodní kulturní vztahy .

(60)

      Webová stránka: Pakt pro dovednosti – Zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování .

(61)

     Toto partnerství přispěje k podpoře, kterou má toto odvětví již nyní k dispozici , pokud jde o změnu kvalifikace a prohlubování dovedností, a tuto podporu doplní, například prostřednictvím některých unijních nástrojů financování a programu Kreativní Evropa.

(62)

      Závěry předsednictví o rovnosti žen a mužů v oblasti kultury .

(63)

      Usnesení Rady o kulturním rozměru udržitelného rozvoje .

(64)

      Závěry Rady o oživení, odolnosti a udržitelnosti kulturních a kreativních odvětví .

(65)

      Zvláštní zpráva Evropského účetního dvora 08/2020 o investicích EU do kulturních lokalit .

(66)

      Závěry Rady o zvláštní zprávě Evropského účetního dvora č. 08/2020 .

(67)

      Usnesení Evropského parlamentu o kulturním oživení Evropy . 

(68)

     Například: Culture Action Europe, Evropská kulturní nadace a Europa Nostra: Kulturní dohoda pro Evropu (2020); Kampaň #CulturalDealEU .

(69)

      Sdělení Komise o Novém evropském Bauhausu .

(70)

      Usnesení Evropského parlamentu o situaci umělců a kulturním oživení v EU .

(71)

      Usnesení Evropského parlamentu o úloze kultury, vzdělávání, sdělovacích prostředků a sportu v boji proti rasismu .

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 29.6.2022

COM(2022) 317 final

PŘÍLOHA

zprávy Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů

o pracovním plánu pro kulturu 2019–2022

Průzkum zaměřený na provádění pracovního plánu pro kulturu 2019–2022

Analýza odpovědí členských států EU

Příloha zprávy Komise o pracovním plánu pro kulturu 2019–2022

Shrnutí výsledků průzkumu

Komise konzultovala provádění pracovního plánu pro kulturu 2019–2022 s členskými státy prostřednictvím dotazníku, k jehož rozeslání využila nástroj informačních technologií EUSurvey. Průzkum zahrnoval hodnotící otázky (přiřazení hodnocení v rámci stupnice 1–6), otázky typu ano/ne a kvalitativní otevřené textové otázky. Vstupní data byla přijímána do 28. ledna 2022.

Shrnutí odpovědí, jež v rámci tohoto průzkumu obdržela, předložila Komise Výboru Rady pro kulturní otázky, který se sešel dne 10. února 2022.

Tento dokument obsahuje analýzu odpovědí, jejíž struktura odpovídá struktuře průzkumu. Analýza údajů byla podpořena Evropskou sítí odborníků v oblasti kultury 1 .

1.Priority pracovního plánu pro kulturu

Pracovní plán pro kulturu 2019–2022 vymezuje šest tematických priorit.

Členské státy byly vyzvány, aby posoudily význam těchto priorit pro kulturní politiky na úrovni EU a na úrovni jednotlivých zemí. Z 27 odpovědí vyplývá, že za nejvýznamnější pro kulturní politiku na úrovni EU je považována trojice priorit: 1) udržitelnost v oblasti kulturního dědictví; 2) kultura jako hnací síla udržitelného rozvoje a 3) ekosystém podporující umělce, pracovníky v kulturních a kreativních odvětvích a evropský obsah.

Graf č. 1: Hodnocení šesti stávajících priorit pracovního plánu pro kulturu 2019–2022 podle toho, jak jsou nebo byly významné pro kulturní politiku na úrovni EU a jednotlivých zemí

[otázky 1.1. A/B, průměr, n=27]

 
Z hlediska významu pro kulturní politiku na vnitrostátní úrovni byla nejvýše hodnocena tematická priorita „ekosystém podporující umělce, pracovníky v kulturních a kreativních odvětvích a evropský obsah“, po nichž následovaly tematické priority „udržitelnost v oblasti kulturního dědictví“ a „soudržnost a životní pohoda“.

Tematická priorita „kultura jako hnací síla udržitelného rozvoje“ je vnímána jako významnější pro úroveň EU než pro úroveň vnitrostátní. „Rovnost žen a mužů“ a „mezinárodní kulturní vztahy“ jsou vnímány jako nejméně významné pro obě úrovně. Pouze dvě ze šesti tematických priorit se zdají být vnímány jako významnější pro vnitrostátní úroveň. To by mohlo naznačovat, že pracovní plán je vhodnějším nástrojem pro tvorbu politiky na celoevropské úrovni než na úrovni vnitrostátní.

2.Přidaná hodnota pracovních plánů pro kulturu

Z pohledu členských států spočívá přidaná hodnota pracovních plánů především v tom, že přispívají ke zlepšení postavení a úlohy kultury v jiných politikách a programech, a také v tom, že jsou podkladem a podnětem k tvorbě kulturních politik v nových oblastech. Naopak nejnižší přidaná hodnota pracovních plánů je vnímána u zlepšování způsobu hodnocení a provádění kulturních politik na vnitrostátní úrovni.

Graf č. 2: Hodnocení různých aspektů přidané hodnoty pracovních plánů pro vnitrostátní nebo nižší úroveň

[otázka 2.1, průměr, n=27]

 
V rámci průzkumu měli zástupci členských států možnost podělit se o své názory a návrhy ohledně přidané hodnoty pracovních plánů pro politiku na vnitrostátní nebo nižší úrovni. Většina z dvanácti zástupců, kteří tuto otázku zodpověděli, se domnívala, že: 1) pracovní plány mohou podněcovat procesy reformy kulturní politiky a posloužit jako vodítko při vytváření nové politiky na vnitrostátní úrovni, protože hlavní problémy bývají v členských státech podobné, přestože konkrétní okolnosti se mohou lišit; 2) pracovní plány nabízejí širší a ucelenější pohled a cennou diskusi o horizontálních otázkách, jako je životní prostředí, postavení žen a mužů, digitalizace a mobilita na úrovni EU; 4) pracovní plány posílily vazby mezi financováním a tvorbou politik; 5) pracovní plány přispívají k upevnění stávajícího rámce, nastiňují nové priority a mají značný dopad na začleňování kultury do jiných politických oblastí, zejména prostřednictvím zlepšování interinstitucionální spolupráce; 6) pracovní plány mohou zlepšovat informovanost o otázkách, které jsou ve vnitrostátních politikách považovány za samozřejmé nebo okrajové, a posilovat meziodvětvovou spolupráci, společnou tvorbu a mobilitu u menších zemí či regionů; a konečně že 7) prioritou pracovních plánů není hodnotit veřejné politiky, nýbrž podporovat rozvoj dostupnosti a přístupnosti kultury.

Zvláštní pozornost byla věnována úloze skupin pro otevřenou metodu koordinace (OMK), které všem členským státům poskytly příležitost k zapojení do vzájemných výměn, vzájemného učení, sdílení osvědčených postupů a interakcí s odborníky ohledně otázek společného zájmu. Respondenti průzkumu uvádějí, že díky tomu došlo k rozvoji různých společenství a sítí. Jiný respondent upozorňuje, že přidaná hodnota skupin OMK závisí na tom, do jaké míry jejich témata souvisejí s politickými prioritami daného členského státu.

Někteří respondenti uvedli návrhy týkající se přenositelnosti, účinné komunikace a úvah o klíčových tématech a výstupech pracovních plánů na úrovni vnitrostátní a nižší, přičemž zdůrazňovali, že v tomto směru je třeba vynaložit zvláštní úsilí. Další důležitý návrh se týká rámců pro hodnocení, které by mohly být doplněny do příštího pracovního plánu v rámci metodického přístupu k monitorování jeho provádění.

Samostatná otázka se zaměřovala na přidanou hodnotu pracovních plánů z hlediska spolupráce v oblasti kulturní politiky. Výsledky naznačují, že založení pracovních plánů na spolupráci zlepšuje spolupráci mezi členskými státy a s Komisí. Na vnitrostátní úrovni by mohlo zlepšovat spolupráci s jinými útvary veřejné správy a jinými odvětvími. Méně přínosné se zdá být pro zlepšování spolupráce se zúčastněnými stranami nebo mezi orgány různých správních úrovní v rámci téhož členského státu.

Graf č. 3: Hodnocení různých aspektů přidané hodnoty pracovního plánu pro spolupráci v oblasti kulturní politiky

[otázka 2.3, průměr, n=27]

 
V kvalitativní části průzkumu vyjádřily některé členské státy názor, že hodnota pracovního plánu by měla být jasně vyjádřena v jeho znění. Další související návrh poukazuje na výhody stanovení jednoznačných definic a diskuse o ukazatelích v počáteční fázi prací.

3.Pracovní metody

Samostatný oddíl průzkumu shromažďoval názory na pracovní metody pracovního plánu.

Graf č. 4: Názor na vhodnost pracovních metod

[otázka 3.1, počet odpovědí, n=27]

 
Ze získaných odpovědí je patrné, že převážná většina členských států (24) považuje současné pracovní metody za nejvhodnější k dosažení cílů pracovního plánu.

Graf č. 5: Hodnocení pracovních metod podle jejich vhodnosti k dosažení cílů pracovního plánu

[otázka 3.2, průměr, n=27]

Konkrétněji se pak členské státy vyjádřily v tom smyslu, že upřednostňují metodu OMK, přičemž těsně za ní se jako druhá upřednostňovaná metoda umístily semináře. Činnosti vzájemného učení, konference, studie a bilanční semináře byly hodnoceny jako méně oblíbené. Vzájemné učení se zdá být o něco méně oblíbené než ostatní metody.

Graf č. 6: Názor na potřebnost dalších pracovních metod

[otázka 3.3, počet odpovědí, n=27]

Členské státy vyjádřily názor, že některé pracovní metody možná chybí, a navrhly jako další metody například: 1) experimentální a pilotní činnosti, nabízené v podobě krátkodobých (6měsíčních) pracovních skupin pro konkrétní otázky, sestávajících z 5–7 podskupin podle členských států. Šlo by o menší a krátkodoběji pracující skupiny pro ověřování nápadů, které by se vyznačovaly nižšími požadavky na podávání zpráv a větší pružností; 2) setkání odborníků nebo expertních skupin typu „think-tank“, která nabízejí příležitost k ověření nápadů; 3) co se týče formátů: méně formální schůzky Výboru pro kulturní otázky (CAC) coby užitečnou pracovní metodu pro strategické vedení a hodnocení, např. pracovní skupiny členských států nebo společné schůzky přípravných orgánů. Obecně se opakovaně objevoval návrh na krátkodobější a účinnější činnosti vzájemného učení; 4) organizaci studijních návštěv, které by doplňovaly skupiny OMK; 5) strukturovaný a posílený dialog s kulturním odvětvím a občanskou společností (coby pracovní metodu pracovního plánu).

4.Témata pracovního plánu

Čtvrtá oblast průzkumu se týkala vhodnosti témat, která mají být řešena v budoucnu.

Jako téma, které by se mělo znovu objevit v příštím pracovním plánu, byl nejčastěji zmiňován vztah kultury k hodnotám udržitelnosti. Jeho součástí je nejen problematika změny klimatu, ale také udržitelnost ekosystému kultury a kulturního dědictví v různých hodnotových řetězcích.

Respondenti navrhovali, aby se k tomuto tématu přistupovalo z různých úhlů pohledu, které by mohly zahrnovat: 1) přispívání kultury k dosažení cílů udržitelného rozvoje; 2) vztah umění, kultury a kulturního dědictví ke změně klimatu nebo jejich přizpůsobování se změně klimatu; 3) označování kultury za hnací sílu přechodu k udržitelnosti; 4) pojem udržitelnosti ekosystému kultury a kulturního dědictví v různých hodnotových řetězcích.

Dalšími dvěma současnými tématy, která byla několikrát zmíněna jako témata, k nimž by bylo vhodné se vrátit, jsou postavení a pracovní a sociální podmínky nebo odolnost pracovníků v kulturních a kreativních odvětvích a strategický přístup k mezinárodním kulturním vztahům EU. 

Veškerá ostatní současná témata byla v odpovědích zmiňována méně často. 

Pokud jde o nová témata, která by měla být v příštím pracovním plánu rozvíjena, odpovědi obdržené v rámci průzkumu lze rozdělit do tří skupin:

První skupina vyjadřuje přání proaktivně využívat kulturu a umění k řešení změny klimatu, konkrétně prostřednictvím udržitelného kulturního cestovního ruchu; udržitelné správy kulturního dědictví; oběhového hospodářství v hodnotových řetězcích kulturního odvětví a ekologické transformace kulturních a kreativních odvětví a návrhových procesů zaměřených na dosažení udržitelné společnosti.

Druhá skupina sdružuje témata týkající se demokracie a vzdělávání, jako jsou: kultura, demokracie a soudržnost; mezikulturní vzdělávání; součinnost se vzděláváním, zejména uměleckým; kulturní a kreativní vzdělávání pro všechny nebo výměny týkající se provádění Rámcové úmluvy o hodnotě kulturního dědictví pro společnost (úmluva Faro).

Třetí (větší) skupina souvisí s problematikou digitálních technologií a zahrnuje například tato témata: kulturní a uměleckou rozmanitost v digitálním prostředí; digitalizaci kulturního dědictví a kulturní tvorbu na digitálních trzích / v digitálním prostředí (zaměření na blockchain a umělou inteligenci), jakož i digitální transformaci v kulturních a kreativních odvětvích (dopady na hodnotový řetězec, obchodní modely, digitální publikum).

Samostatný blok návrhů se týká postpandemické reality, konkrétně: oživení, odolnosti a udržitelnosti kulturních a kreativních odvětví, včetně pevnější, stálejší a dlouhodobější pozice, pokud jde o zdroje financování; a kultury coby klíčového faktoru podpory duševního zdraví a životní pohody. Množství odpovědí naznačuje, že jde o oblíbené a aktuální téma současnosti; má-li však zůstat relevantní i do budoucna, mělo by být přeformulováno tak, aby zahrnovalo odolnost vůči všem druhům globálních krizí.

Samostatný oddíl průzkumu byl věnován shromažďování názorů na možnost odvětvově specifičtějšího přístupu v rámci pracovního plánu. Odpověděly všechny členské státy.

Graf č. 7: Názor na odvětvově specifičtější přístup v příštím pracovním plánu

[otázka 4.2, počet odpovědí, n=27]

Přestože se zdá, že v odpovědi na tuto otázku jsou zástupci členských států nejednotní, většina (15 z 27 odpovědí) odvětvový přístup podporuje.

Ti, kdo ho podporují, zdůrazňovali potřebu cílenějšího, konkrétnějšího a účinnějšího jednání, které by dokázalo řešit specifické potřeby a problémy na míru přizpůsobenými opatřeními, zejména ovlivňováním rozvoje programů financování.

Ti, kdo se přiklánějí k horizontálnímu přístupu, shledávají tento přístup vhodnějším ve všech případech, kdy není třeba věnovat pozornost konkrétní záležitosti týkající se určitého odvětví. Někteří zdůvodňují svůj postoj tím, že mnohé ze současných výzev jsou průřezové a týkají se více kulturních a kreativních odvětví. Jiní uvádějí, že odvětvové zvláštnosti a kapacity jsou v členských státech příliš různorodé a že existuje zjevný rozdíl v cílech a přístupech mezi pracovním plánem (plán politické spolupráce) a programem financování, například programem Kreativní Evropa. Existují také určité obavy, pokud jde o riziko zaměření se na určitá odvětví na úkor jiných. Dalším argumentem ve prospěch horizontálního přístupu je skutečnost, že kultura má čím dál tím mezioborovější charakter.

V jedné z odpovědí zazněl názor, že tematický a odvětvově specifický přístup se nemusejí navzájem vylučovat.

Průzkum se zaměřoval rovněž na pandemii a na odolnost kulturních a kreativních odvětví. Zdá se být pravděpodobné, že toto téma zůstane jako případná klíčová priorita zachováno i v příštím pracovním plánu pro kulturu, protože odvětví se dosud z těžkého dopadu krize plně nezotavila.

Graf č. 8: Názor na zahrnutí oživení a odolnosti mezi priority příštího pracovního plánu

[otázka 4.3, počet odpovědí, n=27]

5.Statistiky

Z odpovědí jednoznačně vyplývá, že statistiky týkající se kultury by měly zůstat průřezovou prioritou.

Graf č. 9: Názor na kulturní statistiky coby průřezovou prioritu v příštím pracovním plánu

[otázka 5.1, počet odpovědí, n=27]

Pokud jde o pracovní skupinu pro kulturní statistiky Eurostatu, přestože v ní jsou zastoupeny všechny členské státy, některé odpověděly, že nevědí (zda je jejich země v této skupině zastoupena), popřípadě neodpověděly vůbec (graf č. 10).

Graf č. 10: Zastoupení členských států v pracovní skupině pro kulturní statistiky

[otázka 5.2, počet odpovědí, n=25]

6.Činnosti a výstupy skupin OMK

Součástí průzkumu byla otázka, která měla shromáždit názory na metodu OMK a její výstupy v rámci procesu pracovního plánu.

Graf č. 11: Názor na užitečnost skupin OMK, pokud jde o uvedené činnosti a výstupy

[otázka 6.1, počet odpovědí, n=27]

Nejužitečnějšími prvky této pracovní metody se zdají být zasedání skupin OMK (vnímaná jako příležitost ke sdílení poznatků a zkušeností, výměnu osvědčených postupů, setkávání a navazování kontaktů s odborníky) a zprávy skupin OMK. Hodnota zpráv spočívá převážně v jimi předkládaných politických doporučeních, jakož i v nabízených případových studiích a osvědčených postupech. Skupiny OMK se zdají být méně užitečné jako fórum pro prezentace zástupců dialogu Voices of Culture a pro náležité řešení jejich příspěvků je možná zapotřebí jiná platforma.

7.Přispívání občanské společnosti / zúčastněných stran do procesu OMK

Průzkum také zjišťoval, jaký mají členské státy názor na přispívání zúčastněných stran a občanské společnosti do procesu OMK. Většina členských států považuje tento příspěvek za užitečný.

Graf č. 12: Názor na přidanou hodnotu příspěvků občanské společnosti do skupin OMK

[otázka 7.1, počet odpovědí, n=25]

8.Účast třetích zemí ve skupinách OMK

Průzkum se dotazoval rovněž na zapojení třetích zemí do provádění pracovního plánu. Valná většina členských států se přiklání k tomu, aby se skupin OMK účastnily země Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) / Evropského hospodářského prostoru (EHP).

Graf č. 13: Názor na užitečnost účasti zástupců zemí ESVO/EHP ve skupinách OMK

[otázka 8.1, počet odpovědí, n=27]

Pokud jde o účast zemí západního Balkánu, členské státy se jí povětšinou zdají být nakloněny, ale upozorňují, že záleží na relevanci tématu, které má být ve skupině řešeno. V jedné z poznámek byla připomenuta také možnost účasti Spojeného království.

Graf č. 14: Názor na zpřístupnění skupin OMK zemím západního Balkánu

[otázka 8.2, počet odpovědí, n=27]

9.Informování o skupinách OMK

Členské státy se nedomnívají, že by v pracovním plánu měly být stanoveny činnosti spojené s informováním o zprávách skupin OMK.

Graf č. 15: Názor na výslovné stanovení činností spojených s informováním v pracovním plánu

[otázka 9.2, počet odpovědí, n=27]

Členské státy poukazovaly na své zapojení do důležitých činností spojených s informováním. Příkladem činností, které by do budoucna mohly být posíleny, jsou: 1) překládání (některých) zpráv a dalších významných písemných materiálů do národních jazyků; 2) rozesílání informací zúčastněným stranám a sdílení s příslušnými vládními, celostátními, regionálními a místními orgány, jakož i agenturami, kulturními institucemi a zúčastněnými stranami; 3) sdílení informací o pracovním plánu na veřejných webových stránkách a šíření informací na vhodných platformách a prostřednictvím sociálních médií (včetně kanceláří programu Kreativní Evropa); 4) pořádání veřejných rozprav se zúčastněnými politickými subjekty, konferencí s národními odborníky a zahraničními kolegy, seminářů, diskusí, informačních schůzek a veřejných pracovních setkání zaměřených na konkrétní témata a osvědčené postupy; 5) společné schůzky členů skupin OMK s místními zúčastněnými stranami, tvůrci politik a vnitrostátními referenčními skupinami zřízenými pro některé skupiny OMK.

10.Dopady zpráv OMK

Většina členských států naznačuje, že vliv zpráv OMK na tvorbu politik (na vnitrostátní, regionální či místní úrovni) a na praxi uplatňovanou zúčastněnými stranami není příliš velký. Z deseti předložených zpráv využila valná většina členských států k tvorbě politiky jen jednu až pět zpráv. Nejčastěji využívanou zprávou je zpráva týkající se „Vysoce kvalitní architektury a zastavěného prostředí pro všechny“ (zmíněna 13krát). Dalšími dvěma nejoblíbenějšími zprávami, které byly shodně zmíněny 3krát, jsou: a) „Od sociálního začleňování k sociální soudržnosti – úloha kulturní politiky“; a b) „Úloha veřejných politik při rozvíjení podnikatelského a inovačního potenciálu kulturních a kreativních odvětví“.

Graf č. 16: Vliv zpráv OMK na tvorbu politik a odvětvovou praxi

[otázky 10.1 a/b, počet odpovědí, a: n=27, b: n=26]

Zprávami OMK byly přímo ovlivněny některé typy činností/kroků významných z hlediska tvorby politik; všechny se vztahují ke konkrétní tematické oblasti: 1) cílené granty nabízené ministerstvem kulturním institucím; 2) akce, kampaně, administrativní postupy, experimentální projekt a programy ministerstva, místního orgánu státní správy nebo soukromého sektoru; 3) zapojení do evropských programů; 4) využití zpráv OMK jako výchozích materiálů či zdrojů pro rozvíjení strategie nebo vnitrostátní politiky; 4) pořádání veřejných akcí, například pracovních setkání; 5) podněty k vytvoření nové organizace související s tématem zprávy; 6) studie zadané ministerstvem; 7) financování projektů, včetně projektů vytváření sítí.

Z výsledků průzkumu je patrné, že zástupci členských států častěji vnímají dopad zpráv OMK na tvorbu politik než jejich dopad na praxi zúčastněných kulturních a kreativních subjektů.

11.Předsednictví Rady EU

Respondenti měli zcela jasno v tom, že je užitečné zachovávat vazbu mezi výstupy pracovního plánu a předsednictvími a jejich konferencemi, závěry či jinými iniciativami. Většina členských států také považuje za výhodné tuto vazbu v příštím pracovním plánu posílit a zvýšit její přínos.

Graf č. 17: Názor na užitečnost dynamické, průběžně upravované agendy

[otázky 11.1 a / b, počet odpovědí, n=27]

12.Strategický rámec

Většina respondentů průzkumu souhlasí s existencí přidané hodnoty u podpory rozvíjení politické spolupráce v oblasti kultury na úrovni EU prostřednictvím dohodnutých strategických cílů a společných zásad pro kulturní politiku EU v souladu s doporučeními Evropského účetního dvora (EÚD).

Graf č. 18: Názor na další podporu rozvíjení politické spolupráce v oblasti kultury na úrovni EU

[otázka 12.2, počet odpovědí, n=24]

Několik odpovědí obsahuje návrhy odpovídající doporučením ve zprávě Evropského účetního dvora. Někteří respondenti naznačují, že kulturní odvětví potřebuje a očekává účinná opatření na podporu oživení po pandemii jak na vnitrostátní, tak na unijní úrovni. Jiní navrhují zavedení obecného strategického rámce pro kulturní odvětví, k němuž by se mohly vztahovat všechny ostatní politické dokumenty a iniciativy vytvořené Komisí, Radou a Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ) a jiné hlavní iniciativy EU. Dalším nápadem, který byl v průzkumu zmíněn, je zajištění jasnějšího strategického rámce, který by mohl mít podobu jednotného strategického dokumentu propojujícího agendu a pracovní plán pro kulturu, při dodržení zásady subsidiarity a proporcionality. Následně by mohly být vypracovány zvláštní akční plány, které by pokrývaly ostatní druhy činností.

Byly také vyjádřeny určité pochybnosti. Některé členské státy zdůrazňují, že jedním z hlavních úkolů pracovního plánu je usnadnění výměny postupů a nápadů, a nikoli harmonizace či zahájení procesu „shora dolů“. Pracovní plán je vnímán jako zavedený strategický a operativní nástroj, který funguje. Objevil se také návrh na revizi zprávy Evropského účetního dvora s ohledem na nové okolnosti, aby mohla být využívána jako podklad při dalších úvahách. Jedna z odpovědí upozorňuje na potřebu prozkoumání proveditelnosti a přínosů širší a dlouhodobější koordinace na úrovni EU, včetně možných způsobů jejího lepšího promítnutí do tvorby politik na vnitrostátní úrovni při dodržení zásady subsidiarity.

13.Doba trvání pracovního plánu

Převážná většina respondentů (21 členských států) souhlasí s tím, že čtyřletá doba trvání pracovního plánu je přiměřená.

Graf č. 19: Názor na současnou dobu trvání pracovního plánu

[otázka 13.1, počet odpovědí, n=27]

Objevilo se však několik návrhů na přizpůsobení doby trvání pracovního plánu jiným časovým rámcům nebo prioritám, například trojici předsednictví, programu Kreativní Evropa nebo Agendě pro udržitelný rozvoj 2030. 

Graf č. 20: Názor na přizpůsobení časového rámce pracovního plánu jiným časovým plánům a prioritám EU

[otázka 13.2, počet odpovědí, n=27]

Dva respondenti uvedli důvody pro jinou dobu trvání: sedmileté období s hodnocením v polovině období by umožnilo zavedení úprav; tříletá doba trvání by byla vhodná s ohledem na rychle se měnící realitu a nutnost revize priorit a činností.

14.Přizpůsobení pracovních metod v důsledku pandemie COVID-19

A konečně, průzkum byl příležitostí k ověření, jak byly pracovní metody přizpůsobeny v důsledku pandemie. Polovina respondentů označila online schůzky za uspokojivé, či dokonce úspěšné, zatímco druhá polovina je považovala ve srovnání s dosavadní praxí za méně dobré.

Graf č. 21: Hodnocení přizpůsobení pracovních metod v důsledku pandemie COVID-19

[otázka 14.1, počet odpovědí, n=27]

Doporučovaný formát pracovní metody po pandemii se přiklání spíše ke schůzkám hybridním a fyzickým.

Graf č. 22: Názor na budoucnost pracovních metod po pandemii COVID-19

[otázka 14.3, počet odpovědí, n=27]

15.Závěrečné návrhy na zlepšení a jiné nápady    

Zástupci členských států měli možnost svobodně vyjádřit své nápady v otevřené textové části na konci dotazníku.

K nejdůležitějším návrhům patří ten, aby při navrhování budoucího pracovního plánu byly využity participativní metodiky, vyzdvihované jako vhodný způsob stanovení a seskupení témat a úkolů. Někteří respondenti navrhují pravidelnější zpětnou vazbu k tematickým iniciativám, akcím a publikacím od Výboru pro kulturní otázky. Jiní uvádějí, že je nezbytné zlepšit informování o výsledcích a jejich využívání. Respondenti dále připouštějí, že nový pracovní plán by mohl být více orientován na zdroje a nemusel by dále zvyšovat počet skupin OMK, které jsou považovány za užitečné, ale administrativně zatěžující. Práci by navíc mohlo usnadňovat simultánní tlumočení na zasedáních skupin OMK a za vhodný prostředek ke zlepšení dopadu této práce na vnitrostátní, regionální a místní úrovni je považován rovněž překlad jejich nejdůležitějších výstupů (shrnutí, zpráv, doporučení). Jako významné zlepšení procesu bylo zdůrazňováno také sjednávání mandátů skupin OMK v rámci Výboru pro kulturní otázky.

(1)    Evropská síť odborníků v oblasti kultury (European Expert Network on Culture, EENC); odborník zajišťující analýzu údajů: Marcin Poprawski.