EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 15.3.2022
COM(2022) 123 final
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
podle čl. 16 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/953 o rámci pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 (digitální certifikát EU COVID) za účelem usnadnění volného pohybu během pandemie COVID-19
1.Úvod
Dne 14. června 2021 přijaly Evropský parlament a Rada nařízení (EU) 2021/953, kterým se zřizuje digitální certifikát EU COVID (dále jen „nařízení o digitálním certifikátu EU COVID“). Nařízení vycházející z návrhu Komise stanoví společný rámec pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 s cílem usnadnit volný pohyb občanů EU a jejich rodinných příslušníků během pandemie COVID-19. Uvedené nařízení je doplněno nařízením (EU) 2021/954, které rozšiřuje rámec digitálního certifikátu EU COVID na státní příslušníky třetích zemí s oprávněným pobytem nebo bydlištěm na území členských států, kteří mohou v souladu s právem Unie cestovat do jiných členských států.
Digitální certifikát EU COVID představuje jednoduchý a bezpečný způsob, jak během cestování prokázat status dané osoby, pokud jde o očkování, test nebo zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19. Je bezplatný a může být používán v digitálním i tištěném formátu. Digitální certifikát EU COVID je klíčovým prvkem evropské reakce na pandemii COVID-19 a rychle se stal standardem v Evropě i mimo ni. Od doby, kdy uvedené nařízení začalo platit, bylo vydáno více než 1,7 miliardy digitálních certifikátů EU COVID.
Nařízení o digitálním certifikátu EU COVID má důležitý mezinárodní rozměr. Dává Komisi pravomoc připojit k systému digitálních certifikátů EU COVID systémy certifikátů COVID-19 ve třetích zemích, pokud zjistí, že jejich certifikáty splňují příslušné požadavky, aby mohly být považovány za rovnocenné digitálním certifikátům EU COVID, a to za účelem usnadnění výkonu práva jejich držitelů na volný pohyb. Systém digitálních certifikátů EU COVID byl vypracován jako globální standard, ke kterému se kromě 27 členských států dosud připojilo 35 třetích zemí a území ležících na pěti kontinentech. Úspěch digitálního certifikátu EU COVID přispěl k obnovení bezpečného mezinárodního cestování.
V souladu s nařízením o digitálním certifikátu EU COVID Komise v říjnu 2021 předložila zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Tato zpráva poskytla přehled o uplatňování uvedeného nařízení od jeho přijetí dne 14. června 2021. Obsahovala informace o technickém provádění nařízení, připojení třetích zemí k systému, používání certifikátů odvětvím letecké dopravy a používání certifikátů členskými státy pro účely nesouvisející s cestováním. Obsahovala také analýzu týkající se možného vydávání certifikátů o zotavení na základě výsledků rychlých testů na antigen a testů na protilátky a rovněž doby platnosti certifikátů o zotavení a certifikátů o očkování. Poskytla přehled informací obdržených od členských států o provádění nařízení, včetně oznámení o dodatečných omezeních volného pohybu pro držitele digitálního certifikátu EU COVID. V neposlední řadě zpráva uváděla, že Komise předloží návrh na prodloužení doby použitelnosti nařízení, a to s ohledem na vývoj epidemiologické situace v souvislosti s pandemií COVID-19.
Nařízení o digitálním certifikátu EU COVID stanoví, že Komise do 31. března 2022 předloží další zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Tato druhá zpráva má obsahovat zejména posouzení dopadu uvedeného nařízení na usnadnění volného pohybu, včetně cestování a cestovního ruchu, na uznávání různých druhů očkovacích látek, na základní práva a zákaz diskriminace a na ochranu osobních údajů během pandemie COVID-19.
Vedle témat výslovně uvedených v nařízení tato zpráva obsahuje také aktualizované informace o počtu vydaných digitálních certifikátů EU COVID, o nejnovějším technickém vývoji souvisejícím se systémem digitálních certifikátů EU COVID a o připojení dalších třetích zemí k systému. V návaznosti na první zprávu obsahuje také informace o vydávání certifikátů o zotavení na základě výsledků rychlých testů na antigen a testů na protilátky, vydávání certifikátů o testu na základě laboratorních testů na antigen a době uznávání certifikátů o zotavení a očkování. V neposlední řadě zpráva vysvětluje, proč Komise dne 3. února 2022 přijala návrh na prodloužení doby použitelnosti nařízení o digitálním certifikátu EU COVID do 30. června 2023.
2.Uplatňování nařízení o digitálním certifikátu EU COVID a jeho dopad na základní práva a zákaz diskriminace
2.1Usnadnění volného pohybu a zákaz diskriminace
2.1.1Pandemie COVID-19 a volný pohyb v rámci EU
Právo volně se pohybovat a pobývat na území členských států EU patří mezi práva, jichž si občané EU váží nejvíce. V průzkumu Eurobarometr z roku 2020 se více než 8 z 10 respondentů (84 %) vyjádřilo, že volný pohyb občanů EU v rámci EU přináší ekonomice jejich země celkové výhody. Základní právo na volný pohyb je zakotveno v čl. 21 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie a v článku 45 Listiny základních práv.
Právo volně se pohybovat a pobývat na území členských států není absolutní. Jeho výkon může podléhat omezením, pokud jsou uplatňována v souladu s obecnými zásadami práva EU a zejména se zásadami nediskriminace a proporcionality. Právo občana EU volně se pohybovat a pobývat může být například omezeno z důvodu veřejné bezpečnosti.
Během pandemie COVID-19 přijaly členské státy opatření, která omezila výkon práva volně se pohybovat a pobývat v rámci EU za účelem ochrany veřejného zdraví. Tato opatření měla za cíl zamezit šíření viru SARS-CoV-2 a chránit systémy zdravotní péče před překročením jejich kapacit.
Ochrana veřejného zdraví může být legitimním důvodem k omezení volného pohybu. Taková omezení z důvodu veřejného zdraví však musí respektovat zásady práva EU, jako je proporcionalita a nediskriminace. Jakákoli přijatá opatření by neměla překračovat rámec toho, co je nezbytně nutné k ochraně veřejného zdraví. Komise tento bod, který je rovněž uveden v čl. 11 odst. 1 nařízení o digitálním certifikátu EU COVID, opakovaně zdůrazňovala ve svých různých návrzích přijatých k otázce volného pohybu během pandemie COVID-19.
Omezení přijatá členskými státy v reakci na pandemii COVID-19 měla různé podoby. V rané fázi pandemie zašly členské státy tak daleko, že zakázaly vstup na své území nebo jeho opuštění, a některé z nich rovněž znovu zavedly kontroly na vnitřních hranicích v rámci schengenského prostoru. Mezi další opatření patřil požadavek, aby cestující podstoupili testy na infekci virem SARS-CoV-2 nebo domácí izolaci či karanténu. Některé členské státy rovněž požadovaly, aby cestující před vstupem nebo při vstupu na jejich území předložili formuláře pro trasování cestujících, případně aby splnili jiné požadavky na registraci.
Jsou-li určitá cestovní omezení nezbytná z hlediska veřejného zdraví a jsou-li v souladu se zásadami nediskriminace a proporcionality, neporušují právo volně se pohybovat a pobývat na území EU.
V tomto duchu bylo přijato nařízení o digitálním certifikátu EU COVID. Je důležité zdůraznit, že nařízení, které zavedlo interoperabilní certifikáty o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19, nevyžaduje, aby členské státy zaváděly omezení práva na volný pohyb. Pokud se členský stát rozhodne nevyžadovat v souvislosti s výkonem práva na volný pohyb doklad ohledně statusu, pokud jde o očkování, test nebo zotavení, neukládá mu nařízení o digitálním certifikátu EU COVID povinnost tak činit. Nařízení proto nemůže negativně ovlivnit volný pohyb v rámci EU.
Komise se naopak domnívá, že systém digitálních certifikátů EU COVID měl – a nadále má – pozitivní dopad na volný pohyb v době, kdy členské státy omezují jeho výkon z důvodu veřejného zdraví. Zajišťuje totiž, aby občané měli právo obdržet interoperabilní a vzájemně uznávané certifikáty o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19, které mohou použít při výkonu svého práva na volný pohyb. V případech, kdy členské státy upouští od určitých omezení volného pohybu pro osoby, které jsou držiteli potvrzení o očkování, testu nebo zotavení, nařízení o digitálním certifikátu EU COVID zajišťuje, aby občané mohli těchto výjimek nediskriminačním způsobem využívat na základě certifikátů vydaných v souladu s nařízením.
Bez nařízení o digitálním certifikátu EU COVID by žádné z těchto práv – obdržet certifikát a být na základě tohoto certifikátu osvobozen od omezení stejně jako občané členského státu – neexistovalo. Neexistoval by ani jednotný standard zajišťující přeshraniční interoperabilitu certifikátů COVID-19. V průzkumu, který Komise provedla na začátku února 2022, dvě třetiny zúčastněných členských států uvedly, že pokud by nebyl přijat digitální certifikát EU COVID, zvažovaly by vytvoření vnitrostátního certifikátu COVID-19. Přestože by poskytovatelé zdravotní péče mohli občanům vydávat certifikáty, neexistuje žádná záruka, že by byly uznány – nebo v případě absence kódovacího standardu pochopeny – v jiných členských státech. Existence mnoha různých typů certifikátů by navíc nevyhnutelně zvýšila riziko podvodu a padělání.
V souladu se zásadou proporcionality by jakákoli omezení volného pohybu osob v rámci EU zavedená v reakci na pandemii COVID-19, včetně případných požadavků členských států na předkládání digitálních certifikátů EU COVID, měla být zrušena, jakmile to epidemiologická situace dovolí. Doba použitelnosti nařízení o digitálním certifikátu EU COVID je tudíž omezená, což znamená, že by nařízení mělo přestat platit, když bude pandemie překonána a certifikáty již nebudou k usnadnění cestování potřeba.
V nedávné době se EU musela vypořádat s vlnou případů COVID-19 způsobenou v důsledku varianty vzbuzující obavy s názvem „omikron“. Po dosažení maxima v počtu případů infekce omikronem se očekává, že vysoký podíl obyvatelstva bude alespoň po určitou dobu chráněn před onemocněním COVID-19, a to buď v důsledku očkování, nebo prodělané infekce, nebo obojího. Dokud se však virus v souvislosti s velkými rozdíly v proočkovanosti po celém světě i nadále rozsáhle šíří, je reálně možné, že ve druhé polovině roku 2022 dojde opět k nárůstu infekcí, a to i v důsledku výskytu nových variant viru SARS-CoV-2 vzbuzujících obavy. Jak dále uvedlo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), v této fázi pandemie COVID-19 nadále panuje značná nejistota. V neposlední řadě pak Světová zdravotnická organizace (WHO) dosud nevyhlásila konec ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu způsobeného virem SARS-CoV-2.
Proto mohou členské státy pokládat za nezbytné zachovat či znovu zavést požadavek, aby občané EU využívající svého práva na volný pohyb předkládali potvrzení o očkování, o testu nebo o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 i po 30. červnu 2022, tj. po datu, kdy má vypršet platnost nařízení o digitálním certifikátu EU COVID. Ve výše uvedeném průzkumu v podstatě všechny zúčastněné členské státy zmínily v souvislosti s cestováním možný požadavek na doklady o očkování, testu nebo zotavení během druhé poloviny roku 2022 a první poloviny roku 2023.
Proto Komise dne 3. února 2022 navrhla prodloužení doby použitelnosti nařízení o digitálním certifikátu EU COVID o dalších 12 měsíců, aby v případě, že po 30. červnu 2022 budou nadále platit určitá omezení volného pohybu z důvodu veřejného zdraví, nebudou občané EU zbaveni digitálních certifikátů EU COVID jako účinného, bezpečného a soukromí chránícího způsobu prokazování svého statusu, pokud jde o očkování, test nebo zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19. To bude zajištěno návrhem Komise.
Jak je zdůrazněno v návrhu, prodloužení doby použitelnosti by navíc nemělo být chápáno tak, že od členských států, zejména těch, které ruší vnitrostátní opatření v oblasti veřejného zdraví, vyžaduje, aby zachovaly nebo uložily omezení volného pohybu. Členské státy mohou veškerá taková omezení bez problémů zrušit, zatímco nařízení zůstane platné, protože veškerá omezení, včetně povinnosti předložit doklad o kterékoli ze tří zdravotních událostí, na něž se vztahuje digitální certifikát EU COVID, by měla zůstat v platnosti pouze do té doby, dokud jsou nezbytná a přiměřená.
Prodloužení doby použitelnosti nařízení o digitálním certifikátu EU COVID o 12 měsíců tak slouží k tomu, aby byl digitální certifikát EU COVID i nadále k dispozici pro případ, že bude zapotřebí i po červnu 2022.
Neprodloužení doby použitelnosti nařízení by naproti tomu vedlo k tomu, že by Komise byla povinná ukončit na konci června 2022 platnost rámce pro důvěryhodnost digitálního certifikátu EU COVID. Pokud by později znovu vyvstala potřeba certifikátu v důsledku toho, že by členské státy během druhé poloviny roku 2022 nebo první poloviny roku 2023 opět zavedly omezení, bylo by z právního i technického hlediska extrémně obtížné – ne-li nemožné – systém v krátké době znovu zavést. Občané EU by byli zbaveni možnosti využívat digitální certifikáty EU COVID jako zavedený prostředek k prokázání statusu v souvislosti s onemocněním COVID-19, a případně by se museli vyrovnat s nedostatečnou přeshraniční interoperabilitou certifikátů COVID-19.
2.1.2Koordinace omezení volného pohybu v souvislosti s pandemií COVID-19
Členské státy mohou zavádět omezení volného pohybu z důvodu veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo veřejného zdraví, pokud jsou tato omezení v souladu s pravidly a omezeními stanovenými právními předpisy EU. Taková omezení jsou za normálních okolností přijímána individuálně (například vyhoštění občana EU, který již nesplňuje podmínky pro pobyt po dobu delší než tři měsíce) a nevyžadují koordinaci mezi více nebo všemi členskými státy. Pandemie však ukázala, že absence koordinace jednostranných omezení volného pohybu přijatých v podstatě všemi členskými státy může vést k nejistotě občanů EU, i když jsou jednotlivá opatření v souladu s právem EU.
Komise ve snaze zajistit koordinaci v rámci celé EU od začátku pandemie úzce spolupracuje s členskými státy s cílem podpořit spolupráci a výměnu informací o tomto problému. Domnívá se, že dobře koordinovaný, předvídatelný a transparentní přístup k přijímání cestovních omezení zaváděných s cílem zamezit šíření viru a chránit zdraví občanů je nezbytný pro zachování volného pohybu v rámci EU za bezpečných podmínek.
Dne 13. října 2020 přijala Rada na základě návrhu Komise doporučení (EU) 2020/1475 o koordinovaném přístupu k omezení volného pohybu v reakci na pandemii COVID-19
. Doporučení Rady zavedlo společný přístup k těmto klíčovým bodům: uplatňování společných kritérií při rozhodování o tom, zda zavést omezení volného pohybu; mapování rizika přenosu COVID-19 zveřejněné střediskem ECDC pomocí dohodnutého barevného kódu a koordinovaný přístup, pokud jde o případná opatření, která by mohla být uplatněna na osoby pohybující se mezi různými oblastmi. V reakci na vývoj pandemie bylo doporučení Rady o koordinovaném přístupu k omezení volného pohybu od října 2020 několikrát aktualizováno
.
Dalším významným úspěchem v tomto ohledu bylo přijetí nařízení o digitálním certifikátu EU COVID Evropským parlamentem a Radou dne 14. června 2021. Jedním z cílů uvedeného nařízení je přispět k usnadnění postupného zrušení omezení volného pohybu, jež byla zavedena členskými státy v souladu s právem EU za účelem koordinovaného omezení šíření viru SARS-CoV-2. Aby bylo možné co nejlépe využít tento rámec digitálního certifikátu EU COVID, Rada téhož dne uzpůsobila koordinovaný přístup stanovený v doporučení (EU) 2020/1475. Rada konstatovala, že certifikáty vydané v souladu s nařízením o digitálním certifikátu EU COVID by měly být primárním nástrojem používaným v souvislosti s cestováním v rámci EU. Doporučení Rady dále zajistilo společné chápání podmínek, za kterých by očkované osoby měly být osvobozeny od cestovních omezení, jakož i standardní doby platnosti testů na infekci virem SARS-CoV-2.
Nařízení o digitálním certifikátu EU COVID společně s koordinovaným přístupem stanoveným v doporučení Rady pomohlo během léta 2021 občanům EU k relativně snadnému výkonu práva na volný pohyb. Od té doby se proočkovanost v celé EU výrazně zvýšila a zavádění digitálního certifikátu EU COVID rychle pokročilo. Vlny infekcí COVID-19 způsobené variantami vzbuzujícími obavy „delta“ a „omikron“ během zimy 2021–2022 zároveň přiměly členské státy k přijetí dalších opatření v oblasti ochrany veřejného zdraví s cílem chránit zdraví jednotlivců, jakož i kapacity jejich systémů zdravotní péče, přičemž některá opatření souvisela s cestováním mezi členskými státy.
Dne 25. ledna 2022 přijala Rada doporučení (EU) 2022/107
o koordinovaném přístupu za účelem usnadnění bezpečného volného pohybu během pandemie COVID-19 a o nahrazení doporučení (EU) 2020/1475, jež se vyznačovalo přechodem z „regionálního“ přístupu k „individuálnímu“ přístupu. Toto doporučení stanoví, že na osobu, která má platný digitální certifikát EU COVID, by se v zásadě neměla vztahovat další omezení, jako jsou testy nebo karanténa, bez ohledu na místo jejího odjezdu v EU. V případě osob, které nejsou držiteli platného digitálního certifikátu EU COVID, by se mohlo vyžadovat, aby před příjezdem nebo nejpozději 24 hodin po něm podstoupily test. Po cestujících s nezbytnou funkcí či potřebou, přeshraničních pracovnících dojíždějících za prací a dětech mladších 12 let by se nemělo vyžadovat, aby byli držiteli platného digitálního certifikátu EU COVID.
Tento individuální přístup ještě více posiluje volný pohyb všech cestujících nediskriminačním způsobem, protože cestující se mohou volně pohybovat na základě certifikátu o očkování, testu nebo zotavení. Od přijetí doporučení Rady (EU) 2022/107 členské státy stále více přizpůsobují své požadavky spojené s cestováním tomuto individuálnímu přístupu. Ke dni 4. března 2022 celkem 21 členských států buď za žádných okolností neukládá žádná další cestovní omezení pro držitele digitálního certifikátu EU COVID, nebo nemá zavedena vůbec žádná cestovní omezení.
Ani doporučení Rady (EU) 2022/107, ani výše uvedené nařízení o digitálním certifikátu EU COVID neukládá členským státům povinnost vyžadovat po cestujících, aby byli držiteli digitálního certifikátu EU COVID. Komise naopak nabádá členské státy, zejména ty, které ruší vnitrostátní opatření v oblasti veřejného zdraví, k tomu, aby tato opatření zrušily. Pět členských států již zrušilo požadavek na digitální certifikát EU COVID pro vstup na jejich území.
Digitální certifikát EU COVID a doporučení Rady 2022/107 (jakož i jeho předchůdce, doporučení Rady 2020/1475) jsou tak důležitými nástroji pro usnadnění volného pohybu v rámci EU během pandemie COVID-19. Usilují o dobře koordinovaný přístup k přijímání omezení svobody pohybu a budou nadále hrát důležitou úlohu v případě rušení těchto omezení při zlepšující se epidemiologické situací.
2.1.3Zajišťování nediskriminačního přístupu
Rámec digitálního certifikátu EU COVID zaručuje nediskriminaci tím, že zahrnuje interoperabilní certifikáty o očkování, o testu a o zotavení. Všechny členské státy jsou povinny vydávat tyto tři různé typy certifikátů a doporučení Rady (EU) 2022/107 stanoví koordinovaný přístup k jejich uznávání. V důsledku toho může při výkonu svého práva na volný pohyb využívat digitálního certifikátu EU COVID co nejvíce osob. Jak je zdůrazněno v 36. bodě odůvodnění, nařízení o digitálním certifikátu EU COVID nelze vykládat tak, že stanoví povinnost být očkován, a nejedná se ani o „očkovací pas“.
Zároveň nelze očkování, test nebo zotavení považovat z hlediska veřejného zdraví za rovnocenné, jelikož neočkovaným a částečně očkovaným osobám i nadále hrozí mnohem vyšší riziko závažných důsledků. To se odráží i v pravidlech, která jsou ze své podstaty odlišná, pokud jde o platnost certifikátů.
Nařízení o digitálním certifikátu EU COVID neukládá členským státům povinnost uznávat všechny tři typy certifikátů. I nadále se jedná o politické rozhodnutí členských států v oblasti veřejného zdraví, přičemž některé členské státy se rozhodly neuznávat některé certifikáty, zejména certifikát o zotavení.
Pokud však členský stát uznává doklady o očkování, testu nebo zotavení z infekce virem SARS-CoV-2 za účelem upuštění od omezení volného pohybu, musí za stejných podmínek uznávat digitální certifikáty EU COVID vydané pro stejnou zdravotní událost. Digitální certifikát EU COVID má stejnou hodnotu bez ohledu na to, v jakém členském státě došlo k podání očkovací látky nebo k provedení testu. V neposlední řadě se pak cestovní omezení nemohou zakládat na státní příslušnosti dotčené osoby, jak zdůrazňuje bod 5 doporučení Rady (EU) 2022/107.
2.1.4Informace obdržené podle článku 11 nařízení o digitálním certifikátu EU COVID
Komise nadále monitoruje, jak členské státy provádějí nařízení o digitálním certifikátu EU COVID a doporučení Rady o koordinovaném přístupu za účelem usnadnění bezpečného volného pohybu během pandemie COVID-19. Informace členských států o digitálním certifikátu EU COVID se shromažďují prostřednictvím přehledových tabulek, které členské státy předkládají Komisi a Radě, a jsou rovněž k dispozici na platformě Re-open EU, což je interaktivní nástroj dostupný na internetu i jako mobilní aplikace
.
Nařízení o digitálním certifikátu EU COVID stanoví, že dodatečná omezení pro držitele digitálního certifikátu EU COVID jsou možná pouze v případě, že jsou nezbytná a přiměřená k ochraně veřejného zdraví v reakci na pandemii COVID-19. Členské státy mají povinnost informovat Komisi a ostatní členské státy 48 hodin předem, kdykoli se rozhodnou uložit dodatečná omezení
.
Mezi 13. říjnem 2021 a 4. březnem 2022 předložily informace podle tohoto ustanovení tyto členské státy: Bulharsko, Dánsko, Finsko, Irsko, Itálie, Kypr, Lotyšsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko a Švédsko. Tento nárůst počtu oznámení ve srovnání s předchozí zprávou lze vysvětlit mimořádnými opatřeními přijatými v reakci na variantu omikron. Mezi další požadavky oznámené těmito členskými státy patřily například testy před odjezdem nebo testy po příjezdu, a to i pro očkované a/nebo zotavené cestující. Ve velmi malém počtu případů byly zaváděny požadavky na karanténu.
V rané fázi vzniku varianty omikron měla Komise za to, že v souladu se zásadou předběžné opatrnosti jsou dodatečné požadavky na testování před odjezdem vhodným nástrojem, který by členské státy měly zvážit v rámci mimořádných opatření ke zpomalení šíření této nové varianty. Mezitím však Komise vzhledem k velmi vysoké míře komunitního přenosu varianty omikron v celé EU vyzvala členské státy, aby zrušily veškeré požadavky na testování v souvislosti s cestováním v rámci EU, které byly v reakci na vznik varianty omikron zavedeny pro očkované a zotavené osoby. Ke dni 4. března 2022 neměl žádný členský stát v platnosti žádná dodatečná omezení zavedená v reakci na variantu omikron.
Komise bude i nadále sledovat soulad v současnosti zavedených opatření všech členských států v oblasti veřejného zdraví, která mají dopad na právo občanů na volný pohyb, s právními předpisy EU, zejména se zásadami nediskriminace a proporcionality.
2.1.5Další informace o provádění nařízení o digitálním certifikátu EU COVID
Nařízení o digitálním certifikátu EU COVID stanoví, že certifikáty o očkování vydává členský stát, v němž byla očkovací látka podána. Pokud jsou občané očkováni ve dvou různých členských státech, měl by první členský stát vydat digitální certifikát EU COVID uvádějící informaci o podání první dávky a druhý členský stát by měl po předložení dokladu o tom, že první dávka byla podána v jiném členském státě, vydat digitální certifikát EU COVID s uvedením druhé dávky (v certifikátu bude uvedeno „2/2“ jako označení počtu podaných dávek). Stejná pravidla platí pro posilovací dávky. Členský stát, ve kterém je posilovací dávka podána, by měl po prokázání toho, že základní očkovací řada byla podána v jiném členském státě, vydat digitální certifikát EU COVID s uvedením poslední dávky (v certifikátu bude uvedeno „3/3“ nebo „2/1“ v závislosti na typu očkovací látky). Tato pravidla jsou rovněž objasněna v návrhu Komise na prodloužení doby použitelnosti nařízení o digitálním certifikátu EU COVID (viz oddíl 2.9).
V souladu s čl. 5 odst. 2 písm. b) nařízení o digitálním certifikátu EU COVID musí certifikát o očkování vydaný členským státem po podání dávky očkovací látky proti onemocnění COVID-19 skutečně obsahovat „počet dávek podaných držiteli“, tedy nejen počet dávek podaných v členském státě, který certifikát vydává. Vzhledem k tomu, že certifikát má být vydán po podání každé dávky, měl by být dotčený občan zpravidla držitelem digitálního certifikátu EU COVID, který představuje spolehlivý důkaz o podání předchozích dávek.
Na vydání správných certifikátů o očkování ve formátu digitálního certifikátu EU COVID by se neměly vztahovat dodatečné administrativní požadavky, které nejsou stanoveny v nařízení o digitálním certifikátu EU COVID. Nařízení o digitálním certifikátu EU COVID zejména nevyžaduje, aby dotčená osoba byla před vydáním digitálního certifikátu EU COVID registrována ve zdravotnickém systému členského státu, který očkovací látku podává, nebo aby poskytla čísla šarží předchozích dávek.
V několika případech však občané uvedli, že měli potíže se získáním správných digitálních certifikátů EU COVID, zejména certifikátů o očkování. Občané například uvedli, že měli problémy se získáním digitálního certifikátu EU COVID z členského státu, ve kterém byli plně očkováni, protože neměli přidělené rodné nebo analogické identifikační číslo v rámci vnitrostátního registru obyvatel. Další problémy nastaly, když byly občanům podány dávky očkovací látky proti onemocnění COVID-19 v různých členských státech. Občané zpravidla uváděli, že když jim byla podána druhá dávka nebo posilovací dávka v některém členském státě, neobsahoval digitální certifikát EU COVID, který jim byl následně vydán, předchozí dávky podané v jiném členském státě. V těchto případech počet dávek uvedený v nejaktuálnějším certifikátu neodrážel správný počet dávek podaných dotyčné osobě.
Jak bylo zdůrazněno v první zprávě Evropskému parlamentu a Radě o uplatňování nařízení o digitálním certifikátu EU COVID, Komise byla nadále v pravidelném kontaktu s členskými státy, aby pomohla tyto problémy na technické úrovni co nejrychleji vyřešit. Mnoho problémů již bylo tímto způsobem vyřešeno. S cílem získat přehled o všech přetrvávajících problémech Komise na konci roku 2021 provedla průzkum mezi členskými státy na toto téma a požádala orgány členských států, aby zjištěné problémy řešily. Komise v současné době analyzuje odpovědi členských států a přijme případná následná opatření k vyřešení všech zbývajících problémů.
Některé z těchto problémů souvisejí se záměrně decentralizovanou povahou rámce digitálního certifikátu EU COVID, který nezřizuje žádnou databázi týkající se očkování, testů a zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 na úrovni EU, ani nepropojuje žádné takové databáze, které již byly zřízeny na úrovni členských států. Nedochází proto k automatické výměně údajů, která by členským státům umožňovala snadno vydávat certifikáty zohledňující informace uložené v jiném členském státě, jako jsou informace o předchozí podané dávce očkovací látky proti onemocnění COVID-19. Členské státy proto musejí žádat občany, aby prokázali podání předchozích dávek v jiných členských státech, zejména ve formě digitálních certifikátů EU COVID.
Aby občanům poskytla další informace, zveřejnila Komise odpovědi na často kladené otázky týkající se digitálního certifikátu EU COVID, očkování a cestovních omezení, které byly aktualizovány dne 11. března 2022.
2.2Ochrana osobních údajů
Nařízení o digitálním certifikátu EU COVID a jeho provádění je plně v souladu s pravidly EU na ochranu osobních údajů, díky čemuž je například rozsah shromážděných údajů omezen na to, co je nezbytné k dosažení jeho účelu. Zejména stanoví, že osobní údaje poskytnuté v rámci procesu ověřování nebudou uchovávány. Digitální certifikát EU COVID se uchovává a ověřuje off-line, v důsledku čehož není vydávající členský stát informován o ověření certifikátu. Komise rovněž zajišťuje soulad se zásadou minimalizace údajů v souvislosti s prováděcími akty a akty v přenesené pravomoci přijatými podle ustanovení uvedeného nařízení.
Zabezpečení samotných digitálních certifikátů EU COVID se ukázalo jako dostatečné. Za zajištění souladu s ochranou osobních údajů, včetně zabezpečení informací, v rámci vydávajících systémů jsou odpovědné členské státy. Přestože byly hlášeny případy podvodně vydaných certifikátů, není důvod se domnívat, že byly prolomeny všechny kryptografické klíče používané k podepisování a ověřování digitálních certifikátů EU COVID (viz rovněž oddíl 2.6.2).
Pokud se členské státy rozhodnou používat digitální certifikát EU COVID pro vnitrostátní účely, musí takové použití upravit vnitrostátními právními předpisy, které musí být v souladu s požadavky na ochranu osobních údajů (viz oddíl 2.5). Soulad s těmito vnitrostátními předpisy by měly zajistit vnitrostátní orgány.
2.3Cestování a cestovní ruch
Pandemie COVID-19 vážně narušila několik odvětví, přičemž obzvláště postiženy byly doprava a cestovní ruch. V této problematické situaci sdružení v oblasti cestování a cestovního ruchu obecně uvítala digitální certifikát EU COVID a úsilí o vytvoření koordinovaného přístupu k cestování na úrovni EU jako důležitý vývoj, který občanům umožňuje cestovat a podporuje je v tomto ohledu tím, že jim poskytuje nezbytnou předvídatelnost. Kromě toho pozitivní dopad systému digitálního certifikátu EU COVID přesahuje hranice EU.
Od propuknutí pandemie COVID-19 je doprava jedním z nejvážněji postižených odvětví. Na základě několika vln infekcí a různých opatření přijatých k zamezení jejich šíření bylo zjištěno, že dopad pandemie na toto odvětví je zapříčiněn několika aspekty. V krátkodobém horizontu je dopad způsoben opatřeními omezujícími volný pohyb osob, dalšími omezeními a také dobrovolným úsilím jednotlivců, kteří se snaží zabránit tomu, aby se nakazili. Kromě toho mohou být změny činností v oblasti dopravy zapříčiněny několika faktory: vývojem pandemie, včetně proočkovanosti, změnou chování (přijetí očkování, potřeba/přání cestovat, volba způsobu cestování), jakož i hospodářským oživením odvětví dopravních služeb.
Z analýzy obchodní letecké dopravy vyplývá, že nejnižší úroveň byla zaznamenána v květnu a červnu 2020, což odpovídá období omezení volného pohybu osob a přísným cestovním omezením ve většině členských států. S výjimkou prvních tří měsíců byl počet letů na úrovni EU v roce 2021 ve všech měsících vyšší než v roce 2020 a sledoval stejný sezónní trend jako v předchozích letech: na úrovni EU bylo nejvyššího počtu dosaženo v červenci a srpnu s vrcholem v srpnu, po němž následoval postupný pokles v následujících měsících. Analýza dostupných údajů o počtu cestujících v letecké dopravě tento trend zjevně potvrzuje, přičemž nejvyššího počtu cestujících v letecké dopravě bylo dosaženo v červenci a srpnu 2021, což je období, které se shoduje se zavedením digitálního certifikátu EU COVID. Úrovně z roku 2019 však nebylo dosaženo v žádné ze zemí s dostupnými údaji.
Sdružení v oblasti cestování a cestovního ruchu uvítala digitální certifikát EU COVID jako důležitý nástroj k opětovnému nastartování ekosystému cestovního ruchu v EU během letní sezóny 2021 a v následujícím období. Sdružení European Tourism Manifesto Alliance, skupina 70 veřejných a soukromých organizací v oblasti cestování a cestovního ruchu, uvedlo, že „zavedení digitálního certifikátu EU COVID je obrovským úspěchem
“.
Přestože je digitální certifikát EU COVID určen k usnadnění volného pohybu v rámci EU, ve zvýšené míře rovněž přispěl k obnovení mezinárodních cest do EU i mimo ni. V této souvislosti přijala Rada dne 22. února 2022 změnu doporučení 2020/912 o dočasném omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné, a o možném zrušení tohoto omezení. Toto doporučení stanoví, že členské státy by měly zrušit dočasné omezení cest do EU, které nejsou nezbytně nutné, pro osoby očkované očkovací látkou schválenou EU nebo WHO a pro osoby, které se před cestou do EU zotavily z onemocnění COVID-19 (viz rovněž oddíl 2.4 níže). Digitální certifikáty EU COVID a certifikáty COVID-19 vydávané třetími zeměmi, jež jsou považovány za rovnocenné v souladu s postupem stanoveným v nařízení o digitálním certifikátu EU COVID, by se měly používat jako primární prostředek k prokázání testování a očkování a jako jediný prostředek k prokázání zotavení, protože je lze bezpečně ověřit. V neposlední řadě, ačkoli se nařízení o digitálním certifikátu EU COVID na takové situace nevztahuje, může digitální certifikát EU COVID usnadnit občanům EU cestování do třetích zemí, zejména do těch, které jsou připojeny k systému EU prostřednictvím „rozhodnutí o rovnocennosti“ (viz oddíl 2.7.1).
V důsledku toho mezinárodní organizace zabývající se tématy souvisejícími s cestovním ruchem rovněž vyjádřily podporu digitálnímu certifikátu EU COVID a/nebo uznaly, že se stal mezinárodním standardem pro usnadnění cestování během pandemie COVID-19. Patří mezi ně Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
, Světová organizace cestovního ruchu
a skupina G20
.
Digitální certifikát EU COVID nejen usnadnil občanům EU cestování, ale také jim poskytl spolehlivý a uznávaný dokument, který mohli použít v případě, že jejich členský stát určení používal certifikáty COVID-19 pro vnitrostátní účely, například pro přístup do restaurací, barů nebo hotelů (další informace o vnitrostátním používání digitálního certifikátu EU COVID naleznete v oddíle 2.5).
2.4Uznávání různých typů očkovacích látek a testů v souvislosti s onemocněním COVID-19
Jak je stanoveno v nařízení o digitálním certifikátu EU COVID, členské státy jsou za účelem upuštění od omezení volného pohybu povinny uznávat certifikáty o očkování v případě očkovacích látek, jimž byla udělena registrace v rámci EU. Kromě toho se členské státy mohou také rozhodnout (nemají však povinnost) upustit od omezení v případě cestujících, kterým byla podána očkovací látka, u níž byl dokončen postup zařazení na seznam WHO k nouzovému použití, nebo které byla udělena registrace na vnitrostátní úrovni v jiném členském státě.
Členské státy v rostoucí míře uznávají očkovací látky, u nichž byl dokončen postup zařazení na seznam WHO k nouzovému použití, a Komise vede konzultace s členskými státy ve Výboru pro zdravotní bezpečnost, zřízeném podle článku 17 rozhodnutí č. 1082/2013/EU
, aby shromáždila informace o očkovacích látkách proti COVID-19, jimž nebyla udělena registrace na úrovni EU a které tyto státy uznávají za účelem upuštění od opatření souvisejících s cestováním, jako je dodatečné testování nebo karanténa. Jak je uvedeno výše, nejnovější změna doporučení Rady 2020/912 o dočasném omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné, a o možném zrušení tohoto omezení stanoví, že by členské státy měly zrušit dočasné omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné, také v případě osob, jimž byla podána očkovací látka schválená WHO. Na tyto cestující se však mohou vztahovat další požadavky, například testy, karanténa nebo podání očkovací látky, jíž byla udělena registrace v EU.
Pokud jde o testy na infekci virem SARS-CoV-2, asi dvě třetiny členských států uznávají v souvislosti s cestováním certifikáty vydané na základě vysoce kvalitních rychlých testů na antigen. Členské státy, které neuznávají rychlé testy na antigen, uvádějí jako důvod neuznávání těchto certifikátů zejména vyšší míru falešně negativních výsledků. Nařízení o digitálním certifikátu EU COVID jim neukládá povinnost je uznávat, pokud je jejich neuznávání v souladu se zásadou nediskriminace.
2.5Používání digitálního certifikátu EU COVID pro vnitrostátní účely
Nařízení o digitálním certifikátu EU COVID se vztahuje na používání certifikátů k cestování v rámci EU během pandemie COVID-19. Nenařizuje ani nezakazuje používání certifikátů COVID-19 pro vnitrostátní účely, například pro účely regulace přístupu na akce, do restaurací, na sportoviště, do veřejné dopravy nebo na pracoviště.
Pokud se členské státy rozhodnou používat digitální certifikát EU COVID pro jiné účely, musí takové použití upravit vnitrostátními právními předpisy, které musí být zejména v souladu s požadavky na ochranu osobních údajů. Zároveň platí, že pokud členský stát zavede pro vnitrostátní účely vlastní systém certifikátů COVID-19, musí zajistit, aby bylo pro dané účely rovněž možno používat digitální certifikáty EU COVID. Tím je zajištěno, že cestující z jiných členských států mohou během pobytu používat své certifikáty.
V době od vydání poslední zprávy o uplatňování nařízení o digitálním certifikátu EU COVID doznalo používání certifikátů COVID-19 pro vnitrostátní účely změn. V reakci na rostoucí počet případů na podzim roku 2021 některé členské státy požadovaly používání certifikátů COVID-19 pro další účely, například v rámci vnitrostátní veřejné dopravy nebo pro přístup na pracoviště. Počátkem roku 2022 však některé členské státy začaly požadavky na certifikáty COVID-19 pro vnitrostátní účely omezovat nebo certifikáty úplně přestaly vyžadovat. V průzkumu provedeném Výborem pro zdravotní bezpečnost pět zemí uvedlo, že vnitrostátní používání digitálního certifikátu EU COVID již bylo pozastaveno, a pět zemí uvedlo, že jsou vedena jednání o jeho pozastavení.
Vzhledem k tomu, že se na vnitrostátní používání certifikátů COVID-19 nevztahuje nařízení o digitálním certifikátu EU COVID, mohou si členské státy také stanovit vlastní pravidla a podmínky uznávání. Komise opakovaně vyzývá členské státy, aby svá pravidla pro vnitrostátní použití uvedly do souladu s pravidly pro uznávání použitelnými v souvislosti s cestováním, rozdíly však přetrvávají. Ačkoli například osm členských států v průzkumu uvedlo, že certifikáty o očkování uvádějící dokončení základní očkovací řady jsou pro vnitrostátní použití uznávány po dobu 270 dnů v souladu s pravidly platnými v souvislosti s cestováním, ostatní členské státy uvedly odlišné doby uznávání. Dvanáct členských států uvedlo, že certifikáty uvádějící posilovací dávku jsou pro vnitrostátní použití uznávány po neomezenou dobu, stejně jako v souvislosti s cestováním.
Výzkumní pracovníci se snažili odhadnout dopad požadavků na certifikát COVID-19. Článek výzkumných pracovníků ze Simon Fraser University v Britské Kolumbii, který ještě neprošel recenzním řízením, odhaduje značný nárůst očkování a trvalé kumulativní přírůstky v důsledku oznámení vnitrostátního požadavku na certifikát COVID-19 ve srovnání s vývojem před jeho oznámením. Článek zveřejněný v časopise The Lancet přináší zjištění, že zavedení certifikátů COVID-19 vedlo ke zvýšení míry očkování po dobu 20 dní před očekávaným zavedením, přičemž dlouhodobý účinek trval až 40 dní po tomto zavedení. Pracovní dokument zveřejněný výzkumnými pracovníky z analytického střediska Bruegel odhaduje, že oznámení certifikátů COVID během léta 2021 vedlo ke zvýšení proočkovanosti ve Francii o 13 procentních bodů z celkové populace do konce roku, v Německu o 6,2 procentního bodu a v Itálii o 9,7 procentního bodu. Dále autoři odhadují, že se tím předešlo dalším 3 979 úmrtím ve Francii, 1 133 v Německu a 1 331 v Itálii. Rovněž se zabránilo ztrátám hrubého domácího produktu ve výši 6,0 miliardy EUR ve Francii, 1,4 miliardy EUR v Německu a 2,1 miliardy EUR v Itálii. Autoři zejména tvrdí, že používání certifikátů COVID podstatně snížilo tlak na jednotky intenzivní péče a ve Francii zabránilo překročení jejich kapacit v místech, kde byla vyhlášena omezení volného pohybu osob.
2.6Technické provádění
2.6.1Počet vydaných digitálních certifikátů EU COVID
K 1. březnu 2022 vydaly členské státy více než 1,72 miliardy digitálních certifikátů EU COVID, a to 1,15 miliardy certifikátů o očkování, 511 milionů certifikátů o testu a 55 milionů certifikátů o zotavení. Podrobný rozpis podle členských států je uveden v příloze I.
2.6.2Brána EU a práce na technické úrovni
Technické specifikace, standardy a pokyny pro jednotné vydávání, ověřování a uznávání digitálního certifikátu EU COVID byly společně vypracovány Komisí a členskými státy v rámci sítě pro elektronické zdravotnictví. Všechny specifikace vyvinuté sítí pro elektronické zdravotnictví jsou založeny na otevřených standardech a jsou zveřejněny jako otevřený zdrojový kód na internetových stránkách sítě pro elektronické zdravotnictví a ve webové službě GitHub. To usnadnilo interoperabilitu se systémy vyvinutými třetími zeměmi (viz oddíl 2.7.1 níže).
Od října 2021 práce na technické úrovni zaměřené na další vylepšení systému digitálních certifikátů EU COVID zahrnují zpřesnění kódování posilovacích dávek (viz oddíl 2.8.1níže) a zejména vývoj mechanismu pro výměnu seznamů zrušených digitálních certifikátů EU COVID.
Nařízení o digitálním certifikátu EU COVID stanoví, že jeho rámec pro důvěryhodnost může podporovat výměnu seznamů zrušených certifikátů obsahujících jedinečné identifikátory zrušených certifikátů. Zrušení certifikátů může pomoci chránit veřejné zdraví v případě, že byly certifikáty vydány chybně, v důsledku podvodu nebo po pozastavení šarže očkovací látky na onemocnění COVID-19, jež byla shledána vadnou.
Od zavedení digitálního certifikátu EU COVID se objevovaly zprávy o malém množství podvodně vydaných digitálních certifikátů EU COVID. Jak Komise ověřila u členských států, tento omezený počet případů byl obvykle způsoben jednotlivými pracovníky autorizovaných vydavatelů certifikátů, kteří vydávali platné certifikáty podvodným či nelegálním způsobem. Je důležité, aby vnitrostátní orgány tyto případy nadále sledovaly.
V této souvislosti již několik členských států zavedlo řešení pro zrušení těchto certifikátů na vnitrostátní úrovni, tedy pokud jde o certifikáty, které samy vydávají. Komise společně s odborníky z členských států pracuje na vývoji mechanismu umožňujícího rychlou a bezpečnou výměnu seznamů zrušených certifikátů mezi členskými státy prostřednictvím brány pro digitální certifikát EU COVID, která je ústřední součástí rámce pro důvěryhodnost. Činí tak proto, že zatímco systém digitálních certifikátů EU COVID je schopen okamžitě odhalit padělané certifikáty, nelze v jiných členských státech odhalit autentické certifikáty, které jsou nezákonně vydané na základě falešné dokumentace, neoprávněného přístupu nebo s podvodným úmyslem, pokud si členské státy nevyměňují seznamy zrušených certifikátů vytvořené na vnitrostátní úrovni. Vyvinuté řešení bude zprovozněno v průběhu příštích týdnů.
2.7Mezinárodní aspekty systému digitálních certifikátů EU COVID
2.7.1Propojování Evropy a třetích zemí
Nařízení o digitálním certifikátu EU COVID uvádí, že Komise může vydat rozhodnutí o tom, že certifikáty třetí země se považují za rovnocenné digitálním certifikátům EU COVID (dále jen „rozhodnutí o rovnocennosti“), a to s cílem usnadnit jejich držitelům výkon jejich práva na volný pohyb. Důsledkem toho je připojení dotčené třetí země k bráně EU. Podrobné informace o tomto procesu lze nalézt v první zprávě Komise Evropskému parlamentu a Radě o zavádění digitálního certifikátu EU COVID.
Jak bylo vysvětleno ve zmíněné první zprávě, Komise již přijala rozhodnutí o rovnocennosti týkající se certifikátů COVID-19 vydaných Albánií, Andorrou, Faerskými ostrovy, Izraelem, Marokem, Monakem, Panamou, Severní Makedonií, San Marinem, Tureckem, Ukrajinou a Vatikánem. Navíc je k systému digitálních certifikátů EU COVID připojeno Švýcarsko na základě rozhodnutí o rovnocennosti přijatého podle čl. 3 odst. 10 nařízení o digitálním certifikátu EU COVID, na základě Dohody mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob. Kromě třetích zemí a území připojených na základě rozhodnutí o rovnocennosti jsou na základě začlenění nařízení do Dohody o Evropském hospodářském prostoru připojeny také Island, Lichtenštejnsko a Norsko.
Následně do konce února 2022 přijala Komise další rozhodnutí o rovnocennosti, pokud jde o Arménii, Benin, Kapverdy, Salvador, Gruzii, Jordánsko, Libanon, Moldavsko, Černou Horu, Nový Zéland, Srbsko, Singapur, Tchaj-wan, Thajsko, Tunisko, Togo, Spojené arabské emiráty, Spojené království a Uruguay.
V důsledku toho se k systému digitálních certifikátů EU COVID kromě 27 členských států připojilo i 35 zemí a území mimo EU. Celkový počet zemí připojených k systému digitálních certifikátů EU COVID tak vzrostl na 62. Všechny tři typy certifikátů stanovené nařízením o digitálním certifikátu EU COVID uznává 22 z 32 rozhodnutí o rovnocennosti.
Kromě toho žádá o rozhodnutí o rovnocennosti stále více třetích zemí. Do dne 16. února 2022 došlo k předběžným kontaktům s 35 zájemci z řad třetích zemí nebo území, z nichž 25 formálně předložilo výsledky sebehodnocení připravenosti na připojení k systému EU.
Nařízení jako takové výslovně nevyžaduje, aby třetí země usilující o rozhodnutí o rovnocennosti samy recipročně uznávaly digitální certifikát EU COVID pro cestování do těchto zemí. Před přijetím rozhodnutí o rovnocennosti však Komise systematicky žádá všechny dotčené třetí země, aby uznaly digitální certifikát EU COVID.
Komise se bude nadále snažit pomáhat třetím zemím, které mají zájem o vývoj interoperabilních systémů certifikátů COVID-19. To může zahrnovat sdílení technických specifikací a referenčních řešení s otevřeným zdrojovým kódem, jež mohou podporovat konverzi certifikátů třetích zemí do formátu, který je interoperabilní s digitálním certifikátem EU COVID. Některé třetí země využívají konverzní mechanismy na podporu svých žádostí o rozhodnutí o rovnocennosti.
Kromě systému rozhodnutí o rovnocennosti nařízení o digitálním certifikátu EU COVID také poskytuje členským státům možnost vydávat digitální certifikát EU COVID lidem očkovaným ve třetí zemi očkovací látkou používanou v EU, pokud byly poskytnuty veškeré nezbytné informace, včetně spolehlivého dokladu o tomto očkování. Řada členských států vytvořila online platformy s cílem pomoci cestujícím ze třetích zemí, na něž se nevztahuje rozhodnutí o rovnocennosti, s podáním žádosti o konverzi jejich certifikátu COVID-19 do formátu digitálního certifikátu EU COVID.
2.7.2Interoperabilita se systémy vyvinutými na mezinárodní úrovni
V souladu s čl. 4 odst. 3 nařízení by rámec pro důvěryhodnost digitálního certifikátu EU COVID měl zajistit interoperabilitu s technologickými systémy zřízenými na mezinárodní úrovni.
Komise nadále spolupracuje s mezinárodními institucemi s cílem poskytovat pokyny k zásadám, na nichž je založen bezpečný a důvěryhodný systém digitálních certifikátů EU COVID, a zejména přispívá ke specifikacím a pokynům WHO k digitální dokumentaci certifikátů COVID-19. Komise udržuje průběžný dialog s Mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICAO) s cílem identifikovat potenciální možnosti interoperability mezi digitálním certifikátem EU COVID a certifikátem ICAO VDS-NC.
2.8Vývoj v oblasti digitálních certifikátů EU COVID
2.8.1Doba platnosti certifikátů o očkování
Když bylo přijato nařízení o digitálním certifikátu EU COVID, nebyly k dispozici dostatečné údaje o době trvání ochrany v důsledku dokončení základního očkování proti COVID-19. U certifikátů o očkování tedy nebyla stanovena doba platnosti.
V poslední zprávě Evropskému parlamentu a Radě dospěla Komise k závěru, že v té době neuvažovala o změně nařízení o digitálním certifikátu EU COVID s cílem upřesnit dobu platnosti tehdy vydávaných certifikátů o očkování. Poznamenala však, že bude nadále velmi pečlivě sledovat vědecké poznatky v této oblasti.
Dne 4. října 2021 dospěl Výbor pro humánní léčivé přípravky Evropské agentury pro léčivé přípravky k závěru, že posilovací dávky očkovací látky Comirnaty pro osoby ve věku osmnáct let a starší lze zvážit nejméně šest měsíců po druhé dávce. Dne 25. října 2021 dospěl výbor k závěru, že u osob ve věku osmnáct let a starších
lze zvážit posilovací dávku očkovací látky Spikevax nejméně šest měsíců po druhé dávce. Dne 15. prosince 2021 dospěl výbor k závěru, že u osob ve věku osmnáct let a starších lze zvážit posilovací dávku očkovací látky proti COVID-19 společnosti Janssen nejméně dva měsíce po první dávce a že očkovací látku proti COVID-19 společnosti Janssen lze také podat po dvou dávkách očkovací látky Comirnaty nebo Spikevax.
V této souvislosti středisko ECDC dne 24. listopadu 2021 zveřejnilo rychlé posouzení rizik současné epidemiologické situace v souvislosti s virem SARS-CoV-2, prognózu na sváteční období na konci roku a strategie pro reakci v EU, v nichž konstatovalo, že nové důkazy svědčí o tom, že v krátkodobém horizontu dochází u všech věkových skupin ke značnému zvýšení ochrany před infekcí a závažným onemocněním v návaznosti na posilovací dávku. Podle střediska ECDC by členské státy měly urychleně zvážit posilovací dávku pro osoby ve věku 40 let a více, se zaměřením na nejzranitelnější osoby a na starší osoby, a země by rovněž mohly zvážit posilovací dávku pro všechny dospělé osoby ve věku 18 let a více alespoň šest měsíců poté, co dokončily základní očkování, s cílem zvýšit ochranu proti infekci vzhledem k slábnoucí imunitě, což by mohlo potenciálně snížit přenos viru v populaci a zabránit dalším hospitalizacím a úmrtím.
V souvislosti s tímto vědeckým vývojem stále více členských států přijímalo pravidla ohledně toho, jak dlouho by měly být uznávány certifikáty o očkování uvádějící dokončení základní očkovací řady. Tato jednostranná opatření mohla značně narušit výkon práv občanů EU na volný pohyb.
V reakci na to Komise dne 21. prosince 2021 přijala nařízení v přenesené pravomoci, kterým se pro účely cestování v rámci EU stanoví závazná doba uznávání certifikátů o očkování vydaných po dokončení základní očkovací řady v délce 270 dní. Tyto certifikáty proto nemají být uznávány, pokud od poslední dávky uplynulo více než 270 dní. Tato doba platnosti zohledňuje pokyny střediska ECDC, podle kterých se posilovací dávky doporučují nejpozději šest měsíců po dokončení prvního cyklu očkování, jak je vysvětleno výše. Stanoví také dobu odkladu v délce dalších tří měsíců po uplynutí těchto šesti měsíců, aby se zajistilo, že občané budou mít přístup k posilovacím dávkám.
Certifikáty vydané po podání posilovacích dávek nemají stanovenou maximální dobu uznávání, a proto v současnosti zůstávají v platnosti bez stanoveného data jejího vypršení, pokud jde o cestování v rámci EU, ačkoliv tento aspekt lze v pozdější fázi znovu zvážit, pokud by vědecké poznatky naznačovaly nutnost zavedení doby uznávání i pro tyto certifikáty.
Pravidla týkající se doby uznávání certifikátů o očkování se použijí pro účely cestování. Jak je vysvětleno výše, členské státy, které zavádějí různá pravidla pro používání certifikátů na vnitrostátní úrovni, se vybízejí, aby je v zájmu jasné situace pro cestující a aby nedocházelo k narušení cest, uvedly do souladu s těmito novými pravidly.
Kromě toho Komise přijala prováděcí akt upřesňující pravidla pro kódování certifikátů o očkování. Tato změna se stala nezbytnou k zajištění toho, aby certifikáty o očkování prokazující dokončení základního očkování bylo možné vždy odlišit od certifikátů o očkování vydaných po podání posilovací dávky, bez ohledu na počet dávek podaných v rámci základního očkování.
2.8.2Laboratorní testy na antigen
Od července 2021 technická pracovní skupina pro diagnostické testy na COVID-19 v rámci Výboru pro zdravotní bezpečnost přezkoumává návrhy na laboratorní testy na antigen na COVID-19 předkládané zeměmi EU a výrobci. Tyto návrhy se posuzují podle stejných kritérií jako rychlé testy na antigen, které byly schváleny dne 21. září 2021. Pokud technická pracovní skupina usoudí, že návrhy jsou úspěšné, a Výbor pro zdravotní bezpečnost rovněž vysloví souhlas, uvedou se laboratorní testy na antigen splňující uvedená kritéria na samostatném seznamu (příloha III společného seznamu EU).
Z důvodů, které uvedla ve svém návrhu na prodloužení doby použitelnosti nařízení o digitálním certifikátu EU COVID, Komise navrhla zařadit takovéto vysoce kvalitní laboratorní testy na antigen mezi typy testů, pro které lze vydat digitální certifikát EU COVID. Cílem tohoto opatření je rozšířit rozsah typů diagnostických testů v době, kdy je po testech na COVID-19 velká poptávka.
2.8.3Vydávání certifikátů o zotavení na základě výsledků testů na antigen
Když bylo přijato nařízení o digitálním certifikátu EU COVID, certifikáty o zotavení mohly být vydány pouze na základě pozitivního výsledku testu založeného na amplifikaci molekulárních nukleových kyselin (NAAT). Nařízení neumožňovalo vydávat certifikáty o zotavení na základě jiných testů, jako jsou rychlé testy na antigen.
V květnu 2021 zřídil Výbor pro zdravotní bezpečnost technickou pracovní skupinu pro diagnostické testy na COVID-19
. Tato technická pracovní skupina má přezkoumat návrhy předložené členskými státy a výrobci, které se týkají rychlých testů na antigen na COVID-19, jež mají být zařazeny na společný seznam EU rychlých testů na antigen schválený Výborem pro zdravotní bezpečnost
.
Dne 11. ledna 2022 jednala tato technická pracovní skupina o používání rychlých testů na antigen pro účely certifikátů o zotavení, přičemž zohlednila zhoršenou epidemiologickou situaci a rekordně vysoký počet případů COVID-19 v důsledku varianty vzbuzující obavy „omikron“, jakož i nedostatečnou kapacitu pro provádění NAAT v různých členských státech v důsledku vysoké poptávky po testování. Za těchto okolností se technická pracovní skupina dohodla, že k vydávání certifikátů o zotavení by mohly být používány rychlé testy na antigen zařazené na společný seznam EU. Technická pracovní skupina zdůraznila, že k vydávání těchto certifikátů by měly být použity pouze výsledky rychlých testů na antigen, které provedli zdravotničtí pracovníci nebo jiní vyškolení pracovníci.
Středisko ECDC se domnívá, že náležitě validované rychlé testy na antigen, které splňují kritéria vysoké specificity vyšší než 98 %, by mohly být použity k potvrzení toho, že se určitá osoba uzdravila z infekce COVID-19
. Čím vyšší je specificita, tím spolehlivější je platnost testu, která se použije pro certifikaci zotavené osoby.
S ohledem na výše uvedené skutečnosti a na základě dalších konzultací s Výborem pro zdravotní bezpečnost Komise dne 22. února 2022 přijala akt v přenesené pravomoci, kterým se mění nařízení o digitálním certifikátu EU COVID tak, aby stanovilo, že certifikát o zotavení může členský stát, v němž byl test proveden, vydat i na základě pozitivního výsledku rychlého testu na antigen uvedeného na společném seznamu EU, který byl proveden zdravotnickým pracovníkem nebo pracovníkem kvalifikovaným k provádění testů.
2.8.4Možnost vydávání certifikátů o zotavení na základě výsledků testů na protilátky
Ve své první zprávě Evropskému parlamentu a Radě o uplatňování nařízení o digitálním certifikátu EU COVID se Komise zabývala i možností vydávání certifikátů o zotavení na základě výsledků testů na protilátky. Komise dospěla k závěru, že na základě vědeckých pokynů neuvažuje o změně nařízení o digitálním certifikátu EU COVID, která by umožňovala vydávání certifikátů o zotavení na základě výsledků testů na protilátky.
Jak je rovněž uvedeno v první zprávě, středisko ECDC zastává názor, že výsledky testů na protilátky nejsou vhodné pro posouzení doby, kdy k infekci došlo, a stavu imunity jednotlivce. Středisko ECDC tento postoj nezměnilo, což je patrné z nové zprávy zveřejněné dne 10. února 2022. Klíčovými závěry první aktualizace zprávy je, že testy na protilátky nelze použít k vydávání nebo prodlužování digitálních certifikátů COVID-19. Hlavním důvodem je to, že za prvé, ačkoli pozitivní výsledek testu na protilátky může značit předchozí infekci nebo očkování, nelze jej použít k určení, zda je osoba aktuálně infekční nebo chráněná před infekcí, ani nemůže určit dobu infekce (při absenci pozitivního diagnostického testu). Za druhé, rozsah úrovní protilátek, které korelují s ochranou před infekcí nebo závažnými onemocněními, není v současné době znám. Kromě toho se úroveň a míra poklesu protilátek u jednotlivých osob a cílových protilátek velmi liší a závisí na faktorech, jako je věk, genetický a imunitní stav, virová zátěž a závažnost onemocnění předchozí infekce SARS-CoV-2. Standardní předvídatelnou míru proto nelze vypočítat. Za třetí, existuje celá řada dostupných testů na protilátky a je extrémně obtížné porovnávat jejich výsledky z důvodu rozmanitosti a nedostatečné standardizace (jak celosvětově, tak v rámci členských států). A dále existuje riziko, že protilátky detekované komerčními testy používanými v současné době nezabrání infekci nově vznikajícími variantami viru SARS-CoV-2.
Vzhledem k výše uvedenému trvá Komise na svém postoji, že v tomto ohledu nelze změnit nařízení o digitálním certifikátu EU COVID.
2.8.5Doba platnosti certifikátů o zotavení
V poslední zprávě Komise rovněž dospěla k závěru, že na základě vědeckých pokynů neuvažuje o prodloužení doby platnosti certifikátů o zotavení na více než 180 dnů od data prvního pozitivního výsledku testu. Jak poznamenalo středisko ECDC, neexistují dostatečné důkazy na podporu prodloužení doby platnosti.
Po uplynutí doby 180 dní máme omezené poznatky o délce trvání imunity osob nakažených virem SARS-CoV-2. Posuzování platnosti certifikátů o zotavení je dynamický proces závislý na nově vznikajících vědeckých důkazech, který je ovlivněn změnami dominantních kmenů SARS-CoV-2 v jakémkoli daném okamžiku.
Středisko ECDC nadále pravidelně posuzuje dobu platnosti certifikátů o zotavení tím, že sleduje nejnovější dostupné vědecké důkazy. Spolehlivé důkazy o rozsahu a době trvání imunity proti variantě omikron jsou stále velmi omezené. Středisko ECDC se domnívá, že v současné době neexistuje žádný důvod pro revizi stávající doby platnosti certifikátu o zotavení v délce 180 dní.
Vzhledem k výše uvedenému Komise v současné době nezvažuje změnu nařízení o digitálním certifikátu EU COVID, kterou by byla prodloužena doba platnosti certifikátů o zotavení.
2.9Prodloužení doby použitelnosti nařízení
Jak je vysvětleno v oddíle 2.1.1, Komise se domnívá, že je třeba prodloužit platnost systému digitálního certifikátu EU COVID o 12 měsíců. Je reálně možné, že ve druhé polovině roku 2022 dojde opět k nárůstu infekcí, a to i v důsledku výskytu nových variant viru SARS-CoV-2 vzbuzujících obavy. V důsledku toho mohou členské státy pokládat za nezbytné zachovat či znovu zavést požadavek, aby občané EU využívající svého práva na volný pohyb po určitou dobu po 30. červnu 2022 předkládali potvrzení o očkování, o testu nebo o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19. V takovém případě by se mělo zamezit tomu, aby byli občané EU zbaveni možnosti využívat své digitální certifikáty EU COVID jako účinný, bezpečný a soukromí chránící způsob prokazování statusu v souvislosti s onemocněním COVID-19. Proto Komise dne 3. února 2022 navrhla
prodloužit
dobu použitelnosti nařízení o digitálním certifikátu EU COVID
o rok, tedy do 30. června 2023.
Souběžně s tím Komise také navrhla prodloužit dobu použitelnosti nařízení (EU) 2021/954, které rozšiřuje pravidla stanovená v nařízení o digitálním certifikátu EU COVID na státní příslušníky třetích zemí, na které se uvedené nařízení nevztahuje, ale kteří mají oprávněný pobyt nebo bydliště na území členských států a jsou oprávněni cestovat do jiných členských států v souladu s právem EU.
Kromě toho návrh Komise obsahuje také malý počet dodatečných změn nařízení:
Za prvé, jak již bylo zmíněno výše, Komise navrhla zahrnout vysoce kvalitní laboratorní testy na antigen mezi typy testů, pro které lze vydat certifikát o testu. Tímto opatřením se rozšíří rozsah typů diagnostických testů v době, kdy je po testech na COVID-19 velká poptávka (viz také oddíl 2.8.2).
Za druhé návrh upřesňuje, že certifikáty o očkování obsahují informaci o správném celkovém počtu dávek podaných v kterémkoli členském státě EU a nikoli pouze v členském státě, který certifikát vydal. Jde o reakci na obavy občanů ohledně certifikátů uvádějících nesprávný počet dávek v případě, že jim byly jednotlivé dávky podány v různých členských státech (viz také oddíl 2.1.5).
Dále pak návrh stanoví, že certifikáty mohou být vydávány osobám, které se účastní klinických hodnocení, tj. studií prováděných s cílem prozkoumat bezpečnost nebo účinnost určitého léčivého přípravku, bez ohledu na to, zda jim byla podána potenciální očkovací látka proti COVID-19, nebo dávka podaná kontrolní skupině, aby nedošlo k narušení studií. Digitální certifikát EU COVID vydaný účastníkům hodnocení poté mohou uznávat ostatní členské státy.
Zejména s ohledem na výskyt nových variant SARS-CoV-2 vzbuzujících obavy má pokračující vývoj a studie v oblasti očkovacích látek proti COVID-19 i nadále zásadní význam. V důsledku toho je důležité usnadnit účast dobrovolníků v klinických hodnoceních. Kdyby byli dobrovolníci připraveni o přístup k digitálním certifikátům EU COVID, mohlo by to výrazně odrazovat od účasti, což by oddalovalo dokončení klinických hodnocení a mělo by to negativní dopad na veřejné zdraví.
3.Závěr a další kroky
Systém digitálních certifikátů EU COVID měl – a nadále má – pozitivní dopad na volný pohyb v době, kdy členské státy nadále omezují cestování z důvodu veřejného zdraví. Zajišťuje, aby občané mohli využívat práva obdržet interoperabilní a vzájemně uznávané certifikáty o očkování, o testu a o zotavení v kontextu onemocnění COVID-19, které mohou použít při využívání svého práva na volný pohyb. V případech, kdy členské státy upouští od určitých omezení volného pohybu pro osoby, které jsou držiteli potvrzení o očkování, testu nebo zotavení, nařízení o digitálním certifikátu EU COVID zajišťuje, aby občané těchto výjimek mohli využívat. Pomocí digitálního certifikátu EU COVID se zamezilo roztříštěnému systému většího počtu vnitrostátních certifikátů.
V případě, že určitá omezení volného pohybu zavedená z důvodu veřejného zdraví zůstanou v platnosti i po 30. červnu 2022, například pokud ve druhé polovině roku 2022 dojde k opětovnému nárůstu infekcí, by se mělo zamezit tomu, aby byli občané EU zbaveni možnosti využívat své digitální certifikáty EU COVID jako účinný, bezpečný a soukromí chránící způsob prokazování statusu v souvislosti s onemocněním COVID-19. Z toho důvodu Komise navrhla
prodloužit dobu použitelnosti nařízení
o digitálním certifikátu EU COVID
o rok, tj. do 30. června 2023.
Sdružení v oblasti cestování a cestovního ruchu obecně uvítala digitální certifikát EU COVID a úsilí o vytvoření koordinovaného přístupu k cestování na úrovni EU jako důležitý nástroj, který občanům umožňuje cestovat a podporuje je v tomto ohledu tím, že jim poskytuje nezbytnou předvídatelnost. Pozitivní dopad systému digitálních certifikátů EU COVID přesahuje hranice EU, neboť se z něj stal globální standard pevně založený na hodnotách EU, kterými jsou otevřenost, bezpečnost a ochrana osobních údajů. Tento úspěch přispěl k obnovení bezpečného mezinárodního cestování a ke globálnímu oživení. Komise se bude nadále podílet na podpoře mezinárodního rozměru digitálního certifikátu EU COVID.
Bude i nadále pozorně sledovat vědecký vývoj, aby v případě potřeby uzpůsobila systém digitálních certifikátů EU COVID, jak to učinila nedávno, když zavedla standardní dobu uznávání certifikátů o očkování, umožnila vydávání certifikátů o zotavení na základě rychlých testů na antigen a vytvořila mechanismus pro výměnu seznamů zrušených certifikátů.
Kromě toho bude Komise nadále úzce spolupracovat s členskými státy s cílem zajistit dobře koordinovaný, předvídatelný a transparentní přístup k přijímání veškerých nezbytných omezení volného pohybu během pandemie COVID-19. Členské státy by měly zrušit veškerá cestovní omezení, včetně povinnosti předkládat digitální certifikát EU COVID, jakmile to epidemiologická situace dovolí.
Komise je i nadále plně odhodlána co nejdříve se navrátit k neomezenému volnému pohybu. Digitální certifikát EU COVID prokázal, že orgány EU a členské státy jsou schopny přinášet občanům EU hmatatelné výsledky, přičemž jeho ukončení bude ukazatelem toho, že pandemie a omezení s ní spojená byla překonána.