EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 20.7.2021

SWD(2021) 701 final

PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE

Zpráva o právním státu 2021






Kapitola o stavu právního státu v Rakousku

Průvodní dokument ke

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Zpráva o právním státu 2021
Stav právního státu v Evropské unii

{COM(2021) 700 final} - {SWD(2021) 702 final} - {SWD(2021) 703 final} - {SWD(2021) 704 final} - {SWD(2021) 705 final} - {SWD(2021) 706 final} - {SWD(2021) 707 final} - {SWD(2021) 708 final} - {SWD(2021) 709 final} - {SWD(2021) 710 final} - {SWD(2021) 711 final} - {SWD(2021) 712 final} - {SWD(2021) 713 final} - {SWD(2021) 714 final} - {SWD(2021) 715 final} - {SWD(2021) 716 final} - {SWD(2021) 717 final} - {SWD(2021) 718 final} - {SWD(2021) 719 final} - {SWD(2021) 720 final} - {SWD(2021) 721 final} - {SWD(2021) 722 final} - {SWD(2021) 723 final} - {SWD(2021) 724 final} - {SWD(2021) 725 final} - {SWD(2021) 726 final} - {SWD(2021) 727 final}

I.Systém soudnictví

Rakouský systém soudnictví má dvě samostatné větve. Soustava obecných soudů se skládá ze 115 okresních soudů, 20 zemských soudů, čtyř vyšších zemských soudů a Nejvyššího soudu. Od roku 2014 má Rakousko také samostatný systém správního soudnictví s jedenácti správními soudy prvního stupně (devíti zemskými správními soudy, jedním spolkovým správním soudem a finančním soudem) a Nejvyšším správním soudem 1 . Ústavní soud zajišťuje ústavní přezkum spolkových a zemských zákonů. Jmenování soudců provádí výkonná moc na základě nezávazných návrhů senátů pro personální záležitosti, které se skládají ze soudců 2 nebo z členů volených plénem soudu, kteří vypracují seznam tří kandidátů na každé pracovní místo seřazených podle pořadí 3 . Státní zastupitelství je justiční orgán zřízený v rámci hierarchické struktury pod dohledem ministra spravedlnosti, který může vydávat jak obecné pokyny, tak pokyny v jednotlivých případech 4 . Rakousko se účastní Úřadu evropského veřejného žalobce. Právníci jsou registrováni v jedné z devíti místních advokátních komor, jež jsou veřejnoprávními korporacemi a autonomními samosprávnými orgány organizovanými pod záštitou Spolkové advokátní komory 5 .

Nezávislost

Úroveň vnímané nezávislosti soudnictví je trvale velmi vysoká a u společností se dále zlepšila. Nezávislost soudů a soudců je v roce 2021 vnímána jako „poměrně dobrá“ nebo „velmi dobrá“ u 83 % široké veřejnosti a 78 % společností 6 . Celkově vykazovala úroveň vnímané nezávislosti u široké veřejnosti a společností v posledních pěti letech trvalý růst s výjimkou roku 2021, kdy se u široké veřejnosti mírně snížila.

Připravuje se reforma za účelem vytvoření nezávislého spolkového státního zastupitelství, v jehož čele stojí nejvyšší státní zástupce. Na základě svého oznámení ze dne 24. února 2021 o zřízení spolkového státního zastupitelství pod vedením nezávislého nejvyššího státního zástupce 7 vytvořilo ministerstvo spravedlnosti pracovní skupinu složenou ze zástupců soudnictví a odborníků, která se od května 2021 schází jednou měsíčně a která posoudí různé ústavní a právní otázky související s reformou. Očekává se, že skupina předloží své výsledky v prvním pololetí roku 2022, nebyla však pověřena přípravou konkrétního návrhu právního předpisu. Reforma státního zastupitelství představuje dlouhodobý požadavek zúčastněných stran 8 , neboť systém oznamovacích povinností (viz níže) a právo ministra spravedlnosti vydávat státním zástupcům pokyny v jednotlivých případech, včetně příkazu nestíhat určité případy, je předmětem kritiky 9 . Zúčastněné strany zdůraznily, že je nutné zajistit, aby plánovaná reforma zavedla v praxi hmatatelné strukturální záruky nezávislosti nového nejvyššího státního zástupce, pokud jde o jakékoli politické ovlivňování ze strany výkonné nebo zákonodárné moci 10 . Je důležité, aby byla reforma připravena po konzultaci se všemi příslušnými zúčastněnými stranami a aby zohledňovala evropské standardy nezávislosti státního zastupitelství 11 .

Zavádějí se opatření k omezení oznamovacích povinností státních zástupců vůči výkonné moci. V souladu se záměrem uvedeným ve vládním programu, který byl zmíněn již ve zprávě o právním státu pro rok 2020 12 , učinila vláda kroky k omezení oznamovacích povinností státních zastupitelství, jež státní zastupitelství a zúčastněné strany v současnosti pokládají za obtížné a nepřiměřené (viz také oddíl II) 13 . Jako první krok byla v březnu 2021 na žádost ministerstva spravedlnosti zrušena vyhláška vrchního státního zastupitelství ve Vídni o oznamovacích povinnostech podřízených státních zastupitelství (která jim ukládala povinnost oznámit důležité procesní úkony tři dny před jejich provedením) (viz také oddíl II) 14 . Dne 12. června 2021 navíc ministerstvo spravedlnosti vydalo pozměněnou vyhlášku o oznamovacích povinnostech, podle níž jsou tyto povinnosti za určitých okolností vymezeny úžeji, byla například zrušena povinnost podávat informativní zprávy, jsou-li oběťmi trestného činu osoby veřejného zájmu 15 . Zúčastněné strany však uvedly, že toto nemusí významně snížit zátěž Ústředního státního zastupitelství pro boj proti hospodářské trestné činnosti a korupci, neboť vysoký počet jeho případů představují případy veřejného zájmu, u nichž tyto povinnosti platí i nadále 16 . V roce 2020 vydal ministr spravedlnosti 22 pokynů v jednotlivých případech a osm pokynů do května 2021 17 , přičemž všechny z nich byly v souladu se stanoviskem nezávislé Rady pro pokyny 18 . Podle očekávání má být další zpráva o pokynech parlamentu předložena v létě 2021.

Byla zavedena povinnost poskytnout senátům pro personální záležitosti zpětnou vazbu v případě nedodržení jejich doporučení ohledně jmenování soudců. V prosinci 2020 vstoupily v platnost změny zákona o soudcích a státních zástupcích, které kodifikují povinnost ministra spravedlnosti poskytnout senátům pro personální otázky, které jsou složeny především ze soudců zvolených jejich kolegy 19 , písemnou zpětnou vazbu v případě, že se neřídil jejich doporučením týkajícím se jmenování soudců. Senáty pro personální záležitosti mají rovněž možnost do dvou týdnů zaslat písemné vyjádření 20 . Podobný postup byl zaveden i u státních zástupců 21 . To odpovídá prvkům doporučení skupiny GRECO posílit zapojení senátů pro personální záležitosti do postupů jmenování 22 . Skupina GRECO 23 zjistila, že se senáty pro personální záležitosti dosud nepodílejí na výběru justičních čekatelů a že postup jmenování nepodléhá soudnímu přezkumu. Senáty pro personální záležitosti (ani jiné orgány zastupující soudní moc) se nepodílejí také na výběru předsedy a místopředsedy Nejvyššího soudu, což Nejvyšší soud kritizoval 24 .

Přetrvávají určité obavy v souvislosti s náborem u správních soudů, zejména co se týká jmenování předsedů a místopředsedů soudů 25 . Jmenování místopředsedů a předsedů zemských správních soudů je obvykle výsadou výkonné moci bez důsledného zapojení soudní moci, jak již bylo uvedeno ve zprávě o právním státu pro rok 2020 26 . V březnu 2021 zopakovala skupina GRECO svá doporučení týkající se většího zapojení senátů pro personální záležitosti do jmenování soudců, včetně jmenování předsedů a místopředsedů správních soudů 27 . Zúčastněné strany 28 neustále zdůrazňují, že neexistence důsledného zapojení soudní moci do těchto jmenování ve spojení se širokými pravomocemi a povinnostmi předsedů soudů vyvolává obavy s ohledem na evropské standardy 29 . Vláda a konference předsedů správních soudů objasnily, že v řadě spolkových zemí jsou ze zákona nebo podle zvyklostí zřízeny zvláštní výbory pro přípravu návrhů na jmenování 30 , tyto však nezahrnují nutně (ve většině) soudce. Požaduje se rovněž harmonizace požadavků na nábor soudců správních soudů, jež jsou pro každý zemský správní soud upraveny zvlášť 31 . Podle doporučení Rady Evropy by v případech, kdy o výběru soudců rozhoduje výkonná moc, měl být nezávislý a kompetentní orgán tvořený z podstatné části soudci oprávněn předkládat doporučení nebo vydávat stanoviska, jimiž se výkonná moc v praxi řídí 32 .

Přijímají se opatření ke zlepšení rámce pro integritu soudců a státních zástupců. Po přijetí směrnic pro dodržování pravidel pro všechny zaměstnance soudů v roce 2019 33 nyní soudy a státní zastupitelství zavádějí komplexní systém pro kontrolu dodržování předpisů, jenž bude zahrnovat ustanovení zemských kontrolorů dodržování předpisů, kteří působí jako jednotné kontaktní místo pro otázky dodržování předpisů předložené všemi zaměstnanci soudů 34 . Byl zaveden e-learningový program týkající se dodržování předpisů, který se zaměřuje na otázky související se střetem zájmů, a tento program již absolvovalo více než 1 400 zaměstnanců 35 . Skupina GRECO uvítala vypracování směrnic pro dodržování pravidel a ustanovení kontrolorů dodržování předpisů, zdůraznila však, že je nutné objasnit důvěrné poradenství, které mají soudci a státní zástupci k dispozici ve věcech etiky 36 . Zúčastněné strany rovněž uvádějí, že směrnice pro dodržování pravidel stanovila výkonná moc, a nikoli samotná soudní moc 37 , a že nebyl vypracován etický kodex pro správní soudce. Skupina GRECO rovněž podotýká, že Rakousko dosud nezavedlo systém pravidelných hodnocení 38 .

Kvalita

Soudům a státním zastupitelstvím byly přiděleny dodatečné zdroje, problémy však přetrvávají u Spolkového finančního soudu. Po dalších pracovních místech přidělených v roce 2020 byl rozpočet pro soudnictví v roce 2021 opět navýšen, včetně dodatečných finančních prostředků v souvislosti s dopadem pandemie COVID-19 39 , a byl dokončen nábor pracovníků na většinu vytvořených dodatečných pracovních míst 40 . Rakousko vynakládá na systém soudnictví přibližně 0,28 % HDP 41 . Ačkoliv tento vyšší rozpočet reaguje na obavy vyslovené zúčastněnými stranami a ve studii ministerstva spravedlnosti v souvislosti s předchozími škrty v rozpočtu pro systém soudnictví 42 , audit, který Účetní dvůr zveřejnil v lednu 2021 43 , potvrzuje, že u Spolkového finančního soudu přetrvávají problémy v oblasti zdrojů 44 , zejména co se týká velmi nízkého počtu soudních zaměstnanců v porovnání s ostatními soudy 45 (přibližně pouze 0,25 pracovního místa pro soudní zaměstnance na jednoho soudce) a počtu neobsazených pracovních míst pro soudce 46 , přičemž tato situace má za následek rovněž značný počet nahromaděných nevyřízených případů. Účetní dvůr se zabýval řadou doporučení určených Spolkovému finančnímu soudu a ministerstvu financí, včetně doporučení snížit administrativní zátěž soudců, umožnit pokrok při snižování počtu nahromaděných nevyřízených věcí a zkrátit dobu řešení případů 47 .

Zavádějí se změny ke snížení soudních poplatků v určitých oblastech. Jak bylo uvedeno ve zprávě o právním státu pro rok 2020, vysoké soudní poplatky v Rakousku pokládají zúčastněné strany za možnou překážku přístupu ke spravedlnosti 48 . Provádí se řada opatření ke snížení soudních poplatků v určitých oblastech, mimo jiné v případě trestního stíhání zahájeného soukromou žalobou 49 . Ačkoli se v rámci celkové reformy exekučního práva, která byla přijata v dubnu 2021, soudní poplatky zvýšily, byly současně omezeny některé zpoplatněné procesní úkony 50 . Připravují se některá další opatření související se soudními poplatky, například v případě občanskoprávního řízení 51 , v této fázi se však nepředpokládá celkové vyhodnocení systému soudních poplatků 52 . V roce 2020 se v důsledku pandemie COVID-19 příjmy plynoucí ze soudních poplatků snížily a do května 2021 byla dočasně odložena úprava o inflaci, což snížilo jejich podíl v rozpočtu na soudnictví 53 , jenž však přesto zůstává vysoký. Zúčastněné strany poukazují zejména na neexistenci limitu pro soudní poplatky ve věcech s vysokou hodnotou nároku a na automatické úpravy o inflaci jako na potenciální překážky přístupu ke spravedlnosti 54 .

Byly vypracovány nabídky počátečního vzdělávání pro soudce správních soudů. Od roku 2020 nabízí rakouská Akademie pro správní soudnictví 55 vzdělávací program pro nově jmenované soudce správních soudů s moduly týkajícími se vedení řízení, profesní etiky, služebních předpisů pro soudce a digitální justice 56 . Zatímco soudci obecných soudů a státní zástupci absolvují před nástupem do funkce komplexní čtyřletou odbornou přípravu 57 , soudci správních soudů jsou přijímáni po získání předchozí nejméně pětileté právnické praxe 58 . Počáteční vzdělávání nově jmenovaných správních soudců se však podle zákona nevyžaduje 59 , což zúčastněné strany kritizovaly 60 . Dále bylo doporučeno zavést pro všechny soudce a státní zástupce roční program vzdělávání při zaměstnání, který by zahrnoval zejména prvky související s integritou 61 .

Vyvíjí se úsilí o dosažení dalšího pokroku při digitalizaci soudnictví. Celková úroveň digitalizace soudnictví je vysoká s plně zavedenými procesními pravidly pro používání digitálních nástrojů v občanských, trestních a správních věcech 62 a soudy a státní zastupitelství široce využívají digitální a elektronické komunikační nástroje 63 . V občanskoprávních, správních a trestních řízeních jsou velkou měrou dostupná digitální řešení pro zahájení a vedení řízení 64 . Jak již bylo zmíněno ve zprávě o právním státu pro rok 2020 65 , Rakousko pokračuje v provádění projektu nazvaného „Justice 3.0“, který má do roku 2025 zajistit úplný přechod na elektronické spisy. Od června 2021 jsou řízení u 56 soudů, devíti státních zastupitelství a Nejvyššího soudu a Nejvyššího státního zastupitelství plně digitalizována 66 . K dalším plánovaným milníkům patří výhradní používání digitálních spisů na všech státních zastupitelstvích od poloviny roku 2022 a ve všech nových občanskoprávních řízeních od poloviny roku 2023 67 . Nová platforma „JustizOnline“, která byla spuštěna v listopadu 2020, zajišťuje konsolidované místo pro přístup občanů ke službám, jako je podávání elektronických návrhů nebo nahlížení do soudních spisů, a poskytuje uživatelům podporu prostřednictvím chatbotu 68 . Vláda zavádí také nový komplexní digitální systém vykazování výkonnosti s údaji o výkonnosti soudů a státních zastupitelství, který bude veřejně přístupný na platformě JustizOnline 69 . V souvislosti s pandemií COVID-19 byla přijata procesní opatření umožňující používání videokonferenčních systémů v občanských i trestních věcech, jež se mají používat podle systému „semaforu“ 70 .

Efektivnost

Systém soudnictví nadále funguje efektivně a s ohledem na správní věci vykazuje zlepšení 71 . Průměrná doba vyřešení sporných obchodních věcí je i nadále krátká (137 dnů v roce 2019 v porovnání s 138 dny v roce 2018), se stálou mírou vyřešených případů ve výši 100,4 % a s nízkým počtem nevyřízených případů, což prokazuje, že systém soudnictví řídí v tomto ohledu počet případů efektivním způsobem 72 . Co se týká správních věcí, ukazatele efektivity vykazují další zlepšení, zejména co se týká míry vyřešených případů (ve výši 110,7 % v roce 2019 oproti 89,7 % v roce 2018) a počtu nevyřízených případů, který se snížil, je však stále celkově vysoký (0,8 případu na 100 obyvatel v roce 2019 ve srovnání s 0,9 v roce 2018) 73 . Průměrná doba vyřešení správních věcí (440 dnů) je však dosud poměrně dlouhá 74 .

II.Protikorupční rámec

Provádí se národní protikorupční strategie a opatření uvedená v akčním plánu na období 2019–2020. K orgánům zapojeným do boje proti korupci patří Spolkové ministerstvo financí, Ústřední státní zastupitelství pro boj proti hospodářské trestné činnosti a korupci (Wirtschafts- und Korruptionsstaatsanwaltschaft – WKStA), Spolkové ministerstvo vnitra a Spolkový úřad pro boj proti korupci (BAK) a Útvar zpravodajství o kriminalitě (BK). Účetní dvůr je pověřen kontrolou finančního řízení na celostátní a místní úrovni a podáváním příslušných zpráv, včetně aspektů boje proti korupci, jakož i sledování financování politických stran. Právní rámec obsahuje příslušná ustanovení v trestním zákoníku a trestním řádu a zahrnuje zvláštní právní předpisy týkající se korupce 75 . To se týká i případů s účastí zahraničních veřejných činitelů.

Podle názoru odborníků a vedoucích pracovníků podniků je úroveň korupce ve veřejném sektoru i nadále poměrně nízká. V indexu vnímání korupce z roku 2020 organizace Transparency International má Rakousko skóre 76/100 a řadí se na 5. místo v Evropské unii a 15. místo celosvětově 76 . Toto vnímání je relativně stálé 77 v posledních pěti letech 78 .

Provádí se národní protikorupční strategie, během pandemie COVID-19 však byly zaznamenány určité prodlevy. Národní protikorupční strategie 79 byla přijata v roce 2018 a provází ji akční plán přijatý dne 16. ledna 2019, který se vztahuje na roky 2019–2020 80 . Hlavním cílem strategie a akčního plánu na období 2019–2020 je zvýšit a zajistit integritu a transparentnost ve správě, politice a podnikání. Koordinační orgán pro boj proti korupci se rozhodl prodloužit cyklus provádění a revize strategie a příslušného akčního plánu. Zatímco opatření pro rok 2019 byla podle informací provedena, u opatření naplánovaných na rok 2020 došlo k prodlevám, neboť většina z nich se týkala konferencí, schůzek a školení, jež nebylo možné během pandemie COVID-19 uskutečnit 81 . Místo toho však byly zahájeny některé nové činnosti, například individuální poradenství prostřednictvím elektronické pošty a telefonu ohledně dotazů týkajících se dodržování předpisů a integrity, které byly obdrženy od členů sítě pracovníků pro integritu 82 . Síť mimoto během roku 2020 zaznamenala 60% nárůst žádostí veřejných činitelů o členství 83 .

Zintenzivnilo se vyšetřování případů korupce na vysoké úrovni, zatímco jednotliví státní zástupci byli terčem negativních veřejných vyjádření ze strany politiků. Významnou většinu všech vyšetřování ve velkém měřítku v Rakousku vede Ústřední státní zastupitelství pro boj proti hospodářské trestné činnosti a korupci 84 . Po medializovaných politických skandálech zintenzívnilo ústřední státní zastupitelství své vyšetřování případů korupce u vysoce postavených politiků. Státní zástupci pověření některými nejviditelnějšími případy se stali terčem negativních veřejných vyjádření ze strany představitelů vlády 85 , což kritizoval spolkový prezident 86 i soudní sdružení, podle nichž takováto veřejná prohlášení poškozují vnímání nezávislosti soudů u veřejnosti 87 . Spolkový úřad pro boj proti korupci, který provádí policejní vyšetřování a spolupracuje s Ústředním státním zastupitelstvím pro boj proti hospodářské trestné činnosti a korupci, v roce 2020 zaznamenal 32 nových případů údajné korupce. Podle znění legislativního návrhu, který byl předložen k veřejné konzultaci v březnu 2021 88 , již nebudou povoleny prohlídky na místě v prostorách orgánů veřejné správy, přičemž Ústřední státní zastupitelství pro boj proti hospodářské trestné činnosti a korupci bude muset podat žádost o „správní pomoc“ namísto získání dokumentů a důkazů. Státní zastupitelství a zúčastněné strany vyslovily obavy v souvislosti s negativním dopadem tohoto ustanovení na možnost získat důkazy, což by mohlo ovlivnit účinnost vyšetřování korupce 89 . Po přezkumu a analýze všech odpovědí obdržených v rámci veřejných konzultací a odborné schůzky se zúčastněnými stranami předložila vláda revidovaný návrh zákona 90 .

Zatěžující oznamovací povinnosti státních zástupců vedou k prodlevám a mají negativní dopad na účinnost vyšetřování korupce 91 . Státní zástupci Ústředního státního zastupitelství pro boj proti hospodářské trestné činnosti a korupci (WKStA) musí podávat zprávu vrchnímu státnímu zastupitelství ve Vídni tři pracovní dny v předstihu před zahájením procesních úkonů; tato zpřísněná povinnost byla zavedena v roce 2019. WKStA uvedlo, že tyto dodatečné oznamovací povinnosti jsou zatěžující a mohou vést k průtahům ve vyšetřování 92 , neboť zatěžující oznamovací povinnosti se vztahují na přibližně 40 % jeho řízení 93 . Počet zpráv se v minulých letech značně zvýšil (z 1 100 v roce 2017, na 1 957 v roce 2018 a 2 299 v roce 2019) 94 . K řešení těchto záležitostí přijalo ministerstvo spravedlnosti v březnu 2021 novou vyhlášku, která oznamovací povinnosti částečně zmírnila a objasnila, že státní zastupitelství nemusí oznamovat důležité procesní úkony před jejich zahájením. Odpovídající změny zákona o státních zástupcích jsou naplánovány na rok 2021 95 (viz také oddíl I). Nedávno byla vydána revidovaná vyhláška o oznamovacích povinnostech.

Dosud nebyly provedeny reformy, pokud jde o pravidla pro financování politických stran, včetně úlohy Účetního dvora. Jak bylo uvedeno ve zprávě o právním státu pro rok 2020, rakouský Účetní dvůr má omezené kontrolní pravomoci a jedinou vyšetřovací pravomocí, kterou má, je ověření správnosti účetnictví politických stran 96 . V nedávné zprávě kritizoval Účetní dvůr režim dotací pro vzdělávací instituce politických stran zastoupených v parlamentu a doporučil udělit Účetnímu dvoru úplné pravomoci v oblasti kontroly a ukládání sankcí 97 . Ačkoliv se vláda ve vládním programu na období 2020–2024 98 zavázala provést reformy k posílení kontroly financování politických stran, dosud nebyly v tomto ohledu podniknuty žádné konkrétní kroky. Podle zúčastněných stran a Účetního dvora by měly reformy stanovit dodatečné kontrolní a vyšetřovací pravomoci Účetního dvora, který je pověřen sledováním financování politických stran, včetně větší transparentnosti a odpovědnosti v procesu podávání zpráv, jakož i přezkum systému sankcí 99 .

Opatření k účinnému odstranění rizik pro integritu poslanců parlamentu jsou i nadále omezená 100 . Poslanci parlamentu nemají povinnost zveřejňovat svůj majetek, zájmy, dluhy, závazky nebo jakékoli jiné ekonomické zájmy, včetně investic do podniků. V případě dobrovolného zveřejňování majetkových přiznání neexistují mechanismy pro sledování a ukládání sankcí za účelem jejich kontroly 101 . Poslancům parlamentu není mimoto zakázáno mít vedlejší pracovní poměr nebo zastávat vedoucí funkce a funkce v radách. Skupina států proti korupci zřízená Radou Evropy (GRECO) zdůraznila nízkou míru plnění doporučení v Rakousku, pokud jde o předcházení korupci u poslanců parlamentu, soudců a státních zástupců 102 .

Byla zavedena nová opatření k předcházení korupci u státních zaměstnanců a nejvyšších výkonných funkcí. Dne 18. listopadu 2020 schválila Rada ministrů nový kodex chování pro předcházení korupci v rámci veřejné služby 103 . Tento kodex obsahuje pokyny pro zaměstnance a vedoucí pracovníky ve veřejné službě ohledně postupu v případě pokusu o podplácení, darů a pozvánek, whistleblowingu, lobbingu a uvádí rovněž příklady vhodného a nevhodného chování. Kodex poskytuje navíc informace o oznamovacích povinnostech v souvislosti s vedlejším pracovním poměrem a činnostmi sdružení a vysvětluje povinnosti týkající se ochrany údajů a zachování důvěrnosti. Nový Spolkový disciplinární úřad, který oficiálně zahájil činnost dne 1. října 2020, nebo v některých případech společná disciplinární komise zřízená v rámci ředitelství parlamentu jsou příslušné pro přijímání disciplinárních rozhodnutí a rozhodování o pozastavení výkonu funkce spolkových úředníků 104 . Disciplinární opatření, která lze uložit podle disciplinárního řádu vztahujícího se na spolkové úředníky, zahrnují důtky, nízké a vysoké pokuty a propuštění. Co se týká spolkových smluvních zaměstnanců, pro ukládání disciplinárních opatření, jako jsou důtky, ukončení smlouvy a propuštění, je příslušný úřad pro personální záležitosti. Pokud jde o pravidla pro výkon zaměstnání po skončení pracovního poměru pro členy vlády, dne 22. února 2021 byl předložen ministerský návrh, který má pro členy vlády zavést tříleté přechodné období po skončení funkce, než mohou být jmenováni členy nebo náhradníky Ústavního soudu 105 .

Právní předpisy o lobbingu jsou předmětem přezkumu. Jak se uvádělo ve zprávě o právním státu z roku 2020, ačkoliv je zaveden právní rámec pro lobbing, jeho působnost 106 i informace, které jsou veřejně dostupné v rejstříku lobbistů, jsou omezené 107 . Účetní dvůr doporučuje posoudit zákon o lobbingu s cílem uvážit, jak by bylo možné zohlednit komplexněji mezinárodní standardy týkající se lobbingu, včetně zavedení legislativní stopy 108 . Spolkové ministerstvo spravedlnosti zřídilo na podzim 2020 pracovní skupinu, která má posoudit možné zlepšení právního rámce 109 .

Nástroj pro oznamovatele se využívá ve stále větší míře. Rakousko zavedlo v roce 2013 nástroj pro oznamovatele, který provozuje Ústřední státní zastupitelství pro boj proti hospodářské trestné činnosti a korupci. Údaje ze dne 31. prosince 2020 ukazují, že v systému bylo nahlášeno více než 10 945 možných trestných činů. Pouze u velmi malé části bylo zjištěno, že oznámení byla podána bezdůvodně (méně než 5 %). Přibližně 40 % oznámení bylo předáno jiným příslušným orgánům, většinou finančním, za účelem přijetí dalších opatření 110 .

Pandemie COVID-19 měla dopad na preventivní činnosti a v určitých odvětvích zvýšila riziko korupce. Opatření zahrnutá v národní protikorupční strategii bylo možno provést pouze částečně. Například činnosti Spolkového úřadu pro boj proti korupci vykonávané prostřednictvím jeho sítě pracovníků pro integritu nebylo možné provést v plném rozsahu, neboť bylo nutné dočasně pozastavit všechny tradiční formy prezenčního vzdělávání 111 . Předávání znalostí však bylo v rámci sítě pracovníků pro integritu zajištěno prostřednictvím alternativních kanálů (internetové stránky sítě, e-maily, dvoustranné kontakty se členy sítě atd.) Účetní dvůr zahájil v souvislosti s pandemií COVID-19 veřejné audity, které se zaměřily na hlavní oblasti rizik, včetně struktury a finančního rozsahu opatření podpory. Státní zastupitelství vyzdvihla jako oblast se zvláštním rizikem pořizování zdravotnického vybavení a materiálu 112 . Zúčastněné strany upozornily na vysoké částky, které bylo možné vynaložit v rámci zadávacích řízení během nouzového stavu s omezenými požadavky na transparentnost 113 .

III.Pluralita a svoboda sdělovacích prostředků

Svoboda projevu a povinnosti uložené státním orgánům v souvislosti s umožněním přístupu k informacím jsou zakotveny v ústavě. Sekundární právní předpisy zaručují právo novinářů na ochranu důvěrnosti jejich zdrojů 114 a upravují povinnost orgánů zveřejňovat informace pro veřejnost 115 . Regulační orgány pro audiovizuální mediální služby, rakouský úřad pro komunikace (KommAustria) a rakouský regulační orgán pro vysílání a telekomunikace (RTR), byly zřízeny v roce 2001 podle zákona o rakouském úřadu pro komunikace. Zákon o rakouském úřadu pro komunikace 116 byl nedávno pozměněn za účelem provedení směrnice o audiovizuálních mediálních službách 117 .

Regulační orgány pro sdělovací prostředky fungují i nadále nezávisle a mají odpovídající prostředky. Regulační orgány pro audiovizuální mediální služby, rakouský úřad pro komunikace 118 a rakouský regulační orgán pro vysílání a telekomunikace jsou zcela nezávislé na vládě. Změny zákona o rakouském úřadu pro komunikace za účelem provedení směrnice o audiovizuálních mediálních službách vstoupily v platnost dne 1. ledna 2021. Tyto změny zavedly mimo jiné nové úkoly úřadu KommAustria, zejména v oblasti mediální gramotnosti a přístupnosti. Nové zdroje přidělené úřadu se pokládaly za dostatečné s ohledem na jeho nové úkoly 119 . Nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků pro rok 2021 potvrzuje velmi nízké riziko, pokud jde o nezávislost a efektivnost rakouských orgánů pro sdělovací prostředky 120 .

Jsou zavedena zvláštní pravidla týkající se transparentnosti vlastnictví sdělovacích prostředků, v praxi však nemusí být identifikace konečných vlastníků vždy snadná. Rakouský zákon o sdělovacích prostředcích 121 obsahuje podrobná ustanovení, která ukládají povinnost zveřejňovat vlastnictví v odvětví zpravodajských médií 122 . Nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků pro rok 2021 však u ukazatele týkajícího se transparentnosti vlastnictví sdělovacích prostředků udává střední míru rizika a uvádí, že informace o konečných vlastnických strukturách nejsou obecně přístupné, což je částečně zapříčiněno použitou právní formulací, kterou lze vykládat v tom smyslu, že omezuje požadavky týkající se zveřejňování na 100% podíly ve sdělovacích prostředcích 123 . Zúčastněné strany zmiňovaly jako problémy spojené s transparentností složité vlastnické struktury u mediálních skupin 124 . Koncentrace zpravodajských médií je v Rakousku udávaná jako vysoká, zejména kvůli vysoké koncentraci v různých dílčích odvětvích sdělovacích prostředků 125 .

Sdělovacím prostředkům jsou přidělovány vysoké objemy státní reklamy v situaci, kdy přetrvávají obavy ohledně transparentnosti a spravedlnosti přidělení. Přidělení státní reklamy se řídí spolkovým ústavním zákonem o spolupráci se sdělovacími prostředky a financování sdělovacích prostředků, jakož i zákonem o transparentnosti ve spolupráci se sdělovacími prostředky a ve financování sdělovacích prostředků 126 . Obavy byly vysloveny v souvislosti s vysokými částkami (223 milionů EUR 127 ) vynakládanými v Rakousku na státní reklamu, které (jak se zdá) rostou 128 . Reklama je přidělována podle kritérií založených na mediálním pokrytí a nákladu, a to podle údajů z předchozího roku 129 . Podle zákona o transparentnosti sdělovacích prostředků z roku 2012 musí vláda, orgány veřejné správy a státní podniky zveřejnit svou spolupráci s konkrétním vlastníkem sdělovacích prostředků v případě částky vyšší než 5 000 EUR za čtvrtletí. Podle zjištění uvedených ve zprávě Účetního dvora není kvůli této prahové hodnotě zveřejněna minimálně třetina smluv o státní reklamě 130 . Řada zúčastněných stran a studie 131 vyslovily obavy týkající se transparentnosti a spravedlnosti při tomto zadávání reklamy a poukázaly na značný nesoulad mezi oficiálními dotacemi a rozdělenými objemy státní reklamy a na riziko využívání zadávání státní reklamy k vyvíjení politického vlivu 132 . Přetrvávají obavy ohledně záruk pro redakční nezávislost 133 a zúčastněné strany rovněž uvedly, že kritéria pro přidělování založená na pokrytí a nákladu nezohledňují dostatečně pluralitu sdělovacích prostředků 134 . V rámci nástroje pro sledování plurality sdělovacích prostředků pro rok 2021 se mělo za to, že státní regulace zdrojů a podpory pro odvětví sdělovacích prostředků představuje střední riziko 135 .

Veřejná finanční podpora vyčleněná pro odvětví sdělovacích prostředků se považovala za účinnou při nahrazování nižších příjmů kvůli pandemii, panují však obavy ohledně spravedlivého rozdělení. V roce 2020 činily řádné státní dotace pro sdělovací prostředky přibližně 49 milionů EUR a mimořádné dotace kvůli pandemii COVID-19 dosáhly přibližně 35 milionů EUR 136 . Pravidla pro rozdělování přímých i nepřímých dotací se jako taková zdají být transparentní 137 . Podle nástroje pro sledování plurality sdělovacích prostředků pro rok 2021 se však zdá, že ze státních dotací nepřiměřeně profitují bulvární noviny s velkým nákladem, včetně zvláštních dotací udělených odvětví sdělovacích prostředků kvůli pandemii COVID-19 138 .

Vláda navrhla reformu právních předpisů týkajících se svobody přístupu k informacím. Jak již bylo zmíněno ve zprávě o právním státu pro rok 2020 139 , povinnost poskytovat informace je zakotvena v ústavě a upřesněna ve spolkovém zákoně a v zemských zákonech, v Rakousku však neexistuje obecné právo na přístup k dokumentům. V praxi mimoto existují omezení týkající se přístupu k informacím kvůli povinnosti mlčenlivosti stanovené v ústavě, šestiměsíční lhůtě orgánů veřejné správy pro formální zamítnutí žádostí (poté, co je neformálně odmítnou do osmi týdnů) a rovněž zdlouhavým soudním řízením ve věcech týkajících se přístupu k informacím. V únoru 2021 navrhla vláda zákon o „svobodě informací“ jako součást většího souboru opatření týkajících se transparentnosti, který by systém reformoval a přiznal všem občanům ústavní právo na obdržení informací 140 . Návrh byl zveřejněn za účelem veřejné konzultace do dubna 2021 141 . Ačkoliv se uznávají určitá zlepšení, pokud jde o zajištění přístupu k dokumentům v kratších lhůtách, zúčastněné strany z odvětví sdělovacích prostředků a občanské společnosti poukázaly na nedostatky v návrhu zákona, zejména co se týká neexistence nezávislého orgánu dohledu a aspektů souvisejících s vymáháním zákona v praxi 142 .

Rakousko učinilo kroky ke zlepšení ochrany novinářů během demonstrací, toto povolání však nadále čelí vyhrůžkám a obtěžování na internetu. V rakouských právních předpisech neexistují zvláštní ustanovení o bezpečnosti novinářů. Od října 2020 vydala platforma Rady Evropy pro podporu ochrany žurnalistiky a bezpečnosti novinářů jedno nové upozornění týkající se útoků proti novinářům během protestů 143 . U ukazatele týkajícího se novinářského povolání, standardů a ochrany novinářů hodnotí nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků pro rok 2021 riziko jako nízké. Jak však uvedly nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků pro rok 2021 a vnitrostátní zúčastněné strany 144 , zatímco obecné standardy novinářského povolání jsou dobré, bezpečnost novinářů je stále více ohrožena, zejména v důsledku obtěžování na internetu a zastrašování. Zúčastněné strany upozorňovaly na rostoucí vyhrožování žalobou podanou na novináře, přičemž se soudní řízení údajně využívají k zastrašování novinářů, což bylo označeno jako obzvláštní problém v případě novinářů na volné noze 145 . Stížnosti na útoky proti novinářům během demonstrací proti opatřením přijatým v souvislosti s koronavirem vedly k vytvoření zvláštní policejní složky na ochranu novinářů během protestů 146 .

IV.Další institucionální otázky týkající se systému brzd a protivah

Rakousko je federální stát s dvoukomorovým parlamentem, který se skládá z Národní rady („Nationalrat“) a Spolkové rady („Bundesrat“). Legislativní návrhy mohou být předloženy vládou, členy obou komor parlamentu nebo prostřednictvím občanské iniciativy 147 . Ústavní soud provádí následný přezkum ústavnosti právních předpisů, což je možné jak v konkrétních případech 148 , tak jako abstraktní přezkoumání zákona na základě výzvy spolkové nebo zemské vlády nebo jedné třetiny členů některé z parlamentních komor. K dodržování základních práv v různých oblastech přispívá několik různých úřadů veřejného ochránce práv 149 .

Podnikají se kroky ke zlepšení účasti občanů a zúčastněných stran na tvorbě politik. V prosinci 2020 představilo ministerstvo umění, kultury, veřejné služby a sportu Zelenou knihu o zapojení veřejnosti v digitální éře 150 , která byla vypracována v rámci participativního procesu za účasti odborníků z různých odvětví a občanské společnosti a která stanoví komplexní přístup a nové standardy pro integrační zapojení veřejnosti – občanů i zúčastněných stran – do procesů tvorby politik v digitálním kontextu. Jedná se o první fázi projektu, který předpokládá vypracování nové příručky týkající se zapojení veřejnosti v digitální éře, jakož i vytvoření zvláštních internetových stránek do roku 2023 151 . Co se týká konzultací se zúčastněnými stranami ohledně legislativních návrhů, dohoda všech politických stran v Národní radě, která byla přijata dne 26. března 2021 152 , předpokládá, že všechny legislativní iniciativy, včetně iniciativ předložených poslanci Národní rady a Spolkové rady, jsou dostupné pro veřejné konzultace po dobu, kdy je návrh projednáván v parlamentu 153 . Dosud je však zaveden obecný právní rámec pro veřejné konzultace se stanovenými lhůtami před projednáním návrhu v parlamentu 154 , což podle zúčastněných stran znamená, že v praxi může být období konzultací kratší, než je doporučeno 155 . Současná neexistence komplexních právních předpisů o přístupu k informacím (viz oddíl III) je zúčastněnými stranami zdůrazňována rovněž jako překážka transparentnosti legislativního procesu 156 .

Rámec pro přijímání opatření v souvislosti s pandemií COVID-19 byl několikrát pozměněn, přičemž od podzimu 2020 hraje parlament větší roli. Opatření v souvislosti s pandemií COVID-19 byla přijímána na základě zvláštního „zákona o opatřeních souvisejících s pandemií COVID-19“, který byl přijat v březnu 2020 a následně několikrát pozměněn, zpravidla zrychleným postupem 157 . Tento zákon uděluje ministru zdravotnictví pravomoc přijímat nařízení v souvislosti s pandemií COVID-19. V září 2020 byly provedeny změny k posílení parlamentní kontroly nad nařízeními s požadavkem, aby byla restriktivnější nařízení před vstupem v platnost potvrzena hlavním výborem Národní rady a aby byla časově omezená 158 . Zákon uložil rovněž povinnost konzultovat ohledně nařízení nově založenou „komisi pro koronavirus“ (složenou ze zástupců ministerstev, spolkových zemí a odborníků na veřejné zdraví) 159 . Parlament celkově fungoval i nadále podle běžných postupů bez zvláštních opatření s ohledem na pandemii COVID-19 160 , často však jednal zrychleným postupem, kdy byly legislativní návrhy předkládány poslanci parlamentu, aby bylo možné přeskočit konzultační postup 161 .

Ústavní soud hraje v systému brzd a protivah důležitou úlohu a přezkoumává opatření přijatá v souvislosti s pandemií COVID-19. Po několika důležitých rozsudcích vynesených v červenci 2020 162 vydával Ústavní soud nadále rozhodnutí týkající se opatření přijatých v souvislosti s pandemií COVID-19 a pokládal řadu vládních nařízení za protiprávní 163 . Ústavní soud konkrétně v několika případech konstatoval, že příslušné ministerstvo nezdokumentovalo dostatečně odůvodnění nezbytnosti opatření 164 . Vláda v reakci na tyto rozsudky vložila písemné zdůvodnění do samotných nařízení, včetně vědeckého základu a právního odůvodnění 165 . Ústavní soud hrál důležitou úlohu také při potvrzení práva vyšetřovacích výborů v parlamentu na přístup k dokumentům 166 . V květnu 2021 požádal spolkového prezidenta o výkon rozhodnutí ve věci, kdy příslušný ministr neposkytl vyšetřovacímu výboru potřebné informace, ačkoli mu Ústavní soud uložil povinnost tyto informace sdělit 167 .

Úřad veřejného ochránce práv, který se nyní připravuje na opětovnou akreditaci, hrál v souvislosti s pandemií COVID-19 důležitou úlohu. Úřad veřejného ochránce práv funguje jako národní instituce pro lidská práva a v roce 2011 byl naposledy znovu akreditován se statusem B Globální aliancí národních institucí pro lidská práva (GANHRI) 168 . Nyní hodlá požádat na podzim 2021 nebo na jaře 2022 o opětovnou akreditaci a získat status A 169 , a to vzhledem k tomu, že jeho mandát byl od poslední akreditace několikrát rozšířen 170 . Úřad veřejného ochránce práv hrál aktivní roli v souvislosti s pandemií COVID-19 a věnoval dopadu onemocnění COVID-19 na řádnou správu a lidská zpráva dodatečnou třetí část své výroční zprávy, která byla zveřejněna dne 12. května 2021 171 . Ve zprávě je vyzdvižena zejména skutečnost, že mnoho opatření souvisejících s pandemií COVID-19 bylo přijato ve velmi krátké lhůtě, kdy chyběla předvídatelnost a kritéria, zejména v případě opatření, která omezovala základní práva 172 .

Vláda vyvíjela úsilí o další rozvoj dialogu s organizacemi občanské společnosti, a zejména je zapojila do přípravy opatření na podporu občanské společnosti během pandemie COVID-19. Vláda učinila řadu kroků pro lepší zapojení občanské společnosti, zejména co se týká fondu s částkou ve výši 700 milionů EUR na podporu neziskových organizací, který byl vytvořen s cílem pomoci tomuto sektoru vypořádat se s dopady pandemie COVID-19 173 . Tento fond byl zřízen po konzultaci s dotčenými organizacemi, které se domnívají, že tento postup může sloužit jako příklad pro budoucí spolupráci mezi vládou a občanskou společností 174 . V Rakousku se prostor občanské společnosti nyní znovu pokládá za „otevřený“ 175 . Zúčastněné strany však kritizovaly návrh právních předpisů týkajících se boje proti terorismu, který byl v parlamentu předložen v květnu 2021 176 , kvůli jeho možnému dopadu na svobodu sdružování 177 . Organizace občanské společnosti se rovněž i nadále domnívají, že pravidla týkající se statusu subjektu osvobozeného od daně pro dary jsou pro některé aktéry občanské společnosti problematická 178 . Vláda se zavázala zřídit zvláštní pracovní skupinu, která má přezkoumat daňový rámec pro neziskové organizace, ačkoliv tento proces byl kvůli pandemii COVID-19 zastaven 179 .

Příloha I: Seznam zdrojů v abecedním pořadí*

* Seznam příspěvků přijatých v rámci konzultace ke zprávě o právním státu pro rok 2021 je k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/info/policies/justice-and-fundamental-rights/upholding-rule-law/rule-law/rule-law-mechanism/2021-rule-law-report-targeted-stakeholder-consultation

Asociace správních soudců (2021), příspěvek rakouské Asociace správních soudců ke zprávě o právním státu pro rok 2021.

Asociace správních soudců, Agenda pro správní soudnictví na rok 2022.

Rakouská Akademie pro správní soudnictví (2020), Vstupní fáze pro nově jmenované soudce ( https://www.jku.at/fileadmin/gruppen/326/Einstiegsphase_2020_A4_FIN_2.pdf ).

Rakouská advokátní komora (2021), příspěvek Rakouské advokátní komory ke zprávě o právním státu pro rok 2021. 

Rakouská vláda (2018), národní protikorupční strategie ( https://www.bak.gv.at/301/praevention_edukation/anti_korruptionsstrategie/files/NAKS_Web.pdf ).

Rakouská vláda (2020), příspěvek Rakouska ke zprávě o právním státu pro rok 2021.

Rakouská vláda (2021), příspěvek Rakouska ke zprávě o právním státu pro rok 2021.

Rakouská vláda, vládní program na období 2020–2024 ( https://www.bundeskanzleramt.gv.at/en/federal-chancellery/the-austrian-federal-government/government-documents.html )

Rakouská vláda, tisková zpráva ze dne 13. dubna 2021, Konstruktiver Austausch zu Amtshilfe und Korruptionsermittlung ( https://www.bmj.gv.at/ministerium/presse/pressmitteilungen-2021/Konstruktiver-Austausch-zu-Amtshilfe-und-Korruptionsermittlung.html ).

Rakouský spolkový prezident (2021), prohlášení při příležitosti sdělení Ústavního soudu (Stellungnahme anlässlich einer Mitteilung des VfGH) ( https://www.bundespraesident.at/aktuelles/detail/stellungnahme-anlaesslich-einer-mitteilung-des-vfgh ).

Rakouský parlament, „Justizministerin Zadić kündigt Evaluierung des Lobbying-Gesetzes an“, č. 997, 6. října 2020 ( https://www.parlament.gv.at/PAKT/PR/JAHR_2020/PK0997/index.shtml ).

Rakouský parlament, Bericht des Rechnungshofes betreffend Lobbying- und Interessenvertretungs-Register – Reihe BUND 2019/45 (III-65 d.B.) ( https://www.parlament.gv.at/PAKT/VHG/XXVII/III/III_00065/index.shtml ).

CCJE (2013), Magna Charta soudců.

Stanovisko CCJE č. 19 (2016) o úloze předsedů soudů.

Stanovisko CCJE č. 4 (2003) o vhodném počátečním vzdělávání a vzdělávání při zaměstnání pro soudce na vnitrostátní a evropské úrovni.

CEPEJ (2021), Studie o fungování soudních systémů v členských státech EU.

Rozsudek Soudního dvora EU ze dne 20. dubna 2021 ve věci Repubblika, C‑896/19, ECLI:EU:C:2021:311

Ústavní soud (2021), Unterlagen BKA U-Ausschuss – Der Österreichische Verfassungsgerichtshof ( https://www.vfgh.gv.at/medien/Unterlagen_Ibiza_U-Ausschuss.php ).

Ústavní soud (2021), VfGH beantragt beim Bundespräsidenten Exekution einer Entscheidung betreffend Dateien des BMF. ( https://www.vfgh.gv.at/medien/Exekution_BMF.php ).  

Rada Evropy: Výbor ministrů (2000), doporučení CM/Rec(2000)19 Výboru ministrů členským státům o úloze veřejné žaloby v systému trestní justice.

Rada Evropy: Výbor ministrů (2010), doporučení CM/Rec(2010)12 Výboru ministrů členským státům o soudcích: nezávislost, efektivnost a odpovědnost.

Rada Evropy: Benátská komise (2010), Zpráva o evropských standardech, pokud jde o nezávislost soudního systému: Část II – Státní zastupitelství, CDL-AD(2010)040-e.

Účetní dvůr (2015), Sonderaufgaben des RH nach den Medientransparenzgesetzen ( https://www.rechnungshof.gv.at/rh/home/home_1/Sonderaufgaben_nach_Medientransparenzgesetz.pdf ).

Účetní dvůr (2019), zpráva o akademiích politických stran (Bildungseinrichtungen der politischen Parteien –) ( https://www.rechnungshof.gv.at/rh/home/home/All_Teil_Parteienakademien.pdf ).

Účetní dvůr (2021), Spolkový finanční soud (Bundesfinanzgericht) ( https://www.rechnungshof.gv.at/rh/home/home/Bund_2021_1_Bundesfinanzgericht.pdf ).

Der Standard (2020), Veřejný sektor vydal na reklamu v „Krone“, „Österreich“/„Oe24“, „Heute“ 58 milionů (Öffentliche Hand warb 2020 um 58 Millionen in „Krone“, „Österreich“/„Oe24“, „Heute“) (https://www.derstandard.de/story/2000125181965/oeffentliche-hand-inserierte-2020um-58-millionen-in-krone-oesterreichoe24-heute).

Der Standard (2021), Předsedkyně Sdružení soudců Matejka: Útoky na soudnictví často překračují hranice (Richterpräsidentin Matejka- Angriffe of Justiz sehr often grenzüberschreitened) ( https://www.derstandard.at/story/2000126684223/richterpraesidentin-matejka-angriffe-auf-justiz-sehr-oft-grenzueberschreitend ).

Der Standard (2021), dopis spolkového kancléře pro WKStA, ( https://images.derstandard.at/2021/02/21/Schreiben-des-Bundeskanzlers-als-PDF-Datei.pdf ).

Der Standard (2021), Rozhořčení v justici kvůli útokům kancléře na státní zástupce pověřené vyšetřováním korupce (Empörung in der Justiz über Angriffe des Kanzlers auf Korruptionsankläger) ( https://www.derstandard.at/story/2000124214218/empoerung-in-der-justiz-ueber-angriffe-des-kanzlers-auf-korruptionsanklaeger ).

Rakouská vláda (2021), příspěvek organizace Dokustelle Österreich ke zprávě o právním státu pro rok 2021.

Evropská komise (2019), bleskový průzkum Eurobarometr 482: Postoje podniků ke korupci v EU.

Evropská komise (2020), zpráva o právním státu pro rok 2020, kapitola o stavu právního státu v Rakousku. 

Evropská komise (2020), zvláštní Eurobarometr 502: Korupce.

Evropská komise (2021), srovnávací přehled EU o soudnictví z roku 2021.

Evropská síť vnitrostátních institucí pro lidská práva (2021), příspěvek ke zprávě o právním státu pro rok 2021.

Forum Informationsfreiheit (2021), příspěvek organizace Forum Informationsfreiheit ke zprávě o právním státu pro rok 2021.

GRECO (2020), čtvrté kolo hodnocení – průběžná zpráva o plnění doporučení v Rakousku zaměřená na předcházení korupci ve vztahu k poslancům parlamentu, soudcům a státním zástupcům.

IGO (2020), prohlášení ( https://buendnis-gemeinnuetzigkeit.at/wp-content/uploads/2020/08/PA-2020-07-02-final.pdf ).

Sdružení soudců a Svaz soudců a státních zástupců, Zdroje pro právní stát.

Kaltenbrunner, A. (2020), Scheinbar transparent: Analyse der Medienkooperationen der österreichischen Bundesministerien mit österreichischen Tageszeitungen 2018/2019 ( http://www.mhw.at/cgi-bin/file.pl?id=529 ).

Kurier (2020), „Nedostatky“ státních zástupců pověřených vyšetřováním korupce – Kurz svolává kulatý stůl („Defizite“ bei Korruptionsbekämpfern: Kurz ruft zu Rundem Tisch.) ( https://kurier.at/politik/inland/defizite-bei-korruptionsbekaempfern-kurz-ruft-zu-rundem-tisch/400746720 ).

Ministerstvo umění, kultury, veřejné služby a sportu, Zelená kniha o zapojení v digitální éře (Grünbuch: Partizipation im digitalen Zeitalter) ( https://www.oeffentlicherdienst.gv.at/verwaltungsinnovation/oeffentlichkeitsbeteiligung/201103_Partizipation_Gruenbuch_A4_BF.pdf?7vj62a ).

Ministerstvo umění, kultury, veřejné služby a sportu, Zapojení veřejnosti (Öffentlichkeitsbeteiligung) ( https://www.oeffentlicherdienst.gv.at/verwaltungsinnovation/oeffentlichkeitsbeteiligung/index.html ).

Ministerstvo vnitra, Policie zavádí úředníka pro styk se sdělovacími prostředky („Nehammer: Polizei implementiert „Medienkontaktbeamte“ bei Demos“) ( https://www.bmi.gv.at/news.aspx?id=4E46696F4950636869674D3D ).

Národní rada (2021), Nationalrat beschließt umfassende Reform des Exekutionsrechts ( https://www.parlament.gv.at/PAKT/PR/JAHR_2021/PK0480/index.shtml ).

Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (2021), dotazník o dopadu pandemie CPVID-19 na výkon spravedlnosti a svobodný a nezávislý výkon právnického povolání.

Press Club Concordia, Concordia-Stellungnahme zu 210 Millionen Medialeistungen ( https://concordia.at/concordia-stellungnahme-zu-210-millionen-medialeistungen/ ).

Press Club Concordia, stanoviska k mediální politice, Stellungnahmen & Positionen ( https://concordia.at/stellungnahmen-und-positionen/ ).

Sdružení státních zástupců (2021), Nejvyšší státní zástupce – předpoklady nezávislého vedoucího státního zastupitelství nesoucího odpovědnost za pokyny ( https://staatsanwaelte.at/wp-content/uploads/2021/02/Positionspapier-Generalstaatsanwalt.pdf ).

Sdružení státních zástupců (2021), Nejvyšší státní zástupce pouze s dodržením oddělení pravomocí ( https://staatsanwaelte.at/generalstaatsanwalt-nur-unter-einhaltung-der-gewaltentrennung/ ).

Nejvyšší soud (2021), příspěvek rakouského Nejvyššího soudu ke zprávě o právním státu pro rok 2021.

Transparency International (2021), index vnímání korupce pro rok 2020 ( https://www.transparency.org/en/cpi/2020/index/nzl#).

UNDOC (2014), závěrečná zpráva o návštěvě Rakouska ( https://www.unodc.org/documents/treaties/UNCAC/CountryVisitFinalReports/2014_08_26_Austria_Final_Country_Report.pdf ).

Příloha II: Návštěva Rakouska

Útvary Komise uspořádaly v dubnu 2021 virtuální jednání s těmito účastníky:

·Asociace správních soudců

·Sdružení soudců

·Sdružení státních zástupců

·Advokátní komora

·Ústavní soud

·Rada pro pokyny (Weisungsrat)

·Účetní dvůr

·Spolkový úřad pro boj proti korupci

·Úřad spolkového kancléře

·Forum Informationsfreiheit

·Interessensvertretung Gemeinnütziger Organisationen

·orgán pro sdělovací prostředky

·Ministerstvo spravedlnosti

·Úřad veřejného ochránce práv

·Ředitelství parlamentu

·Press Club Concordia

·Tisková rada

·Vrchní státní zastupitelství ve Vídni

·Specializované státní zastupitelství pro boj proti hospodářské trestné činnosti a korupci

·Nejvyšší správní soud

·Nejvyšší soud

* Komise se rovněž na řadě horizontálních jednání setkala s těmito organizacemi:

·Amnesty International

·Centrum pro reprodukční práva

·CIVICUS

·Unie pro občanské svobody v Evropě

·Civil Society Europe

·Konference evropských církví

·EuroCommerce

·Evropské středisko pro právní záležitosti neziskového sektoru

·Evropské středisko pro svobodu tisku a sdělovacích prostředků

·Evropské občanské fórum

·Evropská federace novinářů

·Evropské partnerství pro demokracii

·Evropské fórum mládeže

·organizace Front Line Defenders

·nadace Human Rights House Foundation

·organizace Human Rights Watch

·evropská pobočka Mezinárodní asociace leseb a gayů (ILGA-Europe)

·Mezinárodní výbor právníků

·Mezinárodní federace pro lidská práva

·Evropská síť Mezinárodní federace pro plánované rodičovství (IPPF EN)

·Mezinárodní tiskový institut

·Nizozemský helsinský výbor

·Institut evropské politiky nadace Open Society

·organizace Philanthropy Advocacy

·organizace Protection International

·Reportéři bez hranic

·organizace Transparency International EU

(1)    Některé z okresních a zemských soudů jsou specializované soudy. Tato struktura nemusí nutně odpovídat odvolacím instancím. Viz CEPEJ (2021), studie o fungování soudních systémů v členských státech EU.

(2)      Senáty pro personální záležitosti existují u zemských a vyšších zemských soudů, Nejvyššího soudu a správních soudů a jsou zodpovědné také za návrhy pro nižší soudy. Senáty pro personální záležitosti sestávají z předsedy, místopředsedy a tří až pěti dalších členů soudu, kteří jsou voleni svými kolegy. Ústava, čl. 87 odst. 2–3 a služební zákon pro soudce a státní zástupce, § 25 až § 49.

(3)      Nežli se stanou soudci obecného soudu, musí kandidáti nejprve požádat o pracovní místo justičního čekatele a absolvovat stáž (obvykle čtyři roky). Justiční čekatelé jsou jmenováni výkonnou mocí na doporučení předsedy vyššího zemského soudu. Po dokončení stáže mohou žádat o volné pracovní místo v souladu s výše popsaným postupem. Služební zákon pro soudce a státní zástupce, § 1 až § 24.

(4)      Zákon o státních zástupcích, § 8, § 8a, § 29 – § 31.

(5)      Advokátní kodex, kapitoly III a V.

(6)      Obrázky 48 a 50, srovnávací přehled EU o soudnictví za rok 2021. Úroveň vnímané nezávislosti soudů je rozdělena do těchto kategorií: velmi nízká (méně než 30 % respondentů vnímá soudní nezávislost jako „poměrně dobrou“ nebo „velmi dobrou“); nízká (mezi 30 až 39 %); průměrná (mezi 40 až 59 %); vysoká (mezi 60 až 75 %) a velmi vysoká (více než 75 %).

(7)      Příspěvek Rakouska ke zprávě o právním státu pro rok 2021, s. 3.

(8)      Zpráva o právním státu pro rok 2020, kapitola o stavu právního státu v Rakousku, s. 3–4, a zejména: Sdružení soudců a Unie soudců a státních zástupců, Zdroje pro právní stát, s. 10–11 a Sdružení státních zástupců, Požadavky státního zastupitelství, s. 7.

(9)      Zúčastněné strany uváděly zejména riziko možného politického vlivu ve vnímání veřejnosti. Zpráva o právním státu pro rok 2020, kapitola o stavu právního státu v Rakousku, s. 3–4.

(10)      Sdružení státních zástupců konkrétně zdůrazňuje, že by nezávislost měla být zaručena postupem jmenování (s návrhem předloženým výběrovou komisí, kterou tvoří členové soudní moci), kritérii způsobilosti, délkou mandátu s nemožností jeho prodloužení a vhodnými mechanismy odpovědnosti, jež vylučují politický vliv. Sdružení státních zástupců (2021), Nejvyšší státní zástupce – předpoklady nezávislého vedoucího státního zastupitelství nesoucího odpovědnost za pokyny. Vysloveny byly rovněž obavy ohledně rozsahu pravomocí v oblasti parlamentního dohledu na státní zastupitelství, přičemž se zdůrazňovalo, že by se neměly vztahovat na probíhající vyšetřování. Sdružení státních zástupců (2021), Nejvyšší státní zástupce pouze s dodržením oddělení pravomocí.

(11)      Viz zejména doporučení CM/Rec(2000)19 Výboru ministrů Rady Evropy o úloze veřejné žaloby v systému trestní justice a Benátská komise (2010), CDL-AD(2010)040-e, Zpráva o evropských standardech, pokud jde o nezávislost soudního systému: Část II – Státní zastupitelství.

(12)      Zpráva o právním státu pro rok 2020, kapitola o stavu právního státu v Rakousku, s. 4.

(13)      V tomto ohledu viz Benátská komise (2010), CDL-AD(2010)040-e, Zpráva o evropských standardech, pokud jde o nezávislost soudního systému: Část II – Státní zastupitelství, body 28, 30–31; viz také zpráva o právním státu pro rok 2020, kapitola o stavu právního státu v Rakousku, s. 4.

(14)      Příspěvek Rakouska ke zprávě o právním státu pro rok 2021, s. 3.

(15)      Vyhláška ze dne 12. června 2021 o nové úpravě oznamovacích povinností státních zástupců (Erlass vom 12. Juni 2021 über die Neuregelung der staatsanwaltschaftlichen Berichtspflichten).

(16)      V současnosti se oznamovací povinnosti vztahují přibližně na 40 % případů WKStA. Oznamovacím povinnostem v současné době podléhají případy veřejného zájmu kvůli povaze dotyčného trestného činu či dotčené osobě nebo kvůli sporné základní právní otázce, jež nebyla dosud vyřešena. Zákon o státních zástupcích (Staatsanwaltschaftsgesetz), § 8.

(17)      Informace získané od ministerstva spravedlnosti v souvislosti s návštěvou Rakouska.

(18)      Rada pro pokyny(„Weisungsrat“) je nezávislý poradní orgán pro směrnice ministra, který je pověřen poskytnutím nezávazného stanoviska ke všem pokynům v jednotlivých případech (jakož i k určitým jiným druhům pokynů) před tím, než jsou vydány. Zákon o státních zástupcích (Staatsanwaltschaftsgesetz), § 29 b–c.

(19)      Viz poznámka pod čarou 2.

(20)      Podle vlády se toto vyžaduje jak v případě nedodržení navrhovaného pořadí, tak v případě, kdy je vybrán kandidát, který není uveden na seznamu. Služební zákon pro soudce a státní zástupce (Richter und Staatsanwaltsdienstgesetz), § 33a.

(21)      Služební zákon pro soudce a státní zástupce (Richter und Staatsanwaltsdienstgesetz), § 180.

(22)      Čtvrté kolo hodnocení GRECO – doporučení xi (v době přijetí zprávy skupiny GRECO nebyly změny dosud schváleny). Viz také doporučení CM/Rec(2010)12 Výboru ministrů členským státům o soudcích: nezávislost, efektivnost a odpovědnost, bod 47. V této souvislosti viz také rozsudek Soudního dvora EU ze dne 20. dubna 2021 ve věci Repubblika, C‑896/19, ECLI:EU:C:2021:311, bod 71.

(23)      Čtvrté kolo hodnocení GRECO – průběžná zpráva o plnění doporučení, doporučení x, body 27–32. Sdružení soudců a Unie soudců a státních zástupců, Zdroje pro právní stát, s. 10–11; Asociace správních soudců, Agenda pro správní soudnictví na rok 2022, s. 3–5.

(24)      Nejvyšší soud se domnívá, že to je v rozporu s požadavky rakouské ústavy, ačkoli v roce 1979 Ústavní soud konstatoval, že to je slučitelné s ústavou, a to vzhledem k dlouhodobým historickým tradicím, přičemž tento názor je předmětem diskuse v rámci právní nauky. Příspěvek rakouského Nejvyššího soudu ke zprávě o právním státu pro rok 2021. Viz v této souvislosti doporučení CM/Rec(2010)12 Výboru ministrů členským státům o soudcích: nezávislost, efektivnost a odpovědnost, bod 47 a stanovisko CCJE č. 19 (2016) o úloze předsedů soudů, bod 38: „postupy pro jmenování předsedů soudů by měly probíhat stejným způsobem jako postupy pro výběr a jmenování soudců“.

(25)      Zpráva o právním státu pro rok 2020, kapitola o stavu právního státu v Rakousku, s. 2–3.

(26)      Tamtéž.

(27)      Čtvrté kolo hodnocení GRECO – průběžná zpráva o plnění doporučení, doporučení x a xi, body 27–37.

(28)      Příspěvek Asociace rakouských správních soudců ke zprávě o právním státu pro rok 2021.

(29)      Stanovisko CCJE č. 19 (2016) o úloze předsedů soudů, bod 38 a doporučení Rec(2010)12 Výboru ministrů Rady Evropy, bod 47.

(30)      Příspěvek Rakouska ke zprávě o právním státu pro rok 2020, s. 20–22 a písemný příspěvek ministra spravedlnosti v souvislosti s návštěvou země. Viz také zpráva o právním státu pro rok 2020, kapitola o stavu právního státu v Rakousku, s. 3, poznámky pod čarou 10 a 11.

(31)      Čtvrté kolo hodnocení GRECO – průběžná zpráva o plnění doporučení, doporučení ix; Asociace správních soudců, Agenda pro správní soudnictví na rok 2022, s. 3–5. Příspěvek Asociace správních soudců ke zprávě o právním státu pro rok 2021.

(32)      Jelikož předsedové a místopředsedové správních soudů nemusí být voleni z ustanovených správních soudců, může jmenování předsedy soudu znamenat zároveň jmenování soudce. Doporučení CM/Rec(2010)12 Výboru ministrů členským státům o soudcích: nezávislost, efektivnost a odpovědnost, bod 47.

(33)      Tyto směrnice se týkají jak zaměstnanců ministerstva spravedlnosti, tak soudů, státních zastupitelství a vězeňské služby a jsou k dispozici na internetu na adrese: https://www.justiz.gv.at/home/justiz/compliance~79b.de.html

(34)      Příspěvek Rakouska ke zprávě o právním státu pro rok 2021, s. 17.

(35)      Příspěvek Rakouska ke zprávě o právním státu pro rok 2021, s. 16–17.

(36)      Čtvrté kolo hodnocení GRECO – průběžná zpráva o plnění doporučení, doporučení xiv a xviii, body 45–46 a 64–65.

(37)      Příspěvek Asociace rakouských správních soudců ke zprávě o právním státu pro rok 2021.

(38)      Čtvrté kolo hodnocení GRECO – průběžná zpráva o plnění doporučení, doporučení xii. Viz v této souvislosti rovněž doporučení CM/Rec(2010)12 Výboru ministrů členským státům o soudcích: nezávislost, efektivnost a odpovědnost, bod 58.

(39)      Pro rok 2021 byla přidána částka ve výši 65,763 milionu EUR (včetně vězeňství) (to zahrnuje částku ve výši 4,439 milionu EUR přidělenou v souvislosti s pandemií COVID-19). Příspěvek Rakouska ke zprávě o právním státu pro rok 2021, s. 7.

(40)      V roce 2020 byla vytvořena dodatečná pracovní místa pro 10 soudců, 40 státních zástupců a 100 soudních zaměstnanců. Písemný příspěvek ministerstva spravedlnosti v souvislosti s návštěvou Rakouska; Zpráva o právním státu pro rok 2020, kapitola o stavu právního státu v Rakousku, s. 4-5.

(41)      Obrázek 30, srovnávací přehled EU o soudnictví z roku 2021.

(42)      Zpráva o právním státu pro rok 2020, kapitola o stavu právního státu v Rakousku, s. 4.

(43)      Účetní dvůr (2021), Spolkový finanční soud.

(44)      Zpráva o právním státu pro rok 2020, kapitola o stavu právního státu v Rakousku, s. 5.

(45)      Ze zprávy vyplývá, že například na Spolkovém správním soudu připadá pro srovnání na jednoho soudce v průměru 1,6 soudního zaměstnance, viz s. 51.

(46)      Jak Spolkový finanční soud (viz Účetní dvůr (2021), s. 3), tak zúčastněné strany poukázaly na skutečnost, že výzvy k podávání přihlášek na volná pracovní místa pro soudce vyžadují schválení ministerstva financí, což v praxi vede k průtahům. Zúčastněné strany se domnívají, že to není v souladu s vnitrostátními služebními předpisy pro soudce obecných soudů. Příspěvek Asociace rakouských správních soudců ke zprávě o právním státu pro rok 2021.

(47)      Účetní dvůr (2021), Spolkový finanční soud, s. 65–66.

(48)      Zpráva o právním státu pro rok 2020, kapitola o stavu právního státu v Rakousku, s. 5.

(49)      V rámci zákona o nenávistných projevech online (Hass-im-Netz-Bekämpfungsgesetz) přijatého dne 23. prosince 2020.

(50)      Gesamtreform des Exekutionsrechts, schválena dne 22. dubna 2021. Nationalrat (2021), Nationalrat beschließt umfassende Reform des Exekutionsrechts, https://www.parlament.gv.at/PAKT/PR/JAHR_2021/PK0480/index.shtml

(51)      Informace získané od ministerstva spravedlnosti v souvislosti s návštěvou Rakouska.

(52)      Zatímco předchozí vládní program předpokládal komplexní hodnocení, program na období 2020–2024 obsahuje pouze závazek „posoudit soudní poplatky a chystané snížení soudních poplatků včetně trestního stíhání zahájeného soukromou žalobou a řízení o opravných prostředcích“. Vládní program na období 2020–2024, s. 22.

(53)      Příspěvek Rakouska ke zprávě o právním státu pro rok 2021, s. 7.

(54)      Příspěvek Rakouské advokátní komory ke zprávě o právním státu pro rok 2021 a informace získané v souvislosti s návštěvou Rakouska. Zpráva o právním státu pro rok 2020, kapitola o stavu právního státu v Rakousku, s. 5.

(55)      Založená v roce 2017 konferencí předsedů správních soudů, Nejvyšším správním soudem, univerzitou Johannese Keplera v Linci a Vídeňskou univerzitou ekonomie a podnikání.

(56)      Rakouská Akademie pro správní soudnictví, Vstupní fáze pro nově jmenované soudce.

(57)      Příspěvek Rakouska ke zprávě o právním státu pro rok 2021, s. 8. Viz rovněž pozn. pod čarou 3.

(58)      Příspěvek Rakouska ke zprávě o právním státu pro rok 2021, s. 21.

(59)      Příspěvek Asociace rakouských správních soudců ke zprávě o právním státu pro rok 2021, s. 8.

(60)      Viz v této souvislosti doporučení CM/Rec(2010)12 Výboru ministrů členským státům o soudcích: nezávislost, efektivnost a odpovědnosti, body 56–57; stanovisko CCJE č. 4 (2003) o vhodném počátečním vzdělávání a vzdělávání při zaměstnání pro soudce na vnitrostátní a evropské úrovni a bod 8 dokumentu CCJE Magna Charta soudců. Příspěvek Asociace rakouských správních soudců ke zprávě o právním státu pro rok 2021, s. 7–9.

(61)      Čtvrté kolo hodnocení GRECO – průběžná zpráva o plnění doporučení, doporučení xix.

(62)      Obrázek 41, srovnávací přehled EU o soudnictví z roku 2021.

(63)      Obrázky 42–44, srovnávací přehled EU o soudnictví z roku 2021.

(64)      Některé přetrvávající nedostatky se týkají možnosti klientů získat přístup k elektronickým spisům v probíhajících a uzavřených případech, zejména ve správních věcech. Obrázky 45–46, srovnávací přehled EU o soudnictví z roku 2021.

(65)      Zpráva o právním státu pro rok 2020, kapitola o stavu právního státu v Rakousku, s. 5.

(66)      Příspěvek Rakouska ke zprávě o právním státu pro rok 2021, s. 9.

(67)      Informace získané od ministerstva spravedlnosti v souvislosti s návštěvou Rakouska.

(68)      Příspěvek Rakouska ke zprávě o právním státu pro rok 2021, s. 9. K dispozici na: https://justizonline.gv.at/

(69)      Tamtéž.

(70)      Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (2021), dotazník o dopadu pandemie COVID-19 na výkon spravedlnosti a svobodný a nezávislý výkon právnického povolání.

(71)      Zpráva o právním státu pro rok 2020, kapitola o stavu právního státu v Rakousku, s. 5-6.

(72)      Obrázky 6, 11 a 14, srovnávací přehled EU o soudnictví z roku 2021.

(73)      Obrázky 8, 12 a 15, srovnávací přehled EU o soudnictví z roku 2021.

(74)      To zahrnuje Spolkový finanční soud, který se (jak bylo uvedeno výše) potýká s obzvláštními problémy, co se týče délky řízení.

(75)      K příslušným právním předpisům patří: spolkový zákon o zřízení a organizaci Spolkového úřadu pro boj proti korupci, spolkový předpis o odpovědnosti subjektů za trestné činy a spolkový zákon o vydávání a vzájemné pomoci ve věcech trestních.

(76)      Index vnímání korupce pro rok 2020 organizace Transparency International (2021), s. 2–3. Úroveň vnímané korupce se dělí do těchto kategorií: nízká (vnímání odborníků a vedoucích pracovníků podniků ohledně korupce ve veřejném sektoru má skóre vyšší než 79); relativně nízká (skóre mezi 79–60), relativně vysoká (skóre mezi 59–50), vysoká (skóre nižší než 50).

(77)      V roce 2020 dosahuje skóre 76 bodů, stejně jako v roce 2015. Skóre se významně zvýší/sníží, změní-li se o více než pět bodů; zlepší/zhorší (změny mezi 4–5 body); je relativně stálé (změny o 1–3 body) v posledních pěti letech.

(78)      Údaje Eurobarometru o vnímání korupce a zkušenostech občanů a podniků zaznamenaných v posledním roce se aktualizují každé dva roky. Nejnovější soubor údajů představuje zvláštní průzkum Eurobarometr 502 (2020) a bleskový průzkum Eurobarometr 482 (2019).

(79)      https://www.bak.gv.at/301/praevention_edukation/anti_korruptionsstrategie/files/NAKS_Web.pdf

(80)      https://www.bak.gv.at/bmi_documents/2286.pdf

(81)      Příspěvek Rakouska ke zprávě o právním státu pro rok 2021, s. 15.

(82)      Síť pracovníků pro integritu je iniciativa Spolkového úřadu pro boj proti korupci (BAK), která má zvyšovat informovanost o zásadách integrity, a k jejím členům patří spolkové země, obce a státní podniky. Jejím cílem je vzdělávat úředníky, kteří mají zájem stát se odborníky na integritu ve veřejné správě.

(83)      Příspěvek Rakouska ke zprávě o právním státu pro rok 2021, s. 15.

(84)      Přibližně 35 % všech probíhajících vyšetřování u WKStA představují řízení ve velkém měřítku a tento orgán vede 70 % celkových řízení ve velkém měřítku.

(85)      Další informace viz Der Standard (2021) https://images.derstandard.at/2021/02/21/Schreiben-des-Bundeskanzlers-als-PDF-Datei.pdf . a Kurier (2020) https://kurier.at/politik/inland/defizite-bei-korruptionsbekaempfern-kurz-ruft-zu-rundem-tisch/400746720

(86)      Viz videozáznam prohlášení ze dne 21. května 2021, https://www.bundespraesident.at/aktuelles/detail/statement Ministr spravedlnosti učinil prohlášení v podobném smyslu.

(87)      Viz Sdružení soudců (2021), Dlouhý rok, https://richtervereinigung.at/wp-content/uploads/delightful-downloads/2021/03/Editorial-03-2021-1.pdf Nedávno zkoumalo Sdružení soudců trend politických útoků na soudnictví; https://www.derstandard.at/story/2000126684223/richterpraesidentin-matejka-angriffe-auf-justiz-sehr-oft-grenzueberschreitend 

(88)      Období konzultací skončilo dne 7. května 2021 a vláda nyní návrh reviduje před jeho předložením parlamentu, https://www.parlament.gv.at/PAKT/VHG/XXVII/ME/ME_00104/index.shtml

(89)      Viz například stanovisko Nejvyššího soudu v rámci veřejné konzultace, který dospěl k tomuto závěru: „Nemá-li být účelem navrhovaného předpisu bránění trestnímu stíhání obecně, a zejména boji proti korupci, nelze se vyhnout revizi (návrhu).“

(90)      https://www.parlament.gv.at/PAKT/VHG/XXVII/I/I_00937/index.shtml

(91)      Zpráva o právním státu pro rok 2020, kapitola o stavu právního státu v Rakousku.

(92)      Informace získané v souvislosti s návštěvou Rakouska. V jednom zmíněném příkladu, který se týkal prominentního případu, jenž je rovněž předmětem parlamentního vyšetřování, Ústřední státní zastupitelství pro boj proti hospodářské trestné činnosti a korupci uvedlo, že na vyšetřovací úkony připadlo pouze 50 % času, který státní zastupitelství věnovalo tomuto případu, zatímco dalších 50 % zabralo splnění oznamovacích povinností.

(93)      Informace získané v souvislosti s návštěvou Rakouska.

(94)      Informace získané v souvislosti s návštěvou Rakouska.

(95)      Příspěvek Rakouska ke zprávě o právním státu pro rok 2021, s. 3.

(96)      Zpráva o právním státu pro rok 2020, kapitola o stavu právního státu v Rakousku.

(97)      Účetní dvůr (2019), zpráva o akademiích politických stran (Bildungseinrichtungen der politischen Parteien).

(98)      Rakouská vláda (2020), vládní program na období 2020–2024.

(99)      Účetní dvůr má v případě určitých indicií právo na zvláštní a přímé kontroly a inspekce s cílem zjistit úplnost a správnost zpráv politických stran a dodržení právních předpisů týkajících se politických stran. Mimoto má právo „jednat a provést šetření, existuje-li důvodné podezření z porušení zákona o politických stranách“.

(100)      Zpráva o právním státu pro rok 2020, kapitola o stavu právního státu v Rakousku, s. 9.

(101)      Dohoda všech politických stran, která byla 24. března 2021 schválena v Národní radě a 30. března 2021 ve Spolkové radě, však předpokládá, že výbor pro neslučitelnost Národní rady a Spolkové rady může poslance parlamentu požádat, aby poskytli další informace nebo důkazy týkající se jejich profesionálních činností, majetku nebo podílů ve společnostech, jejich výkonných funkcí či zaměstnání u některého regionálního orgánu, pokud existuje povinnost týkající se oznámení či zveřejnění.

(102)      Čtvrté kolo hodnocení GRECO – průběžná zpráva o plnění doporučení.

(103)      Verhaltenskodes zur Korruptionsprävention im öffentlichen Dienst „Die VerANTWORTung liegt bei mir – EINE FRAGE DER ETHIK; oeffentlicherdienst.gv.at

(104)      Příspěvek Rakouska ke zprávě o právním státu pro rok 2021, s. 20.

(105)      Příspěvek Rakouska ke zprávě o právním státu pro rok 2021, s. 14. V této souvislosti zmínily zúčastněné strany případ bývalého ministra spravedlnosti a bývalého soudce Ústavního soudu, který je nyní vyšetřován v souvislosti s činnostmi v době, kdy zastával funkci ministra, což vyvolalo obavy v souvislosti s vnímáním nezávislosti soudnictví. Příspěvek Asociace rakouských správních soudců ke zprávě o právním státu pro rok 2021.

(106)      Zaregistrovat se musí pouze firmy specializované na lobbing, „interní“ lobbisté, samosprávné orgány a zájmové skupiny („Interessenverbände“) a jednotlivé kontakty nemusí být hlášeny, jak je uvedeno ve zprávě o právním státu pro rok 2020, s. 9.

(107)      Zpráva o právním státu pro rok 2020, kapitola o stavu právního státu v Rakousku.

(108)      Rakouský parlament, „Bericht des Rechnungshofes betreffend Lobbying- und Interessenvertretungs-Register“ – Reihe BUND 2019/45 (III-65 d.B.).

(109)      Příspěvek Rakouska ke zprávě o právním státu pro rok 2021, s. 16; rakouský parlament, „Justizministerin Zadić kündigt Evaluierung des Lobbying-Gesetzes an“, č. 997, 6. října 2020.

(110)      Příspěvek Rakouska ke zprávě o právním státu pro rok 2021, s. 17.

(111)      Příspěvek Rakouska ke zprávě o právním státu pro rok 2021, s. 16.

(112)      Informace získané v souvislosti s návštěvou Rakouska v roce 2021.

(113)      Příspěvek organizace Forum Informationsfreiheit ke zprávě o právním státu pro rok 2021, s. 12 a informace získané v souvislosti s návštěvou Rakouska v roce 2021.

(114)      Spolkový zákon o tisku a jiných sdělovacích prostředcích (zákon o sdělovacích prostředcích – MedienG).

(115)      Základní zákon o povinnosti poskytovat informace (Auskunftspflichts-Grundsatzgesetz).

(116)

     Zákon byl pozměněn společně se spolkovým zákonem o rozhlasovém a televizním vysílání, spolkovým zákonem o audiovizuálních mediálních službách a spolkovým zákonem o soukromém rozhlasovém vysílání prostřednictvím spolkového zákona zveřejněného ve Spolkové sbírce zákonů I č. 150/2020.

(117)

     Rakousko zaujímá 17. místo v indexu svobody tisku z roku 2021 organizace Reportéři bez hranic (10. místo mezi členskými státy EU) a oproti 18. místu v minulém roce si o jedno místo polepšilo, řadí se však o něco níže než před pěti lety, https://rsf.org/en/ranking#

(118)

     Úřad KommAustria odpovídá za širokou škálu úkolů: vydávání licencí pro soukromé televizní a rozhlasové stanice, správu vysílacích frekvencí, vykonávání právního dohledu nad soukromými subjekty vysílání, jakož i přípravu a spuštění digitálního vysílání. Dále má úřad KommAustria na starosti uplatňování zákona o dotacích pro žurnalistiku (z roku 1984) a monitorování souladu s právním rámcem pro regulaci vysílání zahrnující vysílání rakouského rozhlasu a televize (ORF) i soukromých subjektů vysílání. Zpráva o právním státu pro rok 2020, kapitola o stavu právního státu v Rakousku, s. 10.

(119)

     Informace získané od úřadu KommAustria v souvislosti s návštěvou Rakouska.

(120)

     Nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků pro rok 2021, zpráva o Rakousku, s. 11.

(121)

     Zákon o sdělovacích prostředcích (Mediengesetz), Spolková sbírka zákonů č. 314/1981, ve znění: Spolková sbírka zákonů I č. 101/2015.

(122)

     U vlastníka sdělovacího prostředku je třeba uvést jméno nebo název firmy, včetně účelu společnosti, bydliště nebo sídlo (pobočky), jméno výkonných orgánů a jednatelů vlastníka sdělovacího prostředku oprávněných zastupovat společnost, a pokud existuje dozorčí rada, jména jejích členů. Kromě toho musí být uvedeny podíly vlastnictví, akciového vlastnictví, kapitálové účasti a hlasovacích práv pro všechny osoby, které mají přímý nebo nepřímý podíl na vlastníkovi sdělovacího prostředku. V případě přímých nebo nepřímých podílů nadací je třeba uvést zakladatele a příslušné příjemce nadace. Zpráva o právním státu pro rok 2020, kapitola o stavu právního státu v Rakousku, s. 11.

(123)

     Nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků pro rok 2021, zpráva o Rakousku, s. 12.

(124)      Informace získané v souvislosti s návštěvou Rakouska v roce 2021.

(125)      Veškeré naměřené hodnoty koncentrace vlastnictví a publika na audiovizuálním, rozhlasovém a novinovém trhu jsou v rozmezí od 71 % do 91 %. Podíl předních čtyř vlastníků zpravodajských médií na různých mediálních trzích činí 61 %. Podíl publika u předních čtyř subjektů působících na internetu činí 72 %. Nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků pro rok 2021, zpráva o Rakousku, s. 12 a 22.

(126)

     Jméno příjemce dotací a výše dotací musí být zveřejněny a Účetní dvůr o tom vede záznamy, zpráva o právním státu pro rok 2020, kapitola o stavu právního státu v Rakousku, s. 11.

(127)

     Nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků pro rok 2021, zpráva o Rakousku, s. 13.

(128)

     Press Club Concordia, „Concordia-Stellungnahme zu 210 Millionen Medialeistungen“, https://concordia.at/concordia-stellungnahme-zu-210-millionen-medialeistungen/ a nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků pro rok 2021, zpráva o Rakousku, s. 8.

(129)

     Příspěvek Rakouska ke zprávě o právním státu pro rok 2021, s. 22.

(130)

     Der Standard, Öffentliche Hand warb 2020 um 58 Millionen in „Krone“, „Österreich“/„Oe24“, „Heute“, https://www.derstandard.de/story/2000125181965/oeffentliche-hand-inserierte-2020um-58-millionen-in-krone-oesterreichoe24-heute a Účetní dvůr (2015), Sonderaufgaben des RH nach den Medientransparenzgesetzen. Podle vlády byla prahová hodnota zavedena s cílem zaměřit se na náležitý a přiměřený vztah mezi zamýšleným cílem a administrativní zátěží.

(131) Nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků pro rok 2021, zpráva o Rakousku, s. 8; Kaltenbrunner, A. (2020) Scheinbar transparent: Analyse der Medienkooperationen der österreichischen Bundesministerien mit österreichischen Tageszeitungen 2018/2019.

(132)

     Press Club Concordia, stanoviska k mediální politice, Stellungnahmen & Positionen, https://concordia.at/stellungnahmen-und-positionen/ a informace získané v souvislosti s návštěvou Rakouska.

(133)      Zpráva o právním státu pro rok 2020, kapitola o stavu právního státu v Rakousku, s. 12.

(134)

     Forum Informationsfreiheit (2021), informace poskytnuté během návštěvy Rakouska.

(135)

     Nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků pro rok 2021, zpráva o Rakousku, s. 16.

(136)

     Nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků pro rok 2021, zpráva o Rakousku, s. 16.

(137)      Jak bylo rovněž uvedeno výše, zdá se, že Rakousko zavedlo transparentní kritéria například pro rozdělování přímých i nepřímých dotací, včetně státní reklamy, která jsou založená na pokrytí a nákladu. Zpráva o právním státu pro rok 2020, kapitola o stavu právního státu v Rakousku, s. 11.

(138)      Nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků pro rok 2021, zpráva o Rakousku, s. 16.

(139)      Zpráva o právním státu pro rok 2020, kapitola o stavu právního státu v Rakousku, s. 11.

(140)      Příspěvek Rakouska ke zprávě o právním státu pro rok 2021, s. 23.

(141)

     Odpovědi v rámci veřejné konzultace jsou k dispozici na adrese: https://www.parlament.gv.at/PAKT/VHG/XXVII/ME/ME_00095/index.shtml#tab-Uebersicht 

(142)

     Stanoviska předložená během veřejné konzultace: právní analýza organizace Access Info a Forum Informationsfreiheit „Stellungnahme zum Entwurf eines Informationsfreiheitsgesetzes“: https://www.parlament.gv.at/PAKT/VHG/XXVII/SNME/SNME_82975/imfname_943873.pdf

(143)

     Upozornění se týká útoku na fotografa během protestů proti omezení volného pohybu osob. Rakousko dosud neodpovědělo. Platforma Rady Evropy pro podporu ochrany žurnalistiky a bezpečnosti novinářů – Rakousko.

(144)

     Press Club Concordia, Stellungnahme Schutz und Sicherheit für Journalist’innen, https://concordia.at/wp-content/uploads/2020/03/Positionspapier-Sicherheit-und-Schutz-f%C3%BCr-Journalist_innen_Concordia_Feb2020.pdf

(145)      Informace získané v souvislosti s návštěvou Rakouska v roce 2021.

(146)

     Policie zavádí úředníka pro styk se sdělovacími prostředky, „Nehammer: Polizei implementiert „Medienkontaktbeamte“ bei Demos“, https://www.bmi.gv.at/news.aspx?id=4E46696F4950636869674D3D  

(147)      To vyžaduje podpisy 100 000 voličů nebo jedné šestiny voličů ve třech spolkových zemích. Příspěvek Rakouska ke zprávě o právním státu pro rok 2020, s. 50.

(148)      Přezkum může proběhnout ex officio („amtswegige Prüfung“) nebo na návrh jiného soudu („Gerichtsantrag“), jednotlivce („Individualantrag“) nebo účastníka soudního řízení probíhajícího před obecným soudem prvního stupně („Parteienantrag auf Normenkontrolle“).

(149)      To zahrnuje úřad veřejného ochránce práv, spolkového veřejného ochránce práv pro osoby se zdravotním postižením, veřejného ochránce pro rovné zacházení a veřejného ochránce práv pro děti a mládež.

(150)      Zelená kniha o zapojení v digitální éře. Další podrobnosti viz také ministerstvo umění, kultury, veřejné služby a sportu, Zapojení veřejnosti.

(151)      Cílem je poskytnout aktérům na všech správních úrovních přiměřenou podporu při plánování, provádění a hodnocení cílených a vysoce kvalitních projektů účasti. Příspěvek Rakouska ke zprávě o právním státu pro rok 2021, s. 25, viz také Zelená kniha o zapojení v digitální éře, s. 7.

(152)      Změna zákona o jednacím řádu z roku 1975 (Änderung des Geschäftsordnungsgesetzes 1975).

(153)      Skupina GRECO rovněž doporučila umožnit konzultace k návrhům poslanců parlamentu, čtvrté kolo hodnocení GRECO – průběžná zpráva o plnění doporučení, doporučení i, body 8–12.

(154)      Čtvrté kolo hodnocení GRECO – průběžná zpráva o plnění doporučení, doporučení i, body 8–12.

(155) Tak tomu je například mimo jiné v případě právních předpisů v souvislosti s pandemií COVID-19. Viz zpráva Účetního dvora o činnosti za rok 2020, v níž se uvádí, že v roce 2020 bylo u 43 zákonů období konzultací kratší, než je doporučovaných šest týdnů, a informace získané v souvislosti s návštěvou Rakouska.

(156)      Příspěvek organizace Forum Informationsfreiheit ke zprávě o právním státu pro rok 2021.

(157)      COVID-19 Maßnahmengesetz, naposledy pozměněný dne 26. února 2021. Příspěvek Rakouska ke zprávě o právním státu pro rok 2021, s. 27–28.

(158)      Čtyři týdny nebo deset dnů, v závislosti na opatření. § 12 zákona o opatřeních souvisejících s pandemií COVID-19.

(159)      § 10 zákona o opatřeních souvisejících s pandemií COVID-19.

(160)      Kromě určitých praktických opatření, jako je společné hlasování na konci několika plenárních rozprav.

(161)      Příspěvek organizace Forum Informationsfreiheit ke zprávě o právním státu pro rok 2021, s. 18 a informace získané v souvislosti s návštěvou Rakouska (ta předcházela výše popsaným novým pravidlům týkajícím se konzultací).

(162)      Zpráva o právním státu pro rok 2020, kapitola o stavu právního státu v Rakousku, s. 13.

(163)      Viz rozsudek ze dne 1. října 2020 (V 392/2020; V 405/2020; V 428/2020; V 429/2020; G 271/2020, V 463-467/2020; G 272/2020), 26. listopadu 2020 (E 3412/2020, E 3417/2020, E 3544/2020), 10. prosince 2020 (V 436/2020) a 30. března (G 380/2020, G367/2020, G7/2021). Ústavní soud doposud obdržel více než 250 návrhů týkajících se opatření přijatých v souvislosti s pandemií COVID-19.

(164)      Příspěvek Rakouska ke zprávě o právním státu pro rok 2021, s. 28.

(165)      Informace získané od Úřadu spolkového kancléře v souvislosti s návštěvou Rakouska.

(166)      Od roku 2015 je Ústavní soud přímo příslušný ve sporech týkajících se parlamentních vyšetřovacích výborů. Nedávno, dne 12. května 2021, rozhodl, že Úřad spolkového kancléře musí poskytnout vyšetřovacímu výboru „Ibiza“ řadu dokumentů, jež doposud odmítal předložit. Ústavní soud (2021), Unterlagen BKA U-Ausschuss - Der Österreichische Verfassungsgerichtshof.

(167)      Ústavní soud (2021), VfGH beantragt beim Bundespräsidenten Exekution einer Entscheidung betreffend Dateien des BMF. Dne 23. června 2021 nařídil spolkový prezident trestnímu soudu ve Vídni soudní rozhodnutí provést, a tento soud nyní ověřuje, zda byly vyšetřovacímu výboru „Ibiza“ příslušné dokumenty poskytnuty v celém rozsahu. Rakouský spolkový prezident (2021), prohlášení při příležitosti sdělení Ústavního soudu.

(168)      Zpráva o právním státu pro rok 2020, kapitola o stavu právního státu v Rakousku, s. 14.

(169)      Příspěvek Evropské sítě vnitrostátních institucí pro lidská práva ke zprávě o právním státu pro rok 2021, s. 50.

(170)      Například od roku 2012 má Úřad veřejného ochránce práv výslovný ústavní mandát k ochraně a prosazování lidských práv.

(171)      Volksanwaltschaft (2021), zpráva Národní radě a Spolkové radě za rok 2020 – COVID-19.

(172)      Tamtéž, s. 11–12.

(173)      Spolkový zákon, kterým se vydává spolkový zákon o fondu na podporu neziskových organizací a mění zákon o kontrole podpory v souvislosti s pandemií COVID-19 (20. zákon přijatý v souvislosti s onemocněním COVID-19).

(174)      Prohlášení organizace IGO (2020), https://buendnis-gemeinnuetzigkeit.at/wp-content/uploads/2020/08/PA-2020-07-02-final.pdf

(175)      Hodnocení udělené organizací CIVICUS bylo v létě 2020 podrobeno přezkumu poté, co bylo v roce 2018 sníženo na „úzký“. Hodnocení využívá pětistupňovou škálu definovanou jako: otevřený, úzký, omezený, potlačovaný a uzavřený. Viz https://monitor.civicus.org/updates/2020/09/15/austria-civic-space-rating-upgraded-open/

(176)      Soubor opatření zahrnuje protiteroristický zákon a novelu zákona o právní subjektivitě náboženských organizací.

(177)      Příspěvek organizace Dokustelle Österreich, Amnesty International Rakousko, Evropského střediska pro právní záležitosti neziskového sektoru a jiných nevládních organizací ke zprávě o právním státu pro rok 2021. Kritika souvisí zejména se zamýšlenou kriminalizací nábožensky motivovaných extremistických sdružení, což zúčastněné strany pokládají za nepřiměřené a potenciálně diskriminační.

(178)      Zpráva o právním státu pro rok 2020, kapitola o stavu právního státu v Rakousku, s. 14.

(179)      Příspěvek Rakouska ke zprávě o právním státu pro rok 2021, s. 30-31.