EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 24.7.2020

COM(2020) 606 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Protidrogová agenda a akční plán EU na období 2021–2025

I.Úvod – obnovený impuls pro komplexní řešení situace v oblasti drog

V souladu s novou strategií bezpečnostní unie na období 2020–2024 má Komise v úmyslu výrazně posílit opatření EU v oblasti boje proti nelegálním drogám prostřednictvím nové rozsáhlé protidrogové agendy EU. Kromě dopadu na jednotlivce, pokud jde o ztráty na životech, zhoršené zdraví a nevyužitý potenciál, dochází ke škodám v souvislosti se sníženou kvalitou života v komunitách postižených problémy s drogami. Pokud jde o trh s drogami, je odhadováno, že trh s nelegálními drogami v EU má maloobchodní hodnotu minimálně 30 miliard EUR ročně a představuje hlavní zdroj příjmů pro organizované zločinecké skupiny v EU 1 . Je důležité vzít na vědomí značné hospodářské škody, které lze přičíst užívání drog, a obecně značný nepřímý negativní dopad, který má trh s drogami ve spojení s širší trestnou činností, narušením legální ekonomiky, násilím v komunitách, škodami na životním prostředí a tím, že má významný vliv na korupci, která může narušit řádnou správu věcí veřejných.

Všechny dostupné údaje 2 naznačují, že celková dostupnost drog v Evropě, pokud jde o přírodní i syntetické drogy, zůstává stále vysoká. Pro evropský drogový trh je stále více příznačné, že veřejnost má přístup k široké škále velmi čistých a vysoce potentních drog, které obvykle mají reálnou cenu stejnou nebo nižší, než tomu bylo v posledních deseti letech. Užívání heroinu a dalších opioidů stále představuje největší podíl na nepříznivých důsledcích souvisejících s drogami. Balkánská trasa zůstává klíčovým koridorem pro vstup heroinu do EU, zatímco západní Balkán se zdá být důležitým zdrojem původu zachycené marihuany. Po konopí je druhým nejrozsáhlejším trhem s nelegálními drogami v EU trh s kokainem. Používání kontejnerů pro pašování kokainu znamená, že v přístavech jsou nyní běžně zachycovány velké objemy této drogy, a kokain zachycený na velkoobchodní úrovni v Evropě má vysokou čistotu, často nad 85 %. V Severní Africe patrně vzniká významnější tranzitní místo pro leteckou i námořní přepravu kokainu a hašiše určené pro evropské a případně i další trhy.

Kromě toho k významné produkci konopí a syntetických drog dochází v EU. Pokud jde o nové psychoaktivní látky, přestože došlo k zpomalení v počtu prvních odhalení v Evropě, nadále se přepravují hlavně z Číny a Indie – také hlavního zdroje prekurzorů drog používaných převážně v nedovolené výrobě syntetických drog v EU. Zdá se, že EU se také stále více používá jako tranzitní oblast pro některé drogy, jako je kokain určený pro jiné trhy, a drogy, jako jsou vysoce potentní syntetické opioidy, se stále častěji obchodují online a odesílají poštou. A konečně, drogová problematika se v dnešním propojeném světě stále více globalizuje. Proto se mezinárodní společenství dohodlo na posílení své činnosti, upevnění spolupráce a urychlení provádění společných závazků za účelem řešení globální drogové situace v rámci prohlášení ministrů Komise OSN pro omamné látky (CND) z roku 2019 3 .

Organizované zločinecké skupiny, z nichž více než třetina je přímo zapojena do trhů s drogami 4 , jsou také velmi přizpůsobivé. Během pandemie COVID-19 zůstal pohyb velkého množství drog mezi členskými státy v mnoha případech beze změn, a to navzdory omezením volného pohybu osob 5 . Opatření omezující volný pohyb osob související s onemocněním COVID-19 však měla na světový trh s drogami dočasný rušivý dopad, což vedlo k určitému nedostatku a vyšší ceně některých drog 6 . Omezení fyzického kontaktu také způsobilo narušení na distribuční úrovni v Evropě a nestabilní situace vedla ke zvýšené míře násilí mezi dodavateli a distributory na střední úrovni 7 . Pokud jde o zdravotní aspekty drog, poptávka po léčbě drogové závislosti a službách, jejichž prostřednictvím se zmírňují nepříznivé důsledky užívání drog, se mohla nadále zvyšovat, zatímco kontinuita péče o lidi, kteří užívají drogy, se v některých členských státech stala výzvou kvůli nedostatku personálu, narušení a zavírání služeb 8 . Vzhledem k tomu, že se situace rychle mění, bude stejně důležité v rané fázi zjistit a vypracovat vhodné reakce na potenciální střednědobý a dlouhodobý dopad současné pandemie na služby v oblasti drog, užívání drog a fungování trhu s drogami.

Hodnocení protidrogové strategie EU na období 2013–2020 9 a jejích dvou po sobě jdoucích příslušných akčních plánů 10 potvrdilo, že drogovou problematiku a její výzvy je třeba i nadále řešit na vnitrostátní, unijní a mezinárodní úrovni. Mezi zjištěnými výsledky stojí za zmínku, že aspekty bezpečnosti a zdraví vycházející z trhů s nelegálními drogami zůstávají ústředním prvkem řešení širších a horizontálních prvků drogové problematiky 11 . Musíme stavět na práci provedené v minulosti v rámci protidrogové strategie EU a odrážející se v práci specializovaných agentur EU pro spravedlnost a vnitřní věci, zejména pokud jde o koordinaci a spolupráci, aktivní diskusi a analýzu, posílený dialog a spolupráci na mezinárodní scéně a lepší porozumění všem aspektům drogové problematiky a dopadům opatření. Evropská unie potřebuje změnu orientace drogové politiky. Ta agenda proto posiluje přístup EU k drogám a poskytuje odvážný program protidrogové politiky, která povede ke konkrétní a ambiciózní změně. Posiluje všechny rozměry protidrogové politiky, zejména v oblasti bezpečnosti, kde je robustnější a přináší konkrétní opatření k vyřešení předchozích nedostatků.

Protidrogová agenda EU byla vypracována prostřednictvím postupu konzultace s členskými státy a příslušnými zúčastněnými stranami. Zakládala se na hodnocení v polovině období 12 a konečném hodnocení protidrogové strategie EU na období 2013–2020 a jejích dvou po sobě následujících příslušných akčních plánů. Zabývá se situací v oblasti drog, jak je popsána ve stěžejních zprávách EU o drogách z roku 2019 (výroční evropská zpráva o drogách 13 Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) a zpráva EMCDDA a Europolu o drogových trzích v EU 14 ) a ve zprávě Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu o světové drogové situaci 15 . Údaje uvedené v protidrogové agendě EU pocházejí z těchto zpráv. Zohledňuje také Evropskou příručku o zdravotních a sociálních reakcích na problémy související s drogami 16 , kde se přezkoumávají odborné důkazy o tom, co představuje účinné reakce na užívání drog.

II.Cíle a hlavní zásady protidrogové politiky EU

Na pozadí vážné situace v oblasti obchodování s drogami a užívání nelegálních drog v Evropě zaujala protidrogová agenda EU fakticky podložený integrovaný, vyvážený a multidisciplinární přístup k drogové problematice na vnitrostátní, unijní a mezinárodní úrovni.

Cílem protidrogové agendy EU je chránit občany prostřednictvím lépe koordinovaných opatření, která budou: i) mít významný a měřitelný dopad na otázky bezpečnosti a zdraví vyplývající z užívání drog a na fungování trhu s drogami a ii) řešit přímé i nepřímé důsledky vyplývající z tohoto problému, včetně vazeb na násilí a jiné formy závažných trestných činů, souvisejících zdravotních a společenských problémů a škod na životním prostředí a přitom zvyšovat povědomí veřejnosti a informovanost v rámci politik týkajících se těchto otázek.

Protidrogová agenda EU vychází z následujících hlavních zásad:

a. Základních hodnot Evropské unie a základních zásad práva EU: Respektování lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, solidarity, právního státu, bezpečnosti a lidských práv.

b. Multidisciplinárního přístupu: Za účelem provedení protidrogové agendy EU musí všichni partneři na vnitrostátní úrovni 17 , jakož i orgány, instituce a agentury EU (zejména EMCDDA a Europol, které mají i nadále ústřední úlohu) 18 , odvětvové organizace a organizace občanské společnosti více a lépe spolupracovat.

c. Integrace do vnější činnosti EU: Přístup a cíle protidrogové agendy EU by měly být realizovány koordinovaným a integrovaným způsobem spolu s vnější činností EU. Tím, jak se hrozby a bezpečnostní výzvy vyvíjejí, jsou vnitřní a vnější bezpečnost čím dál více propojeny. Ochrana občanů EU před problémy souvisejícími s drogami proto vyžaduje soudržnost a úzkou spolupráci tam, kde je to vhodné, mezi cíli protidrogové agendy EU a vnější činnosti EU. Vnější činnost EU v oblasti drog by se měla zakládat na doplňujících se a vzájemně se posilujících zásadách sdílené odpovědnosti, mnohostrannosti a koordinovaných celosvětových reakcí. 19  

d. Vědecky zaměřené, fakticky podložené reakce a podpory inovací: Ve výzkumu je třeba usilovat o identifikaci priorit, dosažení synergií a koordinace a účinné šíření zjištění. Je třeba zintenzivnit úsilí o vývoj, přijetí a používání nových technologií, aby bylo možné lépe sledovat a analyzovat trendy a hrozby na trzích s nelegálními drogami a reagovat na ně, jakož i zvýšit připravenost k reakcím na rychlé změny.

Protidrogová agenda EU poskytuje politický a strategický rámec pro účinné a komplexní řešení problémů týkající se bezpečnosti a veřejného zdraví v souvislosti s drogami prostřednictvím zavedení všech příslušných nástrojů na místní, vnitrostátní, unijní a mezinárodní úrovni. Měl by také umožnit EU vystupovat jednotně při prosazování fakticky podloženého integrovaného, vyváženého a multidisciplinárního přístupu protidrogové agendy EU. To má zvláštní význam při snaze o posílení dialogu a spolupráce se třetími zeměmi, regiony a mezinárodními organizacemi, jakož i na mnohostranných fórech.

Protidrogová agenda EU stanoví osm strategických priorit protidrogové politiky EU na nadcházejících pět let v rámci tří hlavních oblastí. Za prvé, protidrogová agenda EU obsahuje komplexní balíček přísnějších bezpečnostních opatření zaměřených na všechny aspekty nedovoleného obchodování s drogami počínaje organizovanými zločineckými skupinami po správu vnějších hranic a nedovolenou distribuci a výrobu v EU. Za druhé se zabývá prevencí a zvyšováním povědomí o nepříznivých účincích drog, včetně jejich vazby na násilnou a jinou trestnou činnost. Za třetí, řešení nepříznivých důsledků souvisejících s drogami je stejně důležité. Musíme zajistit, aby osoby, které potřebují pomoc, měly přístup k účinné léčbě a aby byl zaveden pevný systém pro zmírnění rizik a nepříznivých důsledků užívání drog jak pro lidi, kteří užívají drogy, tak pro jejich rodiny a komunity. V rámci nové protidrogové agendy EU se zvláštní pozornost věnuje podpoře vyváženého a komplexního přístupu k řešení otázky užívání drog ve vězeňském prostředí – v oblasti, která vzhledem ke svému specifickému kontextu vyžaduje strategický, strukturovaný a koordinovaný přístup.

Protidrogová agenda EU je v příloze 1 doprovázena protidrogovým akčním plánem, jehož obsahem jsou konkrétní operativní kroky a činnosti, jejichž cílem je usnadnit provádění osmi strategických priorit.

III.Strategické priority

a)Posílení bezpečnosti – narušení trhů s drogami

1. Narušit a zlikvidovat hlavní vysoce rizikové organizované zločinecké skupiny související s drogami, které působí v členských státech EU, pocházejí z nich nebo se na ně zaměřují, a řešit vazby na další bezpečnostní hrozby 

Trhy s drogami mají přeshraniční charakter a identifikované organizované zločinecké skupiny související s drogami často páchají více druhů trestné činnosti. V EU je více než třetina z nich přímo zapojena do trhů s drogami, z toho zhruba dvě třetiny mají vazby na širší trestnou činnost, včetně korupce 20 a praní peněz, což umožňuje jejich činnost. Obchodování s nelegálními drogami má také vazby na další oblasti závažné trestné činnosti, například obchodování s lidmi 21 , převaděčství migrantů a obchodování s palnými zbraněmi, jakož i obchod s falšovanými, padělanými, nevyhovujícími a nepovolenými léčivými přípravky. V omezeném počtu případů byly zjištěny možné souvislosti s financováním terorismu / terorismem.

Rozsáhlé operace, pokud jde o objem drog nebo zisků, jakož i ty menšího rozsahu, ale které jsou zvláště škodlivé v důsledku potence drog, jimiž se zabývají, jako jsou syntetické opioidy, by proto měly být prioritním cílem na úrovni EU. Toto by v součinnosti s cyklem politik EU v oblasti organizované a závažné mezinárodní trestné činnosti (EMPACT) 22 , který identifikuje, řadí podle priority a řeší hrozby podle přístupu na základě komodit, mělo být prioritou. Kromě toho by prioritou měly být jak cíle na nejvyšší úrovni, tak zavedené cíle na střední úrovni, které jsou důležité pro udržení operativní kontinuity organizovaných zločineckých skupin, aby se narušila jejich struktura velení. Zaměřit by se měly všechny subjekty v řetězci, které mají dostatek zkušeností k zajištění kontinuity zločineckých operací.

Za druhé je třeba se zaměřit na sledování, zmrazení a konfiskaci obrovských zisků z trestné činnosti v rámci obchodování s drogami a souvisejících trestných činů, aby byly organizované zločinecké skupiny zbaveny kapacity zapojit se do budoucí trestné činnosti a proniknout do legální ekonomiky. Za účelem účinného boje proti obchodování s drogami musíme zajistit, aby se nelegální zisky nevracely zpět do dodavatelského řetězce drog a aby neumožnily trestné jednání, jako je korupce a násilí nebo jiné formy závažné a organizované trestné činnosti, jako je obchodování s lidmi nebo dokonce terorismus. Kromě toho by měla být zvážena i opatření omezující využívání nástrojů, které umožňují obchod s drogami, jako je vybavení drogových laboratoří pro účely výroby drog, palné zbraně, padělané dokumenty a šifrovací technologie, k trestné činnosti. A konečně, využívání zajištěných a konfiskovaných nástrojů a výnosů z trestných činů souvisejících s drogami by mohlo být použito na podporu opatření na snížení nabídky drog a poptávky po nich.

Za třetí, stávající spolupráce by měla být posílena a mělo by se usilovat o strukturovanou spolupráci se zeměmi a regiony, které jsou zdrojem drog a tranzitním místem, a příslušnými regionálními organizacemi, a to i prostřednictvím další cílené podpory a programů spolupráce, které systematicky zapojují příslušné agentury EU, zejména Europol a EMCDDA, pokud jde o předcházení trestné činnosti související s drogami a spolupráci s donucovacími orgány, jakož i řešení vazeb na jiné formy organizované trestné činnosti. Je důležité posílit Europol a EMCDDA příslušnými zdroji potřebnými pro podporu operativních opatření členských států souvisejících s drogami. V této souvislosti bude také potřeba posílit operativní opatření organizace EMPACT. Kromě propagace a podpory mezinárodní spolupráce donucovacích orgánů a monitorovacích středisek pro drogy se opatření pod touto prioritou budou neustále snažit řešit základní příčiny a hlavní hnací síly organizované trestné činnosti a zvyšovat odolnost místních komunit.

Prioritní oblasti k řešení:

1.1 Zaměření na vysoce rizikové organizované zločinecké skupiny působící v celé EU a na přeshraničních trzích s drogami a narušení obchodních modelů trestné činnosti, zejména těch, které podporují spolupráci mezi různými skupinami organizované trestné činnosti. 1.2 Výnosy a nástroje organizovaných zločineckých skupin působících na trhu s drogami a opětovné použití zkonfiskovaného majetku pro sociální účely. 1.3 Mezinárodní spolupráce se třetími zeměmi nebo regiony a zapojení příslušných agentur EU.

2. Zvýšit odhalování velkoobchodního obchodování s nelegálními drogami a drogovými prekurzory v místech vstupu do EU a výstupu z EU 

Na trhy s drogami v EU je třeba pohlížet z globálního i regionálního hlediska 23 . Různé regiony jsou spojeny se specifickými problémy, které z některých námořních, pozemních nebo vzdušných míst vstupu do EU nebo výstupu z ní činí vysokou prioritu, pokud jde o velkoobchodní obchodování s nelegálními drogami a prekurzory, mezi které patří nové a nekontrolované nebo nesledované chemické prekurzory. Zvláštní pozornost by měla být věnována „designer prekurzorům“ 24 , protože převážně tyto chemické látky se v současné době používají při nedovolené výrobě syntetických drog v EU a představují pro donucovací orgány zvláštní výzvu. Místa vstupu a výstupu (uzly) používaná pro obchodování s drogami v kontejnerech nebo v nákladu mohou způsobit narušení obchodu EU, podnítit korupci a narušit řádnou správu věcí veřejných. Vnější hranice EU (námořní, pozemní a vzdušné) mají navíc ze své podstaty zranitelná místa, která lze v souvislosti s obchodem s drogami využít. Zejména námořní a letecké oblasti obklopující hranice EU jsou strategicky důležité pro sledování, pokud jde o jejich zneužívání obchodníky s drogami. Více než 70 % vnějších hranic EU jsou hranice námořní.

Hlavní známé přístavy, letiště a místa vstupu do EU a výstupu z ní používané jako uzly velkoobchodního obchodování s drogami by proto měly být zařazeny na seznam s vysokou prioritou pro účely opatření zaměřených na obchodování s drogami. Opatření by měla zahrnovat posílenou analýzu celních rizik kontejnerů a nákladu, profilování, sdílení zpravodajských informací a účinnou spolupráci napříč a mezi příslušnými agenturami EU a donucovacími orgány a celními orgány a orgány ochrany hranic členských států a příslušnými agenturami partnerských zemí. Lepší výměna informací a užší spolupráce mezi celními a policejními orgány byly v boji proti pašování drog označeny za zásadní. Pozornost by se měla věnovat také dalšímu rozvoji a rozšiřování protikorupčních opatření ve vztahu k těmto uzlům a odhalování případných efektů vytěsnění vyplývajících z účinných zásahů.

Za druhé je důležité v souvislosti s obchodováním s drogami sledovat nedovolené překračování námořních, pozemních a vzdušných hranic. V této oblasti by měly být posíleny činnosti týkající se informovanosti o situaci na všech vnějších hranicích EU, a to i v rámci agentury Frontex, ve spolupráci s členskými státy. Prioritou by měly být vzdušné a námořní hranice vzhledem k tomu, že jde o místa ohrožená ze své podstaty, dále vzhledem k možnosti omezeného sledování, strategickému významu všeobecného leteckého 25 prostoru, jakož i Atlantskému oceánu a Středozemnímu moři. Během pandemie COVID-19 pokračovala námořní doprava relativně nerušeně a možnosti obchodování zůstaly pro organizované zločinecké skupiny zapojené do velkoobchodní přepravy drog do Evropy dostupné 26 . Měly by být posíleny a rozšířeny činnosti, jako jsou činnosti prováděné Centrem pro námořní analýzu a operace – narkotika (MAOC-N), např. sledování určitých plavidel a letadel přepravujících nelegální drogy na volném moři a ve vzdušném prostoru obklopujícím známé zneužívané námořní hranice a vzdušný prostor EU s cílem je zachytit před okamžikem nebo v okamžiku, kdy dosáhnou svého prvního přístavu vstupu do EU. V této souvislosti představuje všeobecný letecký prostor rovněž riziko pro bezpečnost EU a je stále častěji zneužíván obchodníky s drogami, přičemž je stále nedostatečně sledován. Mezinárodní spolupráce v oblasti námořní a letecké dopravy bude i nadále klíčová pro zlepšování zpravodajských schopností a akceschopnosti členských států a agentur EU v reálném čase, které se zabývají bezpečností hranic.

Prioritní oblasti k řešení:

2.1 Pašování drog do EU a z EU prostřednictvím zavedených obchodních kanálů (legální kanály). 2.2 Nedovolená nebo nehlášená překračování hranic EU.

3. V úzké spolupráci se soukromým sektorem zvýšit účinné sledování logistických a digitálních kanálů využívaných pro distribuci drog ve středním a malém objemu a zvýšit zachycování nelegálních látek pašovaných prostřednictvím těchto kanálů

Trh s drogami stále více využívá digitalizaci. Pro online prodej drog se používají jak trhy na povrchovém webu, tak kryptotrhy, stejně jako sociální média a mobilní komunikační aplikace. Využívání těchto technologií výrazně usnadnilo distribuci drog, nových psychoaktivních látek, prekurzorů a vybavení potřebného pro výrobu drog a přineslo nové výzvy pro donucovací orgány a orgány v oblasti veřejného zdraví. Obchodování s drogami za použití poštovních a expresních služeb se týká všech členských států a řada zemí zaznamenala značný nárůst počtu dopisů a balíků obsahujících drogy 27 . Konkrétní směrování poštovních zásilek se může značně lišit, včetně přímých tras od zdroje k cíli nebo přes tranzitní uzly EU a místa mimo EU. Tyto poštovní zásilky mohou pocházet buď z EU, nebo je jejich původ za vnějšími hranicemi EU.

Tudíž je třeba zlepšit a koordinovat sledování a analýzu hrozeb, které představuje dostupnost drog prostřednictvím platforem sociálních médií, aplikací, internetových trhů / kryptotrhů 28 , jakož i používání online plateb (včetně kryptoměn) a šifrované digitální komunikace. V této souvislosti by měla být posílena spolupráce se soukromým sektorem.

Za druhé je třeba v úzké spolupráci s poštovními a expresními službami zajistit přísnější sledování zásilek obsahujících nelegální látky. Lze prozkoumat úlohu nových technologií a umělé inteligence při zlepšování kontrol a postupů, včetně hodnocení rizik poštovních zásilek 29 , a případně plně zavést do všech zásilek pocházejících z klíčových zemí původu (z EU i mimo ni) pokročilé elektronické údaje.

Za třetí, přeshraniční železniční dopravní spojení a říční kanály a všeobecný letecký prostor lze využít jako možné kanály obchodování s drogami a v současné době jsou ze strany donucovacích orgánů nedostatečně sledovány. Je třeba zvýšit povědomí v zájmu posílení sledování a cíleného, na rizicích založeného vyšetřování menších námořních a říčních přístavů, malých / místních letišť a vlakových nádraží.

Prioritní oblasti k řešení:

3.1 Trhy s drogami využívající digitalizaci. 3.2 Poštovní a expresní služby. 3.3 Železniční a říční kanály napříč EU a všeobecný letecký prostor.

4. Zlikvidovat výrobu a zpracování drog, zabránit zneužívání prekurzorů drog pro výrobu nelegálních drog a obchodování s nimi a vymýtit nedovolené pěstování

Důsledkem výroby drog jsou zdravotní a bezpečnostní rizika a škody na životním prostředí. Zamezení výroby drog v Evropě a v partnerských zemích významně přispěje ke snížení nabídky a dostupnosti drog na domácím trhu EU a drog určených k vývozu. Úloha EU jako významné oblasti výroby syntetických drog a konopí má také za následek škody na životním prostředí kvůli vytváření nelegálních skládek chemického odpadu a vzniku rizik jak pro osoby na výrobě se podílejících, tak pro komunity, kde je výroba umístěna. Každoročně jsou vyváženy na nelegální skládky tuny chemického odpadu z výroby syntetických drog. Je například odhadováno, že při výrobě 1 kg amfetaminu se vytvoří mezi 20 a 30 kg odpadu 30 . Výroba některých prekurzorů z alternativních chemických látek také vytváří značné množství odpadu, a to ještě předtím, než proběhne proces výroby syntetické drogy.

Proto je zapotřebí další úsilí donucovacích orgánů k odhalování a zlikvidování laboratoří pro výrobu nelegálních syntetických drog a k zastavení vývozu drog vyráběných v EU. Pokud jde o škody na životním prostředí, je zásadní zabývat se dopady na životní prostředí, zdravotními riziky a náklady spojenými s chemickým odpadem vzniklým při výrobě syntetických drog, jak bylo uvedeno také v rámci platformy EMPACT. Rozsah celkových škod na životním prostředí je považován za vysoký, ale k lepšímu porozumění zhoršujícím se problémům v této oblasti je třeba dalších investic do sledování a výzkumu 31 . A konečně je třeba na evropské úrovni řešit otázky související se zneužíváním prekurzorů drog a rozvojem designer prekurzorů.

Za druhé je v EU nebo v jejím blízkém sousedství odhalováno a likvidováno stále více pěstíren konopí 32 . Donucovací orgány by měly posílit opatření pro účely lepšího řešení pěstování nelegálních drog. Kromě toho by se pěstování nelegálních drog ve třetích zemích s možnými důsledky pro EU, zejména máku setého pro výrobu heroinu a rostlin koky pro výrobu kokainu, mělo také řešit dalším závazkem k opatřením zaměřeným na alternativní rozvoj: řešení základních příčin ekonomik závislých na nelegálních drogách prostřednictvím integrovaného přístupu kombinujícího úsilí o rozvoj venkova, zmírnění chudoby, podporu přístupu k půdě a pozemkovým právům, ochranu životního prostředí a změnu klimatu, podporu právního státu, bezpečnosti a řádné správy věcí veřejných, a to zcela v souladu s mezinárodními závazky v oblasti lidských práv a závazky týkajícími se rovnosti žen a mužů. Případné nové hrozby, jako je výroba metamfetaminu na základě extrakce efedrinu a pseudoefedrinu z rostlin pěstovaných v tradičních oblastech produkujících opium a zavedení nových, pozměněných nebo potentnějších druhů zavedených rostlinných drog, jako je konopí a koka, je třeba také sledovat a posoudit jejich možné důsledky pro EU.

Prioritní oblasti k řešení:

4.1 Výroba syntetických drog a škody na životním prostředí. 4.2 Pěstování v EU a mimo EU.

b)Prevence a zvyšování povědomí

5. Zabránit užívání drog, posílit prevenci kriminality a zvýšit povědomí o nepříznivých účincích drog na občany a komunity

Poptávka po drogách se zvyšuje. Nelegální charakter trhu s drogami znamená, že ti, kdo drogy užívají, mohou být vystaveni celé řadě nepříznivých důsledků, které se mohou rozšířit i na jejich rodiny a komunity. Proto jsou programy komplexní prevence a zvyšování povědomí zásadní. Je již k dispozici mnoho programů, které se věnují včasnému odhalování a zásahům, podpoře zdravého životního stylu a prevence, včetně programů financovaných z různých fondů EU 33 . Nicméně jsou zapotřebí další strategie, které budou budovat odolnost mezi běžnou populací a zaměří se na nejzranitelnější skupiny. Přestože již některé programy fungují, v některých oblastech tyto strategie chybějí nebo zahrnují opatření, která nejsou založena na spolehlivých důkazech, pokud jde o jejich účinnost. Násilí vyplývající z obchodu s drogami, včetně vražd, přispívá – stejně jako fungování otevřených trhů s drogami – k pocitu nejistoty v komunitách. Údaje o vraždách spáchaných v souvislosti s drogami naznačují, že se jedná o významný jev v několika zemích v celé EU 34 . V důsledku měnícího se obchodního modelu, který používají organizované zločinecké skupiny, nyní stále více hrozí, že se evropský drogový trh stane určujícím faktorem nárůstu násilí v našich komunitách a korupčních praktik v EU. Opatření omezující volný pohyb osob v důsledku onemocnění COVID-19 by mohla tento trend zhoršit, pokud jde o větší konkurenci mezi gangy souvisejícími s drogami.

Tudíž by měla být upřednostňována fakticky podložená opatření pro prevenci a podporu skupin ohrožených experimentováním s drogami a rozvojem vzorce užívání drog, a to na základě vědeckých poznatků o nejvíce ohrožených skupinách a o přístupech, které se ukázaly jako účinné. Důležitou cílovou skupinou preventivní činnosti jsou školy a mladí lidé. Zvláštní pozornost je však třeba věnovat také skupinám, které byly identifikovány jako zvláště zranitelné, což zahrnuje děti a mladé lidi žijící v rodinách, kde rodiče mají anamnézu poruchy vzniklé na základě užívání návykových látek, osoby s poruchami duševního zdraví, osoby postižené různými formami chronické bolesti / únavového syndromu, bezdomovce, migranty a nezletilé osoby bez doprovodu a mladé lidi v systému trestního soudnictví. Rovněž je třeba zvážit potřeby žen, které jsou náchylné k problémům s drogami.

Za druhé je důležité uvědomit si dopad trestné činnosti související s drogami a čelit hrozbám této trestné činnosti, jako je násilí a zastrašování, jakož i korupce a související negativní dopady na legální ekonomiku. Rovněž je třeba bojovat proti vykořisťování zranitelných skupin a osob, které mají problémy s drogami, ze strany organizovaných zločineckých skupin. Boj proti těmto hrozbám a jejich předcházení je významnou výzvou, která vyžaduje společný postup na úrovni EU a v celé řadě odvětví.

Za třetí je pro zvýšení odolnosti populace vůči drogovým problémům důležité cílené zvyšování povědomí, včetně propagace volby zdravého životního stylu u mladých lidí, dětí a zranitelných skupin. Mezi cíle zvyšování povědomí by mohlo patřit zvyšování všeobecného vzdělání týkajícího se účinků drog a závislosti obecně. Stigmatizace spojená s užíváním drog by také mohla být řešena, zejména proto, že toto stigma by mohlo mít škodlivý vliv na duševní a fyzické zdraví uživatelů drog a mohlo by také působit jako překážka při hledání léčby. Účinné zvyšování povědomí související s drogami by mělo být vstřícné vůči dětem, aby děti lépe chápaly nebezpečí a dlouhodobé důsledky užívání drog, mělo by plně využívat nové a inovativní kanály digitální komunikace a mělo by být přiměřené místním sociálním souvislostem a potřebám cílových skupin obyvatelstva a mělo by se zakládat na vědeckých důkazech a hodnoceních.

Prioritní oblasti k řešení:

5.1 Preventivní opatření pro zmírnění expozice drogám a posílení ochrany a odolnosti těch skupin, které jsou nejvíce náchylné k rozvoji dlouhodobých problémů / závislosti. 5.2 Prevence trestné činnosti související s drogami se zvláštním zaměřením na potřebu předcházet násilí a omezit korupci. 5.3 Zvyšování odolnosti a snižování stigmatizace.

c)Řešení nepříznivých důsledků souvisejících s drogami

6. Zlepšit přístup k možnostem léčby, které odpovídají škále zdravotních a rehabilitačních potřeb lidí, kteří trpí nepříznivými důsledky užívání návykových látek

Problémové užívání návykových látek je chronický a často opakující se stav, který může způsobit značné nepříznivé důsledky nejen dotyčné osobě, ale také její rodině a širší komunitě. U lidí, kteří užívají drogy, je běžná konzumace více drog, což může jak zvýšit zdravotní rizika, tak zkomplikovat provádění účinných zásahů. Mezi těmi, jejichž užívání drog došlo až do závislosti, jsou běžné problémy s duševním zdravím a fyzické komorbidity a mnoho z nich bude mít problémy s udržením pravidelného zaměstnání nebo bezpečného bydlení. V mnoha zemích je však dostupnost léčby drogové závislosti stále příliš omezená a existují v nich překážky, které brání v přijímání této léčby 35 . Je také důležité si uvědomit, že léčba drogové závislosti musí fungovat společně s dalšími zdravotními a sociálními podpůrnými službami. Je třeba zavést komplexní a integrované služby, které uznávají užívání návykových látek jako problém zdravotní péče a které rovněž čerpají vstupy z celé řady dalších zdravotních a sociálních podpůrných služeb, jako jsou například ty, které řeší potřeby bydlení, zaměstnání nebo vzdělávání. To bude z důvodu sociálního a ekonomického dopadu pandemie COVID-19 stále důležitější.

Z těchto důvodů je třeba se zaměřit na překážky přístupu k léčbě tím, že se zajistí dostatečná dostupnost a přiměřenost zdravotních a sociálních služeb, pokud jde o potřeby skupin klientů. Měly by být omezeny překážky přístupu s ohledem na základní ukazatele cílové skupiny, jako jsou demografické faktory (např. věk, pohlaví, vzdělání, kulturní zázemí), situační faktory (např. chudoba, rodinné poměry, společenské kruhy, migrace) a osobní faktory (např. tělesné a duševní zdraví, psychický stav). Rovněž by měly být zváženy poradenství a léčba věnující se specifickým potřebám dětí.

Za druhé je nezbytné přijmout opatření za účelem lepší identifikace a řešení překážek, se kterými se potýkají ženy 36 při využívání léčebných a rehabilitačních služeb a setrvání v nich. Patří k nim domácí násilí, traumata, stigmata, problémy s fyzickým a duševním zdravím a těhotenství a péče o děti, které mohou být zhoršeny výše uvedenými demografickými, situačními a osobními faktory. Účinné poskytování služeb by mělo reagovat na specifické potřeby a životní zkušenosti žen s problémy s drogami, rozpoznat, že jejich způsoby užívání drog a problémy mohou být jiné než u mužů, včetně možného většího výskytu problémů spojených s užíváním léčivých přípravků na lékařský předpis. Je třeba také zvážit možnosti služeb pouze pro ženy nebo jiné formy zvláštních opatření, jako jsou úzká pracovní partnerství s poskytovateli péče a služeb pracujících se zranitelnými ženami nebo oběťmi domácího násilí.

Za třetí by měla být vzata v úvahu rozmanitost mezi uživateli drog a při poskytování služeb by měly být přijaty kroky, které mohou tuto rozmanitost řešit a odrážet potřeby různých skupin v souvislosti s problémovým užíváním drog. Mezi zvláštní skupiny se složitějšími potřebami patří: stárnoucí část obyvatelstva, kde jsou dlouhodobí uživatelé návykových látek, lidé s komorbiditními poruchami duševního zdraví a problémy z užívání návykových látek, bezdomovci a zranitelné ženy. Účinné zahrnutí těchto skupin vyžaduje způsoby péče, které uznávají potřebu vzájemného partnerství mezi poskytovateli zdravotní a sociální péče a skupinami pacientů / pečovatelů.

Prioritní oblasti k řešení:

6.1 Přístup k léčebným a rehabilitačním službám a pokrytí jejich nákladů podle individuálních potřeb. 6.2 Léčba zaměřená na specifické potřeby žen. 6.3 Způsoby péče, které jsou vhodné pro skupiny se složitějšími potřebami.

7. Zvýšit účinnost zásahů zaměřených na zmírňování rizik a nepříznivých důsledků užívání drog za účelem ochrany zdraví uživatelů drog a veřejnosti 

K ochraně osob, které užívají drogy, a veřejnosti před nepříznivými důsledky spojenými s užíváním drog je zapotřebí systém zásahů napříč různými oblastmi rizik případných nepříznivých důsledků, který může v průběhu času pomoci dosáhnout lepších zdravotních a sociálních výsledků. Pokud jde o zásahy v těchto oblastech, mezi důležité cíle patří opatření ke snížení rizika nákazy HIV/AIDS nebo virovou hepatitidou u injekčních uživatelů drog, prevence předávkování a přístupy, které podporují lidi, kteří užívají drogy, v tom, aby si osvojili chování s nižším rizikem a podporovali cíle týkající se zdraví a bezpečnosti. Důležitým tématem jsou také dlouhodobé účinky užívání drog na mladý, stále se vyvíjející mozek, jako mají mladiství. Měla by být posílena opatření k omezení rizika dopravních nehod u lidí, kteří řídí vozidlo pod vlivem drog nebo drog v kombinaci s alkoholem. Systém pro zmírňování nepříznivých důsledků by měl upřednostňovat nabídnutí alternativ k donucovacím opatřením, které mohou pomoci snížit úroveň užívání návykových látek a omezit míru opakujících se přestupků, a snížit tak finanční a administrativní zátěž a společenské náklady.

V reakci na to je třeba rozšířit iniciativy zaměřené na nepříznivé důsledky. Programy výměny jehel a injekčních stříkaček, substituční léčba závislosti na opioidech, aplikační místnosti a další inovativní opatření na zmírňování nepříznivých důsledků užívání drog s důkazy o účinnosti, jakož i dostupné testování na virus hepatitidy C (HCV) mohou být účinnými zásahy, které zabraňují infekcím přenášeným krví u injekčních uživatelů drog. Jedná se o klíčové zásahy zaměřené na ukončení epidemie HIV/AIDS a na odstranění virové hepatitidy jako ohrožení veřejného zdraví u injekčních uživatelů drog, protože brání novým infekcím a také poskytují příležitost oslovit vysoce rizikovou populaci za účelem jejího otestování a napojení na příslušné pečovatelské služby.

Za druhé, zneužívání kontrolovaných léčivých přípravků na lékařský předpis může mít dopad na lidi ze všech oblastí života, z různých prostředí a komunit. Důvodem k obavám je obzvláště zneužívání substitučních drog pro léčbu závislosti na opioidech, tj. nelékařské použití a prodej na trzích s nelegálními drogami namísto jejich zamýšleného použití k léčbě drogové závislosti. Existují však i obavy z možného zneužití jiných psychoaktivních léčivých přípravků, zejména těch, které se používají k tlumení bolesti. Existuje také obava, že se léčivé látky někdy vyrábějí nebo získávají nelegálně z online zdrojů mimo EU. Zneužívání látek k jinému účelu bývá spojováno s fatálním a nefatálním předávkováním a se zvýšeným výskytem závislosti, často závislosti na opioidech. Současně je však důležité, aby přístupy v této oblasti zajistily, že budou k dispozici léčivé přípravky a jiné kontrolované látky pro vhodné terapeutické a vědecké účely.

Za třetí, spolupráce se třetími zeměmi, regiony a příslušnými regionálními organizacemi by se také měla zabývat zdravotními aspekty drogové problematiky, zejména dopady zásahů zaměřených na snižování poptávky a nabídky na uživatele drog a veřejnost. Léčba, zmírňování nepříznivých důsledků užívání drog a alternativy donucovacích sankcí by měly být stálými body programu cílených dialogů o drogách se třetími zeměmi nebo regiony, kde taková opatření dosud neexistují.

Za čtvrté, řízení pod vlivem drog je problém bezpečnosti silničního provozu, protože zhoršuje schopnost řídit a zvyšuje riziko nehod. Je zapotřebí vyvinout další úsilí ke zdokonalení testování řidičů pod vlivem drog. Kromě toho je třeba zvyšovat povědomí, pokud jde o upozornění na rizika při řízení motorových vozidel pod vlivem drog. Tato oblast vyžaduje další výzkum a vývoj k identifikaci a vyhodnocení účinných politických a operativních reakcí, včetně vývoje metod testování a levnějších nástrojů na odhalování drog.

Za páté, ačkoli všechny členské státy využívají alespoň jedno opatření považované za alternativní k donucovacím sankcím 37 , je třeba zintenzivnit úsilí a začlenit uplatňování účinných alternativ k donucovacím sankcím pro pachatele trestných činů souvisejících s užíváním drog. V této oblasti jsou zapotřebí komplexnější a podrobnější údaje.

Za šesté, konečným nepříznivým důsledkem užívání drog jsou předávkování a další formy odvratitelné úmrtnosti spojené s užíváním drog 38 . Účinné zásahy k omezení předávkování drogami jsou ve stávajících reakcích stále nedostatečné, přičemž počet úmrtí v důsledku předávkování drogou zůstává v mnoha zemích vysoký a v některých dokonce roste. Navzdory některým potenciálně důležitým pokrokům, k nimž došlo v poslední době, je například nezbytné širší použití opioidních antagonistů, jako je naloxon, zajištění jeho dostupnosti a podpora vhodného použití při reakci na předávkování drogami nebo při zásahu při předávkování. Kromě toho v celé EU existují problémy se souhrnnými údaji o úmrtích na předávkování z důvodů, které zahrnují systematické uvádění nižších hodnot, nedostatek toxikologické kapacity a postupy registrace, které vedou ke zpožděním hlášení.

Prioritní oblasti k řešení:

7.1 Infekční nemoci související s drogami. 7.2 Zneužívání léčivých přípravků a přístup ke kontrolovaným látkám výhradně pro lékařské a vědecké účely a jejich možné zneužití pro jiné účely. 7.3 Mezinárodní spolupráce za účelem ochrany zdraví uživatelů drog. 7.4 Řízení vozidla pod vlivem drog. 7.5 Alternativy k donucovacím sankcím. 7.6 Předávkování a úmrtí související s drogami.

8. Vypracovat vyvážený a komplexní přístup k užívání drog ve věznicích (snížit poptávku a omezit nabídku)

Uživatelé drog tvoří velkou část celkové populace věznic. Většina vězňů nelegální drogy někdy v životě užívala a mnoho z nich má chronické a problematické vzorce užívání drog. Ačkoli někteří jednotlivci přestanou drogy užívat nebo užívání omezí, když jsou posláni do vazby, jiní začnou drogy užívat nebo se dopouštějí ještě škodlivějšího chování, zatímco jsou ve vazbě. Kromě vysoké míry problémů s drogami je zdraví vězňů horší než zdraví běžné populace, s vyšším výskytem infekcí přenášených krví a vysokou mírou duševních chorob. U uživatelů opioidů se riziko úmrtí na předávkování drogami v období po propuštění z vězení výrazně zvyšuje kvůli vysoké míře recidivy a nižší toleranci vůči opioidům. Je třeba identifikovat rozsáhlé kanály, přes které se dodávají drogy do věznic, a osoby, které se podílejí na udržování těchto kanálů, a tyto kanály přerušit.

Proto musí být zajištěna kontinuita léčby, rehabilitace a rekonvalescence pachatelů, kteří jsou uživateli drog, a to jak ve věznicích, tak po jejich odchodu z vězení a následně musí být podporována jejich opětovná sociální integrace. Vytvoření modelu kontinuální péče vhodného pro každý členský stát a vězeňské prostředí i probační službu by mohlo hrát zásadní roli k tomu, aby byl vězňům umožněn přístup k celému rozsahu podpory, kterou potřebují k dosažení svých osobních cílů rekonvalescence během pobytu ve vězení, a aby byla snížena rizika a podpořeno trvalé využívání léčebných a rehabilitačních služeb po skončení výkonu trestu.

Za druhé, prioritou by mělo být přerušení kanálů, kterými jsou drogy (a další zakázané předměty) do věznic dodávány, a identifikace osob, které jsou do chodu těchto kanálů zapojeny. V této souvislosti by základem účinného zásahu mohla být spolupráce s donucovacími orgány, sdílení informací, boj proti korupci, používání zpravodajských informací a testování na přítomnost drog.

Prioritní oblasti k řešení:

8.1 Kontinuita péče ve věznicích a v rámci probační služby. 8.2 Omezení dodávání drog do vězení.

IV.Správa, provádění a sledování protidrogové agendy EU

Protidrogovou agendu EU doprovází protidrogový akční plán na stejné období, aby se strategické priority této agendy promítly do konkrétních operativních kroků a činností. Protidrogový akční plán spojuje jak interní, tak externí aspekty potřebné k plnění cílů protidrogové agendy EU. S cílem zlepšit bezpečnost a zdraví v souvislosti s drogovou problematikou by opatření stanovená v protidrogovém akčním plánu měla přispět také k provádění strategie bezpečnostní unie a příslušných cílů Agendy pro udržitelný rozvoj 2030.

Obrázek 1 ukazuje hlavní činitele zapojené do protidrogové politiky – vytváření a přispívání k vytváření politických priorit v protidrogové agendě EU, provádění: taktiky a operace – týkající se provádění opatření, jež jsou stanoveny v protidrogovém akčním plánu jako prioritní, sledování – podpora při hodnocení dosaženého pokroku a koordinace provádění.

Je zapotřebí silnější koordinace v rámci institucí a orgánů EU a příslušných agentur EU, členských států a občanské společnosti a mezi nimi. Kromě toho je za účelem prosazování přístupu a cílů protidrogové agendy EU zapotřebí posílená mezinárodní spolupráce mezi EU, třetími zeměmi a regiony a mezinárodními organizacemi a orgány, jakož i na mnohostranné úrovni. 39 Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) má při podpoře tohoto úsilí klíčovou úlohu, a to i prostřednictvím delegací EU a nástrojů společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP), jako jsou mise a operace společné bezpečnostní a obranné politiky a síť protiteroristických/bezpečnostních odborníků.

Kromě toho by mělo být zajištěno zapojení evropského Fóra občanské společnosti pro otázky drog do provádění, hodnocení a poskytování vstupů pro rozvoj protidrogových politik na úrovni EU a na mezinárodní úrovni.

Před ukončením období platnosti protidrogové agendy EU v roce 2025 provede Evropská komise nezávislé hodnocení této agendy a akčního plánu EU z hlediska budoucího vývoje protidrogové politiky EU, přičemž vezme v úvahu příspěvky všech subjektů zapojených do správy a dalších příslušných zúčastněných stran.

Obrázek 1: Čtyři vrstvy správy

Zdroje by měly být úměrně zaměřeny na ty strategické priority, oblasti a intervence, které na úrovni EU, vnitrostátní a místní úrovni s největší pravděpodobností povedou ke splnění cílů protidrogové agendy EU. Potřeba nalézt způsob měření celkové účinnosti reakce na problém s drogami je proto zásadní. Financování na podporu priorit stanovených v této agendě by mělo být přiděleno z meziodvětvových zdrojů financování EU, zejména z Fondu pro vnitřní bezpečnost, programu „EU pro zdraví“, Evropského sociálního fondu+, programu Spravedlnost, části programu Horizont Evropa věnované výzkumu bezpečnosti, fondů politiky soudržnosti, programu Digitální Evropa a programu Práva a hodnoty.

Sledování pokroku při provádění protidrogové agendy a akčního plánu EU bude podporováno koordinovaným systémem sledování, hodnocení a výzkumu. Úroveň pokroku dosaženého při realizaci strategických priorit a souvisejících opatření uvedených v protidrogovém akčním plánu bude stanovena pomocí výkonnostních ukazatelů spojených s každou strategickou prioritou. 40 Evropská komise bude s podporou EMCDDA a v příslušných případech dalších agentur EU a orgánů EU sledovat a koordinovat provádění protidrogové agendy EU.

V.Závěr

Komise staví reakce EU na problematiku organizované trestné činnosti a drog do středu politické agendy EU a řídí nový strategický přístup v oblasti drog. Spolupráce bude prvořadá: bude zapotřebí, aby všechny zainteresované subjekty, jakož i orgány na místní, vnitrostátní a unijní úrovni stále intenzivněji spolupracovaly. Budeme i nadále spojovat síly s partnery z celého světa. Na úrovni EU dá Komise nový impuls úloze EMCDDA, aby zajistila, že tato agentura bude hrát významnější úlohu ve všech prioritách protidrogové politiky. Komise vyzývá Radu a Evropský parlament, aby protidrogovou agendu a akční plán EU schválily a aby podporovaly a využívaly plný potenciál každé stanovené strategické priority. Jedná se o společné úsilí ve prospěch všech občanů.

(1)    EMCDDA a Europol (2019), Zpráva o drogových trzích v EU.

(2)      Viz poznámka pod čarou č. 1.

(3)      Komise OSN pro omamné látky, Ministerial declaration on strengthening our actions at the national, regional and international levels to accelerate the implementation of our joint commitments to address and counter the world drug problem (Prohlášení ministrů o posílení našich opatření na vnitrostátní, regionální a mezinárodní úrovni s cílem urychlit provádění našich společných závazků řešit a čelit celosvětovému problému drog).

(4)      Viz poznámka pod čarou č. 1.

(5)      EMCDDA a Europol, EU Drug Markets – Impact of COVID-19 (Trhy s drogami v EU – dopad onemocnění COVID-19), květen 2020.

(6)      Více informací viz poznámka pod čarou č. 5.

(7)      Viz poznámka pod čarou č. 5.

(8)      Více informací viz EMCDDA (březen 2020), The implications of COVID-19 for people who use drugs (PWUD) and drug service providers (Důsledky onemocnění COVID-19 pro lidi, kteří užívají drogy, a poskytovatele služeb souvisejících s drogami).

(9)      Úř. věst. C 402, 29.12.2012, s. 1.

(10)      Úř. věst. C 351, 30.11.2013, s. 1 a Úř. věst. C 215, 5.7.2017, s. 21.

(11)      Výsledky hodnocení viz pracovní dokument útvarů Komise: hodnocení protidrogové strategie EU na období 2013–2020 a protidrogového akčního plánu EU na období 2017–2020, červenec 2020, SWD(2020) 150.

(12)      COM(2017) 195 final.

(13)       http://www.emcdda.europa.eu/publications-database?f[0]=field_series_type:404 .

(14)       http://www.emcdda.europa.eu/publications/joint-publications/eu-drug-markets-report-2019 .

(15)      Úřad OSN pro drogy a kriminalitu, zpráva o světové drogové situaci za rok 2020.

(16)      Health and social responses to drug problems: a European guide (Zdravotní a sociální reakce na drogovou problematiku: evropský průvodce), EMCDDA. http://www.emcdda.europa.eu/responses-guide_en . 

(17)      Například donucovací orgány, celní orgány včetně celních laboratoří, orgány hraniční kontroly, soudní orgány, věznice a nápravná zařízení, úřady pro civilní letectví a námořní dopravu, poštovní služby, zúčastněné strany zapojené do výzkumu a inovací, sociální služby a služby v oblasti léčby drogové závislosti, včetně zdravotnických pracovníků, odvětví vzdělávání a prevence.

(18)      Dalšími agenturami a orgány EU, které se zabývají drogovou problematikou, jsou např. Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž – Frontex, Centrum pro námořní analýzu a operace – narkotika (MAOC-N), Agentura Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech – Eurojust a Agentura Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva – CEPOL, Agentura Evropské unie pro základní práva – FRA, Evropská agentura pro léčivé přípravky – EMA, Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí – ECDC.

(19)      EU rovněž připomíná svůj dlouhodobý závazek k přístupu uvedenému ve výsledném dokumentu zvláštního zasedání Valného shromáždění OSN o celosvětovém problému drog z roku 2016, https://undocs.org/A/RES/S-30/1 .

(20)      Korupce v rámci obchodu s drogami má dvojí význam. Organizované zločinecké skupiny používají korupci jako prostředek k usnadnění pašování drog a obrovské příjmy z nelegálních drog podporují celkovou korupční kapacitu organizovaných skupin v legální ekonomice.

(21)      Drogy a obchodování s lidmi mohou být vzájemně propojeny třemi širokými, někdy se překrývajícími způsoby: když obchodování s drogami a obchodování s lidmi provádějí stejné organizované zločinecké skupiny, když jsou oběti obchodování s lidmi nuceny hrát roli v obchodu s drogami, když drogy hrají roli v procesu obchodování s lidmi, usnadňují vykořisťování zranitelných jednotlivců a umožňují v něm pokračovat. Viz COM(2018) 777 a závěrečná hodnotící zpráva o provádění akčního plánu Eurojustu pro boj proti obchodu s lidmi v období 2012–2016, Eurojust 2017.

(22)       https://www.europol.europa.eu/empact . 

(23)      Vývoj výroby drog v Latinské Americe a Afghánistánu má jasný dopad na trh s drogami v EU. Čína (a v menší míře Indie) je důležitá jako zdrojová země pro prekurzory drog a nové psychoaktivní látky. V některých sousedních zemích, jako je Maroko, Turecko a západní Balkán, existují organizované zločinecké skupiny, které jsou úzce spojeny s etnicky založenými skupinami sídlícími v EU, což mění dynamiku nabídky drog. Afrika je důležitá díky své rostoucí úloze jako místo obchodování a tranzitu. Viz poznámka pod čarou č. 1.

(24)      Designer prekurzory jsou blízcí chemičtí příbuzní prekurzorů drog zařazených na seznam, vyrobené za účelem obcházení úředních kontrol.

(25)      Letectví zahrnuje pravidelnou leteckou dopravu, včetně letů s přepravou cestujících a nákladu provozovaných na pravidelně plánovaných trasách, a všeobecné letectví, které zahrnuje všechny ostatní komerční i soukromé civilní lety.

(26)      Viz poznámka pod čarou č. 5.

(27)      Více informací viz poznámka pod čarou č. 1.

(28)      Odhaduje se například, že přibližně dvě třetiny nabídek na kryptotrzích souvisejí s drogami, zbytek se týká řady dalších nelegálních výrobků a služeb. Více informací o trzích s drogami využívající digitalizaci viz poznámka pod čarou č. 1.

(29)      Poštovní zásilka je zásilka s adresou v konečné podobě, ve které má být poskytovatelem poštovních služeb dodána. Kromě listovních zásilek jsou to rovněž například knihy, katalogy, noviny, časopisy a poštovní balíky obsahující zboží s obchodní hodnotou či bez obchodní hodnoty.

(30)      Viz poznámka pod čarou č. 1, s. 162–3.

(31)      V souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES ze dne 19. listopadu 2008 o trestněprávní ochraně životního prostředí.

(32)      Více informací viz poznámka pod čarou č. 1.

(33)      Podrobný přehled intervenčních programů souvisejících s drogami naleznete v databázi důkazů EMCDDA o zásazích souvisejících s drogami, včetně preventivních opatření, která je součástí portálu dobré praxe, https://www.emcdda.europa.eu/best-practice/evidence-summaries .

(34)      Více informací viz poznámka pod čarou č. 1.

(35)      Toto je mezinárodně uznáváno s tím, že posilování prevence a léčby zneužívání návykových látek je součástí cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje (cíl 3.5).

(36)      V souladu se sdělením Komise COM(2020) 152 ze dne 5. března 2020, Unie rovnosti: strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025.

(37)      Alternativy k donucovacím opatřením jsou definovány jako opatření, která mají nějaký rehabilitační prvek nebo která představují zdržení se zásahu (například rozhodnutí nepodat žalobu nebo nezahájit stíhání), jakož i opatření používaná místo odnětí svobody nebo jiného trestu (například podmíněný trest s léčbou drogové závislosti). Viz závěry Rady z března 2018 o podpoře využívání alternativ k donucovacím sankcím, dokument č. 6931/18.

(38)      V roce 2017 došlo v EU k nejméně k 8 238 úmrtím v důsledku předávkování jednou nebo více nelegálními drogami. Viz EMCDDA (2019), Evropská zpráva o drogách, s. 79.

(39)      Přidělením opatření členským státům v protidrogovém akčním plánu není dotčeno rozdělení pravomocí stanovené ve Smlouvách, zejména pokud jde o vnější činnost týkající se protidrogové politiky.

(40)      Viz příloha 2.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 24.7.2020

COM(2020) 606 final

PŘÍLOHY

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Protidrogová agenda a akční plán EU na období 2021–2025

Příloha 1

Protidrogový akční plán EU na období 2021–2025

A)    POSÍLENÍ BEZPEČNOSTI – NARUŠENÍ TRHŮ S DROGAMI

Strategická priorita 1. Narušit a zlikvidovat hlavní vysoce rizikové organizované zločinecké skupiny související s drogami, které působí v členských státech EU, pocházejí z nich nebo se na ně zaměřují, a řešit vazby na další bezpečnostní hrozby

Opatření	Příslušná prioritní oblast	Harmonogram	Odpovědnost
Opatření č. 1. Více posílit: i) cyklus politik EU v oblasti organizované a závažné mezinárodní trestné činnosti (EMPACT) na základě jeho hodnocení z roku 2020 a se zohledněním posouzení hrozeb závažné a organizované trestné činnosti (SOCTA) 1 z roku 2021; ii) zjištění a doporučení vyplývající z výročních evropských zpráv o drogách vypracovaných EMCDDA 2 a ze zprávy o drogových trzích EU vypracované EMCDDA a Europolem a iii) v souladu se zkušenostmi získanými z dopadu pandemie COVID-19 na trhy s drogami. Posílit koordinaci a spolupráci za účelem dosažení hmatatelnějších výsledků vyšetřování, mimo jiné prostřednictvím programu EMPACT, jakož i rozsáhlejší vnitrostátní i mezinárodní výměny informací o organizovaných zločineckých skupinách souvisejících s drogami a intenzivnější využívání aplikace sítě pro bezpečnou výměnu informací (SIENA).	1.1	2021–2025	Evropská komise Členské státy Europol EMCDDA
Opatření č. 2. Posílit sdílení a analýzu informací o vztahu mezi trestnou činností související s drogovými trhy (výroba, obchodování a distribuce) a i) jinými formami závažné trestné činnosti, včetně obchodování s lidmi, převaděčství migrantů, obchodování se střelnými zbraněmi a terorismu; ii) umožňujícími formami závažné trestné činnosti, včetně násilí/vražd, korupce a praní peněz souvisejících s drogami.	1.1 1.2	2021–2025	Evropská komise Členské státy Europol EMCDDA Frontex
Opatření č. 3. Upřednostnit vyšetřování organizovaných zločineckých skupin a sítí souvisejících s drogami, které představují největší bezpečnostní riziko v EU, prostřednictvím procesu výběru zaměřeného na cíle s vysokou hodnotou vytvořeného členskými státy s podporou Europolu. Nedílnou součástí těchto vyšetřování by mělo být sledování majetku a finanční vyšetřování, které povede k účinné konfiskaci výnosů z trestných činů souvisejících s drogami. Zajistit posílenou spolupráci a koordinaci operativních činností v rámci EU a mezi členskými státy, příslušnými třetími zeměmi a Europolem, a rovněž posílit spolupráci s Eurojustem týkající se souvisejícího trestního stíhání justičními orgány.	1.1 1.2	2021–2025	Evropská komise Členské státy Europol Frontex Eurojust
Opatření č. 4. Zajistit, aby členské státy poskytly donucovacím orgánům rychlý přístup k finančním informacím, které jim umožní provádět účinná finanční vyšetřování organizovaných zločineckých skupin souvisejících s drogami, mimo jiné prostřednictvím: i) plného využívání informací, které mají finanční zpravodajské jednotky, za podmínek stanovených směrnicí o používání finančních informací (směrnice (EU) 2019/1153), ii) účinnějšího využívání informací shromážděných úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti za účelem identifikace a sledování zisků souvisejících s obchodováním s drogami v zájmu jejich případného zmrazení a konfiskace. Zlepšit vzdělávání vyšetřujících pracovníků donucovacích a justičních orgánů a místních a regionálních specializovaných jednotek zabývajících se zajištěním majetku pocházejícího z trestné činnosti.	1.2	2021–2025	Evropská komise Členské státy Europol Eurojust CEPOL
Opatření č. 5. Posílit spolupráci a navázat lepší vazby mezi daňovými/celními orgány a donucovacími orgány s cílem i) zlepšit vyšetřování, ii) odhalit obchodní činnosti související s praním peněz, iii) narušit trestnou činnost a iv) zastavit zisky z trhů s drogami, které jsou používány na další trestnou činnost nebo které jsou směřovány do legální ekonomiky. Členské státy se vyzývají, aby rozvíjely své odborné znalosti a zdroje týkající se alternativních bankovních systémů a systémů převodu peněz používaných organizovanými zločineckými skupinami souvisejícími s drogami (např. Hawala).	1.2	2021–2025	Evropská komise Členské státy Europol Frontex
Opatření č. 6. Identifikovat a upřednostnit spolupráci s vysoce rizikovými zeměmi, pokud jde o výrobu a pašování drog, aby se i) usnadnil přístup členských států k finančním a jiným informacím za účelem zlepšení schopnosti příslušných orgánů vést finanční vyšetřování, a ii) vysledovaly a identifikovaly výnosy z trestné činnosti související s drogami a zajistilo provádění příkazy k zajištění a konfiskaci na úrovni EU.	1.2	2021–2025	Evropská komise Členské státy Europol Eurojust
Opatření č. 7. Zvážit, jak dále řešit šifrování a další nové technologické metody, které používají organizované zločinecké skupiny působící na trzích s drogami, aby nedošlo k jejich odhalení a aby komunikace zůstala skryta. V rámci členských států, Europolu a Eurojustu a mezi nimi zintenzivnit sdílení informací v reálném čase, na základě kterých lze podat žalobu a trestně stíhat.	1.2	2021–2025	Evropská komise Členské státy Europol Eurojust EMCDDA
Opatření č. 8. Po účinné konfiskaci majetku vzít v úvahu bezpečné opětovné použití zajištěných a zkonfiskovaných nástrojů za účelem podpory opatření zaměřených na snižování poptávky po drogách a nabídky drog. Evropská komise bude tento bod dále posuzovat v rámci možné revize směrnice o zajišťování a konfiskaci nástrojů a výnosů z trestné činnosti v Evropské unii (směrnice 2014/42/EU).	1.2	2021–2025	Evropská komise Členské státy
Opatření č. 9. Zajistit, aby byly po celém světě zavedeny a prováděny příslušné programy spolupráce EU v oblasti drog s třetími zeměmi a regiony. Rozšířit společnou strategickou a operační analýzu i) zapojením příslušných agentur EU, jako jsou EMCDDA a Europol, a ii) zajištěním pravidelného a včasného nahlašování relevantních a operativních informací mezi programy spolupráce a těmito agenturami EU.	1.3	2021–2025	Evropská komise ESVČ Europol EMCDDA
Opatření č. 10. Zlepšit dialogy EU o drogách, které se zaměřují na specifické trasy obchodování s drogami, včetně výrobních, tranzitních a spotřebitelských trhů. Měly by být vedeny pravidelné dialogy s regionem a zeměmi západního Balkánu, zeměmi Východního partnerství, středoasijskými regiony a zeměmi, Ruskem, USA, Latinskou Amerikou a karibskými regiony a zeměmi. Kromě toho by měly být zahájeny dialogy o problematice drog s Čínou, Íránem a Kolumbií. Budou prozkoumány možnosti dalších dialogů s jinými zeměmi nebo regiony v závislosti na vývoji, pokud jde o původ dodávek drog a trasy a mezinárodní situace.	1.3	2021–2025	Evropská komise ESVČ

Strategická priorita 2. Zvýšit odhalování velkoobchodního obchodování s nelegálními drogami a drogovými prekurzory v místech vstupu do EU a výstupu z EU

Opatření	Příslušná prioritní oblast	Harmonogram	Odpovědnost
Opatření č. 11. Podporovat činnosti v hlavních místech vstupu a výstupu obchodu s drogami posílením a podporou zavedení analýzy celních rizik, vyšetřovacích metod a dalších příslušných politik, kontrol a postupů v boji proti obchodování s drogami. Za účelem podpory členských států zajistit strukturovanou koordinaci a spolupráci, jakož i výměnu zpravodajských informací o trestné činnosti v reálném čase a koordinované vyšetřování uvnitř EU s využitím služeb příslušných agentur EU, jako jsou Europol a Frontex. Dále by měla být umožněna výměna informací mezi zabezpečenou aplikací Světové celní organizace a aplikací SIENA prostřednictvím komunikace mezi systémy.	2.1	2021–2025	Evropská komise Členské státy Frontex Europol
Opatření č. 12. Podporovat členské státy při vývoji účinných detekčních technologií schopných odhalit drogy a drogové prekurzory v kontejnerech, nákladních automobilech a lodích se zaměřením na hlavní přístavy, letiště, vlaková nádraží a hlavní pozemní hraniční přechody.	2.1	2021–2025	Evropská komise Členské státy Frontex Europol
Opatření č. 13. Zlepšit strukturovanou koordinaci a spolupráci mezi celními orgány a agenturou Frontex, Europolem a EMCDDA, jakož i výměnu celních informací tak, aby byly interoperabilní a mohly být kombinovány s informacemi donucovacích orgánů a orgánů hraniční kontroly. Zvýšit počet celních odborníků v rámci Europolu a posílit schopnost pohraniční stráže agentury Frontex odhalovat obchodování s drogami na hranicích EU.	2.1	2021	Evropská komise Členské státy Frontex Europol EMCDDA
Opatření č. 14. Navázat nezbytné vazby a spolupráci s příslušnými úřady pro civilní letectví a námořní dopravu s cílem zajistit účinné a účelné vyšetřování a odhalování drog na letištích a v přístavech. Posílit mezinárodní spolupráci s orgány pro námořní a civilní letectví v klíčových partnerských zemích na hlavních trasách obchodování s drogami.	2.1 2.2	2021	Evropská komise Členské státy Frontex ESVČ
Opatření č. 15. Pokračovat ve financování Centra pro námořní analýzu a operace – narkotika (MAOC-N) a poskytovat mu i nadále udržitelný model dlouhodobé správy. Zajistit výměnu informací a spolupráci s příslušnými agenturami EU.	2.2	2021	Evropská komise Členské státy MAOC-N Europol Frontex EMCDDA
Opatření č. 16. V rámci Europolu zřídit společnou platformu pro sjednocení zpravodajských informací o drogách, jejíž součástí budou zástupci členských států a která bude mít kontaktní body schopné vyměňovat si zabezpečené informace ve třetích zemích a regionech, které tvoří centra obchodování s drogami. Zajistit výměnu zpravodajských informací v reálném čase, analýzu a podporu ostrých operací zaměřených na mezinárodní organizované zločinecké skupiny související s drogami, které mají dopad na EU.	2.2	2021	Evropská komise Členské státy Europol Frontex EMCDDA
Opatření č. 17. Uzavřít dohody mezi Evropskou unií a třetími zeměmi, v nichž jsou umístěna centra obchodování s drogami, což umožní příslušným agenturám EU, jako je Europol a Frontex, vyměňovat si informace a údaje, včetně osobních a operativních údajů.	2.2	2021	Evropská komise

Strategická priorita 3. V úzké spolupráci se soukromým sektorem zvýšit účinné sledování logistických a digitálních kanálů využívaných pro distribuci drog ve středním a malém objemu a zvýšit zachycování nelegálních látek pašovaných prostřednictvím těchto kanálů

Opatření	Příslušná prioritní oblast	Harmonogram	Odpovědnost
Opatření č. 18. Sledovat internetová a darknetová tržiště s drogami provedením přípravné akce navržené Evropským parlamentem týkající se nepřetržitého sledování darknetu za účelem zajištění komplexních výsledků 3 . Posílit kapacity EMCDDA a Europolu v této oblasti.	3.1	2021	Evropská komise Europol EMCDDA
Opatření č. 19. Analýza provozní proveditelnosti toho, jak mohou poštovní a expresní služby odhalovat distribuci nelegálních látek v poštovních zásilkách a bránit jí 4 . Uzavřít memoranda o porozumění s cílem posílit spolupráci mezi donucovacími orgány, celními orgány, poštovními a expresními službami a poskytovateli elektronických plateb.	3.2	2021–2025	Evropská komise Členské státy Europol EMCDDA
Opatření č. 20. Podporovat vývoj, využívání a výměnu osvědčených postupů a vybavení mezi členskými státy v oblasti sledování podezřelých poštovních zásilek pomocí řešení, jako jsou psi cvičení na vyhledávání drog a/nebo rentgenové přístroje. Zvláště je třeba prozkoumat úlohu nových technologií a zejména umělé inteligence.	3.2	2021–2025	Evropská komise Členské státy
Opatření č. 21. Zvýšit povědomí o tom, že je třeba zaměřit činnost na kanály pro obchodování s drogami, které jsou v současné době nedostatečně sledovány donucovacími orgány, zavedením nebo posílením metod sledování a vyšetřování menších námořních a říčních přístavů, letišť a vlakových nádraží. Zapojit příslušné agentury EU do podpory členských států v těchto činnostech.	3.3	2021–2025	Evropská komise Členské státy Europol EMCDDA

Strategická priorita 4. Zlikvidovat výrobu a zpracování drog, zabránit zneužívání prekurzorů drog pro výrobu nelegálních drog a obchodování s nimi a vymýtit nedovolené pěstování

Opatření	Příslušná prioritní oblast	Harmonogram	Odpovědnost
Opatření č. 22. Posílit operativní činnosti donucovacích orgánů a jejich spolupráci se správními úřady a dalšími příslušnými stranami, pokud jde o boj proti trestné činnosti v oblasti životního prostředí související s nedovolenou výrobou drog a obchodováním s nimi. Rozvíjet detekční technologie, výměnu informací a koordinovaná vyšetřování zapojením příslušných agentur EU, které podpoří členské státy.	4.1	2021	Evropská komise Členské státy Europol EMCDDA
Opatření č. 23. Zaměřit se na hlavní problémy zjištěné hodnocením právních předpisů o prekurzorech drog, zejména na potřebu řešit problém, který představují designer prekurzory.	4.1	2021	Evropská komise Členské státy
Opatření č. 24. Identifikovat, sledovat a zlikvidovat zařízení pro nedovolenou výrobu drog v EU, včetně zaměření na prekurzory a designer prekurzory, za pomoci vylepšeného a lépe využitého forenzního vyšetřování, zpravodajských informací a vývojem a rozšířením detekčních technik.	4.1	2021–2025	Členské státy Europol EMCDDA
Opatření č. 25. Zvážit zahájení studie hodnotící účinnost rámcového rozhodnutí Rady 2004/757/SVV ze dne 25. října 2004, kterým se stanoví minimální ustanovení týkající se znaků skutkových podstat trestných činů a sankcí v oblasti nedovoleného obchodu s drogami, s cílem případně pozměnit jeho zastaralé aspekty a podle potřeby posílit některé oblasti.	4.1	2022	Evropská komise
Opatření č. 26. Pokračovat v podpoře a sledování výsledků alternativních rozvojových programů a souvisejících zásahů protidrogové politiky zaměřených na rozvoj v zemích, které jsou původem nelegálních drog, mimo jiné prostřednictvím výměny osvědčených postupů a technických odborných poznatků, vzájemného učení a prostřednictvím zapojení se na celosvětové úrovni a s mezinárodními organizacemi.	4.2	2021–2025	Evropská komise Členské státy ESVČ

B)    PREVENCE A ZVYŠOVÁNÍ POVĚDOMÍ

Strategická priorita 5. Zabránit užívání drog, posílit prevenci kriminality a zvýšit povědomí o nepříznivých účincích drog na občany a komunity

Opatření	Příslušná prioritní oblast	Harmonogram	Odpovědnost
Opatření č. 27. Kampaně napříč EU zaměřené na rodiče, učitele a místní činitele s rozhodovací pravomocí, zvyšující jejich povědomí o jejich potenciálu bránit mladým lidem a dalším cílovým skupinám v užívání nelegálních drog a dopouštění se rizikového chování a trestné činnosti či aktivit souvisejících s trhem s drogami.	5.1 5.3	2021–2025	Evropská komise Členské státy EMCDDA
Opatření č. 28. Větší rozšíření školicích kurzů v rámci evropských učebních osnov prevence (EUPC) a v případě potřeby aktualizace příručky.	5.1	2022–2025	Členské státy EMCDDA
Opatření č. 29. Rozšířit oddíl týkající se modelů prevence a dalších praktických a spolehlivých informací v oblasti prevence, dostupnou na portálu osvědčených postupů EMCDDA, a povzbuzovat k širšímu přijímání preventivních programů, které se osvědčily jako účinné.	5.1	2022–2025	Členské státy EMCDDA
Opatření č. 30. Zavádět cílená rychlá hlášení varující před riziky a zpravodajská upozornění, když se na trhu objeví nebezpečné látky, včetně nových psychoaktivních látek nebo jiných vzniklých hrozeb.	5.1	2021–2025	EMCDDA Europol
Opatření č. 31. i) Propagovat a podporovat práci a osvědčené postupy Evropské sítě pro předcházení trestné činnosti (EUCPN) a dalších příslušných projektů s cílem omezit recidivu mladých pachatelů trestných činů souvisejících s drogami; ii) podporovat komplexní strategie pro řešení situace ve čtvrtích, kde dochází k vysoké míře užívání drog a trestné činnosti související s drogami, a iii) podporovat opatření, která vytvářejí prostředí s větší ochranou pro komunity zasažené užíváním a prodejem drog nebo trestnou činností související s drogami.	5.2	2021–2025	Evropská komise Členské státy EUCPN

C)    ŘEŠENÍ NEPŘÍZNIVÝCH DŮSLEDKŮ SOUVISEJÍCÍCH S DROGAMI

Strategická priorita 6. Zlepšit přístup k možnostem léčby, které odpovídají škále zdravotních a rehabilitačních potřeb lidí, kteří trpí nepříznivými důsledky užívání návykových látek

Opatření	Příslušná prioritní oblast	Harmonogram	Odpovědnost
Opatření č. 32. Rozvíjet účinnou léčbu drogové závislosti, službám ke zmírnění nepříznivých důsledků užívání drog a rehabilitačním službám, včetně služeb pro osoby s komorbiditou, a zlepšovat přístup k těmto službám za účelem snížení i) míry užívání nelegálních drog a nových psychoaktivních látek; ii) problematického užívání drog, iii) výskytu drogové závislosti a zdravotních a sociálních rizik a nepříznivých důsledků souvisejících s drogami v těchto oblastech a iv) podporovat zotavení a opětovné začlenění do společnosti problematických a závislých uživatelů drog.	6.1 6.2 6.3	2021–2025	Evropská komise Členské státy EMCDDA Evropská agentura pro léčivé přípravky
Opatření č. 33. i) podporovat inovace v poskytování léčby; ii) zlepšit a podporovat využívání možností elektronického a mobilního poskytování zdraví a nových farmakoterapií s cílem zvýšit dostupnost léčby drogové závislosti pro všechny cílové skupiny a iii) posoudit účinnost takových řešení s možností rozšířit ty zásahy, které se osvědčily jako nejúčinnější.	6.1 6.2	2021–2025	Evropská komise Členské státy EMCDDA Evropská agentura pro léčivé přípravky
Opatření č. 34. Identifikovat genderovou fyziologii drogové závislosti. Identifikovat a omezit překážky léčby a dalšího využívání služeb pro ženy, které užívají drogy, a zlepšit možnosti léčby tak, aby zahrnuly genderově specifické přístupy. Zajistit aby tyto služby byly citlivé vůči potřebám žen, např. zahrnutím podpory péče o děti. Zahájit osvětovou činnost za účelem dosažení kontaktu s ženami, které užívají drogy, a informovat je o dostupné léčbě zaměřené na ženy.	6.2	2021–2025	Evropská komise Členské státy EMCDDA
Opatření č. 35. Rozšířit empirickou základnu, pokud jde o poskytování léčby, včetně lepšího pochopení rozsahu a trendů při problémovém užívání stimulantů a konopí. Rovněž zlepšit porozumění potřebám léčby i tomu, co představují účinné zásahy při reakci na problémy související se stimulanty a konopím.	6.1 6.2 6.3	2021–2025	Členské státy EMCDDA Evropská agentura pro léčivé přípravky
Opatření č. 36. Poskytnout pracovníkům víceoborové léčby (zaměstnancům specializovaných služeb a pracovníkům zabývajícím se drogovou problematikou v rámci všeobecných zdravotních služeb a služeb sociální podpory) aktualizované pravomoci, které odrážejí měnící se potřeby cílové populace a nový vývoj v našem chápání toho, co představuje účinnou péči. i) Podporovat sdílení osvědčených postupů, pokud jde o základní i odborné dovednosti; ii) podporovat stanovení norem kvality ve vzdělávání; iii) povzbuzovat partnerství mezi poskytovateli vzdělávání a iv) identifikovat učební osnovy, které pokrývají základní i pokročilé schopnosti.	6.1 6.2 6.3	2021–2025	Členské státy EMCDDA
Opatření č. 37. Pokračovat a dále rozvíjet provádění minimálních požadavků EU na kvalitu přijatých Radou v roce 2015 5 a fakticky podložených pokynů do vnitrostátních protidrogových politik a programů.	6.1 6.2 6.3	2021	Evropská komise Členské státy EMCDDA

Strategická priorita 7. Zvýšit účinnost zásahů zaměřených na zmírňování rizik a nepříznivých důsledků užívání drog za účelem ochrany zdraví uživatelů drog a veřejnosti

Opatření	Příslušná prioritní oblast	Harmonogram	Odpovědnost
Opatření č. 38. Rozvíjet, rozšiřovat a zlepšovat přístup k účinným opatřením na zmírňování nepříznivých důsledků. Dále rozšířit výměnu osvědčených postupů v této oblasti mezi členskými státy a s partnery, jako jsou třetí země, regiony a mezinárodní organizace.	7.1 7.3	2021	Evropská komise Členské státy EMCDDA
Opatření č. 39. Na úrovni členských států a EU zlepšit a rozšířit schopnost identifikovat, posoudit a reagovat, mimo jiné prostřednictvím spolupráce s Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a prostřednictvím systému včasného varování EU, na vypuknutí epidemií a na důležité změny chování při užívání drog a konzumaci nových psychoaktivních látek.	7.1	2021	Evropská komise Členské státy EMCDDA ECDC
Opatření č. 40. Podporovat výzkum a inovace nástrojů pro odhalení drog, aby se zabránilo řízení vozidel pod vlivem drog.	7.4	2021–2025	Evropská komise Členské státy EMCDDA
Opatření č. 41. Určit možné varianty politik v souvislosti s řízením motorových vozidel pod vlivem drog, včetně posouzení toho, zda je třeba do doporučení EU o povoleném obsahu alkoholu v krvi zahrnout úvahy o drogách.	7.4	2022	Evropská komise
Opatření č. 42. Zvýšit dostupnost, účinné provádění, sledování a hodnocení opatření poskytnutých jako alternativa k donucovacím sankcím pro pachatele užívajících drogy, jako je léčba (s odkladem výkonu trestu), rehabilitace a rekonvalescence a opětovné začlenění do společnosti. Provést návazné kroky na studii o alternativách donucovacích sankcí jako reakci na trestné činy související s drogami, která byla vypracována v roce 2016, např. prostřednictvím případného doporučení Komise k danému tématu. Zahrnout tento rozměr do politického dialogu a spolupráce s partnerskými zeměmi.	7.5	2021–2025	Evropská komise Členské státy EMCDDA
Opatření č. 43. Zavést a posílit opatření ke snížení počtu fatálních a nefatálních předávkování, a to včetně zvyšování dostupnosti a užívání opioidních antagonistů (naloxon) na komunitní úrovni a dalších opatření ke zmírňování nepříznivých důsledků a opatření v rámci této politiky a přístupu k nim, jakož i podporovat hodnocení účinných přístupů a výměnu osvědčených postupů v této oblasti.	7.2 7.6	2021	Členské státy EMCDDA
Opatření č. 44. Posílit úsilí sdílet forenzní a toxikologické údaje: i) zdokonalit analytické metody, testovat a propagovat nové techniky; ii) vyměňovat si osvědčené postupy a vytvořit společná školení; iii) posílit spolupráci se Společným výzkumným střediskem Komise a EMCDDA a prostřednictvím stávajících sítí, jako je Pracovní skupina pro drogy Evropské sítě forenzních institucí a evropská síť celních laboratoří. Vypracovat a doporučit k provedení soubor evropských forenzních toxikologických pokynů pro vyšetřování úmrtí souvisejících s drogami.	7.6	2021	Evropská komise Členské státy EMCDDA

Strategická priorita 8. Vypracovat vyvážený a komplexní přístup k užívání drog ve věznicích (snížit poptávku a omezit nabídku)

Opatření	Příslušná prioritní oblast	Harmonogram	Odpovědnost
Opatření č. 45. Poskytnout členským státům pokyny, které usnadní vypracování vyvážené a komplexní politické reakce na užívání drog ve věznicích.	8.1 8.2	2024	Evropská komise EMCDDA
Opatření č. 46. Uskutečnit školení pro zaměstnance věznic za účelem lepšího odhalování drog, které se dostanou do věznic, rozšířit povědomí o tomto problému a v rámci vězeňského prostředí realizovat fakticky podložené reakce na užívání drog ve vztahu ke zdraví.	8.2	2023	Členské státy CEPOL EMCDDA Eurojust

 

Správa, provádění a sledování protidrogové agendy EU

Opatření	Harmonogram	Odpovědnost
Opatření č. 47. Posílit sledování, shromažďování údajů, analýzu výzkumu a podávání zpráv o něm a poskytovat komplexní analýzy závažnosti týkající se situace v oblasti drog v EU a evropských trhů s drogami, včetně nových výzev v rámci vývoje politiky na mezinárodní úrovni ohledně legálních i nelegálních oblastí ve vztahu ke konopí. i) Posílit EMCDDA a jeho analytickou kapacitu, a to i pokud jde o nové a inovativní technologie a metody. ii) Podporovat fakticky podložená hodnocení politik a zásahů na vnitrostátní úrovni, na úrovni EU a na mezinárodní úrovni. iii) Poskytovat odpovídající podporu národním kontaktním místům sítě Reitox EMCDDA v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti, včetně systému včasného varování.	Probíhá	Evropská komise EMCDDA Europol
Opatření č. 48. Posílit reakce a zlepšit připravenost na možné budoucí výzvy identifikací zkušeností získaných z pandemie COVID-19 a sledováním jejího krátkodobého, střednědobého a dlouhodobého dopadu na poskytování služeb, trhy s drogami, způsoby užívání a jejich nepříznivé důsledky.	2021	Evropská komise Členské státy EMCDDA
Opatření č. 49. Podporovat a posilovat dialog s občanskou společností a její zapojení do provádění, hodnocení a poskytování vstupů pro rozvoj protidrogových politik na úrovni členských států, EU a na mezinárodní úrovni.	Probíhá	Evropská komise Členské státy Fórum občanské společnosti pro otázky drog
Opatření č. 50. Přispívat k utváření mezinárodní agendy protidrogové politiky v souladu s přístupem a cíli protidrogové agendy EU, mimo jiné urychlením plnění společných mnohostranných závazků, jako je výsledný dokument zvláštního zasedání Valného shromáždění OSN o celosvětovém problému drog z roku 2016 a v souvislosti s přezkumem prohlášení ministrů Komise pro narkotika v polovině období v roce 2024.	Probíhá	Evropská komise ESVČ
Opatření č. 51. Zajistit, aby ochrana a podpora lidských práv byla plně integrována do vztahů EU s třetími zeměmi, regiony a mezinárodními organizacemi a související vnější pomoci. EU je zejména silně a jednoznačně proti trestu smrti za všech okolností, včetně trestných činů souvisejících s drogami.	Probíhá	Evropská komise ESVČ
Opatření č. 52. Po vyhodnocení dokončeném v roce 2019 přezkoumat mandát EMCDDA 6 .	2021	Evropská komise
Opatření č. 53. Zahájit hodnocení protidrogové agendy a akčního plánu EU.	2024	Evropská komise

Příloha 2

Ukazatele výkonnosti

Ukazatel výkonnosti 1. Organizovaná trestná činnost a násilí gangů související s drogami. (Europol, EMCDDA, ukazatel/údaje o vraždách souvisejících s drogami a studie o násilí a zastrašování spojeném s gangy a účasti organizované trestné činnosti)

Ukazatel výkonnosti 2. Vznikající hrozby založené na údajích z včasných a výhledových zdrojů (jsou-li k dispozici), včetně úrovně objemu drog spotřebovaných v komunitě / městech z analýzy odpadních vod z těch měst, která se v současné době účastní tohoto testování. (Souhrnný ukazatel EMCDDA na evropské úrovni založený na podávání zpráv a barometru EMCDDA, skupina SCORE a EMCDDA, pohotovostní údaje a cílené studie)

Ukazatel výkonnosti 3. Vývoj situace, pokud jde o vymáhání majetku a počet vedených finančních vyšetřování, které byly zahájeny na základě trestných činů souvisejících s drogami. (Europol, EMCDDA a cílené zdroje)

Ukazatel výkonnosti 4. Vývoj situace, pokud jde o počet a množství zachycených nelegálních drog, nových psychoaktivních látek a chemické prekurzory – ukazatel by měl jasně rozlišovat mezi malými a velkými objemy záchytů. (Údaje EMCDDA a údaje Europolu o zachycených drogách podle látky: konopí včetně marihuany, heroin, kokain, crack, amfetamin, metamfetamin, extáze a nové psychoaktivní látky; Evropská komise, EMCDDA a Europol o prekurzorech)

Ukazatel výkonnosti 5. Systém včasného varování před novými psychoaktivními látkami (EMCDDA/Europol) a posouzení rizik nových psychoaktivních látek (EMCDDA). 

Ukazatel výkonnosti 6. Procento vnímání bezpečnosti a ochrany občany, pokud jde o trestnou činnost související s drogami a o drogy, a vnímaná dostupnost nelegálních drog a nových psychoaktivních látek v Evropě, včetně dostupnosti online (podle věku a pohlaví). (Dvě studie Eurobarometr na začátku roku 2021 a v roce 2025)

Ukazatel výkonnosti 7. Procentní podíl obyvatelstva, které v současné době (v průběhu posledního měsíce) užívá drogy, v poslední době (v průběhu posledního roku) užívalo drogy a někdy (v průběhu celého života) drogy užívalo; rozdělení podle jednotlivých drog a věkových skupin. (Průzkum EMCDDA v obecné populaci)

Ukazatel výkonnosti 8. Vývoj situace, pokud jde o věk, kdy dochází k prvnímu užití nelegálních drog, na základě údajů ze školních průzkumů s přihlédnutím k evropskému školnímu výzkumnému projektu zaměřenému na alkohol a drogy (ESPAD), studie zaměřené na životní styl dětí na základních školách (HBSC) a dalších relevantních studií a případně průzkumu zjišťujícího užívání drog v obecné populaci. (Základní epidemiologický ukazatel EMCDDA)

Ukazatel výkonnosti 9: Vývoj situace, pokud jde o nemocnost a úmrtnost související s drogami. Souhrnné podávání zpráv a barometr EMCDDA o dopadu užívání drog na zdraví. Zahrnuje analýzu dostupných údajů ze zavedených i rozvíjejících se zdrojů o: vývoji situace, pokud jde o úmrtí související s drogami, infekční nemoci a chování spojené se zdravotními problémy, včetně injekčního užívání drog a dalšího rizikového užívání drog nebo souvisejícího chování. (EMCDDA)

Ukazatel výkonnosti 10. Opatření pro dostupnost léčby a služeb, jejichž prostřednictvím se zmírňují nepříznivé důsledky užívání drog. Dostupnost a pokrytí substituční léčby závislosti na opioidech, dostupnost programů na výměnu jehel a injekčních stříkaček a pokrytí HCV testování a léčby u injekčních uživatelů drog. (EMCDDA)

Ukazatel výkonnosti 11. Členské státy s komplexní a vyváženou politikou týkající se drog ve věznicích – založeno na počtu členských států s vyváženou drogovou strategií ve věznicích. (Zprávy členských států)

Ukazatel výkonnosti 12. Příspěvek k příslušným cílům Agendy pro udržitelný rozvoj 2030. (Výroční monitorovací zpráva Eurostatu o pokroku při plnění cílů udržitelného rozvoje v kontextu EU)

(1)

     Posouzení hrozeb závažné a organizované trestné činnosti.

(2)

     Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost.

(3)

     Podrobnosti viz bod 18 02 77 04 – Přípravná akce – Sledování darknetu koordinované ze strany EU za účelem potírání trestné činnosti, uvedený na straně 61 v příloze 3, rozpočtové poznámky k pilotním projektům a přípravným akcím.

(4)

     Poštovní zásilka: poštovní zásilkou se rozumí zásilka s adresou v konečné podobě, ve které má být poskytovatelem poštovních služeb dodána. Kromě listovních zásilek jsou to rovněž například knihy, katalogy, noviny, časopisy a poštovní balíky obsahující zboží s obchodní hodnotou či bez obchodní hodnoty.

(5)

     Závěry Rady 11985/15 o provádění protidrogového akčního plánu EU na období 2013–2016, pokud jde o minimální požadavky na jakost v oblasti snižování poptávky po drogách v Evropské unii.

(6)

   Více informací viz Drugs and drug addiction – expanding the mandate of the European monitoring centre (Drogy a drogová závislost – rozšíření mandátu Evropského monitorovacího centra), https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/12432-Revision-of-the-mandate-of-the-European-Monitoring-Centre-for-Drugs-and-Drug-Addiction .