EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 9.7.2020

COM(2020) 302 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Zpráva o politice hospodářské soutěže v roce 2019

{SWD(2020) 126 final}

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Zpráva o politice hospodářské soutěže v roce 2019

1. Úvod

Rok 2019 byl pro Evropskou unii začátkem nového funkčního období. Po květnových volbách, které měly po volbách v roce 1994 nejvyšší celkovou účast (50,66 %) 1 , schválil Evropský parlament novou Evropskou komisi na základě priorit nastíněných v politických směrech EU kandidátky na funkci předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové 2 . V pověřovacím dopise adresovaném Margrethe Vestagerové, výkonné místopředsedkyni pro Evropu připravenou na digitální věk, je zdůrazněna potřeba „zajistit, aby naše politika a pravidla hospodářské soutěže byla vhodná pro moderní hospodářství, byla důrazně prosazována a přispívala k silnému evropskému průmyslu, a to jak na vnitřní úrovni, tak na světové scéně“ 3 .

Základy práva EU v oblasti hospodářské soutěže jsou dnes stejně relevantní jako v době, kdy byla před více než 60 lety podepsána Římská smlouva. Evropská pravidla hospodářské soutěže umožňují podnikům všech velikostí mít spravedlivou šanci uspět v hospodářské soutěži a evropským spotřebitelům pomáhají dosáhnout spravedlivých podmínek na vnitřním trhu. Prosazování pravidel EU v oblasti hospodářské soutěže přispívá k vytváření otevřených a konkurenčních trhů, díky nimž jsou evropské podniky efektivnější, inovativnější a schopné konkurovat v celosvětovém měřítku. V roce 2019 se politika Komise v oblasti hospodářské soutěže a donucovací opatření i nadále zaměřovaly na protisoutěžní chování a opatření na trzích, které jsou důležité pro občany a podniky v EU, jako jsou telekomunikace a digitální odvětví, energetika a životní prostředí, výroba, finanční služby, daně, zemědělství a potravinářství a doprava.

Zároveň je důležité, aby rámec EU pro hospodářskou soutěž zůstal vhodný pro rychle se měnící svět, a to neustálým přizpůsobováním se moderní zelené a digitální ekonomice. Evropská politika hospodářské soutěže musí zejména řešit nové výzvy spojené s využíváním dat a algoritmů a rychle se vyvíjejícími trhy ve stále více digitálním prostředí, jakož i posílit sítě spolupráce mezi orgány členských států a Komisí na podporu spravedlivé hospodářské soutěže na jednotném trhu. Současně probíhají hodnocení příslušných pravidel státní podpory, včetně pokynů v oblasti životního prostředí a energetiky, které budou revidovány, a to rovněž s cílem zohlednit politické cíle Zelené dohody pro Evropu.

V dubnu 2019 zveřejnila Komise zprávu s názvem „Politika hospodářské soutěže pro digitální éru“ (Competition Policy for the Digital Era) 4 vyhotovenou třemi nezávislými zvláštními poradci, jež má Komisi poskytnout podklady pro probíhající proces úvah o tom, jak může politika hospodářské soutěže sloužit co nejlépe evropským spotřebitelům v digitálním, rychle se měnícím světě. Zpráva analyzuje hlavní charakteristiky digitální ekonomiky – extrémní výnosy z rozsahu digitálních služeb, síťové externality a úlohu dat –, které daly vzniknout významným zavedeným subjektům v digitální oblasti.

Aby bylo zajištěno, že právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže jsou i nadále vhodné pro daný účel, zahájila Komise v roce 2019 rozsáhlá hodnocení, jež mají posoudit fungování pravidel hospodářské soutěže, a poskytnout tak základ pro rozhodnutí, zda je nutné zlepšit její schopnost řešit mnohé z těchto výzev a zvýšit účinnost prosazování. Přezkum se týká antimonopolních pravidel, jejichž platnost skončí během nového mandátu, a příslušných pokynů, řady pravidel a pokynů pro státní podporu a zahrnuje probíhající hodnocení některých pravidel pro kontrolu spojování podniků. Na konci roku oznámila výkonná místopředsedkyně Vestagerová rovněž zahájení přezkumu sdělení o definici trhu.

Politika hospodářské soutěže hraje významnou úlohu také v moderní průmyslové politice EU s cílem zvýšit inovativnost evropských podniků, a tím i konkurenceschopnost na mezinárodní úrovni. V případě selhání trhu a potřeby posílit hodnotové řetězce tento cíl podporují pravidla EU pro státní podporu. V prosinci 2018 a v prosinci 2019 Komise konstatovala, že dva projekty v evropských prioritních oblastech týkajících se mikroelektroniky a baterií, které oznámilo společně několik členských států, jsou v souladu s pravidly EU pro státní podporu a přispívají ke společnému evropskému zájmu 5 . Zúčastněné členské státy poskytnou na tyto dva projekty dohromady finanční prostředky ve výši 5 miliard EUR, které mají společně uvolnit soukromé investice ve výši dalších 11 miliard EUR.

Politika EU v oblasti hospodářské soutěže se provádí prosazováním pravidel založených na Smlouvě a opírá se o důkladnou ekonomickou analýzu a řádný proces. Zákaz diskriminace, transparentní a předvídatelné prosazování práva, právo být vyslyšen, jakož i ochrana důvěrnosti údajů jsou proto základními zásadami a normami, které Komise uplatňuje při provádění donucovacích opatření a které prosazuje po celém světě.

Při prosazování evropských pravidel hospodářské soutěže Komise úzce spolupracuje s vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž v členských státech a s vnitrostátními soudy. Komise zároveň aktivně spolupracuje s příslušnými mezinárodními fóry a s orgány pro hospodářskou soutěž z celého světa s cílem vytvořit skutečně rovné podmínky na celosvětové úrovni. V rámci Světové obchodní organizace zahájila Komise jednání o elektronickém obchodu a telekomunikačních službách, jakož i o zlepšení mezinárodních pravidel týkajících se dotací.

Pravidla EU pro hospodářskou soutěž podporují růst a rozvoj silných evropských společností, ať už se jedná o velké, malé nebo střední podniky. Na celosvětové úrovni však evropské podniky čelí řadě výzev, pokud jde o rovné podmínky. K řešení těchto problémů jsou vhodnější jiné nástroje než právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže. Probíhající úvahy Komise zahrnují to, do jaké míry může stávající soubor nástrojů EU řešit rušivé vlivy zahraničních subvencí a vlastnictví státu a které další nástroje (nebo jejich kombinace) mohou být zapotřebí.

Tato zpráva obsahuje neúplný přehled činností Komise v oblasti politiky hospodářské soutěže v roce 2019 (část I). Zpráva se proto netýká opatření Komise na podporu hospodářství EU v souvislosti s pandemií COVID-19. Další podrobnější informace o činnostech popsaných ve zprávě jsou uvedeny v připojeném pracovním dokumentu útvarů Komise (část II) a na internetových stránkách Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž 6 .

2. Další zvýšení účinnosti politiky EU v oblasti hospodářské soutěže a prosazování práva

V roce 2019 zahájila Komise komplexní hodnocení a přezkum svých pravidel a pokynů v oblasti hospodářské soutěže, aby posoudila, do jaké míry jsou dosud vhodné pro daný účel.

Komise zahajuje „kontrolu účelnosti“ pravidel státní podpory 7

V květnu 2012 zahájila Komise provádění rozsáhlého reformního balíčku opatření pro modernizaci státní podpory, jehož výsledkem je revize velkého počtu pravidel státní podpory od roku 2013. Tento komplexní reformní balíček členským státům umožnil urychleně provést opatření státní podpory, která podporují investice, hospodářský růst a tvorbu pracovních míst. 

V lednu 2019 zahájila Komise proces zaměřený na hodnocení pravidel v rámci balíčku opatření pro modernizaci státní podpory v souladu s pokyny Komise pro zlepšování právní úpravy, a v důsledku toho prodloužila platnost pravidel státní podpory, která by jinak skončila koncem roku 2020. Hodnocení má podobu „kontroly účelnosti“ a připraví revizi příslušných pokynů s ohledem na politické cíle Zelené dohody pro Evropu.

V únoru 2019 zahájila Komise také veřejné konzultace za účelem vyhodnocení a přípravy revize stávajících pokynů k některým opatřením státní podpory v souvislosti se systémem pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2012 (dále jen „pokyny k systému obchodování s emisemi“) 8 . Pokyny k systému obchodování s emisemi, přijaté v roce 2012 a založené na systému EU pro obchodování s emisemi skleníkových plynů z roku 2005, stanovily podmínky, za nichž mohou členské státy v období 2013–2020 poskytnout některým podnikům v určitých odvětvích s vysokou spotřebou elektřiny náhradu za část vyšších nákladů na elektřinu vyplývajících ze systému EU pro obchodování s emisemi. Ke dni skončení platnosti 31. prosince 2020 budou pokyny k systému obchodování s emisemi z roku 2012 aktualizovány, aby bylo zajištěno, že jsou přizpůsobeny novému systému EU pro obchodování s emisemi na období 2021–2030 9 .

V červnu 2019 zahájila Komise rovněž hodnocení pravidel státní podpory pro zdravotní a sociální služby obecného hospodářského zájmu a nařízení o podpoře de minimis pro služby obecného hospodářského zájmu 10 , jejichž platnost skončí v prosinci 2020. V rámci tohoto hodnocení probíhala v období od července do prosince 2019 veřejná a cílená konzultace, která bude v rámci hodnocení náležitě zohledněna.

Komise zkoumá nové tržní trendy v oblasti vertikálních dohod o dodávkách a dohod o horizontální spolupráci

V roce 2019 zahájila Komise hodnocení 11 pravidel, kterými se vyjímají některé horizontální dohody 12 z obecných pravidel EU v oblasti hospodářské soutěže. Pravidla EU v oblasti hospodářské soutěže týkající se horizontálních dohod zahrnují dvě nařízení o blokových výjimkách pro dohody o horizontální spolupráci, jež vyjímají z oblasti působnosti článku 101 SFEU určité dohody o výzkumu a vývoji a specializační dohody. Doprovodné pokyny k dohodám o horizontální spolupráci (horizontální pokyny) poskytují další vodítko, jež má podnikům pomoci v jejich úsilí o uzavírání dohod o spolupráci, které jsou v souladu s právními předpisy v oblasti hospodářské soutěže, a poskytují rovněž podrobná doporučení ohledně témat, jako je posouzení výměn informací, společného nákupu, společného obchodního využití a standardizačních dohod z hlediska hospodářské soutěže. Platnost těchto dvou nařízení o blokových výjimkách pro horizontální dohody skončí dne 31. prosince 2022. Ačkoli horizontální pokyny nemají datum skončení platnosti, budou vyhodnoceny společně s nařízeními o blokových výjimkách pro horizontální dohody.

Komise dosáhla značného pokroku ve svém hodnocení 13 nařízení o blokových výjimkách pro vertikální dohody 14 a doprovodných pokynů k vertikálním omezením. Komise zahájila hodnocení v říjnu 2018 vzhledem ke skončení platnosti nařízení o blokových výjimkách pro vertikální dohody dne 31. května 2022. V únoru 2019 zahájila Komise tříměsíční veřejnou konzultaci se zúčastněnými stranami a v srpnu 2019 následovala studie o tržních trendech v oblasti distribučních modelů a strategií. V listopadu 2019 uspořádala Komise mimoto pracovní setkání za účelem hodnocení s aktivním zapojením zúčastněných stran, během něhož byly podrobněji projednány oblasti, které mají pro hodnocení nařízení o blokových výjimkách pro vertikální dohody zvláštní význam, se zaměřením se na to, jak pravidla přinášejí prospěch spotřebitelům.

V únoru 2019 zveřejnila Komise plán hodnocení 15 nařízení o blokové výjimce pro motorová vozidla 16 . Plán zahájil čtyřtýdenní on-line konzultaci se zúčastněnými stranami. Mimoto byla zadána studie, která má umožnit lepší pochopení vývoje tržních podmínek v odvětví motorových vozidel za poslední desetiletí. Platnost nařízení o blokové výjimce pro motorová vozidla skončí v květnu 2023.

Tato hodnocení mají Komisi umožnit, aby rozhodla o pozbytí platnosti pravidel, prodloužení jejich platnosti, nebo jejich revizi.

Modernizace programu shovívavosti EU

V zájmu dalšího zvýšení účinnosti svých postupů spustila Komise v březnu 2019 internetový nástroj „eLeniency“ 17 . Na základě programu shovívavosti EU již mohou společnosti nebo jejich právní zástupci předkládat Komisi svá prohlášení v rámci programu shovívavosti buď e-mailem na funkční e-mailovou adresu, nebo v rámci ústní části řízení. Nástroj eLeniency nabízí třetí možnost, a to předkládat prohlášení v rámci programu shovívavosti on-line jako součást žádostí o shovívavost (za účelem získání ochrany před pokutami nebo snížení pokut) v rámci postupu při narovnání v případě kartelů nebo v rámci spolupráce v řízeních netýkajících se kartelu. Nástroj tak snižuje náklady a zátěž společností a jejich právních zástupců, kteří se tohoto řízení účastní, se stejnými zárukami, pokud jde o důvěrnost údajů a právní ochranu. Od spuštění nástroje eLeniency obdržela Komise jeho prostřednictvím vysoký počet prohlášení a dokumentů.

Boj proti kartelům pokračuje

V éře celosvětové hospodářské soutěže má zásadní význam přístup ke vstupním produktům za přiměřenou cenu. Kartely se často týkají meziproduktů, které mohou mít pro průmysl zásadní význam, a mohou tak ovlivnit jak konkurenceschopnost evropského průmyslu, tak i spotřebitele. Prosazování pravidel hospodářské soutěže v roce 2019 se na tyto kartely i nadále zaměřovalo.

V březnu 2019 Komise uložila společnostem Autoliv a TRW 18 , výrobcům bezpečnostního zařízení pro osobní automobily, pokutu ve výši 368 milionů EUR za porušení antimonopolních pravidel EU, a to tím, že se účastnily dvou kartelových dohod o dodávkách bezpečnostních pásů, airbagů a volantů evropským výrobcům automobilů, skupině Volkswagen a skupině BMW. Třetímu účastníkovi tajné dohody, společnosti Takata, pokuta uložena nebyla, neboť obdržel plnou ochranu před pokutami za odhalení dvou kartelů Komisi, a to v souladu s řízením EU o shovívavosti. Všechny společnosti uznaly svou účast v kartelech a souhlasily s narovnáním. Toto rozhodnutí ve věci kartelů je součástí řady rozsáhlých šetření týkajících se tajných dohod v odvětví automobilových dílů. Komise již uložila pokuty dodavatelům automobilových ložisek, kabelových svazků v automobilech, pružné pěny používané (mimo jiné) při výrobě sedadel automobilů, nezávislých topení do automobilů a nákladních vozidel, alternátorů a startérů, klimatizačních systémů a chladicích systémů motorů, systémů osvětlení, systémů pro bezpečnost cestujících a zapalovacích svíček a brzdových systémů 19 . Rozhodnutí z roku 2019 zvyšuje celkovou částku pokut uložených Komisí za kartelové dohody v tomto odvětví na 2,15 miliardy EUR.

Prosazování procesních povinností při kontrole spojování podniků

Kontrola spojování podniků v EU přispívá k zajištění toho, aby všechny společnosti působící na evropských trzích byly schopny soutěžit za spravedlivých a rovných podmínek, přičemž navrhované transakce, které mohou narušit hospodářskou soutěž, podléhají důkladné kontrole ze strany Komise. V roce 2019 vyvíjela Komise i nadále značné úsilí o prosazování procesních povinností podle nařízení EU o spojování podniků 20 .

V dubnu 2019 uložila Komise společnosti General Electric (GE) 21 pokutu ve výši 52 milionů EUR za to, že během přezkumu nabytí společnosti LM Wind poskytla nesprávné informace. Podle nařízení EU o spojování podniků může Komise uložit pokuty až do výše 1 % celkového obratu společností, které Komisi úmyslně nebo z nedbalosti poskytnou nesprávné nebo zavádějící informace. Toto rozhodnutí o udělení pokuty nemělo žádný dopad na schválení transakce Komisí podle pravidel EU pro spojování podniků, jež vycházelo z opravených informací z druhého oznámení.

V červnu 2019 uložila Komise pokutu rovněž společnosti Canon 22 , výrobci zobrazovacích a optických produktů se sídlem v Japonsku, a to ve výši 28 milionů EUR kvůli částečnému uskutečnění nabytí společnosti Toshiba Medical Systems Corporation před jejím oznámením a schválením ze strany Komise (tzv. „gun jumping“). Pravidla EU pro spojování podniků vyžadují, aby fúzující společnosti oznámily plánovaná spojení s významem pro EU za účelem přezkumu ze strany Komise před jejich uskutečněním a neprovedly je, dokud nejsou oznámeny Komisi a Komisí schváleny.

3. Řešení nových výzev v digitální, telekomunikační a mediální oblasti

Prostřednictvím své politické iniciativy „Evropa připravená na digitální věk“ 23 stanovila předsedkyně Komise digitální oblast jako jednu z hlavních priorit stávající Komise. Politika hospodářské soutěže je zásadní a nedílnou součástí dosahování dobře fungujícího jednotného trhu digitálních služeb.

V dubnu 2019 zveřejnila Komise zprávu nazvanou „Politika hospodářské soutěže pro digitální éru“ 24 , kterou předložili tři nezávislí zvláštní poradci 25 s ohledem na budoucí výzvy digitalizace pro politiku hospodářské soutěže.

Dne 9. prosince 2019 oznámila výkonná místopředsedkyně Vestagerová plánovaný přezkum sdělení Komise o definici relevantního trhu pro účely práva hospodářské soutěže Společenství (dále jen „sdělení o definici trhu“) 26 , jež obsahuje pokyny ohledně způsobu, jakým Komise uplatňuje koncepci relevantního výrobkového a zeměpisného trhu v rámci probíhajícího prosazování práva EU v oblasti hospodářské soutěže. Hlavním důvodem pro zahájení tohoto přezkumu je zajištění toho, aby sdělení zohledňovalo vývoj praxe Komise při vymezování trhů v posledních dvaceti letech a aby bylo vhodné pro svět, který se rychle mění a stává se stále digitalizovanějším. Cílem tohoto přezkumu je poskytnout přesné a aktuální pokyny a stanovit jasný a jednotný přístup jak v antimonopolních řízeních, tak i v případě spojování podniků v různých odvětvích, a to způsobem, který je snadno srozumitelný.

Prosazování antimonopolních pravidel: posílení kontroly na digitálních trzích

Digitální éra zaznamenala vzestup on-line platforem, z nichž některé se staly hlavními poskytovateli technologií. Rozhodnutí platforem, které mají tržní sílu, mohou ovlivnit mnoho dalších trhů, jejichž podniky využívají tyto platformy ke spojení se svými zákazníky. Platformy mohou například působit jako hostitelé i orgány regulující trhy stanovením pravidel tak, aby trhy zůstaly otevřené hospodářské soutěži, a pokud by byly zneužívány, může být jejich dvojí úloha problematická a narušovat hospodářskou soutěž. S cílem zajistit, aby trhy v Evropě sloužily lidem, a vytvořit vyšší stupeň transparentnosti a spravedlnosti byla v červenci 2019 přijata nová pravidla EU týkající se transparentnosti pro podnikatelské uživatele na platformách 27 . V návaznosti na prosazování pravidel hospodářské soutěže budou tyto doplňující regulační nástroje sloužit i spotřebitelům a vytvoří vyšší stupeň transparentnosti a spravedlnosti.

Dne 20. března 2019 uložila Komise společnosti Google 28 pokutu ve výši 1,49 miliardy EUR za zneužití dominantního postavení na trhu v rozporu s antimonopolními pravidly EU.

Již dříve, v červnu 2017, uložila Komise společnosti Google pokutu ve výši 2,42 miliardy EUR za zneužití dominantního postavení jako vyhledávače tím, že protiprávně zvýhodnila svou vlastní službu pro porovnávání prodejních nabídek 30 , a v červenci 2018 uložila Komise společnosti Google pokutu ve výši 4,34 miliardy EUR za nezákonné praktiky s ohledem na mobilní zařízení se systémem Android 31 , jež měly posílit dominantní postavení vyhledávače Google. I s případem z března 2019 uložila Evropská komise společnosti Google pokuty podle antimonopolních pravidel v celkové výši 8,25 miliardy EUR.

Dne 17. července 2019 zahájila Komise formální antimonopolní šetření s cílem posoudit, zda je používání citlivých údajů od nezávislých maloobchodníků, kteří prodávají na platformě Marketplace, ze strany společnosti Amazon 32 v rozporu s pravidly EU v oblasti hospodářské soutěže. Když společnost Amazon poskytuje platformu Marketplace pro nezávislé prodejce, neustále shromažďuje na své platformě údaje o činnosti. Na základě předběžného zjištění Komise se zdá, že společnost Amazon využívá informace o prodejcích na Marketplace, o jejich produktech a obchodních transakcích na Marketplace, které jsou citlivé z hlediska hospodářské soutěže. Komise prošetřuje standardní dohody mezi společností Amazon a prodejci na Marketplace, které umožňují maloobchodu společnosti Amazon analyzovat a používat údaje o třetích prodejcích, které jsou agregovány z údajů, jež jsou dostupné na platformě Marketplace společnosti Amazon.

Antimonopolní pravidla EU chrání cenovou konkurenci a větší výběr pro spotřebitele v oblasti elektronického obchodu

Rychle rostoucí trh on-line obchodu měl v roce 2019 v Evropě hodnotu více než 600 miliard EUR, přičemž více než polovina Evropanů nakupuje on-line. Elektronický obchod vytváří významné možnosti pro spotřebitele, kteří mají přístup k širší nabídce zboží a služeb a mohou porovnávat ceny v celé Evropě, jakož i pro podniky, které mohou na celém jednotném trhu obchodovat s více než 500 miliony osob pomocí jediné internetové stránky jako svého kontaktního místa.

Výsledky šetření v odvětví elektronického obchodování, které Komise zveřejnila dne 10. května 2017 33 v rámci své strategie pro jednotný digitální trh, ukázaly větší využívání smluvních omezení pro lepší kontrolu distribuce produktů. Účinné prosazování pravidel hospodářské soutěže v této oblasti je proto velmi důležité.

Dne 7. března 2019 přijala Komise závazky nabídnuté společnostmi Disney, NBCUniversal, Sony Pictures, Warner Bros. a Sky 34 , které jsou podle antimonopolních pravidel EU právně závazné. Tyto závazky odstraňují obavy Komise ohledně některých ustanovení ve smlouvách těchto studií týkajících se filmových licencí pro placené televizní vysílání, které byly uzavřeny se společností Sky UK, pokud jde o zeměpisné blokování.

Dne 5. dubna 2019 zaslala Komise prohlášení o námitkách, které se týkalo potenciálně nezákonných dvoustranných dohod, společnosti Valve, vlastníkovi největší internetové platformy pro distribuci videoher na světě nazvané Steam, a pěti vydavatelům videoher, Bandai Namco, Capcom, Focus Home, Koch Media a ZeniMax 35 . Komise vyslovila obavy, že se společnost Valve a pět vydavatelů videoher v rozporu s antimonopolními pravidly EU dohodlo na využívání „geoblokovaných“ aktivačních klíčů s cílem zabránit přeshraničnímu prodeji. Komise mimoto vyjádřila obavy, že čtyři vydavatelé her mohli porušit pravidla EU v oblasti hospodářské soutěže tím, že do svých dohod s řadou jiných distributorů, než je společnost Valve, zahrnuli smluvní omezení vývozu.

Prosazování antimonopolních pravidel v odvětví telekomunikací

Dne 18. července 2019 uložila Komise společnosti Qualcomm 36 pokutu ve výši 242 milionů EUR za zneužití dominantního postavení na trhu prostřednictvím uplatňování predátorských cen na světovém trhu čipových sad, jež jsou v souladu se standardem třetí generace Universal Mobile Telecommunications System (dále jen „UTMS“), čímž došlo k porušení antimonopolních pravidel EU. V rozhodnutí se konstatovalo, že v období od poloviny roku 2009 do poloviny roku 2011 dodala společnost Qualcomm určité množství tří ze svých čipových sad UMTS dvěma klíčovým zákazníkům, společnostem Huawei a ZTE, za cenu nižší než náklady s cílem vytlačit z trhu svého konkurenta, společnost Icera. Icera byl začínající podnik se sídlem ve Spojeném království a v té době hlavní konkurent společnosti Qualcomm ve špičkovém segmentu trhu čipových sad UMTS. Pokuta představuje 1,27 % obratu společnosti Qualcomm v roce 2018 a má rovněž odradit účastníky trhu od toho, aby se v budoucnu podíleli na takovýchto praktikách narušujících hospodářskou soutěž.

Dne 7. srpna 2019 přijala Komise prohlášení o námitkách proti dvěma největším operátorům v Česku, společnostem O2/CETIN a T-Mobile 37 , s ohledem na dohodu o sdílení sítí mezi těmito stranami. Komise dospěla k předběžnému závěru, že tato zvláštní dohoda o sdílení sítí je protisoutěžní, neboť je pravděpodobné, že odstraní pobídky dvou mobilních operátorů k zlepšení jejich sítí a služeb ve prospěch spotřebitelů. Předběžná analýza Komise byla v souladu se zásadami, které Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) uplatňuje ve svém společném postoji ke sdílení mobilní infrastruktury ze dne 13. června 2019 38 .

Dne 16. října 2019 nařídila Komise společnosti Broadcom 39 , která je předním světovým dodavatelem čipových sad používaných pro televizní set-top-boxy a modemy, aby přestala používat určitá ustanovení obsažená v dohodách se šesti hlavními zákazníky. Komise ve svém hodnocení dospěla k závěru, že společnost Broadcom na první pohled zneužívala své dominantní postavení na trzích se systémy na čipu pro i) televizní set-top-boxy, ii) vláknové modemy a iii) modemy xDSL, když uzavřela s výrobci televizních set-top boxů a modemů dohody, které obsahovaly ustanovení znamenající exkluzivitu. Komise dále dospěla k závěru, že by v případě nepřijetí předběžných opatření došlo k vážnému a nenapravitelnému narušení hospodářské soutěže. Komise došla k závěru, že je naléhavě nutné přijmout opatření, aby se zabránilo tomu, že konkurenti budou marginalizováni nebo nuceni opustit trh. Předběžná opatření platí pro předchozí období tří let nebo do dne přijetí konečného rozhodnutí ve věci chování společnosti Broadcom nebo ukončení šetření Komise v souvislosti s tímto jednáním. Ve věci stále probíhá věcné šetření. Předběžná opatření jsou jedním z nástrojů, které má Komise k dispozici podle nařízení č. 1/2003, v posledních osmnácti letech před tímto případem však nebyly použity.

Prostřednictvím rozhodnutí o předběžných opatřeních může Komise společnosti nařídit, aby upustila od určitého jednání a po dobu, kdy probíhá šetření, se jej zdržela. Předběžná opatření mohou být uložena po dobu trvání šetření, aby se zabránilo tomu, že údajné protisoutěžní chování způsobí na trhu vážné a nenapravitelné škody, jež nelze napravit přijetím konečného opatření v rámci šetření Komise. Předběžná opatření jsou obecně považována za výjimečná opatření kvůli zátěži uložené společnosti, u níž nebylo dosud zjištěno porušení platných pravidel. Ve většině případů postačuje k obnovení podmínek hospodářské soutěže rozhodnutí o zákazu nařizující ukončení určitého jednání a zdržení se dalšího protiprávního jednání nebo uložení nápravných opatření.

Přezkum spojení v odvětví telekomunikací a sdělovacích prostředků

V odvětví telekomunikací schválila Komise dne 15. července 2019 nabytí podniku DNA podnikem Telenor 40 . Podnik DNA poskytuje mobilní a pevné telekomunikační služby, širokopásmové internetové služby a distribuci televizního vysílání ve Finsku, zatímco podnik Telenor působí v oblasti mobilních a pevných telekomunikačních služeb a služeb distribuce televizního vysílání ve Skandinávii. Činnosti podniků se překrývaly ve velmi omezené míře a po spojení zůstane řada silných hráčů. Po hloubkovém šetření schválila Komise dne 18. července 2019 nabytí podnikání podniku Liberty Global v oblasti kabelů v Česku, Německu, Maďarsku a Rumunsku podnikem Vodafone 41 . Schválení je podmíněno úplným dodržením souboru závazků nabídnutého podnikem Vodafone.

V odvětví sdělovacích prostředků schválila Komise dne 12. listopadu 2019 nabytí podniku Bonnier Broadcasting podnikem Telia 42 . Po hloubkovém šetření měla Komise obavy, že by transakce zásadně narušila hospodářskou soutěž ve Finsku a Švédsku. Schválení je podmíněno úplným dodržením závazků nabídnutých podnikem Telia.

Prosazování pravidel státní podpory v odvětví širokopásmových sítí

Digitální infrastruktura je klíčovým faktorem digitalizace, proto je nezbytné, aby vhodná širokopásmová infrastruktura mohla reagovat na nové potřeby, pokud jde o velmi vysoké digitální rychlosti, kapacity a kvalitu. Sdělení Komise o gigabitové společnosti 43 z roku 2016 určuje sítě s velmi vysokou kapacitou jako jednu ze strategických priorit. Veřejné financování je rovněž nezbytné, aby se zajistilo, že z nových technologií budou moci těžit venkovské, odlehlé a jiné oblasti s nedostatečným pokrytím, takže žádné oblasti ani občané nebudou opomenuti. Zároveň by neměly být vytěsňovány soukromé investice a narušování hospodářské soutěže musí být omezeno na minimum.

V roce 2019 schválila Komise podle pravidel EU pro státní podporu různé režimy podpory širokopásmového připojení. V Řecku se jednalo o systém poukázek na rychlejší širokopásmové služby v hodnotě 50 milionů EUR 44 ; v Irsku o podporu z veřejných prostředků pro irský národní plán pro širokopásmové připojení ve výši 2,6 miliardy EUR 45 ; ve Španělsku o režim podpory s částkou ve výši 400 milionů EUR na vysokorychlostní širokopásmové sítě 46 a v Německu o schválení bavorského režimu pro širokopásmové sítě s velmi vysokou kapacitou, a to v návaznosti na dřívější pilotní projekt týkající se gigabitové sítě, který zahrnoval šest bavorských obcí a který Komise schválila v prosinci 2018 47 .

4. Politika hospodářské soutěže na podporu cílů EU v oblasti nízkouhlíkové energetiky a životního prostředí

V prosinci 2019 přijala Komise sdělení s názvem „Zelená dohoda pro Evropu“, v němž nastínila politické iniciativy, jež mají do roku 2050 dosáhnout nulových čistých emisí skleníkových plynů a řešit problémy související s životním prostředím 48 . K dosažení těchto ambiciózních cílů přispěje politika hospodářské soutěže, stejně jako všechny ostatní politiky Komise. V průběhu roku 2019 zahájila Komise „kontrolu účelnosti“ zahrnující pokyny v oblasti životního prostředí a energetiky a pokračovala v hodnocení svých pokynů k některým opatřením státní podpory v souvislosti se systémem pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2012 (pokyny k systému obchodování s emisemi) 49 při přípravě jejich revize s cílem zajistit, aby byly přizpůsobeny novému systému EU pro obchodování s emisemi na období 2021–2030 50 . Probíhající „kontrola účelnosti“ balíčku opatření pro modernizaci státní podpory připraví revizi příslušných pokynů s ohledem na politické cíle Zelené dohody pro Evropu do roku 2021.

Státní podpora, o niž se opírá cíl EU v oblasti „nulového znečištění“ a účinné využívání zdrojů

V roce 2019 schválila Komise dodatečnou veřejnou podporu na elektrické autobusy a dobíjecí infrastrukturu v Německu ve výši 195 milionů EUR do konce roku 2022 51 . Komise navíc schválila veřejnou podporu ve výši 430 milionů EUR na modernizaci vozidel se vznětovým motorem provozovaných v obcích, v nichž byly v roce 2017 překročeny mezní hodnoty emisí NOX 52 . Oba typy opatření jsou v souladu s cíli EU v oblasti životního prostředí, jakož i s evropskou strategií pro nízkoemisní mobilitu a s její podporou přechodu na vozidla s nulovými emisemi ve městech a vytvoření trhu pro tato vozidla.

Komise schválila rovněž český režim 53 , který poskytuje podporu zařízením vyrábějícím elektřinu z odpadního tepla a z důlního plynu. Režim přispívá k účinnému využívání zdrojů tím, že snižuje spotřebu primárních zdrojů energie využívaných k výrobě elektřiny. 

Dne 25. listopadu 2019 schválila Komise podporu ve výši 93,8 milionu EUR na výstavbu a provoz vysoce účinné kogenerační jednotky v Bulharsku 54 . Elektrárna bude vyrábět teplo a elektřinu z paliva získaného z nerecyklovatelného komunálního odpadu.

Dne 28. ledna 2019 schválila Komise investiční podporu ve výši 36 milionů EUR určenou chemické společnosti LG Chem 55 na novou továrnu na výrobu baterií pro elektrická vozidla v Polsku. Nová továrna by měla dodávat baterie pro více než 80 000 elektrických vozidel ročně a vytvořit více než 700 přímých pracovních míst, což přispěje k rozvoji Dolnoslezského vojvodství a současně zachová hospodářskou soutěž. Tento projekt nemohl být proveden bez veřejného financování.

Státní podpora energie z obnovitelných zdrojů

Cílem kontroly státní podpory je maximalizovat environmentální, sociální a hospodářské přínosy omezených veřejných prostředků, a to minimalizací nákladů pro stát, průmysl a spotřebitele, zajištěním toho, aby veřejné prostředky nevytlačily soukromé výdaje, jakož i přispěním k rovným podmínkám na jednotném trhu. V roce 2019 Komise nadále schvalovala režimy státní podpory, které členským státům umožnily splnit jejich cíle v oblasti energetické účinnosti a přispět k snížení emisí oxidu uhličitého v souladu s cíli EU v oblasti životního prostředí.

Dne 14. června 2019 schválila Komise podporu ve výši 5,4 miliardy EUR na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů v Itálii 56 , aby jí pomohla dosáhnout jejích cílů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. Režim podpoří výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, jako je větrná energie na pevnině, solární fotovoltaická a hydroelektrická energie a odpadní plyny, a bude platit do roku 2021.

Dne 26. července 2019 schválila Komise podporu šesti větrných elektráren na moři ve Francii 57 . Výstavba by měla začít v tomto roce a elektrárny by měly být v provozu od roku 2022. Opatření podpory pomohou Francii zvýšit podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie, aby splnila své cíle v oblasti klimatu v souladu s environmentálními cíli EU 58 .

Regulace a politika hospodářské soutěže úzce souvisejí se zabezpečením dodávek energie pro evropské občany a podniky

Kapacitní mechanismy jsou opatření, která členské státy přijaly s cílem zajistit, aby mohly dodávky elektřiny uspokojit poptávku ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. Jsou určeny k odstranění očekávané nedostatečné kapacity a zajištění bezpečnosti dodávek. Je důležité, aby koncepce kapacitních mechanismů zabraňovala narušení hospodářské soutěže, neboť jinak mohou vést k vyšším cenám elektřiny pro spotřebitele, k neoprávněným výhodám pro některé subjekty působící v oblasti energetiky nebo k narušení toků elektřiny přes hranice EU.

Kapacitní mechanismy zároveň nemohou nahradit reformy trhu s elektřinou na vnitrostátní a evropské úrovni. Nové nařízení o trhu s elektřinou 59 vyžaduje, aby členské státy, které plánují zavést kapacitní mechanismy, předložily plán reforem trhu s cílem odstranit selhání regulace a jiná selhání, která oslabují investiční pobídky v odvětví elektrické energie. Nařízení rovněž zabrání účasti výrobních kapacit s vysokými emisemi v kapacitních mechanismech.

V roce 2019 vydala Komise dvě rozhodnutí týkající se kapacitních mechanismů v Itálii 60 a Velké Británii (po hloubkovém šetření) 61 , jež již zohledňují ustanovení o kapacitních mechanismech obsažená v nařízení o trhu s elektřinou. 

Šetření potenciálních kartelů, které brání používání inovativních technologií

Pokyny Komise k dohodám o horizontální spolupráci vysvětlují mimo jiné formy spolupráce mezi podniky, jež mají zlepšit kvalitu výrobků a inovace a které nevyvolávají obavy podle právních předpisů EU v oblasti hospodářské soutěže. Je nezákonné, pokud se společnosti dohodnou na potlačování hospodářské soutěže v oblasti kvality a inovací. Dne 5. dubna 2019 zaslala Komise prohlášení o námitkách společnostem BMW, Daimler a skupině Volkswagen (Volkswagen, Audi, Porsche) 62 a informovala je o svém předběžném názoru, že od roku 2006 do roku 2014 porušovaly antimonopolní pravidla EU prostřednictvím tajných dohod za účelem omezení hospodářské soutěže v oblasti vývoje technologií pro čištění emisí u osobních automobilů s benzinovým a vznětovým motorem. Komise zastává předběžně názor, že chování výrobců automobilů mělo omezit hospodářskou soutěž v oblasti inovací pro dva systémy čištění emisí a mohlo spotřebitelům odepřít možnost nakupovat automobily s nižšími emisemi, a to navzdory dostupnosti technologie pro výrobce.

5. Ochrana hospodářské soutěže ve výrobním odvětví

Prosazování pravidel hospodářské soutěže ve výrobním odvětví zajišťuje, aby mohly podniky soutěžit na jednotném trhu za spravedlivých a rovných podmínek. Prosazování pravidel státní podpory navíc zaměřuje veřejné financování na výzkum, odbornou přípravu a energetickou účinnost. Pouze inovativní společnosti s udržitelnými obchodními plány mohou spotřebitelům a podnikům v EU nabízet inteligentní výrobky a služby za konkurenční ceny. Zvýšení efektivnosti a dlouhodobé konkurenceschopnosti podniků v EU na jednotném trhu umožňuje těmto společnostem soutěžit na světovém trhu.

Rozhodnutí o spojení podniků a šetření v základních odvětvích s vysokými překážkami vstupu

Kontrola spojování podniků v EU přispívá k zajištění toho, aby podniky působící na jednotném trhu mohly soutěžit za spravedlivých a rovných podmínek. Oznámené transakce, které mohou zásadně narušit hospodářskou soutěž, podléhají přísné kontrole ze strany Komise. Komise bere v rámci svého posouzení v úvahu zvýšení efektivnosti v důsledku spojení podniků, jež může mít kladný dopad na náklady, inovace a jiné aspekty, pokud je ověřitelné, souvisí s danou fúzí a je pravděpodobné, že bude přeneseno na spotřebitele. V případě obav z narušení hospodářské soutěže mají fúzující společnosti možnost tyto obavy rozptýlit tím, že nabídnou závazky. Pokud nejsou zjištěny nebo dohodnuty přiměřené a dostatečné závazky, Komise transakci zakáže. V posledních deseti letech schválila Komise více než 3 000 spojení, z nichž bylo více než 90 % schváleno bezpodmínečně. Pro porovnání, v témže období zakázala Komise pouze deset fúzí, z toho tři v roce 2019.

Značná část prosazování pravidel v oblasti hospodářské soutěže ze strany Komise připadala i v roce 2019 na základní výrobní odvětví a odvětví spotřebního zboží. 

Dne 6. února 2019 zakázala Komise navrhované nabytí společnosti Alstom společností Siemens 63 podle nařízení EU o spojování podniků. Společnosti Siemens a Alstom, jež patří ke špičkám v odvětví železniční dopravy, nepředložily nápravná opatření dostačující k trvalému odstranění obav Komise. 

Dne 6. února 2019 zakázala Komise podle nařízení EU o spojování podniků rovněž nabytí podniku Aurubis Flat Rolled Products a podílu podniku Aurubis ve společnosti Schwermetall podnikem Wieland 64 . Obavy Komise se týkaly omezené hospodářské soutěže a zvýšených cen válcovaných měděných výrobků používaných evropskými výrobci. Obavy ohledně přístupu k předválcovaným pásům dodávaným společností Schwermetall a zvýšení cen válcovaných výrobků vyjádřil také vysoký počet evropských průmyslových odběratelů. Podniky Wieland a Aurubis jsou dva ze tří největších výrobců válcovaných měděných výrobků v Evropě. Pokud by došlo ke spojení, stal by se podnik Wieland dominantním hráčem na trhu s válcovanými měděnými výrobky s podílem na trhu v Evropě přesahujícím 50 % a s jediným dalším konkurentem, jehož podíl na trhu je vyšší než 10 %. Jelikož podnik Wieland nebyl ochoten účinně řešit vyslovené obavy, Komise navrhovanou transakci zakázala.

V odvětví plastů schválila Komise dne 18. ledna 2019 po hloubkovém šetření nabytí činnosti podniku Solvay v oblasti polyamidů (nylonu) podnikem BASF 65 , s výhradou odprodeje většiny relevantních aktiv podniku Solvay v EHP. Komise zjistila riziko toho, že by oznámené spojení pravděpodobně vedlo k vyšším cenám a/nebo k menšímu množství vstupů dostupných v rámci hodnotového řetězce týkajícího se nylonu 6,6, jakož i k vyšším cenám pro konečné odběratele. Výrobky z nylonu 6,6 zahrnují speciální plasty používané v automobilovém, elektronickém nebo stavebním průmyslu. Často se používají jako náhražka těžších kovových částí a vedou k úsporám energie. Dne 25. listopadu 2019 schválila Komise koupi odprodávaného podniku společností Domo Chemicals 66 .

Dne 11. června 2019 zakázala Komise podle nařízení EU o spojování podniků navrhovaný společný podnik společností Tata Steel a ThyssenKrupp 67 , který by spojoval činnosti společností ThyssenKrupp a Tata Steel v oblasti ploché uhlíkové oceli a elektrooceli v EHP. Společnost ThyssenKrupp, druhý největší výrobce ploché uhlíkové oceli v EHP, a společnost Tata Steel, třetí největší výrobce, jsou rovněž významnými výrobci oceli s kovovým povlakem a laminované oceli používané k balení a galvanizované ploché uhlíkové oceli pro automobilový průmysl. Obavy Komise se zaměřily na omezení hospodářské soutěže (menší výběr pro odběratele oceli) a na zvýšení cen různých druhů oceli. Strany nenabídly přiměřená nápravná opatření k odstranění těchto obav. Komise se rovněž snažila získat názory účastníků trhu na navrhovaná nápravná opatření a jejich zpětná vazba byla negativní. Komise proto navrhovanou transakci zakázala.

Dne 1. října 2019 schválila Komise po hloubkovém šetření nabytí podniku Aleris působícího v odvětví hliníku jeho konkurentem, podnikem Novelis 68 za určitých podmínek. Komise měla obavy, že by transakce vedla k vyšším cenám pro evropské odběratele hliníkových plechů pro karoserie automobilů, které se používají při výrobě automobilů rovněž za účelem snížení spotřeby paliva a emisí. V reakci na obavy Komise nabídly společnosti odprodej celého podnikání podniku Aleris v oblasti hliníkových plechů pro karosérie automobilů v Evropě, včetně jeho výrobního závodu v Belgii. Odprodej zahrnuje aktiva v oblasti výzkumu a vývoje, jakož i financování investic k dalšímu zvýšení kapacit. Jelikož navrhovaný odprodej odstraní celé překrývání činnosti v oblasti hliníkových plechů pro karosérie automobilů v Evropě vytvořené transakcí, dospěla Komise k závěru, že transakce pozměněná závazky již nevyvolává obavy z narušení hospodářské soutěže. Rozhodnutí je podmíněno úplným dodržením závazků.

Komise zahájila rovněž hloubková šetření různých navrhovaných fúzí ve výrobním odvětví. Zahájení hloubkového šetření nepředjímá jeho výsledek. Dne 4. října 2019 zahájila Komise hloubkové šetření s cílem posoudit navrhované vytvoření dvou společných podniků výrobců letadel Boeing a Embraer 69 podle nařízení EU o spojování podniků. Obavy Komise se týkaly toho, že transakce může vést k vyšším cenám a menšímu výběru, pokud jde o obchodní letadla.

Dne 30. října 2019 zahájila Komise hloubkové šetření s cílem určit, zda je pravděpodobné, že navrhované nabytí podniku Chantiers de l’Atlantique podnikem Fincantieri 70 zásadně omezí účinnou hospodářskou soutěž. Obě loďařské společnosti patří k celosvětové špičce na již koncentrovaném trhu s omezenými kapacitami.

Komise navíc dne 17. prosince 2019 zahájila hloubkové šetření s cílem posoudit navrhované nabytí společnosti Daewoo Shipbuilding & Marine Engineering CO., Ltd (DSME) jinou loďařskou skupinou Hyundai Heavy Industries Holdings (HHIH) 71 podle nařízení EU o spojování podniků. Komise se obává, že spojení může omezit hospodářskou soutěž na různých světových trzích pro stavbu nákladních lodí. Stavba nákladních lodí je pro EU důležitým odvětvím. Evropské námořní společnosti jsou hlavními zákazníky společností DSME a HHIH a připadá na ně 30 % celosvětové poptávky po nákladních lodích.

Pravidla EU pro státní podporu přispívají k posílení inovací

V červnu 2014 přijala Komise sdělení o významných projektech společného evropského zájmu, které stanoví kritéria, podle nichž mohou členské státy podporovat nadnárodní projekty strategického významu pro EU 72 . Sdělení objasňuje pravidla slučitelnosti, aby se usnadnila spolupráce mezi členskými státy na projektech, které jasně přispívají k hospodářskému růstu, udržitelnosti, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti EU. Tento rámec vyžaduje rovněž závazky týkající se zajištění rozsáhlého šíření nových poznatků v celé EU, jakož i podrobné posouzení z hlediska hospodářské soutěže, aby se minimalizovalo nepřípustné narušení hospodářské soutěže. Rámec pro významné projekty společného evropského zájmu doplňuje ostatní pravidla státní podpory, jako je obecné nařízení o blokových výjimkách 73 a rámec pro výzkum, vývoj a inovace 74 , které rovněž umožňují podporu inovativních projektů a zároveň zajišťují omezení případného narušení hospodářské soutěže.

V prosinci 2018 Komise zjistila, že integrovaný projekt, který společně oznámily Francie, Německo, Itálie a Spojené království a který se týká výzkumu a inovací v oblasti mikroelektroniky, což je klíčová základní technologie, je v souladu s pravidly EU pro státní podporu a přispívá ke společnému evropskému zájmu 75 . Čtyři členské státy poskytnou na tento projekt financování ve výši 1,75 miliardy EUR, přičemž se usiluje o uvolnění soukromých investic ve výši dalších 6 miliard EUR.

V prosinci 2019 následoval po tomto prvním významném projektu společného evropského zájmu druhý projekt týkající se baterií. Výroba baterií má pro evropské hospodářství a společnost strategický význam vzhledem k potenciálu v oblasti čisté mobility, energie, udržitelnosti a konkurenceschopnosti.

6. Zajištění rovných podmínek v daňové oblasti

Zajištění rovných podmínek pro podniky tak, aby mohly soutěžit na základě svých předností, a to i pokud jde o zdanění, zvyšuje důvěru v jednotný trh. Členské státy nemohou poskytnout nadnárodním skupinám daňové výhody, které nejsou dostupné pro ostatní společnosti (často místní podniky), neboť to by vážně narušilo hospodářskou soutěž. Státní pokladnu a daňové poplatníky v EU by to navíc připravilo o tolik potřebné finanční prostředky na boj proti změně klimatu, budování infrastruktury a investice do inovací.

Dne 24. září 2019 vydal Tribunál první rozsudky týkající se rozhodnutí Komise, v nichž se konstatuje, že daňová rozhodnutí vydaná společnostem Starbucks 77 a Fiat 78 představují státní podporu. V rozsudku ve věci Fiat potvrdil Tribunál rozhodnutí Komise ze dne 21. října 2015 79 a souhlasil s tím, že Komise správně uplatnila pravidla státní podpory, aby posoudila, zda existuje protiprávní výhoda, a neusilovala o harmonizaci daňových pravidel v celé Unii. Tribunál rovněž souhlasil se zjištěním Komise, že lucemburské daňové rozhodnutí je selektivní, není tudíž dostupné pro všechny společnosti. V rozsudku ve věci Starbucks Tribunál rozhodnutí Komise ze dne 21. října 2015 80 zrušil, přičemž dospěl k závěru, že Komise nebyla schopna prokázat existenci výhody ve prospěch dotyčné společnosti. V obou případech potvrdil Tribunál přístup Komise při uplatňování pravidel státní podpory v daňových věcech.

Komise pokračuje v boji proti selektivním daňovým výhodám

V roce 2019 se Komise nadále zabývala opatřeními v oblasti agresivního daňového plánování podle pravidel EU pro státní podporu a posuzovala, zda mají za následek protiprávní státní podporu.

Dne 2. dubna 2019 dospěla Komise k závěru, že Spojené království poskytlo některým nadnárodním společnostem protiprávní daňové výhody tím, že jim udělilo výjimku z řady pravidel proti vyhýbání se daňovým povinnostem známých jako pravidla pro ovládané zahraniční společnosti 81 .

Dne 10. ledna 2019 zahájila Komise hloubkové šetření s cílem přezkoumat, zda daňová rozhodnutí, která Nizozemsko vydalo společnosti Nike 82 , mohla této společnosti poskytnout neoprávněnou výhodu oproti jejím konkurentům v rozporu s pravidly EU pro státní podporu. Formální šetření Komise se týká daňového zacházení se dvěma společnostmi ve skupině Nike v Nizozemsku. V letech 2006 až 2015 vydaly nizozemské daňové orgány daňová rozhodnutí, která potvrdila způsob výpočtu licenčních poplatků. V důsledku toho byly tyto společnosti ve skupině zdaněny pouze na základě omezené provozní marže podle prodeje. Komise se obává, že licenční poplatky schválené rozhodnutími neodrážejí ekonomickou realitu. Zdá se, že jsou vyšší než to, co by si nezávislé společnosti jednající za tržních podmínek sjednaly v souladu se zásadou obvyklých tržních podmínek.

Dne 16. září 2019 zahájila Komise v návaznosti na rozsudek Tribunálu, kterým se zrušuje rozhodnutí o belgickém režimu státní podpory v podobě zdanění nadměrného zisku 83 z toho důvodu, že daňová rozhodnutí musí být posuzována jednotlivě podle pravidel EU pro státní podporu, samostatná hloubková šetření 39 daňových rozhodnutí týkajících se „nadměrného zisku“, která Belgie vydala nadnárodním společnostem 84 . Komise současně podala proti rozsudku Tribunálu opravný prostředek Evropskému soudnímu dvoru za účelem bližšího objasnění existence režimu podpor. Řízení dosud probíhá.

7. Zvýšení odolnosti finančního sektoru v rámci bankovní unie

Celková stabilizace evropského finančního sektoru po finanční krizi a pokračující zavádění regulačního rámce bankovní unie nadále snižovaly počet případů státní podpory ve finančním sektoru.

Dne 5. prosince 2019 přijala Komise rozhodnutí, v němž dospěla k závěru, že rekapitalizace německé banky Norddeutsche Landesbank – Girozentrale (NordLB) 85 je v souladu s tržními podmínkami. Opatření zahrnovala přímé investice ve výši 2,8 miliardy EUR a investice k provedení nezbytných strukturálních změn, jakož i zmenšení velikosti, aby bylo zajištěno, že společnost NordLB bude na trhu nadále zisková. Komise zjistila, že stát obdržel odměnu v souladu s tím, co by za podobných okolností akceptoval i soukromý subjekt. Opatření byla proto provedena za tržních podmínek a bez státní podpory ve smyslu pravidel EU. Evropská centrální banka jako odpovědný orgán dohledu plán schválila dne 29. listopadu 2019. Na základě podobného přístupu Komise dne 29. října 2019 konstatovala, že plánované vložení kapitálu ve výši 200 milionů EUR do CEC Bank zcela ve vlastnictví státu ze strany Rumunska 86 bude provedeno za tržních podmínek, a proto nepředstavuje státní podporu ve prospěch banky ve smyslu pravidel EU.

I přes zvýšení odolnosti bankovního sektoru EU však některé části stále čelí problémům z minulosti, jako je úroveň úvěrů se selháním, která je v některých členských státech stále vysoká. V roce 2019 schválila Komise řecký režim na ochranu aktiv (známý též jako „Hercules“) 87 jako režim nezahrnující státní podporu, který je zaměřen na řešení úvěrů se selháním v Řecku. Tento režim je příkladem toho, jak mohou členské státy pomoci bankám vyčistit jejich rozvahy bez poskytnutí podpory nebo narušení hospodářské soutěže.

Další zajišťování spravedlivé hospodářské soutěže na trzích finančních služeb ku prospěchu spotřebitelů i podniků

Digitální transformace má dopad na finanční služby stejně jako na další odvětví v Evropě. Digitální technologie nabízejí podnikům nové možnosti, jak lépe sloužit zákazníkům, a to s nižšími náklady na služby. K úplnému uvolnění potenciálu digitalizace je nutné, aby společnosti finančních technologií měly skutečnou možnost soutěžit a aby regulační rámce zajišťovaly dosažení rovných podmínek mezi všemi poskytovateli finančních služeb.

V roce 2019 mělo prosazování pravidel hospodářské soutěže v celém finančním sektoru i nadále zásadní význam pro zajištění spravedlivé hospodářské soutěže i ochranu finanční stability. Dne 22. ledna 2019 uložila Komise společnosti Mastercard 88 , schématu platebních karet, pokutu ve výši 570 milionů EUR za bránění přístupu obchodníků k přeshraničním službám placení prostřednictvím karet v rozporu s antimonopolními pravidly EU.

Dne 9. prosince 2015 zavedlo nařízení o mezibankovních poplatcích 89 mezní hodnoty mezibankovních poplatků, které se dříve v jednotlivých zemích v EHP značně lišily. Komise v současné době posuzuje provádění nařízení o mezibankovních poplatcích z roku 2015 a v tomto ohledu zadala vypracování studie 90 . Komise uzavřela zvláštní antimonopolní šetření týkající se vícestranných mezibankovních poplatků společností Mastercard, Visa Inc. a Visa International vztahujících se na transakce v EHP uskutečňované spotřebitelskými debetními a kreditními kartami vydanými mimo EHP (meziregionální vícestranné mezibankovní poplatky). Nařízení o mezibankovních poplatcích tyto vícestranné mezibankovní poplatky neomezilo, což představovalo významnou zátěž pro evropské obchodníky a zvýšilo maloobchodní ceny pro všechny spotřebitele. V roce 2014 bylo v návaznosti na závazky společnosti Visa Europe řízení týkající se této společnosti ukončeno 91 . V roce 2019 nabídly společnosti Mastercard, Visa Inc. a Visa International samostatně závazky, které by snížily meziregionální vícestranné mezibankovní poplatky průměrně o 40 % v souladu se závaznými mezními hodnotami nebo o něco více. Dne 29. dubna 2019 přijala Komise dvě rozhodnutí, která stanovila tyto závazky jako právně závazné podle antimonopolních pravidel EU 92 .

Komise mimoto uložila dne 16. května 2019 ve dvou rozhodnutích o narovnání pokutu pěti bankám, které se účastnily dvou kartelových dohod na spotovém devizovém trhu (FOREX) 93 pro jedenáct hlavních měn. První rozhodnutí (tzv. kartel „Forex – Three-Way Banana Split“) uložilo společnostem Barclays, Royal Bank of Scotland (RBS), Citigroup a JPMorgan celkovou pokutu ve výši 811 milionů EUR. Protiprávní jednání bylo zahájeno dne 18. prosince 2007 a skončilo dne 31. ledna 2013. Druhé rozhodnutí (tzv. kartel „Forex – Essex Express“) uložilo společnostem Barclays, RBS a MUFG Bank (dříve Bank of Tokyo-Mitsubishi) pokutu v celkové výši necelých 258 milionů EUR. Protiprávní jednání bylo zahájeno dne pondělí 14. prosince 2009 a skončilo dne úterý 31. července 2012. Adresátem obou rozhodnutí byla i společnost Union Bank of Switzerland (UBS), pokuta jí však uložena nebyla, neboť odhalila existenci kartelů Komisi.

V roce 2019 Komise nadále pozorně sledovala sektor úvěrů a zveřejnila zprávu 94 o syndikaci úvěrů v EU, včetně způsobu vytváření a fungování těchto syndikátů, a jejich dopadu na hospodářskou soutěž na úvěrových trzích. Syndikované úvěry jsou důležitými nástroji při financování velkých projektů v oblasti infrastruktury a inovací.

V odvětví pojišťovnictví zahájila Komise v květnu 2019 formální antimonopolní šetření týkající se společnosti Insurance Ireland 95 , aby posoudila, zda byl společnostem, které chtějí nabízet své služby na irském trhu s pojištěním motorových vozidel, neoprávněně znemožněn přístup k souboru údajů, který spravuje společnost Insurance Ireland pro společnosti, jež jsou jejími členy. Pokud se to prokáže, mohou být postupy, jež jsou předmětem šetření, v rozporu s pravidly EU v oblasti hospodářské soutěže a mohly by vést k omezení výběru a k méně konkurenceschopným cenám pro řidiče z Irska, pokud jde o pojištění motorových vozidel. Zahájení formálního vyšetřovacího řízení následuje po kontrolách provedených v červenci 2017 na irském trhu pojištění motorových vozidel.

8. Zajištění spravedlivé hospodářské soutěže v potravinářském, spotřebitelském a zdravotnickém odvětví

Jednotný trh umožnil maloobchodníkům a spotřebitelům nakupovat v celé Evropě větší sortiment výrobků za levnější ceny. Pokud podniky brání obchodníkům v prodeji zboží na přeshraničním základě a on-line v rámci jednotného trhu EU, vede to k menšímu výběru a vyšším cenám pro spotřebitele. Evropská pravidla hospodářské soutěže zakotvená ve Smlouvě o fungování EU 96 zakazují dohody mezi podniky, které znemožňují, omezují nebo narušují hospodářskou soutěž na jednotném trhu EU.  

Prosazování antimonopolních pravidel u přeshraničních spotřebitelských výrobků

V roce 2019 Komise podrobně přezkoumala několik případů, kdy bylo držitelům licence bráněno v prodeji licencovaných výrobků v jiné zemi, a to v rozporu s antimonopolními pravidly EU.

Dne 13. května 2019 uložila Komise podniku Anheuser-Busch InBev NV/SA (AB InBev) 97 pokutu ve výši 200,4 milionu EUR za omezení prodeje piva v sousedních členských státech EU, což je v rozporu s antimonopolními pravidly EU.

Dne 25. března 2019 uložila Komise společnosti Nike 98 pokutu ve výši 12,5 milionu EUR za to, že zakázala obchodníkům prodávat licencované značkové výrobky některých nejznámějších fotbalových klubů a federací v Evropě v jiných zemích v rámci EHP. Komise při svém šetření zjistila, že nevýhradní licenční a distribuční smlouvy společnosti Nike porušovaly pravidla EU v oblasti hospodářské soutěže, mimo jiné z důvodu doložek výslovně zakazujících aktivní a pasivní, on-line i off-line prodej do zemí EHP, které nebyly držiteli licence výslovně přiděleny. Společnost Nike rovněž prosazovala určitá opatření k nepřímému uplatňování těchto omezení prodeje, například tím, že držitelům licence vyhrožovala ukončením smlouvy a provedením auditů, aby zajistila dodržování omezení. Stejně tak byla dne 9. července 2019 společnosti Sanrio 99 uložena pokuta ve výši 6,2 milionu EUR za omezování obchodníků při prodeji licencovaného zboží do jiných zemí v rámci EHP. Toto omezení se týkalo výrobků s postavičkami, k nimž společnost Sanrio vlastní práva, jako je Hello Kitty. Společnost Sanrio omezovala zejména jazyky, které mohli držitelé licence používat na licencovaných výrobcích. Protiprávní jednání společnosti Sanrio trvalo přibližně jedenáct let. Společnostem Sanrio a Nike bylo přiznáno 40% snížení pokut, jelikož kromě toho, že uznaly příslušné právní jednání, rovněž s Komisí rozsáhle spolupracovaly, a to nad rámec jejich právní povinnosti tak učinit. Komise provedla také třetí šetření týkající se udělování licencí společností Universal Studios 100 , která je mimo jiné vlastníkem práv k filmovým sériím Mimoni a Jurský svět.

Dne 27. září 2019 uložila Komise společnostem Coroos a Groupe CEBAB 101 pokutu v celkové výši 31,6 milionu EUR za porušování antimonopolních pravidel EU. Společnosti Bonduelle nebyla pokuta uložena, neboť odhalila existenci kartelu Komisi. Společnosti Bonduelle, Coroos a Groupe CEBAB se více než třináct let podílely na kartelu pro dodávky určitých druhů konzervované zeleniny maloobchodníkům a/nebo podnikům poskytujícím stravovací služby v EHP. Společnosti stanovily ceny, dohodly se na podílech na trhu a objemových kvótách, přidělených zákaznících a trzích, koordinovaly své odpovědi na nabídky a vyměňovaly si obchodně citlivé informace. Protiprávní jednání se vztahovalo na celé území EHP a trvalo od 19. ledna 2000 do 11. června 2013 v případě společnosti Bonduelle a do 1. října 2013 v případě společností Coroos a Groupe CEBAB. Všechny tři společnosti uznaly svou účast na kartelových dohodách a souhlasily s narovnáním.

V listopadu 2019 zahájila Komise rovněž formální antimonopolní šetření s cílem posoudit, zda dvě největší francouzské skupiny maloobchodních prodejců, Casino Guichard-Perrachon (známé jako „Casino“) a Les Mousquetaires (známé jako „Intermarché“) 102 , koordinovaly své chování na trhu v rozporu s pravidly EU v oblasti hospodářské soutěže. Šetření je součástí úsilí Komise o zajištění toho, aby moderní maloobchod se smíšeným zbožím přinášel výhody spotřebitelům.

Politika hospodářské soutěže přispívá k cenově dostupným a inovativním léčivým přípravkům

Dne 28. ledna 2019 zveřejnila Komise zprávu s názvem „Prosazování hospodářské soutěže ve farmaceutickém odvětví (2009–2017) – Společné úsilí evropských orgánů pro hospodářskou soutěž o zajištění cenově dostupných a inovativních léčiv“ 103 . Zpráva podává souhrnný přehled a uvádí příklady toho, jak Komise a vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž v 28 členských státech prosazovaly ve farmaceutickém odvětví v letech 2009–2017 antimonopolní pravidla a pravidla spojování podniků. Ve zprávě se konstatovalo, že prosazování pravidel EU v oblasti hospodářské soutěže pomohlo zachovat úroveň inovací v tomto odvětví tím, že zasahovalo proti praktikám, které by mohly narušit motivaci k inovacím.

V roce 2019 pokračovala Komise v řízení ve dvou případech, kdy prošetřuje podniky, u nichž existuje podezření, že znemožňují nebo omezují přístup spotřebitelů k účinným, inovativním a cenově dostupným lékům. První případ se týká tzv. dohod o „úplatě za pozdržení vstupu na trh“, které brání vstupu generického léku modafinil 104 , což je léčivý přípravek pro poruchy spánku, na trh. Komise usiluje o to, aby toto šetření bylo ukončeno v průběhu roku 2020. Druhý případ se týká probíhajícího formálního řízení Komise ve věci porušení antimonopolních pravidel vedeného proti společnosti Aspen Pharma 105 pro podezření ze zneužití dominantního postavení na trhu. Komise prošetřuje tvrzení, že společnost Aspen Pharma mohla uložit nepřiměřené a nadměrné ceny u řady výrobků k léčbě rakoviny ve všech zemích EHP s výjimkou Itálie 106 . Komise usiluje o to, aby toto šetření bylo ukončeno v průběhu roku 2020.

9. Doprava a poštovní služby

Konkurenceschopnost odvětví dopravy i poštovních služeb má zásadní význam pro dobře fungující jednotný trh s pozitivními vedlejšími účinky na další odvětví evropského hospodářství, která jsou integrována do světových trhů. V těchto odvětvích je hospodářská soutěž obzvláště důležitá ve prospěch spotřebitelů, růstu a zaměstnanosti.

Státní podpora v odvětví dopravy, která zamezuje narušení hospodářské soutěže

Dne 2. srpna 2019 Komise konstatovala, že marketingové dohody uzavřené mezi místním sdružením na propagaci turistického ruchu a hospodářských toků (Association de promotion des flux touristiques et économiques, APFTE) a společností Ryanair 107 na letišti Montpellier jsou podle pravidel EU pro státní podporu protiprávní. V letech 2010 až 2017 uzavřelo sdružení APFTE se společností Ryanair a její dceřinou společností Airport Marketing Services (AMS) různé marketingové dohody, podle nichž letecká společnost a její dceřiná společnost obdržely platby výměnou za propagaci letiště Montpellier a okolní oblasti jako turistické destinace na internetových stránkách společnosti Ryanair. Tyto platby poskytly společnosti Ryanair selektivní výhodu oproti jejím konkurentům. Francie musí nyní získat od společnosti Ryanair zpět protiprávní státní podporu ve výši 8,5 milionu EUR. Komise v současné době prošetřuje další dohody mezi orgány veřejné správy a leteckými společnostmi na regionálních letištích Girona a Reus 108 ve Španělsku.

Dne 28. února 2019 zahájila Komise hloubkové šetření s cílem posoudit, zda je dánská a švédská veřejná podpora pevného silničního a železničního spojení přes Øresund 109 v souladu s pravidly EU pro státní podporu. V červnu 2019 zahájila Komise mimoto hloubkové šetření s cílem určit, zda je model veřejného financování pevného železničního a silničního spojení přes úžinu Fehmarn 110 mezi Dánskem a Německem v souladu s pravidly EU pro státní podporu. Obě hloubková šetření navazují na zrušení předchozích rozhodnutí Komise, která schvalují příslušné podpory, ze strany Tribunálu.

Dne 16. prosince 2019 schválila Komise podle pravidel EU pro státní podporu pět režimů na podporu námořní dopravy na Kypru, v Dánsku, Estonsku, Polsku a Švédsku 111 . Tyto režimy podporují registraci lodí v Evropě a přispívají ke globální konkurenceschopnosti odvětví, aniž by docházelo k nepřiměřenému narušení hospodářské soutěže.

Státní podpora poštovních služeb: zachování rovných podmínek

Kontrola státní podpory v poštovním odvětví zajišťuje, že je-li poskytovatel poštovních služeb, obvykle zavedený provozovatel, pověřen nákladným závazkem veřejné služby, nenaruší vyrovnávací platba vyplacená poskytovateli hospodářskou soutěž mezi zavedenými provozovateli poštovních služeb a novými účastníky na trhu.

Dne 22. července 2019 schválila Komise vyrovnávací platbu za závazek veřejné služby ve výši 171,74 milionu EUR, kterou poskytla Itálie společnosti Poste Italiane 112 za distribuci novin a publikací vydavatelů knih a neziskových organizací za snížené sazby v období 2017–2019.

Dne 14. června 2019 zahájila Komise také hloubkové šetření s cílem posoudit, zda jsou kapitálové injekce, které poskytly Dánsko a Švédsko společnosti PostNord a společnost PostNord společnosti Post Danmark, v souladu s pravidly EU pro státní podporu 113 . Post Danmark je národní provozovatel poštovních služeb v Dánsku a 100% dceřiná společnost společnosti PostNord, kterou vlastní dánský (40 %) a švédský (60 %) stát.    

10. Spojení sil na podporu evropské a celosvětové kultury hospodářské soutěže

Jelikož integrace světových trhů pokračuje a stále více společností využívá globální hodnotové řetězce, musí orgány pro hospodářskou soutěž zvýšit svou spolupráci a více než kdy dříve se dohodnout na společných normách a postupech. Účinné prosazování pravidel hospodářské soutěže závisí v rostoucí míře na spolupráci s ostatními donucovacími orgány.

Komise stojí i nadále v popředí mezinárodní spolupráce v oblasti hospodářské soutěže na mnohostranné i dvoustranné úrovni. V roce 2019 pokračovala Komise v aktivní účasti na mezinárodních fórech v oblasti hospodářské soutěže, jako je Výbor pro hospodářskou soutěž OECD, Mezinárodní síť pro hospodářskou soutěž (ICN), Světová banka a Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD). Komise je i nadále odhodlána podporovat rozsáhlou kulturu hospodářské soutěže a prosazovat rovné podmínky na celosvětové úrovni, aby mohly společnosti soutěžit na základě kvality svých výrobků a služeb. V roce 2019 pokračovala Komise v úsilí o zlepšení mezinárodních pravidel týkajících se dotací. Reforma pravidel týkajících se dotací je jednou z hlavních priorit EU v oblasti modernizace obchodních pravidel WTO. Přispěla rovněž ke společnému porozumění s orgány pro hospodářskou soutěž zemí G7, pokud jde o výzvy, které pro analýzu hospodářské soutěže přinesla digitální ekonomika.

Na dvoustranné úrovni je cílem Komise zahrnout ustanovení o hospodářské soutěži a kontrole státní podpory do jednání o dohodách o volném obchodu. V roce 2019 pokračovala Komise v jednáních o dohodě o volném obchodu s Austrálií, Ázerbájdžánem, Chile, Indonésií, Novým Zélandem, Tuniskem a Uzbekistánem a uzavřela jednání s Kyrgyzstánem a Mercosurem.

V roce 2019 pokračovala Komise rovněž ve spolupráci v oblasti politiky hospodářské soutěže a v případech s Čínou a znovu potvrdila mandát dialogu mezi EU a Čínou o politice hospodářské soutěže 114 a memorandum o porozumění o dialogu v oblasti režimu kontroly státní podpory a systému pro přezkum spravedlivé hospodářské soutěže 115 . Dosud probíhají jednání Komise o komplexní investiční dohodě s Čínou.

Komise pokračovala také v technické spolupráci v oblasti politiky hospodářské soutěže a v prosazování právních předpisů s hlavními obchodními partnery Evropské unie, s nimiž Komise podepsala memoranda o porozumění. Pokud jde o sousední země, Komise se v roce 2019 podílela na monitorování provádění acquis EU v oblasti hospodářské soutěže v zemích, jako je Ukrajina.

V neposlední řadě Komise i nadále sledovala, jak země usilující o vstup do EU dodržují své závazky týkající se politiky hospodářské soutěže podle dohod o stabilizaci a přidružení.

Spolupráce s vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž v rámci Evropské sítě pro hospodářskou soutěž

Od roku 2004 spolupracují Komise a vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž ve všech členských státech EU prostřednictvím Evropské sítě pro hospodářskou soutěž 116 . Cílem Evropské sítě pro hospodářskou soutěž je vytvořit účinný právní rámec pro prosazování evropských právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže proti společnostem, které se podílejí na přeshraničních obchodních praktikách, jež omezují hospodářskou soutěž.

V roce 2019 Komise prostřednictvím Evropské sítě pro hospodářskou soutěž nadále zajišťovala soudržné uplatňování článků 101 a 102. Dvěma hlavními mechanismy na podporu spolupráce stanovenými v nařízení č. 1/2003 117 jsou povinnost vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž informovat Komisi o novém šetření ve fázi prvního formálního vyšetřovacího opatření a konzultovat s Komisí zamýšlená rozhodnutí. V roce 2019 bylo v rámci sítě zahájeno 138 nových šetření a předloženo bylo 95 plánovaných rozhodnutí, oproti 165 novým šetřením a 75 plánovaným rozhodnutím v roce 2018. Tyto údaje zahrnují šetření resp. rozhodnutí Komise.

Kromě těchto mechanismů spolupráce stanovených v nařízení č. 1/2003 zajišťují jednotné prosazování pravidel EU v oblasti hospodářské soutěže i další činnosti spolupráce v rámci Evropské sítě pro hospodářskou soutěž. Síť se pravidelně schází, aby jednala o případech v počátečních fázích, o politických otázkách a o otázkách strategického významu. V roce 2019 se konalo 28 schůzí napříč horizontálními pracovními skupinami a odvětvovými podskupinami, na nichž si úředníci orgánů pro hospodářskou soutěž vyměnili názory.

Udržování plodného a konstruktivního interinstitucionálního dialogu

Hlavními partnery v dialogu o politice hospodářské soutěže jsou Evropský parlament (EP), Rada a dva poradní výbory se svou specifickou úlohou ve vztahu k evropským občanům a zúčastněným stranám.

V reakci na zprávu Parlamentu o výroční zprávě o politice hospodářské soutěže za rok 2017 (zpravodaj M. Reimon) vyzdvihla Komise případy daňových rozhodnutí, konferenci o hospodářské soutěži v digitálním věku, environmentální aspekty, podporu evropského průmyslu a hospodářskou soutěž jako jednu z hlavních zásad vnitřního trhu.

Reakce Komise na usnesení EP o politice hospodářské soutěže, které bylo přijato dne 31. ledna 2019, byla uvedena v její písemné odpovědi zaslané dne 3. července 118 . Komise zejména uvítala podporu silné a účinné politiky hospodářské soutěže ze strany EP, včetně podpory posílení schopnosti vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž zajistit účinnější prosazování právních předpisů EU v oblasti hospodářské soutěže prostřednictvím tzv. směrnice ECN + a poskytnout dostatečné zdroje a odpovídající nástroje, aby mohla Komise svá šetření konkrétně zacílit a urychleně je ukončit, a to i v souvislosti s jednáními o programu pro jednotný trh v rámci příštího víceletého finančního rámce. V roce 2019 komisařka Vestagerová v Parlamentu několikrát vystoupila. V únoru vystoupila komisařka Vestagerová před zvláštním výborem EP pro daně a zúčastnila se rovněž neveřejného zasedání pracovní skupiny pro bankovní unii Hospodářského a měnového výboru EP, aby společně s místopředsedou Dombrovskisem hovořila o případech státní podpory pro Banca Carige a Nord LB.

V březnu se komisařka Vestagerová zúčastnila strukturálního dialogu s Hospodářským a měnovým výborem EP, kde vzala na vědomí podporu EP, pokud jde o práci Komise v oblasti politiky hospodářské soutěže jako hlavního nástroje pro vytvoření otevřeného jednotného trhu ve prospěch občanů.

Kromě dvoustranných schůzek mezi komisařkou a jednotlivými poslanci Evropského parlamentu poskytly útvary Komise GŘ pro hospodářskou soutěž poslancům a jejich zaměstnancům technické prezentace.

V prosinci se v rámci výroční zprávy o hospodářské soutěži za rok 2018 úřadující generální ředitel GŘ pro hospodářskou soutěž zúčastnil jednání v Hospodářském a měnovém výboru EP poté, co zpravodajka Yon-Courtinová představila návrh zprávy. Komise v průběhu roku stejně tak spolupracovala s oběma poradními výbory.

Dne 16. května 2019 byla komisařka Vestagerová pozvána na 543. plenární zasedání Evropského hospodářského a sociálního výboru, aby si s jeho členy vyměnila názory na výzvy pro novou Komisi a nový EP v oblasti politiky hospodářské soutěže, zejména v souvislosti s digitální ekonomikou a udržitelným rozvojem. Komisařka Vestagerová zmínila výzvy pro nový institucionální cyklus, jako jsou nové technologie a inovace, dynamika hospodářského růstu, účinné zdanění, zelená ekonomika, jakož i progresivní politika v oblasti změny klimatu.

Během rumunského předsednictví Rady v první polovině roku 2019 byla komisařka Vestagerová pozvána, aby dne 13. března zahájila diskusi o průmyslové politice s Výborem stálých zástupců (COREPER). Téhož dne předsednictví předsedalo celodenní schůzi pracovní skupiny pro hospodářskou soutěž, což GŘ pro hospodářskou soutěž poskytlo příležitost informovat atašé členských států pro hospodářskou soutěž o celé řadě otázek týkajících se politiky hospodářské soutěže. Na schůzi byla projednána témata sahající od digitálních výzev a průmyslové politiky přes hospodářskou soutěž v zemědělství a ve farmaceutickém odvětví, „kontrolu účelnosti“ a revizi obecného nařízení o blokových výjimkách po nedávný vývoj v oblasti dohod o spolupráci s kanadskými a japonskými orgány pro hospodářskou soutěž.

Dne 6. května následovala aktualizace několika z těchto témat se zaměřením se na úspěchy v oblasti státní podpory ve formě významných projektů společného evropského zájmu; závěrečnou zprávu zvláštních poradců o politice hospodářské soutěže pro digitální éru a výsledky Eurobarometru týkající se vnímání hospodářské soutěže ze strany občanů. V únoru představila Komise, kterou zastupovalo GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova a GŘ pro hospodářskou soutěž, ve Zvláštním výboru pro zemědělství v rámci Rady hlavní zjištění zprávy o uplatňování pravidel hospodářské soutěže v odvětví zemědělství podle čl. 225 písm. d) nařízení (EU) č. 1308/2013 (nařízení o společné organizaci trhů). Během finského předsednictví Rady ve druhé polovině roku 2019 se zástupci GŘ pro hospodářskou soutěž zúčastnili jednání Pracovní skupiny na vysoké úrovni pro konkurenceschopnost a růst na téma „holistický přístup k agendě EU: propojení politik v oblasti průmyslu a jednotného trhu včetně služeb“ a poskytli aktuální informace o „údajích a politice hospodářské soutěže v souvislosti s ekonomikou platforem“.

(1)

Viz: https://www.europarl.europa.eu/news/en/press-room/20191029IPR65301/final-turnout-data-for-2019-european-elections-announced

(2)

Ursula von der Leyenová, „Unie, která si klade vyšší cíle: Moje agenda pro Evropu“. Politické směry pro příští Evropskou komisi na období 2019–2024, úvodní prohlášení na plenárním zasedání Evropského parlamentu, 16. července 2019: https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/political-guidelines-next-commission_cs.pdf

(3)

Ursula von der Leyenová, pověřovací dopis adresovaný Margrethe Vestagerové, výkonné místopředsedkyni pro Evropu připravenou na digitální věk, 1. prosince 2019, k dispozici na adrese https://ec.europa.eu/commission/commissioners/sites/comm-cwt2019/files/commissioner_mission_letters/mission-letter-margrethe-vestager_2019_en.pdf

(4)

Viz: http://ec.europa.eu/competition/publications/reports/kd0419345enn.pdf

(5)

Viz https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/IP_18_6862 a https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_19_6705  

(6)

Viz: https://ec.europa.eu/competition/index_en.html  

(7)

Viz: https://europa.eu/rapid/press-release_IP-19-182_en  

(8)

Viz: https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/initiatives/ares-2018-6600267_cs  

(9)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/410 ze dne 14. března 2018, kterou se mění směrnice 2003/87/ES za účelem posílení nákladově efektivních způsobů snižování emisí a investic do nízkouhlíkových technologií a rozhodnutí (EU) 2015/1814, Úř. věst. L 76, 19.3.2018, s. 3.

(10)

Viz: https://ec.europa.eu/competition/state_aid/modernisation/evaluation_sgei_en.html  

(11)

Viz: https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/initiatives/ares-2019-4715393/public-consultation_cs  

(12)

Nařízení Komise (ES) č. 1217/2010 ze dne 14. prosince 2010 o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na kategorie dohod o výzkumu a vývoji, Úř. věst. L 335, 18.12.2010, s. 36; nařízení Komise (ES) č. 1218/2010 ze dne 14. prosince 2010 o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy na některé kategorie specializačních dohod, Úř. věst. L 335, 18.12.2010, s. 43.

(13)

Viz: https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/initiatives/ares-2018-5068981_cs  

(14)

Nařízení Komise (EU) č. 330/2010 ze dne 20. dubna 2010 o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě, Úř. věst. L 102, 23.4.2010, s. 1.

(15)

Viz: https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/initiatives/ares-2018-6188380_cs  

(16)

Nařízení Komise (EU) č. 461/2010 o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě v odvětví motorových vozidel, Úř. věst. L 129, 28.5.2010, s. 52.

(17)

Viz: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_19_1594

(18)

Věc AT.40481 – Systémy pro bezpečnost cestujících II, rozhodnutí Komise ze dne 5. března 2019, k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=1_40481  

(19)

Věci: AT.39748 – Kabelové svazky pro automobilový průmysl (2013), AT.39922 – Automobilová ložiska (2014), AT.39801 – Polyuretanová pěna (2014), AT.40055 – Nezávislá topení (2015), AT.40028 – Alternátory a startéry (2016), AT.39960 – Tepelné systémy (2017), AT.40013 – Systémy osvětlení (2017), AT.39881 – Systémy pro bezpečnost cestujících (2017) a AT.40113 – Zapalovací svíčky (2018).

(20)

 Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (nařízení ES o spojování), Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

(21)

Věc M.8436 General Electric Company / LM Wind Power Holding, rozhodnutí Komise ze dne 8. dubna 2019, k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=2_M_8436  

(22)

Věc M.8179 – Canon / Toshiba Medical Systems Corporation, rozhodnutí Komise ze dne 27. června 2019, k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=2_M_8179  

(23)

Viz: https://ec.europa.eu/info/priorities/europe-fit-digital-age_cs

(24)

Viz: https://ec.europa.eu/competition/publications/reports/kd0419345enn.pdf  

(25)

Třemi zvláštními poradci jsou Heike Schweitzerová, německá profesorka práva; Jacques Crémer, francouzský profesor ekonomie a Yves-Alexandre de Montjoye, belgický docent datové vědy.

(26)

26 Sdělení Komise o definici relevantního trhu pro účely práva hospodářské soutěže Společenství, Úř. věst. C 372, 9.12.1997, s. 5.

(27)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1150 ze dne 20. června 2019 o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb (Text s významem pro EHP), Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 57.

(28)

Věc AT.40411 – Google Search (AdSense), rozhodnutí Komise ze dne 20. března 2019, k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=1_40411

(29)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/104/EU ze dne 26. listopadu 2014 o určitých pravidlech upravujících žaloby o náhradu škody podle vnitrostátního práva v případě porušení právních předpisů členských států a Evropské unie o hospodářské soutěži, Úř. věst. L 349, 5.12.2014, s. 1.

(30)

Věc AT.39740 – Google search (Shopping), rozhodnutí Komise ze dne 27. června 2017, k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=1_39740

(31)

Věc AT.40099 – Google Android, rozhodnutí Komise ze dne 18. července 2018, k dispozici na adrese http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=1_40099

(32)

Věc AT.40462 – Amazon Marketplace, k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=1_40462  

(33)

Viz: https://ec.europa.eu/competition/antitrust/sector_inquiry_final_report_en.pdf a  https://ec.europa.eu/competition/antitrust/sector_inquiries_e_commerce.html  

(34)

Věc AT.40023 – Přeshraniční přístup k placenému televiznímu vysílání, k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=1_40023  

(35)

Věci AT.40413 – Focus Home, AT.40414 – Koch Media, AT.40420 – ZeniMax, AT.40422 – Bandai Namco a AT.40424 – CapCom. Viz také: https://europa.eu/rapid/press-release_IP-19-2010_en.htm  

(36)

Věc AT.39711 – Qualcomm (predátorské jednání), rozhodnutí Komise ze dne 18. července 2019, k dispozici na adrese:  https://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=1_39711

(37)

 Věc AT.40305 – Sdílení sítí – Česká republika, k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=1_40305  

(38)

 Viz: https://berec.europa.eu/eng/document_register/subject_matter/berec/regulatory_best_practices/common_approaches_positions/8605-berec-common-position-on-infrastructure-sharing   

(39)

 Věc AT.40608 – Broadcom, k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=1_40608  

(40)

Věc M.9370 – Telenor/DNA, rozhodnutí Komise ze dne 15. července 2019. Viz: https://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=2_M_9370

(41)

Věc M.8864 – Vodafone / Certain Liberty Global Assets, rozhodnutí Komise ze dne 18. července 2019. Viz: https://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=2_M_8864

(42)

Věc M.9064 – Telia Company / Bonnier Broadcasting Holding, rozhodnutí Komise ze dne 12. listopadu 2019. Viz: https://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=2_M_9064

(43)

Viz: https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/communication-connectivity-competitive-digital-single-market-towards-european-gigabit-society

(44)

Věc SA.49935 – Superfast Broadband (SFBB) Project – Řecko, rozhodnutí Komise ze dne 7. ledna 2019, k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=3_SA_49935  

(45)

Věc SA.54472 – National Broadband Plan – Irsko, rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2019, k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=3_SA_54472  

(46)

Věc SA.53925 – Broadband Scheme for NGA White and Grey Areas – Španělsko, rozhodnutí Komise ze dne 10. prosince 2019, k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=3_SA_53925

(47)

Věc SA.54668 – Bavarian gigabit scheme – Německo, rozhodnutí Komise ze dne 29. listopadu 2019, k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=3_SA_54668  

(48)

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Zelená dohoda pro Evropu, COM/2019/640 final. Viz: https://ec.europa.eu/info/publications/communication-european-green-deal_en  

(49)

Viz: https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/initiatives/ares2018-6600267_cs  

(50)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/410 ze dne 14. března 2018, kterou se mění směrnice 2003/87/ES za účelem posílení nákladově efektivních způsobů snižování emisí a investic do nízkouhlíkových technologií a rozhodnutí (EU) 2015/1814, Úř. věst. L 76, 19.3.2018, s. 3.

(51)

Zvýšení rozpočtu a prodloužení režimu SA.48190 Německo – Režim podpory na nákup elektrických autobusů pro městskou veřejnou dopravu, rozhodnutí Komise ze dne 26. února 2018, k dispozici na adrese:

https://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=3_SA_48190

(52)

SA.53054 – Režim pro modernizaci těžkých obecních vozidel, SA.53055 – Režim pro modernizaci těžkých užitkových vozidel a SA.53056 – Režim pro modernizaci lehkých užitkových a obecních vozidel. Německo oznámilo změnu těchto režimů, kterou Komise schválila dne 25. října 2019 pod číslem SA.55230, SA.55231 resp. SA.55232. Tato změna zavedla mimo jiné flexibilnější koncepci způsobilých obcí.

(53)

Věc SA.35179 – Česká republika – Podpora elektřiny z druhotných zdrojů, rozhodnutí Komise ze dne 26. září 2019, k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=3_SA_35179

(54)

Věc SA.54042 – Projekt výroby energie z odpadů v Sofii / kogenerační jednotka s využitím energie z paliva z odpadů – Bulharsko, rozhodnutí Komise ze dne 25. listopadu 2019, k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=3_SA_54042

(55)

Věc SA.47662 – LIP – Podpora společnosti LG Chem Wrocław Energy Sp. z o.o., rozhodnutí Komise ze dne 28. ledna 2019, k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=3_SA_47662  

(56)

Věc SA.53347 – Itálie – Podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů v období 2019–2021, rozhodnutí Komise ze dne 14. června 2019, k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=3_SA_53347

(57)

Věc SA.45274 – Francie – Větrná elektrárna na moři Courseulles, rozhodnutí Komise ze dne 26. července 2019, SA.45275 – Francie – Větrná elektrárna na moři Fécamp, rozhodnutí Komise ze dne 26. července 2019, SA.45276 – Francie – Větrná elektrárna na moři Saint-Nazaire, rozhodnutí Komise ze dne 26. července 2019, SA.47246 – Francie – Větrná elektrárna na ostrovech Yeu et Noirmoutier, rozhodnutí Komise ze dne 26. července 2019, SA.47247 – Francie – Větrná elektrárna na moři Dieppe, rozhodnutí Komise ze dne 26. července 2019, a SA.48007 – Francie – Větrná elektrárna na moři Saint-Brieuc, rozhodnutí Komise ze dne 26. července 2019. Viz: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/IP_19_4749

(58)

Viz: https://ec.europa.eu/info/strategy/priorities-2019-2024

(59)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou, Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 54.

(60)

Věc SA.53821 – Změna italského kapacitního mechanismu, rozhodnutí Komise ze dne 14. června 2019, k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=3_SA_53821  

(61)

SA.35980 – Kapacitní mechanismus Spojeného království, rozhodnutí Komise ze dne 24. října 2019, k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=3_SA_35980  

(62)

Věc AT.40178 – Emise z automobilů, k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=1_40178  

(63)

Věc M.8677 – Siemens/Alstom, rozhodnutí Komise ze dne 6. února 2019, k dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=2_M_8677

(64)

Věc M.8900 – Wieland / Aurubis Rolled Products / Schwermetal, rozhodnutí Komise ze dne 6. února 2019, k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=2_M_8900  

(65)

Věc M.8674 – BASF / Solvay’s EEA EP and P&I Business, rozhodnutí Komise ze dne 18. ledna 2019, k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=2_M_8674

(66)

Věc M.9553 – Domo Investment Group / Solvay Performance Polyamides Business in the EEA, rozhodnutí Komise ze dne 25. listopadu 2019, k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=2_M_9553

(67)

Věc M.8713 – Tata Steel / Thyssenkrupp / JV, rozhodnutí Komise ze dne 11. června 2019, k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=2_M_8713  

(68)

Věc M.9076 – Novelis/Aleris, rozhodnutí Komise ze dne 1. října 2019, k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=2_M_9076  

(69)

Věc M.9097 – Boeing/Embraer, k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=2_M_9097 . Dne 25. dubna 2020 ukončila společnost Boeing dohodu o založení společných podniků se společností Embraer.

(70)

Věc M.9162 – Fincantieri / Chantiers De L'Atlantique, k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=2_M_9162  

(71)

Věc M.9343 – Hyundai Heavy Industries Holdings / Daewoo Shipbuilding & Marine Engineering, k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=2_M_9343  

(72)

V souladu s čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).

(73)

Viz: http://ec.europa.eu/competition/state_aid/legislation/block.html

(74)

Sdělení Komise – Rámec Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací, Úř. věst. C 198, 27.6.2014, s. 1.

(75)

Věci SA.46705 (Francie), SA.46578 (Německo), SA.46595 (Itálie) a SA.46590 (Spojené království). Viz také: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/IP_18_6862  

(76)

Věci SA.54793 (Belgie), SA.54801 (Německo), SA.54794 (Francie), SA.54806 (Itálie), SA.54808 (Polsko), SA.54796 (Švédsko) a SA.54809 (Finsko). Viz také: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_19_6705  

(77)

Rozsudek ze dne 24. září 2019 ve spojených věcech Nizozemské království a další v. Evropská komise, T-760/15 a T-636/16, ECLI:EU:T:2019:669.

(78)

Rozsudek ze dne 24. září 2019 ve spojených věcech Lucemburské velkovévodství a Fiat Chrysler Finance Europe v. Evropská komise, T-755/15 a T-759/15, ECLI:EU:T:2019:670.

(79)

Věc SA.38375 – Státní podpora, kterou Lucembursko poskytlo společnosti Fiat, rozhodnutí Komise ze dne 21. října 2015, k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=3_SA_38375  

(80)

Věc SA.38374 – Státní podpora, kterou Nizozemsko poskytlo společnosti Starbucks, rozhodnutí Komise ze dne 21. října 2015, k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=3_SA_38374

(81)

Věc SA.44896 – Režim státní podpory, kterou poskytlo Spojené království v souvislosti s daňovým osvobozením příjmů z financování v rámci skupiny („Group Financing Exemption“) týkajícím se ovládaných zahraničních společností – rozhodnutí Komise ze dne 2. dubna 2019, k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=3_SA_44896

(82)

Věc SA.51284 – Nizozemsko – Možná státní podpora ve prospěch společnosti Nike, rozhodnutí Komise ze dne 10. ledna 2019, k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=3_SA_51284

(83)

Věc SA.37667 – Zdanění nadměrného zisku v Belgii, rozhodnutí Komise ze dne 11. ledna 2016, k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=3_SA_37667  

(84)

Viz: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/IP_19_5578  

(85)

Věc SA.49094 – Market-conform measures for strengthening capital and restructuring of Norddeutsche Landesbank, rozhodnutí Komise ze dne 5. prosince 2019, k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=3_SA_49094  

(86)

Věc SA.53869 – Market-conform recapitalisation of CEC Bank, rozhodnutí Komise ze dne 29. října 2019, k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=3_SA_53869  

(87)

Věc SA.53519 – Hellenic Asset Protection Scheme („Hercules“) – Řecko, rozhodnutí Komise ze dne 10. října 2019, k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=3_SA_53519  

(88)

Věc AT.40049 – MasterCard II, rozhodnutí Komise ze dne 22. ledna 2019, k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=1_40049

(89)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751 ze dne 29. dubna 2015 o mezibankovních poplatcích za karetní platební transakce (Text s významem pro EHP), Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 1.

(90)

Viz: https://ec.europa.eu/competition/publications/reports/kd0120161enn.pdf

(91)

Věc AT.39398 – VISA MIF, rozhodnutí Komise ze dne 26. února 2014. Viz: http://ec.europa.eu/competition/antitrust/cases/dec_docs/39398/39398_9728_3.pdf  

(92)

Věci AT 39398 – Visa MIF a AT 40049 Mastercard II, rozhodnutí Komise ze dne 29. dubna 2019. Viz: https://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=1_40049 a https://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=1_39398 .

(93)

Věc AT.40135 – FOREX, rozhodnutí Komise ze dne 16. května 2019, k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=1_40135

(94)

 Viz: https://ec.europa.eu/competition/publications/reports/kd0419330enn.pdf

(95)

Věc AT.40511 – Insurance Ireland: databáze pojistných nároků a podmínky přístupu, k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=1_40511

(96)

Viz: https://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:12008E101:CS:HTML  

(97)

Věc AT.40134 – Omezení obchodu s pivem podniku AB InBev, rozhodnutí Komise ze dne 13. května 2019, k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=1_40134  

(98)

Věc AT.40436 – Licencované zboží – Nike, k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=1_40436  

(99)

Věc AT.40432 – Licencované zboží – Sanrio, k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=1_40432  

(100)

Věc AT.40433 – Filmové zboží, k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=1_40433 Dne 30. ledna 2020 bylo přijato rozhodnutí o udělení pokuty ve výši 14,3 milionu EUR společnosti NBC Universal za smluvní omezení v nevýhradních licenčních smlouvách, pokud jde o prodej výrobků souvisejících s filmy společnosti NBC Universal.

(101)

Věc AT.40127 – Coroos a Groupe CEBAB, rozhodnutí Komise ze dne 13. května 2019, k dispozici na adrese: viz: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/IP_19_5911

(102)

Věc AT.40466 – Alliance Casino & Intermarché, rozhodnutí Komise ze dne 13. května 2019, k dispozici na adrese:   https://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=1_40466  

(103)

 Viz: http://ec.europa.eu/competition/sectors/pharmaceuticals/report2019/index.html a https://europa.eu/rapid/press-release_IP-19-741_cs

(104)

Věc AT.39686 – Cephalon, viz: IP/17/2063 ze dne 17. července 2017: http://europa.eu/rapid/press-release_IP-17-2063_en.htm

(105)

Věc AT.40394 Aspen. Viz: IP/17/1323 ze dne pondělí 15. května 2017: http://europa.eu/rapid/press-release_IP-17-1323_en.htm a http://ec.europa.eu/competition/antitrust/cases/dec_docs/40394/40394_235_3.pdf

(106)

     Italský orgán pro hospodářskou soutěž přijal dne 29. září 2016 proti společnosti Aspen rozhodnutí o protiprávním jednání.

(107)

Věc SA.47867 – Státní podpora společností Ryanair na letišti v Montpellier, rozhodnutí Komise ze dne 2. srpna 2019, k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=3_sa_47867  

(108)

Věc SA.33909 – Státní podpora společnosti Ryanair a podpora letištím Girona a Reus, k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=3_SA_33909  

(109)

Věci SA.52162 a SA.52617 – Státní podpora ve prospěch konsorcia Øresund Bridge. Viz: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/IP_19_1468

(110)

Věc SA.39078 – Financování projektu pevného spojení přes úžinu Fehmarn, k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=3_SA_39078  

(111)

Věc SA.51809 (Kypr), SA.52069 (Dánsko), SA.53469 (Estonsko), SA.46380 (Polsko), SA.46740 (Švédsko). Viz: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_19_6780  

(112)

Věc SA.48492 – Vyrovnávací platba pro společnost Poste Italiane za snížené sazby pro vydavatele a neziskové organizace v období 2017–2019, rozhodnutí Komise ze dne 22. července 2019, k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=3_SA_48492  

(113)

Věci SA.49668 a SA.53403 – Údajná státní podpora společnosti Post Danmark. Viz: https://europa.eu/rapid/press-release_IP-19-3008_en

(114)

Viz: https://ec.europa.eu/competition/international/bilateral/agreement_tor_china_2019.pdf

(115)

Viz: https://ec.europa.eu/competition/international/bilateral/mou_china_2019.pdf

(116)

Oznámení Komise o spolupráci v rámci sítě orgánů pro hospodářskou soutěž, Úř. věst. C 101, 27.4.2004, s. 43 a Úř. věst. C 374, 13.10.2016, s. 10.

(117)

Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy, Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 1.

(118)

Viz: https://oeil.secure.europarl.europa.eu/oeil/spdoc.do?i=32005&j=0&l=en