EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 25.6.2019

COM(2019) 299 final

ZPRÁVA KOMISE

EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ A ÚČETNÍMU DVORU




Výroční zpráva o řízení a výkonnosti rozpočtu EU za rok 2018

Obsah

PŘEDMLUVA    3

SHRNUTÍ    7

ÚVOD    21

ODDÍL 1 – VÝKONNOST A VÝSLEDKY    22

1.Rozpočet EU zaměřený na výsledky    23

2.Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost (rozpočtový okruh 1A)    32

3.Hospodářská, sociální a územní soudržnost (rozpočtový okruh 1B)    68

4.Udržitelný růst: Přírodní zdroje (rozpočtový okruh 2)    81

5.Bezpečnost a občanství (rozpočtový okruh 3)    97

6.Globální Evropa (rozpočtový okruh 4)    116

7.Zvláštní nástroje    140

ODDÍL 2 – VNITŘNÍ KONTROLA A FINANČNÍ ŘÍZENÍ    144

1.Rozpočet EU je dobře řízen    144

2.Kontrolní systémy jsou nákladově efektivní    149

3.Finanční opravy a zpětně získané částky ukazují, že víceletý kontrolní cyklus chrání rozpočet EU    160

4.Strategie Komise pro boj proti podvodům byla aktualizována    165

5.Řízení poskytuje přiměřenou jistotu a finanční dopad výhrad je omezený    168

6.Záruka věrohodnosti na základě činnosti Útvaru interního auditu    174

7.Shrnutí závěrů týkajících se práce Výboru pro pokrok v oblasti auditu    176

8.Externí audit a absolutorium: Poučení z minulosti s cílem zlepšit budoucnost    179

9.Organizační řízení    181

PŘÍLOHY    

Předmluva

Je mi potěšením představit Výroční zprávu za rok 2018 o řízení a výkonnosti rozpočtu EU. Zpráva nabízí přehled o výkonnosti, řízení a ochraně rozpočtu EU. Vysvětluje, jak rozpočet EU podporuje politické priority EU, a popisuje, jakých výsledků bylo dosaženo a jakou úlohu Komise sehrává při zajišťování nejvyšších standardů finančního řízení. Tato zpráva je součástí integrovaného balíčku účetního výkaznictví a zpráv v rámci odpovědnosti, který předkládá Komise. Zpráva zajišťuje plnění našich povinností vyplývajících z finančního nařízení a je nezbytnou součástí našeho vysoce rozvinutého systému finanční odpovědnosti.

Přestože z hlediska své velikosti je rozpočet EU poměrně skromný, má pro miliony Evropanů zásadní význam. Doplňuje vnitrostátní rozpočty a podporuje politické priority v oblastech, kde má skutečnou hodnotu a kde může přinést výsledky nejúčinnějším způsobem. Řídím se zásadou, že rozpočet EU se má zaměřit na oblasti, kde může mít větší dopad než veřejné výdaje na vnitrostátní úrovni. Žádný členský stát by například nemohl sám financovat velké infrastruktury nebo výzkumné projekty, které mají rozsah nutný pro soutěž s globálními aktéry, jako je Čína nebo Spojené státy. Některé výzvy, jimž EU čelí, jsou globální. Terorismus, organizovaná trestná činnost, změna klimatu, přírodní katastrofy nebo epidemie neznají hranice. Tyto problémy se nejlépe řeší na celoevropské úrovni za pomoci rozpočtu EU.

Rozpočet EU, jakkoli se osvědčil jako flexibilní, je však svým rozsahem omezený. Rozhodovací proces proto musí více než kdy jindy vycházet z údajů a důkazních informací, aby bylo možné přidělovat finanční prostředky tam, kde jsou nejvíce zapotřebí. V této zprávě popisujeme mnoho způsobů, kterými v roce 2018 rozpočet EU přispěl k dosažení našich společných cílů.

V roce 2018 se pozornost soustředila na posílení hospodářského oživení prostřednictvím investic do klíčových oblastí, které podporují tvorbu pracovních míst. V tomto procesu sehrály významnou úlohu Evropský fond pro strategické investice, Nástroj pro propojení Evropy a evropské strukturální a investiční fondy. Doporučuji vám seznámit se s popisy mnoha investic EU na portálu „InvestEU“ (https://europa.eu/investeu). Rozpočet EU poskytl silnou podporu i dalším prioritním oblastem, jako je komplexní přístup EU k migraci, bezpečnostní unie, špičkový výzkum, vnější činnost EU, a současně také přispěl k dosahování průřezových cílů politiky, jako jsou opatření v oblasti klimatu a biologická rozmanitost.

Tato zpráva rovněž uvádí kroky, které přijímáme s cílem zajistit, aby byl rozpočet EU spravován v souladu s nejvyššími standardy řádného finančního řízení. Prostřednictvím této zprávy Komise přebírá celkovou politickou odpovědnost za správu rozpočtu EU v roce 2018.

Komise pečlivě sleduje plnění rozpočtu EU na místě. Je-li zjištěno, že členské státy nebo koneční příjemci vynaložili finanční prostředky EU nesprávným způsobem, podniká Komise okamžité kroky k nápravě těchto chyb a dle potřeby ke zpětnému získání finančních prostředků. Komise odhaduje, že po opravách a zpětném získání prostředků bude zbývající míra chyb u výdajů v roce 2018 nižší než 1 %, což je výrazně pod prahovou hodnotou významnosti.

Rok 2018 byl pokračováním velmi významného pokroku, kterého jsme v posledních letech dosáhli v oblasti finančního řízení. Systémy EU pro odhalování a nápravu chyb a pro boj proti podvodům jsou vyspělé a spolehlivé. Uznal to i Evropský účetní dvůr. I nadále zůstaneme ostražití a budeme zajišťovat, aby byl rozpočet EU v budoucích letech dostatečně chráněn. To je obzvláště důležité v kontextu stále náročnějšího politického prostředí. Podávání zpráv soustavně a účinně zvyšuje odpovědnost za výdaje EU a neslouží jen k pouhému dodržování právních předpisů. Napomáhá zapojování občanů a dalších zúčastněných stran a obnovování jejich víry a důvěry v Evropskou unii.

Rok 2018 byl také rokem, kdy Komise v květnu a červnu 2018 předložila své návrhy budoucího víceletého finančního rámce. Byl proveden rozsáhlý přezkum výdajů ( 1 ), který analyzoval výkonnost všech programů. Můj přístup spočíval v použití přidané hodnoty EU jako hlavního kritéria, které se stane základem všech budoucích výdajů, aby došlo k posílení financování nových priorit, modernizaci stávajících programů a v možných případech ke zjednodušení a zefektivnění a aby byl pro Unii zajištěn flexibilnější rozpočet. Jsem přesvědčen, že Komise navrhla moderní, vyvážený a realistický rozpočet pro Unii, která chrání, posiluje a brání. Včasná dohoda o budoucím rámci by potvrdila společný závazek orgánů EU k maximálnímu využití každého eura investovaného prostřednictvím rozpočtu EU.

Günther H. Oettinger
Komisař pro rozpočet a lidské zdroje

Shrnutí

Výroční zpráva o řízení a výkonnosti rozpočtu EU přináší nejnovější informace o výsledcích dosažených za pomoci rozpočtu EU (oddíl 1) a o způsobech řízení a ochrany rozpočtu EU (oddíl 2).

Oddíl 1 je členěn podle rozpočtových okruhů. Vysvětluje, jak finanční programy EU přispěly k politickým prioritám EU. Také shrnuje výsledky posledního hodnocení výkonnosti těchto programů.

Rok 2018 byl pátým rokem stávajícího víceletého finančního rámce, který trvá od roku 2014 do roku 2020. Kvůli pozdnímu přijetí víceletého finančního rámce došlo na počátku uvedeného období k prodlením. Nyní jsou finanční programy EU plně funkční. Nabízejí silnou a hmatatelnou podporu politických priorit EU v nejrůznějších oblastech.

Rozpočtový okruh 1A – Podpora tvorby pracovních míst, růstu a investic

Když se Junckerova Komise na konci ekonomické a finanční krize ujala funkce, přislíbila zvýšit počet lidí v pracovním procesu. Společně s členskými státy svůj slib splnila. Práci dnes má nejvíce Evropanů v historii, zaměstnáno je 240,7 milionu lidí. Více než dvanáct milionů těchto pracovních míst vzniklo od nástupu této Komise. Nezaměstnanost mladých lidí je na nejnižší úrovni od roku 2008, jakkoli v mnoha částech EU je stále příliš vysoká. Rozpočet EU k těmto úspěchům zásadně přispěl a nadále nabízí životně důležitý zdroj investic pro celou Evropu.

Prioritou pro rozpočet EU v roce 2018 bylo stavět na postupném oživení, zejména dále podpořit investice. Investiční činnost významně vzrostla díky investicím v hodnotě více než 408 miliard EUR ( 2 ), které zajistil Evropský fond pro strategické investice. Tento fond, který Komise společně se skupinou Evropské investiční banky ( 3 ) spustila v roce 2015, přitahuje soukromé financování v oblastech, jako je doprava, energetika, zdravotní péče, malé a střední podniky, jakož i informační a komunikační technologie. Umocňuje tak dopad rozpočtu EU. Doba trvání Evropského fondu pro strategické investice byla prodloužena z poloviny roku 2018 až do konce roku 2020 s novým investičním cílem ve výši 500 miliard EUR ( 4 ). Očekává se, že tento plán přispěje k vytvoření odhadem 1,4 milionu nových pracovních míst do roku 2020, zatímco hrubý domácí produkt EU se zvýší odhadem o 1,3 %. Díky těmto investicím využívá dalších 11 milionů domácností vysokorychlostní přístup k internetu, více než 4 milionů domácností spotřebovává energii z obnovitelných zdrojů a 30 milionů Evropanů těží z lepší zdravotní péče.

Strategické investice rovněž podpořily hospodářský růst a konkurenceschopnost financováním klíčové dopravní, energetické nebo telekomunikační infrastruktury. Tyto investice se zaměřují na oblasti, kde je díky EU možný větší dopad, než mají veřejné výdaje na vnitrostátní úrovni. Nástroj pro propojení Evropy hraje důležitou úlohu při rozvoji těchto infrastruktur, které rovněž připravují půdu pro energetickou síť EU méně náročnou na uhlík. V roce 2018 tento nástroj poskytl 1,4 miliardy EUR v podobě grantů EU, které se kombinovaly s financováním z Evropského fondu pro strategické investice a z dalších zdrojů.

Rozpočet EU přináší výsledky také díky vesmírným programům, jako jsou Galileo, Copernicus a EGNOS. Žádný členský stát by do konce roku 2018 nemohl sám vypustit na oběžnou dráhu 26 družic, které přinesou prospěch 500 milionům ( 5 ) uživatelů na celém světě. V roce 2018 byly vypuštěny čtyři nové družice Galileo, které mají lépe monitorovat oceány, pevninu a atmosféru. Signály a údaje EU z vesmíru mění náš život pomocí služeb, jako jsou lepší navigace, přesné zemědělství, monitorování plodin, reakce na přírodní katastrofy, záchrana životů na moři, pátrání po osobách využívajících nouzová signální zřízení a jejich záchrana, monitorování plavidel a ropných skvrn.

Rok 2018 znamenal i novou kapitolu v oblasti evropské obranné spolupráce díky Evropskému obrannému fondu. V roce 2018 bylo na společný výzkum v oblasti inovativních obranných technologií a výrobků přiděleno 40 milionů EUR. Komise přijala dvouleté pracovní programy pro spolufinancování společných projektů rozvoje obranných schopností v letech 2019–2020 a příspěvek EU činil 500 milionů EUR.

Podpora špičkového výzkumu a inovací

Rozpočet EU nadále pomáhal plnit závazek EU podporovat špičkový výzkum a inovace, přičemž se zaměřil na spolupráci mezi zeměmi, význam pro průmysl a úspory z rozsahu. Horizont 2020, rámcový program EU pro výzkum a inovace, je největším nadnárodním programem financování výzkumu a inovací na světě. Jedná se také o dosud největší program EU v oblasti výzkumu a inovací, který má k dispozici finanční prostředky ve výši téměř 80 miliard EUR na dobu více než sedmi let ( 7 ). V roce 2018 byly v rámci programu Horizont 2020 zveřejněny výzvy k předkládání návrhů v hodnotě 10 miliard EUR.

Program Horizont 2020 poskytuje společný strategický rámec pro financování výzkumu a inovací v EU. Je zásadním prvkem při zajišťování toho, aby EU i nadále produkovala vědu a technologii světové úrovně. Pomáhá odstraňovat překážky inovací a usnadňuje spolupráci veřejného a soukromého sektoru při hledání řešení hlavních společenských výzev. Podpora výzkumu a inovací ze strany EU podněcuje spolupráci výzkumných týmů mezi zeměmi a  jednotlivými obory, která je pro průlomové objevy nezbytná. Umožňuje EU uskutečňovat priority, jako je Pařížská dohoda o změně klimatu ( 8 ). Program Horizont 2020 přímo přispěl k celkovému cíli, kterým je posílení vedoucího postavení Evropy v oblasti průmyslu a konkurenceschopnosti. Obzvláště úspěšný byl při podněcování inovací ze strany malých a středních podniků. Celkový cíl 20% účasti byl dokonce překročen ( 9 ).

Podpora mladých Evropanů

Rozpočet EU vytvořil příležitosti pro studium a cesty do zahraničí a pomohl mladým nezaměstnaným najít práci nebo nastoupit do odborné přípravy, aby tak zvýšili své šance na nalezení zaměstnání. Každý rok získá více než 3,5 milionu mladých lidí registrovaných v systému záruk pro mladé lidi nabídku zaměstnání, vzdělávání, stáže nebo učňovské přípravy. Od roku 2014 využilo tento program celkem více než 14 milionů lidí.

Erasmus+ představuje jednu z hlavních cest, jakými Evropané zažívají evropskou identitu v celé její rozmanitosti. V roce 2018 program Erasmus+ umožnil přibližně 800 000 učitelů, přednášejících, školitelů, pedagogických pracovníků a pracovníků s mládeží získat nové dovednosti v zahraničí a zvýšit svou budoucí zaměstnatelnost. Stěžejní program prokázal svou flexibilitu prostřednictvím podpory zřizování „evropských univerzit“ a virtuálních výměn Erasmus+.

Komise navíc zahájila pilotní iniciativu pod názvem DiscoverEU ( 10 ), která mladým lidem ve věku osmnácti let nabízí příležitost cestovat po celé Evropě, učit se od jiných kultur a prozkoumávat svou evropskou identitu. Komise hodlá iniciativu DiscoverEU dále rozvíjet, a proto ji zařadila do svých návrhů na příští program Erasmus.

Program týkající se Evropského sboru solidarity ( 11 ) získal vlastní pravidla a rozpočet a umožnil velkému počtu mladých lidí pomáhat, zkoumat, učit se a rozvíjet prostřednictvím činností, jako je pomoc sociálně deprivovaným osobám, péče o životní prostředí nebo práce na obnově a navracení naděje komunitám po přírodní katastrofě.

Příspěvek rozpočtu EU k provádění záruky pro mladé lidi je značný, neboť mladým lidem nabízí příležitosti studovat a cestovat do zahraničí a pomáhá jim najít práci nebo přístup k odborné přípravě, aby zvýšili své šance na získání zaměstnání.

Rozpočtový okruh 1B – Podpora tvorby pracovních míst, udržitelného růstu a inovací prostřednictvím politiky soudržnosti

Cílem politiky soudržnosti, jejíž rozpočet činí 352 miliard EUR (na období 2014–2020), tedy téměř třetinu celkového rozpočtu EU, je snížit rozdíly a podpořit hospodářskou, sociální a územní soudržnost EU. Velký přínos této politiky dokládá skutečnost, že méně rozvinuté členské státy a regiony výrazně dohánějí zbytek EU z hlediska produktivity a hrubého domácího produktu na obyvatele. Fondy přímo podporují plnění klíčových priorit EU a provádění doporučení pro jednotlivé země v rámci evropského semestru a zajišťují i nezbytné investiční podmínky prostřednictvím opatření navazujících na předběžné podmínky stanovené pro programy na období 2014–2020.

Rozpočet EU nadále podporoval členské státy a regiony při řešení nových a přetrvávajících problémů, jako je využití potenciálu globalizace, řešení nezaměstnanosti, řešení otázky průmyslových změn, uplatnění inovací a digitalizace, rekvalifikace osob, řízení migrace v dlouhodobém horizontu a boj proti změně klimatu, a to včetně přechodu na nízkouhlíkové hospodářství a dopravu.

Rozpočtová položka 2 – Rozpočet EU pomáhá modernizovat zemědělské odvětví EU a zajistit tak bezpečné a vysoce kvalitní potraviny a dosáhnout udržitelného zemědělství a rozvoje venkova

Společná zemědělská politika pomohla dosáhnout vyváženého územního rozvoje a snížit rozdíly v příjmech mezi odvětvím zemědělství a ostatními odvětvími a mezi členskými státy a regiony. Tato politika rovněž pomáhá i nadále zajišťovat udržitelnou klíčovou produkci potravin v EU. Přímé platby navyšují příjem a zajišťují relativní příjmovou stabilitu pro zemědělce, kteří se potýkají s významnými výkyvy cen a produkce.

Rozpočet EU poskytuje nezbytné prostředky pro odolné, udržitelné a konkurenceschopné zemědělství. Přímé platby využilo přibližně 6,5 milionu zemědělců a tato podpora představovala 38 % jejich příjmů ze zemědělské činnosti.

Evropský námořní a rybářský fond podporuje rybolov a akvakulturu, které jsou ekologicky udržitelné, účinně využívají zdroje a jsou inovativní, konkurenceschopné a založené na znalostech. Toto úsilí EU umožňuje, aby v mezinárodním měřítku zůstala na prvním místě v oblasti udržitelného hospodaření s oceány.

EU je celosvětovým průkopníkem v oblasti politik udržitelnosti a ochrany klimatu

V rámci svého závazku bojovat proti změně klimatu začlenila EU výdaje ve výši 32 miliard EUR na opatření v oblasti klimatu do všech programů EU, zejména do politik v oblasti soudržnosti, energetiky, dopravy, výzkumu a inovací a do společné zemědělské politiky, jakož i do rozvojové politiky EU, což z rozpočtu EU učinilo klíčový faktor udržitelnosti. Tato částka představuje 20,7 % rozpočtu na rok 2018. Podle posledních odhadů bude částka za celé programové období činit 210 miliard EUR (19,7 %).

V letech 2014 až 2020 Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond soudržnosti investují částku 54,8 miliardy EUR ( 13 ) zaměřenou na cíle v oblasti klimatu. Tyto investice podporují přechod na nízkouhlíkové hospodářství, neboť prosazují výrobu a distribuci energie z obnovitelných zdrojů, podporují energetickou účinnost, zavádějí inteligentní distribuční soustavy a výzkum a inovace v oblasti nízkouhlíkových technologií, investují do přizpůsobení se změně klimatu, prosazují investice do řešení specifických rizik, zajišťují odolnost vůči katastrofám a rozvíjejí systémy pro zvládání katastrof.

V roce 2018 bylo programu LIFE přiděleno celkem 522 milionů EUR. Prostřednictvím tohoto programu rozpočet EU podporuje projekty v oblasti životního prostředí a ochrany přírody a opatření v oblasti klimatu. Patří sem i významné investice do projektů, které umožní ve větší míře opětovně využívat plasty. Přeměna tohoto odpadu na vysoce kvalitní suroviny pro automobilový, stavební a obalový průmysl představuje jeden ze způsobů, jak program LIFE prakticky podporuje cíle evropské strategie pro plasty v oběhovém hospodářství.

Rozpočtová položka 3 – Rozpočet EU je zásadní součástí komplexního přístupu EU k migrační politice

Rozpočet EU podporoval pokračující komplexní evropskou reakci na migrační výzvy a správu vnějších hranic EU. V roce 2018 se komplexní přístup EU k migraci nadále uplatňoval ve všech oblastech: hlubší spolupráce s partnerskými zeměmi, lepší správa našich vnějších hranic a účinnější a operativnější nástroje na ochranu našich hranic a řízení migrace v rámci EU v duchu solidarity a odpovědnosti. Důležitou úlohu při bezprostředních reakcích na otázky migrace hrály specializované nástroje, jako je Azylový, migrační a integrační fond, spolu s cílenou podporou politiky soudržnosti pro dlouhodobější integraci migrantů a vnějšími nástroji EU. Práce na evropském programu pro migraci pozitivně přispěla k nahrazení nebezpečné a nekontrolované migrace bezpečnou, řízenou a legální migrací.

V rámci probíhajícího programu EU pro přesídlování se dvacet členských států zavázalo přesídlit do října 2019 více než 50 000 osob. Ke konci roku 2018 již byl příslib splněn ve 24 000 případech a osobám bylo zajištěno útočiště v EU.

EU poskytla značnou humanitární podporu osobám vysídleným v rámci Sýrie a uprchlickým a hostitelským komunitám nejen v Turecku, ale také v Jordánsku a Libanonu, pomáhala také v Iráku a Egyptě. Regionální svěřenský fond EU zřízený v reakci na krizi v Sýrii v roce 2018 celkově pomohl zhruba dvěma milionům syrských uprchlíků a hostitelským komunitám.

Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž s rozšířeným mandátem, která je financována z rozpočtu EU, významně posílila svou přítomnost na vnějších hranicích EU. Cílem je podpořit členské státy při jejich činnostech správy hranic a společně zajišťovat integrovanou správu hranic na úrovni EU.

Rozpočet EU nadále pomáhá učinit z EU bezpečnější místo pro život a práci

Bezpečnostní hrozby v Evropě jsou intenzivnější a rozmanitější. Projevují se v podobě teroristických útoků, nových typů organizované trestné činnosti, jakož i kyberkriminality. Aby vůči těmto hrozbám ochránila veřejnost, poskytla EU financování a podpořila spolupráci, a to například v oblasti boje proti praní peněz, zachycování a zabavování padělaných výrobků a boje proti dezinformačním kampaním.

EU v rámci svých hranic prokázala solidaritu prostřednictvím koordinace a financování úsilí při zmírňování následků katastrof a podpořila zemědělce postižené suchem či zaměstnance postižené rozsáhlou restrukturalizací podniků. S ohledem na potíže, s nimiž se zemědělci potýkali v letním období sucha, byly poskytnuty vyšší zálohové platby na pomoc zemědělcům na krmení zvířat.

Rozpočtová položka 4 – Rozpočet EU pomohl EU stát se silnějším globálním aktérem

Rozpočet EU Unii umožnil i nadále se zaměřovat na investice do udržitelnosti a odolnosti našich partnerů, zejména prostřednictvím evropského nástroje sousedství a nástroje předvstupní pomoci. EU pomáhá sousedním zemím dále rozvíjet stabilní demokratické instituce a zároveň zvyšovat svou prosperitu. To přispělo k dosažení stability na evropských hranicích.

V roce 2018 EU rovněž zajišťovala vedení a podporu týkající se dohody o íránském jaderném programu ( 16 ), Pařížské dohody o změně klimatu, cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje, nových obchodních dohod se silným prvkem udržitelného rozvoje, spolupráce s Africkou unií ( 17 ) a vztahů s Organizací spojených národů.

EU je spolu se svými členskými státy největším světovým dárcem humanitární pomoci. Díky tomu může EU poskytovat životně důležitou podporu při přírodních katastrofách a člověkem způsobených konfliktech na celém světě.

Různé nástroje v oblasti rozvojové spolupráce podporují EU v jejím úsilí o naplnění agendy pro udržitelný rozvoj do roku 2030 v souladu s evropským konsenzem o rozvoji ( 19 ). EU se snaží směřovat finanční prostředky do zemí, které je nejvíce potřebují. Navrhla rovněž změnu paradigmatu ve vztazích mezi EU a Afrikou v zájmu vytvoření skutečného a spravedlivého partnerství zaměřeného na vzájemný hospodářský zájem, které bude plně v souladu s agendou pro Afriku 2063 ( 20 ) a stěžejními iniciativami, jako je Africká kontinentální zóna volného obchodu.

V rámci plánu vnějších investic pro Evropu podpořil rozpočet EU v roce 2018 mobilizaci finančních prostředků pro Afriku a evropské sousedství ( 21 ). Za tímto účelem se využívá Evropský fond pro udržitelný rozvoj, který má zajistit více soukromých investic. V roce 2018 podepsala Komise první dohodu o záruce (facilitu pro sdílení rizik NASIRA). Tato dohoda EU v hodnotě až 75 milionů EUR by měla mobilizovat investice pro podnikatele v subsaharské Africe a v zemích evropského sousedství. Očekává se, že pomůže vytvořit až 800 000 pracovních míst a přinese prospěch těm, kdo se snaží získat přístup k dostupným úvěrům, jako jsou vnitřně vysídlené osoby, uprchlíci, navrátilci, ženy a mladí lidé.

Komise přikládá nejvyšší prioritu zajištění toho, aby byl rozpočet EU dobře řízen a chráněn proti chybám a podvodům.

Komise usiluje o dosažení nejvyšších standardů finančního řízení z hlediska účinnosti, efektivnosti a hospodárnosti. Rovněž se snaží zajistit, aby audity a kontroly („kontroly“) byly nákladově efektivní. Touto oblastí se zabývá oddíl 2 této zprávy.

Komise je povinna zajistit, aby byly finanční prostředky EU vynakládány řádně, a to bez ohledu na to, zda tyto prostředky vynakládají přímo útvary Komise nebo prováděcí partneři. 71 % výdajů uskutečňují orgány členských států v rámci sdíleného řízení a 8 % je vynakládáno prostřednictvím pověřených subjektů v rámci nepřímého řízení.

Pro plnění svých povinností zavedla Komise účinný model záruky věrohodnosti a odpovědnosti a rovněž spolehlivý rámec vnitřní kontroly. V tomto rámci – dle potřeby ve spolupráci s členskými státy a pověřenými subjekty (na základě jejich povinností chránit rozpočet EU) – přijímají útvary Komise opatření k předcházení chybám, nesrovnalostem a podvodům, a pokud k chybám, nesrovnalostem a podvodům dojde, podnikají kroky k nápravě stavu. Kromě toho je Evropský úřad pro boj proti podvodům pověřen nezávislým vyšetřováním podvodů a korupce zahrnujících finanční prostředky EU a rozvíjením politik EU pro boj proti podvodům.

V roce 2018 bylo také přijato nové finanční nařízení, které výrazně zjednodušuje finanční pravidla pro příjemce.

Riziko z hlediska legality a správnosti finančních operací je nižší než 2 %.

Cíl Komise týkající se „rizika při platbě“ s dopadem na příjmy a výdaje EU, které se odhaduje po provedení preventivních kontrol, avšak dříve, než byla uplatněna nápravná opatření, je zachovat riziko nižší než 2 % – a toho Komise v roce 2018 opět dosáhla. Celkově se „riziko při platbě“ odhaduje na 1,7 % celkových příslušných výdajů za rok 2018. Útvary Komise provádějí opatření pro ty segmenty, u nichž je riziko platby vyšší než 2 %.

Víceletá povaha finančních programů EU umožňuje opravit chyby i roky po provedení plateb, a to až do uzavření programů. Útvary Komise odhadly, že celkové budoucí opravy budou činit 0,9 % celkových příslušných výdajů za rok 2018.

Cílem Komise při řízení rozpočtu EU je zajistit, aby po uzavření programu a po provedení všech ověření bylo zbývající „riziko při uzavření“ velmi nízké. Celkově Komise odhaduje, že se jedná o pouhých 0,8 % z celkových příslušných výdajů za rok 2018 – tj. méně než 1 %.

V roce 2018 Evropský účetní dvůr vydal již druhý rok po sobě výrok s výhradami, a nikoli záporný výrok k legalitě a správnosti plateb v rámci rozpočtu EU na rok 2017. To potvrzuje, že bylo dosaženo značného pokroku a že podstatná část rozpočtu EU byla vyhodnocena jako bezchybná.

Zintenzivnění boje proti podvodům

Komise zastává pevnou a dlouhodobou linii nulové tolerance vůči podvodům. Revidovaná a posílená strategie Komise pro boj proti podvodům poskytuje pevný politický rámec pro prevenci, odhalování, vyšetřování podvodů a reakci na ně a přispívá k řádnému fungování útvarů Komise při ochraně finančních zájmů EU. Revidovaná strategie boje proti podvodům pomůže zajistit, aby byly útvary Komise plně připraveny na provádění víceletého finančního rámce na období 2021–2027.

Nová strategie zohledňuje důležitý vývoj právních předpisů EU v oblasti boje proti podvodům (např. zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce), jakož i nedávná zjištění Evropského účetního dvora týkající se řízení rizik podvodu v oblasti výdajů EU. Přijetí revidované strategie boj proti podvodům dále zlepší.

Rovněž u návrhů týkajících se nových finančních programů Evropský úřad pro boj proti podvodům provedl ověření z hlediska možných podvodů. Nové finanční nařízení z roku 2018 posílilo řešení střetů zájmů a Komise předložila důležité návrhy na ochranu rozpočtu EU před všeobecnými nedostatky týkajícími se právního státu v členských státech, včetně podmínění pokračování plateb z EU dodržováním zásad právního státu. Byl dále posílen systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů. Tato opatření ochrání rozpočet EU v nadcházejících letech ještě účinněji.

Řízení poskytuje přiměřenou jistotu a Komise přijímá celkovou politickou odpovědnost za řízení rozpočtu EU

Na základě prvků pro budování záruky věrohodnosti, o které se opírá prohlášení schvalujících osob, poskytla každá pověřená schvalující osoba přiměřenou jistotu, že 1) informace obsažené v jejich výroční zprávě o činnosti podávají věrný a poctivý obraz skutečnosti; 2) zdroje vyčleněné na činnosti byly použity k zamýšlenému účelu 3) zavedené kontrolní postupy poskytují nezbytné záruky legality a správnosti uskutečněných operací – dle potřeby podmíněné a) výhradou (výhradami) týkajícími se plné transparentnosti a dalších opatření.

Bylo vydáno 40 výhrad – o dvě více než v loňském roce. Pro každou výhradu existuje akční plán, který má řešit příslušné nedostatky a zmírnit související rizika. Polovina výhrad se týká starších programů z období 2007–2013 a má velmi omezený finanční dopad.

Nový dlouhodobý rozpočet pro EU, která chrání, posiluje a brání

Vedle práce na plnění rozpočtu byl rok 2018 rovněž rokem zahájení procesu vedoucího k novému víceletému finančnímu rámci Evropské unie. V květnu 2018 předložila Komise své návrhy na nový, moderní dlouhodobý rozpočet EU na období 2021–2027. 

Návrhy jsou koncipovány tak, aby naplňovaly politické priority, na nichž se dohodli vedoucí představitelé v Bratislavě a Římě. V rámci těchto návrhů by bylo posíleno financování v řadě oblastí, které jsou životně důležité pro budoucnost Evropy, včetně koordinované evropské reakce na výzvy v oblasti migrace, boje proti terorismu a organizované trestné činnosti, digitální transformace, opatření v oblasti klimatu, programů pro mladé lidi a výzkumu a inovací, a zároveň by bylo zajištěno, aby byly modernizovány tradiční politiky podporující klíčový unijní cíl, kterým je solidarita, a aby byla zachována smysluplná úroveň financování pro všechny členské státy a regiony z hlediska politiky soudržnosti.

Návrhy Komise se opírají o přezkum výdajů, komplexní posouzení poznatků ze stávajících i předchozích programů. Díky tomu byla Komise schopna navrhnout zásadní prvky modernizace:

·silné zaměření na evropskou přidanou hodnotu a potřebu zajistit odpovídající podporu pro nové a naléhavé priority, jako jsou výzkum a inovace, digitální ekonomika, mladí lidé, migrace a správa hranic, bezpečnost, obrana a vnější činnost, a větší důraz na udržitelnost, včetně ambicióznějšího cíle, pokud jde o začleňování oblasti klimatu,

·jednodušší a transparentnější strukturu budoucího rozpočtu,

·radikální snížení počtu programů a vytvoření nových integrovaných programů v oblastech, jako jsou investice do lidí, jednotný trh, strategické investice, práva a hodnoty a vnější činnost, jakož i větší důraz na součinnost mezi nástroji,

·zjednodušení pravidel financování s cílem omezit byrokracii pro příjemce a řídící orgány a větší zaměření na výkonnost a výsledky a

·pružnější rozpočet, aby bylo možné v rychle se měnícím světě rychle reagovat.

Euroskupina dosáhla dohody o prvcích rozpočtového nástroje pro konvergenci a konkurenceschopnost eurozóny. Tento nástroj podpoří posílením odolnosti hospodářské a měnové unie soudržnost v rámci Unie. Všeobecně se rovněž uznává, že nový mechanismus, který má zajistit, aby obecné nedostatky týkající se právního státu nevedly k ohrožení rozpočtu, bude zásadním prvkem dohody o budoucím víceletém finančním rámci. Pokročilo se rovněž v práci na návrzích Komise na modernizaci příjmové stránky rozpočtu EU. Zajištění dohody o budoucím rámci je pro nadcházející měsíce vysokou prioritou a zároveň pokračuje úsilí o maximalizaci příspěvku stávajících finančních programů k prosperitě a bezpečnosti EU.

Posílení správy a řízení Komise

V listopadu 2018 přijala Komise soubor cílených opatření k posílení správy a řízení. Tato reforma posiluje zavedený a účinný model finanční odpovědnosti Komise, který je založen na jasném rozdělení odpovědnosti mezi úroveň politiky, orgánu a útvarů. Ústředním prvkem této reformy je racionalizace orgánů správy a řízení v rámci obecné odpovědnosti řídící rady na vysoké úrovni, které předsedá generální tajemník. Řídící rada bude zajišťovat dohled a strategické poradenství v oblastech, jako je přidělování lidských zdrojů, řízení rizik, strategické plánování a programování, ochrana údajů, bezpečnost a kontinuita činností, komunikační politika a politika v oblasti boje proti podvodům. Tato reforma rovněž zjednodušuje správu a řízení informačních technologií a bezpečnostní situace, posiluje řízení rizik orgánu a vyjasňuje úlohu výboru pro pokrok v oblasti auditu.

Úvod

Výroční zpráva za rok 2018 o řízení a výkonnosti rozpočtu EU je hlavním příspěvkem Komise ke každoročnímu procesu rozpočtového absolutoria ( 22 ), v jehož rámci Evropský parlament a Rada kontrolují plnění rozpočtu EU. Komise přikládá velký význam zajištění toho, aby byl rozpočet EU řízen odpovědně a správně, a spolupráci se všemi zúčastněnými stranami s cílem zajistit, aby rozpočet EU v praxi přinášel hmatatelné výsledky.

Zpráva nabízí přehled nejnovějších informací o výkonnosti rozpočtu. Obsahuje rovněž podrobné údaje o otázkách souvisejících s řízením a ochranou rozpočtu EU. Tato zpráva má následující dva hlavní oddíly.

Oddíl 1 za pomoci příkladů popisuje, jak rozpočet EU podporuje politické priority EU. Poskytuje nejnovější dostupné údaje o výsledcích, jichž bylo dosaženo do konce roku 2018. Tyto vykazované údaje vychází z informací z výročních zpráv o činnosti za rok 2018, které vypracovaly všechny útvary Komise, a z dalších zdrojů, jako jsou programová prohlášení, hodnotící zprávy, studie a zprávy o provádění programů EU. Ústřední otázkou tohoto oddílu je to, zda je rozpočet EU využíván co nejlépe k dosažení hmatatelných výsledků pro všechny Evropany. Toto Komise nemůže zajistit sama – jde o společnou odpovědnost sdílenou s členskými státy, regiony, nevládními organizacemi, příjemci a všemi subjekty zapojenými do plnění rozpočtu EU. Tento oddíl zahrnuje hodnocení ( 23 ) financí EU na základě dosažených výsledků. Další informace o výkonnosti jsou k dispozici v programových prohlášeních a v přehledu výkonnosti programů, který Komise zveřejňuje společně s návrhem ročního rozpočtu.

Oddíl 2 podává zprávu o vývoji ve vztahu k vnitřní kontrole, finančnímu řízení a ochraně rozpočtu EU. Tento oddíl vychází také z výročních zpráv o činnosti zpracovaných každým z útvarů Komise, v nichž je podrobně popsáno prostředí vnitřní kontroly a související otázky. Jestliže se v průběhu roku objevily problémy, zpráva popisuje, jak se s nimi útvary Komise vypořádaly. Tento oddíl shrnuje informace o:

·o řízení rizik legality a správnosti,

·řízení nákladové efektivnosti kontrol a revidování strategií boje proti podvodům,

·ochraně rozpočtu EU a

·věrohodnosti údajů o řízení poskytovaných sboru komisařů.

Věrohodnost údajů o řízení od všech útvarů a věrohodnost údajů získaná na základě vnitřního auditu tvoří základ pro celkový závěr této zprávy. Tento závěr umožňuje Komisi přijetím zprávy převzít celkovou politickou odpovědnost za řízení rozpočtu EU pro rok 2018.

Výroční zpráva za rok 2018 o řízení a výkonnosti rozpočtu EU je součástí širšího balíčku integrovaného souboru finančních zpráv a zpráv o odpovědnosti ( 24 ). Ten zahrnuje rovněž roční účetní závěrku ( 25 ), dlouhodobou prognózu budoucích příchozích a odchozích toků( 26 ) pro příštích pět let, zprávu o interních auditech ( 27 ) a zprávu o opatřeních v návaznosti na ( 28 ) udělení absolutoria.

Oddíl 1
Výkonnost a výsledky

Tvorba přidané hodnoty z každého vynaloženého eura má pro Komisi klíčový význam. Předseda Juncker vytyčil směr na začátku svého mandátu: „Nestačí přidělovat peníze moudře. Budeme muset dělat více s méně penězi. Musíme z rozpočtu dostat to nejlepší a peníze vynakládat chytře. […] Lidé chtějí, abychom dosahovali výsledků. Chtějí také vědět, jak utrácíme peníze daňových poplatníků.“ ( 29 )

Rozpočet EU se zaměřuje na oblasti, v nichž může sdílení zdrojů pro řešení společných výzev všech Evropanů přinést výsledky, kterých by nebylo možné dosáhnout účinně či efektivně na úrovni členských států. To platí v rozmanitých oblastech, jako je přeshraniční infrastruktura, správa vnějších hranic, rozsáhlé vesmírné projekty a celoevropský výzkum. Důraz na přidanou hodnotu EU je ústředním bodem návrhů, které Komise předložila pro víceletý finanční rámec na období 2021–2027.

Tento oddíl začíná přehledem rozpočtu EU a jeho výkonnostního rámce. Další část shrnuje, jak současný a budoucí dlouhodobý rozpočet přispívá k politické agendě EU, kterou stanovili vedoucí představitelé v Bratislavě, Římě a v Sibiu, jakož i k mezinárodním prioritám, jako jsou cíle v oblasti klimatu a cíle OSN týkající se udržitelného rozvoje.

Následně tento oddíl představuje nejnovější informace o výsledcích dosažených s rozpočtem EU až do konce roku 2018. Struktura informací odpovídá okruhům stávajícího víceletého finančního rámce. Zpráva rovněž popisuje, jak tyto programy přispívají k plnění politických priorit Junckerovy komise. Typ vykazovaných údajů závisí na úrovni zralosti programů počínaje vstupními údaji a konče výsledky výdajů z počátku tohoto období. Závěrečná hodnocení dopadů programů ještě nejsou k dispozici, a proto bude předložení konečných výkazů možné až v pozdější fázi. Zpráva uvádí informace o oblastech, v nichž výkonnost nedosahuje očekávání nebo v nichž byly prostřednictvím hodnocení a auditu zjištěny nedostatky v návrhu programů. Tyto informace slouží jako vstupní údaje pro prováděcí rozhodnutí o stávajících finančních programech a rovněž pro zákonodárce, kteří vypracovávají budoucí dlouhodobý rozpočet.

Rozpočet EU zaměřený na výsledky

Rozpočet EU

Rozpočet EU je klíčovým nástrojem provádění evropských politik a priorit. Na rozdíl od vnitrostátních rozpočtů se rozpočet EU zaměřuje především na podporu strategických investic ve střednědobém až dlouhodobém horizontu a na využití svého pákového efektu k podněcování investic z jiných veřejných a soukromých zdrojů. Doplňuje vnitrostátní rozpočty s cílem řešit společné problémy, s nimiž se potýkají členské státy, a vytvářet příležitosti pro EU jako celek. Finanční programy EU v některých případech řídí přímo Komise, například v oblasti výzkumu, nebo jsou řízeny společně s členskými státy (sdílené řízení), například v oblasti politiky soudržnosti. Přibližně dvě třetiny rozpočtu EU jsou řízeny v rámci sdíleného řízení.

EU používá inovativní finanční nástroje jako inteligentní metodu využití rozpočtových zdrojů EU. Inovační finanční nástroje přitahují finanční prostředky od jiných veřejných nebo soukromých investorů pro ekonomicky životaschopné projekty v oblastech, kde se vyskytují selhání trhu nebo investiční mezery. K příkladům patří odvětví s vysokým hospodářským růstem nebo inovativní podnikatelské činnosti. Skutečnost, že EU investuje rizikový kapitál do určitého fondu nebo pokrývá část rizika spojeného s určitým druhem projektů, může ostatním investorům přinést větší jistotu a povzbudit je, aby investovali spolu s EU. Předními příklady takových finančních nástrojů jsou nástroje pro úvěrové záruky a kapitálový nástroj pro růst v rámci programu pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků. Finanční nástroje jsou používány i v rámci jiných programů EU, jako je Horizont 2020, program EU pro zaměstnanost a sociální inovace, program Kreativní Evropa, Nástroj pro propojení Evropy a v rámci programů vnější politiky EU.

Výkonnostní rámec pro rozpočet EU

Solidní výkonnostní rámec pro rozpočet EU je nezbytným předpokladem pro zaměření na výsledky a řádné řízení programů EU. Pro víceletý finanční rámec na období 2014–2020 byly jako nový povinný prvek v právním základu všech finančních programů zahrnuty výkonnostní rámce. To vedlo k důraznějšímu zaměření na výsledky v celém rozpočtu. Tyto výkonnostní rámce obnáší vymezení jasných a měřitelných cílů, ukazatelů a rovněž nezbytných ujednání o monitorování, výkaznictví a hodnocení.

Ukazatele v těchto rámcích spolu s dalšími zdroji kvalitativních a kvantitativních informací o výkonnosti, jako jsou hodnocení, poskytují spolehlivý základ pro posuzování výkonnosti programu a pokroku při plnění dohodnutých cílů. Kromě toho pomáhají předcházet problémům v provádění programu a řešit je, pokud nastanou.

Během prvních let provádění programu jsou informace o výkonnosti založeny na vstupech (tj. finančních zdrojích přidělených konkrétnímu programu) a postupně i na výstupech (tj. na přímých výstupech z určitého projektu). Tento typ informací poskytuje dobrou prvotní představu o tom, jak a kde je rozpočet EU čerpán. Během provádění programu jsou postupně k dispozici informace o výsledcích a v menší míře o dlouhodobějším dopadu výdajů.

Aby byly evropské strukturální a investiční fondy (ESI fondy) více zaměřeny na výkonnost, je zaveden mechanismus s výkonnostní rezervou. Tato rezerva bude v roce 2019 uvolněna na programy, které dosáhly svých předem stanovených milníků do konce roku 2018. V případě programů a priorit, které svých milníků nedosáhly, budou zdroje přerozděleny na jiné priority.

Vedle výkonnostního rámce i audity prováděné interními a externími auditory pomáhají zlepšit výkonnost programů a rovněž účinnost a účelnost operací, systémů řízení a postupů subjektů a institucí, které řídí fondy EU. Auditní činnost rovněž pomohla Komisi zlepšit kvalitu jejích zpráv o výkonnosti. Nedávná doporučení Evropského účetního dvora vedla k vyváženějšímu podávání zpráv ve výročních zprávách o činnosti, přičemž bylo věnováno více pozornosti nastalým problémům, většímu zaměření na spolehlivost a kvalitu údajů a jasnějšímu vysvětlení toho, jak byly údaje o výkonnosti využity ke zlepšení výkonnosti.

Návrhy nového, moderního a cíleného dlouhodobého rozpočtu, úzce zaměřené na politické priority

Útvary Komise provedly v letech 2017 a 2018 komplexní přezkum výdajů rozpočtu EU, který stanovil důkazy a analytické základy návrhů Komise týkajících se budoucího víceletého finančního rámce a doprovodných odvětvových programů. Účelem přezkumu bylo určit prvky současných programů, které osvědčily svou hodnotu a měly by být v budoucích finančních programech zopakovány nebo rozšířeny. Přezkum také určil oblasti, v nichž je třeba provést reformu, aby bylo možné plně využít potenciálu rozpočtu EU. Jednalo se o následující oblasti: i) zaměření na přidanou hodnotu EU; ii) zefektivnění rozpočtu a využití synergií mezi programy; iii) zjednodušení a řádné finanční řízení; iv) flexibilita a schopnost reagovat na krize; v) zaměření na výkonnost; a vi) soudržnost s hlavními politickými cíli a hodnotami.

Komise se v těchto návrzích stále více zaměřovala na evropskou přidanou hodnotu výdajů EU. Návrhy obsahují rovněž opatření ke zlepšení celkového výkonnostního rámce, například zefektivněním počtu programů a zlepšením jejich vzájemné spolupráce, vytvořením větší flexibility a použitím menšího počtu kvalitnějších ukazatelů ke sledování a vykazování výkonnosti programů.

Rozpočet EU odráží společně dohodnuté priority EU a ukazuje, jak je lze realizovat. Politický program, který vytyčili vedoucí představitelé v Bratislavě a v Římě, představuje plán pro budoucí dlouhodobý rozpočet, který Komise navrhla ( 30 ) v květnu 2018 a který se týká období let 2021–2027.

Návrhy modernizují rozpočet, neboť výrazně podporují financování v několika klíčových strategických oblastech. Od inovací po digitální ekonomiku, od odborné přípravy a zaměstnanosti pro mladé lidi až po opatření v oblasti klimatu a životního prostředí, od migrace a správy hranic až po bezpečnost, obranu a vnější činnost bude rozpočet investovat tam, kde to má skutečně smysl.

Příští dlouhodobý rozpočet by měl také být jednodušší a transparentnější, aby z něj mohly zúčastněné strany co nejvíce těžit. Tento požadavek vyjádřily nejen Evropský parlament a Rada, ale i příjemci finančních prostředků. Komise jim naslouchala a nyní navrhuje rozpočet radikálně zjednodušit.

Hlavní prvky příštího rozpočtu EU:

Rozpočet EU a strategie Evropa 2020

Současný dlouhodobý rozpočet je navržen tak, aby přispěl ke strategii Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Cíle jsou společnou odpovědností EU a jejích členských států a jejich dosažení vyžaduje kombinaci několika politických nástrojů, včetně rozpočtu EU a vnitrostátních rozpočtů.

Ke sledování hlavních cílů strategie Evropa 2020 Komise používá devět ukazatelů ( 31 ). Informace o pokroku jsou pravidelně aktualizovány a zveřejňovány na internetové stránce Eurostatu. Níže uvedená tabulka představuje aktuální dostupné údaje pro tyto ukazatele.

Členské státy postupně naplňují cíle, které si stanovily před devíti lety ve strategii Evropa 2020. Celkově se EU blíží dosažení cílů v oblasti vzdělávání, energetiky, klimatu a zaměstnanosti. Čtrnáct členských států již dosáhlo svých vnitrostátních cílů, pokud jde o snížení míry předčasných odchodů ze vzdělávání a zvýšení podílu osob s terciárním vzděláním. Jedenáct členských států již dosáhlo podílu energie z obnovitelných zdrojů, který odpovídá jejich vnitrostátnímu cíli pro rok 2020. Co se týče zaměstnanosti, je EU za předpokladu, že bude pokračovat stávající trend, na dobré cestě k dosažení cíle 75% zaměstnanosti do roku 2020, přičemž sedm členských států již dosáhlo svých vnitrostátních cílů. Vzhledem k vážným dopadům krize na zaměstnanost se jedná o pozoruhodný úspěch. Počet osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením však dosáhl maxima v roce 2012 a od té doby klesl zhruba na úroveň z období před krizí. V důsledku toho je pravděpodobné, že cíl v roce 2020 nebude dosažen. Podobně je v nedohlednu cíl investovat 3 % hodnoty hrubého domácího produktu do výzkumu a vývoje a jeho splnění si vyžádá velké úsilí.

Příspěvek ke strategii Evropa 2020 by neměl být omezen na jediný program. Měl by být posuzován jako vzájemně se posilující přínos rozpočtu EU jako celku. Celkově se odhaduje, že v roce 2018 bylo se strategií Evropa 2020 spojeno 59 % rozpočtových závazků EU.

Tabulka: Pokrok v plnění cílů strategie Evropa 2020

Zdroj: COM(2019) 150 final, 27. února 2019.

Průřezové výdaje na opatření v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti

Rozpočet EU je také důležitým nástrojem pro plnění průřezových cílů politik, jako jsou opatření v oblasti klimatu a biologická rozmanitost. S cílem zareagovat na výzvy a investiční potřeby týkající se změny klimatu se EU rozhodla, že nejméně 20 % jejího rozpočtu na období 2014–2020 (až 200 miliard EUR za celé období) by mělo být vynaloženo na opatření související se změnou klimatu. Tento přístup je označován jako „začleňování opatření v oblasti klimatu“. Pro dosažení tohoto výsledku jsou do všech významných výdajových programů EU, zejména do regionálního rozvoje a Fondu soudržnosti, do energetiky, dopravy, výzkumu a inovací, společné zemědělské politiky a rozvojové politiky EU, začleňována opatření pro zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se jejím dopadům. Odhady výdajů souvisejících s oblastí klimatu jsou každoročně monitorovány pomocí klimatických ukazatelů EU, které byly převzaty z „ukazatelů z Ria“ Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. V roce 2018 činila tato částka více než 32 miliard EUR, tj. 20,7 % ( 33 ) rozpočtu na rok 2018. Celková kumulativní částka pro začleňování opatření v oblasti klimatu do konce roku 2018 přesáhla 141 miliard EUR. Podle posledních odhadů ( 34 ) bude částka za celé programové období činit 210 miliard EUR (19,7 %).

Graf: Začleňování opatření v oblasti klimatu v roce 2018. Všechny částky v grafu jsou v milionech EUR.

Zdroj: Evropská komise.

EU rovněž vynakládá soustředěné úsilí na podporu biologické rozmanitosti. Související výdaje byly vyšší než 13 miliard EUR, tj. 8,5 % ( 35 ) rozpočtu na rok 2018. Tyto finanční prostředky mají omezit a zvrátit snižování biologické rozmanitosti v EU, a významně tak přispět k cílům strategie Evropa 2020 v oblasti udržitelného růstu.

Rozpočet EU a cíle udržitelného rozvoje přijaté OSN

Cíle udržitelného rozvoje představují plán pro dosažení lepší a udržitelnější budoucnosti pro všechny. Zabývají se globálními výzvami, před nimiž stojíme, včetně problémů souvisejících s chudobou, nerovností, klimatem, zhoršováním stavu životního prostředí, prosperitou, mírem a spravedlností. OSN přijala tyto cíle v září 2015 jako součást své Agendy pro udržitelný rozvoj 2030. Tato agenda poskytla celosvětovému úsilí o dosažení udržitelného rozvoje nový impuls.

EU hrála při utváření Agendy 2030 důležitou roli prostřednictvím veřejných konzultací, dialogu s partnery a podrobného výzkumu. EU je odhodlána hrát aktivní úlohu pro maximalizaci pokroku směrem k cílům udržitelného rozvoje, jak je uvedeno v jejím sdělení ( 36 ) „Další kroky k udržitelné evropské budoucnosti“. Cíle udržitelného rozvoje jsou pevně zakotveny v evropských smlouvách a začleněny do všech jejích programů, odvětvových politik a iniciativ.

EU každoročně pokračuje v úsilí dosahovat cílů udržitelného rozvoje prostřednictvím svých politických a regulačních nástrojů a hraje klíčovou úlohu při podpoře, koordinaci a doplňování politik členských států, a to i finančně z rozpočtu EU.

Programová prohlášení z roku 2018 zdůraznila zejména nejnovější a nejvíce relevantní iniciativy, které přispívají k cílům udržitelného rozvoje, i když často nepřímým a nevyčíslitelným způsobem. Tyto prvky jsou poskytovány pro informační účely a nepředstavují oficiální zprávy o příspěvku z rozpočtu EU na cíle udržitelného rozvoje. Vzhledem k tomu, že cíle jsou vzájemně propojeny, mnoho činností EU může přispět hned k několika z nich.

Rozpočet EU na rok 2018

Rok 2018 byl pátým rokem provádění víceletého finančního rámce na období 2014–2020. Pro rozpočet na rok 2018 byly stanoveny dvě konkrétní priority. Jednou z nich byla evropská reakce na nové výzvy vyplývající z komplikovaného geopolitického prostředí, od řízení migrace až po ochranu vnějších hranic EU a bezpečnost jejích občanů. Druhou byly strategické investice a udržitelný růst na podporu hospodářské soudržnosti a vytváření pracovních míst, zejména pro mladé lidi. ( 37 ) Podrobnější informace o pokroku, jehož bylo dosaženo v rámci programů u konkrétních ukazatelů a cílů, jsou k dispozici v přehledu výkonnosti programů ( 38 ), což je výtah z programových prohlášení připojených k návrhu rozpočtu.

Graf: Rozpočet EU na rok 2018, prostředky na závazky, podle jednotlivých rozpočtových okruhů. Všechny částky jsou v milionech EUR.

Zdroj: Evropská komise.

V roce 2018 činila celková výše závazků plněných z rozpočtu EU, včetně opravných rozpočtů, 160 miliard EUR ( 39 ). Zhruba polovina z toho (50 % neboli 77,5 miliardy EUR) byla přidělena okruhu 1 „Inteligentní růst podporující začlenění“ rozdělenému na okruh 1A „Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost“ (28 %) a okruh 1B „Hospodářská, sociální a územní soudržnost“ (72 %). Okruh 2 „Udržitelný růst: přírodní zdroje“ byl druhou největší oblastí rozpočtu s částkou 58,8 miliardy EUR, která představovala 37 %. Částka 3,5 miliardy EUR byla přidělena rozpočtovému okruhu 3 „Bezpečnost a občanství“, a to i na posílení vnějších hranic Unie a na řešení uprchlické krize a nelegální migrace. 10,4 miliardy EUR bylo přiděleno na akce mimo EU a 9,5 miliardy EUR bylo vynaloženo na správu orgánů EU.

V roce 2018 bylo přijato šest návrhů opravných rozpočtů. Kromě standardních úprav na straně příjmů byly přijaty dva návrhy opravného rozpočtu k uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie. Tato zpráva popisuje četné případy, kdy tento fond podporuje země EU zasažené přírodními katastrofami a pomáhá jim při rychlém zotavení.

Byly zapotřebí další úpravy příspěvku z rozpočtu EU pro nástroj pro uprchlíky v Turecku. Zahrnovaly zrušení rezervy pro podporu Turecka z nástroje předvstupní pomoci a posílení evropského nástroje sousedství pro financování dodatečných opatření, např. v souvislosti s migrační trasou přes centrální Středomoří.

Díky prostředkům z rozpočtu EU je možné realizovat politické priority. EU proto směřuje peníze tam, kde jsou zapotřebí. Rozpočet EU na rok 2018, rozpočet pro všechny, vytvořil více pracovních míst, více růstu a více investic.

Seznam programů uvedených v této zprávě

Program Horizont 2020    

Euratom    

Projekt ITER    

Evropský fond pro strategické investice    

Nástroj pro propojení Evropy    

Konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků    

Program ERASMUS+    

Evropský sbor solidarity    

Zaměstnanost a sociální inovace (EaSI)    

Vesmír (Copernicus, Galileo a evropská služba pro pokrytí geostacionární navigací)    

Evropský program rozvoje obranného průmyslu    

Clo 2020    

Program Fiscalis 2020    

Program Hercule III    

Program Pericles 2020    

Informační systém pro boj proti podvodům ()    

ISA2 – Řešení interoperability a společné rámce pro evropské orgány veřejné správy, podniky a občany    

Evropský statistický program    

Programy pomoci pro vyřazování jaderných zařízení z provozu v Bulharsku, na Slovensku a v Litvě    

Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond soudržnosti    

Evropský sociální fond    

Fond evropské pomoci nejchudším osobám    

Evropský zemědělský záruční fond    

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova    

Evropský námořní a rybářský fond    

Regionální organizace pro řízení rybolovu a dohody o rybolovu    

LIFE – Program pro životní prostředí a oblast klimatu    

Azylový, migrační a integrační fond    

Fond pro vnitřní bezpečnost    

Program Zdraví    

Potraviny a krmiva    

Program Spotřebitelé    

Kreativní Evropa    

Program Práva, rovnost a občanství    

Program Spravedlnost    

Program „Evropa pro občany“    

Mechanismus civilní ochrany EU    

Nástroj předvstupní pomoci    

Evropský nástroj sousedství    

Nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI)    

Evropský fond pro udržitelný rozvoj (EFSD)    

Program humanitární pomoci EU    

Iniciativa Humanitární dobrovolníci EU    

Evropský nástroj pro demokracii a lidská práva    

Společná zahraniční a bezpečnostní politika    

Nástroj přispívající ke stabilitě a míru    

Nástroj partnerství pro spolupráci s třetími zeměmi    

Spolupráce s Grónskem    

Nástroj finanční podpory na posílení hospodářského rozvoje společenství kyperských Turků    

Nástroj pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti    

Nástroj pro uprchlíky v Turecku    

Záruční fond pro vnější vztahy    

Mechanismus civilní ochrany EU    

Rezerva na pomoc při mimořádných událostech    

Nástroj pružnosti    

Fond solidarity EU    

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci    

Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost (rozpočtový okruh 1A)

Když předseda Juncker na začátku funkčního období vytyčil své politické hlavní směry, prohlásil: „Mou první prioritou ve funkci předsedy Komise bude posílit konkurenceschopnost Evropy a podporovat investice v zájmu tvorby pracovních míst.“ Komise splnila svůj slib zvýšit počet lidí v pracovním procesu. Práci dnes má nejvíce Evropanů v historii, od roku 2014 bylo vytvořeno 12,4 milionu nových pracovních míst, nezaměstnanost se snížila na 6,8 % a nezaměstnanost mladých lidí (14 %) se vrátila na úroveň roku 2008. Investice se téměř vrátily na svou úroveň před krizí a veřejné finance se z hlediska míry zadluženosti a schodku zlepšily.

Rozpočet EU k těmto úspěchům zásadně přispěl a je životně důležitým zdrojem investic pro celou Evropu. Na programy v oblasti konkurenceschopnosti pro růst a zaměstnanost (závazky v okruhu 1A) byla v roce 2018 vyčleněna částka ve výši 22 miliard EUR, což představuje téměř 14 % celkových ročních rozpočtových výdajů.

Tato zpráva se nejprve zabývá programy pro výzkum a inovace (rámcový program Horizont 2020, Euratom a ITER). Následují programy zaměřené na strategické investice (Evropský fond pro strategické investice, Nástroj pro propojení Evropy pro rozvoj transevropských sítí v oblasti dopravy, energetiky a digitálního odvětví) a programy, které podporují jednotný trh (konkurenceschopnost, boj proti podvodům, fiskální koordinace). Program Erasmus+, program pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport, umožnil přibližně 600 000 mladých lidí a 190 000 pracovníků vzdělávacích institucí a organizací pro práci s mládeží účast na vzdělávacích činnostech.

Graf: Hlavní programy financované v roce 2018 v rámci okruhu 1A, Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost. Všechny částky jsou v milionech EUR. Kategorie „ostatní programy“ zahrnuje mimo jiné jadernou bezpečnost a vyřazování jaderných zařízení z provozu, oblast cel, program Fiscalis a boj proti podvodům, projekty v oblasti energetiky na podporu hospodářského oživení, decentralizované agentury, ostatní činnosti a programy, pilotní projekty a přípravné akce, akce financované na základě výsad Komise a zvláštních pravomocí svěřených Komisi.

Zdroj: Evropská komise.

Budoucí prosperita Evropy závisí na investičních rozhodnutích přijatých dnes. Pokud jde o příští víceletý finanční rámec, Komise navrhla zvýšit investice do klíčových oblastí, jako jsou výzkum, strategická infrastruktura a digitální transformace.

Programy v rámci tohoto rozpočtového okruhu přispívají především k prioritám Junckerovy Komise v oblastech „zaměstnanost, růst a investice“, „jednotný digitální trh“, „energetická unie a klima“ a „hlubší a spravedlivější hospodářská a měnová unie“. Jádro diskusí o strategickém programu pro budoucnost představuje zlepšení konkurenceschopnosti a posílení udržitelných pracovních míst a růstu.

Program Horizont 2020

Cíle programu

Horizont 2020, rámcový program EU pro výzkum a inovace, je největším nadnárodním programem financování výzkumu a inovací na světě. Jedná se také o dosud největší program EU v oblasti výzkumu a inovací, který má k dispozici finanční prostředky ve výši téměř 80 miliard EUR na dobu více než sedmi let (2014 až 2020). Kromě toho program Horizont 2020 aktivoval soukromé finanční prostředky ve výši přibližně 13 miliard EUR a prostřednictvím dluhového financování mobilizoval 29,6 miliardy EUR.

Program má ústřední úlohu při zajištění společného strategického rámce pro financování výzkumu a inovací v EU. Jeho cílem je zajistit, aby Evropa vytvářela vědu a technologii světové úrovně, odstranit překážky pro inovace a usnadnit spolupráci veřejného a soukromého sektoru při řešení hlavních problémů, kterým naše společnost čelí. Podpora výzkumu a inovací ze strany EU přidává hodnotu podněcováním spolupráce výzkumných týmů napříč zeměmi a mezi jednotlivými obory, která je při činění průlomových objevů nezbytná. Umožňuje EU uskutečňovat priority, jako je Pařížská dohoda o změně klimatu.

Obecným cílem tohoto programu je vybudovat v celé EU společnost a hospodářství založené na znalostech a inovacích a zároveň přispět k udržitelnému rozvoji. Specifické cíle jsou následující:

Provádění a nejnovější výsledky

Do konce roku 2018 bylo v rámci programu Horizont 2020 uzavřeno 679 výzev k předkládání návrhů. Příjemci na tyto výzvy reagovali ve vysokém počtu a předložili téměř 192 000 způsobilých návrhů s požadovaným celkovým finančním příspěvkem EU ve výši 290 miliard EUR. Z těchto návrhů jich bylo k financování vybráno 23 250, což znamená, že celková míra úspěšnosti způsobilých úplných návrhů v prvních pěti letech činila 12 %. Do konce prosince 2018 bylo podepsáno celkem 21 599 grantových dohod s rozpočtovým přídělem na financování z EU ve výši 39 miliard EUR. Předpokládá se, že tento příděl ještě vzroste, protože některé granty z výzev roku 2018 budou podepsány až v roce 2019.

Dopad programu v konečném důsledku závisí na šíření a využívání údajů a výsledků výzkumu a inovací. Z tohoto důvodu byl pracovní program dále upraven, aby se zvýšila dostupnost těchto údajů a výsledků. V roce 2018 byly rovněž zavedeny iniciativy na podporu tržně využitelných inovací, zejména pilotní projekt Evropské rady pro inovace s rozpočtem ve výši 2,7 miliardy EUR.

Posouzení a hodnocení

Průběžné hodnocení z roku 2017 ( 40 ) zdůraznilo, že program Horizont 2020 je velmi atraktivní a významný program financování výzkumu. Tato atraktivita a trvalý význam však vedly k nadměrné poptávce. Při hodnocení byla zjištěna pouze 11,6% míra úspěšnosti ve srovnání s 18,5 % u předcházejícího sedmého rámcového programu. K financování všech návrhů nezávisle hodnocených jako přesahující přísný práh kvality by bylo zapotřebí dalších 62,4 miliardy EUR. Náklady ušlé příležitosti z hlediska plýtvání zdroji u žadatelů, kteří předloží vysoce kvalitní, ale neúspěšné projekty, se odhadují na 636 milionů EUR ročně ( 41 ).

Průběžné hodnocení rovněž navrhovalo možná další zjednodušení programu. Evropský účetní dvůr ve své zvláštní zprávě č. 28/2018 ( 42 ) potvrdil, že program Horizont 2020 dosáhl značného pokroku, pokud jde o zjednodušení oproti sedmému rámcovému programu. Snížila se administrativní zátěž subjektů, které žádají o granty na výzkum a tyto granty spravují, a do nového návrhu programu Horizont Evropa byly začleněny další návrhy na zjednodušení. Hlavním rysem nové generace programů je zjednodušení pravidel financování v novém víceletém finančním rámci. Například „financování jednorázovou částkou“ by umožnilo platbu založenou na dosažení dohodnutých cílů, a nikoli na způsobilých nákladech. Toto zjednodušení by usnadnilo administrativu a snížilo by riziko chyb. Uvedená metoda byla vyzkoušena v pilotních výzvách v roce 2018 a testování bude pokračovat i v roce 2019.

V roce 2018 Komise navrhla balíček politik pro budoucí rámcový program pro výzkum a inovace nazvaný Horizont Evropa ( 43 ). Ten Evropě pomůže udržet se na čele celosvětového výzkumu a inovací. Jak bylo zdůrazněno ve zprávě ( 44 ) skupiny na vysoké úrovni, které předsedal Pascal Lamy, investice do výzkumu umožní EU soutěžit s jinými rozvinutými a rozvíjejícími se ekonomikami, zajistit prosperující budoucnost pro občany a zachovat si svůj jedinečný sociální model. V návaznosti na úspěch programu Horizont 2020 bude tento nový program i nadále podporovat vynikající úroveň ve výzkumu a více se zaměřovat na inovace, například prostřednictvím vývoje prototypů, nehmotných aktiv, přenosu znalostí a technologií.

Nová Evropská rada pro inovace bude zajišťovat jednotné kontaktní místo pro novátory s velkým potenciálem a disruptivní novátory, aby se z Evropy stal průkopník v oblasti inovací, které vytvářejí trh.

Euratom

Cíle programu

Jaderné technologie a technologie ionizujícího záření hrají i nadále důležitou úlohu, ať už se jedná o energii a příspěvek k zabezpečení jejích dodávek, využívání záření v lékařském a průmyslovém použití nebo nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem. Bezpečné a zabezpečené využívání těchto technologií je nesmírně důležité a výzkumné programy pomáhají zachovat nejvyšší standardy bezpečnosti, zabezpečení a dozoru v této oblasti. Program Euratomu ( 45 ) se také soustředí na rozvoj energie z jaderné syntézy, což je potenciálně nevyčerpatelný zdroj energie šetrný ke klimatu.

Program funguje prostřednictvím financování „nepřímých akcí“ třetích stran a prostřednictvím „přímých“ akcí, které provádí Společné výzkumné středisko Komise.

Provádění a nejnovější výsledky

Většina vybraných projektů v oblasti jaderného štěpení se týká jaderné bezpečnosti (41 %), výzkumných infrastruktur (22 %), nakládání s odpady (15 %) a radiační ochrany (13 %).

Vývoj vysokoteplotního supravodiče získal cenu Euratomu za inovace ve výzkumu jaderné syntézy za rok 2016. Supravodič lze nyní vyrobit v délce 7 metrů. Byl také testován za studena při teplotě kapalného dusíku a vysokém proudu, tj. v podmínkách jaderné syntézy.

Společné výzkumné středisko přispívá společné organizaci mezinárodní hodnocené knihovny (Collaborative International Evaluated Library Organisation), což je iniciativa, jejímž cílem je celosvětová normalizace hodnocených údajů v jaderné oblasti pro harmonizované posuzování bezpečnosti v jaderné energetice.

Posouzení a hodnocení

Průběžné hodnocení z roku 2017 ( 46 ) ukazuje, že klíčovou součástí evropské přidané hodnoty nepřímých akcí Euratomu je schopnost EU mobilizovat v jaderném výzkumu širší zdroje excelence, odborných znalostí a víceoborovosti, než by mohly zajistit jednotlivé členské státy. Prostřednictvím společného výzkumu a inovací program Euratomu rovněž umožňuje celoevropský přístup ke zlepšení jaderné bezpečnosti a radiační ochrany ve všech oblastech uplatnění. Doplňuje tak směrnice Euratomu o jaderné bezpečnosti, nakládání s radioaktivním odpadem a základních bezpečnostních normách a zahrnuje prokazatelný vědecký a technický pokrok ve všech oblastech, který by bez společného celoevropského přístupu nebyl možný. Díky programu Euratomu je také možná daleko širší koordinace vzdělávání a odborné přípravy po celé Evropě, využívání výzkumných infrastruktur a mezinárodní spolupráce. Znamená to přínos především pro menší členské státy, které mohou využívat úspor z rozsahu, jež přináší celoevropské sdružování úsilí.

Přípravné práce pro budoucí program Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu zahrnovaly dvě hodnotící studie, dvě skupiny odborníků na vysoké úrovni, které byly nápomocny Komisi, veřejnou konzultaci se zúčastněnými stranami a příspěvky k posouzení dopadů programu Horizont Evropa ( 47 ). Při řešení nedostatků programu zjištěných při hodnocení byl návrh nového programu Euratomu zjednodušen (například došlo ke snížení počtu cílů ze čtrnácti na čtyři) a budou lépe využívány synergie s programem Horizont Evropa (např. pokud jde o zdravotnický výzkum a akce „Marie Curie-Skłodowska“).

Projekt ITER

Cíle programu

Projekt ITER je dnes jedním z nejambicióznějších energetických projektů na světě. Projekt byl realizován prostřednictvím spolupráce sedmi stran: EU, Číny, Indie, Japonska, Jižní Koreje, Ruska a Spojených států. Cílem je vybudovat a provozovat experimentální reaktor pro jadernou syntézu, který se bude používat k výzkumu a prokázání vědecké a technologické proveditelnosti využití jaderné syntézy jako zdroje energie ( 48 ). Reaktor ITER nebude vyrábět elektřinu, neboť jeho účel je spíše experimentální povahy: vyřešit kritické vědecké a technické problémy, aby se jaderná syntéza dostala do bodu, kdy bude možné navrhnout průmyslová použití. Očekává se, že projekt ITER bude prvním zařízením pro jadernou syntézu na světě, které bude generovat více energie, než do něj bude vloženo, a proto bude zásadním důkazem, který otevře cestu k dalšímu kroku: demonstrační fúzní elektrárně ( 49 ).

Provádění a nejnovější výsledky ( 50 )

Výstavba reaktoru ITER byla zahájena v roce 2007. Evropská unie je odpovědná za 45 % stavby. Na výstavbě se podílí špičkové a vyspělé technické a stavební obory. Do dnešního dne bylo společnostem včetně malých a středních podniků ve 24 zemích přiděleno 700 zakázek a grantů v hodnotě téměř 5 miliard EUR.

Výstavba nyní na místě vykazuje viditelný a soustavný pokrok a v listopadu 2018 bylo dokončeno 60 %. Biologicky stíněný kryt budovy tokamaku je hotov a v únoru 2018 z něj bylo odstraněno lešení. V srpnu byla podle plánu dokončena koruna v základech budovy, životně důležitá součást, za kterou nese odpovědnost Euratom. V témže měsíci byly instalovány tři odvodňovací nádrže, které dodaly Spojené státy, a čtyři nádrže na stlačenou páru, které dodala Čína. První oddíl vakuové komory, který buduje Korea, je dokončen z více než 80 %. Rusko dokončilo výrobu vodiče poloidálního pole pro magnetický systém reaktoru ITER a Indie téměř dokončila výrobu dolního válce a základny kryostatu na místě v Cadarache. V Evropě a Japonsku značně pokročila výroba cívek toroidálního pole, jakož i zkoušky za studena a vložení cívek do přesně vyrobených krytů. Celkově bylo dosaženo značného pokroku u každého významného prvku, systému a stavby reaktoru ITER ( 51 ).

Projekt ITER je technologicky velmi složitý, rozsáhlý mezinárodní projekt, který je první svého druhu, a jako takový se potýká s významnými problémy, které vedly ke zvýšeným nákladům a zpožděním. Pokrok dosažený v roce 2018 však potvrdil spolehlivost opatření přijatých k řešení těchto problémů ( 52 ).

Posouzení a hodnocení

Nedávno uzavřené hodnocení projektu ITER ( 53 ) poukázalo na zlepšení v řízení projektu. Zaprvé evropská agentura odpovědná za příspěvek EU k projektu ITER (společný evropský podnik pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy, F4E) zlepšila své postupy kontroly a sledování. Podrobně se sleduje řada klíčových ukazatelů výkonnosti, které měří pokrok projektu a nákladovou efektivitu ( 54 ). Zadruhé je jednou z nejzásadnějších částí obratu v řízení tzv. odstupňovaný přístup, neboť rozděluje činnost do čtyř fází, z nichž každá směřuje ke klíčovému cíli. V každé fázi projektu jsou prováděny pouze činnosti, které jsou pro dosažení cíle dané fáze rozhodující ( 55 ).

V příštím víceletém finančním rámci bude EU i nadále podporovat ITER prostřednictvím podniku F4E, což zajistí, že vyplácení prostředků bude založeno na výkonnosti a skutečné realizaci na místě.

Evropský fond pro strategické investice

Cíle programu

Investiční plán pro Evropu, známý také jako Junckerův plán, který v roce 2015 zahájil předseda Jean-Claude Juncker, byl klíčovou reakcí na hospodářskou a finanční krizi a na její negativní dopad z hlediska míry investic v EU. Plán zůstal jednou z hlavních priorit Komise i v roce 2018. Skládá se ze tří pilířů: Evropský fond pro strategické investice poskytuje záruku EU pro uvolnění soukromých investic, Evropské centrum pro investiční poradenství a Evropský portál investičních projektů poskytují technickou pomoc a zajišťují zviditelnění investičních příležitostí. Třetí pilíř má zlepšit podnikatelské prostředí odstraněním regulačních překážek pro investice v celé EU.

Evropský fond pro strategické investice, také známý jako „Junckerův fond“, má do roku 2020 uvolnit 500 miliard EUR ( 56 ) dodatečných veřejných a soukromých investic do strategických oblastí, jako je infrastruktura, výzkum a inovace, vzdělávání, energie z obnovitelných zdrojů a energetická účinnost, životní prostředí a rizikové financování pro malé a střední podniky. Tohoto cíle dosahuje prostřednictvím rozpočtové záruky EU poskytované skupině Evropské investiční banky, která jí umožňuje zvýšit financování projektů s vyšším rizikovým profilem. Fond podporuje investice posilující růst, a to zejména v těchto oblastech: 

Graf: investice podle odvětví k 15. květnu 2019.

Zdroj: Evropská investiční skupina – http://www.eib.org/efsi/ .

Provádění a nejnovější výsledky

Do konce roku 2018 Evropský fond pro strategické investice úspěšně podpořil inovační a strategické projekty a pomohl uvolnit více než 370 miliard EUR ( 57 ) soukromých a veřejných investic. To již představuje téměř 75 % cíle pro rok 2020.

V případě okna pro infrastrukturu a inovace schválila Evropská investiční banka 514 projektů v investiční hodnotě přibližně 244,3 miliardy EUR, které bude financovat Evropská investiční banka s podporou záruky v rámci Evropského fondu pro strategické investice s předpokládanou částkou 52,9 miliardy EUR.

V případě okna pro malé a střední podniky bylo Evropským investičním fondem schváleno 517 operací o celkové investiční hodnotě 131,2 miliardy EUR. Očekává se, že tyto investice budou přínosem pro přibližně 858 000 malých podniků a podniků se střední tržní kapitalizací ve všech členských státech. Z 1 031 schválených operací bylo ve všech členských státech podepsáno 869. Evropský fond pro strategické investice je na dobré cestě ke splnění svých cílů.

Evropský fond pro strategické investice dosáhl celkového multiplikačního účinku ve výši 13,5 ( 58 ) za rok 2018, což znamená, že každé 1 EUR rozpočtu EU aktivuje 14,96 EUR dodatečných investic (výpočet pro fond jako celek).

Evropský fond pro strategické investice také sehrál důležitou úlohu při směrování investic směrem ke splnění strategických cílů EU. Jedna třetina celkových investic Evropského fondu pro strategické investice podporuje malé a střední podniky; 25 % výzkum či vývoj; 18 % podporuje energetické projekty; 11 % digitální projekty; 7 % dopravní projekty; 4 % sociální infrastrukturu a 4 % životní prostředí a účinné využívání zdrojů ( 59 ).

Zajištění nových prostor pro pacienty v Polsku ( 60 ) 

Nemocnicím často chybí finanční prostředky na investice do zlepšení jejich standardu lékařské péče. Kujawsko-pomorská oblast byla první v Polsku, která získala úvěr na projekt ve veřejném sektoru v rámci Evropského fondu pro strategické investice. Spojením 57 milionů EUR z úvěru od Evropské investiční banky s finančními prostředky ze svého vlastního rozpočtu a dalším evropským financováním tato oblast rozšiřuje nemocnici Rydygier ve městě Toruň. Se zaměřením na výzkum a moderní technologii poskytne tento projekt místním obyvatelům veškeré léčebné postupy a přístup k nejnovějším lékařským procedurám. Počet lůžek pro pacienty se zdvojnásobí z 551 na 1 059. Celková plocha se zvýší z 20 000 m² na více než 50 000 m² a také se vytvoří 57 000 m² zelené plochy. Nemocnice zavede úspory díky zvýšené účinnosti administrativních činností a realizaci ekologických a energeticky úsporných opatření. Nové části nemocnice se pro pacienty otevřou v roce 2019.

Modernizace energetických sítí v Itálii ( 61 )

Evropská investiční banka poskytuje společnosti Dolomiti Energia půjčku ve výši 100 milionů EUR na obnovu a rozvoj distribučních sítí pro plyn a elektrickou energii. Finance se použijí na posílení a údržbu vodní elektrárny v provincii Trento v severní Itálii, kde je společnost Dolomiti Energia činná a zaměstnává 1 400 osob.

Fond pro širokopásmové připojení v rámci propojení Evropy ( 62 ): širokopásmové připojení přichází do méně zalidněných oblastí EU ( 63 ) 

Fond pro širokopásmové připojení v rámci propojení Evropy je první investiční platformou pro investice do širokopásmové infrastruktury na základě Junckerova plánu. Fond kombinuje financování od Evropské investiční banky, Nástroje pro propojení Evropy, vnitrostátních podpůrných bank a soukromých investorů. Nový fond pro širokopásmové připojení pomůže EU splnit cíl, aby všechny evropské domácnosti měly do roku 2020 přístup k internetovým připojením o rychlosti 30 Mb/s a aby do roku 2025 měly všechny školy, přepravní uzly, hlavní poskytovatelé veřejných služeb a společnosti s vysokou intenzitou využívání digitálních technologií přístup k internetovým připojením o rychlosti 1 Gb/s (cíle evropské gigabitové společnosti). Fond je reakcí na rostoucí poptávku po financování rizikovějších širokopásmových projektů menšího rozsahu napříč Evropou, které v současné době nemají přístup k fondům EU. Cílem fondu je získat do roku 2020 částku 500 milionů EUR na investice do širokopásmového připojení a očekává se, že fond aktivuje celkové investice ve výši 1,0–1,7 miliardy EUR. První projekt fondu byl podepsán v lednu 2019 a týká se zavedení vysoce kvalitní technologie „fibre-to-the-home“ (FTTH), sítě s otevřeným přístupem pro domácnosti, podniky a veřejnou správu ve venkovských oblastech regionu Primorje-Gorski Kotar a Istrie (Chorvatsko) s cílem pokrýt více než 135 000 lokalit.

Posouzení a hodnocení

Důkazy z hodnocení za rok 2018 naznačují jasnou přidanou hodnotu v podobě Evropského fondu pro strategické investice, který reaguje na nenaplněné investiční potřeby a podporuje potřebu proticyklických investic. Z politického hlediska se fondu podařilo přesunout debatu od úsporných opatření k opatřením na podporu investic. Na základě operací do konce roku 2017 Evropský fond pro strategické investice podpořil více než 750 000 pracovních míst a toho číslo se má do roku 2020 zvýšit na 1,4 milionu pracovních míst. Fond zvýšil hrubý domácí produkt v EU o 0,6 % a do roku 2020 má dosáhnout nárůstu hrubého domácího produktu EU o 1,3 %.

Ačkoli se celkový obraz na makroúrovni zlepšil, pokud jde o rozsah chybějícího financování a podmínky financování (zejména pro malé a střední podniky), nadále přetrvávají značné a naléhavé investiční potřeby. Důkazní informace na základě hodnocení naznačují, že přetrvávající mezery na trhu, které brzdí investice, jsou v různých oblastech politiky stále patrné. I při nedávném zrychlení investic v EU se zatím nepodařilo vrátit míry investic na historické průměry. Kromě toho bude úsilí muset pokračovat i po roce 2020, aby se investice vrátily ke svému dlouhodobě udržitelnému trendu, a to se zvláštním zaměřením na současné a nové priority politiky EU.

K nedostatkům, na které upozornilo hodnocení za rok 2018, patří nutnost více se zaměřit na dlouhodobé cíle EU v oblasti klimatu. Tato otázka byla řešena při prodloužení doby trvání Evropského fondu pro strategické investice v roce 2018. Nejméně 40 % prostředků z okna pro infrastrukturu a inovace Evropského fondu pro strategické investice by mělo přispět k činnosti v oblasti klimatu v souladu s Pařížskou dohodou. Kromě toho Komise využila své zastoupení ve správních orgánech Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu a v řídících výborech pro tyto nástroje, aby zajistila, že Evropská investiční banka a Evropský investiční fond budou důsledně dodržovat cíle politiky EU při provádění finančních nástrojů, včetně podpory sociálního podnikání, boje proti nezaměstnanosti mladých lidí, boje proti změně klimatu, boje proti změně klimatu, boje proti vyhýbání se daňovým povinnostem a prosazování mezinárodních standardů řádné správy v oblasti daní.

V minulosti Evropský fond pro strategické investice podporoval pouze omezený počet přeshraničních projektů, které mají obvykle vysokou přidanou hodnotu EU. Zajištění širokého zeměpisného pokrytí v celé EU je i nadále důležité a tento aspekt se v průběhu let činnosti fondu zlepšoval. Pokud jde o soudržnost, stále existuje prostor pro další zlepšení doplňkovosti a vzájemné podpory mezi třemi pilíři fondu, jakož i pro zmírnění možných rizik soutěže mezi fondem a ostatními finančními nástroji EU.

V lednu 2019 zveřejnil Evropský účetní dvůr zvláštní zprávu (č. 3/2019) o Evropském fondu pro strategické investice. Ačkoli celkově audit dospěl k závěru, že fondu EFSI se dařilo získat finanční prostředky na podporu značného objemu dalších investic v EU, vyjádřil Účetní dvůr i určité obavy. Ty se mimo jiné týkaly toho, zda některé operace fondu nahradily jiné operace Evropské investiční banky a finanční nástroje EU a zda část podpory z fondu nebyla poskytnuta projektům, které bylo možné financovat z jiných zdrojů, byť za různých podmínek. Účetní dvůr rovněž zdůraznil, že je nadále třeba zajišťovat vyvážené zeměpisné rozložení investic podporovaných fondem.

V rámci víceletého finančního rámce a v návaznosti na úspěch Junckerova plánu a Evropského fondu pro strategické investice navrhla Komise novou iniciativu k mobilizaci soukromých a veřejných investic pro období 2021–2027, program InvestEU. Nový program přinesl změny v řešení problémů, na něž upozornil Evropský účetní dvůr, aby se unijní financování investičních projektů v Evropě zjednodušilo a stalo se efektivnějším a flexibilnějším. Program InvestEU se má zaměřit na řešení velkých investičních mezer v klíčových oblastech budoucnosti prostřednictvím záruky z rozpočtu EU ve výši 38 miliard EUR. Bude tak dále posilovat tvorbu pracovních míst a podporovat investice a inovace v EU. Předpokládá se, že do konce roku 2027 zmobilizuje soukromé a veřejné investice v EU ve výši přibližně 650 miliard EUR a poskytne podporu prostřednictvím čtyř oken politiky: udržitelná infrastruktura, výzkum, inovace a digitalizace, malé a střední podniky a sociální investice a dovednosti.

Nástroj pro propojení Evropy

Cíle programu

Aby se podpořila tvorba pracovních míst a zvýšily míry růstu, potřebuje EU moderní a vysoce výkonnou infrastrukturu, která přispěje k propojení a integraci Unie a všech jejích regionů v odvětvích dopravy, telekomunikací a energetiky. Tato propojení mají zásadní význam pro volný pohyb osob, zboží, kapitálu a služeb.

Nástroj pro propojení Evropy proto prostřednictvím rozvoje transevropských sítí podporuje investice do dopravní, energetické a digitální infrastruktury. Tyto sítě usnadňují přeshraniční propojení a interoperabilitu, posilují hospodářskou, sociální a územní soudržnost a přispívají k dosažení konkurenceschopnějšího sociálně tržního hospodářství.

Specifické cíle Nástroje pro propojení Evropy jsou následující:

Provádění a nejnovější výsledky

Nástroj pro propojení Evropy poskytuje podporu rozvoji transevropské dopravní sítě, která dokončuje přeshraniční propojení, překlenuje chybějící spojení a odstraňuje úzká místa. V letech 2014 až 2018 bylo pro financování vybráno 688 projektů v části Nástroje pro propojení Evropy týkající se dopravy, což znamenalo poskytnutí prostředků ve výši 22,8 miliardy EUR, které aktivovaly objem investic ve výši 48 miliard EUR. V roce 2018 poskytl Nástroj pro propojení Evropy prostředky v částce 1,7 miliardy EUR, které aktivovaly investice ve výši téměř 7 miliard EUR pro 88 dopravních projektů zaměřených na transevropské sítě (TEN). Kromě toho byla zveřejněna zvláštní výzva, která má mobilizovat finanční prostředky ve prospěch bezpečnosti, digitalizace a multimodality dopravy a na kterou je k dispozici 450 milionů EUR.

Část Nástroje pro propojení Evropy vyhrazená pro telekomunikace umožňuje interoperabilitu zavedením ekosystému důvěryhodných přeshraničních infrastruktur digitálních služeb, které jsou nezbytné ke spuštění digitální transformace členských států. Z hlediska propojení Nástroj pro propojení Evropy stimuluje investice do zavádění a modernizace širokopásmových sítí a zajišťuje kvalitní místní bezdrátové připojení v místních komunitách (Wifi4EU). Infrastruktury digitálních služeb usnadňují přeshraniční interakci mezi orgány veřejné správy, podniky a občany v celé řadě oblastí, jako jsou kybernetická bezpečnost, otevřená data a elektronické zdravotnictví. Pracovní program na rok 2018 podpořil zavádění, provoz a vývojovou údržbu šestnácti digitálních infrastruktur na základě investic uskutečněných v předchozích letech. Ekosystém Nástroje pro propojení Evropy doplnily tři nové stavební bloky, a sice elektronická archivace, nástroj Context Broker a infrastruktura pro testování dat velkého objemu ( 64 ).

Blok elektronické identifikace řeší problém přeshraničního uznávání elektronických dokladů totožnosti vydaných na vnitrostátní úrovni. Jakmile bude elektronická identifikace v členském státě zavedena, bude možné vzájemné uznávání takových národních dokladů totožnosti mezi zúčastněnými členskými státy. To znamená, že například občan EU bude mít přístup k veřejné službě v jiném členském státě za použití svých vlastních vnitrostátních prostředků identifikace. Nástroj pro propojení Evropy v roce 2018 financuje ambiciózní projekt, který položí základy pro skutečné používání elektronických dokladů totožnosti v Nizozemsku a umožní občanům EU, kteří budou chtít získat přístup k více než 200 veřejných služeb v 90 obcích, aby svou totožnost prokázali elektronicky pomocí vnitrostátně vystavených dokladů. Toto řešení je v současné době k dispozici pro držitele rakouských, německých a belgických elektronických dokladů totožnosti a mělo by být postupně rozšířeno i na další země ( 65 ).

V roce 2018 byla v rámci Nástroje pro propojení Evropy dokončena výzva z roku 2017 týkající se smíšených projektů v oblasti dopravy, která nabídla celkový orientační rozpočet ve výši 1,40 miliardy EUR z grantů EU, který bude kombinován s financováním z Evropského fondu pro strategické investice, Evropské investiční banky, národních podpůrných bank nebo od investorů ze soukromého sektoru. Více než 250 milionů EUR prostředků na spolufinancování bude věnováno na podporu alternativních paliv v dopravě. K těmto projektům patří:

·ekologizace námořního dopravního spojení mezi přístavem Swinoujście v Polsku a přístavem Ystad ve Švédsku,

·zavádění infrastruktury veřejné dopravy na vodíkový pohon v Dánsku, Lotyšsku a ve Spojeném království,

·vybudování sítě stanic pro bio-zkapalněný zemní plyn na silnicích spojujících jižní Španělsko a východní Polsko přes Belgii, Německo, Francii a Nizozemsko,

·elektrifikace městských a regionálních autobusových linek v Chorvatsku, Itálii, Slovinsku a na Slovensku ( 66 ).

V rámci výzvy k předkládání návrhů týkající se smíšených projektů byl vybrán projekt sítě služeb veřejné dopravy s nulovými emisemi spojující Amsterodam a amsterodamské letiště Schiphol. Projekt přispěje ke zvýšení multimodality a v důsledku toho i k přechodu z fosilních paliv na alternativní paliva v městských uzlech transevropské dopravní sítě v okolí Amsterodamu (Severní moře – Baltské moře, Severní moře – Středozemní moře a Rýn – alpská oblast).

Víceleté pracovní programy pro energetickou složku Nástroje pro propojení Evropy v letech 2014 až 2018 vedly k přidělení celkové částky 3,4 miliardy EUR na 122 akcí, které přispěly k 91 projektům společného zájmu ( 67 ).

V roce 2018 bylo schváleno přidělení finančních prostředků pro SuedOstLink, jeden z největších německých projektů v oblasti energetické infrastruktury. Projekt sestává z 580 kilometrů vysokonapěťových kabelů, které jsou uloženy výhradně pod zemí. Toto elektrické vedení vytvoří naléhavě potřebné spojení mezi výrobou větrné energie na severu Německa a centry spotřeby na jihu země. Zajistí tak lepší integraci obnovitelných zdrojů energie a posílí přeshraniční výměnu energie se sousedními členskými státy EU.

Byl přidělen i grant ve výši 27 milionů EUR na podporu budování nového vnitrostátního vedení o napětí 400 kV mezi obcemi Cernavoda a Stalpu v Rumunsku, které přispěje ke zvýšení propojovací kapacity mezi Bulharskem a Rumunskem a pomůže integrovat větrnou energii z černomořského pobřeží.

Kromě toho byla podepsána grantová dohoda na podporu zavedení zemního plynu na Kypru prostřednictvím projektu CyprusGas2EU (podpora z EU ve výši 101 milionů EUR), který ukončí stávající energetickou izolaci Kypru, přinese diverzifikaci do regionu, v němž dominuje převážně jediný zdroj dodávek, a pomůže snížit znečištění ovzduší a emise tím, že při výrobě energie umožní přechod z těžkého topného oleje na zemní plyn. Projekt také zlepší energetickou bezpečnost a cenovou konkurenceschopnost ( 68 ).

Iniciativu WiFi4EU oznámil předseda Juncker v roce 2016 jako součást strategie pro jednotný digitální trh, což je rámec zahrnující nová opatření, jež mají vyhovět rostoucím potřebám Evropanů v oblasti propojení a posílit konkurenceschopnost Evropy. Iniciativa WiFi4EU si klade za cíl zajistit v celé EU občanům a návštěvníkům vysoce kvalitní přístup k internetu prostřednictvím bezplatných Wi-Fi hotspotů ve veřejných prostorách, jako jsou parky, náměstí, úřady, knihovny a zdravotní střediska. Na podporu téměř 9 000 obcí v celé EU, v Norsku a na Islandu budou poskytnuty poukázky v hodnotě 15 000 EUR financované Evropskou komisí, které budou určeny na instalaci Wi-Fi hotspotů v těchto centrech veřejného života prostřednictvím služeb společností zajišťujících instalaci Wi-Fi připojení ( 69 ).

První výzva k předkládání návrhů v rámci iniciativy WiFi4EU proběhla v listopadu 2018, přihlásilo se více než 13 000 obcí z celé Evropy a bylo přiděleno 2 800 poukázek ( 70 ).

Posouzení a hodnocení

Hodnocení Nástroje pro propojení Evropy ( 71 ) konstatovalo, že spojení dopravy, energetiky a telekomunikací v rámci společného rámce financování umožnilo dosáhnout úspor z rozsahu na úrovni programu, a to s jedinou výkonnou agenturou a společnými postupy. Na úrovni projektů se však Nástroji pro propojení Evropy nepodařilo dostatečně zajistit očekávané synergie.

Závěry hodnocení se promítly do návrhu příštího Nástroje pro propojení Evropy, který doplnil zvláštní důraz na zjednodušení, větší flexibilitu a lepší sledování výkonnosti ( 72 ).

Budoucí výzvy pro hospodářství Unie spojené s cíli v oblasti dekarbonizace a digitalizace povedou k rostoucí konvergenci odvětví dopravy, energetiky a digitálních technologií. K příkladům možných synergií patří propojená a autonomní mobilita, čistá mobilita využívající alternativní paliva, skladování energie a inteligentní sítě. Návrh Nástroje pro propojení Evropy po roce 2020 ( 73 ) usiluje o zvýšení těchto synergií: V zájmu podpory víceodvětvových projektů nebude mezi pobídkami chybět možnost uplatnit na dotčená odvětví nejvyšší míru spolufinancování. Kromě toho bude každé odvětví moci přijmout jako způsobilé náklady i doplňkové prvky týkající se jiného odvětví, například výroby energie z obnovitelných zdrojů v rámci dopravního projektu. Aby bylo možné stimulovat odvětvové návrhy a dávat jim přednost, bude se v rámci kritérií pro udělení grantu posuzovat synergická stránka navrhovaného opatření. Synergie se budou realizovat prostřednictvím společných pracovních programů a společného financování za účasti tří uvedených odvětví. Předpokládá se, že některé činnosti, které jsou v současnosti prováděny v rámci Nástroje pro propojení Evropy pro telekomunikační služby, budou realizovány v rámci nového programu Digitální Evropa.

Konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků

Cíle programu

Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků zahrnuje opatření na podporu malých podniků prostřednictvím grantů, finančních nástrojů a podpůrných služeb.

Zdroj: Evropská komise

Program zlepšuje přístup malých a středních podniků k financování prostřednictvím dvou finančních nástrojů, nástroje pro úvěrové záruky a kapitálového nástroje pro růst. Oba nástroje řídí Evropský investiční fond a nástroje usnadňují přístup k úvěrům a kapitálovému financování pro rizikovější malé podniky, které by jinak nebyly schopny získat financování, které potřebují.

Provádění a nejnovější výsledky

Od roku 2015 a v rámci investičního plánu pro Evropu byly s podporou Evropského fondu pro strategické investice posíleny možnosti financování v rámci nástroje pro úvěrové záruky. Prvotní vyčleněné prostředky byly v roce 2017 přeměněny na stálé doplnění rozpočtu nástroje pro úvěrové záruky o 550 milionů EUR z Evropského fondu pro strategické investice. Díky tomu bylo možné poskytnout v roce 2018 mnohem více finančních prostředků rizikovějším, menším společnostem včetně začínajících podniků, pro které je nejtěžší získat přístup k financování kvůli jejich vnímanému vyššímu riziku nebo chybějícímu dostatečnému zajištění. V průběhu roku 2018 podepsal Evropský investiční fond 36 smluv o úvěrových zárukách o celkovém objemu 387 milionů EUR, z toho 33 dohod společně podpořil Evropský fond pro strategické investice s nástrojem pro úvěrové záruky ( 74 ). Tyto dohody spolu s dohodami podepsanými v předchozích letech umožnily více než 381 000 malých podniků získat do konce září 2018 finanční podporu v hodnotě více než 20 miliard EUR.

Podepisování dohod pro kapitálový nástroj pro růst trvalo déle, jelikož kapitál obnáší komplexnější postupy náležité péče a získávání finančních prostředků. Ke konci roku 2018 investoval Evropský investiční fond do čtrnácti fondů prostřednictvím kapitálového nástroje pro růst celkově 163,5 milionu EUR ( 75 ). Pět z těchto fondů byly vícestupňové fondy kombinované s kapitálovým nástrojem InnovFin pro časné fáze ( 76 ) zřízeným v rámci programu Horizont 2020.

Síť Enterprise Europe Network pomáhá malým evropským společnostem působit v mezinárodním měřítku prostřednictvím poradenských služeb a hledáním obchodních, technologických a inovačních partnerů v zahraničí. Služby sítě jsou k dispozici menším podnikům v EU a zemím přidruženým k programu prostřednictvím 607 zprostředkujících organizací. V roce 2018 pomohly služby sítě odhadem 250 000 malých a středních podniků rozvinout podnikání mimo domovskou zemi a zprostředkovaly přibližně 75 000 schůzek o obchodní spolupráci mezi malými podniky, které vedly k podpisu 2 611 dohod o mezinárodním partnerství  ( 77 ). Obnovené poradenské služby sítě pomohly 1 796 malých a středních podniků zlepšit v roce 2018 jejich konkurenceschopnost a inovace. Jak stanovila iniciativa Komise pro začínající a rychle se rozvíjející podniky ( 78 ), začali v rámci sítě Enterprise Europe Network působit poradci pro rychle se rozvíjející podniky a byla zavedena zvláštní opatření zahrnující 56 regionů EU, která těmto podnikům pomohla překonat překážky růstu. Byla vypracována nová strategická vize sítě Enterprise Europe Network, jež má zajistit, aby síť nadále poskytovala služby, které budou reagovat na budoucí potřeby malých podniků.

Malé podniky síť a její podporu oceňují: 89 % malých a středních podniků očekává, že se jejich situace na trhu díky této podpoře zlepší. Kromě toho má téměř každý druhý z těchto podniků za to, že se jeho konkurenceschopnost zvýší díky zlepšením v oblasti inovací, jichž bylo dosaženo za pomoci sítě. Téměř šest z deseti podniků odhadovalo, že služby sítě jim pomohou zachovat nebo vytvořit pracovní místa.

Program Erasmus pro mladé podnikatele každoročně vyhlašuje výzvy k předkládání návrhů. V roce 2018 již program Erasmus pro mladé podnikatele dosáhl od svého zahájení 7 000 výměn mezi novými a zkušenými podnikateli v celé Evropě ( 79 ). Za účelem otestování zeměpisného rozšíření programu Erasmus pro mladé podnikatele do nových destinací mimo Evropu bylo v dubnu 2018 zahájeno provádění 24měsíčního pilotního projektu „Erasmus pro mladé podnikatele – globální“.

Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků rovněž mnoha způsoby přispívá ke zlepšení rámcových podmínek pro konkurenceschopnost podniků v EU. V rámci mezinárodní iniciativy „Cluster Go“ program v roce 2018 umožnil vznik 25 klastrových partnerství v EU a podpořil mezinárodní činnost 134 klastrů v Evropě ve prospěch jejich malých a středních podniků ( 80 ). Tato iniciativa podporuje zúčastněné klastry a malé společnosti v získávání přístupu ke globálním hodnotovým řetězcům a nalézání strategických partnerů mimo Evropu. V roce 2018 bylo založeno devět evropských strategických klastrových partnerství pro inteligentní specializaci a investice. Tato partnerství sdružují 57 klastrů z celé Evropy a jsou v kontaktu s více než 6 000 malými a středními podniky.

Evropská platforma spolupráce mezi klastry ( 81 ) se vyvinula v přední centrum usnadňující spolupráci mezi klastry na unijní a celosvětové úrovni. Sdružuje více než 930 klastrových organizací, které jsou v kontaktu s přibližně 100 000 malými podniky. Evropská platforma spolupráce mezi klastry v roce 2018 usnadnila více než 1 100 mezinárodních setkání zaměřených na navazování kontaktů mezi klastry, kterých se platforma také zúčastnila, a stala se tak klíčovým nástrojem EU pro podporu internacionalizace těchto podniků.

Posouzení a hodnocení

Studie hodnotící Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků ( 82 ) zjistila, že program je výrazně sladěn s vyvíjejícími se potřebami malých podniků v Evropě a z hlediska veřejnosti je vysoce významný díky svému zaměření na podporu tvorby pracovních příležitostí a růstu. Unijní rozměr je ústředním prvkem programu a má pro většinu akcí zásadní význam. Program úspěšně položil základy pro dosažení očekávaných výsledků. Síla programu spočívá ve využití zprostředkovatelských organizací (finančních zprostředkovatelů, členů sítě Enterprise Europe Network, zprostředkovatelských organizací v rámci programu Erasmus pro mladé podnikatele a klastrových organizací). Program využívá skutečnost, že tito místní zprostředkovatelé mají blízko k malým podnikům, a usnadňuje integraci služeb programu a služeb těchto vnitrostátních a regionálních zprostředkovatelů. Zpětná vazba od příjemců je obecně pozitivní, přičemž podstatná většina uvádí dobrý poměr nákladů a přínosů své účasti. Přidanou hodnotu programu představuje jeho evropský rozměr.

Studie uvedla návrhy na zlepšení nedostatků ve výkonnosti programu: je třeba omezit roztříštěnost rozpočtu do mnoha malých opatření, aby se zlepšila účinnost a nákladová efektivnost, a dostupnost údajů z monitorování by měla být zajištěna centrálně, aby bylo možné strategicky vést provádění programu. Činnosti v rámci programu se významně nepřekrývají s jinými politickými iniciativami na úrovni EU ani na vnitrostátní a regionální úrovni. U některých opatření by však bylo možné zlepšit součinnost a doplňkovost s ostatními unijními, vnitrostátními a regionálními akcemi.

Studie byla využita k přípravě návrhů nástupnických programů pro víceletý finanční rámec po roce 2020. Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (s výjimkou finančních nástrojů) bude začleněn do nového programu nazvaného „program pro jednotný trh“ ( 83 ). Nový program bude podporovat konkrétní druhy opatření týkající se lepší konkurenceschopnosti, zejména malých a středních podniků, normalizace, ochrany spotřebitele, boje proti praní peněz, hospodářské soutěže, účetního výkaznictví a auditů, veterinárních a rostlinolékařských opatření v rámci celého potravinového řetězce a evropské statistiky. Finanční nástroje z tohoto programu budou začleněny do nového fondu nazvaného InvestEU, který poskytne dluhové a kapitálové financování ze strany EU pod jednou střechou.

Program ERASMUS+

Cíle programu

Erasmus+ je stěžejním programem EU, který má podpořit a posílit oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu v Evropě. Erasmus+ a jeho předchůdci již tři desetiletí nabízejí příležitosti k mobilitě mladým lidem, studentům odborného vzdělávání a přípravy a dospělým, aby studovali, vzdělávali se, získávali zkušenosti a vykonávali dobrovolnickou činnost v zahraničí v Evropě i mimo ni. Program Erasmus+ hraje důležitou úlohu při podpoře spolupráce mezi univerzitami, školami, poskytovateli odborné přípravy, mládežnickými a sportovními organizacemi, jakož i studijních příležitostí pro budoucí učitele a možností profesního rozvoje učitelů a vedoucích pracovníků škol. Program podporuje mobilitu studentů a pracovníků v oblasti odborného vzdělávání a přípravy, jakož i pracovníků v odvětví vzdělávání dospělých, přičemž rovněž podporuje internacionalizaci prostřednictvím strategických partnerství, která prosazují priority stanovené v závěrech z Rigy týkajících se odborného vzdělávání a přípravy a v evropské agendě pro vzdělávání dospělých.

Provádění a nejnovější výsledky

V roce 2018 byl ve všech činnostech programu kladen důraz na činnosti, které podporují sociální začlenění a rovnost v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu – v souladu s Pařížským prohlášením o prosazování občanství a společných hodnot svobody, tolerance a nediskriminace v procesu vzdělávání a s akčním plánem Komise pro začleňování státních příslušníků třetích zemí.

V roce 2018 program ERASMUS+ prokázal svou flexibilitu při řešení konkrétních politických priorit prostřednictvím různých akcí.

V oblasti vysokoškolského vzdělávání bylo v roce 2018 upřednostněno zlepšení kvality a relevance znalostí a dovedností studentů, lepší využívání informačních a komunikačních technologií, zlepšení inkluzivnosti systémů vysokoškolského vzdělávání a lepší propojení mezi vysokoškolskými institucemi a zaměstnavateli nebo sociálními podniky. V roce 2018 se uskutečnilo více než 320 000 mobilit studentů vysokých škol.

V oblasti školního vzdělávání bylo upřednostněno posílení profilů učitelských profesí, podpora získávání klíčových kompetencí, např. řešením nedostatečných výsledků v základních dovednostech v oboru matematiky, přírodních věd a gramotnosti a podporou vícejazyčných tříd. V roce 2018 byl přístup do programu Erasmus+ pro školy usnadněn tím, že byla do programu zavedena nová forma výměnných partnerství škol. V důsledku toho se počet podpořených projektů v tomto odvětví zvýšil o 40 %. Učitelé se také mohou zapojit do komunity eTwinning a realizovat projekty spolupráce s třídami v jiných zemích, sledovat on-line i osobně příležitosti k profesnímu rozvoji a získat uznání za svou práci. Od svého vzniku v roce 2005 získala platforma eTwinning 640 000 uživatelů a 218 000 škol. V roce 2018 se zaregistrovalo 103 000 nových uživatelů a bylo zahájeno 14 000 projektů.

Pokud jde o odborné vzdělávání a přípravu, program Erasmus+ podporuje rozvoj partnerství podniků a vzdělávacích institucí zaměřených na podporu učení se při práci ve všech jeho podobách, se zvláštní pozorností věnovanou učňovskému vzdělávání, jakož i rozvoj společných kvalifikací a učebních osnov, které odpovídají současným a budoucím potřebám odvětví v oblasti dovedností. Dlouhodobá mobilita způsobilých účastníků (3 až 12 měsíců) je od roku 2018 podpořena zavedením akce ErasmusPro ( 84 ) do programu Erasmus+. V důsledku toho se tato mobilita zvýšila o více než 60 % (průměrně 8 000 za rok v období 2014–2017 a téměř 13 000 v roce 2018).

Pokud jde o sociální začlenění a rovnost, program Erasmus+ podporuje akce zaměřené na předcházení násilné radikalizaci a na prosazování demokratických hodnot, základních práv, mezikulturního porozumění a aktivního občanství; na podporu začleňování znevýhodněných žáků, včetně osob z přistěhovaleckého prostředí, a zároveň na předcházení diskriminačním praktikám a boj proti nim. Část programu týkající se sportu pokračuje v podpoře iniciativ zaměřených na řešení přeshraničních hrozeb pro bezúhonnost ve sportu, jako je doping, manipulace s výsledky zápasů a násilí, jakož i všechny formy netolerance a diskriminace. Program podpořil řádnou správu v oblasti sportu a dvojí kariéry sportovců a rovněž dobrovolnou činnost ve sportu spolu se sociálním začleňováním včetně uprchlíků a migrantů.

Kromě toho bylo v oblasti vzdělávání dospělých v roce 2018 upřednostněno zlepšování a rozšiřování nabídky vysoce kvalitních vzdělávacích příležitostí přizpůsobených potřebám jednotlivých dospělých s omezenými dovednostmi nebo nízkou kvalifikací, aby tito lidé dosáhli gramotnosti, znalosti základních početních úkonů nebo digitálních dovedností, a to i prostřednictvím ověření dovedností získaných prostřednictvím informálního a neformálního učení. Jako priorita pro toto odvětví je zdůrazňováno rozšíření a rozvoj odborné způsobilosti pedagogů.

Vzdělávání dospělých: Elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě s více než 47 000 registrovanými uživateli (nárůst o 38 % za 1 rok) zaznamenala v roce 2018 výrazný nárůst počtu uživatelů. Tato platforma je mnohojazyčnou komunitou s otevřeným členstvím, která sdružuje odborníky v oboru vzdělávání dospělých, včetně pedagogů a školitelů dospělých, pomocných a podpůrných pracovníků, výzkumných a akademických pracovníků a tvůrců politik.

Pokud jde o mezinárodní rozměr, nabízel program Erasmus+ i nadále příležitosti k mobilitě vysokoškolských pracovníků, studentů, mladých lidí a pracovníků s mládeží mezi Evropou a zbytkem světa, a to se zvláštním důrazem na podporu dalšího rozvoje regionu evropského sousedství (západní Balkán, Východní partnerství ( 85 ) a jižní Středomoří). Dne 18. ledna 2018 přijala Komise akční plán digitálního vzdělávání ( 86 ), který zahrnuje oblasti formálního vzdělávání s konkrétními akcemi pro školy, odborné vzdělávání a přípravu a vysokoškolské vzdělávání. Plán určuje tři priority, které mají zajistit, aby se digitální technologie cíleně využívaly k inovacím a ke zlepšování výuky a studia. K jedenácti opatřením plánu patří podpora vysokokapacitního širokopásmového připojení ve všech školách, vytvoření celoevropské platformy digitálního vysokoškolského vzdělávání a posílené spolupráce a poskytování vzdělávacích programů v oblasti digitálních a podnikatelských dovedností a zvyšování povědomí o bezpečnosti na internetu.

Mobilní aplikace Erasmus+ nadále sloužila jako digitální jednotné kontaktní místo, které účastníkům a zainteresovaným mladým lidem pomáhá najít vše, co potřebují vědět o příležitostech k cestám do zahraničí s programem Erasmus+. Aplikace nabízí informace, tipy, oznámení a další služby, které mají účastníkům usnadnit organizaci období mobility. Během roku 2018 byla aplikace stažena a nainstalována téměř 30 000krát, čímž se celkový počet stažení od jejího spuštění (v polovině roku 2017) zvýšil na více než 55 000. Rovněž byly zahájeny diskuse o tom, jak zlepšit a rozšířit nabídku on-line služeb pro studenty, kteří se účastní přeshraniční mobility ve vzdělávání, včetně možného rozšíření aplikace v rámci širšího on-line jednotného kontaktního místa služeb pro mobilní studenty.

Zúčastněné národní agentury programu Erasmus+ dále rozvíjejí iniciativu využívající vzory ( 87 ), síť pozitivních vzorů podporujících předcházení radikalizaci, jež vede k násilnému extremismu. Vzhledem k tomu, že první pilotní projekty byly zahájeny v roce 2017, během roku 2018 se tato iniciativa rozšiřovala (např. úspěšná zahajovací akce iniciativy využívající vzory v italském Milánu v březnu 2018). Kromě této iniciativy, kterou realizují národní agentury programu Erasmus+, prosazuje Komise přístup založený na vzorech prostřednictvím výzvy k předkládání návrhů v rámci programu Erasmus+ v oblasti sociálního začleňování.

Iniciativa týkající se kreativity a kritického myšlení ve vysokoškolském vzdělávání, která byla zahájena na začátku roku 2018, má v mezinárodním měřítku vyvinout a otestovat nástroj pro posuzování, který fakultám pomůže u studentů rozvíjet a posuzovat tvůrčí schopnosti a dovednosti v oblasti kritického myšlení. Prostřednictvím programu Erasmus+ Komise financuje první fázi tohoto projektu, která spočívá v zapojení vysokoškolských pracovníků do praktického využívání kreativity a kritického myšlení a do shromažďování příkladů pedagogických úkolů a práce studentů k doložení toho, jak mohou studenti uvedené dovednosti prokázat v různých prostředích.

Posouzení a hodnocení

Hodnocení programu Erasmus+ na období 2014–2020 provedené v polovině období ( 88 ), které hodnotilo pokrok při provádění programu a dlouhodobý dopad předchozích programů, ukázalo, že výsledkem současného programu Erasmus+ je jedinečný soubor výsledků v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu a že je současný program Erasmus+ mezi zúčastněnými stranami a veřejností vysoce ceněn. Zdůraznilo silnou evropskou přidanou hodnotu programu Erasmus+ a programů, které mu předcházely. Kromě toho upozornilo na pozitivní účinky integrované povahy programu, který zahrnuje vzdělávání ve všech jeho souvislostech.

Hodnocení odhalilo několik oblastí, kde je zapotřebí zlepšení, zejména: pokud jde o relevanci, hodnocení poukazuje na nutnost lépe oslovit osoby s omezenými příležitostmi, usnadnit účast menších organizací, aby se program stal inkluzivnějším, a posílit opatření na podporu porozumění evropské integraci a většího pocitu sounáležitosti s Evropou, zejména u nejmladších generací; z pohledu efektivnosti by měl program Erasmus+ zvětšit objem činností v odvětvích, která vykazují nejvyšší výkonnost, ale která doposud dostávala poměrně málo finančních prostředků, například v odvětví škol, odborného vzdělávání a přípravy a odvětví mládeže, což také přispěje k posílení rozměru inkluze v programu; a z hlediska účinnosti by program Erasmus+ měl dále zjednodušit postupy podávání žádostí a zpráv, aby se snížila administrativní zátěž příjemců, a měl by dále optimalizovat své on-line postupy.

Účetní dvůr ve své zvláštní zprávě ( 89 ) o mobilitě v programu Erasmus+ rovněž dospěl k závěru, že tento program je dobře známou a úspěšnou značkou EU. Program Erasmus+ hraje klíčovou roli při budování vzdělávací mobility v zahraničí a má kladný účinek na postoje účastníků k EU. Jako prostor pro zlepšení Účetní dvůr určil inovativní nástroj pro záruky za studentské půjčky a rovněž doporučil lépe pokrýt cíle programu pomocí ukazatelů.

Komise tyto návrhy na zlepšení zvážila v navrhovaném navazujícím programu Erasmus: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport ( 90 ) v kontextu víceletého finančního rámce 2021–2027. Nový program se zaměří zejména na zintenzivnění mobility a výměn pro všechny kategorie studentů, na zvýšení úsilí o větší dostupnost pro studenty s omezenými příležitostmi a na rozšíření příležitostí ke spolupráci, a to i pro menší organizace. Nový program bude usilovat o racionalizaci a změnu zaměření některých stávajících akcí. Některé akce se například budou konkrétně zaměřovat na činnosti, které podporují rozvoj kompetencí v oblastech orientovaných na budoucnost; jiné budou zaměřeny na podporu inovací v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu; činnosti programu Jean Monnet budou částečně přeorientovány na širší skupiny studentů; budou posíleny akce v oblasti vzdělávání dospělých. Současně navrhovaný program posílí inkluzivní rozměr programu upravením některých stávajících akcí a zavedením nových opatření (např. v oblasti krátkodobé a skupinové mobility a virtuální spolupráce).

Evropský sbor solidarity

Cíle programu

Předseda Komise Juncker oznámil Evropský sbor solidarity ve svém projevu o stavu Unie v roce 2016. Evropský sbor solidarity nabízí mladým lidem ve věku od 18 do 30 let příležitost zúčastnit se celé řady solidárních činností v celé EU s cílem vytvořit 100 000 příležitostí do konce roku 2020. Od prosince 2016 až do přijetí nařízení o Evropském sboru solidarity ( 91 ) bylo mobilizováno osm různých programů, které mají mladým lidem poskytnout příležitost zapojit se do celé škály solidárních činností, které se zabývají náročnými situacemi v celé EU. Účast ve sboru je přínosná nejen pro osobní rozvoj těchto mladých lidí, jejich aktivní zapojení do společnosti a zaměstnatelnost, ale pomůže také nevládním organizacím, veřejným orgánům a podnikům při řešení společenských i dalších problémů. Kromě toho, že zprostředkovává dobrovolnické činnosti, stáže a pracovní umístění, nabízí Evropský sbor solidarity účastníkům také příležitost k tomu, aby realizovali vlastní solidární projekty nebo aby se k dobrovolnické činnosti přihlásili jako skupina.

Cílem Evropského sboru solidarity je posílit zapojení mladých lidí a organizací do solidárních činností. Sbor je prostředkem, jak pomoci posílit soudržnost, solidaritu a demokracii v Evropě i v zahraničí a řešit společenské a humanitární výzvy na místě, a to se zvláštním zaměřením na podporu sociálního začleňování.

Provádění a nejnovější výsledky

Od prosince 2016 se Komise zaměřovala na koncepci a rozvoj Evropského sboru solidarity, jakož i na propagaci a oslovování potenciálních účastníků.

Do konce roku 2018 bylo dosaženo několika klíčových milníků, včetně těchto:

·Bylo přijato nařízení( 92 ) o založení Evropského sboru solidarity, které tomuto sboru zajišťuje vlastní právní základ, usnadňuje provádění programu a stanoví samostatný rozpočet.

·První výzva k předkládání návrhů v roce 2018 byla úspěšná a bylo obdrženo více než 1 400 návrhů od organizací, které hostí nebo podporují solidární činnosti. Z toho 255 návrhů předložily skupiny mladých lidí zaregistrovaných na portálu sboru k provádění solidárních projektů. Celkově by navrhované činnosti mohly nabídnout až 13 000 příležitostí pro mladé lidi.

·Ke konci roku 2018 již od začátku programu zahájilo činnost více než 10 000 mladých lidí a počet mladých lidí zaregistrovaných na portálu ( 93 ) překročil 96 000, což ukazuje vysokou poptávku, která pravděpodobně pomůže využít všechny příležitosti, které program nabízí.

Posouzení a hodnocení

Hodnocení sboru ex ante ( 94 ) naznačilo, že EU musí problémy řešit v rámci rozšířeného Evropského sboru solidarity. S ohledem na počáteční nejasnosti potenciálních účastníků, pokud jde o úlohu sboru, šlo zejména o související programy, odlišnosti od iniciativy Humanitární dobrovolníci EU a soulad s touto iniciativou.

Pro příští rozpočet EU na období 2021–2027 Komise představila svůj návrh nového programu Evropského sboru solidarity ( 95 ), jenž má rozšířit možnosti, které sbor nabízí. Nový program vytvoří nejméně 350 000 příležitostí pro mladé lidi k podpoře komunit v nouzi v období 2021–2027 prostřednictvím dobrovolnické činnosti, stáží a umístění do zaměstnání. Z tohoto důvodu navrhla Komise v rámci příštího dlouhodobého rozpočtu EU vyhradit 1,3 miliardy EUR na dobu sedmi let.

Návrh vychází z úspěchů, kterých sbor dosáhl během prvního roku své existence, a dále konsoliduje úsilí o to, aby pro mladé lidi, kteří se chtějí zapojit do solidární činnosti, existovalo jednotné místo, kde se mohou přihlásit. Činnosti sboru budou zahrnovat také dobrovolnické aktivity podporující činnosti humanitární pomoci a operace v zemích mimo EU. Tento dobře zavedený program EU pro humanitární pomoc dosud fungoval pod názvem „Humanitární dobrovolníci EU“.

Zaměstnanost a sociální inovace (EaSI)

Cíle programu

Program pro zaměstnanost a sociální inovace podporuje vysoce kvalitní a udržitelnou zaměstnanost, zaručuje přiměřenou a důstojnou sociální ochranu, bojuje proti sociálnímu vyloučení a chudobě a zlepšuje pracovní podmínky. Jeho základem jsou tři osy: podpora modernizace politik zaměstnanosti a sociálních politik (Progress), pracovní mobilita (evropské služby zaměstnanosti: EURES), a přístup k mikrofinancování a sociálnímu podnikání.

Program má dosáhnout těchto specifických cílů:

S cílem přispět k dosažení těchto cílů:

Provádění a nejnovější výsledky ( 96 ) 

V roce 2018 program financoval 39 projektů prostřednictvím sedmi výzev k předkládání návrhů s rozpočtem ve výši 33 milionů EUR. Program podporoval studie a opatření v oblasti mobility pracovních sil, elektronickou výměnu informačních projektů v oblasti sociálního zabezpečení, posílenou spolupráci mezi evropskými veřejnými službami zaměstnanosti a jinými organizacemi prostřednictvím sítě EURES a zavádění cílených programů mobility („Tvoje první práce přes EURES“). Kromě toho pokračovalo provádění záruky v oblasti zaměstnanosti a sociálních inovací a do konce roku 2018 bylo v 29 zemích podepsáno 76 operací týkajících se mikrofinancování a 25 operací týkajících se sociálního podnikání v celkové výši 179 milionů EUR. Očekává se, že tyto operace uvolní více než 2 miliardy EUR na financování pro mikropodniky a sociální podniky.

a) V rámci osy Progress došlo v roce 2018 k dalšímu rozvoji zkušeností v oblasti správní spolupráce s jiným členským státem EU, jakož i podpory správní spolupráce mezi kontrolními orgány a sociálními partnery v oblasti vysílání pracovníků.

Projekt „EU Post lab“ se zaměřil na odvětví stavebnictví v Belgii, Bulharsku, Itálii, Německu, Polsku, Portugalsku, Rakousku, Rumunsku, Španělsku a Turecku. Projekt zjišťoval, jak může spolupráce mezi kontrolními orgány a sociálními partnery přinést významné údaje a informace, které lze řádně registrovat a sdílet na vnitrostátní a nadnárodní úrovni, aby se snížila administrativní zátěž pro zaměstnavatele a zároveň zlepšila ochrana práv pracovníků.

V rámci sociálních inovací se podpora zaměřila na přístup k sociální ochraně, ale také na inovativní strategie pro rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, které mají usnadnit sladění profesních a pečovatelských povinností.

b) V rámci osy EURES se díky zlepšení situace na trhu práce v členských státech využívání portálu pracovní mobility EURES od roku 2017 snížilo, zůstává však stále důležité (0,9 milionu návštěv každý měsíc v roce 2018). V roce 2017 došlo po konzultacích s uchazeči o zaměstnání v důsledku přípravné akce „Tvoje první práce přes EURES“ a cílených programů mobility k 8 512 umístěním do zaměstnání (a k dalším 1 204 umístěním v prvních šesti měsících roku 2018). Podle nejnovějších údajů ze srovnávacího přehledu výsledků v oblasti jednotného trhu EU činil v roce 2017 podíl vnitrostátních volných pracovních míst sdílených prostřednictvím sítě EURES v průměru 59 %.

Program „Tvoje první práce přes EURES“ je program EU pro pracovní mobilitu, který pomáhá mladým lidem ve věku 18–35 let najít zaměstnání, stáž nebo učňovskou přípravu v jiné zemi EU, v Norsku, na Islandu, v Lichtenštejnsku nebo Švýcarsku a zaměstnavatelům pomáhá najít kvalifikovanou pracovní sílu. Jeho cílem je sladit mladé uchazeče a nabídky placené práce v celé Evropě.

c) V rámci osy mikrofinancování a sociálního podnikání bylo do konce roku 2018 v 29 zemích podepsáno 101 operací (76 pro mikrofinancování a 25 pro sociální podnikání) v celkové výši 178,6 milionu EUR (129,2 milionu EUR na mikrofinancování a 49,4 milionu EUR na sociální podnikání). Do konce roku 2016 byl plně vyčerpán rozpočet 56 milionů EUR na mikrofinancování počátečního programu EU pro zaměstnanost a sociální inovace. V důsledku toho pak byly v prosinci 2017 prostředky navýšeny o 100 milionů EUR z Evropského fondu pro strategické investice a následně o dalších 200 milionů EUR z Evropského fondu pro strategické investice 2.0 v prosinci 2018. Původní celkový rozpočet EU vyhrazený na program EU pro záruční nástroj pro zaměstnanost a sociální inovace v období 2014–2020 se tak zvýšil z 96 milionů EUR na 396 milionů EUR pro mikrofinancování i sociální podnikání. Transakce prováděné Evropským investičním fondem na konci prosince 2018 naznačují předpokládaný aktivační účinek příspěvku EU ve výši 5,5 až 30,4 s odhadovanou průměrnou hodnotou aktivačního účinku ve výši 12. Tento aktivační účinek je více než dvojnásobek minimálního aktivačního účinku stanoveného v pověřovací dohodě a naznačuje významné přínosy z hlediska účinnosti (zlepšení výsledků ve srovnání s původně předpokládanými výsledky) a z hlediska zvýšení efektivity (vyšší aktivační účinek a účinnější využití příspěvku EU).

Posouzení a hodnocení ( 97 )

Závěry hodnocení v polovině období potvrzují, že obecné a specifické cíle programu EU pro zaměstnanost a sociální inovace jsou i nadále relevantní, zejména s ohledem na současnou obtížnou sociálně-ekonomickou situaci v době po finanční a hospodářské krizi.

Program dosáhl z hlediska kvality dobrých výsledků, vzhledem ke svým omezeným zdrojům však zatím jen v malém měřítku. Rozšiřování projektů brání například nedostatek vhodných návazných opatření, která by zajistila dlouhodobou udržitelnost projektů.

Ačkoli tyto tři osy (Progress, EURES a mikrofinancování a sociální podnikání) fungují zřejmě nezávisle, byly určeny některé oblasti, které by mohly vést ke zvýšení účinnosti („synergie“). Například lze zmínit synergie mezi různými projekty osy Progress, ale také mezi projekty týkajícími osy Progress a osy pro mikrofinancování a sociální podnikání.

Hodnocení v polovině období upozornilo na řadu způsobů, jak zlepšit provádění programu pro zaměstnanost a sociální inovace, zejména prostřednictvím zvýšené flexibility a zaměření se na skupiny, které potřebují zvláštní podporu, zjednodušení postupů, zlepšení vnitřní soudržnosti a propojení s ostatními fondy.

Za tímto účelem je v návrhu Komise na příští víceletý finanční rámec stávající program pro zaměstnanost a sociální inovace začleněn do Evropského sociálního fondu+, aby tak byla řešena roztříštěnost fondů a omezený potenciál pro další rozšíření. Rovněž finanční nástroje nyní financované v rámci třetí osy se stanou součástí budoucího programu InvestEU, a to včetně posíleného „sociálního okna“.

Vesmír (Copernicus, Galileo a evropská služba pro pokrytí geostacionární navigací)

Cíle

Politika EU v oblasti vesmíru podporuje mnoho dalších politik a strategických priorit EU. Hraje například klíčovou úlohu při účinném řešení výzev, které přináší změna klimatu, udržitelný rozvoj, ochrana hranic, námořní dohled a bezpečnost občanů.

Copernicus je evropský systém pro monitorování Země. Nabízí šest bezplatných služeb poskytovaných unijním, národním a regionálním institucím a soukromému sektoru, a to konkrétně: monitorování atmosféry, mořského prostředí, území, změny klimatu, podpora krizového řízení a bezpečnost ( 98 ). Program Copernicus poskytuje informace na základě systému družic a infrastruktury in situ ( 99 ). Informace poskytované programem Copernicus lze používat pro celou řadu aplikací v nejrůznějších oblastech, včetně řízení městských oblastí, udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí, regionálního a místního plánování, zemědělství, lesnictví a rybolovu, zdraví, civilní ochrany, infrastruktury, dopravy a mobility, jakož i cestovního ruchu. Služba programu Copernicus pro změnu klimatu například poskytuje informace o minulém, současném a budoucím klimatu, jakož i nástroje, které tvůrcům politik a podnikům umožňují provádět strategie zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně.

Galileo je vlastní globální družicový navigační systém EU, který poskytuje bezpečné služby pro určování polohy, navigaci a určování času. Galileo se používá v mobilních telefonech a v navigaci v automobilech, jakož i v kritických aplikacích, jako je synchronizace elektrických rozvodných sítí nebo telekomunikačních sítí.

Evropská služba pro pokrytí geostacionární navigací (označovaná také jako „EGNOS“) představuje regionální družicový navigační systém ( 100 ). Systém zajišťuje bezpečnost navigačních služeb pro letecké, námořní a pozemní uživatele v Evropě. Program využívá více než 80 % evropských zemědělců, kteří používají satelitní navigaci pro řízení traktorů při postřicích a sklizni plodin.

Kosmické odvětví EU v kostce

Kosmická technologie, data a služby se staly nepostradatelnou součástí každodenního života lidí a mají pro Evropu zásadní strategickou úlohu. Evropa má špičkový kosmický průmysl.

Data z kosmických systémů EU se využívají pro služby, které mění naše životy. Příkladem jsou tyto činnosti:

Provádění a nejnovější výsledky

Celkové provádění programu Copernicus je v souladu s očekávaným pokrokem, přičemž sedm družic na oběžné dráze a v provozu umožňuje provoz šesti služeb programu Copernicus. Nejnověji byla vypuštěna družice Sentinel 3B v dubnu 2018.

Služba programu Copernicus v oblasti změny klimatu přešla do své provozní fáze v létě 2018. Stala se důležitým a uznávaným zdrojem informací o klimatu pro mezinárodní subjekty. Služba pro zvládání mimořádných událostí v rámci programu Copernicus byla aktivována více než 86krát, aby poskytla pomoc orgánům v souvislosti s katastrofami, jako byly požáry, bouře, záplavy a sopečné erupce, zemětřesení či sesuvy půdy ( 101 ).

Služby v oblasti přístupu k údajům a informacím byly zahájeny v červnu 2018 a umožnily lepší využívání údajů z programu Copernicus, v důsledku čehož se počet registrovaných uživatelů zvýšil na více než 200 000. Kromě toho byly podepsány další dohody o spolupráci se zeměmi a organizacemi mimo EU („třetími zeměmi a organizacemi“), včetně Africké unie, Brazílie, Chile, Kolumbie, Indie, Srbska a Ukrajiny, které mají podpořit využívání programu Copernicus na celém světě ( 102 ).

Systém Galileo funguje od roku 2016 a od té doby nepřetržitě poskytuje služby. Souběžně s tím pokračuje zavádění vesmírné infrastruktury systému Galileo. V červenci 2018 byly úspěšně vypuštěny čtyři družice a celkový počet družic ve vesmíru tak dosáhl 26. Aby bylo zajištěno nezávislé monitorování služeb systému Galileo, začalo pracovat referenční středisko systému Galileo v Noordwijku (Nizozemsko). Komerční služba zajišťující vysokou přesnost (tzv. „služba vysoké přesnosti“) nabídne určování polohy s přesností na 20 cm a bude poskytována bezplatně ( 103 ). Tato úroveň přesnosti je klíčová pro rozvoj nových technologií, jako jsou automatizovaná propojená vozidla. Tržní využití systému Galileo a evropské služby pro pokrytí geostacionární navigací zaznamenalo v roce 2018 velký nárůst, neboť k 31. prosinci 2018 bylo na trhu více než 500 milionů zařízení využívajících systém Galileo. Inovace pokračují a v polovině května 2019 již systém Galileo využívalo 714 milionů zařízení.

Důležité je, že v listopadu 2018 se systém Galileo stal prvním neamerickým globálním družicovým navigačním systémem, který je povolen ve Spojených státech. Využití unijního systému Galileo v kombinaci s americkým globálním polohovým systémem (GPS) otevře programu Galileo trh ve Spojených státech a zlepší zkušenosti spotřebitelů ve Spojených státech díky lepší dostupnosti, spolehlivosti a odolnosti těchto služeb stanovení polohy, navigace a určování času.

Galileo pomáhá zachraňovat životy. Pátrací a záchranná služba systému Galileo zásadně zkracuje čas potřebný k zaměření nouzových zařízení z až tří hodin až na pouhých deset minut. Díky tomu, že je přesněji stanovena poloha nouzových zařízení, se lidé, kteří se ztratí na moři nebo v horách, dočkají záchrany rychleji ( 104 ).

Posouzení a hodnocení

Hodnocení programu Copernicus v polovině období potvrdilo, že program plní své cíle. Ačkoli jsou však shromážděné údaje kvalitní, hodnocení ukázalo, že je třeba zlepšit distribuci dat a přístup k údajům, aby se zvýšilo jejich využití ( 105 ). Spuštění služeb pro přístup k údajům a informacím v červnu 2018, jakož i rozšíření různých činností s cílem maximalizovat využití aplikací programu Copernicus (včetně podpisu mezinárodních dohod o spolupráci) má řešit problémy v oblasti přístupu k údajům a využití dat ze strany uživatelů.

Program Galileo a evropská služba pro pokrytí geostacionární navigací podle hodnocení v polovině období úspěšně pokračují v plnění svých cílů ( 106 ). Hodnocení však zjistilo určité problémy v oblasti neefektivnosti spojené se správou a řízením, a to vzhledem k počtu dotčených subjektů a rozdílům ve správních strukturách a organizaci práce mezi oblastmi nasazení a využívání. Hodnocení také zjistilo případy neefektivnosti spojené se správou a řízením.

Cílem návrhu nařízení o kosmickém programu EU pro víceletý finanční rámec po roce 2020 je řešit tyto problémy v oblasti správy a řízení ( 107 ) vyjasněním vztahů mezi jednotlivými zúčastněnými stranami a úlohy každého z nich (tj. zejména členských států, Komise a Evropské kosmické agentury (ESA)) a zřízením jednotného systému správy a řízení pro všechny složky tohoto programu). Tento právní předpis posiluje úlohu bývalé Agentury pro evropský GNSS, neboť rozšiřuje oblast působnosti jejích úkolů v souvislosti s bezpečnostní akreditací, tak aby byly zahrnuty všechny složky kosmického programu EU a činnosti tržní aktualizace. Nové nařízení rovněž specifikuje a standardizuje bezpečnostní rámec pro kosmický program EU.

Evropský program rozvoje obranného průmyslu

Cíle programu

Ve světě rostoucí nestability a přeshraničních hrozeb pro naši bezpečnost nemůže žádná země zvládnout příslušné výzvy sama. Proto Junckerova Komise vyvíjí v oblasti ochrany a obrany Evropanů mimořádné úsilí. I když Evropská unie nemůže nahradit úsilí členských států v záležitostech obrany, může podpořit jejich spolupráci při rozvoji a nabývání technologií a vybavení potřebných k řešení společných problémů v oblasti obrany a bezpečnosti.

Dne 18. července 2018 byl v rámci rozpočtu EU na roky 2019 a 2020 přijat Evropský program rozvoje obranného průmyslu. Program podporuje konkurenceschopnost a inovační kapacitu obranného průmyslu EU, zejména pokud jde o vývoj prototypů, obranných zařízení a technologií prostřednictvím spolufinancování z rozpočtu EU. Program provádí přímo Komise.

Evropský program rozvoje obranného průmyslu pomáhá vytvářet přístup založený na spolupráci mezi obranným průmyslem v členských státech. Finanční příspěvek EU umožňuje vývojové projekty, které by se jinak v důsledku souvisejících vysokých finančních potřeb nebo technologických rizik neuskutečnily. Tento program je faktorem, který umožňuje další projekty spolupráce v oblasti rozvoje schopností v klíčových oblastech obrany.

Členské státy mohou například společně investovat do vývoje technologií bezpilotních prostředků nebo satelitní komunikace nebo mohou hromadně pořizovat vrtulníky, aby snížily náklady. Způsobilé budou pouze projekty spolupráce a část celkového rozpočtu bude vyhrazena na projekty zahrnující přeshraniční účast malých a středních podniků.

Evropská spolupráce v oblasti obrany má ekonomický smysl. Existuje silný důvod pro evropskou přidanou hodnotu Evropského obranného fondu.

·Odhaduje se, že nedostatek spolupráce mezi členskými státy v oblasti obrany stojí každým rokem 25 až 100 miliard EUR.

·Bylo by možné ušetřit 600 milionů EUR ročně, pokud by evropské armády sdílely pěchotní vozidla, a 500 milionů EUR ročně, pokud by měly jeden systém certifikace střeliva.

·V Evropě existuje 178 typů zbraňových systémů, ve Spojených státech pak 30.

·V Evropě je dvacet různých typů bojových letounů, v USA šest.

·V Evropě existuje sedmnáct různých systémů bojových tanků, ve Spojených státech jeden.

·V Evropě je více typů vrtulníků než vlád, které je nakupují.

Zdroj: NATO, Mezinárodní institut strategických studií, SIPRI, Mnichovská zpráva o bezpečnosti z roku 2017.

Posouzení a hodnocení

Spolupráce v oblasti obranného výzkumu již probíhá. První grantové dohody EU v rámci rozpočtu na rok 2017 zahrnovaly výzkumný projekt Ocean2020, který sdružil 42 partnerů z patnácti zemí EU a podporoval mise pro dohled na moři. Za tímto účelem budou v rámci projektu do operací loďstva začleněny drony a bezpilotní ponorky.

Hodnocení ex ante ( 108 ) připojené k návrhu Evropského programu rozvoje obranného průmyslu dospělo k závěru, že evropský obranný průmysl čelí značným problémům, které souvisejí s nízkou mírou investic do projektů rozvoje schopností, s roztříštěností a nedostatečnou spoluprací. Toto hodnocení ex ante zdůraznilo potřebu iniciativy EU, která by podpořila konkurenceschopnost a inovační kapacitu evropské technologické a průmyslové základny obrany. Tím bude posílena evropská strategická autonomie a dojde ke snížení závislosti u klíčových obranných schopností. Ukázalo se, že spolupráce je účinným způsobem, jak tohoto cíle dosáhnout, neboť je pravděpodobné, že v dlouhodobém horizontu si žádný jednotlivý evropský členský stát nemůže dovolit sám udržovat v plném rozsahu základnu obranného průmyslu a odpovídající obranné kapacity. EU zde může mít významný přínos. Evropský program rozvoje obranného průmyslu přinese významnou přidanou hodnotu, neboť podnítí spolupráci a umožní další projekty rozvoje schopností.

Na základě stávajících programů, konkrétně Evropského programu rozvoje obranného průmyslu a přípravné akce zaměřené na obranný výzkum, Komise v červnu 2018 navrhla v rámci příštího dlouhodobého rozpočtu EU plnohodnotný Evropský obranný fond v hodnotě 13 miliard EUR, který bude pokrývat oblast výzkumu i rozvoj schopností. Fond bude podporovat kompetitivní a kolaborativní projekty v oblasti obrany v rámci celého cyklu výzkumu a vývoje s cílem dosáhnout většího dopadu. EU bude přímo financovat celkové náklady během výzkumné fáze, především prostřednictvím grantů. Poté bude fond doplňovat investice členských států prostřednictvím spolufinancování do výše 20 % nákladů na vývoj prototypů a do výše 80 % nákladů na certifikaci a testování. EU nebude financovat fázi pořizování, Komise však může nabídnout praktickou podporu členským státům, které hodlají společně nakupovat výrobky a technologii.

Clo 2020

Území celní unie EU se řídí společnými pravidly a postupy stanovenými v celním kodexu Unie ( 109 ). Ty vyžadují řádné a jednotné provádění a uplatňování v celé EU. Celní politika a orgány celní správy se navíc musí neustále přizpůsobovat moderním obchodním podmínkám a moderním komunikačním nástrojům.

Clo 2020 je program, který má usnadnit a posílit spolupráci mezi celními správami členských států. Tato spolupráce pomáhá zlepšovat správní kapacitu celních orgánů a posilovat konkurenceschopnost evropských podniků, například prostřednictvím snížení nákladů na dodržování předpisů a administrativní zátěže. Spolupráce rovněž zvyšuje bezpečnost a ochranu a chrání občany a životní prostředí.

Celní kodex EU je milníkem v modernizaci cel v EU a akční program EU Clo 2020 je při podpoře jeho provádění nepostradatelný.

Hlavní sítí pro výměnu informací je vysoce spolehlivá společná komunikační síť, která je společná pro oblasti cel a daní. Tvoří ji 112 internetových bran ve 49 lokalitách rozmístěných v 33 různých zemích. Během let úprav podoby celního programu stále narůstal počet a objem vyměňovaných údajů. Jen v roce 2017 došlo k výměnám téměř 4,8 miliardy zpráv o objemu 5,5 terabytu (TB). Prostřednictvím nového informatizovaného tranzitního systému se uskutečnilo více než 11,2 milionu tranzitních operací a průměrný počet operací uvolněných za jeden pracovní den přesáhl 44 000. V systému kontroly vývozu bylo zaznamenáno 5,1 milionu nepřímých vývozních operací a prostřednictvím systému kontroly dovozu bylo v EU podáno přibližně 48 milionů vstupních souhrnných celních prohlášení. Dosah programu není vždy snadno měřitelný, neboť systémy informačních technologií podporované v programu Clo 2020 využívají tisíce úředníků a podniků, aniž by si uvědomovali, kde je jejich zdroj.

Program podpořil i celou řadu různých druhů společných opatření. Během prvních čtyř let činnosti programu se uskutečnilo 16 864 zasedání projektových skupin, 1 897 workshopů, 1 106 pracovních návštěv, 947 seminářů, 203 společných komunikačních akcí, 180 akcí budování kapacit a podpůrných akcí a 72 monitorovacích činností ve všech zúčastněných zemích.

V roce 2018 Komise provedla hodnocení programu Clo 2020 v polovině období ( 110 ), které potvrdilo, že program funguje dobře, je potřebný a přináší přidanou hodnotu. Většina společných akcí, školení a evropských informačních systémů v rámci programu přímo pomáhá celním správám připravit se na moderní a dobře fungující celní unii.

Evropské informační systémy jsou náročné na zdroje, ve všech oblastech celní činnosti však přinášejí řadu výhod. K těm patří harmonizace celních postupů, jednotné provádění celních předpisů, sdílení informací a vytváření úspor z rozsahu, zejména prostřednictvím centralizovaných systémů. Systémy jsou vzájemně propojené a interoperabilní a ve velkém rozsahu se používají při každodenní činnosti celních orgánů. Jejich význam při snaze o modernizaci oblasti cel směrem k bezpapírovému prostředí byl vyhodnocen jako neocenitelný a architektura informačních technologií jako celek byla vyhodnocena jako zcela mimořádná a na vnitrostátní úrovni nereprodukovatelná.

Program Clo 2020 podporuje spolupráci a posiluje důvěru mezi celními správami a jejich úředníky. Činnosti odborného vzdělávání rovněž přispívají ke společnému porozumění, sladění výkladu celních předpisů, standardizaci terminologie a nakonec i k větší jednotnosti při uplatňování práva EU ve všech členských státech.

Hodnocení programu v polovině období nicméně nalezlo určitý prostor pro zlepšení v některých oblastech, například zjednodušení rámce pro měření výkonnosti nebo zvýšení interoperability některých informačních systémů.

Komise navrhla pokračovat v programu i po roce 2020. Celní spolupráce a budování kapacit by se soustředily na jedné straně na opatření týkající se vytváření sítí v oblasti lidských zdrojů a budování odborné způsobilosti a na straně druhé na opatření týkající se budování kapacit v oblasti informačních technologií. Stejně jako u současné podoby programu bude velká většina navrhovaného rozpočtu vynaložena na činnosti při budování kapacit v oblasti informačních technologií, přičemž bude pokračovat přístup založený na modelu struktury informačních technologií, v němž jsou evropské elektronické systémy tvořeny kombinací společných a vnitrostátních prvků. Tento model je upřednostňován před plně centralizovanou strukturou a ponechává členským státům určitou flexibilitu při navrhování vnitrostátních aplikací s přihlédnutím k preferencím, požadavkům a omezením členských států.

Program Fiscalis 2020

Program Fiscalis 2020 je jedním z klíčových opatření na podporu provádění politiky Evropské unie v oblasti zdanění. Nabízí rámec pro zlepšení řádného fungování systémů zdanění na jednotném trhu prostřednictvím posílené spolupráce mezi zúčastněnými zeměmi, jejich daňovými orgány a úředníky. Zúčastněné země tvoří členské státy EU a země jednající o přistoupení k EU (dále jen „kandidátské země“) a potenciální kandidátské země ( 111 ). Vzhledem ke koncepci a cílům programu je velká většina finančních prostředků určena na vývoj a provoz informačních systémů (přibližně 75 %), na něž navazuje pořádání společných akcí, studií a činností v oblasti odborné přípravy.

V roce 2018 Komise provedla hodnocení programu Fiscalis 2020 v polovině období, v němž zhodnotila jeho výsledky za první čtyři roky činnosti ( 112 ).

Hodnocení potvrdilo, že program funguje dobře, je potřebný a přináší přidanou hodnotu. Program Fiscalis 2020 hrál zásadní úlohu při posilování spolupráce mezi daňovými orgány v členských státech EU a v dalších zúčastněných zemích, a to prostřednictvím svých tří hlavních typů činnosti (společné akce, evropské informační systémy a odborná příprava). Program poskytuje rámec a technické prostředky nezbytné pro spolupráci a sdílení informací; tedy pro provádění právních předpisů EU v oblasti daní a boj proti daňovým únikům, podvodům a agresivnímu daňovému plánování ve stále mobilnější Evropě. Nejvýraznější přínos byl patrný v oblasti boje proti daňovým podvodům/únikům v oblastech daně z přidané hodnoty a spotřební daně (z hlediska informačních technologií, jako je například zjednodušené jedno správní místo, elektronické formuláře nebo systém výměny informací o DPH „Vies-on-web“).

Informační systémy podporované programem Fiscalis vedly u vnitrostátních správ k značným, přestože obtížně vyčíslitelným úsporám nákladů ve formě nižších výdajů na informační technologie a lidské zdroje. Pokud jde o vývoj a provádění, jsou centrálně vyvinuté systémy levnější než 28 jednotlivých vnitrostátních systémů. Takové systémy se rovněž vyhnou nákladům spojeným s interoperabilitou mezi jednotlivými zeměmi. Pokud jsou systémy rozděleny na unijní a vnitrostátní složku, zajišťuje program vzájemnou propojenost a efektivní společnou existenci.

Z hlediska funkčnosti také několik respondentů označilo velké evropské informační systémy, například systém pro kontrolu přepravy zboží podléhajícího spotřebním daním a zjednodušené jedno správní místo, za „revoluční“ v příslušné oblasti, neboť přinášejí zcela nové možnosti monitorování, sdílení informací a předcházení podvodům. Druhotné přínosy zahrnují nové příležitosti pro analýzu dat velkého objemu, např. pro řízení rizik v oblasti dodržování předpisů. Očekává se, že z hlediska výběru daní a usnadnění obchodu bude obzvláště přínosné rozšíření zjednodušeného jednoho kontaktního místa v příštím programu (i na fyzické výrobky).

Program Hercule III

Hercule III je program ( 113 ), který pomáhá zemím EU v boji proti nesrovnalostem, podvodům a korupci, které mají dopad na rozpočet EU. Cílem programu je chránit finanční zájmy EU, a tím také chránit peníze daňových poplatníků a posilovat konkurenceschopnost hospodářství EU. Program rovněž financuje praktické projekty, jako jsou nákupy vnitrostátních orgánů k pořízení rentgenových skenerů, policejních psů a jiných detekčních a vyšetřovacích zařízení pro odhalování pašování a další trestné činnosti.

Klíčovou oblastí je boj proti pašování tabáku, které nadále představuje velký problém a pro vnitrostátní rozpočty a rozpočet EU znamená odhadované roční ztráty ve výši nejméně 10 miliard EUR. Pomoc při financování rentgenových skenerů a jiného technického vybavení v přístavech a na letištích má například zvýšit schopnost vnitrostátních orgánů bojovat proti pašování. Program Hercule III rovněž financuje sdílení osvědčených postupů v oblastech, jako je předcházení korupci při zadávání veřejných zakázek. Dalším aspektem je odborná příprava zaměřená na boj proti podvodům, včetně odborné přípravy zaměřené na posílení a aktualizaci digitálních forenzních a analytických dovedností pracovníků donucovacích orgánů.

Komisí provedené hodnocení v polovině období ( 114 ) prokázalo, že program Hercule III z velké části plní své poslání. Hodnocení odhalilo celkovou účinnost a účelnost programu z hlediska opatření v oblasti odborné přípravy i z hlediska činností v oblasti technické pomoci. Zúčastněné strany uvedly, že program byl prováděn účinně a zároveň efektivně reagoval na potřeby členských států.

‎Zavedení elektronického podávání a zpracování žádostí o grant je důležitým krokem, který značně zkrátil lhůtu pro informování žadatelů o výsledku postupu hodnocení.

Cílem nového Programu EU pro boj proti podvodům (2021–2027) je pokračovat v podpoře členských států v boji proti podvodům, nesrovnalostem a korupci, které mají dopad na rozpočet EU, a tuto podporu posílit.

Program Pericles 2020

Program Pericles 2020 financuje výměny pracovníků, semináře, školení a studie pro donucovací a soudní orgány, banky a další subjekty zapojené do prevence a boje proti padělání eurobankovek a euromincí. Akce se mohou konat v eurozóně, v zemích EU mimo eurozónu a ve třetích zemích, které jsou padělatelským centrem. Financování se použije na: i) udělování grantů příslušným vnitrostátním orgánům, které mají zájem o provádění akcí (dále jen „akce prováděné příslušnými vnitrostátními orgány“); a na ii) financování akcí prováděných přímo Evropskou komisí (dále jen „přímé akce“). Rozdělení se v jednotlivých letech liší, přibližně 70 % ročního rozpočtu se však obvykle přiděluje na akce prováděné příslušnými vnitrostátními orgány a 30 % na přímé akce.

V roce 2018 program financoval jedenáct projektů; osm pocházelo od příslušných vnitrostátních orgánů členských států eurozóny, zatímco tři projekty byly iniciativou Komise.

Informační systém pro boj proti podvodům ( 115 )

Informační systém pro boj proti podvodům stanoví a financuje soubor aplikací informačních technologií pro boj proti podvodům, které provozuje Evropská komise. Tyto aplikace zajišťují včasnou a bezpečnou výměnu informací o podvodech mezi vnitrostátními příslušnými orgány a příslušnými správními orgány EU. Systém zahrnuje dvě hlavní oblasti: vzájemnou pomoc v oblasti cel a řízení nesrovnalostí. Systém je podporován portálem, který představuje jednotnou a společnou infrastrukturu pro poskytování těchto služeb více než 8 000 registrovaným koncovým uživatelům ve více než 1 200 příslušných útvarech z členských států, partnerských třetích zemí, mezinárodních organizací, v útvarech Komise a v dalších orgánech EU. Portál umožňuje dosáhnout značných úspor z rozsahu a oboustranného prospěchu při vývoji, údržbě a provozování rozsáhlého a rozmanitého souboru služeb a nástrojů informačních technologií.

Informační systém pro boj proti podvodům zahrnuje i systém pro řízení nesrovnalostí. Poskytuje pomoc Evropské komisi a členským státům v boji proti celním podvodům a při správě výdajové části rozpočtu EU.

Například v roce 2018 informační systém pro boj proti podvodům podpořil činnosti vzájemné pomoci včetně společných celních operací, na jejichž organizaci se společně podílely Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) a mise Evropské unie pro pomoc na hranicích v Moldavsku a na Ukrajině, nebo je pořádaly členské státy nebo Europol s podporou Evropského úřadu pro boj proti podvodům. V průběhu celého roku 2018 bylo v rámci systému společně uspořádáno nebo podpořeno pět společných celních operací. Moduly systému byly použity pro bezpečnou výměnu informací při těchto společných celních operacích. Počet aktivních případů celních podvodů, o kterých jsou za rok 2018 k dispozici informace v databázích systému pro vzájemnou pomoc, dosáhl 18 340, což ve srovnání s předchozím rokem představuje nárůst o 2 016 případů. V příštím víceletém finančním rámci bude informační systém pro boj proti podvodům začleněn do budoucího programu boje proti podvodům.

Budoucí program posílí a zefektivní stávající unijní podporu úsilí o ochranu finančních zájmů EU a podporu vzájemné správní pomoci v celních věcech a využije synergií a zajistí flexibilitu mezi jednotlivými stávajícími činnostmi ( 116 ).

ISA2 – Řešení interoperability a společné rámce pro evropské orgány veřejné správy, podniky a občany

Problémy v koordinaci narušují přeshraniční a meziodvětvovou interoperabilitu. Vznikají především v důsledku institucionální složitosti s četnými úrovněmi správy a rozdílů mezi vnitrostátními orgány veřejné správy z různých členských států a regionálními a místními orgány veřejné správy v členských státech. Program ISA2 pro řešení interoperability a společné rámce pro evropské orgány veřejné správy, podniky a občany podporuje vývoj digitálních řešení, která umožní orgánům veřejné správy, podnikům a veřejnosti využívat interoperabilní přeshraniční a meziodvětvové veřejné služby.

Program je součástí širšího politického rámce spojeného s digitalizací veřejné správy v EU. Vyvíjí řešení v oblasti interoperability buď samostatně, nebo jako doplněk a podporu dalších iniciativ EU. Rovněž prosazuje a udržuje evropský rámec interoperability ve spolupráci s členskými státy a Komisí. Průběžný pracovní program na rok 2018 zahrnoval 53 akcí, které vznikly vývojem z řízení 39 akcí v prvním roce působení programu a 43 akcí v roce 2017. Program je dosud prováděn účinně a ke konci roku 2018 bylo dosaženo plánovaného pokroku téměř ve všech akcích.

Předběžná zjištění průběžného hodnocení potvrzují význam a účinnost programu a skutečnost, že provádění programu je na dobré cestě ( 117 ). Program přispěl k posílení přeshraniční interoperability v EU. Zvyšuje například informovanost o interoperabilitě ve všech členských státech EU a přispívá k tomu, aby bylo toto téma zařazeno do národních programů. Program také spojuje lidi, vytváří sítě a pomáhá vnitrostátním organizacím setkávat se se svými protějšky z různých zemí, čímž usnadňuje výměnu mezi členskými státy v oblasti interoperability.

Tyto vnější faktory jsou zvažovány při výběru nových akcí pro roční pracovní programy ISA2. V kontextu příštího víceletého finančního rámce bude program ISA2 nahrazen nástupnickým programem Digitální Evropa, který rozšíří oblast působnosti intervencí a bude využívat součinnost s opatřeními stávajícího Nástroje pro propojení Evropy a programu Horizont 2020.

Evropský statistický program

Evropský statistický program stanovený v nařízení (EU) č. 99/2013 ( 118 ) stanoví rámec pro vývoj, vypracovávání a šíření evropské statistiky na období let 2013–2020. Statistiky vypracované v rámci programu jsou nezbytné pro rozhodování EU a pro měření výkonnosti a dopadu klíčových iniciativ, jako je investiční plán pro Evropu, Evropský pilíř sociálních práv nebo energetická unie.

Evropský statistický program má včas poskytovat kvalitní statistické informace a současně udržovat rovnováhu mezi hospodářskou, sociální a environmentální oblastí. Slouží potřebám široké škály uživatelů evropské statistiky, včetně subjektů s rozhodovací pravomocí, výzkumných pracovníků, podniků a široké veřejnosti, a to nákladově efektivním způsobem bez zbytečného zdvojování úsilí.

V roce 2018 bylo provedeno druhé hodnocení evropského statistického programu na období let 2013 až 2020 v polovině období, které se týkalo období 2015–2017. Hodnocení ukazuje, že program funguje efektivně, poskytuje jasnou přidanou hodnotu EU a je jednotný jak interně, tak externě s dalšími iniciativami zaměřenými na vypracovávání statistik. Výsledky rovněž ukazují, že evropský statistický program přispěl a nadále přispívá k uspokojení potřeb uživatelů a k přípravě a sledování politik, je však zapotřebí dalšího úsilí. Eurostat a Evropský statistický systém modernizují procesy vypracovávání statistik, aby na tyto potřeby reagovaly a zároveň využily nové technologie. V příštím víceletém finančním rámci budou tyto činnosti začleněny do nového programu jednotného trhu a zároveň bude zachována nezbytná profesní nezávislost při vypracovávání evropských statistik. Integrace různých nástrojů týkajících se jednotného trhu a centrálně řízených Komisí do jednoho programu omezí jejich překrývání, zlepší součinnost a usnadní komunikaci a navazování kontaktů s různými skupinami zúčastněných stran. Taková konsolidace činností přináší vyšší ekonomickou výhodnost a efektivitu nákladů.

Programy pomoci pro vyřazování jaderných zařízení z provozu v Bulharsku, na Slovensku a v Litvě

V rámci procesu přistoupení k EU se Bulharsko, Litva a Slovensko dohodly na uzavření řady elektráren s jadernými reaktory první generace a na jejich vyřazení z provozu (osm bloků ve třech různých lokalitách: Kozloduj, Ignalina a Bohunice) ještě před koncem jejich předpokládané provozní životnosti. Vzhledem k finanční zátěži spojené s tímto procesem a uznávajíc dlouhodobou povahu vyřazování jaderných elektráren z provozu se EU zavázala poskytnout těmto třem zemím finanční pomoc.

V Bulharsku ( 119 ) byly v rámci programu uvedeny do provozu významné infrastruktury pro nakládání s odpady. V roce 2018 bylo do provozu uvedeno zejména zařízení pro vysoce účinné snižování objemu radioaktivního odpadu. Operativní zpětná vazba bude velmi zajímavá pro další organizace, které nakládají s radioaktivním odpadem v EU, neboť tyto organizace se potýkají s podobnými problémy.

Na Slovensku ( 120 ) bylo v roce 2018 dosaženo významného pokroku zejména v oblasti dekontaminace a demontáže v turbínových halách a pomocných budovách (demolice čtyř chladicích věží) a v budově reaktoru (dekontaminace nádrží s vyhořelým palivem a jiných nádrží). Demolice chladicích věží přilákala pozornost široké veřejnosti a byla viditelnou ukázkou pokroku této lokality na cestě k sanaci. Dekontaminace v budově reaktoru významně přispěla ke snížení radiační expozice dotčených zaměstnanců.

V Litvě ( 121 ) bylo plně odstraněno palivo z druhého reaktoru v únoru 2018, tedy měsíce před plánovaným termínem. Dva reaktory jsou nyní bez paliva. Do 31. prosince 2018 bylo více než 50 % vyhořelých palivových článků bezpečně naloženo do sudů a uloženo do skladu, což znamená, že úroveň radiologického rizika a rizika pro veřejnost se podstatně snížila.

Velmi důležitým aspektem, na který poukazuje i hodnocení dokončené v roce 2018 ( 122 ), je dodatečná hodnota, kterou program pomoci pro vyřazování jaderných zařízení z provozu přináší, pokud jde o budování znalostí a odbornosti. Tento aspekt pomohl všem třem dotčeným zemím. Slovensko například pomohlo Bulharsku vypracovat specifikace pro výzvu k podávání nabídek na podporu přípravy budovy reaktoru na dekontaminaci primárního okruhu poté, co byla úspěšně provedena dekontaminace primárního okruhu na Slovensku ( 123 ). Znalosti jsou důležité i vzhledem k nezanedbatelnému počtu jaderných elektráren v celé EU, které bude v budoucnu nutné vyřadit z provozu.

Komise do svého návrhu víceletého finančního rámce zahrnula podporu pokračování těchto činností.

Hospodářská, sociální a územní soudržnost (rozpočtový okruh 1B)

V roce 2018 bylo na programy v rámci rozpočtového okruhu 1B vyčleněno 55,5 miliardy EUR, což představuje 35 % celkového rozpočtu EU na daný rok. Tento rozpočtový okruh zahrnuje Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí, Fond evropské pomoci nejchudším osobám a tři fondy, které spolupracují při podpoře soudržnosti ve všech členských státech EU ( 124 ):

·Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR),

·Evropský sociální fond (ESF),

·Fond soudržnosti.

Graf: Hlavní programy financované v roce 2018 (prostředky na závazky) v rozpočtovém okruhu 1B, Hospodářská, sociální a územní soudržnost. Kategorie „Ostatní programy“ zahrnuje mimo jiné nejvzdálenější a řídce osídlené regiony, technickou pomoc, příspěvek na Nástroj pro propojení Evropy, pilotní projekty a přípravné akce. 

Zdroj: Evropská komise.

Politika soudržnosti přispívá k hospodářské, sociální a územní soudržnosti EU tím, že snižuje hospodářské a sociální rozdíly, které dosud existují mezi regiony a zeměmi v EU. Tato politika je jedním z nejdůležitějších zdrojů investic EU a přispívá k naplňování cílů strategie Evropa 2020 prostřednictvím podpory růstu a tvorby pracovních míst na úrovni EU a strukturálních reforem na úrovni členských států. Uvedené fondy doplňuje Evropský fond pro strategické investice, který aktivuje veřejné a soukromé investice, podporuje strukturální reformy a zlepšuje přístup k financování.

Politika soudržnosti podporuje dokončení jednotného digitálního trhu a energetické unie a prostřednictvím investic do energetiky, životního prostředí, klimatu a udržitelné dopravy významně přispívá k přechodu Evropy na nízkouhlíkové hospodářství. Politika soudržnosti rovněž přispívá k rozvoji vnitřního trhu, ke komplexnímu přístupu k migrační politice a k provádění Evropského pilíře sociálních práv. Dosahuje toho například zmírňováním důsledků chudoby a sociálního vyloučení osob, které se ocitnou v situaci těžké deprivace, a podporou zaměstnanosti (mladých lidí).

Ačkoliv míra výběru projektů začala pomaleji než v období 2007–2013, nyní již v současném programovém období dohání tempo. Do prosince 2018 Evropský fond pro regionální rozvoj, Fond soudržnosti, Evropský sociální fond a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí vybraly více než 1 milion projektů poskytujících podporu v celé Evropě, což představuje 362 miliard EUR z celkových finančních prostředků, které byly na dané období k dispozici. Tato úroveň výběru projektů v období 2014–2018 je srovnatelná s časovým rámcem období 2007–2013.

Pozn.: Číselné údaje kromě (a) představují očekávaný dopad projektů politiky soudržnosti v období 2014–2020, které začaly získávat podporu před 31. prosincem 2018. 

Zdroje: Otevřená datová platforma pro evropské strukturální a investiční fondy ( https://cohesiondata.ec.europa.eu/ ); výroční zpráva o činnosti generálního ředitelství pro regionální a městskou politiku za rok 2018; sedmá zpráva o hospodářské, sociální a územní soudržnosti; společný ukazatel a výroční zprávy o provádění.

Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond soudržnosti

Cíle programu

Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond soudržnosti jsou dvěma hlavními investičními nástroji EU, které zajišťují kritické množství investic do prioritních oblastí EU. Poskytují silnou podporu provádění doporučení pro jednotlivé země, která jsou členským státům vydávána v rámci evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik. Programy na období 2014–2020 byly prvními programy, které byly na ročním základě výslovně provázány s evropským semestrem. Příslušná doporučení pro jednotlivé země byla především ústředním prvkem pro účinné programování a jsou zohledněna v přijatých dohodách o partnerství a probíhajících programech, které v současné době poskytují členským státům podnět k provádění strukturálních změn a reforem politik prostřednictvím investic zaměřených na strukturální nedostatky a překážky růstu. Fondy hrály významnou úlohu v boji proti bezprostředním důsledkům hospodářské a finanční krize a při posilování strukturálního potenciálu evropských regionů v dlouhodobém výhledu. Investiční priority na období 2014–2020 jsou následující.

Provádění a nejnovější výsledky

Politika soudržnosti, která představuje téměř třetinu celkového rozpočtu EU, byla v mnoha členských státech během krize i po ní významným zdrojem veřejných investic a v letech 2015–2017 například zajišťovala financování téměř 9 % kapitálových investic sektoru vládních institucí v členských státech EU-28 a 41 % ( 125 ) v členských státech EU-13 ( 126 ). Politika soudržnosti hraje rovněž klíčovou úlohu při podpoře plnění priorit Junckerovy Komise a přispívá k solidaritě a jednotě v Evropě. Investice v jedné zemi vytvářejí pozitivní vedlejší účinky i v zemích, které nečerpají finanční prostředky z Fondu soudržnosti (přibližně 0,12 % HDP) ( 127 ).

Politika soudržnosti zajistí nárůst HDP ve výši téměř 1 bilionu EUR do roku 2023. Tato politika byla prospěšná pro ekonomiky všech členských států EU a podpořila je v těžkých hospodářských časech.

Pět let z programového období 2014–2020 pokračuje provádění programů politiky soudržnosti plnou rychlostí, přičemž do prosince 2018 již byly na projekty v členských státech přiděleny finanční prostředky ve výši 270 miliard EUR, což je téměř 77 % celkového přídělu finančních prostředků. Představuje to více než 290 tisíc projektů. Na projekty zbývá přidělit 80 miliard EUR a investice budou plně dokončeny do roku 2023, kdy se období financování uzavře. To představuje další zrychlení ve srovnání s výsledky zaznamenanými ke konci roku 2017, kdy bylo na projekty přiděleno 55 % celkových finančních prostředků. A především tento trend mírně převyšuje trend z posledního programového období (přerušovaná čára v následujícím grafu) a v druhé polovině programového období předpokládá nezměněné tempo provádění.

Graf: Výběr projektů: srovnávací období 2007–2020 a aktuální období. Výpočet založený na celkových nákladech vybraných projektů (na úrovni EU a členských států). Rokem N je rok 2007 pro programy na období 2007–2019 a rok 2014 pro programy na období 2014–2020.

Zdroj: Evropská komise.

Investice do výzkumu a inovací pokračovaly v roce 2018 významným tempem a ve většině členských států vykazovaly dobrou výkonnost. Na konci roku 2018 bylo vybráno více než 50 000 konkrétních výzkumných a inovačních projektů, které představují 73 % z celkové plánované částky. Od roku 2014 využilo lepší výzkumné infrastruktury více než 15 200 výzkumných pracovníků a 7 000 podniků spolupracuje s výzkumnými středisky v celé EU. Podniky, které získaly finanční prostředky, uvedly na základě dosud provedených projektů na trh více než 3 200 nových výrobků.

Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond soudržnosti pomáhají podnikům zvýšit konkurenceschopnost, vyvíjet nové produkty, nacházet nové trhy a vytvářet nová pracovní místa, a to se zvláštním důrazem na inovativní a rychle rostoucí podniky a na programy zaměřené na podporu inovačních kapacit malých a středních podniků. Široká škála podpory nabízené malým a středním podnikům má rovněž zásadní význam pro dosažení hlubšího a spravedlivějšího vnitřního trhu se stabilní průmyslovou základnou. Do konce roku 2018 bylo na zlepšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků přiděleno odhadem 88 % z celkové částky pro 95 000 projektů.

Politika soudržnosti je největším zdrojem financování modernizace evropského dopravního systému a jeho přizpůsobení novým výzvám. Významné postavení má podpora železniční a silniční sítě v rámci TEN-T, stejně jako investice do udržitelné městské mobility, díky nimž bude každodenní dojíždění pro evropské občany čistší, snadnější a bezpečnější. Ke konci roku 2018 bylo podpořeno přibližně 2 500 projektů týkajících se síťové infrastruktury.

Podstatná část financování je věnována na zlepšování podnikatelského prostředí a podporu podnikání. Podporuje se například více než 90 000 začínajících podniků. Důležitým aspektem je usnadnit přístup k financování; od začátku programového období byla s využitím aktivačního účinku finančních nástrojů investována částka 2,7 miliardy EUR.

Chorvatsko – fond rizikového kapitálu v rámci ESI fondů na podporu inovativních začínajících podniků

Chorvatsko zřídilo v červnu 2018 „fond rizikového kapitálu v rámci ESI fondů“ – první nástroj rizikového kapitálu podporovaný z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Díky 35 milionům EUR z operačního programu Konkurenceschopnost a soudržnost na období 2014–2020 bude fond investovat do fondů rizikového kapitálu zacílených na místní malé a střední podniky s vysokým růstovým potenciálem a umožní jim tak dále růst a konkurovat v celosvětovém měřítku. Fond rizikového kapitálu v rámci ESI fondů se zaměří zejména na investice v rané fázi a nabídne plnohodnotný program pro urychlení rozvoje. Přidává nový prvek do úspěšného portfolia dluhových nástrojů podporovaných z Evropského fondu pro regionální rozvoj a přispěje k rozvoji stabilního a dynamického ekosystému pro začínající podniky v zemi.

Je dobrým příkladem toho, jak politika soudržnosti investuje do zaměstnanosti a růstu v souladu s investičním plánem pro Evropu. Životně důležitou podporu získá alespoň 50 společností v počáteční fázi a patnáct začínajících podniků. Také se předpokládá, že tento nástroj bude mít výrazné vedlejší účinky, pokud jde o investory typu „business angels“, podnikatelské workshopy a podniky, a vytvoří podmínky pro mnohem výraznější zájem regionálních fondů rizikového kapitálu o investice v Chorvatsku.

Významného pokroku bylo dosaženo také v oblasti ochrany životního prostředí a podpory účinného využívání zdrojů, kde bylo do konce roku 2018 podpořeno 12 500 projektů. Přestože tyto investice mají dlouhý životní cyklus, bylo již dosaženo mnoha výsledků. Miliony občanů jsou nyní chráněny před přírodními katastrofami, jako jsou povodně a požáry. Stovky tisíc občanů využívají zařízení, která zlepšují zásobování vodou a čištění vody. Provádění se mezi jednotlivými členskými státy i v rámci členských států různí. Pokrok zůstává poněkud pomalejší, pokud jde o cíle spojené se zvýšením kapacity pro recyklaci odpadků a sanaci půdy, jelikož projekty, které byly doposud vybrány, pokrývají pouze malou část očekávaného cíle. Důvodem jsou zejména zdlouhavé postupy plánování takových projektů.

Evropský fond pro regionální rozvoj je hlavním investičním nástrojem pro digitalizaci veřejného sektoru a malých a středních podniků a pro zavádění širokopásmového připojení. Jeho cílem je dosáhnout efektivity díky řešením v oblasti elektronické veřejné správy, inteligentních řešení v oblasti energetiky a dopravy tím, že bude poskytovat individualizovanou podporu na místě a reagovat na místní potřeby a příležitosti. Do konce roku 2018 bylo vybráno přibližně 7 800 místních projektů na podporu dosažení propojeného jednotného digitálního trhu, což představuje 63 % celkového plánovaného počtu. Jakkoli byl v roce 2018 v několika členských státech zaznamenán značný pokrok, v některých zemích určité problémy zpomalily provádění projektů v oblasti širokopásmového připojení již v počátečních fázích realizace (např. obtíže při mapování oblastí intervence a výběru příjemců, problémy týkající se státní podpory). V reakci na tyto obtíže nadále probíhají cílené akce, které mají zlepšit správní kapacitu programových orgánů v této oblasti.

Byla zajištěna vhodná opatření navazující na akční plán pro širokopásmové připojení ve venkovských oblastech ( 129 ) a uskutečnily se návštěvy jednotlivých zemí (Bulharsko, Česko, Chorvatsko, Rumunsko, Slovensko), při nichž byly přezkoumány také žádosti o změnu programů a projednány problémy při provádění. Kromě jiných iniciativ začala přinášet pozitivní výsledky činnost sítě poradenských kanceláří pro širokopásmové připojení ve všech členských státech, která je podporována z Bruselu. Prostřednictvím jednotných kontaktních míst v členských státech poskytuje tato síť informace nebo poradenství kterémukoli subjektu veřejného sektoru, který hodlá zavést vysokorychlostní širokopásmové připojení, jakož i kterémukoli potenciálnímu předkladateli projektu týkajícího se širokopásmového připojení, který se zajímá o unijní/vnitrostátní/regionální financování, jež je k dispozici pro širokopásmové připojení. Všechny tyto akce by měly pomoci zlepšit digitální výkonnost regionů a členských států a tím pozitivně přispět k dosažení cíle stanoveného pro ukazatel dopadu zachycující digitální konkurenceschopnost členských států.

Dosažení energetické unie zajistí bezpečnost, cenovou dostupnost a udržitelnost dodávek energie v Evropě a zároveň sníží závislost EU na mezinárodním trhu a vnějších zdrojích energetických surovin. Politika soudržnosti je největším investičním zdrojem EU, který zajišťuje realizaci energetické unie v praxi a podporuje regiony a města EU na jejich cestě ke splnění cílů EU v oblasti klimatu a energetiky do roku 2020 a 2030 a k dosažení sociálně spravedlivého přechodu.

Maďarsko – podpora pro největší maďarskou elektrárnu

První solární elektrárna v rámci projektu fotovoltaiky skupiny MVM na období 2018–2019 byla vybudována v blízkosti měst Felsőzsolca a Onga na ploše téměř 45 hektarů, a to díky celkové investici ve výši přibližně 28 milionů EUR, kterou poskytl Evropský fond pro regionální rozvoj a státní rozpočet. Elektrárna začala vyrábět elektřinu jako zařízení s největším instalovaným výkonem v Maďarsku – 20 megawattů. Solární elektrárna Felsőzsolca zahájila výrobu elektřiny jako první ze 110 plánovaných solárních zařízení.

Nizozemsko – Modernizace solární fotovoltaické energie pro nájemníky.

Tento projekt umožňuje rozsáhlou instalaci solárních fotovoltaických systémů na objektech pro nájemní bydlení. Konsorcium účastníků trhu usiluje o odstranění stávajících úzkých míst a zároveň umožňuje uspokojit obrovskou poptávku po solárních panelech mezi osobami v nájemním ubytování. Integrovaná spolupráce zkušených a odborných účastníků trhu doplněná o externí odborníky usnadňuje rozsáhlou realizaci dodávek solární fotovoltaické energie pro nájemníky. Instalace solárních fotovoltaických systémů, na počátku v 8 500 domácnostech, která v příštích několika letech dosáhne až 30 000 domácností, vytvoří mnoho pracovních příležitostí. Kromě toho budou růst i podniky odpovědné za montáž a instalaci fotovoltaických panelů, konvertorů a kabelových sítí.

Politika soudržnosti je také hlavním zdrojem financování EU v oblasti řízení rizik katastrof. Bylo vybráno více než 25 000 projektů v oblasti nízkouhlíkové ekonomiky, které již jsou nebo budou realizovány v praxi. Pro investice zaměřené na cíle související se změnou klimatu bylo vybráno téměř 2 500 projektů.

Opatření podporovaná Evropským fondem pro regionální rozvoj řeší potřeby vyplývající z mimořádného přílivu migrantů do Evropy, neboť se zaměřují na podporu přijímání a účinné integrace legálních migrantů a žadatelů o azyl v oblasti zaměstnanosti, sociálního začleňování a vzdělávání. Významný přínos k dosažení těchto cílů vyplývá z podpory malých a středních podniků, jejímž prostřednictvím se služby podpory podnikání dostanou ke všem potenciálním podnikatelům včetně osob pocházejících z více zranitelných skupin, jako jsou migranti, a to s cílem učinit EU jako celek silnější a soudržnější. Ke konci roku 2018 míra výběru projektů v oblasti sociálního začleňování přesáhla 60 % a bylo vybráno a realizováno téměř 8 000 projektů.

Posouzení a hodnocení

Hodnocení předchozích programů ( 130 ) zjistilo, že regiony a země v EU těží z fondů soudržnosti díky přímým účinkům (prostřednictvím investic) i nepřímým účinkům (prostřednictvím nárůstu obchodu).

Při hodnocení bylo zjištěno, že podpora malých a středních podniků má vysoký potenciální dopad, pokud je více zaměřena na pomoc dynamickým firmám v růstu, na strategie inteligentní specializace a na pomoc regionům při postupu v hospodářském řetězci, spíše než na snahu udržet „starou“ ekonomiku minulosti. Kromě toho jsou přínosy s vysokou přidanou hodnotou zaznamenány u témat, jako je nízkouhlíková ekonomika, udržitelný rozvoj měst a regionální spolupráce. Tato zpětná vazba byla zohledněna v návrhu Komise ( 131 ) pro příští víceletý finanční rámec, který zachovává tematickou koncentraci s prioritami v oblasti podpory inovací, digitální ekonomiky a malých podniků, jakož i nízkouhlíkové a oběhové ekonomiky.

Hodnocení rovněž dospělo k závěru, že nejúčinnější strategií pro přilákání velkých podniků není použití finančních pobídek, ale zlepšení místních podmínek, např. místního podnikatelského prostředí. Investice do letišť nebyly příliš účinné, kromě investic v nejvzdálenějších regionech, kde jsou přínosné. Návrh pro příští víceletý finanční rámec obsahuje seznam vyloučených činností, jako je přímá podpora velkým podnikům, letištní infrastruktura a některé provozy nakládání s odpady, např. skládky.

Bylo rovněž zjištěno, že finanční nástroje mají potenciál stát se v některých oblastech politiky účinnějším způsobem financování investic, došlo však ke zpožděním v provádění a objevily se překážky pro jejich široké využívání. Těmito problémy se zabýval Komisí předložený návrh nařízení o společných ustanoveních ( 132 ) na období po roce 2020, který stanoví pružnost a schopnost reagovat na budoucí potřeby, například umožněním malých převodů zdrojů beze změny operačního programu. Přidělené prostředky na operační programy jsou navíc stanoveny pro prvních pět let a pro poslední dva roky jsou přidělovány na základě přezkumu. Provádění finančních nástrojů je zjednodušeno a mnoho příslušných ustanovení je sjednoceno s ustanoveními týkajícími se grantů.

Hodnocení konstatovalo, že systémy řízení, kontroly a auditu jsou složité. To vedlo k administrativní nejistotě a zpožděním při provádění. Nedávná studie ( 133 ) požadovaná Komisí zjistila značné administrativní náklady, které se odhadují na 2,2 % celkových způsobilých nákladů u Evropského fondu pro regionální rozvoj a 1,8 % u Fondu soudržnosti (celkové číslo činí 4 % u evropských strukturálních a investičních fondů obecně). Komise z toho vyvodila poučení a návrh budoucích programů zahrnuje mnoho opatření, která mají administrativní zátěž zjednodušit a omezit. Větší využívání zjednodušeného vykazování nákladů a plateb založených na podmínkách by mohlo výrazně snížit celkové administrativní náklady. Některá pravidla pro velké projekty a investice vytvářející příjmy jsou zrušena. Kromě toho přiměřenější přístup ke kontrolám a auditům povede k zásadnímu snížení počtu ověřování a auditní zátěže u operačních programů s nízkým rizikem.

Evropský účetní dvůr ve své zprávě uvedl ( 134 ), že Komise zavedla různá opatření, jež mají v období 2014–2020 zvýšit zaměření na výsledky; uvítal zlepšení, ale upozornil také na nedostatky v kvalitě monitorování údajů souvisejících s výdaji na politiku soudržnosti. Účetní dvůr konstatoval, že údaje z monitorování jsou nadále zaměřeny převážně na výstupy, a doporučil, aby Komise pro Evropský fond pro regionální rozvoj stanovila společné ukazatele výsledků. V reakci na to návrh Komise ( 135 ) týkající se fondů na období 2021–2027 zachovává a upřesňuje společný soubor ukazatelů výstupů a poprvé přidává společný soubor ukazatelů výsledků pro výkonnostní rámce, které mají stanovit členské státy pro účely monitorování, podávání zpráv a hodnocení výkonnosti programů. Návrh by umožnil pravidelně vykazovat výsledky na otevřené datové platformě ( 136 ) a provádět srovnání mezi programy a členskými státy pro účely posuzování výkonnosti a hodnocení.

Propojení programů s evropským semestrem se v období 2021–2027 posiluje. V rámci cyklu evropského semestru 2019 poskytla Komise individualizovanou analýzu konkrétních investičních potřeb a překážek pro investice v jednotlivých zemích, přičemž zohlednila příslušné regionální a územní rozdíly. Na základě těchto analytických prvků a s ohledem na cíle politiky soudržnosti byly vypracovány investiční pokyny pro jednotlivé země, které jsou shrnuty v příloze ke zprávám o jednotlivých zemích (příloha D). Tato příloha poskytuje základ pro dialog mezi členskými státy a útvary Komise s ohledem na programování fondů politiky soudržnosti na období 2021–2027.

Evropský sociální fond

Cíle programu

Chceme-li zajistit soudržnost, odolnost a konkurenceschopnost Evropy i v budoucnu, musíme do lidského potenciálu investovat již dnes: do vzdělávání a odborné přípravy, do rozvoje dovedností, do zaměstnatelnosti lidí a jejich podnikavosti a inovativnosti, jakož i do jejich zdraví a životních podmínek obecně. Investovat do lidí a vytvářet spravedlivější a sociálnější EU patří k hlavním prioritám současné Komise již od samého počátku jejího mandátu.

Evropský sociální fond je hlavním nástrojem EU pro podporu pracovních míst, pomoc lidem získat lepší pracovní místa, zajištění spravedlivějších pracovních příležitostí pro všechny a podporu zvyšování kvalifikací a rekvalifikací. Má přímou vazbu na priority a hlavní cíle strategie Evropa 2020, pokud jde o zaměstnanost, vzdělávání a chudobu, a je klíčovým nástrojem uplatňování zásad a práv zakotvených v Evropském pilíři sociálních práv. Tematické cíle jsou následující:

Provádění a nejnovější výsledky ( 137 )

Do konce roku 2017 Evropský sociální fond a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí podpořily 15,3 milionu lidí, z toho 7,9 milionů bylo nezaměstnaných a 4,9 milionu neaktivních. Členské státy deklarovaly, že Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí již využilo 2,4 milionu mladých lidí. Ze všech účastníků bylo 1,4 milionu zaměstnaných osob, 1,9 milionu osob získalo kvalifikaci a 870 000 účastníků se účastnilo vzdělávání nebo odborné přípravy díky podpoře z Evropského sociálního fondu nebo Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí.

Investice z Evropského sociálního fondu a Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí jsou hlavním zdrojem podpory strukturálních reforem v členských státech na úrovni EU, a to zejména v oblastech, které se týkají reformy veřejných služeb zaměstnanosti, aktivačních opatření, rozvoje individualizovaných integrovaných cest k zaměstnanosti, zřízení a provádění duálního odborného vzdělávání a přípravy, opatření v oblasti učňovské přípravy nebo investic do péče (o děti) zaměřených na zvýšení účasti žen na trhu práce.

Zajištění plného využívání Evropského sociálního fondu ( 138 )

S rozpočtem 86,4 miliardy EUR na období 2014–2020 je Evropský sociální fond jedním z klíčových nástrojů EU na podporu provádění doporučení pro jednotlivé země. Operační programy přímo přispívají k podpoře udržitelné a vysoce kvalitní zaměstnanosti, sociálního začleňování, investic do vzdělávání a odborné přípravy a budování institucionálních kapacit. Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí představuje specializovaný nástroj s rozpočtem ve výši 8,8 miliardy EUR, z něhož polovina pochází z Evropského sociálního fondu. Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí se v regionech EU s nejvyšší mírou nezaměstnanosti mladých lidí v roce 2012 zaměřuje na mladé lidi, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, a nabízí jim příležitosti k zaměstnání a odborné přípravě.

V letech 2014 až 2017 využilo podpory z Evropského sociálního fondu a Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí více než 15 milionů účastníků, včetně téměř 3 milionů dlouhodobě nezaměstnaných osob (17 %). Klíčovými cílovými skupinami těchto intervencí jsou osoby mladší 25 let (42 % z celkového počtu účastníků) a lidé s nízkou kvalifikací se vzděláním na primární nebo nižší sekundární úrovni (44 % z celkového počtu účastníků). Zavádění, které v roce 2017 vykazovalo výrazné zrychlení, by mělo v nadcházejících letech soustavně pokračovat.

V letech 2014 až 2017 podpořila Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí 2,4 milionu osob, z toho:

·780 000 mladých lidí se po ukončení své účasti zapojilo do vzdělávání nebo odborné přípravy, získávalo kvalifikaci nebo našlo zaměstnání, včetně samostatné výdělečné činnosti;

·550 000 mladých lidí obdrželo nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovského místa nebo stáže.

Skutečnost, že se počet účastníků využívajících Evropského sociálního fondu a Iniciativy pro zaměstnanost mladých lidí od konce roku 2016 zdvojnásobil, svědčí o prudkém zrychlení provádění projektů v praxi.

Členské státy stupňují osvětovou činnost, a mladým lidem tak více zpřístupňují služby a zajišťují lepší identifikaci těch, kteří jsou v nouzi.

Ve Finsku se jednotná poradenská střediska pro mladé lidi (střediska Ohjaamo, která původně fungovala v rámci Evropského sociálního fondu) stala trvalými a obdrží rozsáhlou finanční podporu s cílem oslovit celkem 10 000 mladých lidí. Po celém Německu jsou zakládány agentury práce pro mladé lidi. Kypr zahájil osvětový projekt podporovaný ministerstvem školství ve spolupráci s ministerstvem práce a kyperskou radou pro mládež, jehož cílem je oslovit 4 000 ekonomicky neaktivních osob, které nejsou zaměstnané ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, a poskytnout jim aktivační podporu prostřednictvím poradenství a na míru přizpůsobené odborné přípravy. V Chorvatsku je od listopadu 2017 zaveden systém pro mapování způsobilých účastníků, jehož cílem je identifikovat neregistrované osoby a jejich charakteristiky za účelem lepšího zacílení opatření na tuto skupinu.

V řadě členských států podporuje Evropský sociální fond budování kapacit a strukturální reformy ( 139 ). Například:

V Lotyšsku Evropský sociální fond podporuje posilování sociálního dialogu. Cílem je vytvoření právního rámce pro usnadnění sociálního dialogu v různých odvětvích.

Ve Španělsku fond podpořil strategii pro začlenění na trh práce. Podobně Evropský sociální fond v současné době investuje zdroje do podpory „učňovské smlouvy“, a to jak v programech odborné přípravy, tak při zmírňování výše příspěvků společností na sociální zabezpečení. Učňovská smlouva je rovněž jednou z nabídek v rámci španělské záruky pro mladé lidi, která se zaměřuje zejména na mladé lidi bez předchozí kvalifikace nebo s velmi nízkou celkovou kvalifikací.

V Česku Evropský sociální fond a Evropský fond pro regionální rozvoj významně podpořily přidělování prostředků pro zařízení péče o děti (přibližně 220 milionů EUR ve všech českých programech Evropského sociálního fondu a Evropského fondu pro regionální rozvoj, tj. téměř trojnásobek). Poptávku po službách na místě od té doby potvrzuje významný zájem žadatelů. Byly zavedeny legislativní změny, které mají rozšířit požadavky na otevření subjektu předškolního vzdělávání a umožnit zaměstnavatelům zřizovat mateřské školy. Doposud bylo vytvořeno více než 9 000 míst v mateřských školách.

V Portugalsku Evropský sociální fond podporuje budování institucionálních kapacit sociálních partnerů s ohledem na jejich důležitou úlohu při modernizaci aktivních politik na trhu práce a odborného vzdělávání a přípravy.

Posouzení a hodnocení ( 140 )

Do poloviny roku 2018 dokončily členské státy 164 hodnocení Evropského sociálního fondu a hodnocení více fondů na období 2014–2020. Tato hodnocení posuzují jak samotný proces, tak provádění fondu. V roce 2018 zahájila Komise čtyři tematická hodnocení (na téma podpory zaměstnanosti mladých lidí, podpory zaměstnanosti a mobility, podpory vzdělávání a odborné přípravy a podpory sociálního začleňování).

V roce 2018 Komise vypracovala posouzení dopadů a návrh na Evropský sociální fond plus 2021–2027 (ESF+). Ke klíčovým oblastem, u nichž byla zjištěna potřeba zlepšení, patřila níže uvedená témata ( 141 ).

·Lepší sladění politiky s politickými prioritami a správou ekonomických záležitostí na úrovni EU v kontextu evropského semestru.

·Zaměření na výsledky v období 2014–2020 bylo posíleno, dosud se však neprokázalo, že by to pro členské státy byla dostatečná výkonnostní pobídka.

·Navzdory jistému pokroku zůstávají řízení a činnost fondu příliš složité a přechod od logiky založené na vstupech směrem k logice na základě výsledků se v letech 2014–2020 sice zlepšil, neuskutečnil se však v plném rozsahu.

·Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí: příjemci a prováděcí orgány vnímají postupy finančního řízení iniciativy (financované ze dvou zdrojů financování – z Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí a z přídělů od Evropského sociálního fondu), jakož i další požadavky na podávání zpráv (společné ukazatele Evropského sociálního fondu a ukazatele výsledků Iniciativy pro zaměstnanost mladých lidí) jako zvyšování administrativní zátěže. Další zlepšení by se mělo zaměřit na lepší zapojení mladých lidí, kteří jsou nejvíce vzdáleni od vzdělávání, odborné přípravy a zaměstnanosti, jakož i na zvýšení celkové kvality nabídek zaměstnání a odborné přípravy financovaných iniciativou v rámci systémů záruk pro mladé lidi.

Dne 30. května 2018 přijala Komise návrh týkající se Evropského sociálního fondu plus ( 142 ). V širším rámci evropských strukturálních a investičních fondů umožní tento fond lépe zaměřit podporu na výzvy identifikované v evropském semestru. V této souvislosti Evropský sociální fond plus spojí:

·Evropský sociální fond a Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí

·Fond evropské pomoci nejchudším osobám

·Program EU pro zaměstnanost a sociální inovace

·Program EU pro oblast zdraví.

Fond evropské pomoci nejchudším osobám

Cíle programu

Fond evropské pomoci nejchudším osobám podporuje opatření členských států EU na pomoc nejchudším osobám. Tato pomoc zahrnuje potraviny, oblečení a další základní předměty osobní potřeby.

Cílem tohoto fondu je zmírnit nejhorší formy chudoby v EU, jako je nedostatek potravin, bezdomovectví a chudoba dětí. Fond se provádí v rámci sdíleného řízení se zjednodušenými pravidly a nižšími administrativními požadavky oproti Evropskému sociálnímu fondu. Prostředky přidělené Fondu evropské pomoci nejchudším osobám na období 2014–2020 činí téměř 3,8 miliardy EUR.

Provádění a nejnovější výsledky ( 143 )

·V roce 2017 podpořil Fond evropské pomoci nejchudším osobám 12,9 milionu lidí.

·Přibližně polovina konečných příjemců jsou podle odhadů ženy, 30 % jsou děti ve věku nejvýše 15 let a přibližně 10 % jsou migranti, účastníci zahraničního původu nebo příslušníci menšiny (včetně marginalizovaných komunit, jako jsou Romové).

·Podpora sociálního začleňování zahrnula více než 36 000 osob.

·V období let 2014–2017 bylo celkem distribuováno více než 1,3 milionu tun potravin a jen v roce 2017 zhruba 370 000 tun (tj. přibližně 30 %).

Peněžní hodnota hmotné podpory, která byla rozdělena do roku 2017, dosáhla 19,5 milionu EUR. V porovnání s rokem 2016 vzrostla peněžní hodnota základní hmotné pomoci o 25 %.

Posouzení a hodnocení 

Výsledky hodnocení v polovině období z roku 2018 ( 144 ) ukazují, že Fond evropské pomoci nejchudším osobám má významný objemový účinek téměř v každém členském státě. Podporovaná opatření v oblasti potravinové a hmotné pomoci a sociálního začleňování mají důležitý význam pro nejchudší osoby včetně těch, které by jinak běžná sociální podpora vynechala nebo které potřebují okamžitou pomoc.

Při šíření osvědčených postupů hrálo důležitou úlohu vytváření sítí a sdílení znalostí mezi institucemi, partnerskými organizacemi a sociálními službami, jakož i napříč různými partnerskými organizacemi. Bylo tomu tak zejména v případě nefinanční pomoci nejchudším osobám.

Hodnocení v polovině období zjistilo v provádění Fondu evropské pomoci nejchudším osobám řadu nedostatků. Chybné výklady regulačního rámce EU nebo vnitrostátních požadavků měly někdy za následek a) prodlevy v počáteční fázi programu; b) administrativní překážky, které jsou spojeny převážně s vnitrostátními politikami zadávání veřejných zakázek a dodatečnými požadavky; c) zdlouhavé postupy dokumentace a pokyny; a d) nadměrné postupy certifikace konečných příjemců.

Podobně platí, že stanovení úzkého seznamu kritérií způsobilosti pro koncové příjemce znamená nevýhodu ve smyslu vyloučení osob, které nemají přístup k sociálnímu systému, a nedovoluje rychle reagovat na mimořádné události.

Účetní dvůr dospěl k závěru ( 145 ), že Fond evropské pomoci nejchudším osobám přispívá k přístupům členských států ke zmírňování chudoby a obsahuje inovační opatření v oblasti sociálního začlenění, mohl by však být lépe zacílen na osoby v největší nouzi a mohl by se více zaměřit na sociální začleňování namísto na základní potravinovou a hmotnou pomoc.

Dne 30. května 2018 Komise navrhla Evropský sociální fond plus, v němž bude Fond evropské pomoci nejchudším osobám sloučen s Evropským sociálním fondem. To umožní snadnější kombinaci poskytování potravinové/hmotné pomoci s podporou sociálního začleňování a aktivních opatření. Sloučení přispěje k vytvoření synergií, a tím i k dalšímu posílení aspektu sociálního začlenění v rámci podpory a k zajištění integrované cesty z chudoby. Pomůže rovněž řešit současný nedostatek zjištěný v hodnoceních, neboť neexistence společného strategického přístupu někdy stojí v cestě hladkému přechodu zranitelných účastníků z projektů financovaných tímto fondem do projektů Evropského sociálního fondu.

Udržitelný růst: přírodní zdroje (rozpočtový okruh 2)

Prostřednictvím společné zemědělské politiky (zejména Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova) a námořní a rybářské politiky (zejména prostřednictvím Evropského námořního a rybářského fondu) podpořil rozpočet EU životaschopnou produkci potravin, udržitelné hospodaření s přírodními zdroji, opatření v oblasti klimatu a vyvážený územní rozvoj. Životaschopná produkce potravin přispívá k posílení tvorby pracovních míst, růstu a investic, neboť na ní závisí velký počet pracovních míst v zemědělství a spolu s tím i pracovních míst v potravinářském průmyslu, maloobchodu s potravinami a stravovacích službách. Podpora udržitelného hospodaření s přírodními zdroji a opatření v oblasti klimatu zajišťuje, aby základ pro pracovní místa v zemědělství zůstal udržitelný. K růstu, zaměstnanosti a investicím přispívá také podpora vyváženého územního rozvoje venkovských oblastí. Odstranění digitální propasti mezi městskými a venkovskými oblastmi je důležitým faktorem, který podnikům umožní zachovat si ve venkovských oblastech konkurenceschopnost. Životaschopná produkce potravin s přísnými normami bezpečnosti potravin hraje aktivní úlohu i ve vyvážené a progresivní obchodní politice, která se snaží využít potenciál globalizace. EU rovněž hraje vedoucí úlohu při řešení rostoucích problémů oceánů, a to nejen na evropské úrovni, ale také v mezinárodním měřítku.

Graf: Hlavní programy financované v roce 2018 v rámci okruhu 2, Udržitelný růst: přírodní zdroje. Všechny částky jsou v milionech EUR. Kategorie „ostatní programy“ zahrnuje mimo jiné decentralizované agentury, ostatní akce a opatření, pilotní projekty a přípravné akce, akce financované na základě výsad Komise a zvláštních pravomocí svěřených Komisi.

Zdroj: Evropská komise.

Na okruh 2 bylo v roce 2018 přiděleno 58,8 miliardy EUR, což odpovídá 37 % celkového rozpočtu EU na rok 2018. Okruh 2 zahrnuje dva pilíře společné zemědělské politiky: pilíř I tvoří opatření na podporu trhu a přímé platby financované z Evropského zemědělského záručního fondu a pilíř II sestává z podpory rozvoje venkova financované z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Tento okruh zahrnuje také Evropský námořní a rybářský fond a mezinárodní rozměr společné rybářské politiky, jakož i činnosti v oblasti klimatu a životního prostředí prostřednictvím programu pro životní prostředí a oblast klimatu LIFE ( 146 ). 

Evropský zemědělský záruční fond

Cíle programu

Evropský zemědělský záruční fond prosazuje inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a pomáhá při dosahování cílů společné zemědělské politiky, pokud jde o životaschopnou produkci potravin, udržitelné hospodaření s přírodními zdroji (s opatřeními v oblasti klimatu) a vyvážený územní rozvoj. Přímé platby poskytují základní ochranu příjmů zemědělských podniků před konkrétními otřesy, kterým je zemědělství vystaveno (souvisejícími zejména s cenami a povětrnostními podmínkami). Hlavní specifické cíle fondu jsou následující:

Provádění a nejnovější výsledky

Přímé platby

Přímých plateb využilo přibližně 6,5 milionu zemědělských podniků, které pokrývají 90 % obdělávané půdy. V roce 2017 ( 147 ) tato podpora představovala 38 % jejich příjmů ze zemědělské činnosti ( 148 ). Od poslední reformy společné zemědělské politiky v roce 2015 jsou přímé platby lépe zacíleny díky různým „složkám“ plateb, jimiž se řeší konkrétní potřeby mladých zemědělců, menších zemědělců, specifických odvětví nebo regionů v obtížné situaci, jakož i oblast životního prostředí a klimatu. Tyto změny struktury systému přímých plateb (spolu s možnostmi přerozdělení a stanovení horních limitů) začaly přispívat k rovnoměrnějšímu rozdělení plateb. Stabilizační účinek přímých plateb doplňují tržní nástroje, které nyní fungují na úrovni „záchranné sítě“, místo aby ovládaly trh EU, jako tomu často bylo v minulosti.

Přímé platby jsou poskytovány na hektar způsobilé plochy, a tudíž existuje silná korelace mezi rozdělením přímých plateb a rozdělením plochy mezi zemědělce. Důsledkem je, že větší zemědělské podniky koncentrují největší množství podpory ( 149 ) a existuje vysoký počet velmi malých příjemců, což odráží vysokou roztříštěnost zemědělského odvětví v EU a relativní přínos těchto skupin zemědělských podniků k ekonomice odvětví. V rozpočtovém roce 2017 mělo téměř 50 % příjemců přímých plateb méně než 5 hektarů a připadalo na ně méně než 5 % celkové podporované plochy.

Graf: Rozdělení přímých podpor EU zemědělcům v EU.

Zdroj: Kontrolní údaje z databáze CATS (rok podávání žádostí 2016).

Reforma společné zemědělské politiky z roku 2013 umožnila přerozdělení přímých plateb mezi příjemci, zejména ve prospěch malých a středně velkých zemědělských podniků. Členské státy musí nejméně o 5 % snížit příjmy nad 150 000 EUR, které obdrží příjemce v režimu základní platby nebo v režimu jednotné platby na plochu. Mohou tyto příjmy dokonce omezit horní hranicí (devět členských států se rozhodlo uplatnit omezení od roku 2015). Alternativně mohou přerozdělit až 30 % svých národních přídělů přímých plateb na první hektary každého zemědělského podniku („redistributivní platba“). V roce 2017 zavedlo tento program devět členských států, které využily 0,5 % až 15 % svých celkových výdajů na přímé platby.

Kromě toho musí členské státy snížit rozdíly ve výši plateb na hektar příjemcům na svých příslušných územích (tzv. „vnitřní konvergence“). Existuje rovněž ustanovení o postupné úpravě finančních prostředků přidělených jednotlivým členským státům s cílem sblížit průměrné úrovně plateb mezi zeměmi („vnější konvergence“). A konečně ustanovení o aktivním zemědělci umožňuje, aby byli z podpory vyloučeni ti, kdo zemědělskou činnost vykonávají pouze okrajově.

Od roku podávání žádostí 2018 unijní právní předpis označovaný jako „souhrnné nařízení“ ( 150 ) pomáhá zlepšit fungování dotčených režimů přímých plateb a zjednodušit jejich provádění.

Pokud jde o složku ekologizace v rámci přímých plateb, změny zavedené souhrnným nařízením poskytují členským státům možnost neklasifikovat travní porosty jako „trvalé“, jsou-li ve lhůtě pěti let zorány, aby se zohlednila rozmanitost zemědělských systémů v celé EU. V roce 2018 se pro uplatnění této možnosti rozhodlo osm členských států. Určité další prvky flexibility pro zemědělce poskytly zjednodušené výjimky z diverzifikace plodin nebo z pravidel týkajících se plochy využívané v ekologickém zájmu pro zemědělské podniky s podstatným podílem travních porostů, půdy ponechané ladem, luštěnin nebo plodin pěstovaných ve vodě. Naopak zavedením nových typů ploch využívaných v ekologickém zájmu se rozšířily možnosti, které mohou členské státy zemědělcům nabídnout ke splnění tohoto požadavku. V roce 2018 toho několik členských států využilo a zahrnulo nové typy do svého seznamu ploch využívaných v ekologickém zájmu. Od roku 2018 podléhá 80 % celkové zemědělské půdy v EU alespoň jedné povinnosti týkající se ekologizace. V rámci pozměněných pravidel byl v roce 2018 poprvé zaveden zákaz používání přípravků na ochranu rostlin na plochách využívaných v ekologickém zájmu.

V roce 2018 Komise stejně jako v roce 2017 reagovala na důsledky mimořádných povětrnostních podmínek v několika členských státech (sucho, přívalové deště, sněhové srážky, mráz) a povolila výjimky z některých ekologických pravidel (plocha využívaná v ekologickém zájmu, diverzifikace plodin) s cílem zlepšit situaci postižených zemědělců v těchto státech. S cílem zmírnit dopady sucha na dostupnost krmiv pro hospodářská zvířata použilo jedenáct členských států (z třinácti oprávněných) výjimky z některých požadavků na půdu ponechanou ladem a pokryvné meziplodiny. Podle informací obdržených za rok podávání žádostí 2018 se zdá, že tyto do výjimky zařazené plochy využívané v ekologickém zájmu do určité míry doplnily celkové plochy, které jsou k dispozici pro produkci krmiv.

Od roku 2018 ( 151 ) nový právní předpis EU ( 152 ) spolu s technickými pokyny poskytnutými Komisí umožnil členským státům využít volně dostupných údajů z družic (program Copernicus) ke sledování oblastí, u nichž byla podána žádost o podporu. Několik členských států se rozhodlo od roku 2019 zavést „kontroly prostřednictvím sledování“ pro část režimů podpory nebo oblastí. Očekává se, že přístup na základě monitorování nabídne velký potenciál pro zjednodušení správních úkolů a úkolů souvisejících s kontrolou, ale také pro sledování výkonnosti společné zemědělské politiky v daleko širším smyslu. Tento přístup je uplatňován i v návrzích týkajících se společné zemědělské politiky po roce 2020.

Výdaje související s trhem ( 153 )

Po několika letech, kdy opatření na podporu trhu v odvětví ovoce a zeleniny a odvětví živočišné výroby pomohla obnovit rovnováhu dotčených odvětví, bylo v roce 2018 dosaženo významné stabilizace trhu, přičemž v polovině roku byla ukončena mimořádná opatření týkající se stahování z trhu v odvětví ovoce a zeleniny.

Do konce roku 2018 bylo 99 % z 380 000 tun sušeného odstředěného mléka z veřejných intervenčních zásob vytvořených v letech 2015 až 2017 prodáno zpět na trh ( 154 ), což bylo odrazem lepší situace na trhu s mlékem a mléčnými výrobky. Evropské zemědělství prokázalo po nedávných krizích svou odolnost a nalezlo alternativní domácí i zahraniční trhy (zejména v Asii a Spojených státech), jak dokládají obchodní statistiky.

S ohledem na celkový vývoj cen nebyla v roce 2018 zapotřebí nová tržní intervenční opatření.

V roce 2018 byla rovněž přijata výjimečná podpůrná opatření, která měla poskytnout zemědělcům ve Francii a Itálii náhradu za zdravotní a veterinární omezení k řešení ptačí chřipky.

Po několika letech jednání na úrovni EU přijala Komise návrh směrnice o nekalých obchodních praktikách. Cílem směrnice je ochrana zranitelných dodavatelů v potravinovém řetězci, zejména zemědělců a malých zpracovatelů, před nekalými obchodními praktikami kupujících v silnějším postavení. Omezením zneužívání tržní síly v celém řetězci směrnice přispívá k lepšímu fungování potravinového řetězce a posiluje odolnost zemědělsko-potravinářského odvětví EU.

Program EU týkající se ovoce, zeleniny a mléka do škol, který slučuje předchozí programy pro dodávky ovoce a mléka do škol do jediného právního rámce, byl poprvé realizován během školního roku 2017/2018. V říjnu 2018 Komise uspořádala setkání se zástupci orgánů EU, vlád členských států a dalších veřejných a soukromých subjektů (podniků, odborových organizací, nevládních organizací působících v oblasti životního prostředí a zdravotnictví, občanské společnosti) s cílem zhodnotit dosažené výsledky, poučit se z osvědčených postupů a zvážit možná další zlepšení. Toto setkání poukázalo na konkrétní příklady posíleného zdravotního a vzdělávacího aspektu reformovaného systému. Ve školním roce 2017/2018 se do programu ovoce, zeleniny a mléka do škol zapojilo přibližně 20,3 milionu dětí z téměř 160 000 škol ( 155 ).

Posouzení a hodnocení

Podpůrná studie pro hodnocení dopadu opatření společné zemědělské politiky na plnění obecného cíle „životaschopné produkce potravin“ ( 156 ) potvrzuje, že přímé platby zemědělcům umožňují lépe se vyrovnat s negativními dopady na příjmy v důsledku poklesu zemědělských cen; což je důvod, proč přispívají ke stabilitě příjmů v zemědělských podnicích. I s přímou podporou v rámci společné zemědělské politiky však velká část zemědělských podniků (v roce 2015 74 %) nedosahuje referenční hodnoty příjmů na jednotku pracovní síly, která se rovná průměrné vnitrostátní produktivitě práce. Studie zjistila, že společná zemědělská politika na období 2014–2020 umožnila zvýšit účinnost díky lepšímu zacílení podpory na zemědělské podniky, které ji nejvíce potřebovaly (podíl zemědělských podniků s příjmem na jednotku pracovní síly, který přesahuje průměrnou vnitrostátní produktivitu práce, se díky přímé podpoře snížil z 29 % v roce 2013 na 26 % v roce 2015). Rozhodnutí některých členských států rozdělit zdroje pro dobrovolnou podporu vázanou na produkci mezi velký počet odvětví omezilo její účinnost/efektivnost z hlediska jejího cíle. Podle analýzy zúčastněných stran však v těchto případech dobrovolná podpora vázaná na produkci nesplnila svůj cíl podpořit odvětví, která se potýkají s určitými problémy, a vedla k poskytnutí dodatečné a obecné podpory příjmů pro zemědělské podniky, které byly příjemci podpory. Tržní opatření pomohla omezit kolísání vnitrostátních cen většiny zemědělských produktů na domácím trhu, které je menší než kolísání mezinárodních cen. Existence tržních opatření EU patrně odrazuje od provádění spekulativních činností. Podíl dovozu na vnitřní spotřebě se postupně zvyšuje. Na mezinárodním trhu hodnota vývozu z EU v průběhu analyzovaného období vzrostla. Světový obchod však rostl rychlejším tempem. Vývoj konkurenčního postavení EU je nicméně podobný vývoji postavení jejího hlavního obchodního konkurenta (Spojených států) a v roce 2016 si EU udržela druhou pozici za Spojenými státy ve světovém vývozu produktů zahrnutých do hodnocení.

V roce 2018 Účetní dvůr posuzoval nový režim základní platby pro zemědělce, který byl zaveden reformou společné zemědělské politiky v roce 2013. Účetní dvůr zjistil, že režim je provozně funkční, ale jeho dopad na zjednodušení, cílení a sbližování úrovní podpory je omezený ( 157 ).

Podpůrná studie k hodnocení opatření společné zemědělské politiky použitelných v odvětví vína ( 158 ) zjistila, že na úrovni pěstitelů vedla podpora poskytovaná z vnitrostátních programů podpory na restrukturalizaci a přeměnu vinic k značné mechanizaci a k celkovému nárůstu nákladové efektivnosti řízení vinic. Na úrovni producentů přispěly programy (zejména investiční opatření) k zlepšení konkurenceschopnosti producentů vína v EU a podpořily vertikální integraci v návazných částech dodavatelského řetězce. Pravidla EU pro označování podpořila rovné podmínky a spravedlivou hospodářskou soutěž pro konkurenty v EU a jasné informace pro spotřebitele. Studie poukázala na to, že vnitrostátní programy podpory jsou obecně v souladu s cíli EU v oblasti životního prostředí, mohly by však hrát větší úlohu při přizpůsobování vinic v EU změně klimatu a mohly by přímější cestou přispívat k udržitelnosti. Doporučila, aby bylo od členských států požadováno, aby lépe zdůvodňovaly strategická rozhodnutí, pokud jde o prováděná opatření, a aby lépe sledovaly účinky různých opatření.

Podpůrná studie ( 159 ) k hodnocení složky ekologizace v přímých platbách byla vydána koncem roku 2017 a v listopadu 2018 byl přijat navazující pracovní dokument útvarů Komise ( 160 ). Toto hodnocení dospělo k závěru, že celkové účinky v současné době uplatňovaných ekologizačních opatření na postupy řízení zemědělských podniků a na životní prostředí/klima jsou zřejmě dosti omezené, ačkoli mezi členskými státy existují určité rozdíly. Ekologizační opatření patrně neměla žádný významný dopad na zemědělskou produkci ani hospodářskou životaschopnost zemědělských podniků. Z hodnocení vyplynulo, že členské státy i zemědělci by mohli k plnému dodržování požadavků týkajících se ekologizace přispět více; kromě toho by bylo možné také na úrovni EU učinit více pro zjednodušení tohoto režimu. Členské státy mají dosud při provádění opatření značnou flexibilitu, avšak obecně tuto flexibilitu nevyužívají k maximalizaci přínosů v oblasti životního prostředí a klimatu. Rozhodnutí jsou zřejmě motivována spíše administrativními otázkami a zemědělskými aspekty, včetně snahy co nejméně narušit zemědělské postupy.

V návrzích Komise týkajících se společné zemědělské politiky po roce 2020 jsou stávající požadavky na ekologizaci začleněny do širšího rámce včetně nově stanovených podmínek (tj. zlepšeného systému povinností, které musí splňovat příjemci plateb na plochu a na zvíře v rámci SZP) a mimo jiné odpovídají třem specifickým cílům: přispění ke zmírňování změny klimatu a adaptaci na tyto změny, podpora udržitelného rozvoje a účinného řízení přírodních zdrojů a přispění k ochraně biologické rozmanitosti.

Budoucí společná zemědělská politika (kromě posílení péče o životní prostředí a opatření týkajících se klimatu) se také snaží posílit odolnost zemědělského odvětví a zlepšit život ve venkovských oblastech.

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova

Cíle programu

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova financuje příspěvek EU k programům rozvoje venkova. Tyto programy přispívají k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění v EU prostřednictvím podpory zemědělských podniků, potravinářského odvětví a lesnictví a dalších subjektů působících ve venkovských oblastech, jako jsou nezemědělské podniky, nevládní organizace a místní orgány.

Fond je rovněž důležitým nástrojem pro zmírňování změny klimatu a podporu přechodu na nízkouhlíkové hospodářství odolné vůči změně klimatu, neboť zemědělcům a venkovským podnikům pomáhá snížit emise skleníkových plynů a amoniaku a přizpůsobit se důsledkům změny klimatu. Fond sleduje šest specifických priorit.

Provádění a nejnovější výsledky

Do konce roku 2018 ( 161 ) dosáhly celkové platby z rozpočtu EU členským státům na rozvoj venkova 36,5 miliardy EUR (včetně předběžného financování a průběžných plateb), což představuje 36 % celkových závazků na období 2014–2020. V roce 2018 předložily členské státy své třetí výroční zprávy o provádění za období do 31. prosince 2017 ( 162 ).

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova podporuje řešení, která podněcují podnikání a zaměstnanost v zemědělských a venkovských podnicích a zlepšují jejich hospodářskou životaschopnost a odolnost. Do konce roku 2017 více než 112 000 zemědělských podniků obdrželo investiční podporu k usnadnění restrukturalizace a modernizace a dosažení nárůstu produktivity (25 % cíle) a bylo přiděleno přes 49 % rozpočtových prostředků vyčleněných na pomoc do začátku podnikání a na podporu investic do nezemědělské činnosti ve venkovských oblastech; 51 400 mladých zemědělců, kteří přinášejí novou energii a mají potenciál plně využívat technologických výhod ke zvýšení produktivity a udržitelnosti, obdrželo podporu na zakládání podniků; 125 200 zemědělských podniků obdrželo podporu v podobě nástrojů pro řízení rizik, které snižují míru nejistoty ohledně budoucího vývoje, při němž může být ohrožena konkurenceschopnost zemědělce, a 60 327 zemědělských podniků obdrželo pomoc při účasti v režimech jakosti ( 163 ).

V roce 2017 ( 164 ) stav provádění opatření, která významně přispějí k cílům politiky v oblasti životního prostředí a klimatu, zahrnoval následující výsledky:

·na celkovou výměru 2,9 milionu hektarů zemědělské a lesní půdy se vztahovaly závazky obhospodařování, které přispívají k pohlcování nebo ukládání uhlíku (72,5 % cíle ve výši 4 milionů hektarů);

·283 000 hektarů zavlažované půdy přešlo na účinnější zavlažovací systémy (22 % cíle) – vzhledem k dlouhému časovému rozmezí mezi plánem a provedenými investicemi se jedná o významný pokrok;

·na 14,8 % zemědělské půdy a 0,34 % lesní plochy se vztahovaly závazky obhospodařování, které přispívají k biologické rozmanitosti – to se blíží cílovým hodnotám 18 %, resp. 2 %.

Podpora z fondu se zaměřuje na zajištění lepšího přístupu ke službám v oblasti IKT a infrastruktury pro 18 milionů obyvatel venkova. Je poskytována prostřednictvím 4 400 investičních projektů. Do roku 2017 bylo na projekty přiděleno 36 % prostředků vyhrazených pro zlepšování služeb v oblasti IKT ve venkovských oblastech a zdokonalené služby již přinášejí užitek 1 255 000 obyvatelům venkova (7 % příslušné cílové hodnoty) ( 165 ).

V rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova bylo do konce roku 2017 vynaloženo přes 246 milionů EUR na řešení zaměstnanosti v zemědělských a venkovských oblastech, na podporu sociálního začlenění a na podporu celoživotního učení a odborné přípravy v odvětví zemědělství a lesnictví. Více než 1 milion příjemců absolvovalo odbornou přípravu v oblasti zemědělství, což představuje téměř 28 % cíle pro dané období. Ve venkovských oblastech podporují zdroje EU pro rozvoj venkova místní rozvojové strategie na podporu sociálního začleňování, zmírňování chudoby a posílení hospodářského rozvoje v rámci iniciativy LEADER. K dnešnímu dni se na 59 % obyvatel venkovských oblastí (což představuje přibližně 113 % cíle) vztahuje přes 3 400 strategií pro místní rozvoj, které zavedly místní akční skupiny s využitím 18 % dostupných veřejných fondů ( 166 ).

V rámci evropského inovačního partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti bylo ke konci roku 2018 aktivních téměř 900 operačních skupin ( 167 ), které realizují inovační projekty s více aktéry s cílem nalézt řešení pro konkrétní problém nebo vytvořit konkrétní příležitost pro odvětví zemědělství a lesnictví. Tyto projekty mají významný potenciál pro vytvoření inovativních řešení, která zajistí inteligentnější, účinnější a udržitelnější způsob zemědělského hospodaření.

Evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti – příklady projektů operační skupiny.

BRIDE – Obnova biologické rozmanitosti v prostředí chovu na mléko

Intenzivně obhospodařovaná zemědělská půda v Irsku vykazovala poměrně nízkou míru účasti v agroenvironmentálních režimech. Obnova biologické rozmanitosti v rámci projektu v oblasti chovu na mléko představuje inovativní partnerství založené v povodí řeky Bride v hrabství Cork na severovýchodě Irska. Cílem projektu je navrhnout a provést nákladově efektivní a na výsledcích založený přístup, který bude řešit úbytek biologické rozmanitosti v oblasti chovu na mléko a zlepší vnitrostátní povědomí o dostupných možnostech zachování a zlepšení stavu volně žijících živočichů na intenzivně obhospodařované zemědělské půdě, aniž by došlo k nežádoucímu ovlivnění zemědělské produkce. Partnerství zahrnuje několik partnerů (jako jsou zemědělci, poradci, výzkumní pracovníci, malé a střední podniky, veřejné orgány, nevládní organizace) a projekt je navržen tak, aby do něj bylo zapojeno 65 zemědělců, kteří nejsou formálními partnery a mají si navrhované režimy osvojit a vyzkoušet ve svých zemědělských podnicích. Zemědělské podniky, které provádějí příslušná opatření, jsou v průběhu projektu v pevně stanovených termínech sledovány (např. na začátku, v polovině, na konci) a jsou odměňovány platbami na základě výsledků. Na začátku byla biologická rozmanitost měřena na úrovni zemědělského podniku a mimo jiné zahrnovala ptáky, netopýry, opylovače a populace planě rostoucích květin.

Očekávaným výsledkem je zvětšování ploch, na nichž je řízena biologická rozmanitost, jakož i zlepšení celkové kvality biologické rozmanitosti. Tento projekt se rovněž zaměřuje na vývoj označení potravin spojených s biologickou rozmanitostí, které bude zvlášť významné pro zúčastněné strany z oblasti průmyslu, včetně mlékárenského družstva a společnosti produkující maso, které jsou partnery projektu. Pokud jde o meziregionální spolupráci, projekt umožnil kontakt s německými zemědělci, kteří se ve svých zemědělských postupech rovněž zabývají biologickou rozmanitostí. Plánuje se výměna postupů s podobnými operačními skupinami v Německu a Severním Irsku.

SOCROSense – senzorové technologie pro půdu a plodiny

Cílem projektu senzorových technologií pro půdu a plodiny (Vlámsko, Belgie) je podpora zemědělců, kteří již jako první průkopníci mají zkušenosti s využitím technik globálního polohového systému, zaměřených na senzory pro sledování půdy a plodin. Tyto průkopnické zemědělské podniky jsou smíšenou skupinou zemědělců, tržních zahrádkářů, stromkových školkařů a zemědělských dodavatelů. Spolu s partnery z výzkumných institucí a příslušných obchodních společností chce tato skupina vytvořit přidanou hodnotu a vypracovat střednědobou až dlouhodobou vizi pro uvedené senzory. Projekt zkoumá, jak lze kombinovat toky dat různých senzorů a jaký je potenciál senzorové technologie globálního polohového systému pro řízení produkce plodin v podniku.

Posouzení a hodnocení

V roce 2018 bylo provedeno posouzení ( 168 ) operačních skupin, které byly schváleny a zahájily činnost v rámci evropského inovačního partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti do dubna 2018 (celkem 612 skupin). Toto posouzení se zaměřilo na aktuální stav zřizování a provádění operačních skupin. Studie potvrdila velký zájem o rámec a nástroj partnerství. V rámci zkoumaných skupin se 91 % vyjádřilo o své zkušenosti kladně a doporučilo by jiným aktérům/organizacím stát se součástí projektu operační skupiny. Partneři v operačních skupinách zdůraznili, že tyto projekty nemohly být realizovány s jinými vnitrostátními nebo evropskými rámci financování. Skupiny se zaměřují na praktické a společné řešení potřeb zemědělců; ukázalo se, že jsou jedinečným, všestranným a pružným rámcem pro řešení různých konkrétních problémů a potřeb zemědělců na základě přístupu „zdola nahoru“. Také propojují komunitu zemědělců s doplňkovými odbornými znalostmi a pomáhají tak řešit uvedené problémy společně v rámci partnerství s nejrůznější skladbou. Z jednotlivých projektů vyplývá, že partnerství operačních skupin jsou skutečně založena s cílem (spolu)vyvíjet nové nebo přizpůsobené metody, nástroje nebo řešení, které mohou zemědělci přímo uplatnit. Tato partnerství působí jako prostředek propojení s jinými (venkovskými) inovačními iniciativami a subjekty. Ačkoli stávající rámec financování nemůže pokrýt všechny náklady, 90 % operačních skupin buď již navázalo vztahy s organizacemi mimo partnerství, nebo tak hodlají učinit. Studie poukazuje na to, že je třeba tento proces více usnadnit, například prostřednictvím strukturovanějších a přístupnějších informací o tématech a přístupech operačních skupin. Je rovněž důležité včas a v plném rozsahu zlepšit komunikaci o operačních skupinách.

V roce 2017 byla vypracována studie na téma řízení rizik v zemědělství EU, která byla zveřejněna v roce 2018 ( 169 ) a měla objasnit rizika, s nimiž se zemědělci potýkají, a lépe pochopit koncepci a možné využití různých nástrojů, které mohou tato rizika řešit. Studie zjistila, že evropští zemědělci jsou vystaveni různým rizikům (např. rizikům povětrnostních podmínek, zdraví zvířat a rostlin, dynamiky trhu ovlivňující výhled příjmů a životaschopnosti zemědělských podniků), která jsou mezi členskými státy EU rozložena nestejnoměrně. Současně není příliš rozvinuta celková dostupnost a míra využívání analyzovaných nástrojů řízení rizik v EU a existují rozdíly mezi nástroji, odvětvími a zeměmi (např. nejběžnějším nástrojem je pojištění). Studie zdůrazňuje nutnost posílit příslušné dovednosti a kapacity (na správní úrovni i na úrovni zemědělských podniků) a předkládá několik doporučení, včetně vytvoření databáze pro sdílení informací týkajících se řízení rizik v zemědělství, další podpory výzkumu a prosazování pilotních akcí v oblasti řízení rizik.

Audit Účetního dvora zkoumal v roce 2018 ( 170 ) tři nové metody (tzv. zjednodušené vykazování nákladů) výpočtu finančního příspěvku EU na projekty a činnosti u projektů rozvoje venkova. Dospěl k závěru, že nové možnosti jsou jednodušší, avšak postrádají zaměření na výsledky.

Legislativní návrh týkající se společné zemědělské politiky po roce 2020 zohledňuje hlavní poznatky ze stávajícího období rozvoje venkova, snižuje míru preskripce intervencí a zlepšuje součinnost s nástroji společné zemědělské politiky (tj. přímými platbami a odvětvovými programy). Nové strategické plány SZP budou muset věnovat zvláštní pozornost získávání mladých zemědělců a také podpoří zaměstnanost, růst, sociální začlenění a místní rozvoj ve venkovských oblastech.

Evropský námořní a rybářský fond

Cíle programu

Evropský námořní a rybářský fond ( 171 ) podporuje zachování mořských biologických zdrojů a pomáhá členským státům dosahovat cílů společné rybářské politiky. Fond sleduje čtyři specifické priority:

Provádění a nejnovější výsledky

Provádění Evropského námořního a rybářského fondu se v roce 2018 ve srovnání s předchozími roky značně zrychlilo. Fondu využilo více než 7 143 rybářských plavidel ( 172 ), z toho 50 % patřilo k loďstvu pro drobný pobřežní rybolov. Poskytovaná podpora i nadále prosazuje udržitelnou rovnováhu mezi rybářským loďstvem a zdroji a ochranu mořských ekosystémů. Fond rovněž podpořil lepší správu více než 100 000 km² oblastí Natura 2000 a téměř 95 000 km² jiných chráněných mořských oblastí.

Financované projekty mají pozitivní dopad na přímé příjemce operací a multiplikační účinek v celém produkčním a dodavatelském řetězci a v souvisejících odvětvích služeb. Odhaduje se, že z podpory má prospěch více než 35 000 rybářů, jejich manželé/manželky nebo partneři/partnerky a členové organizací producentů, jakož i 33 000 dalších osob (např. zaměstnanci zpracovatelských podniků a uživatelé přístavů).

Ke konci roku 2017 ( 173 ) bylo z Evropského námořního a rybářského fondu financováno více než 18 000 operací. Více než polovina z nich má pomoci malým a středním podnikům v odvětví rybolovu a akvakultury stát se konkurenceschopnějšími. Více než jedna třetina je také určena k zachování a ochraně mořského prostředí a podpoře účinného využívání zdrojů. 

Čerstvé ryby z Vídně ( 174 ):

Díky Evropskému námořnímu a rybářskému fondu můžete nyní koupit čerstvé ryby a zeleninu vyprodukované přímo v rakouském hlavním městě Vídni.

Začínající podnik v oboru akvaponie, který byl založen v roce 2016 s příspěvkem z fondu ve výši přibližně 30 000 EUR, kombinuje pěstování zeleniny s chovem ryb ve velkých sklenících, kde se pěstuje lilek, rajčata, okurky, papriky a chilli papričky a chovají sumečci a okounovci.

Tato farma pěstuje zeleninu na ploše přibližně 400 m² a může produkovat až 12 tun ryb ročně. Odpadní vody bohaté na živiny z rybí farmy slouží k výživě rostlin, zatímco odpadní teplo ze skleníkových plynů se používá k ohřevu systému pro chov ryb.

V roce 2018 Komise nadále zaměřovala svou politiku zachování rybolovných zdrojů na cíl spočívající v dosažení maximálního udržitelného výnosu ( 175 ) z rybích populací nejpozději do roku 2020 a na dosažení udržitelné výkonnosti loďstva. Vyšší a stabilní výnosy přispívají k tvorbě pracovních míst, růstu a investicím v EU. Ve výroční hospodářské zprávě o loďstvu za rok 2018 byla opět potvrzena jasná korelace mezi rybolovem na úrovni maximálního udržitelného výnosu a ekonomickými výnosy a ziskovostí loďstev ( 176 ). Zpráva uvedla rekordně vysoké čisté zisky za rok 2016 (nejnovější dostupné údaje). Vzhledem k odhadované hodnotě čistého ziskového rozpětí ve výši 16,9 % jako průměru loďstva EU nebylo dosaženo pouze průběžného milníku pro rok 2017 (tj. 9 %), ale i cíle pro rok 2023 (10 %). Větší hospodářská výkonnost rybářského loďstva EU se vysvětluje zejména udržitelným využíváním rybích populací. Ve zprávě se uvádí, že hospodářská výkonnost stagnuje, pokud loďstva závisí na populacích, které jsou stále nadměrně loveny nebo využívány. Loďstva, která loví udržitelným způsobem (i při růstu číselných údajů), zaznamenávají jasná zlepšení své ziskovosti. Udržitelné využívání mořských zdrojů je základem hospodářského růstu loďstva. K této silné hospodářské výkonnosti rovněž přispěly nižší ceny pohonných hmot a vyšší průměrné ceny ryb.

V rámci své integrované námořní politiky provádí EU svou agendu pro lepší mezinárodní správu oceánů. EU i nadále stála v čele při prosazování a zavádění udržitelného rybolovu v mezinárodním měřítku. Výsledkem úspěšných jednání mezi EU a Čínou bylo partnerství mezi EU a Čínou v oblasti oceánů, které bylo podepsáno dne 16. července 2018 na summitu EU a Číny. Jednalo se o první partnerství v oblasti oceánů tohoto druhu, které stanovilo komplexní rámec pro dialog a spolupráci v otázkách společného zájmu týkajících se oceánů.

*    * RFMO: regionální organizace pro řízení rybolovu.

Zdroj: Generální ředitelství pro námořní záležitosti a rybolov, Výroční zpráva o činnosti 2018.

Historickým mezníkem byla nová dohoda o prevenci neregulovaného rybolovu na volném moři ve střední části Severního ledového oceánu, kterou sjednala Komise a jménem EU schválila Rada v říjnu 2018. Zabrání neregulovanému komerčnímu rybolovu na volném moři ve střední části Severního ledového oceánu, tedy na ploše zhruba 2,8 milionu km2, což přibližně odpovídá velikosti Středozemního moře, a tím ochrání křehký arktický ekosystém pro budoucí generace a zároveň podpoří udržitelný rozvoj regionu.

Posouzení a hodnocení

Hodnocení předchozího programu dospělo k závěru, že cílů fondu bylo do značné míry dosaženo, existuje však určitý prostor pro zlepšení: je nezbytné posílit vazbu mezi financováním a cíli politiky, dále posílit udržitelné využívání rybolovných zdrojů, zlepšit systém provádění a lépe se zaměřit na výsledky. Stávající program na období 2014–2020 cílí na mnohé z těchto otázek: do jediného zastřešujícího rámce sloučil veškeré jednotlivé zdroje financování na podporu cílů společné rybářské politiky včetně rybolovu a akvakultury, které jsou environmentálně, hospodářsky a sociálně udržitelné. Stávající program rovněž zavedl nový výkonnostní rámec zaměřený na dosažení cílů, stanovených milníků a cílových hodnot. Hodnocení pro období po roce 2020 doporučilo zlepšit vazbu mezi financováním a udržitelným využíváním rybolovu. Rovněž je zapotřebí zaujmout strategičtější přístup za účelem posílení konkurenceschopnosti akvakultury při zvyšování produkce a lépe zohlednit specifické problémy, s nimiž se potýká drobný pobřežní rybolov.

Hodnocení dospěla k závěru, že stávající program je stále považován za příliš složitý a zatěžující, a proto Komise pro příští programové období navrhla ( 177 ) zjednodušenou strukturu založenou na čtyřech prioritách. Tyto priority popisují rozsah podpory z fondu v souladu s cíli společné rybářské politiky, námořní politiky a opatření v oblasti mezinárodní správy oceánů. Preskriptivní opatření již nejsou nutná; namísto toho jsou v rámci každé priority popsány různé oblasti podpory, což v novém programu zajišťuje flexibilitu. Tato nová struktura zajistí optimalizaci provádění programu směrem k plnění politických cílů na základě výkonnosti a dosahování výsledků. Členské státy by vypracovaly svůj operační program, v němž budou uvedeny nejvhodnější prostředky k dosažení cílů stanovených v nařízení. Základní zásada by stanovila, že cokoli, co není v nařízení výslovně zakázáno, je povoleno. V rámci rybářské politiky by byl vypracován seznam „zakázaných“ oblastí, aby se zabránilo škodlivým dopadům z hlediska zachování rybolovu (například obecný zákaz investic zvyšujících rybolovnou kapacitu), a omezení provozních nákladů nebo omezení v případech, kdy se neprokáže selhání trhu. To oproti současným a minulým pravidlům financování představuje významný posun.

Regionální organizace pro řízení rybolovu a dohody o rybolovu

Cíle programů

EU prosazuje udržitelné řízení a zachování rybolovných zdrojů a podporuje vnější činnost společné rybářské politiky v různých regionálních organizacích pro řízení rybolovu ( 178 ) a mezinárodních organizacích, jako je Mezinárodní úřad pro mořské dno a Mezinárodní tribunál pro mořské právo, který byl zřízen Úmluvou Organizace spojených národů o mořském právu. Komise rovněž sjednává a provádí dvoustranné dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu mezi EU a třetími zeměmi. Cílem je zavést regulační rámec pro loďstvo EU pro zámořský rybolov při zajištění udržitelného využívání příslušných rybolovných zdrojů třetích zemí. Tyto dohody umožňují loďstvu EU přístup k přebytečným rybolovným zdrojům, které nejsou loveny místními loďstvy třetích zemí, a poskytují evropským občanům udržitelné dodávky potravin.

Provádění a nejnovější výsledky

V roce 2018 Komise pokračovala v plnění svého závazku dosáhnout udržitelnějšího rybolovu na celém světě. Střednědobého cíle opatření ochrany přírody, která přijaly regionální organizace pro řízení rybolovu v souladu s vědeckým poradenstvím, bylo dosaženo již v roce 2017. V roce 2018 bylo 52 z 59 (88 %) ochranných opatření ( 179 ) přijatých regionálními organizacemi pro řízení rybolovu, jichž je EU členem, v souladu s vědeckým poradenstvím.

V roce 2018 proběhla jednání o dohodách o rybolovu s celkem osmi zeměmi. Tato jednání byla úspěšně dokončena, což umožnilo obnovení protokolu k dohodě s Pobřežím slonoviny, Marokem, Kapverdami a Guineou-Bissau. Kromě toho byla sjednána nová dohoda a protokol s Gambií. Probíhají i jednání se Svatým Tomášem a Princovým ostrovem, Kiribati a Madagaskarem. Rovněž byly zahájeny rozhovory s Gabonem a Mosambikem o obnovení protokolů s těmito zeměmi.

Přibližně 250 plavidel z EU ( 180 ) plujících pod vlajkou jednoho z členských států EU využilo v roce 2018 oprávnění k rybolovu udělené v rámci dohody o rybolovu, které jim umožnilo přístup k rybolovným zdrojům třetích zemí. Tyto dvoustranné dohody zároveň hrají zásadní úlohu při udržitelném rozvoji správy odvětví rybolovu v partnerské zemi prostřednictvím poskytování odvětvové podpory. V partnerských zemích podněcují dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu lepší správu a řízení místního odvětví rybolovu, a to podporou sledování a kontroly činností národního loďstva a zahraničních loďstev a dohledu nad těmito činnostmi. Poskytují rovněž značné finanční prostředky, aby přispěly k udržitelnému rozvoji místních rybolovných činností a k boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu.

Při zajišťování udržitelného využívání přebytečných mořských biologických zdrojů přispěly dohody o rybolovu k tvorbě pracovních míst a růstu v třetích zemích a v EU. Prostřednictvím dohod o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu se vytváří odhadem 6 000 přímých pracovních míst a 9 000 nepřímých pracovních míst, ( 181 ), neboť 70 % úlovků v rámci dohod o rybolovu se zpracovává v partnerské zemi.

Posouzení a hodnocení

V roce 2018 byla provedena hodnocení dohod s Kapverdami, Pobřežím slonoviny a Madagaskarem. Jejich výsledky byly zohledněny při jednáních o obnovení příslušných dohod v těchto oblastech: úroveň dohodnutých rybolovných práv, příslušná použitelná technická ustanovení a pravidla provádění a sledování víceletých odvětvových programů.

Evropský účetní dvůr v roce 2015 uvedl ( 182 ), že Komise obecně řídí dohody o partnerství v oblasti rybolovu řádně. Dospěl však k závěru, že přesto existuje několik oblastí ke zlepšení, pokud jde o vyjednávání a o provádění protokolů, a vydal příslušná doporučení. V roce 2018 provedl Účetní dvůr následný audit, aby provádění svých doporučení ověřil.

V rámci příštího rozpočtového rámce EU na období 2021–2027 navrhla Evropská komise příděl pro mezinárodní rozměr společné rybářské politiky, včetně povinných příspěvků regionálním organizacím pro řízení rybolovu a dalším mezinárodním organizacím, jakož i dohod o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu.

LIFE – Program pro životní prostředí a oblast klimatu

Cíle programu

Program LIFE ( 183 ) je jediným programem EU, který se věnuje výhradně životnímu prostředí, ochraně přírody a opatřením v oblasti klimatu, tj. oblastem, o které se občané zajímají stále pozorněji. Program financuje širokou škálu činností od ochrany biologické rozmanitosti po podporu oběhového hospodářství, od demonstrace nových technologií a postupů pro snižování emisí až po práce na přípravách mezinárodních jednání, od prosazování právních předpisů v oblasti životního prostředí a klimatu až po omezování negativních dopadů. Program LIFE rovněž slouží jako důležitý katalyzátor rozvoje a výměn osvědčených postupů a znalostí.

Úlohou programu je budovat a zlepšovat kapacitu, urychlovat provádění právních předpisů EU, pomáhat soukromým aktérům, zejména podnikům testovat technologie a řešení malého rozsahu a aktivovat ostatní finanční prostředky. Fond sleduje šest specifických priorit.

Provádění a nejnovější výsledky

Vzhledem k tomu, že průměrná doba trvání tradičních projektů programu LIFE činí 4–5 let, bylo v roce 2018 dokončeno pouze velmi málo projektů ( 184 ), a proto je v této rané fázi obtížné posoudit výsledky. Probíhající projekty přispívají k přechodu na nízkouhlíkové hospodářství účinně využívající zdroje a odolné vůči změně klimatu a k ochraně životního prostředí včetně biologické rozmanitosti a sítě Natura 2000, a to prostřednictvím níže uvedených kroků.

·Zlepšení stavu 186 druhů volně žijících živočichů a 106 různých přírodních stanovišť z hlediska ochrany na ploše srovnatelné s Polskem.

·Snížení emisí CO2 o přibližně 13 milionů tun ročně, což je srovnatelné s ekvivalentem CO2 vyprodukovaného v Litvě v roce 2015.

·Snížení spotřeby energie přibližně o 1 000 000 MWh/rok, což představuje průměrnou roční spotřebu elektřiny přibližně 280 000 domácností.

·Snížení množství odpadu, který nebyl odpovídajícím způsobem zpracován, přibližně o 1 milion tun ročně. To přibližně odpovídá celkovému množství komunálního odpadu Slovinska v roce 2016.

V rámci integrovaných projektů bylo v 21 členských státech financováno 37 projektů. Tyto projekty podporují orgány členských států při provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí a klimatu v maximálním rozsahu. Umožňují využití dalších zdrojů financování z EU, včetně zemědělských, strukturálních, regionálních a výzkumných fondů, vnitrostátních fondů a investic soukromého sektoru. Integrované projekty v rámci podprogramu pro životní prostředí jsou projekty, které provádějí environmentální plány nebo strategie velkého územního rozsahu (regionálního, multiregionálního, celostátního nebo nadnárodního). Se spolufinancováním z programu LIFE ve výši 367,8 milionu EUR by měly integrované projekty aktivovat celkem 9,2 miliardy EUR z jiných zdrojů EU, veřejných i soukromých zdrojů.

Byly zavedeny dva pilotní finanční nástroje pro testování inovativních přístupů:

Soukromé financování pro energetickou účinnost podporuje investice do provádění akčních plánů členských států v oblasti energetické účinnosti prostřednictvím finančních zprostředkovatelů. Přispívá k vytvoření nového finančního produktu na trhu zaměřeném na energetickou účinnost, a tím přímo přispívá k dekarbonizaci našeho hospodářství. Do konce roku 2018 bylo podepsáno devět dohod s bankami v devíti členských státech, což vedlo k půjčkám ve výši 60 milionů EUR na úrovni konečných příjemců.

Nástroj financování přírodního kapitálu podporuje financování půjček a kapitálových investic. Má prokázat, že projekty spojené s přírodním kapitálem mohou vytvořit příjem nebo uspořit náklady. Do konce roku 2018 byly s příjemci z Irska, Chorvatska a Řecka podepsány tři operace nástroje financování přírodního kapitálu ve výši 32,5 milionu EUR, které podporují udržitelné lesní hospodářství a zemědělství, ekoturistiku a rozvoj na přírodě založených řešení pro obhospodařování půdy, jakož i činnosti pro obnovu přirozeného stavu přírody.

Probíhající projekty přispívají k přechodu na nízkouhlíkové hospodářství účinně využívající zdroje a odolné vůči změně klimatu a k ochraně životního prostředí včetně biologické rozmanitosti a sítě Natura 2000, a to mimo jiné prostřednictvím níže uvedených kroků. 1) zlepšením stavu 186 druhů volně žijících živočichů a 106 různých přírodních stanovišť z hlediska ochrany na ploše srovnatelné s Polskem. 2) snížením emisí CO2 přibližně o 13 milionů tun ročně v porovnání s ekvivalentem oxidu uhličitého v Litvě v roce 2015; 3) snížením spotřeby energie přibližně o 1 000 000 MWh/rok, což představuje průměrnou roční spotřebu elektřiny přibližně 280 000 domácností, 4) snížením množství nezpracovaného odpadu přibližně o 1 milion tun ročně. To přibližně odpovídá celkovému množství komunálního odpadu Slovinska v roce 2016.

V rámci programu LIFE byla v roce 2018 zahájena vůbec první iniciativa EU k řešení úbytku hmyzích opylovačů. Tato iniciativa představuje strategické cíle a soubor opatření, které by EU a její členské státy měly přijmout, aby mohly řešit úbytek opylovačů v Unii a přispěly tak k celosvětovému úsilí o zachování zdrojů.

Na základě výzev k předkládání návrhů oznámených v letech 2014–2018 pro tradiční projekty bylo obdrženo přibližně 5 000 návrhů, které vedly k financování 588 grantů: 455 bylo financováno v rámci podprogramu pro životní prostředí a 133 v rámci podprogramu pro oblast klimatu. Příjemci sahají od malých podniků až po velké podniky (celkem 40 %, z toho 35 % malé a střední podniky), soukromé nekomerční organizace (25 %) a veřejné orgány (35 %).

Posouzení a hodnocení

Nedávné hodnocení programu LIFE v polovině období ( 185 ) potvrdilo, že současný program je na dobré cestě a že přispívá ke strategii Evropa 2020. Kromě toho většina zúčastněných stran nahlíží na program LIFE jako na velmi důležitý nástroj k řešení priorit v oblasti životního prostředí a klimatu.

Hodnocení však také nalezlo příležitosti k dalšímu zvýšení celkové účinnosti programu, zlepšení soudržnosti mezi programem LIFE a dalšími fondy EU a k posílení katalytické úlohy programu. Další příležitosti ke zlepšením se týkají strategického zaměření programu, jakož i zvýšení účinnosti a zjednodušení řízení programu LIFE.

Činnostmi v rámci programu LIFE na období 2014–2020 se sice řeší některé problémy přímo v terénu, hlavní dopad programu je však nepřímý prostřednictvím jeho katalytické úlohy: podpory opatření v malém měřítku, jejichž záměrem je zahájit, rozšířit nebo urychlit postupy udržitelné produkce, distribuce a spotřeby a ochrana přírodního kapitálu: – usnadněním rozvoje a výměny osvědčených postupů a znalostí, – budováním kapacit a urychlením provádění právních předpisů a politik v oblasti životního prostředí a klimatu a usnadněním přechodu na čistou energii, – pomocí zúčastněným stranám při testování technologií a řešení malého rozsahu získáváním finančních prostředků z jiných zdrojů na podporu celkových udržitelných finančních investic.

Tento přístup bude nadále uplatňován i ve víceletém finančním rámci na období 2021–2027.

Návrh programu LIFE na období po roce 2020 ( 186 ) se zaměřuje na vývoj a zavádění inovativních způsobů reakce na problémy v oblasti životního prostředí a klimatu, a tím urychlí změny v rozvoji, provádění a prosazování politiky. Zároveň bude zajištěna jeho dostatečná flexibilita, aby bylo možné řešit nové a naléhavé priority, které mohou během doby trvání programu vyvstat. Provádění nového programu LIFE bude pro žadatele i příjemce prostředků jednodušší a bude zajištěn i vyrovnanější územní dosah.

Tento přístup bude nadále uplatňován i ve víceletém finančním rámci na období 2021–2027.

Bezpečnost a občanství (rozpočtový okruh 3)

Cítit se jistě a bezpečně je jedno z nejzákladnějších a všeobecných práv. Junckerova Komise považuje bezpečnost za svoji nejvyšší prioritu již od prvního dne svého působení. Bezpečnostní hrozby se však během uplynulých let změnily. Členské státy EU už spolupracovaly na efektivní reakci na nejrůznější bezpečnostní hrozby, včetně nových forem teroristických útoků, radikalizace, nových druhů organizované trestné činnosti a kybernetických hrozeb. A budou v tom muset pokračovat i v budoucnu.

Bezpečnostní hrozby neznají hranice a mají čím dál víc mezinárodní charakter. Vzhledem k jejich komplexnosti se s nimi žádný členský stát nemůže vypořádat sám a ani by to od něj nemělo být požadováno. Rozpočet EU podporuje členské státy v jejich odpovědnosti a úsilí. Programy v rámci okruhu 3 rozpočtu EU (3,5 miliardy EUR, což představuje 2 % celkového rozpočtu EU na rok 2018), se zabývají klíčovými problémy politiky, jako je bezpečnost, azyl, migrace a integrace státních příslušníků zemí mimo EU („třetích zemí“), zdraví a ochrana spotřebitele, stejně jako kultura a dialog s občany.

Graf: Hlavní programy financované v roce 2018 v rámci okruhu 3, Bezpečnost a občanství. Všechny částky jsou v milionech EUR. Kategorie „ostatní programy“ zahrnuje mimo jiné i spotřebitele, nástroj pro mimořádnou podporu v rámci EU (IES), systémy informačních technologií, program Spravedlnost, program Práva, rovnost a občanství, mechanismus civilní ochrany EU, program Evropa pro občany, zdraví, decentralizované agentury, pilotní projekty a přípravné akce, akce financované na základě výsad Komise a zvláštních pravomocí svěřených Komisi.

Zdroj: Evropská komise

Problémy spojené s migrací jsou svou povahou nadnárodní a nelze je odpovídajícím způsobem řešit na úrovni členských států. Komplexní přístup EU k migraci i v roce 2018 přinášel hmatatelné výsledky, přičemž se zaměřil na prohloubení spolupráce s partnerskými zeměmi, posílení ochrany hranic EU a lepší řízení migračních toků v duchu solidarity a odpovědnosti.

Evropský program pro migraci přispěl k významnému snížení počtu nelegálních vstupů, a to zejména na střední a východní středomořské trase, a ke snížení počtu nedovolených překročení hranic do EU pod úroveň roku 2014; program poskytl okamžitou finanční a operační pomoc členským státům, které jsou vystaveny největšímu náporu migrantů, a přímou pomoc lidem v nouzi; program rozšířil zákonné možnosti a podpořil navracení osob, které nemají právo pobytu v EU, a to prostřednictvím jednání o dohodách/ujednáních o zpětném přebírání osob.

Stejně důležité bylo, že Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) v roce 2018 vyslala 11 000 příslušníků pohraniční stráže, kteří mají pomoci střežit vnější hranice Unie především v Bulharsku, Řecku, Itálii a Španělsku.

Uznávajíce význam této podpory, vyzvaly členské státy v červnu 2018 k dalšímu posílení úlohy agentury, včetně spolupráce se zeměmi mimo EU, pomocí navýšených zdrojů a posíleného mandátu. V reakci na to Komise v září 2018 předložila nové návrhy, na jejichž základě bylo v březnu 2019 dosaženo dohody na dalším rozšíření agentury a na jejím posílení o vlastní vybavení a stálý sbor 5 000 příslušníků pohraniční stráže od roku 2021 a 10 000 příslušníků pohraniční stráže nejpozději do roku 2027, jakož i o silnější mandát k provádění operací navracení osob. Kromě toho Komise navrhla nové nařízení, kterým se zřizuje Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO), a tím rozšířila mandát úřadu.

Graf: Počet nedovolených překročení hranic odhalených na vnějších hranicích EU.

Zdroj: Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex).

Reakce EU na migrační krizi si vyžádala rychlá a rozsáhlá opatření podporovaná z rozpočtu EU. Aby bylo možno uspokojit rozsáhlé potřeby, finanční prostředky, které byly původně vyčleněny na bezpečnost a migraci ve stávajícím víceletém finančním rámci, musely být zdvojnásobeny. Rozpočet hrál při formování společné reakce klíčovou úlohu, neboť poskytoval finanční prostředky na řízení toku příchozích žadatelů o azyl a migrantů, rozvíjel pátrací a záchranné kapacity pro záchranu životů, zajišťoval účinné navracení osob a poskytoval operační podporu členským státům, které byly pod největším tlakem. Bez této podpory by nebývalá migrační krize z roku 2015 nebyla účinně zvládnuta.

Dne 18. března 2016 se hlavy států a předsedové vlád zemí EU a Turecko dohodli na prohlášení EU a Turecka s cílem ukončit nelegální migrační toky z Turecka do EU, zajistit lepší podmínky přijímání uprchlíků v Turecku a otevřít organizované, bezpečné a legální cesty do Evropy syrským uprchlíkům. O dva a půl roku později zůstává počet nelegálních příchodů na ostrovy v Egejském moři o 96 % ( 187 ) nižší než v období před účinností prohlášení a podstatně se snížil i počet úmrtí na moři. Na konci roku 2018 členské státy za podpory z Azylového, migračního a integračního fondu přesídlily z Turecka 18 640 osob. EU podpořila Turecko v jeho úsilí o přijímání uprchlíků zařízením pro uprchlíky v Turecku. Toto zařízení je zahrnuto v okruhu 4 „Globální Evropa“ (viz analýza níže).

Jakkoli musí všechny strany a všechny členské státy EU vyvíjet soustavné úsilí a ke zmírnění tlaku na řecké ostrovy jsou zapotřebí další návraty osob do Turecka ( 188 ), stalo se prohlášení EU a Turecka důležitým prvkem komplexního přístupu EU k migraci. Dopad prohlášení EU a Turecka byl okamžitý. Především díky spolupráci s tureckými orgány se počet přicházejících významně snížil. Z toho jednoznačně vyplývá, že lze zničit obchodní model převaděčů využívajících migranty a uprchlíky. Z 10 000 za jediný den říjnu 2015 se počet denních přechodů hranic z Turecka v roce 2018 snížil na průměrných 88 osob ( 189 ).

Azylový, migrační a integrační fond

Cíle programu

V centru společných politik týkajících se azylu, migrace a vnějších hranic stojí zásada solidarity a spravedlivého sdílení odpovědnosti mezi členskými státy. Řízení migračních toků a bezpečnostních hrozeb nemohou členské státy řešit samostatně. Azylový, migrační a integrační fond ( 190 ) usnadňuje účinné řízení migračních toků a rozvoj společného přístupu EU k azylu a migraci.

Fond sleduje čtyři specifické priority.

Provádění a nejnovější výsledky

Finanční zdroje uvolněné pro fond v období 2014–2020 činily celkem 7 miliard EUR a 1 miliardu EUR v podobě mimořádného financování. V kontextu solidarity a spravedlivého sdílení zátěže s nejvíce postiženými členskými státy byl původní rozpočet podstatně navýšen doplněním finančních prostředků na podporu relokace a přesídlování, integrace a navracení (poskytnuté prostředky byly spojeny s revizí dublinského nařízení). Do konce roku 2018 již bylo v rámci Azylového, migračního a integračního fondu přiděleno více než 5 miliard EUR ( 191 ).

Azylový, migrační a integrační fond v roce 2018 pokračoval v plnění všech čtyř specifických cílů. V roce 2018 činil celkový počet nedovolených překročení hranic odhalených na vnějších hranicích přibližně 150 000, což představuje pokles o 25 % oproti roku 2017 a nejnižší úroveň za pět let. Celkový počet případů nedovoleného překročení hranic zjištěných v roce 2018 byl o 92 % nižší než celkový počet v roce 2015, tedy v roce vrcholu migrační krize.

EU také zajistila náležité přijímání uprchlíků. Mimořádná pomoc reagovala na okamžité a základní potřeby, zajišťovala potraviny, přístřeší a lékařskou péči pro uprchlíky a podporu nezletilých osob bez doprovodu. Kapacita azylových služeb byla posílena, aby bylo možné zvládnout velký počet žádostí o azyl.

V roce 2018 přispěla finanční pomoc Řecku ke zlepšení situace v hotspotech na ostrovech v Egejském moři a obecněji v celé zemi. Aby snížil přetížení hotspotů, podpořil Azylový, migrační a integrační fond přesun 29 540 osob na pevninu. V přijímacích zařízeních byly v rámci mimořádné pomoci poskytovány přikrývky, zimní bundy a jiné sady zimního vybavení a byla zajištěna přítomnost policistů s cílem zvýšit bezpečnost migrantů a zaměstnanců. V roce 2018 Komise a Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu nadále podporovaly fungování řecké azylové služby a odvolacích výborů. Podpora zahrnovala nákup pracovního vybavení (IT vybavení včetně 158 pracovních stanic), skupinu tlumočníků, odbornou přípravu pro 300 zaměstnanců a nasazení 20 policistů k provádění akčního plánu stanoveného v prohlášení EU a Turecka ( 192 ). Kromě toho několik projektů zaměřených na mimořádnou pomoc poskytovalo podporu službám a činnostem zaměřeným na nezletilé osoby:

Zdroj: Programové prohlášení 2018, s. 3.

V Itálii se projekty zaměřily na zajištění účinných a koordinovaných psychosociálních ochranných služeb ve prospěch nezletilých osob bez doprovodu v hotspotech; poskytování ubytovacích a přijímacích služeb pro kandidáty na přemístění; podporu azylových útvarů imigračních a pohraničních policejních stanic; a provádění asistovaných dobrovolných návratů z Itálie a opětovné začleňování v domovských zemích migrantů.

Přesídlování ( 193 ) nabízí bezpečná a legální řešení osobám, které potřebují mezinárodní ochranu. Od roku 2015 do konce roku 2018 pomohly různé unijní programy pro přesídlení najít přístřeší v EU pro více než 48 700 nejzranitelnějších osob. To zahrnuje téměř 21 000 osob, které členské státy přesídlily v roce 2018 ( 194 ) v rámci společného závazku přesídlit do konce října 2019 více než 50 000 osob, které potřebují ochranu – dosud největšího programu EU pro přesídlování.

Program pro relokace  ( 195 ) skončil v roce 2018. Díky společnému úsilí členských států a dalších příslušných zúčastněných stran bylo do konce roku 2018 relokováno 34 709 osob (12 710 z Itálie a 21 999 z Řecka), což představuje více než 95 % všech způsobilých a registrovaných kandidátů na přesídlení v Itálii a Řecku podle rozhodnutí Rady z roku 2015. Z toho bylo v roce 2018 relokováno 1 556 osob.

V oblasti integrace byly v roce 2018 prostřednictvím integračních opatření v rámci národních, místních a regionálních strategií podpořeny dva miliony státních příslušníků třetích zemí, a celkový počet za období 2014–2018 tak dosáhl 5,38 milionu. Akce zahrnovaly vzdělávání a odbornou přípravu včetně výuky jazyků a přípravné akce k usnadnění přístupu na trh práce. Dále bylo poskytnuto poradenství a pomoc v oblasti bydlení, prostředků pro obživu a administrativní a právní poradenství, lékařská a psychologická péče.

V roce 2018 se s podporou Azylového, migračního a integračního fondu dobrovolně navrátilo 39 500  ( 196 ) osob (16 049 v roce 2017). Z celkového počtu navrácených osob obdrželo 23 843 osob pomoc před návratem nebo po návratu, kterou fond spolufinancoval. Přibližně 9 260 zaměstnanců využilo odbornou přípravu v oblasti budování kapacit týkající se témat souvisejících s navracením. Aby se při navracení zajistilo dodržování lidských práv a důstojnost navracených osob, bylo za finanční podpory z fondu sledováno 3 510 operací vyhoštění. Uvedené míry dobrovolných návratů jsou stále nižší, než se předpokládalo ( 197 ). Aby se zvýšila celková míra návratů, je naléhavě nutné souběžně pracovat s vnitřními a vnějšími aspekty migrační politiky, a to zlepšením právního rámce pro navracení a zvýšením počtu dohod o zpětném přebírání osob se zeměmi mimo EU („třetími zeměmi“). Rychlé přijetí návrhu na revizi směrnice o navracení ( 198 ) zlepší a urychlí postupy, sníží možnosti skrývání se a nepovolených druhotných pohybů a přispěje k tomu, aby se rozhodnutí o navrácení realizovala v podobě skutečných návratů.

Posouzení a hodnocení

Hodnocení ( 199 ) předchozích fondů ( 200 ) a průběžné hodnocení ( 201 ) stávajícího fondu dospěla k závěru, že celkově nástroje podpořily členské státy v lepším provádění politik EU v oblasti azylu a migrace, a to navzdory rozdílným potřebám jednotlivých členských států. Fondy sehrály důležitou úlohu při zlepšování azylových systémů a posilování přijímací kapacity v členských státech.

Průběžné hodnocení ukázalo, že celkově fond přispěl k řešení obtížné situace související s výzvami v oblasti migrace a ve srovnání se svými předchůdci dosáhl významného zjednodušení. V rámci Azylového, migračního a integračního fondu byla řešena řada klíčových průřezových aspektů, které byly určeny při hodnocení předchozích nástrojů: snížení administrativní zátěže konsolidací tří fondů do jednoho; zavedení víceletého přístupu, vytvoření rámce pro počáteční monitorování a hodnocení, zvýšení pružnosti mechanismu přidělování přidělením značných prostředků na mimořádnou pomoc a zlepšení angažovanosti členských států na základě zásady solidarity v oblasti přesídlování a přesunů osob požívajících mezinárodní ochrany v rámci EU. I přes tato významná zlepšení, která se uplatnila při zřizování Azylového, migračního a integračního fondu, zjistilo průběžné hodnocení řadu nedostatků, jako je pokračující potřeba zvýšit flexibilitu fondu i systému rozdělování finančních prostředků, snížit roztříštěnost národních programů a posílit jednotnost („soudržnost“) a koordinaci s ostatními fondy EU. Průběžné hodnocení také ukázalo, že systém monitorování a hodnocení je třeba dále zlepšit, a to zahrnutím lépe vymezených ukazatelů a zjednodušených postupů.

Účetní dvůr oznámil záměr zabývat se otázkou migrace a způsobem jejího řízení ze strany EU ( 203 ). Cílem auditu bude zejména zjistit, zda podpora EU poskytnutá Řecku a Itálii dosáhla svých cílů a zda postupy v oblasti azylu, relokace a navracení byly účinné a rychlé.

V návrhu posíleného Azylového a migračního fondu pro víceletý finanční rámec po roce 2020 ( 204 ) Komise plně zohlednila zjištění jednotlivých hodnocení. Návrh zejména výrazně zvyšuje flexibilitu fondu vzhledem k poznatkům z nedávné praxe: výzvy v oblasti migrace nejsou předvídatelné a geopolitický vývoj může mít přímý dopad na migrační toky. Konkrétně bude možné přerozdělit některé z dostupných finančních prostředků na řešení nových nebo dodatečných tlaků na členské státy, neboť bude zachován postup přezkumu potřeb v polovině období ( 205 ).

Návrh rovněž obsahuje zásadní navýšení v oblasti financování vnějších aspektů migrace. Bude existovat větší prostor pro programy na podporu činností mimo EU. Podstatná část podpoří oblasti navracení, zpětného přebírání osob a opětovného začleňování, jakož i operativní spolupráci s partnery ze třetích zemí.

Fond pro vnitřní bezpečnost

Cíle programu

Fond pro vnitřní bezpečnost  ( 206 ) prosazuje provádění strategie vnitřní bezpečnosti, spolupráce v oblasti prosazování práva a řízení vnějších hranic EU. Fond se skládá ze dvou nástrojů: Fond pro vnitřní bezpečnost – hranice a víza a Fond pro vnitřní bezpečnost – policie. Zrušení kontrol na vnitřních hranicích EU („schengenský prostor“) naléhavě vyžaduje, aby byly vnější hranice účinně chráněny, a musí být doprovázeno společnými opatřeními pro účinnou kontrolu vnějších hranic EU. Některé členské státy nesou vzhledem ke své zvláštní zeměpisné situaci a délce vnějších hranic EU, kterou musejí řídit, větší zátěž.

Fond pro vnitřní bezpečnost sleduje v rámci svých složek tyto specifické cíle

Provádění a nejnovější výsledky ( 207 )

Prostředky uvolněné do Fondu pro vnitřní bezpečnost v období 2014–2020 činily 3,9 miliardy EUR, z toho 2,7 miliardy EUR bylo určeno pro oblast hranic a víz a 1,2 miliardy EUR na policejní spolupráci. Z celkové částky bylo 390,2 milionu EUR poskytnuto jako mimořádné financování.

V roce 2018 Fond pro vnitřní bezpečnost – policie pokračoval v podpoře prevence a boje proti rizikům a krizím v oblasti bezpečnosti (včetně terorismu) s cílem zajistit vysokou úroveň bezpečnosti v EU. V roce 2018 dosáhly akce financované členskými státy v této oblasti celkové částky 150 milionů EUR, což je o 55 % více než v roce 2017.

V rámci fondu došlo v roce 2018 k dalšímu rozvoji výměny informací i operací. S využitím podpory z fondu bylo v roce 2018 zřízeno 413 společných vyšetřovacích týmů a evropská multidisciplinární platforma pro boj proti hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti. Kromě toho se od 31. března 2019 věnovalo 164 projektů předcházení trestné činnosti a 69 projektů přispělo ke zlepšení výměny informací v oblasti prosazování práva souvisejících se systémy Europolu: znamená to nárůst o 13 % ve srovnání s počtem podobných projektů oznámených v roce 2017. Členské státy zintenzivnily činnosti v oblasti odborné přípravy, a počet zaměstnanců donucovacích orgánů vyškolených v oblasti přeshraniční problematiky tak v roce 2018 přesáhl 27 526, což oproti roku 2017 představuje nárůst o 230 %.

Na podporu úsilí v oblasti boje proti financování terorismu Fond pro vnitřní bezpečnost – policie financoval činnosti určené k boji proti novým teroristickým formám činnosti a k podpoře rozvoje spolupráce a partnerství mezi veřejnými orgány a soukromými subjekty. V roce 2018 byly vybrány tři nové projekty k financování v hodnotě 2,6 milionu EUR. Fond pro vnitřní bezpečnost – policie rovněž částkou 6 milionů EUR podpořil činnost sítě EU pro zvyšování povědomí o radikalizaci, která propojuje přibližně 5 000 odborníků z praxe z členských států. Kromě toho s cílem podpořit města v jejich snaze o lepší ochranu veřejných prostor Fond pro vnitřní bezpečnost – policie financoval několik projektů měst, které se zabývají inovativními způsoby ochrany jejich obyvatel a veřejných prostor.

V rámci Fondu pro vnitřní bezpečnost – hranice a víza byla v rozpočtovém roce 2018 vynaložena celková částka financování z EU ve výši 234 milionů EUR, což je o 13 % více než v roce 2017.

V roce 2018 vynaložily členské státy v rámci Evropského systému ostrahy hranic – Eurosur ( 208 ) na vnitrostátní programy z Fondu pro vnitřní bezpečnost – hranice a víza celkovou částku 234 milionů EUR financování z EU. Počet překročení vnějších hranic EU branami pro automatizované hraniční kontroly (financovanými z nástroje pro hranice a víza) se soustavně zvyšuje a v roce 2018 dosáhl téměř 21 milionů.

Posouzení a hodnocení

Hodnocení v polovině období ( 211 ) potvrdilo, že Fond pro vnitřní bezpečnost dobře reaguje na měnící se potřeby vznikající v důsledku migrační a bezpečnostní krize a umožňuje přesun zdrojů do dotčených členských států.

Závěry hodnocení prokázaly důležitost Fondu pro vnitřní bezpečnost – hranice a víza pro zajištění účinné integrované správy hranic prostřednictvím rozsáhlejší výměny informací a spolupráce, včetně spolupráce s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž. To napomohlo rozvoji IT systémů pro ostrahu a správu hranic. Hodnocení poukázalo na to, že Fond pro vnitřní bezpečnost – policie má zásadní význam při zlepšování schopnosti členských států řešit bezpečnostní hrozby, které mají nadnárodní rozměr, jako je terorismus, organizovaná trestná činnost a korupce. Fond podpořil spolupráci v oblasti prosazování práva na evropské úrovni výměnou informací a šířením osvědčených postupů, vytvářením nadnárodních sítí a projektů a účastí členských států ve společných vyšetřovacích týmech.

Hlavní poznatky z hodnocení se týkají nutnosti zvýšit udržitelnost fondu, neboť kontinuita opatření do značné míry závisí na financování ze strany EU. Měla by být přijata další opatření ke zmírnění administrativní zátěže, zatímco monitorovací a hodnotící rámec by bylo možné zlepšit lepším vymezením ukazatelů, které by měly být zavedeny od samého počátku. Harmonogramy pro podávání zpráv by měly být synchronizovány s harmonogramy členských států. Většina členských států však poukazuje na potřebu dodatečných pokynů Komise ohledně provádění fondu. Pokud jde o Fond pro vnitřní bezpečnost – hranice a víza, bylo by možné očekávat vyšší přidanou hodnotu EU v oblasti konzulární spolupráce a spolupráce s třetími zeměmi. Pokud jde o Fond pro vnitřní bezpečnost – policie, je třeba pokračovat ve zlepšování schopnosti členských států chránit kritickou infrastrukturu, rozvíjet systémy odborné přípravy a programy výměn a přijímat opatření s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi. Členské státy se vyzývají, aby zlepšily flexibilitu koncepce vnitrostátních programů a přidělování finančních prostředků ( 212 ).

Komise plně přihlédla k závěrům hodnocení v návrhu na posílený Fond pro vnitřní bezpečnost ( 213 ). Návrh zahrnuje zejména nový soubor cílů, který flexibilněji a účinněji podpoří členské státy při plnění cílů v prioritních oblastech bezpečnosti: boj proti terorismu a radikalizaci, závažná a organizovaná trestná činnost, kyberkriminalita a ochrana obětí trestných činů. Návrh zvyšuje flexibilitu fondu tím, že vyhradí podstatnou část finančních prostředků na nepředvídané bezpečnostní výzvy, což umožní rychlou reakci při mimořádných událostech a uvolnění prostředků pro členské státy, které je potřebují nejvíce. Vzhledem k tomu, že bezpečnost je celosvětovým problémem, který závisí i na naší činnosti za hranicemi EU, a představuje průřezovou otázku, jež vyžaduje koordinovanou reakci EU, bude vylepšený fond nadále podporovat opatření v třetích zemích a zároveň v těchto zemích zajistí plnou doplňkovost s unijními prioritami v oblasti vnitřní bezpečnosti a celkovými cíli. Bude rovněž účinněji spolupracovat s ostatními fondy EU, včetně fondů politiky soudržnosti a programu Horizont Evropa, jakož i s Fondem pro integrovanou správu hranic a Azylovým a migračním fondem s cílem maximalizovat reakci EU na bezpečnostní výzvy na všech frontách.

S cílem zajistit lepší a integrovanější správu vnějších hranic EU bude stávající nástroj pro hranice a víza přesunut z Fondu pro vnitřní bezpečnost do nového Fondu pro integrovanou správu hranic ( 214 ). Fond pro integrovanou správu hranic přispěje k dalšímu rozvoji společné vízové politiky a zajistí evropskou integrovanou správu hranic na vnějších hranicích EU zaměřenou na efektivní řízení překračování vnějších hranic EU. Klíčem pro rozdělování finančních prostředků bude flexibilita. Umožní stanovení správného způsobu poskytování podpory a témat, na která je třeba finanční prostředky přidělit, přičemž zachová kritický objem předem vyplácených finančních prostředků na strukturální a rozsáhlé víceleté investice podle potřeb členských států. Přidělování finančních prostředků bude rovněž plně zohledňovat potřebu, aby členské státy zaměřily investice na klíčové priority EU v souladu se souborem právních předpisů EU (acquis Unie).

Program Zdraví

Cílem programu Zdraví je doplňovat politiky členských států, podporovat je a přidávat jim hodnotu, pokud jde o zlepšení zdraví veřejnosti a snížení nerovností v oblasti zdraví, podněcování inovací v oblasti zdraví a zvyšování udržitelnosti zdravotních systémů.

V roce 2018 byla přidělena celková částka 60,7 milionu EUR, která měla EU umožnit pokračování podpory činností členských států v oblasti zdraví. Rozpočet, který je k dispozici na období 2014–2020, činí 449,4 milionu EU ( 215 ). V roce 2018 zahrnoval: 6,9 milionu EUR na vážné přeshraniční zdravotní hrozby; 7,4 milionu EUR na účinné, dostupné a odolné systémy zdravotní péče ( 216 ); 22 milionů EUR na lepší přístup k odborným lékařským poznatkům a informacím pro zvláštní případy.

V roce 2018 členské státy podepsaly šest společných akcí, které se týkaly těchto oblasti: a) nerovnosti v oblasti zdraví, b) inovativní partnerství v oblasti boje proti rakovině, c) očkování, d) připravenost a postup v místech vstupu (vzdušné, námořní a pozemní přechody), e) opatření na podporu sítě elektronického zdravotnictví a f) zdravotní informace pro udržitelný systém EU pro informace o zdraví, který podporuje znalosti jednotlivých zemí, výzkum v oblasti zdravotnictví a tvorbu politik. ( 217 )

Společná akce v oblasti vakcinace (2018–2021) zahrnuje dvacet zemí, Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí, Světovou zdravotnickou organizaci, průmysl a zúčastněné strany. Společnou akci koordinuje francouzský národní ústav pro zdraví a lékařský výzkum. Sdílením nástrojů pro silnější reakci členských států na problémy v oblasti očkování má společná akce podpořit dlouhodobou evropskou spolupráci v oblasti nemocí, jimž lze předcházet očkováním. ( 218 )

Zdroj: Evropská komise.

Provádění programu v oblasti zdraví v roce 2019 zohledňuje jak doporučení vyplývající z hodnocení druhého programu v oblasti zdraví na období 2008–2013 ex post, tak doporučení vyplývající z hodnocení třetího programu v oblasti zdraví v polovině období, a to konkrétně: zlepšit monitorování programu a zajistit proaktivnější šíření výsledků, jakož i prosazovat lepší spolupráci napříč útvary Komise.

Pro rozpočtové období 2021–2027 Komise navrhla začlenit program v oblasti zdraví do efektivnějšího souhrnného programu Evropského sociálního fondu+ ( 219 ). Program se zaměří na odolnost a účinnost systémů zdravotní péče a politik v oblasti veřejného zdraví, na nerovnosti v přístupu k veřejnému zdraví a na kvalitu zdravotní péče v členských státech, jakož i na ochranu před závažnými přeshraničními zdravotními hrozbami.

Potraviny a krmiva

Cíle programu

Cílem programu pro potraviny a krmiva je přispět k vysoké úrovni ochrany zdraví lidí, zvířat a rostlin na všech stupních potravinového řetězce a v souvisejících oblastech prevencí a eradikací nákaz a škůdců a zajištěním vysoké úrovně ochrany spotřebitelů a životního prostředí a současně posílit konkurenceschopnost průmyslu potravin a krmiv v EU a podporovat vytváření pracovních míst.

Provádění a nejnovější výsledky ( 220 )

V roce 2018 byla přidělena celková částka 282,2 milionu EUR ( 221 ), která měla EU umožnit pokračování její činnosti v oblasti bezpečnosti potravin a krmiv. Rozpočet, který je k dispozici na období 2014–2020, činí 1 892 milionů EUR ( 222 ). Tato částka zahrnuje granty určené členským státům na eradikaci nákaz zvířat (137,6 milionu EUR), na veterinární fondy pro mimořádné situace (48,4 milionu EUR), na zajištění zdraví rostlin (15,6 milionu EUR)( 223 )) a na další podpůrná opatření (74,6 milionu EUR) ( 224 ).

Z programu bylo spolufinancováno 139 vnitrostátních veterinárních programů tlumení a eradikace nákaz zvířat, a to včetně těch, které se mohou šířit na člověka. Například od roku 2014 se šíří africký mor prasat (nemoc se zničujícími účinky na prasata domácí a prasata divoká) z třetích zemí východní Evropy do sousedních zemí na východě EU. Toto virové onemocnění šíří prasata divoká, infikovaná prasata domácí nebo infikovaný materiál, například vozidla a vysoké boty. V roce 2018 mělo devět členských států vnitrostátní programy schválené EU pro tlumení a eradikaci afrického moru prasat. Na tyto programy bylo vynaloženo celkem 13,7 milionu EUR. Mimořádná opatření byla spolufinancována částkou 36,1 milionu EUR. Kromě toho byly finančně podpořeny dvě sousední třetí země (Moldavsko) a Ukrajina. Počet členských států, které zjistily nákazu, v roce 2018 vzrostl z šesti na deset.

Program spolufinancoval 24 vnitrostátních programů průzkumů zdraví rostlin. Ty zajišťují včasné odhalení a eradikaci ohnisek šíření škůdců na rostlinách. Program například financuje opatření proti rostlinám škodlivé bakterii Xylella fastidiosa, která napadá olivovníky a peckoviny ( 225 ). Od roku 2017 EU finančně přispívá na odškodnění vlastníků za hodnotu zničených rostlin.

Program podporuje prosazování právních předpisů EU týkajících se potravin a krmiv prostřednictvím dvou opatření: potravinářští inspektoři jsou vyškoleni v kurzu „Lepší školení pro bezpečnější potraviny“ (160 prezenčních vzdělávacích kurzů s více než 500 účastníky a přibližně 6 500 účastníků kurzů v rámci elektronického učení) a vnitrostátní laboratoře pro prosazování práva získávají podporu od 46 evropských referenčních laboratoří (16,9 milionu EUR). Tyto referenční laboratoře poskytují technickou podporu a koordinovanou pomoc členským státům EU při provádění úředních auditů potravin a krmiv („kontrol“). Obě opatření pomáhají zajistit jednotné vymáhání a v konečném důsledku rovné podmínky na jednotném trhu.

Posouzení a hodnocení

Hodnocení programu v polovině období bylo podkladem pro vývoj části návrhu programu pro jednotný trh věnované oblasti potravin a krmiv ( 226 ). Opatření v oblasti potravinového řetězce, která navrhovaný program podporuje, jako jsou veterinární a fytosanitární opatření na podporu vysoké úrovně zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, vysoké úrovně zdraví rostlin a prevence krizí týkajících se zdraví zvířat a rostlin, jsou do značné míry pokračováním stávajícího programu.

Nedostatek programu v oblasti potravin a krmiv, který byl zjištěn při hodnocení v polovině období ( 227 ) a byl zahrnut do doporučení Účetního dvora, spočíval v neexistenci ukazatelů, které by umožnily posouzení nákladové efektivnosti.

V roce 2018 Komise pracovala na přípravě a provádění komplexního souboru ukazatelů nákladové efektivnosti pro hlavní výdajové oblasti, na které se vztahuje program pro potraviny a krmiva. Ty budou použity při hodnocení programu ex post. Budou rovněž tvořit základ rámce pro sledování části programu jednotného trhu věnované oblasti potravin a krmiv v rámci budoucího víceletého finančního rámce.

Program Spotřebitelé

Program Spotřebitelé ( 228 ) podporuje spotřebitelskou politiku EU tím, že pomáhá veřejnosti plně využívat práva spotřebitelů a aktivně se účastnit jednotného trhu. Podporuje tedy růst, inovace a plnění cílů strategie Evropa 2020.

Kontrola internetových stránek telekomunikačních a jiných digitálních služeb

V rámci sítě pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele přezkoumaly orgány 21 členských států EU, Norska a Islandu 207 internetových stránek hospodářských subjektů, které nabízejí služby, jako je přístup k pevné a mobilní telefonii, internetu, a audio a video streamingu.

Šetření odhalilo nesrovnalosti a dvě třetiny internetových stránek byly označeny k dalšímu šetření. Hlavní problém spočívá v absenci jasných informací o vyřizování stížností. Orgány požádaly dotčené internetové stránky, aby uvedly své postupy do souladu s právními předpisy EU v oblasti ochrany spotřebitele. Podrobné výsledky šetření jsou k dispozici na internetu

( https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/results_of_2017_-_telecommunication_sweep_0.pdf ).

Předběžný výsledek průběžného hodnocení ( 229 ) dospěl k závěru, že program Spotřebitelé hraje klíčovou úlohu, pokud jde o podporu spotřebitelské politiky EU, a přináší konkrétní výhody pro evropské spotřebitele a další zúčastněné strany. Činnosti financované v rámci programu Spotřebitelé na období 2014–2020 celkově dosáhly pokroku při plnění specifických cílů programu v oblasti bezpečnosti, informovanosti, vzdělávání a práv spotřebitelů, opravných prostředků a prosazování práv a přinášejí přidanou hodnotu EU. Hodnocení však v programu nalezlo i určitý prostor pro zlepšení, který se týká zejména zjednodušení a administrativní zátěže (kterou zúčastněné strany hodnotí jako vysokou). V rámci programu by bylo možné také zlepšit využití rozhodování založeného na důkazech. Hodnocení dospělo k závěru, že v budoucnu by měla být posílena schopnost programu reagovat na nové výzvy související s vývojem na trhu, digitalizací a novými požadavky politiky.

Výsledky hodnocení byly zohledněny v novém návrhu nového programu pro jednotný trh v rámci budoucího víceletého finančního rámce, který zahrnuje i část týkající se spotřebitelů, zejména pokud jde o posílení postavení a ochranu spotřebitelů. Nový program zaručí vymáhání práv spotřebitelů, zajistí vysokou úroveň jejich ochrany a bezpečnosti výrobků a spotřebitelům bude pomáhat v případě problémů, například při nakupování na internetu. Rovněž usnadní přístup spotřebitelů k mechanismům nápravy, jak je navrženo v nové politice pro spotřebitele ( 230 ). Podporou činností v oblasti spotřebitelské politiky bude budoucí program pro jednotný trh rovněž rozvíjet vzájemné přínosy s Fondem pro spravedlnost, práva a hodnoty s cílem zajistit dodržování právních předpisů na ochranu spotřebitele.

Kreativní Evropa

Cíle programu

Kreativní Evropa je rámcový program Evropské komise na podporu evropské kultury a audiovizuálního odvětví. Program je rozdělen do dvou podprogramů, Kultura a MEDIA, a obsahuje i meziodvětvovou složku. Jeho cílem je podporovat kulturní a jazykovou rozmanitost a posilovat konkurenceschopnost uvedených odvětví, a to budováním kapacit pro činnost na nadnárodní úrovni prostřednictvím podpory nezávislých produkčních a distribučních společností v audiovizuální oblasti, jakož i široké škály podniků v oblasti kultury.

Provádění a nejnovější výsledky

Složka MEDIA podporuje posílený regulační rámec a umožňuje přeshraniční oběh děl. Nová pravidla přispějí k širší distribuci audiovizuálních děl v celé EU: revidovaná směrnice o audiovizuálních mediálních službách posiluje povinnosti poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání služeb prosazovat evropská díla; nařízení o přeshraniční přenositelnosti on-line služeb poskytujících obsah umožňuje Evropanům využívat při cestování po EU on-line služby poskytující obsah; směrnice o on-line vysílání a převzatých vysíláních televizních a rozhlasových programů; cílem nové směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu je zajistit větší přeshraniční a on-line přístup k obsahu chráněnému autorským právem, zejména usnadněním udělování licencí na audiovizuální a komerčně nedostupná díla. Složka MEDIA doplňuje tento vyvíjející se regulační rámec podporou spolupráce napříč hodnotovým řetězcem s cílem podpořit projekty s vysokým potenciálem k oběhu.

Zásadním přínosem pro kulturní spolupráci na úrovni EU a klíčovým úspěchem v roce 2018 bylo přijetí nové evropské agendy pro kulturu ( 231 ). Cílem nové agendy je reagovat na sociální a hospodářské výzvy, kterým EU čelí, využitím kultury při vytváření spravedlivější a inkluzivnější Unie podporující inovace, tvořivost, udržitelná pracovní místa a růst. Nová agenda stanoví více než 25 opatření napříč pěti rozměry (společenský, hospodářský a vnější rozměr, kulturní dědictví, strategie Digital4culture) a navrhuje větší zapojení členských států do politické spolupráce a provádění výsledků politiky prostřednictvím společných projektů, včetně projektů s mezinárodními kulturními organizacemi a vnitrostátními kulturními institucemi v třetích zemích.

V roce 2018 bylo v rámci programu Kreativní Evropa předloženo celkem 5 290 žádostí (748 v rámci složky Kultura a 4 542 v rámci složky MEDIA), z nichž 2 429 bylo pro financování vybráno 2 429 žádostí (234 pro složku Kultura a 2 195 pro složku MEDIA).

V roce 2018 složka MEDIA rovněž sdílela obsah v různých kanálech a oslovila 122 milionů lidí prostřednictvím kina (55 milionů), televize (57 milionů), festivalů a akcí (8,5 milionu) a videa na vyžádání (1,82 milionu).

Složka MEDIA zásadním způsobem přispívá k dostupnosti evropských filmů i mimo jejich domácí trhy. Celkově složka MEDIA v roce 2018 podpořila přeshraniční uvedení 563 filmů. Cílená podpora byla poskytnuta pro devatenáct jednotlivých filmů k distribuci v průměru na 25 územích prostřednictvím konsorcia distributorů, a to s cílem podpořit přeshraniční přístup.

V rámci složky Kultura vedla podpora v roce 2018 k 132 projektům evropské spolupráce, z nichž 29 souviselo se zvláštní výzvou týkající se kulturního dědictví, jež byla příspěvkem k Evropskému roku kulturního dědictví. Tyto projekty vyzdvihují kulturní rozmanitost Evropy a přinášejí ekonomický prospěch malým a středním podnikům a mikropodnikům, které působí v kulturních odvětvích, jako je hudba, vydavatelství a design.

Změna pracovního programu přijatá v dubnu 2018 umožnila financovat více menších projektů spolupráce, rozšířit účast v soutěži o ceny Evropské unie za kulturní dědictví a za literaturu, zvýšit akce zaměřené na budování kapacit pro budoucí evropská hlavní města kultury, přidělit tři granty Mezinárodní radě Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) pro památky a sídla a Radě Evropy za účelem provádění specifických cílů Evropského roku kulturního dědictví a zahájit nový program experimentální mobility pro umělce a kreativní pracovníky.

V rámci meziodvětvové složky představuje záruční nástroj pro kulturní a kreativní odvětví inovativní tržní nástroj, který řeší otázku chybějícího financování pro malé a střední podniky v těchto odvětvích. Do konce třetího čtvrtletí roku 2018 nástroj uzavřel jedenáct záručních dohod s deseti finančními zprostředkovateli z Belgie, Česka, Španělska, Francie, Itálie, Polska, Portugalska a Rumunska. V rámci programu bylo konečným příjemcům poskytnuto celkem více než 630 úvěrů, z toho 60 % příjemců pocházelo z audiovizuálního odvětví a 40 % z ostatních kulturních odvětví.

Dodatečné příděly pro rozpočet na rok 2018 umožnily v rámci Evropského roku kulturního dědictví financovat meziodvětvový projekt na podporu filmového dědictví prostřednictvím digitalizace klasických filmů a organizace promítání na místech, která odrážejí bohatství evropské architektury.

V listopadu 2018 byl zahájen politický projekt „Kulturní a kreativní prostory a města“, který probíhá do března 2021. Cílem projektu je poskytnout podporu kulturním a kreativním prostorám a ostatním subjektům, zejména na místní úrovni. Budou rovněž zkoumány širší souvislosti kreativních center, kulturních center a místního kontextu za účelem lepšího využití veřejných prostor pro sociální obnovu prostřednictvím kultury a lepšího propojení městského rozvoje, sociálního začleňování, tvorby pracovních míst, rozvoje dovedností a inovačních politik: vytvoření prostoru pro politické experimentování a pro podporu nových přístupů za účelem testování námětů v oblasti kultury a kreativní ekonomiky v kontextu ekonomiky sdílení. Města a regionální orgány se budou aktivně podílet na projektu a na organizaci série městských laboratoří.

Prostřednictvím účasti třetích zemí v programu Kreativní Evropa Komise posílila kulturní spolupráci EU zejména se zeměmi západního Balkánu, jakož i se zeměmi jižního a východního sousedství, která přispívá k prosazování kulturní rozmanitosti a podpoře kulturních a tvůrčích odvětví. Byly podepsány dvě dohody o účasti Arménie a Kosova ( 232 ) na programu Kreativní Evropa, čímž se počet třetích zemí, které přistoupily k programu, zvýšil na třináct. Účast všech zemí západního Balkánu (Albánie, Severní Makedonie, Kosovo, Černá Hora, Srbsko, Bosna a Hercegovina) v programu Kreativní Evropa umožňuje posílit strategii EU pro západní Balkán.

Posouzení a hodnocení

Podle hodnocení v polovině období ( 233 ) program „Kreativní Evropa“ celkově funguje dobře, s vysokou úrovní poptávky a účasti zúčastněných subjektů. Program Kreativní Evropa je i nadále velmi významný a zaměřuje se na trvající problémy v tomto odvětví, jako je roztříštěnost trhů a jejich rostoucí digitalizace. Podporou oběhu různých obsahů program rovněž přispěl k šíření a obraně evropských hodnot. Program Kreativní Evropa byl rovněž vyhodnocen jako významný z hlediska měnících se priorit jednotlivých odvětví, strategií členských států a politických priorit EU. Navzdory pozitivním výsledkům však program musí učinit více pro podporu toho, aby kulturní a kreativní odvětví plně využila příležitostí, které nabízí přechod k digitalizaci, a to s ohledem na nové publikum a vzorce spotřeby a na způsob, jakým jsou kulturní a kreativní díla vyráběna, produkována, jak k nim je přistupováno a jak jsou v digitální ekonomice zpeněžována.

Pro příští víceletý finanční rámec navrhla Komise navýšení finančního krytí programu Kreativní Evropa ( 234 ). Nový program vychází z úspěchů současného programu a zároveň posiluje reakci, která má řešit transformaci kulturních a kreativních odvětví. Nový program Kreativní Evropa se hodlá zaměřit se na sílu sítí a spolupráce, a pomoci tak těmto odvětvím v rozvoji. Nabídne příjemcům příležitosti k rozvoji technologicky a umělecky inovativních evropských přeshraničních iniciativ za účelem výměny, společné tvorby, koprodukce, šíření a propagace evropských děl a jejich zpřístupnění širokému a rozmanitému publiku. Očekává se, že program posílí inovace, mimo jiné prostřednictvím meziodvětvové spolupráce, aby byly digitální technologie co nejlépe využity pro tvorbu a rozvoj publika. Nový program by rovněž podpořil odvětví zpravodajských médií s cílem prosazovat různorodé a pluralitní sdělovací prostředky, posílit kvalitní žurnalistiku a podpořit mediální gramotnost. Rovněž bude zjednodušeno provádění programu, aby se zvýšila nákladová efektivnost a snížila administrativní zátěž.

Program Práva, rovnost a občanství

Cílem programu Práva, rovnost a občanství  ( 235 ) je přispět k dalšímu rozvoji EU, kde jsou prosazovány a účinně uplatňovány rovnost a práva osob zakotvené ve Smlouvách o EU, v Listině základních práv a v mezinárodních úmluvách o lidských právech. Program je prováděn prostřednictvím přímého řízení. S rozpočtem ve výši 62 milionů EUR v roce 2018 program financoval akce veřejných orgánů, univerzit, nevládních organizací a dalších organizací, které podporují politiky Komise v oblasti základních práv.

V roce 2018 program financoval akce týkající se boje proti diskriminaci a prosazování rovnosti, jako je platforma EU pro charty rozmanitosti a její fórum „Rozmanitost v různorodé Evropě“, které se uskutečnilo v roce 2018 ( 236 ). Za účelem podpory rovnosti žen a mužů program v rámci Evropského dne rovného odměňování financoval kampaň na téma „Odstraňování rozdílů v odměňování žen a mužů“. Program rovněž podpořil politickou diskusi o účasti žen na trhu práce a o budoucích prioritách práce v oblasti rovnosti žen a mužů financováním evropské konference s názvem „Rovnost žen a mužů a TY“ (říjen 2018, Vídeň). V oblasti ochrany soukromí a osobních údajů program pomohl zvýšit informovanost malých a středních podniků, veřejných orgánů a jednotlivců o nových pravidlech ochrany údajů ( 237 ) prostřednictvím on-line příručky, která je vedle brožur a informačních přehledů k dispozici na internetových stránkách Komise ve všech jazycích EU. Tento program je rovněž hlavním finančním pilířem politiky Komise pro osoby se zdravotním postižením a podporuje provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením a Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením.

Program rovněž podpořil důležité projekty v oblasti prevence rasismu, xenofobie a jiných forem nesnášenlivosti a boje proti těmto jevům, neboť se zaměřil na konkrétní formy nesnášenlivosti, jako je antisemitismus, nenávist vůči muslimům, afrofobie a rasismus vůči osobám tmavé pleti, homofobie a transfobie.

Průběžné hodnocení ( 238 ) dospělo k závěru, že program celkově dosáhl zlepšení úrovně znalostí o právu a politikách EU a o právech, hodnotách a zásadách, o něž se opírá obecný cíl posílení rovnosti a práv osob. Hodnocení ukázalo, že výkonnost programu je ve srovnání s jeho předchůdcem celkově lepší, pokud jde o zaměření činností a jejich účinnost. Hodnocení však také zjistilo nutnost zlepšení, například více se zaměřit na nově vznikající potřeby, např. elektronické násilí, revidovat ukazatele v oblasti monitorování, dosáhnout větší zeměpisné rovnováhy mezi příjemci a snížit administrativní zátěž (kterou zúčastněné strany programu stále považují za velmi vysokou).

Jako součást víceletého finančního rámce na období po roce 2020 navrhla Komise nový Fond pro spravedlnost, práva a hodnoty ( 239 ). Tento fond zahrnuje dva programy financování: Program Práva a hodnoty ( 240 ) a program Spravedlnost ( 241 ). Tímto návrhem hodlá Komise chránit hodnoty EU, práva a spravedlnost v každodenním životě lidí. Program se bude zaměřovat přednostně na osoby a subjekty, které přispívají k tomu, aby naše společné hodnoty, práva a bohatá rozmanitost byly živoucí a dynamické, a jeho konečným cílem bude podpořit a zachovat naši spravedlivou, inkluzivní a demokratickou společnost založenou na právech. V rámci tohoto fondu s větší působností se zabrání zdvojování činností a prostředky bude možné rozdělit mezi program Práva a hodnoty a program Spravedlnost, aby se rozvíjely vzájemné přínosy a zároveň byla umožněna specifika jednotlivých politik. Rovněž bude zjednodušeno provádění programu, aby se zvýšila nákladová efektivnost a snížila administrativní zátěž.

Program Spravedlnost

Program Spravedlnost ( 242 ) přispívá k dalšímu rozvoji evropského prostoru práva založeného na vzájemném uznávání a vzájemné důvěře. Program při provádění všech svých činností podporuje rovnost žen a mužů i práva dítěte, a to i prostřednictvím justice vstřícné k dětem. Činnosti programu jsou v souladu se zákazem diskriminace z kteréhokoli z důvodů uvedených v článku 21 Listiny základních práv Evropské unie ( 243 ).

Výstupy programu Spravedlnost v roce 2018 ( 244 ) úzce souvisejí s činností Komise v oblasti přípravy, podpory a zajištění správného provádění významného počtu právních nástrojů EU v oblasti občanského a trestního práva, zlepšování kapacit v oblasti jejich prosazování a nápravných opatření v členských státech a zajišťování odpovídající přeshraniční spolupráce a spolupráce na úrovni EU. Finanční prostředky byly například využity na podporu používání evropského zatýkacího rozkazu, který je s více než 10 000 případy ročně nejúspěšnějším nástrojem EU v trestních věcech. Program rovněž financuje Evropskou soudní síť pro občanské a obchodní věci, jejímž cílem je posílit spolupráci mezi vnitrostátními soudními orgány. Zlepšením praktického uplatňování a provádění nástrojů EU v oblasti civilního soudnictví síť přispívá k budování mostů a vzájemné důvěry mezi členskými státy. Program Spravedlnost podpořil studie kontroly shody s právními předpisy EU provedenými v právu členských států EU. Program rovněž podporoval justiční vzdělávání a sítě ( 245 ).

Portál evropské e-justice

Program Spravedlnost financuje portál evropské e-justice ( 246 ). Jedná se o společnou iniciativu Komise a Rady EU, která poskytuje vícejazyčný informační obsah a elektronické služby, jako je propojení vnitrostátních rejstříků. Postupem času se portál vyvinul a nyní nabízí větší a širší obsah a stal se jednotným kontaktním místem pro veřejnost, podniky, právníky a soudnictví. Portál byl posílen rozsáhlým vyhledávačem evropské a vnitrostátní judikatury a nyní umožňuje decentralizované vyhledávání v obchodních rejstřících členských států. Bylo dosaženo pokroku na cestě k úplnému přepracování vzhledu a atmosféry portálu. V roce 2018 počet návštěv uživatelů (téměř 3 miliony) vykázal více než šestinásobný nárůst oproti výchozímu stavu v roce 2012.

Průběžné hodnocení provádění programu Spravedlnost na období 2014–2020, které bylo dokončeno v roce 2018 ( 247 ), ukázalo, že program je zdravý a přispěl k vytvoření evropského prostoru práva založeného na vzájemném uznávání a vzájemné důvěře, a to zejména podporou justiční spolupráce v občanských a trestních věcech. Metody financování byly vyhodnoceny jako vhodné z hlediska cílů programu a potřeb cílových skupin. Program přinesl vysokou evropskou přidanou hodnotu. Hodnocení rovněž určilo řadu nedostatků týkajících se zejména úzkého rozsahu cílové skupiny, nevyváženého zeměpisného rozložení příjemců a ukazatelů v oblasti monitorování. Zúčastněné strany vnímaly administrativní zátěž jako vysokou. Hodnocení prokázalo, že je třeba posílit vzájemný prospěch a spolupráci s dalšími iniciativami EU.

Pro období 2021–2027 navrhla Komise nový program Spravedlnost ( 248 ), který bude součástí nového Fondu pro spravedlnost, práva a hodnoty spolu s programem Práva a hodnoty. Tato struktura zohledňuje zjištění průběžného hodnocení, například tím, že řeší roztříštěnost a omezené zdroje stávajících programů financování z EU zaměřených na hodnoty, práva, občanství a spravedlnost, které omezují schopnost EU reagovat na stávající a nové výzvy při podpoře otevřených, demokratických a inkluzivních společností v Evropě.

Program „Evropa pro občany“

Cílem programu Evropa pro občany ( 249 ) je přispět k tomu, aby veřejnost chápala EU, její dějiny a rozmanitost, a podporovat evropské občanství a zlepšovat podmínky aktivního občanství a demokratické angažovanosti na úrovni EU. Program hraje důležitou úlohu při podpoře aktivního občanství a demokratické angažovanosti občanů.

Program je prováděn ( 250 ) prostřednictvím grantů na akce a provozních grantů, které jsou poskytovány evropským organizacím občanské společnosti a nezávislým skupinám odborníků působícím v tematických oblastech, na které se program a místní orgány zaměřují. Program se provádí zejména prostřednictvím Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální  oblast (EACEA).

Financování v rámci programu Evropa pro občany, které činí 185,5 milionu EUR na období 2014–2020 ( 251 ), přispívá k provádění tří oddílů programu. V roce 2018 bylo z 1 796 obdržených žádostí vybráno 417 projektů a předpokládalo se, že do činností programu se zapojí přibližně 1 200 000 účastníků. Program byl realizován celkem v 34 způsobilých zúčastněných zemích.

Oddíl 1. Demokratická angažovanost a aktivní občanství podporují činnosti, které zvyšují míru, v jaké občané chápou proces tvorby politik Evropské unie, a podporují příležitostí ke společenské a mezikulturní angažovanosti a dobrovolnictví na úrovni EU. V roce 2018 bylo k podpoře vybráno 255 projektů partnerství měst, 35 sítí měst a 31 projektů týkajících se občanské společnosti a 24 organizací občanské společnosti a nezávislých skupin odborníků bylo financováno prostřednictvím provozních grantů.

Oddíl 2. Evropské historické povědomí podporuje činnosti, které podněcují k diskusím (úvahám) o evropské kulturní rozmanitosti a společných hodnotách. Podporuje také činnosti, které směřují k zamyšlení nad příčinami totalitních režimů v moderních dějinách Evropy a připomínají oběti jejich zločinů. Pro podporu bylo vybráno celkem 37 projektů evropského historického povědomí a šest organizací v oblasti historického povědomí bylo financováno prostřednictvím provozních grantů.

Oddíl 3. Horizontální akce: zhodnocování má zlepšit učení na základě zkušenosti, posílit přenositelnost výsledků, a v důsledku toho zvýšit trvalé účinky podpořených činností.

Informace versus manipulace: jak čelit propagandě?

Tento projekt koordinovalo Muzeum dějin polských Židů POLIN ( 252 ). Projekt se zaměřil na studenty středních škol z Česka, Maďarska a Polska s cílem zlepšit jejich znalosti, pomoci jim zaujmout kriticky-analytický přístup k moderním médiím a stát se odpovědnými občany v demokratické společnosti. Byly zkoumány mechanismy přesvědčivého jazyka a propagandy na základě konkrétních historických událostí z let 1956 v Maďarsku a 1968 v bývalém Československu a v Polsku. Studenti se naučili provádět vlastní mediální projekty, účastnili se workshopů o výstavním designu, vedli debaty, shromažďovali a dokumentovali ústně předávané dějiny, prováděli sociální výzkum, natáčeli a stříhali videozáznamy. Na závěrečném galavečeru, který se konal v muzeu POLIN, představili 10 kreativních školních projektů.

Tento projekt koordinovalo Muzeum dějin polských Židů POLIN ( 253 ). Projekt se zaměřil na studenty středních škol z Česka, Maďarska a Polska s cílem zlepšit jejich znalosti, pomoci jim zaujmout kriticky-analytický přístup k moderním médiím a stát se odpovědnými občany v demokratické společnosti. Byly zkoumány mechanismy přesvědčivého jazyka a propagandy na základě konkrétních historických událostí z let 1956 v Maďarsku a 1968 v bývalém Československu a v Polsku. Studenti se naučili provádět vlastní mediální projekty, účastnili se workshopů o výstavním designu, vedli debaty, shromažďovali a dokumentovali ústně předávané dějiny, prováděli sociální výzkum, natáčeli a stříhali videozáznamy. Na závěrečném galavečeru, který se konal v muzeu POLIN, představili 10 kreativních školních projektů.

Průběžné hodnocení ( 254 ) potvrdilo užitečnost programu při podpoře aktivního občanství, posilování sounáležitosti a podpoře vzájemného porozumění. Jeho struktura se třemi oddíly a průřezovými ukazateli analýzy, šíření a využití výsledků projektů fungovala účinně. Provozní granty a granty na akce napomohly k dosažení kýžených výsledků. Program Evropa pro občany prokázal svou přidanou hodnotu EU z hlediska dopadu na účastníky i své úlohy coby doplňku k jiným programům financování z EU a politickým iniciativám v oblasti vzdělávání, kultury a občanství EU. Hodnocení nalezlo určitý prostor pro zlepšení, pokud jde o větší zviditelnění, vzájemné přínosy a spolupráci s ostatními s jinými stávajícími programy EU a revizi ukazatelů pro monitorování.

Ve víceletém finančním rámci na období 2021–2027 předložila Komise návrh nařízení, kterým se zavádí program Práva a hodnoty (2021–2027) ( 255 ), který spojuje činnosti programu Evropa pro občany a programu Práva, rovnost a občanství v novém společném rámci. Tyto programy jsou malé nástroje, které nemohou zasáhnout kritické množství a jejichž účelnost je omezena jejich relativně nízkými rozpočty. Jejich spojení proto přinese zjednodušení, vzájemný prospěch, spolupráci a vzájemné posílení a pomůže je učinit efektivnějšími. Podpora pro evropské občanské iniciativy je zajištěna i prostřednictvím budoucího programu Práva a hodnoty. Cílem programu Práva a hodnoty je chránit a prosazovat práva a hodnoty zakotvené ve Smlouvách EU a podporovat otevřené, demokratické a inkluzivní společnosti.

Mechanismus civilní ochrany EU

Cílem mechanismu civilní ochrany EU je podporovat, koordinovat a doplňovat opatření členských států v oblasti zvládání katastrof a koordinace a zlepšit tak systémy prevence, přípravy a reakce na přírodní nebo člověkem způsobené katastrofy. Pomocí komplexního přístupu zahrnujícího prevenci katastrof a připravenost a reakci na katastrofy hodlá program snížit ztrátu lidských životů a minimalizovat environmentální a materiální škody způsobené katastrofami.

Členské státy sdružují zdroje a odborníky do dobrovolného společného souboru a udržují je v pohotovostním režimu pro mise civilní ochrany EU. Zúčastněné týmy musí splňovat minimální kritéria kvality a podstoupit proces certifikace za účelem zajištění kvality a interoperability. Vyškolené a certifikované kapacity pro odezvu a odborníci zaručují účinnou reakci na katastrofy. Dobrovolný společný soubor také umožňuje zkrácení doby pro nasazení.

V roce 2018 byl mechanismus civilní ochrany EU aktivován v reakci na devět mimořádných situací na území Evropské unie ( 256 ). Lesní požáry v jižní Evropě (ale v roce 2018 i v severní Evropě) vedly k výrazným škodám na majetku a živobytí s dopadem na hospodářství, včetně poškození síťové infrastruktury, podniků, zemědělských a lesnických činností. Mechanismus civilní ochrany EU byl v reakci na lesní požáry v Řecku, Lotyšsku, Portugalsku a Švédsku aktivován pětkrát ( 257 ).

Fotografie: © Evropská unie 2018/Pavel Koubek.    

Švédsko: boj proti lesním požárům.

Zdroj: Generální ředitelství pro evropskou civilní ochranu a operace humanitární pomoci, výroční zpráva o činnosti za rok 2018, s. 30.

Hodnocení ( 258 ) mechanismu civilní ochrany EU dospělo k závěru, že doplnění nových kapacit prostřednictvím dobrovolného společného souboru zvýšilo celkovou připravenost na katastrofy na úrovni EU a umožnilo sloučit okamžitě použitelné zásahové prostředky, které sdružují řadu záchranných týmů, odborníků a vybavení ze zúčastněných států.

V roce 2018 Evropský parlament a Rada dospěly k dohodě na návrhu ( 259 ) dalšího posílení mechanismu. Nový právní rámec ( 260 ) posílí schopnost reakce na katastrofy na úrovni EU, a to zejména zřízením dodatečné rezervy kapacit „rescEU“ pro reakci na katastrofy. Tyto kapacity by zahrnovaly hasicí letouny, jakož i další prostředky reakce na situace, kdy celkové kapacity EU nestačí k zajištění účinné reakce (např. v případě mimořádných situací vyžadujících rychlou zdravotnickou pomoc nebo chemických, biologických, radiologických a jaderných incidentů).

Globální Evropa (rozpočtový okruh 4)

Okruh 4 finančního rámce zahrnuje širokou škálu vnějších činností, jako je rozvojová spolupráce, předvstupní pomoc a humanitární pomoc.

Graf: Hlavní programy financované v roce 2018 v rámci okruhu 4, Globální Evropa. Všechny částky jsou v milionech EUR. Kategorie „ostatní programy“ zahrnuje mimo jiné makrofinanční pomoc, Záruční fond pro vnější vztahy, mechanismus civilní ochrany Unie, iniciativu Humanitární dobrovolníci EU, Evropský fond pro udržitelný rozvoj, nástroj partnerství, nástroj pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti, decentralizované agentury, jiné akce a programy, pilotní projekty a přípravné akce, akce financované na základě výsad Komise a zvláštních pravomocí svěřených Komisi.

Zdroj: Evropská komise.

Na programy okruhu Globální Evropa je přiděleno 10,4 miliardy EUR rozpočtových prostředků na závazky (6 % z celkového rozpočtu EU na rok 2018). Rozvojová pomoc EU je posílena Evropským rozvojovým fondem, který není financován z rozpočtu EU, ale z přímých příspěvků členských států EU.

Evropská unie a její členské státy jsou i nadále hlavním světovým poskytovatelem oficiální rozvojové pomoci – 74,4 miliardy EUR v roce 2018.

Graf: Příspěvek na oficiální rozvojovou pomoc

Zdroj: Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Částky zahrnují pomoc poskytnutou členskými státy mimo rozpočet EU.

Nástroj předvstupní pomoci

Cíle programu

Nástroj předvstupní pomoci ( 261 ) podporuje kandidátské země a potenciální kandidátské země při přijímání a provádění politických, institucionálních, právních, administrativních, sociálních a hospodářských reforem, které musí respektovat hodnoty EU a musí být postupně uvedeny do souladu s předpisy, normami, politikami a postupy EU. Nástroj v přijímajících zemích přispívá ke stabilitě, bezpečnosti a prosperitě ( 262 ). Poskytuje občanům přijímajících zemí lepší příležitosti a umožňuje rozvoj norem rovnocenných normám EU. Finanční pomoc je poskytována v pěti oblastech politiky: a) reformy při přípravě na členství v Unii a s ním spojené budování institucí a kapacit, b) socio-ekonomický a regionální rozvoj, c) zaměstnanost, sociální politiky, vzdělávání, prosazování rovnosti žen a mužů a rozvoj lidských zdrojů, d) zemědělství a rozvoj venkova a e) regionální a územní spolupráce.

Provádění a nejnovější výsledky

Významným prvkem agendy roku 2018 bylo dne 6. února 2018 přijetí strategie „Přesvědčivá perspektiva rozšíření pro západní Balkán a větší angažovanost Unie v tomto regionu“ ( 263 ), jejímž cílem bylo obnovit tempo reforem v zemích západního Balkánu a lépe podporovat přípravy na úspěšné přistoupení k EU. Strategie předložila komplexní akční plán o 57 opatřeních, který se zakládá na šesti stěžejních iniciativách na podporu transformace západního Balkánu: právní stát, bezpečnost a migrace, socio-ekonomický rozvoj, propojení, digitální agenda a usmíření a dobré sousedské vztahy.

V průběhu roku 2018 bylo dosaženo pokroku ve všech stěžejních iniciativách strategie. Opatření přijatá Komisí, agenturami EU a členskými státy EU při prosazování strategie zahrnovala: posílený politický dialog (setkání a návštěvy na vysoké úrovni), navázání užší spolupráce mezi západobalkánskými partnery a různými agenturami EU, zintenzivnění a posílení nástrojů financování EU (např. investičního rámce pro západní Balkán a jeho záručního fondu), otevření a podporu přístupu k programům EU (Kreativní Evropa, Nástroj pro propojení Evropy nebo Evropa pro občany), posílení budování kapacit a nové zaměření finančního závazku v rámci nástroje předvstupní pomoci.

Ve výše uvedeném kontextu je klíčovým faktorem zlepšení propojení na západním Balkáně a mezi západním Balkánem a EU. Pokud jde o agendu v oblasti propojení, je dosahováno soustavného pokroku ( 264 ): nástroj předvstupní pomoci vyčlenil na investiční projekty a technickou pomoc v oblasti propojení na období 2015–2020 částku ve výši 1 miliardy EUR. V návaznosti na summity věnované západnímu Balkánu (Vídeň 2015, Paříž 2016, Terst 2017 a Sofie/Londýn 2018) poskytl nástroj 700 milionů EUR na projekty v oblasti propojení v odvětví dopravy nebo energetiky, které aktivovaly celkové investice ve výši více než 2,4 miliardy EUR. Zvláštní důraz byl kladen na přípravu a financování konkrétních regionálních investičních projektů v oblasti infrastruktury, jakož i na provádění technických norem a doprovodných reformních opatření. Například sladění a zjednodušení postupů při překračování hranic, reformy v oblasti železnic, informační systémy, systémy pro bezpečnost silničního provozu a údržbu silnic. K očekávaným výsledkům patří výstavba nebo modernizace: 450 km elektrických přenosových vedení a přidružených rozvoden, 108 km plynovodu, 320 km železničních tratí a souvisejících stanic, 141 km dálnic, dvou přeshraničních mostů a dvou přístavů.

Pokud jde o migraci, došlo k podstatnému snížení počtu nelegálních migrantů na západním Balkánu, pokračoval však nárůst převaděčství a objevily se nové dílčí trasy. EU i nadále poskytovala finanční podporu zemím na západobalkánské trase, které jsou postiženy migračním tlakem. Nástroj předvstupní pomoci přidělil finanční prostředky na podporu (zejména) Bosny a Hercegoviny, Severní Makedonie a Srbska a na řízení migračních toků. Vzhledem k tomu, že se změnila povaha krize, zaměřuje se podpora spíše na strukturální přístup s cílem zlepšit podmínky v ubytovacích střediscích. Souběžně s tím je boj proti převaděčství a zlepšení hraničních kontrol podporován na regionální úrovni.

Příklady konkrétních výsledků z roku 2018 v rámci Nástroje předvstupní pomoci jsou uvedeny níže.

Most u obce Svilaj propojil Bosnu a Hercegovinu s Chorvatskem

Na konci února 2019 byla úspěšně dokončena výstavba napojení mostu přes řeku Sávu na koridor Vc nedaleko obce Svilaj. Nový přeshraniční most je součástí prvního projektu propojení schváleného v rámci agendy pro propojení v roce 2015, který byl financován prostřednictvím investičního rámce pro západní Balkán. EU poskytla částku 25,1 milionu EUR v podobě grantů na celkové investice ve výši 109,5 milionu EUR prostřednictvím nástroje předvstupní pomoci.

Podpora reforem v oblasti soudnictví

V Albánii Komise uskutečnila mezinárodní monitorovací operaci pro dohled nad novým hodnocením („prověřováním“) soudců a státních zástupců. Hlavní monitorovací činnost provádí tým mezinárodních pozorovatelů (sedm z členských států EU a jeden ze Spojených států), kteří se podílejí na každém kroku činnosti vnitrostátních prověřovacích institucí. Proces prověřování přinesl konkrétní výsledky. Bylo zpracováno více než 200 vyšetřovacích spisů a přijato přibližně 100 rozhodnutí. Na každého soudce, který byl ve funkci potvrzen, připadá v průměru jeden soudce odvolaný z funkce. Mezinárodní monitorovací operace zaručila zásadní vnější a nezávislé sledování procesu prověřování, čímž přispěla ke konsolidaci celkové důvěryhodnosti tohoto úsilí.

Regionální program bydlení

V roce 2018 EU přispěla dalšími 40 miliony EUR do regionálního programu bydlení ( 265 ). Celková podpora tak dosáhla 287 milionů EUR, z toho největším dárcem je EU s 234 miliony EUR – tzn. více než 80 % všech příspěvků.

Do konce roku 2018 regionální program bydlení zajistil kvalitní a trvalé bydlení pro 12 000 osob v nouzi (téměř 4 000 bytových jednotek). Poskytl také zvláštní pomoc s cílem zlepšit život osob, které znovu získaly bydlení, včetně zajištění jejich přístupu ke službám (zdravotnictví, vzdělávání atd.) a využívání práv (důchody, příspěvky, dokumentace atd.). Kromě toho program podpořil více než 30 000 pracovních míst a zadal 1 000 zakázek místním podnikům. Zlepšil také dovednosti pracovníků a spolupracoval s místními podniky a správními orgány na poskytování lepších služeb.

Posouzení a hodnocení

V průběhu roku 2018 dokončila Evropská komise dvě tematická hodnocení, která se týkala rozšíření EU o nové členy (dále jen „rozšíření“) a regionu sousedství.

Hodnocení podpory EU pro reformu bezpečnostního sektoru v zemích procesu rozšíření a evropského sousedství (za období 2010–2016) bylo provedeno s cílem posílit demokratickou odpovědnost a transparentnost a zlepšit politiku a praxi prostřednictvím poznatků získaných na základě důkazů. Hodnocení potvrdilo, že EU dosáhla pozitivních účinků díky prosazování hodnot a zájmů EU v regionech zapojených do procesu rozšíření a sousedství. Hodnocení určilo politická doporučení, jejichž cílem je posílit úlohu EU jako strategického aktéra, posílit odpovědnost jednotlivých členských států, zlepšit účinnost postupů financování a dosáhnout lepších výsledků.

Hodnocení podpory EU v oblasti sociální ochrany v rámci vnější činnosti (týkající se období 2007–2013) posoudilo, do jaké míry tato podpora přispěla k dosažení cílů spolupráce EU v oblasti sociální ochrany. Dospělo k závěru, že EU by měla podporovat široký strategický přístup a věnovat větší pozornost udržitelnosti, měla by zvážit rozšíření své podpory v oblasti sociální ochrany a podpořit rozvoj vhodných systémů monitorování a hodnocení.

Politické priority Evropské komise budou i nadále podporovány intervencemi nástroje předvstupní pomoci II z roku 2019, zejména pokud jde o základy rozšíření, jako jsou právní stát a demokratická správa, hospodářský růst a zaměstnanost, jakož i další důležité priority, jako jsou agenda v oblasti propojení a bezpečnost. Priority vyplývající z prohlášení o stavu Unie a priority stanovené ve strategii pro západní Balkán ( 266 ) z února 2018 se promítnou do programů na roky 2019 a 2020. V návaznosti na přijetí strategie pro západní Balkán, sofijského prohlášení ( 267 ) a balíčku rozšíření bude kladen větší důraz na regionální aspekt konkurenceschopnosti, výzkumu a inovací a na opatření, která musí země přijmout, aby vytvořily regionální hospodářský prostor. Prioritou je i nadále podpora vzdělávání a zaměstnanosti s opatřeními zaměřenými na podporu reformy systémů odborné přípravy, jakož i služeb zaměstnanosti a sociálních služeb zaměřených na mladé lidi, ženy a zranitelné skupiny (včetně Romů).

Je třeba zajistit kontinuitu ve víceletém finančním rámci na období 2021–2027. Silný prvek závislosti na výsledcích zůstane zachován a bude zjednodušen, aby se usnadnilo monitorování a podávání zpráv a příjemcům se poskytly skutečné pobídky.

Evropský nástroj sousedství

Cíle programu

Vybudovat prostor společné prosperity a dobrých sousedských vztahů, jehož součástí budou EU a partnerské země, vytvořením zvláštních vztahů založených na spolupráci, míru a bezpečnosti, vzájemné odpovědnosti a společné oddanosti všeobecně platným hodnotám demokracie, právního státu a dodržování lidských práv v souladu se Smlouvou o EU.

Evropský nástroj sousedství ( 268 ) je hlavním finančním nástrojem k provádění evropské politiky sousedství ( 269 ), který podporuje politické a hospodářské reformy s cílem vytvořit prostor stability, bezpečnosti a prosperity v bezprostředním sousedství EU. Nástroj podporuje klíčové priority v dvoustranných vztazích mezi EU a sousedními zeměmi ( 270 ): demokracii a právní stát, udržitelný hospodářský rozvoj, bezpečnost a migraci a mobilitu.

Provádění a nejnovější výsledky

V roce 2018 byla na dvoustranné, regionální a přeshraniční programy spolupráce (včetně projektů prostřednictvím svěřenských fondů EU: regionální svěřenský fond Evropské unie zřízený v reakci na krizi v Sýrii, nouzový svěřenský fond Evropské unie pro Afriku a investiční nástroj sousedství), v reakci na výzvy stanovené v rámci politiky sousedství, vyčleněna částka 2,38 miliardy EUR.

V souladu s revidovanou evropskou politikou sousedství ( 271 ) zůstává hlavním politickým cílem jižního sousedství stabilizace. Pokroku se dosahuje prostřednictvím podpory hospodářského růstu, řádné správy věcí veřejných, právního státu, dodržování lidských práv a posilování bezpečnosti a spolupráce v oblasti migrace a mobility s partnerskými zeměmi.

Tento nástroj se osvědčil jako pružný a vstřícný nástroj pro řešení politických priorit a reakci na vleklé krize (uprchlická krize, krize v Sýrii a na Ukrajině).

Evropský nástroj sousedství měl zásadní význam při reakci EU na krize v jižním sousedství.

Prostřednictvím evropského nástroje sousedství reagovala EU na syrskou krizi podporou širších potřeb syrského obyvatelstva v zemi a v sousedním Iráku, Jordánsku a Libanonu. Část těchto finančních prostředků byla k provádění směrována do regionálního svěřenského fondu EU zřízeného v reakci na krizi v Sýrii. K 30. září 2018 bylo prostřednictvím různých projektů podpořeno více než 1,9 milionu osob. Tyto údaje vycházejí z prvních 40 projektů svěřenského fondu EU a odpovídají financování ve výši 800 milionů EUR. Svěřenský fond EU působí především v Iráku, Jordánsku, Libanonu a Turecku a zaměřuje se na oblasti vzdělávání, životních podmínek, zdraví a vody, sanitárních a hygienických podmínek.

Opatření týkající se oblasti vzdělávání a ochrany vykazují pokrok. Více než 200 000 dětí a mladých lidí má nyní přístup k základnímu a vyššímu vzdělávání, psychosociální podpoře a k ochraně před násilím založeným na pohlaví. Celkové dosavadní výsledky v oblasti vzdělávání zahrnují 180 356 osob s přístupem k základnímu vzdělání, 12 646 vyškolených učitelů, 177 vybudovaných nebo renovovaných vzdělávacích zařízení, 6 501 mladých lidí s přístupem k vyššímu a dalšímu vzdělávání.

Evropský nástroj sousedství financuje regionální svěřenské fondy EU spolu s dalšími nástroji, jako je nástroj pro rozvojovou spolupráci. Například regionální svěřenský fond Evropské unie zřízený v reakci na krizi v Sýrii, který podporuje lepší živobytí pro uprchlíky a hostitelské komunity, a to prostřednictvím lepší zaměstnatelnosti, zvýšené finanční kapacity a lepších produktivních kapacit cílových skupin. Výsledky v oblasti životních podmínek dosud zaznamenalo 75 317 osob a 738 organizací, zejména mikropodniků a malých a středních podniků v regionu.

Tento svěřenský fond EU poskytl 856 889 osobám přístup ke zdravotní péči, 3 838 pracovníkům ve zdravotnictví odbornou přípravu a 66 střediskům primární zdravotní péče a nemocnicím v regionu zajistil vybavení nebo rekonstrukci. V oblasti vody, sanitárních a hygienických podmínek svěřenský fond EU zajistil přínos pro 59 944 osob. Bylo dokončeno celkem 37 (ze 128 plánovaných) zařízení pro dodávky vody a nakládání s odpadní vodou.

Jako specializovaný nástroj k řešení migrační krize v sousedství EU, (část svěřenského fondu EU pro Afriku zaměřená na sever Afriky ( 272 )) tento nástroj nadále výrazně rozšiřoval svůj dosah a v roce 2018 bylo schváleno deset nových programů pro pět zemí v hodnotě 285 milionů EUR, včetně příspěvků pro dva meziregionální programy a rozšíření probíhajících akcí. V Libyi EU v průběhu roku 2018 zvyšovala svou podporu místní správě a obcím, a celkový příspěvek EU pro libyjské obce tak v roce 2018 přesáhl 100 milionů EUR a týkal se 49 obcí (což představuje 42 % všech libyjských obcí). Činnosti jsou rozprostřeny po celé zemi, zaměřují se na různé regiony a soustředí se na budování kapacit obecních úřadů, jakož i na posilování vztahů mezi místními aktéry: státními i nestátními subjekty.

Evropský účetní dvůr provedl audit svěřenského fondu EU pro Afriku a ve své zvláštní zprávě ( 273 ) dospěl k závěru, že nouzový svěřenský fond Evropské unie pro Afriku je flexibilním nástrojem, jeho koncepce by však měla být cílenější. Účetní dvůr zjistil, že tento svěřenský fond byl při zahajování projektů ve srovnání s tradičními nástroji EU rychlejší a že celkově dokázal uspíšit provádění projektů. Účetní dvůr zjistil, že existuje prostor pro zlepšení kvality cílů svěřenského fondu EU pro Afriku, výběrových řízení na projekty, rychlosti provádění a monitorování svěřenského fondu.

EU zůstává hlavním partnerem zemí Východního partnerství. Summit Východního partnerství v Bruselu předznamenal nový přístup tohoto úzkého partnerství přijetím „20 cílů pro rok 2020“ ( 274 ), které stanovily společně dohodnuté cíle pro probíhající reformy v partnerských zemích ve čtyřech prioritních oblastech: silnější hospodářství, silnější správa věcí veřejných, silnější propojenost a silnější společnost.

Evropský nástroj sousedství dosáhl následujících konkrétních výsledků.

·Od zahájení Východního partnerství v roce 2009 podpořila EU více než 70 000 podniků, kryla úvěry ve výši 2 miliard EUR a vytvořila více než 28 000 pracovních míst.

·Program Erasmus+ umožnil od roku 2009 více než 30 000 studentům a akademickým pracovníkům z východních partnerských zemí studovat nebo vyučovat v zemích EU. V září 2018 zahájila činnost první evropská škola mimo EU, která přivítala prvních 30 studentů. Probíhají přípravy na druhý rok.

·„EU4Business“ (zastřešující iniciativa zahrnující veškerou podporu EU pro malé a střední podniky v regionu Východního partnerství) zlepšuje jak přístup k financím, tak i prostředí pro malé a střední podniky v celém regionu. S aktivním portfoliem v hodnotě více než 260 milionů EUR v podobě podpory z EU (doplňkové k jiným formám podpory) podpořila iniciativa EU4Business více než 57 000 malých a středních podniků (dalších 50 000 společností získá další pomoc v nadcházejících letech).

·Rozhodnutí o rozšíření transevropských dopravních sítí do zemí východního sousedství do roku 2030 bylo přijato v roce 2016 jako konkrétní krok k lepšímu propojení a zjednodušenému přístupu k investicím do infrastruktury. Toto rozhodnutí doplňuje reformy v odvětví, díky nimž bude doprava více chráněná, bezpečnější a šetrnější k životnímu prostředí.

·Pakt starostů a primátorů EU podepsalo více než 300 obcí, což znamená 20 milionů lidí ve východních partnerských zemích. Do roku 2020 se tak sníží emise CO2 o téměř 20 milionů tun, což odpovídá výsadbě téměř 500 milionů stromů.

Posouzení a hodnocení

Podle hodnocení v polovině období ( 275 ) je evropský nástroj sousedství celkově relevantní a vhodný k svému účelu. Umožnil EU provádět revidovanou politiku sousedství. Nástroj rovněž prokázal svou schopnost pružně reagovat na řadu krizí a nových výzev v zemích sousedství, zejména na Ukrajině a v Tunisku.

V roce 2018 provedla Komise posouzení dopadů ( 276 ), které se týkalo celého okruhu vnější činnosti „Globální Evropa“ ve víceletém finančním rámci na období 2014–2020. Posouzení dopadů zejména dospělo k závěru, že by bylo prospěšné většinu nástrojů vnější činnosti (kromě nástrojů s velmi specifickou povahou) začlenit do jediného nástroje, a to včetně evropského nástroje sousedství. Všeobecný nástroj by zajistil zeměpisně a tematicky komplexnější přístup, který by usnadnil provádění různých politik nadregionálním, víceodvětvovým a globálním způsobem. EU by mohla usnadnit soudržné reakce a vzájemné přínosy a zároveň odstranit tematickou a zeměpisnou roztříštěnost.

V této souvislosti přijala Komise dne 14. června 2018 návrh, kterým se zřizuje nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci ( 277 ). Nový nástroj navrhuje zachovat základní specifické prvky zvláštního partnerství s partnery programu evropského sousedství a zároveň zajistit větší soudržnost, vzájemný prospěch („synergie“), flexibilitu a zjednodušení. Nástroj zahrnuje kapitolu věnovanou regionu sousedství, která obsahuje zvláštní ustanovení týkající se zemí východního a jižního sousedství. Tato specifika a klíčové zásady jsou zachovány a posíleny, zejména přístup založený na výkonnosti (zásada „více za více“) a diferencovaný přístup, a fungují proto jako pobídky pro společně dohodnuté politické a ekonomické reformy. Navrhuje se, aby s ohledem na dosud dosažené velmi pozitivní výsledky pokračovala i přeshraniční spolupráce mezi členskými státy EU a partnerskými zeměmi z východního i jižního sousedství.

Nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI)

Cíle programu

Hlavním cílem nástroje pro rozvojovou spolupráci ( 278 ) je snížení a v dlouhodobém výhledu i vymýcení chudoby. Nástroj přispívá k dosažení řady cílů vnější činnosti EU, a to zejména k podpoře udržitelného hospodářského, sociálního a environmentálního rozvoje, jakož i k podpoře demokracie, právního státu, řádné správy věcí veřejných a dodržování lidských práv; k zachování míru a předcházení konfliktům; k zlepšování kvality životního prostředí a udržitelného řízení světových přírodních zdrojů; k pomoci lidem, zemím a regionům čelícím přírodním nebo člověkem způsobeným katastrofám a k podpoře mezinárodního systému založeného na posílené mnohostranné spolupráci a na řádné globální správě. Prostřednictvím nástroje pro rozvojovou spolupráci se EU rovněž snaží zajistit, aby se ve vnitrostátních a regionálních rozvojových strategiích odrazily pozitivní i negativní dopady migrace na rozvoj. Rovněž poskytuje pomoc zemím, které si přejí posílit řízení migrace s cílem dosáhnout výsledků v oblasti rozvoje.

Nástroj pro rozvojovou spolupráci se vztahuje na všechny rozvojové země kromě zemí způsobilých k financování z nástroje předvstupní pomoci. Skládá se ze tří složek: 1) zeměpisné programy; 2) tematické programy, které financují 2.1) globální veřejné statky a 2.2) organizace občanské společnosti a místní orgány; 3) panafrický program, který financuje provádění společné strategie Afriky a EU.

Celkový cíl: snížení a v dlouhodobém výhledu i vymýcení chudoby

Provádění a nejnovější výsledky

V roce 2018 bylo na nástroj pro rozvojovou spolupráci přiděleno 2,981 miliardy EUR. Prostředky přidělené na období 2014–2020 činí 19,661 miliardy EUR ( 279 ). Program je prováděn prostřednictvím přímého řízení (převážně grantů) a nepřímého řízení ve spolupráci s mezinárodními organizacemi, agenturami členských států a přijímajícími zeměmi.

Dvoustranná pomoc EU v rámci nástroje rozvojové spolupráce se stále větší měrou zaměřuje na země, které ji nejvíce potřebují. Podobné stanovení priorit probíhá na úrovni jednotlivých zemí, a to zaměřením pomoci na omezený počet odvětví v každé partnerské zemi.

Problémy ovlivňující výkonnost programů rozvojové spolupráce ( 280 )

Za složité situace v průběhu celého roku 2018 několik krizí zhoršilo již tak křehké a nestabilní prostředí mnoha partnerských zemí. Velký počet partnerských zemí se nadále vyznačuje nestabilitou, včetně politických problémů, konfliktů, korupce a slabých vládních institucí. Krizové situace a politická a hospodářská nestabilita ohrožují provádění programu (zejména v „citlivých“ oblastech, jako jsou lidská práva a demokracie, migrace a bezpečnost), což ještě zvyšuje potřebu opatření k posílení odolnosti. Neustále se zmenšující prostor pro občanskou společnost, právní stát, demokracii a lidská práva má nepříznivý dopad na výsledky a oslabuje naše partnery. Nadnárodní otázky včetně terorismu a nelegální migrace se nadále vyvíjely a nabývaly na důležitosti. Politické a bezpečnostní krize nebo incidenty měly v roce 2018 dopad na činnost delegací EU v několika zemích. Všechny tyto základní hrozby a náročné podmínky představovaly velké výzvy pro partnerské země, pro programy spolupráce řízené Komisí a pro práci delegací EU.

Delegace EU čelí zejména problémům při náboru zkušených a kvalifikovaných pracovníků, což má za následek několikaměsíční neobsazenost volných pracovních míst. Tato situace se řeší jen obtížně, zvláště s ohledem na již tak vysokou pracovní zátěž. Obtíže při náboru se zvyšují zejména v zemích, které se potýkají s potížemi nebo s nejistými podmínkami.

V mnoha z těchto regionů rovněž hrozí katastrofy související se změnou klimatu, přičemž tyto regiony jsou vůči přírodním katastrofám a nepříznivým účinkům změny klimatu mimořádně zranitelné.

Svěřenský fond EU pro Kolumbii

V Kolumbii je podpora úsilí o upevňování míru ústředním prvkem vztahů mezi EU a Kolumbií v posledních dvaceti letech a všechny strany uznávají EU jako klíčového aktéra podporujícího kolumbijskou mírovou dohodu. Podpora je poskytována především prostřednictvím svěřenského fondu EU pro Kolumbii, který v roce 2018 uzavřel smlouvy na celkem osmnáct projektů v hodnotě 59,5 milionu EUR. Všechny projekty se zaměřují na rozvoj venkova v nejchudších a konfliktem nejvíce zasažených regionech, a to prostřednictvím znovuzačleňování bývalých bojovníků, podněcování ekonomické činnosti a produktivity a obnovováním sociálních struktur.

Svěřenský fond EU pro Afriku

Cílem svěřenského fondu EU pro Afriku je řešit migraci a násilné vysídlování a podporovat socio-ekonomický rozvoj a mimo jiné tak přispívat k tvorbě nových důstojných pracovních míst v mnoha afrických partnerských zemích. Do 31. prosince 2018 bylo v rámci svěřenského fondu schváleno 187 projektů v hodnotě 3 589,9 milionu EUR v regionech Sahelu a Čadského jezera, Afrického rohu a severní Afriky. Program se zaměřuje na podporu vysoké úrovně produktivní a důstojné zaměstnanosti, mimo jiné prostřednictvím odborného vzdělávání a přípravy, jakož na i rozšíření působnosti sociální ochrany prostřednictvím zavedení vnitrostátně vymezených systémů a minimálních úrovní sociální ochrany.

Svěřenský fond Bêkou pro Středoafrickou republiku

Svěřenský fond Bêkou pro Středoafrickou republiku působí v jádru vazby mezi humanitární pomocí a rozvojem a má jedinečnou úlohu při prosazování stabilizace a míru tvorbou pracovních míst; poskytováním základních služeb; prosazováním sociálního dialogu; a budováním odolnosti komunity. S více než 694 000 vnitřně vysídlenými osobami a 543 000 uprchlíky v sousedních zemích představuje bezpečný návrat civilistů a jejich opětovné začlenění do komunit úhelný kámen procesů budování míru ve Středoafrické republice.

Soubor nástrojů pro odborné vzdělávání a přípravu

K významným úspěchům roku 2018, zejména pokud jde o zaměstnatelnost mladých lidí, patří zavedení souboru nástrojů pro odborné vzdělávání a přípravu, který zajišťuje poradenské služby k posílení vazeb mezi systémem odborného vzdělávání a přípravy a průmyslem v partnerských zemích, a tím přispívá k cílům udržitelného rozvoje č. 4 (kvalitní vzdělávání) a č. 8 (důstojná práce a hospodářský růst). Tento soubor nástrojů je příkladem komplexnějšího přístupu k zaměstnanosti, který prosazuje sdělení ( 281 ) o nové alianci mezi Afrikou a Evropou pro udržitelné investice a zaměstnanost, kterou v září 2018 oznámil předseda Juncker.

Globální aliance pro boj proti změně klimatu Plus ( 282 )

Globální aliance pro boj proti změně klimatu Plus ( 283 ) je stěžejní iniciativou EU přispívající k cíli udržitelného rozvoje č. 13 (opatření v oblasti klimatu). Využívá se k podpoře partnerských zemí, které jsou nejvíce ohroženy změnou klimatu (zejména malé ostrovní rozvojové státy a nejméně rozvinuté země), s cílem budovat odolnost vůči změně klimatu.

Graf: Globální aliance pro boj proti změně klimatu Plus – geografické rozdělení projektů od zahájení programu ( 284 ).

Zdroj: Výroční zpráva o činnosti za rok 2018, Generální ředitelství pro mezinárodní spolupráci a rozvoj, s. 16.

Nové projekty schválené v roce 2018 zahrnují deset akcí v jednotlivých zemích a program pro více zemí (místní nástroj pro přizpůsobení se změně klimatu, Local Climate Adaptive Living Facility), který má zlepšit přístup místních orgánů k financování v oblasti klimatu.

Přepněte na zelenou ( 285 )

Komise nadále podporovala akci „Přepněte na zelenou“, stěžejní akci EU zaměřenou na zelenou ekonomiku, na kterou EU v posledních deseti letech vyčlenila přibližně 300 milionů EUR. Nedávné hodnocení ( 286 ) spolupráce EU v oblasti zelené ekonomiky dospělo ohledně iniciativy „Přepněte na zelenou“ k pozitivním závěrům, a zejména upozornilo na její „velký dopad z hlediska využívání udržitelných spotřebních a výrobních postupů a vyšší úrovně investic mikropodniků a malých a středních podniků, kdy iniciativa významně přispěla k vytváření zelených pracovních míst“ ( 287 ).

V afrických zemích existuje skutečný ekonomický zájem o investice do solární energie. Více solární energie ve skladbě zdrojů energie zbaví veřejné finance tlaku strukturálních schodků veřejných dodavatelů elektřiny. První úspěšné kroky byly učiněny v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, zejména v západní Africe. Zařízení na výrobu solární energie a větrné turbíny připojené k rozvodné síti, které jsou v současné době v přípravě, výstavbě nebo provozu, vyprodukují více než 600 MW energie.

V roce 2018 byl zahájen plný provoz solární elektrárny Zagtouli (Burkina Faso) s maximálním výkonem 33 MWp, která byla spolufinancována z EU.

EU v současné době v západní Africe spolufinancuje pět dalších solárních elektráren: Gorou Banda a Agadez (Niger), Defissol (Benin), Odienné (Pobřeží slonoviny) a Bauchi (Nigérie). Celkově přispívají fondy EU v západní Africe k dodatečné produkci solární energie ve výši 206 MWp.

Posouzení a hodnocení

Hodnocení ( 288 ) nástroje pro rozvojovou spolupráci při přezkumu v polovině období dospělo k závěru, že nástroj je i nadále celkově významný a vhodný pro svůj účel. Je obecně v souladu s novou politikou (např. s novým Evropským konsenzem o rozvoji a Agendou pro udržitelný rozvoj do roku 2030), ačkoli provádění určitých priorit by mohlo být v současném formátu obtížné. Hodnocení rovněž poukázalo na to, že ačkoli existují určité důkazy o souladu mezi nástrojem pro rozvojovou spolupráci a ostatními nástroji financování vnější činnosti a s politikami v oblasti vnější činnosti EU, je zapotřebí strategičtější přístup.

Tato připomínka byla zohledněna v roce 2018, když Komise provedla posouzení dopadů, které se týkalo okruhu vnější činnosti „Globální Evropa“ ve víceletém finančním rámci na období 2014–2020. Posouzení konstatovalo, že spojení řady nástrojů do jednoho všeobecného nástroje by poskytlo příležitost racionalizovat jejich systémy řízení a dohledu, čímž by snížila administrativní zátěž všech zúčastněných stran. Zjednodušené systémy dohledu by příslušným orgánům umožnily lepší, komplexnější pohled na vnější výdaje EU. Ve víceletém finančním rámci na období 2021–2027 je Evropský rozvojový fond začleněn do nového nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci ( 289 ), který odpovídá cílům vnější činnosti EU.

Evropský fond pro udržitelný rozvoj (EFSD)

Obecným cílem Evropského fondu pro udržitelný rozvoj ( 290 ) je přispívat k cílům Agendy OSN pro udržitelný rozvoj do roku 2030, zejména k vymýcení chudoby, a k závazkům podle nedávno revidované evropské politiky sousedství. Podporou investic v Africe a zemích sousedství se také Evropský fond pro udržitelný rozvoj snaží řešit konkrétní socio-ekonomické kořeny migrace včetně nelegální migrace a přispívat k udržitelnému znovuzačlenění migrantů, kteří se vracejí do svých zemí původu, a k posilování tranzitních a hostitelských komunit.

Záruka Evropského fondu pro udržitelný rozvoj bude krýt portfolia investic, které mají provádět způsobilé protistrany v cílových oblastech, tzv. investičních oknech. První soubor investičních oken zahrnuje: udržitelnou energii a konektivitu, financování mikropodniků, malých a středních podniků; udržitelné zemědělství, rozvoj venkova a zemědělství; udržitelná města a digitální technologie pro životní prostředí.

Do konce roku 2018 ( 291 ) byla podepsána první záruka s nizozemskou rozvojovou bankou FMO (De Nederlandse Financieringsmaatschappij voor Ontwikkelingslanden) týkající se facility pro sdílení rizik Nasira ( 292 ) ( 293 ). Využije 75 milionů EUR z finančních prostředků EU, které mají aktivovat až 1 miliardu EUR investic pro podnikatele v subsaharské Africe a v zemích sousedství. Očekává se, že záruka vytvoří až 800 000 pracovních míst a přinese prospěch těm, kdo se snaží získat přístup k dostupným úvěrům, jako jsou vnitřně vysídlené osoby, uprchlíci, ženy a mladí lidé.

Záruka Evropského fondu pro udržitelný rozvoj pomáhá zvýšit investice v partnerských zemích, které je potřebují, a to i ve vysoce rizikových oblastech a odvětvích. Začátek její činnosti byl slibný ( 294 ). V této souvislosti bude návrh nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci pro víceletý finanční rámec po roce 2020 zahrnovat Evropský fond pro udržitelný rozvoj+. Předpokládá se, že začlenění fondu do obecného nástroje zjednoduší právní rámec a zvýší účinnost procesů a operací. Zlepšilo by viditelnost, kterou zajišťují stávající roztříštěné nástroje, a usnadnilo by lepší komunikaci o dopadu a výsledcích. Došlo by k většímu sladění politik a doplňkovosti opatření ( 295 ).

Program humanitární pomoci EU

Cíle programu

Cílem programu humanitární pomoci je poskytovat pomoc a ochranu obyvatelstvu postiženému přírodními nebo člověkem způsobenými katastrofami. Vzhledem k tomu, že EU a její členské státy jsou společně největším dárcem humanitární pomoci na světě, hrají ústřední úlohu při řešení humanitárních problémů. Program humanitární pomoci poskytuje pomoc nejzranitelnějším skupinám obyvatelstva v zemích, které se nacházejí v krizi, včetně tzv. „opomíjených krizí“ (krize, kterým věnují média omezenou pozornost, a se špatným pokrytím).

Provádění a nejnovější výsledky

V roce 2018 ( 296 ) Evropská komise poskytla více než 1,4 miliardy EUR ( 297 ) jako pomoc nejzranitelnějším osobám ve více než 90 zemích, která dosáhla k více než 144 milionům příjemců ( 298 ).

V roce 2018 více než polovina rozpočtu pro humanitární pomoc směřovala do nejzranitelnějších zemí a dalších 33,9 % bylo přiděleno na „opomíjené krize“. Z celkového počtu smluv bylo 62 % vydáno ve velmi krátké lhůtě (11 dnů). Kromě toho je EU odhodlána budovat kapacity a odolnost zranitelných komunit a zavedla akční plán pro odolnost, na jehož základě je zaměřeno 80 % akcí ( 299 ).

Příkladem reakce EU na závažné krize je pokračování poskytování život zachraňující pomoci a podpory EU pro miliony lidí v celé Sýrii. Pomoc je zajišťována prostřednictvím všech humanitárních center, a to i přes dělicí linie v rámci konfliktu a hraniční přechody. Pomoc přispívá k nezbytným dodávkám potravin, léků, vody a zajištění přístřeší pro miliony Syřanů, kteří byli konfliktem přímo postiženi a/nebo byli v jeho důsledku vnitřně vysídleni. V sousedním Libanonu přispělo financování EU na pomoc nejvíce zranitelným uprchlíkům, na život zachraňující (sekundární) zdravotní péči a neformální vzdělávání a přístřeší (včetně vody, hygienických a sanitárních zařízení) za účelem zlepšení životních podmínek zranitelných rodin, které jsou nejvíce postiženy vysídlením. V Turecku a Jordánsku podporuje EU nejzranitelnější uprchlíky, mimo jiné prostřednictvím peněžní pomoci, neboť tato forma pomoci je považována za nákladově nejefektivnější a nejdůstojnější metodu ( 300 ).

Krize v Jemenu ( 301 )

Po většinu roku 2018 se situace v Jemenu vyznačovala trvajícím konfliktem, který přímo zasahoval civilní obyvatele a znamenal bezostyšné porušování mezinárodního humanitárního práva. Krize v Jemenu je nejrozsáhlejší humanitární krizí na světě. Podle OSN potřebovalo na konci roku 2018 humanitární nebo ochrannou pomoc 22,2 milionu lidí.

V průběhu roku 2018 EU vyvinula značné úsilí, aby zintenzivnila svou reakci na jemenskou krizi, a přidělená částka dosáhla 127,5 milionu EUR. S těmito finančními prostředky podporuje EU život zachraňující intervence ve prospěch obyvatel zasažených konfliktem a osob postižených nedostatkem potravin a krizí v oblasti výživy a zdravotní péče. Ochranu, logistiku, vzdělávání týkající se mimořádných situací a prosazování zájmů začleňují nebo podporují samostatné projekty. Tato pomoc se dostala k 14 milionům zranitelných osob.

Posouzení a hodnocení

Komplexní hodnocení humanitární pomoci EU v období 2012–2016 ( 302 ) dospělo k závěru, že pomoc z EU pozitivně přispěla k záchraně životů, snížení nemocnosti a utrpení a ke zlepšení důstojného života obyvatel postižených katastrofami. Rozsah finančních prostředků určených na opatření v oblasti humanitární pomoci umožnil EU dosáhnout skutečného dopadu v praxi a řešit potřeby významného počtu příjemců na celém světě. V regionech, kde EU přidělila pouze omezené finanční prostředky ve srovnání s celkovým finančním přídělem, hodnocení ukázalo, že financování bylo také schopno dosáhnout pozitivního dopadu díky výběru projektů s potenciálně vysokým aktivačním nebo multiplikačním účinkem.

Hodnocení však také zjistilo, že existuje určitý prostor k tomu, aby Komise pokročila k intenzivnější a strategičtější spolupráci s klíčovými partnery, zjednodušila postupy a umožnila provázanější a důslednější přístup k humanitární pomoci, zejména pokud to bude doprovázeno posunem k víceletému programování a financování. Souběžně s tím bude Komise i nadále potřebovat svůj rozmanitý soubor rámcových partnerů, včetně partnerů relativně malé nebo střední velikosti, s ohledem na jejich specifickou geografickou přítomnost nebo odvětvové či tematické odborné znalosti ( 303 ). Program humanitární pomoci EU bude na základě programu v příštím víceletém rámci na období 2021–2027 nadále poskytovat pomoc v mimořádných situacích a pomoc k záchraně života osobám, které postihnou přírodní nebo člověkem způsobené katastrofy.

Iniciativa Humanitární dobrovolníci EU

Iniciativa Humanitární dobrovolníci EU sdružuje dobrovolníky a organizace z různých zemí, poskytuje praktickou podporu projektům humanitární pomoci a přispívá k posilování místních kapacit a odolnosti komunit zasažených katastrofou.

Humanitární katastrofy výrazně zvýšily tlak na humanitární organizace a je zapotřebí více kvalifikovaných lidí. Iniciativa Humanitární dobrovolníci EU dává evropským občanům možnost projevit svou solidaritu formou spolupráce na humanitárních projektech na celém světě a zároveň pomáhá pokrýt specifické personální potřeby organizací.

V prosinci 2018 iniciativa Humanitární dobrovolníci EU financovala 728 vysílajících a hostitelských organizací ( 304 ). Tato podpora zahrnovala posílení jejich kapacity, technickou pomoc a řízení vysílání dobrovolníků do komunit postižených katastrofou.

Na podporu provádění tohoto programu byla zřízena platforma (platforma pro humanitární dobrovolníky EU ( 305 )), která poskytuje prostor pro zveřejňování volných pracovních míst, diskusní fórum (pro dobrovolníky, vysílající a hostitelské organizace dobrovolníků) a zveřejňování příběhů z praxe. Podporuje partnerství a spolupráci mezi projekty, nabízí on-line prostor pro dobrovolnickou činnost a umožňuje organizacím řídit učení a rozvoj, mentoring a vydávání certifikátů pro dobrovolníky EU ( 306 ).

V příštím víceletém finančním rámci (2021–2027) má být iniciativa Humanitární dobrovolníci EU začleněna do Evropského sboru solidarity ( 307 ), aby se usnadnilo zapojení mladých lidí do solidárních činností v Evropě i mimo ni v rámci jediného nástroje EU. Tento postup bude usilovat o vzájemný prospěch a efektivní sladění s ostatními dobrovolnickými programy EU, zejména s Evropským sborem solidarity. Komise se bude snažit zajistit větší jasnost pro občany EU ( 308 ), kteří hledají možnosti dobrovolnictví v EU i ve třetích zemích.

Evropský nástroj pro demokracii a lidská práva

Cíle programu

Evropský nástroj pro demokracii a lidská práva ( 309 ) poskytuje pomoc při rozvoji a upevňování demokracie a právního státu a dodržování všech lidských práv a základních svobod. Program pomáhá občanské společnosti stát se účinnou silou, pokud jde o politické reformy a obranu lidských práv. Evropský nástroj pro demokracii a lidská práva vychází ze své klíčové silné stránky, kterou je schopnost rychle fungovat, a je tak schopen se zaměřit na citlivé politické otázky a inovativní přístupy a spolupracovat přímo s místními organizacemi občanské společnosti, které si musí zachovat svou nezávislost na veřejných orgánech, a zajišťovat velkou flexibilitu a zvýšenou schopnost reagovat na měnící se okolnosti.

Cílem programu je posílit ochranu, prosazování, uplatňování a sledování lidských práv a základních svobod, zejména podporou příslušných organizací občanské společnosti, obránců lidských práv a obětí represe a zneužívání práv. Zároveň evropský nástroj pro demokracii a lidská práva usiluje o upevňování demokracie v třetích zemích, a to zlepšením participativní a zastupitelské demokracie, posílením celkového demokratického cyklu a právního státu a zlepšením spolehlivosti volebních procesů. Evropský nástroj pro demokracii a lidská práva považuje agendy v oblasti lidských práv a demokracie za přirozeně provázané.

Evropský nástroj pro demokracii a lidská práva má být „specializovaným“ nástrojem, který je zaměřen zejména na řešení nejnáročnějších situací v oblasti lidských práv a na ochranu ohrožených aktivistů prosazujících lidská práva a demokracii a na podporu některých vybraných klíčových aktérů a procesů v oblasti lidských práv a působí v oblastech, v nichž má EU zvláštní zájem a nabízí přidanou hodnotu (např. boj proti trestu smrti, podpora řádných volebních procesů).

Provádění a nejnovější výsledky

V roce 2018 bylo na podporu demokracie a lidských práv přiděleno celkem 188 milionů EUR z celkové částky 1 333 milionů EUR na programové období 2014–2020 ( 310 ).

Podpora obráncům lidských práv v ohrožení

ProtectDefenders.eu, první komplexní mechanismus EU týkající se obránců lidských práv, který byl zřízen na ochranu vysoce ohrožených obránců lidských práv, kteří na celém světě čelí těm nejobtížnějším situacím. Tento mechanismus byl zřízen v roce 2015 a prodloužen v roce 2018, a to s bezprecedentním rozpočtem ve výši 19,95 milionu EUR na čtyři roky. Spojil konsorcium dvanácti nezávislých organizací občanské společnosti s celosvětovou působností, které se specializují na ochranu lidských práv a demokracie; poskytuje mimořádnou podporu, materiální pomoc, dočasnou relokaci/přístřeší, podporu odborné přípravy a budování kapacit pro obránce lidských práv.

Podpora demokracie

Program „Podpora demokracie“ (4,6 milionu EUR), který působí v rámci Iniciativy pro demokracii, se zaměřuje na podporu delegací EU v oblastech účasti občanské společnosti na demokratických procesech.

K dosavadním úspěchům patří Fórum občanských pozorovatelů z roku 2016, na němž se sešlo 250 vnitrostátních pozorovatelských organizací z celého světa, zprostředkování vzájemných výměn a podpora prohlášení o globálních zásadách volebních pozorovatelů, odborná příprava vnitrostátních pozorovatelů v Afghánistánu, Demokratické republice Kongo, Libanonu, na Madagaskaru a Maledivách a zahájení každoroční celosvětové kampaně „EU4Democracy“, která propaguje podporu EU pro demokracii v partnerských zemích.

Podpora cílových klíčových aktérů a procesů

„Globální kampus pro lidská práva a demokracii“ (s ročním příspěvkem přibližně 5 milionů EUR) představuje jedinečnou celosvětovou síť více než 100 univerzit, které vyučují a propagují lidská práva a demokracii. Globální kampus, který EU podporuje od jeho počátku, uděluje magisterské tituly v oblasti lidských práv a demokracie více než 150 studentům ročně, pokrývá sedm regionů světa ( 311 ) a je vzorem excelence pro vzdělávání v oblasti lidských práv a demokracie.

Nepřetržitá podpora (příspěvek EU ve výši 3,75 milionu EUR v období 2019–2021) globální aliance vnitrostátních institucí pro lidská práva a jejích čtyř regionálních sítí vnitrostátních institucí pro lidská práva (Afrika, Evropa, Asie a Latinská Amerika) je strategická a včasná: poradenství a podpora, které tyto sítě poskytují jednotlivým vnitrostátním institucím pro lidská práva v klíčových oblastech jejich mandátu, umožňují strategičtější, relevantnější a důraznější zapojení vnitrostátních institucí pro lidská práva na celosvětové, regionální a vnitrostátní úrovni. Tříletý cílený program bude řízen dánským institutem pro lidská práva v souladu s mandátem globální aliance vnitrostátních institucí pro lidská práva a bude vycházet z výsledků předchozího programu, který probíhal v období 2015–2018 a zajistil velmi potřebné příležitosti k odborné přípravě a budování kapacit, výměnné a komunikační platformy, institucionální rozvoj a rychlou podporu pro vnitrostátní instituce v oblasti lidských práv, které se nacházejí v náročné situaci.

Posouzení a hodnocení

Podle přezkumu v polovině období ( 312 ) evropský nástroj pro demokracii a lidská práva (na období 2014–2017) úspěšně dosáhl svých cílů a byl výchozím, pružným a reagujícím nástrojem. Jeho hlavní přidané hodnoty spočívají v nezávislosti opatření a celosvětovém pokrytí a umožňují rychlé intervence v zemích, jež jsou v mimořádně složité situaci. Vznikají tak synergie a doplňkovost v případech, kdy jiné nástroje a jiní dárci nemohou jednat nebo nejednají. Nástroj byl schopen řešit problémy v oblasti lidských práv a demokracie i v nejobtížnějších situacích, což potvrzuje, že evropský nástroj pro demokracii a lidská práva zůstává více než kdy jindy z hlediska politických priorit EU významný.

Nástroj je rovněž obecně hodnocen jako efektivní, a to díky poměrně nízké úrovni správních výdajů a svým základním vnitřním pružným nástrojům (jako je např. přímá podpora obránců lidských práv, přímé malé granty, spolupráce s neformálními partnery).

Přestože má ve srovnání s jinými nástroji financování vnější činnosti omezené finanční prostředky, představuje samotné jádro hodnot EU. Vzhledem k tomu, že demokracie a lidská práva jsou pod stále větším tlakem, může být zapotřebí dodatečné finanční krytí.

V příštím víceletém finančním rámci bude nástroj pro demokracii a lidská práva začleněn do nového navrhovaného nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci ( 313 ). V rámci všeobecného nástroje mohou mít opatření v oblasti demokracie a lidských práv potenciálně větší přístup k nepřiděleným finančním prostředkům. Snížily by se tak hranice s jinými nástroji a bylo by možné dosáhnout integrovanějších programových přístupů a souladu s opatřeními jednotlivých zemí.

Společná zahraniční a bezpečnostní politika

Cíle

Operace společné zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie přispívají k zachování míru, předcházení konfliktům a posilování mezinárodní bezpečnosti.

V rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky existují čtyři druhy opatření.

·Provádění civilních misí na podporu stability a budování odolnosti posilováním právního státu na strategické a operační úrovni v křehkých prostředích.

·Práce zvláštních zástupců Evropské unie, kteří prosazují politiky a zájmy EU v problémových regionech a zemích a hrají aktivní úlohu v úsilí o upevnění míru a prosazování stability a právního státu.

·Operativní akce ( 314 ), jakož i podpora Evropské bezpečnostní a obranné školy ( 315 ).

·Projekty zaměřené na boj proti šíření zbraní hromadného ničení (včetně jejich prováděcích mechanismů) a na boj proti nedovolenému šíření jiných konvenčních zbraní a obchodování s nimi, zejména podporou mnohostranných činností.

Aby byla společná zahraniční a bezpečnostní politika účinná, musí být EU připravena rychle a pružně reagovat na nové hrozby ohrožující její strategické zájmy, a proto nelze opatření programovat předem: vzhledem ke své povaze jsou konkrétní opatření často oznámena s malým předstihem a mají krátké prováděcí lhůty, které je někdy zapotřebí později upravit, prodloužit nebo ukončit v souladu s měnícími se potřebami a prioritami v praxi.

Provádění a nejnovější výsledky

V roce 2018 činily celkové závazky týkající se akcí v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky 369,9 milionu EUR. V období 2014–2018 působilo v různých fázích třináct různých civilních misí a jedenáct zvláštních zástupců Evropské unie (zástupce v Afghánistánu v roce 2018 ukončil činnost) ( 316 ).

Nejnověji zřízenou civilní misí je poradní mise EU v Iráku, která vznikla v říjnu 2017. Poradní mise EU: i) poskytovala iráckým orgánům poradenství a odborné poznatky na strategické úrovni ohledně civilních aspektů iráckého národního bezpečnostního programu a souvisejících plánů; ii) posuzovala příležitosti pro možné další zapojení EU a iii) byla nápomocna delegaci EU při koordinování podpory EU a členských států. V rámci podpory, kterou mise poskytuje irácké strategii v oblasti boje proti organizované trestné činnosti, se mandát mise vztahuje i na některé aspekty související s ochranou kulturního dědictví. Mandát mise byl v říjnu 2018 prodloužen o dalších 18 měsíců ( 317 ).

Kromě toho společná zahraniční a bezpečnostní politika podporuje i projekty prosazující odzbrojení, nešíření zbraní hromadného ničení a kontrolu vývozu zbraní. V letech 2014–2018 bylo zahájeno 29 různých projektů v oblasti nešíření zbraní a odzbrojení a dalších 22 projektů bylo dokončeno ( 318 ).

Posouzení a hodnocení

Společná zahraniční a bezpečnostní politika bude i nadále jedním z klíčových nástrojů používaných k provádění globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky EU v příštím víceletém finančním rámci.

Pro období po roce 2020 vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku s podporou Komise předložila návrh evropského mírového nástroje ( 319 ): mimorozpočtového fondu (mimo víceletý finanční rámec) ve výši 10,5 miliardy EUR na sedmileté období, které odpovídá časovému rozpětí příštího víceletého finančního rámce. Tato iniciativa má posílit schopnost EU financovat operační akce v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky, které souvisejí s vojenstvím nebo obranou, a které proto nelze financovat z rozpočtu EU ( 320 ).

Navrhuje se, aby evropský mírový nástroj zajišťoval následující úkoly.

·Financovat společné náklady vojenských operací EU v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky.

·Přispívat k financování vojenských operací na podporu míru vedených jinými mezinárodními subjekty.

·Angažovat se v rozsáhlejších akcích na podporu ozbrojených sil partnerských zemí infrastrukturou, vybavením nebo vojenskou pomocí, jakož i v rámci dalších operačních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU, které souvisejí s vojenstvím nebo obranou, pokud tak rozhodne Rada.

Nástroj přispívající ke stabilitě a míru

Cíle programu

Nástroj přispívající ke stabilitě a míru poskytuje rychlou a krátkodobou podporu v zemích či regionech, kde vzniká nebo se rozvíjí krize. Poskytuje rovněž dlouhodobou podporu pro činnosti týkající se předcházení konfliktům, budování míru a připravenosti na krize, jakož i činnosti, které řeší globální a nadregionální hrozby a nové hrozby.

Provádění a nejnovější výsledky

V roce 2018 EU nadále reagovala na krize v Evropě, Africe, na Blízkém východě, v Asii a v Americe prostřednictvím nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru ( 321 ). Pro nástroj bylo vyčleněno celkem 360 milionů EUR, z toho 254,1 milionu EUR v rámci složky krátkodobé reakce na krizi a 33,7 milionu EUR v rámci strukturální složky budování míru. Částka 254,1 milionu EUR byla vyčleněna na reakci na krize a prevenci krizí na celém světě, představovala přímou reakci na politické priority EU a pokrývala různé tematické oblasti včetně stabilizace a bezpečnostní reformy, mediace, dialogu a budování důvěry, voleb a politické transformace, jakož i boje proti terorismu a předcházení násilnému extremismu ( 322 ).

V roce 2018 zahájil nástroj přispívající ke stabilitě a míru svůj první projekt financovaný z EU v severovýchodní části Sýrie v oblastech, které celosvětová koalice osvobodila od nadvlády Dá'iš. Projekt boje proti minám (10 milionů EUR) si klade za cíl zlepšit fyzické bezpečnostní podmínky a usnadnit přístup k půdě a infrastruktuře, a to i prostřednictvím vzdělávání o rizicích min určeného navrátilcům, vysídleným osobám a hostitelským komunitám. Představuje první nehumanitární intervenci EU v této oblasti od začátku konfliktu ( 323 ).

Středoafrická republika zůstává nadále v popředí zájmu EU. V průběhu roku 2018 poskytl nástroj dodatečné financování ve výši 40,5 milionu EUR, aby udržel angažovanost EU v této zemi. Toto financování přineslo nový a udržitelný impuls mírovému procesu, který byl ke konci roku 2017 na pokraji kolapsu, a podpořilo naděje na vyjednané příměří a komplexní politickou dohodu, která koncem roku 2018 poskytla důvod k opatrnému optimismu ( 324 ).

Rok 2018 byl kromě toho prvním rokem budování kapacit na podporu opatření v oblasti bezpečnosti a rozvoje, zejména tam, kde existuje významná hrozba pro fungování státních institucí. Osm takových akcí bylo zahájeno v Mali, ve Středoafrické republice, v Somálsku a Libanonu ( 325 ).

Posouzení a hodnocení

Hodnocení ( 326 ) dospělo k závěru, že nástroj plní své cíle. Pokud jde o opatření v oblasti reakce na krizi, hodnocení zjistilo, že tato složka splnila své úkoly, přinesla významné výsledky a s ohledem na rychle se rozvíjející prostředí míru a bezpečnosti reaguje rychle a pružně. Nástroj umožnil, aby EU významně přispěla k řešení hrozeb pro mezinárodní a unijní mír a bezpečnost tím, že se zaměřila na stávající i nově vznikající globální hrozby. Nástroj nabídl příležitosti pro širší platformu pro politickou výměnu informací o klíčových otázkách bezpečnostní politiky s přijímajícími vládami a institucionálními partnery.

Hodnocení zdůraznilo, že v jakýchkoli budoucích nástrojích vnější činnosti je třeba dále posílit schopnost EU rychle reagovat na nepředvídané události a řešit klíčové bezpečnostní otázky na celosvětové úrovni ( 327 ). Komise proto v příštím víceletém finančním rámci navrhuje spojit několik nástrojů vnější činnosti a zajistit tak komplexní přístup v rámci integrovaného nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci ( 328 ), který mimo jiné zajistí flexibilitu při směrování zdrojů tam, kde jsou v měnících se mezinárodních situacích nejvíce zapotřebí ( 329 ).

Nástroj partnerství pro spolupráci s třetími zeměmi

Nástroj partnerství pro spolupráci s třetími zeměmi je prvním nástrojem, který se konkrétně zaměřuje na prosazování strategických zájmů EU na celém světě konsolidováním vnějších strategií, politik a činností EU. Nástroj má čtyři hlavní cíle:

·nabídnout politickou podporu a reagovat na globální výzvy,

·provádět mezinárodní rozměr strategie Evropa 2020,

·zlepšit přístup na trhy a oživit obchod, investice a obchodní příležitosti pro podniky z EU,

·prosazovat veřejnou diplomacii a akademickou spolupráci.

EU má mnoho mezinárodních dohod s partnerskými zeměmi na celém světě, což jí poskytuje vliv v mnoha oblastech mezinárodních vztahů. Díky kombinaci vlivu všech členských států jednajících v rámci společných politik a strategií má EU kritickou váhu, pokud jde o reakci na globální problémy ( 330 ).

Rozpočet přidělený na akce v rámci nástroje partnerství v roce 2018 činil 126,9 milionu EUR ( 331 ). Financované činnosti lze rozdělit do tří hlavních kategorií:

·výměny, akce, sdílení znalostí,

·odborné znalosti, technická pomoc,

·propagace, informování, angažovanost ( 332 ).

Podpůrná studie pro účely hodnocení ( 333 ) nalezla důkazy o tom, že nástroj partnerství hrál často kriticky důležitou pomocnou úlohu prostřednictvím posilování a otevírání oblastí pro spolupráci a dialog mezi EU a třetími zeměmi. Hodnocení nástroje ( 334 ) zjistilo, že nástroj má dopad na politiku / politické procesy v partnerských zemích v souladu se zájmy EU a přispěl k rozvoji vzájemně prospěšných vztahů s těmito zeměmi ( 335 ).

Nástroj partnerství bude v příštím víceletém finančním rámci začleněn do nového nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci ( 336 ), což zajistí větší soudržnost a účinnost při podpoře vnějších politik EU.

Spolupráce s Grónskem

V roce 2014 ( 337 ) Komise a vláda Grónska schválily „programový dokument pro udržitelný rozvoj Grónska 2014–2020“.

Cílem tohoto programu je přispět k vyšší životní úrovni prostřednictvím lepšího vzdělávání a rozvoje dovedností a znalostí. Tím se zajistí soustavný hospodářský pokrok Grónska ve stále globalizovanější světové ekonomice díky kritickému množství kvalifikovaných osob a konkurenceschopné pracovní síle. Zvýšená produktivita obyvatelstva v produktivním věku sníží rostoucí tlak na veřejné finance vyplývající z rostoucího podílu starších lidí. Kromě toho vysoce vzdělaná a kvalifikovaná pracovní síla sníží ekonomickou závislost na některých odvětvích a je předpokladem pro rozvoj a růst podporující začlenění v nově vznikajících odvětvích.

Spolupráce EU se zámořskými zeměmi a územími včetně Grónska bude pokračovat i v příštím víceletém finančním rámci ( 338 ) v součinnosti s akcemi prováděnými v rámci nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci.

Nástroj finanční podpory na posílení hospodářského rozvoje společenství kyperských Turků

Tento nástroj usnadňuje znovusjednocení Kypru tím, že podporuje a) hospodářský rozvoj společenství kyperských Turků; b) hospodářskou integraci ostrova; c) zlepšování kontaktů mezi oběma společenstvími a s EU a d) přípravu unijních právních předpisů po komplexním politickém vyřešení kyperské otázky.

Při provádění tohoto programu se Komise setkala s určitými obtížemi ( 339 ). Šlo například o status příjemce (společenství kyperských Turků), který není uznáván na mezinárodní úrovni, nedostatečnou absorpční kapacitu fondů a spory s dodavateli. Přesto byly v roce 2018 dokončeny velké infrastrukturní stavby, na které byly zakázky zadány většinou v roce 2009. Připravuje se provádění dalších investic do infrastruktury s výrazným zaměřením na životní prostředí a na obě společenství. Nadále je poskytována podpora k posílení opatření v soukromém sektoru a na trhu práce, a to s důrazem na inovace a zvýšení zaměstnatelnosti. Stejně tak byla zavedena konkrétní opatření zaměřená na eradikaci nákaz zvířat a zlepšení norem v oblasti bezpečnosti potravin.

Hodnocení programu podpory poskytnuté v období 2013–2018 v současné době probíhá a má být vyhotoveno do konce roku 2019.

Program má pokračovat i v příštím víceletém finančním rámci, aby usnadnil znovusjednocení Kypru posilováním hospodářského rozvoje společenství kyperských Turků.

Nástroj pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti

Nástroj pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti ( 340 ) přispívá k podpoře provádění mezinárodních smluv a úmluv, jakož i k přijímání nejvyšších bezpečnostních norem doplňujících činnost v rámci EU. Rovněž vyváží acquis communautaire do celého světa a prosazuje spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti. Nástroj pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti je jediným specifickým nástrojem Evropské unie, který se zabývá otázkami jaderné bezpečnosti v partnerských zemích a doplňuje ostatní nástroje financování vnější činnosti, například v rámci politiky sousedství. Zahrnuje spolupráci v oblasti jaderných záruk, která je zásadní pro globální politiku nešíření jaderných zbraní.

Jeden z klíčových úspěchů se týká bezpečného nakládání s radioaktivním odpadem. Významného milníku při zajišťování environmentální stability a bezpečnosti černobylské lokality bylo dosaženo dne 29. listopadu 2016, kdy byl na jaderný reaktor zničený v dubnu 1986 nasunut nový bezpečnostní kryt. Nový bezpečnostní kryt je obrovská klenutá stavba, která zakrývá poškozený černobylský blok č. 4, aby zabránila dalšímu uvolňování radioaktivních látek. Nový bezpečnostní kryt také obsahuje dálkově ovládané zařízení pro konečné odstranění poškozeného reaktoru a radioaktivního materiálu. Tohoto významného milníku projektu bylo dosaženo díky společnému úsilí Evropské unie, Ukrajiny, Evropské banky pro obnovu a rozvoj a mezinárodního společenství. Celkové náklady projektu činí řádově 1,5 miliardy EUR, k nimž EU přispěla částkou více než 430 milionů EUR (v rámci programu technické pomoci, který podněcuje partnerství mezi EU a Společenstvím nezávislých států a Gruzií (Tacis) ( 341 ) (210 milionů EUR) a programů spolupráce v oblasti jaderné bezpečnosti (220 milionů EUR)).

Komise navrhla zřídit ve víceletém finančním rámci 2021–2027 evropský nástroj pro jadernou bezpečnost, který by doplnil nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci na základě Smlouvy o Euratomu ( 342 ).

Nástroj pro uprchlíky v Turecku

Turecko v současné době poskytuje útočiště téměř 4 milionům uprchlíků a EU je odhodlána Turecku při řešení této výzvy pomáhat. Nástroj EU pro uprchlíky v Turecku, který spravuje celkem 6 miliard EUR (3 miliardy EUR na období 2016–2017 a 3 miliardy EUR na období 2018–2019), stanoví společný koordinační mechanismus, jehož cílem je zajistit, aby potřeby uprchlíků a hostitelských komunit v Turecku byly řešeny komplexním a koordinovaným způsobem. Nástroj se soustředí zejména na oblasti humanitární pomoci, vzdělávání, zdravotní péče, komunální infrastruktury a socio-ekonomické podpory. Nástroj zprostředkovává financování v podobě příspěvků z rozpočtu EU, zejména z programu humanitární pomoci a nástroje předvstupní pomoci, jakož i příspěvků členských států.

Na celou částku přídělu ve výši 3 miliardy EUR v období 2016–2017 byly zadány zakázky a bylo zahájeno 72 projektů, což prokazuje hmatatelné výsledky. V oblasti vzdělávání byl ve spolupráci s tureckým ministerstvem školství realizován grant ve výši 300 milionů EUR. Grant podpořil začlenění syrských dětí do tureckého vzdělávacího systému tím, že zajistil přístup ke vzdělání pro více než 600 000 dětí. Tato podpora pokračuje i v rámci druhé tranše a byl podepsán nový projekt s ministerstvem školství v hodnotě 400 milionů EUR.

Nástroj poskytl pomoc ve výši 300 milionů EUR, která měla zajistit přístup uprchlíků ke službám zdravotní péče. Byly provedeny více než 4 miliony primárních lékařských prohlídek a bylo očkováno více než 500 000 dětí syrských uprchlíků. V současné době je také v provozu 143 zdravotních středisek pro migranty, v nichž pracuje více než 2 000 zaměstnanců. Nástroj bude nadále poskytovat pomoc v oblasti zdravotnictví, vzdělávání, městské infrastruktury a socio-ekonomické podpory, a to se zvláštním zaměřením na vytváření příležitostí k obživě pro uprchlíky v Turecku. Každý měsíc je převáděna peněžní podpora pro 1,5 milionu nejzranitelnějších uprchlíků v rámci nouzové záchranné sociální sítě ( 343 ).

Spolupráce EU s Tureckem rovněž pomohla omezit nedovolené a nebezpečné překračování hranic do EU a snížit počet úmrtí na moři.

Účetní dvůr ve své zvláštní zprávě o nástroji pro uprchlíky v Turecku ( 344 ) zkoumal, zda nástroj účinně podporoval uprchlíky v Turecku, a zaměřil se na řízení první tranše nástroje a na výsledky, jichž bylo dosaženo v oblasti humanitární podpory. Účetní dvůr zjistil, že tento nástroj rychle mobilizoval potřebné zdroje k rychlé reakci na uprchlickou krizi. Nepodařilo se mu však plně dosáhnout svého cíle, kterým je účinná koordinace této reakce.

Záruční fond pro vnější vztahy

Úvěrové operace zahrnuté v Záručním fondu pro vnější vztahy se vztahují ke třem různým nástrojům, vnějšímu úvěrovému mandátu, kterému je poskytnuta záruka z rozpočtu EU pro Evropskou investiční banku, vnějším úvěrům Euratomu a úvěrům v rámci makrofinanční pomoci Evropské unie třetím zemím. Fond je dotován z rozpočtu EU a musí být udržován v určitém procentním podílu (cílová sazba je v současné době 9 %) z nesplacené částky půjček a zaručených úvěrů.

Programy makrofinanční pomoci ( 345 )  ( 346 ) poskytují finanční podporu partnerským zemím, které se potýkají s krizí platební bilance a jsou zařazeny do programu Mezinárodního měnového fondu. Podpora má především podobu střednědobých a dlouhodobých úvěrů, někdy spojených s granty. Cílem makrofinanční pomoci je obnovit udržitelnou vnější finanční situaci a zároveň podpořit hospodářské korekce a strukturální reformy. Vyplácení prostředků je vázáno na splnění konkrétních politických podmínek (uvedených v memorandu o porozumění a sjednaných s přijímající zemí) a na úspěšné přezkumy.

V roce 2018 předložila Komise dva nové legislativní návrhy týkající se operací makrofinanční pomoci, které Parlament a Rada přijaly v roce 2018. Jednalo se o operace Gruzie II (45 milionů EUR včetně 10 milionů EUR ve formě grantů) a Ukrajina IV (1 miliarda EUR ve formě úvěrů). V obou případech došlo k vyplacení první tranše v jediné transakci v prosinci 2018: Gruzie II (15 milionů EUR) a Ukrajina IV (500 milionů EUR).

Cílem vnějšího úvěrového mandátu Evropské investiční banky je podpora rozvoje soukromého sektoru v cílových třetích zemích, rozvoj sociální a hospodářské infrastruktury, zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se změně klimatu a dlouhodobá ekonomická odolnost ve vztahu k migraci. V roce 2018 Evropská investiční banka podepsala projekty v celkové výši 4,5 miliardy EUR.

Zprávy z hodnocení makrofinanční pomoci ex post ( 347 ) a přezkum vnějšího úvěrového mandátu Evropské investiční banky v polovině období ( 348 ) dospěly k závěru, že nástroje financování vnější činnosti jsou celkově vhodné pro svůj účel a že se v souvislosti s dosahováním cílů objevují pozitivní trendy. Zprávy ukazují, že na nástroje financování vnější činnosti je zapotřebí vyčlenit další zdroje, protože se tyto nástroje dostaly na hranice svých možností.

V reakci na tento přezkum v polovině období i prudký nárůst počtu osob, které se nelegálně snaží migrovat do Evropy, navrhla Komise plán vnějších investic, který má řešit základní příčiny migrace ze zemí sousedících s Evropskou unií a zahrnuje Evropský fond pro udržitelný rozvoj a kvantitativní a kvalitativní změny vnějšího úvěrového mandátu. Pro příští víceletý finanční rámec bude Komise dále vycházet z tohoto přístupu. Nový Evropský fond pro udržitelný rozvoj plus by měl tvořit integrovaný finanční balíček, který poskytuje finanční kapacitu ve formě grantů, rozpočtových záruk a finančních nástrojů po celém světě. Tento fond by měl podporovat plán vnějších investic a spojovat operace kombinování zdrojů a rozpočtových záruk kryté zárukou pro vnější činnost, včetně těch, které kryjí rizika vlády spojená s úvěrovými operacemi dříve prováděnými podle vnějšího úvěrového mandátu Evropské investiční banky. Evropská investiční banka s ohledem na její úlohu podle smluv a její zkušenosti za poslední desetiletí v podpoře politik EU by měla zůstat přirozeným partnerem Komise pro provádění operací v rámci záruky pro vnější činnost.

Mechanismus civilní ochrany EU

Cílem mechanismu civilní ochrany EU je podporovat, koordinovat a doplňovat opatření členských států v oblasti zvládání katastrof a koordinace a zlepšit tak systémy prevence, přípravy a reakce na přírodní nebo člověkem způsobené katastrofy. Pomocí komplexního přístupu zahrnujícího prevenci katastrof a připravenost a reakci na katastrofy hodlá program snížit ztrátu lidských životů a minimalizovat environmentální a materiální škody způsobené katastrofami. Členské státy sdružují zdroje a odborníky do dobrovolného společného souboru a udržují je v pohotovostním režimu pro mise civilní ochrany EU.

Reakce mechanismu civilní ochrany EU v roce 2018

17 zúčastněných států přispělo při 20 mimořádných událostech

V roce 2018 bylo podáno 11 žádostí o pomoc ze zemí mimo EU při náhlých událostech a mimořádných událostech velkého rozsahu. Mechanismus zprostředkoval pomoc a odborníky pro Bangladéš, Kolumbii, Demokratickou republiku Kongo, Guatemalu, Indii, Nigérii, Indonésii a Papuu-Novou Guineu ( 349 ).

Mechanismus civilní ochrany EU – žádosti o pomoc v roce 2018.