EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 3.12.2018

COM(2018) 777 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Druhá zpráva o pokroku dosaženém v oblasti boje proti obchodování s lidmi (2018)
podle článku 20 směrnice 2011/36/EU o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí

{SWD(2018) 473 final}

I. KONTEXT

Obchodování s lidmi je závažnou formou převážně organizované trestné činnosti, která se soustavně vyvíjí. Přináší vysoké zisky pachatelům, kteří zneužívají zranitelnosti lidí a těží z poptávky po službách, jež oběti poskytují. Výsledkem je nevratná újma způsobená obětem obchodování, našim společnostem a ekonomikám.

Stále větší měrou jsou chápány souvislosti mezi obchodováním s lidmi a jinými závažnými trestnými činy. Složitý vzájemný vztah mezi nabídkou a poptávkou mezi pachateli, osobami, které se dopouštějí zneužívání, osobami, které mají z obchodování s lidmi zisk, vykořisťovateli a uživateli vytváří dlouhý řetězec subjektů zapojených ať už vědomě, nebo bez svého vědomí. Pro ukončení a účinnou prevenci této otřesné trestné činnosti je nezbytné tento řetězec přerušit.

V této souvislosti Komise provedla strategii EU pro vymýcení obchodu s lidmi 2012–2016 1 (dále jen „strategie EU“). Kromě toho v prosinci 2017 Komise ve svém sdělení nazvaném Zpráva o opatřeních navazujících na strategii EU pro vymýcení obchodu s lidmi a stanovení dalších konkrétních opatření (dále jen „sdělení z roku 2017“) 2  určila i další konkrétní opatření k zlepšení prevence. Komise nadále sleduje, jak členské státy provádějí směrnici 2011/36/EU o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí 3 (dále jen „směrnice o boji proti obchodování s lidmi“).

Toto je druhá zpráva Komise o pokroku v oblasti boje proti obchodování s lidmi. Tato zpráva se opírá o širokou škálu zdrojů, k nimž patří:

·informace získané národními zpravodaji nebo obdobnými mechanismy, které členské státy předaly koordinátorce EU pro boj proti obchodování s lidmi 4 podle článků 19 a 20 směrnice o boji proti obchodování s lidmi 5 ,

·opatření přijatá Komisí a ostatními zúčastněnými subjekty podle strategie EU a sdělení z roku 2017, 

·příspěvky organizací občanské společnosti, které se účastní evropské platformy občanské společnosti a e-platformy pro boj proti obchodování s lidmi 6 , a

·informace od příslušných agentur EU, mezinárodních a regionálních organizací.

Tato zpráva spolu s doprovodným pracovním dokumentem útvarů Komise představuje nově se objevující vzorce na základě dat a trendů, opatření přijatá v rámci strategie EU a pokrok při provádění sdělení z roku 2017, a to v souladu se závazkem, který byl přijat v uvedeném sdělení. Zpráva rovněž analyzuje statistické údaje, které poskytly členské státy, a předkládá aktualizované informace o provádění směrnice 2004/81/ES 7 o povolení k pobytu pro oběti obchodování s lidmi. Textové informace, které předložily členské státy, se týkají zejména období 2014–2016, zatímco zpráva a pracovní dokument útvarů Komise vycházejí ze zdrojů, jako jsou členské státy, občanská společnost, mezinárodní organizace a publikace Komise.

II. NOVÉ VZORCE A TRENDY

Čtvrté kolo sběru statistických údajů o obchodování s lidmi (zaměřené převážně na období 2015–2016), které je prezentováno v této druhé zprávě o pokroku 8 , poskytuje více údajů než předchozí ročníky. Všechny členské státy poskytly statistické údaje, přestože v různém stupni podrobnosti. Eurostat v roce 2013 a 2014 zveřejnil dva pracovní dokumenty týkající se statistických údajů na úrovni EU, které byly aktualizovány v roce 2015, a následoval omezený sběr údajů za období 2013–2014, který provedla Komise a který byl uveden v první zprávě o pokroku 9 .

Údaje za období 2015–2016 vykazují u registrovaných obětí a obchodníků s lidmi, kteří jsou v kontaktu s policií a systémem trestního soudnictví, podobné vzorce jako údaje zjištěné v předchozích vykazovaných obdobích. Tyto údaje se týkají osob, které jsou v kontaktu s úřady a jinými organizacemi. Existují důvody k domněnce, že mnoho obětí a obchodníků s lidmi zůstává neodhaleno, a proto je údaje uváděné v této zprávě nezahrnují. Ve způsobu, jakým členské státy shromažďují a evidují údaje, existují podstatné rozdíly, je tudíž zapotřebí velké obezřetnosti při jakýchkoli srovnáních těchto údajů navzájem a v čase.

Za období 2015–2016:

Komise spolupracovala s členskými státy, Eurostatem a statistickými úřady na zlepšení dostupných údajů. Jsou poskytovány podrobnější a nové informace o různých způsobech, jakými se státní služby angažují, jakými podporují oběti a jednají s cílem omezit beztrestnost obchodníků s lidmi. Tato činnost zahrnovala žádosti o informace týkající se obětí, například o využívání statusu mezinárodní ochrany, a informace týkající se omezování beztrestnosti, například o kriminalizaci využívání služeb obětí obchodování s lidmi. Mezi členskými státy však přetrvávají rozdíly v poskytování údajů, což omezuje spolehlivost a srovnatelnost údajů.

1.Formy vykořisťování

Obchodování s lidmi je složitá trestná činnost, jež se často vyvíjí podle poptávky a vynalézavosti obchodníků s lidmi, a vykořisťování, které je jejím ústředním prvkem, může mít mnoho podob.

·Obchodování s lidmi pro účely pohlavního vykořisťování

Obchodování s lidmi pro účely pohlavního vykořisťování je i nadále nejčastěji oznamovanou formou. V období 2015–2016 bylo 9 759 registrovaných obětí pohlavního vykořisťování, tj. více než polovina (56 %) registrovaných obětí, u nichž byla evidována určitá forma vykořisťování, a to převážně ženy a dívky (95 % registrovaných obětí pohlavního vykořisťování). Strmý nárůst je zaznamenán u počtu žen a dívek, které se v rámci obchodování dostávají do EU trasou přes centrální Středomoří 10 . Oběti jsou vykořisťovány v sexuálním a zábavním průmyslu, což usnadňuje rychlý technologický rozvoj a využívání internetu pro inzertní služby a nábor obětí. Oznámené nové vzorce zahrnují pornografii, používání webových kamer k živému vysílání a pohlavní zneužívání dětí na dálku prostřednictvím živých přenosů. 

Zjištění Europolu 11 , podle něhož „existují členské státy, v nichž je prostituce legální, a obchodníci s lidmi, kteří chtějí využít právní prostředí k vykořisťování svých obětí, tak mají daleko snadnější situaci“, se odráží ve zprávách členských států, které uvádějí, že obchodníci s lidmi směrují své oběti spíše do zemí, kde je prostituce regulovaná a provozuje se legálně. V tomto ohledu Europol 12 zjišťuje, že v některých členských státech EU, kde je prostituce legální, mohli podezřelí vykořisťovat dětské i dospělé oběti v legálních podnicích, jako jsou nevěstince, čtvrti s nabídkou prostituce, sex kluby, a to často za podpory manažerů těchto podniků, neboť prostituce nezletilých osob může být velmi zisková, protože „klienti“ jsou obecně ochotni za sex s dítětem zaplatit více.

Zatímco většina zpráv členských států uvádí jako nejčastější formu obchodování s lidmi za účelem pohlavního vykořisťování, údaje o opatřeních přijatých v členských státech prokazují tendenci zaměřovat se na jiné formy vykořisťování. 

·Obchodování s lidmi pro účely pracovního vykořisťování

Obchodování s lidmi pro účely pracovního vykořisťování se dotklo přibližně čtvrtiny (26 %) registrovaných obětí. Obchodování s lidmi pro účely pracovního vykořisťování postihuje především muže (80 % registrovaných obětí), jakkoli v některých oborech tvoří oběti pracovního vykořisťování převážně ženy (např. práce v domácnosti). Několik členských států uvedlo, že obchodování s lidmi pro účely pracovního vykořisťování je na vzestupu.

Podle Europolu 13 „organizované zločinecké skupiny uspokojují rostoucí poptávku po levné pracovní síle v mnoha členských státech a využívají nesrovnalostí v pracovněprávních předpisech k organizaci vykořisťování obětí v šedé zóně mezi legálním zaměstnáním a pracovním vykořisťováním“.

Oběti jsou vykořisťovány v odvětví stavebnictví, zemědělství a lesnictví, výroby, stravování, pečovatelských služeb, úklidových služeb a prací v domácnosti, zábavy, rybolovu, pohostinství, maloobchodu a dopravy. Četné zprávy členských států a informace ze strany občanské společnosti se týkají úlohy inspektorů práce při odhalování obětí a/nebo potřeby větší spolupráce mezi donucovacími orgány a inspektoráty práce.

Komise však konstatuje, že ne všechny případy vykořisťování na trhu práce v EU jsou výsledkem obchodování s lidmi.

·Jiné formy vykořisťování

Jiné formy vykořisťování v období 2015–2016 představovaly přibližně čtvrtinu (18 %) registrovaných obětí. K těmto jiným formám patří obchodování s lidmi mimo jiné za účelem nucených sňatků, nuceného žebrání, nucené trestné činnosti. Tyto „jiné formy“ jsou spojeny s méně závažnou trestnou činností, majetkovou trestnou činností a s podvody v oblasti dávek. Obchodování s lidmi pro účely nucené trestné činnosti a nuceného žebrání je patrně na vzestupu.

Členské státy uvádějí, že narůstá počet případů obětí, které uzavírají fiktivní nebo nucené sňatky. Takové oběti jsou také vystaveny pohlavnímu vykořisťování, nuceným těhotenstvím a/nebo pracovnímu vykořisťování nebo jsou nuceny k uzavírání sňatků s občany třetích zemí, aby zlegalizovaly pobyt těchto osob. Europol 14 spojuje tento vývoj v posledních letech s nárůstem počtu nelegálních migrantů, kteří se po neúspěšných žádostech o azyl snaží dosáhnout statusu oprávněného pobytu. Oběti této formy obchodování s lidmi jsou často nuceny čerpat půjčky nebo žádat o sociální dávky.

2.Nové vzorce obchodování s lidmi

Podle předložených zpráv je na vzestupu vnitřní obchod s lidmi v rámci území některého členského státu. Členské státy uvádějí, že věk identifikovaných obětí se snižuje. Obzvláště zranitelné jsou nadále děti z východoevropských zemí a romských komunit, u nichž obchodníci využívají příbuzenské vztahy.

Mezi další nové vzorce patří případy obchodování s těhotnými ženami za účelem prodeje jejich novorozených dětí, obchodování s lidmi za účelem odběru orgánů nebo lidských tkání a dětské sňatky. Obchodníci s lidmi se v rostoucí míře zaměřují na osoby s vývojovým a tělesným postižením.

3.Obchodování s lidmi v souvislosti s migrací

Migrační krize zřejmě zvýšila rizika obchodování s lidmi. Ve své analýze rizik pro rok 2018 Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž uvedla, že „ačkoli obchodování s lidmi z Nigérie zásobuje evropský trh se sexuálními službami již po desetiletí, strmý nárůst počtu nigerijských žen, které přicházejí v rámci smíšených migračních toků do Itálie (a v menší míře do Španělska) vynesl fenomén obchodování s lidmi z Nigérie na světlo“ 15 .

Členské státy oznamují oběti obchodování s lidmi zjištěné v systémech žádostí o azyl a organizované zločinecké skupiny, které zneužívají azylová řízení. Členské státy uvádějí i zprávy o obchodnících s lidmi, kteří ve snaze zlegalizovat status obětí od těchto obětí požadují, aby žádaly o mezinárodní ochranu.

4.Profil a způsob práce obchodníků s lidmi

Členské státy uvádějí, že obchodníci s lidmi neustále mění způsoby, jakými pracují, přičemž používají méně fyzické síly, ale více psychického a emočního násilí. Členské státy také oznamují, že se zvyšuje počet jejich vlastních státních příslušníků, které členské státy považují za podezřelé, stejně jako počet ženských obětí, které se následně stávají pachateli. Zločinecké sítě jsou vysoce mobilní a často nadnárodní a mají své buňky v zemích původu, tranzitu a určení obětí. Podle členských států obchodníci s lidmi využívají internet a nástroje sociálních sítí k náboru obětí, pro účely logistiky, jako nástroje umožňující vykořisťování obětí a jako marketingovou platformu pro prostituci. Členské státy také uvádějí, že vyšetřovacím orgánům působí potíže používání šifrovacích technologií. Zdůrazňují také vazby na nedovolený obchod s drogami, padělání dokladů, padělání měn, majetkovou trestnou činnost, pašování migrantů, nedovolený obchod se zbraněmi a nelegální obchod s tabákem.

III. BOJ PROTI KULTUŘE BEZTRESTNOSTI A PREVENCE OBCHODOVÁNÍ S LIDMI

Boj proti kultuře beztrestnosti a prevence obchodování s lidmi představují podle sdělení Komise z roku 2017 hlavní priority Komise. Komise se rovněž bude nadále soustředit na narušování obchodního modelu obchodování s lidmi, sledovat peníze a rozplétat řetězec obchodování s lidmi. Tento oddíl zkoumá pokrok dosažený ve vyšetřování, trestním stíhání a odsuzování pachatelů, jakož i opatření přijatá ke zlepšení prevence a omezení poptávky.

1. Povzbuzování kriminalizace využívání služeb poskytovaných oběťmi

K jádru priorit Komise v oblasti prevence obchodování s lidmi patří další vybízení těch členských států EU, které tak dosud neučinily, aby trestně stíhaly osoby, jež vědomě využívají služeb poskytovaných oběťmi, jak je stanoveno ve sdělení z roku 2017. Článek 18 odst. 4 směrnice o boji proti obchodování s lidmi vybízí členské státy, aby zvážily kriminalizaci využívání služeb obětí obchodování s lidmi prováděného s vědomím, že dotčená osoba je obětí obchodování s lidmi. Kromě toho analýza obsažená ve zprávě Komise o „uživatelích“ 16 , která posuzuje dopad vnitrostátních právních předpisů kriminalizujících využívání služeb obětí obchodování s lidmi, odhaluje různorodé právní prostředí v rámci EU.

Pouze tři členské státy byly schopny poskytnout statistické údaje o kontaktech s policií, trestních stíháních a odsouzeních souvisejících s kriminalizací uživatelů takových služeb. V letech 2015–2016 byly proto v EU hlášeny 2 podezřelé osoby (osoby předvolané k oficiálnímu kontaktu s orgány), 135 trestních stíhání a 18 odsouzení týkající se používání služeb, které jsou předmětem vykořisťování v rámci obchodování s lidmi.

Členské státy informovaly zejména o opatřeních týkajících se využívání služeb poskytovaných oběťmi obchodování s lidmi pro účely pohlavního a pracovního vykořisťování. Členské státy rovněž předložily zprávy o opatřeních zaměřených na řešení beztrestnosti osob využívajících oběti obchodování s lidmi pro účely pracovního vykořisťování, mimo jiné se zaměřením na subdodavatele, zprostředkovatele a dodavatelské řetězce.

Zatímco organizace občanské společnosti vyjádřily obavy týkající se nedostatečné politické vůle k provádění příslušných zákonů, členské státy informovaly o nových právních předpisech týkajících se kriminalizace těch, kteří vědomě využívají služby poskytované oběťmi obchodování s lidmi.

2. Zvýšení počtu a účinnosti trestních stíhání a odsouzení

V období 2015–2016 členské státy oznámily 5 979 trestních stíhání a 2 927 odsouzení za obchodování s lidmi. Obecně se zvýšila přeshraniční spolupráce prostřednictvím Europolu a Eurojustu. V období 2016–2017 vzniklo 2 476 nových případů a 8 411 nových operativních sdělení se týkalo Europolu. V období 2014–2015 byl v rámci Eurojustu zřízen velký počet společných vyšetřovacích týmů.

Navzdory určitému nárůstu v posledních letech zůstává celková míra trestního stíhání a odsouzení velmi nízká. Kvůli složité povaze těchto vyšetřování často neexistují dostatečné důkazy, které by podpořily trestní stíhání a umožnily předložit věc soudu. V důsledku toho jsou vůči pachatelům vznášena obvinění za jiné trestné činy, například za legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo trestné činy související s prostitucí.

Bylo zjištěno, že došlo ke zvýšení povědomí a většímu využívání finančních vyšetřování, a byla přijata opatření, jež mají zlepšit účinnost vyšetřování. Eurojust 17 ve své analýze 28 případů uvádí, že 75 % z nich řešily společné vyšetřovací týmy, a tyto případy se dotkly problematiky vyšetřování praní peněz a sledování peněžních toků. Uvedl také, že došlo k zlepšenému a zvýšenému využívání možnosti zmrazení, zabavení a konfiskace výnosů z trestné činnosti a že získané výnosy byly využity na podporu obětí.

Příspěvky občanské společnosti zdůraznily nutnost upřednostnit vyšetřování a trestní stíhání obchodování s lidmi pro účely pohlavního vykořisťování a řešit nadměrnou zátěž kladenou na oběti a svědecké výpovědi obětí, jakož i délku trestních řízení.

3. Společná opatření a přeshraniční spolupráce

Řetězec organizovaných zločineckých skupin se často rozšiřuje i za státní hranice, což vyžaduje nadnárodní spolupráci při vyšetřováních.

Agentury EU a členské státy hlásí nárůst přeshraniční spolupráce a společných vyšetřování, jakož i zvýšení počtu společných vyšetřovacích týmů zřízených s třetími zeměmi, zejména se zeměmi západního Balkánu. Členské státy zdůrazňují nutnost posílit mezinárodní spolupráci a koordinaci mezi příslušnými zpravodajskými službami, donucovacími orgány, úřady státních zástupců a soudními orgány a zintenzivnit tak výměnu informací a zefektivnit vyšetřování.

4. Zvyšování povědomí, odborná příprava a řetězec obchodování s lidmi

V členských státech probíhá řada iniciativ včetně osvětových akcí, školení, legislativních akcí a dalších druhů informativních činností 18 . Pokud jde o školení, členské státy spolupracují s organizacemi občanské společnosti, ale využívají i sítě EU, jako je Evropská síť pro justiční vzdělávání nebo Agentura Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL).

Kampaně zaměřené na zvyšování povědomí v členských státech se zaměřují na poptávku po službách vynucovaných od obětí obchodování s lidmi, o jejich dopadu však bylo sdíleno jen málo informací. Zároveň se organizace občanské společnosti soustředí na potřebu kampaní nebo vzdělávacích programů, jejichž cílem je odradit poptávku po pohlavním vykořisťování, a vyzývají k osvětovým kampaním zaměřeným na klienty.

Členské státy uvádějí, že přijaly právní a jiná opatření k řešení odpovědnosti právnických osob v širším řetězci obchodování s lidmi, včetně spolupráce se soukromým sektorem.

IV. PŘÍSTUP KE SPRAVEDLNOSTI A PROSAZOVÁNÍ PRÁV OBĚTÍ

V rámci práva EU byl vytvořen komplexní rámec pro pomoc obětem a pro podporu a ochranu obětí při prosazování jejich práv, nadále však existují překážky pro jeho provádění 19 .

Členské státy uvádějí, že těsněji spolupracují s organizacemi občanské společnosti, zatímco občanská společnost zdůrazňuje potřebu formalizace postupů, které budou usnadňovat, prosazovat a posilovat výměnu informací mezi všemi zúčastněnými subjekty.

Směrnice o boji proti obchodování s lidmi posiluje pravidla týkající se ochrany obětí a pomoci obětem, která stanoví směrnice 2004/81/ES o povolení k dočasnému pobytu. Členské státy však od poslední zprávy Komise o provádění z roku 2014 přijaly jen omezený počet příslušných legislativních podnětů 20 , které jsou většinou zaměřeny na posílení právní jistoty pro oběti a na zdokonalení mechanismů povolení k pobytu 21 .

1.Identifikace obětí obchodování s lidmi

První zpráva o pokroku uvádí, že možnosti, jakými mohou oběti prosazovat svá práva, jsou omezeny, pokud tyto oběti nejsou identifikovány nebo správně předávány. Podle členských států se úroveň prahové hodnoty používané pro počáteční identifikaci obětí a délka řízení v rámci EU různí. Členské státy rovněž zdůrazňují úlohu místních orgánů při identifikaci obětí. Zvláštní problémy vznikají při identifikaci obětí ve smíšených migračních tocích a v postupech mezinárodní ochrany, a to včetně případů, kdy byly oběti vykořisťovány mimo jurisdikci členského státu.

Existují omezené informace o dopadu opatření určených k identifikaci obětí, pomoci obětem a k podpoře a ochraně obětí. Organizace občanské společnosti uvádějí obtíže týkající se azylových řízení a vydávání povolení k pobytu obětem obchodování s lidmi, které jsou státními příslušníky třetích zemí.

Navzdory těmto problémům mají členské státy za to, že při identifikaci obětí bylo dosaženo pokroku, v neposlední řadě díky zvýšené spolupráci mezi různými vnitrostátními orgány a zúčastněnými odvětvími a spolupráci na přeshraniční úrovni.

2.Vnitrostátní a nadnárodní referenční mechanismy

V členských státech bylo zřízeno mnoho formalizovaných nebo neformalizovaných vnitrostátních referenčních mechanismů a členské státy se snaží zajistit, aby tyto mechanismy fungovaly dokonaleji a účinněji.

Členské státy uvádějí narůstající nadnárodní spolupráci včetně spolupráce s třetími zeměmi, mezinárodními organizacemi a občanskou společností. Kromě toho uznávají, že spolupráce a zavedené sítě zlepšily délku postupů, a zdůrazňují podporu v podobě financování z EU.

Organizace občanské společnosti poukazují na přetrvávající nedostatky při zajišťování víceoborového přístupu. Upozorňují také na to, že občanská společnost není zapojována, chybí dostatečná odborná příprava a budování kapacit pro všechny zúčastněné subjekty a rozhodnutí o předávání obětí nejsou jednotná.

V souladu se sdělením z roku 2017 Komise zahájila studii zaměřenou na přezkum fungování vnitrostátních a nadnárodních referenčních mechanismů členských států.

3.Pomoc a ochrana pro oběti obchodování s lidmi

Navzdory tomu, že členské státy vykazují zlepšení v oblasti pomoci, podpory a ochrany poskytované obětem a při urychlení postupů, není bezpodmínečný a účinný přístup obětí k těmto právům vždy zaručen. K zlepšením patří použití moderních technologií, které mají zabránit sekundární viktimizaci v trestním řízení, zřizování přístřeší a vhodných ubytovacích zařízení pro oběti.

Identifikace dětských obětí a pomoc těmto obětem v přístupu k jejich právům bez ohledu na jejich zemi původu je nadále výzvou. Členské státy uvádějí, že zavedly konkrétní postupy včetně právních předpisů pro řešení obchodování s dětmi, a to i ve smíšených migračních tocích. Organizace občanské společnosti zdůrazňují potřebu soustředit se na zajištění odpovídající odbornosti, odborné přípravy a budování kapacit pro všechny příslušné subjekty včetně opatrovníků a sociálních a zdravotnických pracovníků.

Komise vydala členským státům doporučení k posílení ochrany dětí migrantů.

4.Odškodnění obětí a zásada netrestání

Odškodnění obětí často brzdí složitost a různorodost vnitrostátních systémů odškodnění a rozdíly v platbách odškodnění mezi členskými státy. Některé členské státy uvádějí, že oběti obdržely odškodnění. Informace od občanské společnosti však poukazují na obtíže zvláště u obětí obchodování s lidmi pro účely pohlavního vykořisťování, které nejsou schopny splnit požadavky na předložení důkazů o ověřitelných výdajích nebo ztrátě zaměstnání.

Pokud jde o zásadu netrestání, členské státy poskytly Komisi jen omezené informace. Zejména oběti obchodování s lidmi pro účely pohlavního vykořisťování a nucené trestné činnosti jsou vystaveny vysokému riziku, že budou potrestány za trestné činy, k jejichž spáchání byly donuceny, jak uvádějí informace od občanské společnosti.

V. KOORDINOVANÁ A JEDNOTNÁ ODEZVA V EU A VE TŘETÍCH ZEMÍCH

Koordinátorka EU pro boj proti obchodování s lidmi zajišťuje strategické zaměření, aby zabezpečila soudržné politiky v rámci EU i se subjekty mimo EU. Sdělení z roku 2017 stanovilo jako prioritu vypracování koordinované a jednotné reakce v rámci EU i mimo ni 22 .

Jako výstup navazující na sdělení z roku 2017 podepsalo deset agentur EU společné prohlášení o závazku ke spolupráci při boji s obchodováním s lidmi 23 . Vnitrostátní orgány vyzvaly koordinátorku EU pro boj proti obchodování s lidmi, aby provedla návštěvy zemí, a uskutečnily se četné výměny s vládními a nevládními zúčastněnými subjekty. Kromě toho byly zahájeny tři studie plánované ve sdělení z roku 2017 24 .

Existuje řada vnějších politik, partnerství a dialogů s třetími zeměmi, které se zabývají obchodováním s lidmi, například chartúmský a rabatský proces, opatření navazující na společný Vallettský akční plán a smíšená pracovní skupina AU–EU–OSN, jakož i mise a operace SBOP. Kromě toho EU prostřednictvím svých nástrojů financování vnější činnosti financovala řadu opatření proti obchodování s lidmi v třetích zemích.

Přidělování finančních prostředků EU v oblasti politiky boje proti obchodování s lidmi zkoumal komplexní přezkum politiky Komise 25 . Komise nadále zveřejňuje výzvy k předkládání návrhů na řešení problematiky obchodování s lidmi v rámci Fondu pro vnitřní bezpečnost a Azylového, migračního a integračního fondu. Financování z EU je k dispozici v národních programech formou sdíleného řízení a přímých grantů. Ve svých zprávách mnoho členských států zmiňuje vnitrostátní a unijní financování iniciativ pro boj proti obchodování s lidmi v období 2014–2017. Ustanovení o financování z EU na podporu politiky proti obchodování s lidmi jsou zahrnuta do návrhů Komise týkajících se nařízení, která souvisejí s víceletým finančním rámcem na období 2021–2027 26 . Vnitrostátní financování se zaměřuje na taková opatření, jako je pomoc a podpora poskytovaná obětem, členské státy však uvádějí problémy při odhadování přesných částek. Organizace občanské společnosti ostře kritizují nedostatečnou finanční podporu programů na podporu obětí na vnitrostátní úrovni a nedostatečnou udržitelnost.

VI. ZÁVĚRY

Informace, o které se tato zpráva opírá, prokazují určitá zlepšení, zejména pokud jde o přeshraniční spolupráci, spolupráci s občanskou společností, využívání finančních vyšetřování, zřizování společných vyšetřovacích týmů a rozvoj vnitrostátních a nadnárodních referenčních mechanismů.

Obchodování s lidmi přesto zůstává trestnou činností, která se vyznačuje beztrestností pro pachatele a pro ty, kteří vykořisťují její oběti. Zjištění v této zprávě nenaznačují žádný pokles obchodování s lidmi. Analýza údajů dále odhaluje tendenci identifikovat oběti prioritních forem vykořisťování, přičemž některé kategorie obětí jsou prvořadým cílem opatření, zatímco jiným kategoriím je věnována menší pozornost. Informace z členských států odhalují přetrvávající složitosti a nedostatečný pokrok v klíčových oblastech. Členské státy musí proto přednostně přijmout všechna nezbytná opatření.

Členské státy se dále vybízejí, aby přijaly rozhodná opatření a provedly komplexní strategii, která obsáhne všechny aspekty řetězce obchodování s lidmi, s cílem čelit beztrestnosti a podpořit omezování poptávky, v neposlední řadě i kriminalizací osob, které vědomě využívají služby obětí obchodování s lidmi. Oběti mají i nadále omezený přístup ke svým právům na ochranu a podporu, odškodnění a netrestání, která jim zaručuje právo EU.

Nízké počty odsouzení a trestních stíhání spolu s počtem obětí v EU naznačují, že nadále trvá nutnost zlepšovat identifikaci obětí, vyšetřování, trestní stíhání, shromažďování a zdokonalování evidence a registrace údajů, přeshraniční spolupráci a zvyšování povědomí.

Komise přijala celou řadu kroků, které mají řešit otázku obchodování s lidmi, provedla řadu konkrétních opatření obsažených ve sdělení z roku 2017 a bude i nadále poskytovat veškerou možnou pomoc, včetně finanční podpory přípravy politických a operativních opatření, jejichž cílem je vymýtit obchodování s lidmi.

(1)

     COM(2012) 286.

(2)

     COM(2017) 728.

(3)

     Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV, Úř. věst. L 101, 15.4.2011.

(4)

    https://ec.europa.eu/anti-trafficking/eu-anti-trafficking-coordinator_en.

(5)

     Podle článku 19 směrnice 2011/36/EU by k úkolům národních zpravodajů nebo obdobných mechanismů mělo patřit přinejmenším „posuzování tendencí v oblasti obchodování s lidmi, měření výsledků opatření na boj proti němu, včetně shromažďování statistických údajů v úzké spolupráci s příslušnými organizacemi občanské společnosti působícími v této oblasti, a podávání zpráv“. Článek 20 směrnice 2011/36/EU dále stanoví, že „[č]lenské státy koordinátorovi zejména předávají informace uvedené v článku 19, aby mohl na jejich základě přispívat k podávání zpráv Komisí každé dva roky o pokroku dosaženém v oblasti boje proti obchodování s lidmi“.

(6)

    https://ec.europa.eu/anti-trafficking/media-outreach-els/eu-civil-society-e-platform_en.

(7)

     Směrnice Rady 2004/81/ES ze dne 29. dubna 2004 o povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí, kteří jsou oběťmi obchodování s lidmi nebo obdrželi pomoc k nedovolenému přistěhovalectví a kteří spolupracují s příslušnými orgány, Úř. věst. L 261, 6.8.2004.

(8)

     Více podrobností naleznete v průvodním pracovním dokumentu útvarů Komise a v související studii analýzy údajů, která obsahuje aktualizované statistické údaje a podrobnosti týkající se metodiky.

(9)

     COM(2016) 267.

(10)

    https://frontex.europa.eu/assets/Publications/Risk_Analysis/Risk_Analysis/Risk_Analysis_for_2018.pdf

(11)

     Europol, situační zpráva „Trafficking in Human Beings in the EU“ (Obchodování s lidmi v EU), únor 2016.

(12)

      Europol, Situation Report on Criminal networks involved in the Trafficking and Exploitation of Underage Victims in the European Union (Situační zpráva o zločineckých sítích zapojených do obchodování s nezletilými a do vykořisťování nezletilých obětí v Evropské unii), 2018.

(13)

     https://www.europol.europa.eu/activities-services/main-reports/european-union-serious-and-organised-crime-threat-assessment-2017

(14)

     https://www.europol.europa.eu/activities-services/main-reports/european-union-serious-and-organised-crime-threat-assessment-2017

(15)

      https://frontex.europa.eu/assets/Publications/Risk_Analysis/Risk_Analysis/Risk_Analysis_for_2018.pdf.  

(16)

    COM(2016) 719.

http://ec.europa.eu/anti-trafficking/sites/antitrafficking/files/report_on_impact_of_national_legislation_related_to_thb_en.pdf.

(17)

     Eurojust, Implementation of the Eurojust action plan against trafficking in human beings 2012-2016 (Provádění akčního plánu Eurojustu pro boj s obchodováním s lidmi v období 2012–2016), 2017.

(18)

     Zákonná povinnost členských států podle čl. 18 odst. 3 směrnice o boji proti obchodování s lidmi.

(19)

     Komisí vypracovaná „zpráva o provádění“ došla k závěru, že vnitrostátní orgány vyvinuly značné úsilí, existuje však ještě značný prostor pro zlepšení, zejména pokud jde o opatření na pomoc a podporu. Zpráva Evropské komise hodnotící v souladu s čl. 23 odst. 1 směrnice 2011/36/EU, do jaké míry členské státy přijaly opatření nezbytná k dosažení souladu s uvedenou směrnicí, COM(2016) 722 final.

(20)

     COM(2014) 635.

(21)

     Další informace o uplatňování této směrnice lze nalézt v příloze I pracovního dokumentu útvarů Komise.

(22)

Tohoto cíle se dosahuje prostřednictvím interakcí se sítí EU sdružující národní zpravodaje nebo obdobné mechanismy; s evropskou platformou občanské společnosti pro boj proti obchodování s lidmi; s orgány EU (v rámci Evropské komise, s Evropským parlamentem a Radou EU) a s agenturami EU včetně agentur v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, jakož i se strategickými mezinárodními partnery v mnohostranných procesech.

(23)

     Dostupné na adrese: https://ec.europa.eu/anti-trafficking/eu-policy/heads-ten-eu-agencies-commit-working-together-against-trafficking-human-beings_en.  

(24)

     1) studie o přezkumu fungování vnitrostátních a nadnárodních referenčních mechanismů členských států; 2) studie o hospodářských a sociálních nákladech a nákladech na lidské zdroje v souvislosti s obchodováním s lidmi a 3) studie o dopadu přístupu EU k boji proti obchodování s lidmi pro účely pohlavního vykořisťování. Výběrové řízení je k dispozici na adrese:      https://etendering.ted.europa.eu/cft/cft-display.html?cftId=3932&locale=cs.

(25)

      https://ec.europa.eu/anti-trafficking/sites/antitrafficking/files/study_on_comprehensive_policy_review.pdf.

(26)

    https://publications.europa.eu/cs/web/general-publications/eu_budget_for_the_future a https://ec.europa.eu/commission/publications/factsheets-long-term-budget-proposals_cs .