EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 16.5.2018

COM(2018) 301 final

PŘÍLOHY

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ A RADĚ

Zpráva o pokroku v provádění evropského programu pro migraci

PŘÍLOHA 1 – Svěřenský fond EU pro Afriku

Příspěvky členských států

	Potvrzené příspěvky (EUR)				Přijaté příspěvky (EUR)
Země	Všechny části	Rozdělené podle částí			Stav k 8. 5. 2018
		Sahel a Čadské jezero	Africký roh	Severní Afrika	Celkem
Rakousko	6 000 000		3 000 000	3 000 000	6 000 000
Belgie	10 000 000	5 500 000	500 000	4 000 000	6 000 000
Bulharsko	550 000	220 000	220 000	110 000	550 000
Chorvatsko	300 000	100 000	100 000	100 000	300 000
Česká republika	10 411 624	–	740 000	9 671 624	10 411 624
Dánsko	10 032 933	2 400 768	2 400 768	5 231 396	10 032 932
Estonsko	1 450 000	–	–	1 450 000	1 450 000
Finsko	5 000 000	1 000 000	3 000 000	1 000 000	5 000 000
Francie	9 000 000	7 200 000	1 200 000	600 000	9 000 000
Německo	157 500 000	39 600 000	1 200 000	116 700 000	139 500 000
Maďarsko	9 450 000		700 000	8 750 000	9 450 000
Irsko	6 000 000	1 200 000	4 200 000	600 000	2 600 000
Itálie	104 000 000	86 000 000	5 000 000	11 000 000	102 000 000
Lotyšsko	300 000	20 000	20 000	260 000	300 000
Litva	200 000	20 000	20 000	160 000	200 000
Lucembursko	3 100 000	3 000 000	100 000		3 100 000
Malta	325 000	–	125 000	200 000	175 000
Nizozemsko	26 362 000	3 000 000	13 362 000	10 000 000	23 362 000
Norsko (ekvivalent NOK v EUR)	8 865 381	2 695 547	4 061 018	2 108 815	8 865 381
Polsko	10 550 748	–	1 100 000	9 450 748	10 550 748
Portugalsko	1 800 000	855 000	180 000	765 000	1 800 000
Rumunsko	100 000	40 000	40 000	20 000	100 000
Slovensko	10 350 000	700 000	300 000	9 350 000	10 350 000
Slovinsko	100 000	40 000	40 000	20 000	100 000
Španělsko	9 000 000	7 200 000	1 200 000	600 000	9 000 000
Švédsko	3 000 000	1 200 000	1 200 000	600 000	3 000 000
Švýcarsko	4 100 000	1 640 000	1 640 000	820 000	3 600 000
Spojené království	6 000 000		3 000 000	3 000 000	1 200 000
Vnější příspěvky celkem	413 847 685	163 631 316	48 648 787	199 567 583	377 997 685

Schválené projekty podle strategických cílů svěřenského fondu EU pro Afriku (v milionech EUR)

Svěřenský fond EU – strategické cíle	Sahel a Čadské jezero	Africký roh	Severní Afrika	Průřezové projekty	Celkem
1.Větší hospodářské a pracovní příležitosti	383,6	184	0	0	567,6
2.Posilování odolnosti komunit	397	335,2	0	0	732,2
3.Zdokonalené řízení migrace	182,5	114,15	335	123,6	755,25
4.Zlepšené řízení a prevence konfliktů	328,1	174,8	0	0	502,9
5.Ostatní a průřezové cíle	2,2	12,1	0	21,5	35,8
Celkem	1293*	820,3*	335*	145,1*	2 593*

* Zaokrouhleno.

PŘÍLOHA 2 – Nástroj pro uprchlíky v Turecku

Z provozního hlediska byl na konci roku 2017 prostřednictvím 72 projektů přislíben a smluvně zavázán 1 celkový rozpočet na nástroj ve výši 3 miliard EUR. U všech těchto smluv probíhá implementace. Od poslední zprávy z března 2018 se částka vyplacená z rozpočtu zvýšila z 1,85 miliardy na více než 1,93 miliardy EUR, tj. 64 %, přičemž zůstatek má být uhrazen v průběhu provádění projektů nástroje a poslední platby mají být provedeny nejpozději na konci roku 2021. Více údajů je k dispozici v aktualizované tabulce projektů on-line 2 . Probíhající činnosti již mají v praxi významný dopad:

Humanitární pomoc 3

V rámci nouzové záchranné sociální sítě využívá v současné době měsíčních převodů peněžní hotovosti prostřednictvím programu více než 1,3 milionu uprchlíků. Programu podmíněných převodů peněžní hotovosti pro vzdělávání nyní využívají rodiny více než 290 000 dětí uprchlíků, které všechny pravidelně chodí do školy.

Nouzová záchranná sociální síť a program podmíněných převodů peněžní hotovosti pro vzdělávání doplňují další projekty, které se zaměřují na zdravotní péči včetně specializovaných služeb, neformální vzdělávání a ochranu. Další projekty jsou zaměřeny na usnadňování přístupu ke službám veřejné správy a poskytování informací o těchto službách. Celkem bylo v rámci nástroje odsouhlaseno 45 humanitárních projektů.

Nehumanitární pomoc

Díky přímému grantu ministerstva zdravotnictví je zprovozněno 12 zdravotních středisek pro migranty, která pomáhají zlepšit primární zdravotní péči. V těchto střediscích a v 86 dalších již zřízených střediscích je zaměstnáno 813 zaměstnanců. Uprchlíci mohli využít primární zdravotní péči v 763 963 případech a 217 511 dětí syrských uprchlíků v kojeneckém věku bylo plně očkováno 4 . Kromě toho se začalo s realizací projektů stavby dvou nemocnic v Kilis a Hatayi s kapacitou 300, respektive 250 lůžek.

V rámci přímého grantu ministerstva národního vzdělávání se 312 151 dětí účastnilo výuky tureckého jazyka, kterou zajišťovalo 5 486 učitelů turečtiny zaměstnaných díky nástroji. Začala distribuce psacích potřeb a učebnic pro 500 000 studentů a výstavba 175 škol.

Druhá tranše nástroje

Prohlášení EU a Turecka z března 2016 uvádí, že „jakmile budou tyto prostředky téměř vyčerpány, zmobilizuje EU dodatečné financování uvedeného nástroje ve výši dalších 3 miliard EUR do konce roku 2018“. Druhá tranše ve výši 3 miliardy EUR nyní byla mobilizována. Bude zapotřebí rychlá implementace, aby se pokryly případné mezery ve financování nástroje, takže první smlouvy v rámci příští tranše se musí podepsat v létě 2018. Aktualizované posouzení potřeb se připravuje a mělo by být dokončeno do června 2018.

PŘÍLOHA 3 – Evropská pohraniční a pobřežní stráž

1.Vyslání jednotek

Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž pokračuje v podpoře členských států v přední linii vysláním více než 1 300 členů jednotek Evropské pohraniční a pobřežní stráže do Řecka, Itálie, Bulharska a Španělska, jakož i do zemí západního Balkánu. Mapa znázorňuje situaci v týdnu 14.–18. května 2018.

* Země západního Balkánu

V době mezi 1. lednem a 30. dubnem 2018 členské státy přispěly více než 75 272 člověkodny.

ČS/SPS 5	Vyslání jednotek EBCGT 6 (vyjma vnitřních vyslání) (v člověkodnech)	Vyslání posádek / technického personálu, koordinačního personálu a tlumočníků (vyjma vnitřních vyslání) (v člověkodnech)	Vnitřní vyslání (v člověkodnech)	Vyslání do zemí západního Balkánu	Celkem
Rakousko	2 725			931	3 656
Belgie	486				486
Bulharsko	712		3 024	29	3 765
Chorvatsko	196	257		367	820
Kypr	26				26
Česká republika	1 514	212		1 210	2 936
Dánsko	2 014	406			2 420
Estonsko	1 672	272		157	2 101
Finsko	568	268		6	842
Francie	6 213	159		167	6 539
Německo	8 318	378		1 714	10 410
Řecko	244	6	6 323	29	6 602
Maďarsko	276			122	398
Island		126		–	126
Itálie	450	193	3 283	138	4 064
Lotyšsko	967	676		731	2 374
Litva	2 018	198		12	2 228
Lucembursko	302	156		6	464
Malta		313		48	361
Nizozemsko	3 659	3 653		414	7 726
Norsko	372	–		6	378
Polsko	3 101	157		867	4 125
Portugalsko	1 161	754		306	2 221
Rumunsko	1 860	167		432	2 459
Slovensko	961			87	1 048
Slovinsko	260			512	772
Španělsko	470		2 033	301	2 804
Švédsko	672			57	729
Švýcarsko	95			250	345
Spojené království*	1 163	884			2 047
Celkem	42 475	9 235	14 663	8 899	75 272

* Formálně není přispěvatelem Evropské pohraniční a pobřežní stráže

U operačních činností však byly v roce 2018 zjištěny závažné nedostatky, pokud jde o závazky ohledně lidských a technických zdrojů. Navzdory dvěma otevřeným výzvám na další vybavení existuje riziko, že kvůli významným nedostatkům bude vážně omezeno provádění činností plánovaných na květen–prosinec 2018 na pozemních, námořních a vzdušných hranicích.

Pozemní hranice
	Požadované člověkodny	Odsouhlasené člověkodny	Chybějící člověkodny	Chybějící člověkodny (v %)
Lidské zdroje (různé profily EBCGT)	106045	48232	57847	55 %
	Požadovaná aktiva – dny	Odsouhlasená aktiva – dny	Chybějící aktiva – dny	Chybějící aktiva – dny (v %)
Hlídková vozidla	21061	8372	12689	60 %
Vozidla vybavená termovizí	2368	1209	1159	49 %
Přepravní vozidla	786	0	786	100 %
Detektory CO2	1320	1603	0	0 %
Detektory srdečního tepu	338	0	338	100 %
Mobilní laboratoře	169	0	169	100 %
Celkem	26042	11184	15141	58 %
Námořní hranice
	Požadované člověkodny	Odsouhlasené člověkodny	Chybějící člověkodny	Chybějící člověkodny (v %)
Lidské zdroje (různé profily EBCGT)	112176	88623	23553	21 %
	Požadované aktiva – dny	Odsouhlasená aktiva – dny	Chybějící aktiva – dny	Chybějící aktiva – dny (v %)
Námořní hlídkové lodě	1711	899	812	47 %
Pobřežní hlídkové lodě	1778	510	1268	71 %
Pobřežní hlídkové čluny	3554	2048	1506	42 %
Letadla s pevnými křídly	1220	814	406	33 %
Vrtulníky	1102	630	472	43 %
Vozidla vybavená termovizí	736	1106	0	0 %
Hlídková vozidla	4725	887	3838	81 %
Přepravní vozidla	2376	2376	0	0 %
Celkem	17202	9270	8302	48 %
Vzdušné hranice
	Požadované člověkodny	Odsouhlasené člověkodny	Chybějící člověkodny	Chybějící člověkodny (v %)
Lidské zdroje (různé profily EBCGT)	11111	7942	3169	29 %

2.Schopnost rychlé reakce, včetně povinného sdílení zdrojů

K 30. dubnu 2018 činil celkový počet jmenovaných příslušníků pohraniční stráže, kteří mohou být vyslání z rezervního týmu pro rychlé nasazení, 1 482 osob, což představuje 99 % rezervy, přičemž dva členské státy příslušníky pohraniční stráže dosud nejmenovaly a dva další musí své nominace doplnit.

Členský stát	Rakousko	Belgie	Bulharsko	Chorvatsko	Kypr	Česká republika	Dánsko	Estonsko	Finsko	Francie	Německo	Řecko	Maďarsko	Island	Itálie	Lotyšsko	Litva	Lucembursko	Malta	Nizozemsko	Norsko	Polsko	Portugalsko	Rumunsko	Slovensko	Slovinsko	Španělsko	Švédsko	Švýcarsko
Počet příslušníků pohraniční stráže jmenovaných v rámci Opera	55	83	40	96	0	147	28	175	57	400	377	87	65	0	130	30	52	8	14	93	13	284	68	196	56	36	146	53	49
Počet dostupných osob pro povinné vyslání v rámci regionálního plánu reakce pro Sýrii (RRP)	34	30	40	65	0	20	28	18	30	170	225	50	65	0	125	30	39	8	6	50	12	100	47	75	35	35	111	17	16
Příspěvky podle přílohy I nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži	34	30	40	65	8	20	29	18	30	170	225	50	65	2	125	30	39	8	6	50	20	100	47	75	35	35	111	17	16

Přes některá zlepšení přetrvávají v rámci rezervy vybavení pro rychlé nasazení u většiny typů vybavení značné rozdíly mezi požadavkem a nabídkou a současné příspěvky i nadále zajišťuje pouze patnáct členských/přidružených států:

Typ vybavení	Počet prostředků-měsíců požadovaných v rozhodnutí správní rady	Počet prostředků-měsíců nabídnutých ČS/SPS	Chybějící prostředky-měsíce	Přispívající státy
Pobřežní hlídkové čluny	67	24	43	Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Finsko, Chorvatsko, Itálie, Lotyšsko, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Slovinsko, Švýcarsko
Pobřežní hlídkové lodě	33	14	19
Letadla s pevnými křídly	19	5	14
Vrtulníky	20	3	17
Námořní hlídkové lodě	28	14	14
Hlídková vozidla	167	453	0
Detektory srdečního tepu	6	1	5
Vozidla vybavená termovizí	55	35	20
Detektory CO2	54	0	54
Mobilní laboratoře	3	0	3

3.Hodnocení zranitelnosti

K 27. dubnu 2018 Agentura v návaznosti na hodnocení z roku 2017 doporučila ve 21 členských státech 53 opatření zaměřených na řešení zranitelnosti v různých oblastech. Další doporučení mohou být ještě vydána.

Zranitelnost	Doporučená opatření	Počet členských států
Hraniční kontroly	·přizpůsobit postupy vyhledávání v databázích pro účely systematických kontrol ·stanovit odhadovaný počet neodhalených případů podvodů s doklady / nelegálních vstupů a provádět cílené kontroly	21
Plánování pro nepředvídané události	·vypracovat a/nebo aktualizovat plán pro nepředvídané události a provést test tohoto plánu	10
Registrace a ubytovací kapacity	·navýšit ubytovací kapacity ·sestavit podrobný soupis zařízení EURODAC na snímání otisků prstů	7
Počet zaměstnanců pro účely ochrany hranic	·zvýšit skutečný počet zaměstnanců	2
Analýza rizik	·implementace modelu společné analýzy rizik	1
Druhotný pohyb	·provádět kontroly s cílem zamezit druhotnému pohybu	1
Ostraha hranic	·zřídit evidenci doby reakce po odhalení	11

PŘÍLOHA 4 - Přesídlení – stav k 4. květnu 2018

Členský stát / přidružený stát	Přislíbeno 7 podle závěrů ze dne 20. července 2015	Přesídleno 8 podle závěrů ze dne 20. července 2015	Přislíbeno v rámci programu „50 000“	Přesídleno v rámci programu „50 000“	Přesídleno 9 na základě prohlášení EU a Turecka	Celkem přesídleno v rámci obou programů EU (2015–2018)
Rakousko	1 900	1 900	0		210 (210)	1 900
Belgie	1 100	1 100	2 000	360	823 (252)	2 031
Bulharsko	50	0	110		0	0
Chorvatsko	150	40	200	41	81 (81)	81
Kypr	69	0	69		0	0
Česká republika	400	52	0		0	52
Dánsko	1 000	481	0		0	481
Estonsko	20	20	80		59 (20)	59
Finsko	293	293	1 670	163	1 002 (5)	1 453
Francie	2 375	2 375	10 200	1 425	1 681 (730)	4 751
Německo	1 600	1 600	10 200 10		4 840 (1 600)	4 840
Řecko	354	0	0		0	0
Maďarsko			0		0	0
Island	50	50				50
Irsko	520	520	1 200		0	520
Itálie	1 989	1 612	1 000	94	327 (327)	1 706
Lotyšsko	50	46	0		46 (46)	46
Lichtenštejnsko	20	20				20
Litva	70	32	74	52	84 (84)	84
Lucembursko	30	28	200		206	234
Malta	14	14	20		17 (14)	17
Nizozemsko	1 000	1 000	3 000	24	2 602 (570)	3 056
Norsko	3 500	3 500				3 500
Polsko	900	0	0		0	0
Portugalsko	191	136 11	1 010	43	142 (142)	179
Rumunsko	80	43	146		0	43
Slovensko	100	0	0		0	0
Slovinsko	20	0	60		0	0
Španělsko	1 449	1 360	2 250	64	440 (440)	1 424
Švédsko	491	491	8 750	1 986	753 (269)	2 961
Švýcarsko	519	519				519
Spojené království	2 200	2 200	7 800		0	2 200
CELKEM	22 504	19 432	50 039	4 252	13 313 (4 790)	32 207

PŘÍLOHA 5 – Statistika návratů

	2014				2015				2016				2017
	Nelegálně pobývající	Příkaz k opuštění	Navráceno do třetí země	Míra navracení	Nelegálně pobývající	Příkaz k opuštění	Navráceno do třetí země	Míra navracení	Nelegálně pobývající	Příkaz k opuštění	Navráceno do třetí země	Míra navracení	Nelegálně pobývající	Příkaz k opuštění	Navráceno do třetí země	Míra navracení
Evropská unie (28 zemí)	672 215	470 080	170 415	36,25 %	2 154 675	533 395	196 190	36,78 %	983 860	493 785	226 150	45,80 %	550 670	516 115	188 920	36,60 %
Belgie	15 540	35 245	5 250	14,90 %	16 275	31 045	5 550	17,88 %	19 320	33 020	6 920	20,96 %	18 285	32 235	5 255	16,30 %
Bulharsko	12 870	12 870	1 090	8,47 %	20 810	20 810	540	2,59 %	14 125	14 120	1 105	7,83 %	2 595	2 600	1 250	48,08 %
Česká republika	4 430	2 460	315	12,80 %	8 165	4 510	330	7,32 %	4 885	3 760	390	10,37 %	4 360	6 090	680	11,17 %
Dánsko	515	2 905	910	31,33 %	2 165	3 925	1 040	26,50 %	1 390	3 050	930	30,49 %	1 105	3 185	1 115	35,01 %
Německo	128 290	34 255	19 060	55,64 %	376 435	54 080	53 640	99,19 %	370 555	70 005	74 080	105,82 %	156 710	97 165	44 960	46,27 %
Estonsko	720	475	100	21,05 %	980	590	40	6,78 %	665	505	380	75,25 %	755	645	580	89,92 %
Irsko	900	970	335	34,54 %	2 315	875	205	23,43 %	2 315	1 355	245	18,08 %	2 780	1 105	270	24,43 %
Řecko	73 670	73 670	27 055	36,72 %	911 470	104 575	14 390	13,76 %	204 820	33 790	19 055	56,39 %	:	45 765	18 060	39,46 %
Španělsko	47 885	42 150	14 155	33,58 %	42 605	33 495	12 235	36,53 %	37 295	27 845	9 530	34,23 %	44 625	27 340	10 165	37,18 %
Francie	96 375	86 955	13 030	14,98 %	109 720	79 950	12 195	15,25 %	91 985	81 000	10 930	13,49 %	115 085	84 675	12 720	15,02 %
Chorvatsko	2 500	3 120	2 150	68,91 %	3 295	3 910	1 405	35,93 %	3 320	4 730	1 720	36,36 %	3 495	4 400	1 980	45,00 %
Itálie	25 300	25 300	5 310	20,99 %	27 305	27 305	4 670	17,10 %	32 365	32 365	5 715	17,66 %	36 230	36 240	7 045	19,44 %
Kypr	4 980	3 525	2 985	84,68 %	4 215	2 250	1 840	81,78 %	3 450	1 575	1 035	65,71 %	4 090	1 850	760	41,08 %
Lotyšsko	265	1 555	1 550	99,68 %	745	1 190	1 030	86,55 %	745	1 450	1 355	93,45 %	400	1 350	1 275	94,44 %
Litva	2 465	2 245	1 925	85,75 %	2 040	1 870	1 685	90,11 %	1 920	1 740	1 545	88,79 %	2 210	2 080	1 860	89,42 %
Lucembursko	440	775	605	78,06 %	190	700	720	102,86 %	140	655	405	61,83 %	300	915	435	47,54 %
Maďarsko	56 170	5 885	3 440	58,45 %	424 055	11 750	5 755	48,98 %	41 560	10 765	780	7,25 %	25 730	8 730	685	7,85 %
Malta	990	990	495	50,00 %	575	575	465	80,87 %	450	415	420	101,20 %	530	470	470	100,00 %
Nizozemsko	2 645	33 735	7 655	22,69 %	2 340	23 765	8 380	35,26 %	2 685	32 950	11 980	36,36 %	2 165	31 565	8 310	26,33 %
Rakousko	33 055	:	:	:	86 220	9 910	:	:	49 810	11 850	5 895	49,75 %	26 660	8 850	5 715	64,58 %
Polsko	12 050	10 160	9 000	88,58 %	16 835	13 635	12 750	93,51 %	23 375	20 010	18 530	92,60 %	28 470	24 825	22 165	89,28 %
Portugalsko	4 530	3 845	760	19,77 %	5 145	5 080	565	11,12 %	6 500	6 200	0	0,00 %	6 005	5 760	0	0,00 %
Rumunsko	2 335	2 030	2 085	102,71 %	2 010	1 930	1 995	103,37 %	2 430	2 070	1 865	90,10 %	3 340	1 975	1 815	91,90 %
Slovinsko	1 025	1 025	150	14,63 %	1 025	1 025	155	15,12 %	2 475	1 375	205	14,91 %	4 180	1 220	120	9,84 %
Slovensko	1 155	925	655	70,81 %	1 985	1 575	970	61,59 %	2 035	1 735	1 390	80,12 %	2 590	2 375	1 725	72,63 %
Finsko	2 930	3 360	2 855	84,97 %	14 285	4 905	2 980	60,75 %	2 130	17 975	5 610	31,21 %	930	7 255	3 565	49,14 %
Švédsko	72 835	14 280	6 230	43,63 %	1 445	18 150	9 695	53,42 %	1 210	17 585	10 160	57,78 %	2 145	20 525	6 845	33,35 %
Spojené království	65 365	65 365	41 265	63,13 %	70 020	70 020	40 965	58,50 %	59 895	59 895	36 445	60,85 %	54 910	54 910	29 090	52,98 %
Island	:	:	:	:	:	:	:	:	30	:	:	:	15	:	:	:
Lichtenštejnsko	0	15	5	33,33 %	110	15	0	0,00 %	40	15	5	33,33 %	35	:	:	:
Norsko	3 720	13 305	3 755	28,22 %	5 455	13 705	3 540	25,83 %	5 330	14 540	3 540	24,35 %	3 850	9 795	2 345	23,94 %
Švýcarsko	13 800	3 335	:	:	15 555	3 730	0	0,00 %	15 765	:	:	:	:	:	:	:

Údaje převzaté z databáze EUROSTATU:

Nelegálně pobývající státní příslušníci třetích zemí – roční údaje (zaokrouhlené) [migr_eipre]                                

Nelegálně pobývající státní příslušníci třetích zemí, kteří dostali příkaz k opuštění – roční údaje (zaokrouhleno) [migr_eipre]                                        

Státní příslušníci třetích zemí, kteří se na základě příkazu k opuštění vrátili do třetí země – roční údaje (zaokrouhleno) [migr_eirtn]                            

Mira navracení – vypočtená                                                            

                                                               

Poslední aktualizace    17.04.18                                                            

Převzato:    17.04.18                                                            

Zdroj údajů    Eurostat                                                            

JEDNOTKA    Osoba     

(1)      V souladu s finančním nařízením lze uzavírat smlouvy na správní výdaje a technickou podporu, jakož i sledování, hodnocení a audit, platné i po roce 2017.

(2)       https://ec.europa.eu/neighbourhood-enlargement/news_corner/migration_en

(3)      Humanitární pomoc je v rámci nástroje poskytována v souladu s předpisy EU o humanitární pomoci a podle zásad stanovených v Evropském konsensu o humanitární pomoci.

(4)      Od 31. října 2017.

(5)      Členské státy / státy přidružené k Schengenu.

(6)      Jednotka Evropské pohraniční a pobřežní stráže.

(7)      Několik členských států převedlo část svých nesplněných závazků do roku 2018. Ty se nyní započítávají do nového programu „50 000“ v souladu s doporučením Komise ze dne 27. září 2017.

(8)      Během téhož období některé členské státy a přidružené státy přesídlily další osoby, mimo rámec programu EU.

(9)      Údaje v závorce uvádějí počet osob přesídlených na základě prohlášení EU a Turecka, který je již započítán v rámci programu EU ze dne 20. července 2015 nebo v rámci nového programu „50 000“.

(10)    Německo dosud oficiálně nepředložilo svůj závazek.

(11)      Konečný číselný údaj z Portugalska podle závěrů ze dne 20. července 2015 musí být ještě potvrzen.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 16.5.2018

COM(2018) 301 final

SDĚLENÍ KOMISE

Zpráva o pokroku v provádění evropského programu pro migraci

1.ÚVOD

Tato zpráva podává přehled o pokroku a vývoji ve všech oblastech Evropského programu pro migraci od poslední zprávy Komise z března 2018 1 . Hodnotí rovněž pokrok, kterého bylo dosaženo při provádění plánu Komise, který byl představen v prosinci 2017 na zasedání vedoucích představitelů EU 2 . Ilustruje komplexní povahu těchto činností a dokládá nezbytnost potřeby pokračovat v intenzivním úsilí EU ve všech oblastech.

Rovněž uvádí konkrétní klíčová opatření nezbytná k zajištění trvalé účinné reakce EU. To zahrnuje potřebu dalších finančních investic členských států společně s EU na podporu opatření EU v oblasti vnějšího rozměru migrace.

Tato zpráva poukazuje na nutnost pokračujících opatření k řešení problému migrace a uvádí oblasti, v nichž jsou stávající opatření nedostatečná a které vyžadují další úsilí. Jak bylo uvedeno v předchozích zprávách, současná situace potvrzuje, že příčiny migračního tlaku na Evropu jsou strukturální povahy. Vleklé konflikty, jako je například ten v Sýrii, se pravděpodobně nezmírní. Nové důvody, které lidi nutí k migraci, přináší změna klimatu. Z demografického hlediska je patrný dlouhodobý trend růstu populace v zemích sousedících s EU 3 . Tím spíše se EU musí vybavit nástroji úměrnými dané situaci.

2.SITUACE NA HLAVNÍCH MIGRAČNÍCH TRASÁCH

V prvních měsících roku 2018 byl zaznamenán zvýšený tlak na některých trasách a náhlý a někdy i strmý nárůst v určitých lokalitách. V centrálním Středomoří přestože tlak je stále velký, pokračoval klesající trend z roku 2017 i v prvních třech měsících roku 2018. Ze zkušeností vyplývá, že se zlepšením povětrnostních podmínek v létě roste pravděpodobnost náhlého nárůstu migrace a že je zapotřebí věnovat zvýšenou pozornost trasám, které v posledních letech vykazovaly měnící se vzorce migračních toků. Ze zkušeností je dále zřejmé, že dochází k přesunům z jedné trasy na druhou a že ostražitost a koordinace jsou zapotřebí po celé délce hranice.

Počet nedovolených překročení hranice na hlavních migračních trasách – 2014–2017

Trasa přes východní Středomoří

Po dosažení maximálních hodnot v létě 2017 počty příchozích na trase přes východní Středomoří od března 2018 opět výrazně rostou, přestože celkově jsou v porovnání s obdobím před zahájením uplatňování prohlášení EU a Turecka v březnu 2016 nízké. V prvních osmnácti týdnech (do 6. května) bylo zaznamenáno 9 349 příchodů na řecké ostrovy ve srovnání s 5 582 za stejné období v roce 2017 4 . Tři nejpočetnější skupiny z hlediska státní příslušnosti v roce 2018 jsou tytéž jako v roce 2017 – 41 % tvoří Syřané, 23 % Iráčané a 11 % Afghánci 5 . Pokud jde o příjezdy po moři, nejvíce jich bylo zaznamenáno na ostrově Lesbos (58 % všech příjezdů po moři) následovaném ostrovem Samos 6 . Do 6. května bylo letos na Egejském moři zaznamenáno 19 ztrát na životě a pohřešovaných osob, a pokračoval tak pokles z roku 2017 7 .

Zatímco počet překročení hranic z Turecka do Itálie, na Kypr, do Bulharska a do Rumunska byl v poslední době omezený, významně se zvýšil počet nedovolených překročení hranice z Turecka do Řecka přes pozemní hranice. Růst tlaku, pokud jde o nedovolenou migraci, byl na této hranici zaznamenán již v posledních měsících roku 2017 a přetrvává i v současnosti. Během prvních měsíců roku 2018 se počet nedovolených překročení hranice zvýšil více než devětkrát v porovnání se stejným obdobím roku 2017: ke dni 6. května bylo zaznamenáno 6 108 případů. Počáteční nárůst na této trase představovali především státní příslušníci Turecka (přibližně 50 %), avšak od března 2018 jsou nejčastěji zastoupeni Syřané (48 %) následovaní Turky (18 %) a Iráčany (15 %). Procentní podíl státních příslušníků Turecka na této hranici činil za rok 2017 39,6 % 8 .

Trasa přes západní Balkán

Po přijetí koordinovaných opatření k řešení nelegálního tranzitu přes západobalkánský koridor se pozornost přesunula na možné alternativní trasy. V prvním čtvrtletí roku 2018 byl zaznamenán zvýšený pohyb přes území Albánie, Černé Hory a Bosny a Hercegoviny směrem k chorvatské hranici a dále do Slovinska. Kromě toho existují důkazy, že migranti nacházející se na území Srbska tuto trasu využívají, aby se vyhnuli zesíleným kontrolám na hranicích Srbska s Chorvatskem, Maďarskem a Rumunskem. Za první čtvrtletí roku Bosna a Hercegovina zaznamenala 533 případů nedovoleného překročení hranice do své země; nejčastěji šlo o státní příslušníky Sýrie, Libye, Pákistánu a Afghánistánu.

I nadále docházelo k případům, kdy se o nelegální vstup na území EU pokoušeli íránští státní příslušníci, nicméně jejich počet byl na ustálené úrovni. Srbsko uvedlo, že na jeho území po zrušení vízových omezení v září 2017 vstoupilo více než 11 305 íránských občanů, a bylo zaznamenáno 9 052 výstupů a méně než 30 žádostí o azyl. Objevují se zprávy, že íránští občané se pokoušejí dostat se do střední a západní Evropy přes Řecko s padělanými dokumenty. Po zavedení přímých letů z Teheránu do Bělehradu v březnu 2018 zesílila potřeba tento vývoj sledovat.

Trasa přes centrální Středomoří

K 6. květnu bylo v roce 2018 zaznamenáno 9 567 příchodů, což je přibližně o 77 % méně než ve stejném období v roce 2017. V posledních týdnech však došlo k prudkému nárůstu a za poslední dva dubnové týdny a první květnový týden přišlo celkem 2 072 osob. V porovnání s rokem 2017 došlo na této trase ke změnám také, co se týče státní příslušnosti příchozích migrantů. V roce 2018 jsou nejvíce zastoupeni Tunisané (20 %), Eritrejci (19 %) a Nigerijci (7 %), zatímco v roce 2017 se nejčastěji jednalo o státní příslušníky Nigérie, Guiney a Pobřeží slonoviny 9 .

Významný počet člunů do Itálie odplouvá z Tuniska, k 26. dubnu 2018 to bylo 22 % všech vyplutí (převážná většina příchozích z Tuniska jsou tuniští občané).

Pokračoval trend nižšího počtu úmrtí migrantů na této trase. K 6. květnu tohoto roku činil počet osob, které na moři zemřely, nebo se pohřešují, 358. Operace EU na podporu italské pobřežní stráže od 1. února 2016 zachránily téměř 290 000 migrantů. Díky pomoci EU se zlepšila také kapacita libyjské pobřežní stráže pro zachraňování migrantů v libyjských teritoriálních vodách, přičemž podle odhadů Mezinárodní organizace pro migraci libyjské orgány v prvních čtyřech měsících roku 2018 zachránily 4 964 migrantů 10 . V prvním čtvrtletí roku 2018 zachránila Mezinárodní organizace pro migraci 2 963 migrantů na poušti v Nigeru.

Trasa přes západní Středomoří / Atlantik

Příchody po trase přes západní Středomoří / Atlantik nadále vykazují vzestupnou tendenci, která se odráží i v počtu úmrtí a pohřešovaných osob (do 6. května tohoto roku bylo zaznamenáno 217 případů). Celkový počet osob, které přišly do Španělska (po trase přes západní Středomoří, Atlantik a Ceutu a Melillu) v roce 2018 činil k 29. dubnu 6 623, což je o téměř 22 % více než v témže období v roce 2017 (5 429) 11 . Mezi příchozími po této trase v roce 2018 převažovali státní příslušníci Maroka (17 %), Guineje (14 %), Mali (10 %), Pobřeží Slonoviny (7 %) a Gambie (6 %).

Azyl

Přestože je počet příchozích nižší než na vrcholu krize v roce 2015, na vyřízení stále čeká významné množství žádostí o azyl, což vytváří tlak na vnitrostátní azylové systémy. EU i nadále pomáhá členským státům tuto situaci řešit. Počet žádostí o azyl podaných v EU v roce 2017 (685 000 včetně 160 000 žádostí podaných dětmi 12 ) byl o 43 % nižší než v roce 2016. V roce 2018 bylo ke dni 29. dubna v členských státech EU podáno 186 522 žádostí o mezinárodní ochranu, včetně 5 257 nezletilých osob bez doprovodu 13 .

Počet žádostí o azyl v EU od roku 2008 do prvního čtvrtletí roku 2018

Velký podíl z celkového počtu žádostí o azyl je soustředěn v několika málo členských státech. V roce 2015 bylo ve třech členských státech s nejvyšším počtem podaných žádostí podáno 62 % z celkového počtu žádostí o azyl v celé EU (v porovnání se 76 % v roce 2016 a 64 % v roce 2017).

Nejčastěji zastoupené národnosti žadatelů o azyl v EU se od roku 2015 změnily. Zatímco Syřané, Afghánci a Iráčané jsou i nadále mezi pěti nejvíce zastoupenými národnostmi od roku 2015, státní příslušníky Kosova a Albánie v roce 2016 nahradili Pákistánci a Nigerijci. Nejvyšší počet žádostí o azyl podali státní příslušníci Sýrie. Míra uznaných žádostí u Syřanů zůstala stabilní – v roce 2015 činila 97 % a v roce 2017 pak 94 %.

V roce 2017 činila celková míra žádostí uznaných v EU v prvoinstančních rozhodnutích 46 % (v porovnání s 61 % v roce 2016 a 52 % v roce 2015). Kromě Sýrie mají vysoké míry uznaných žádostí i Eritrea (92 %) a Somálsko (69 %). Nejnižší míry uznávání žádostí o azyl mají země západního Balkánu.

Ochrana migrujících dětí

Podle Agentury OSN pro uprchlíky UNHCR v roce 2017 do Řecka, Itálie, Španělska a Bulharska přišlo celkem 32 963 dětí, z toho 60 % byly děti bez doprovodu nebo děti odloučené od rodiny. Příchody příchozích dětí se v roce 2017 v porovnání s rokem 2016 celkově snížily o 67 %, avšak podíl dětí bez doprovodu či odloučených od rodiny se zvýšil z 34 % v roce 2016 na 60 % v roce 2017 14 . Členské státy musí zintenzivnit provádění sdělení o ochraně migrujících dětí 15 , zejména co se týče podmínek přijetí a zajištění přístupu ke službám, zabránění případům zmizení dětí a omezení průtahů při řízeních týkajících se dětí, především řízení o sloučení rodiny, a celkově pokud jde o zajištění důslednějšího uplatňování zásady nejlepších zájmů dítěte ve všech rozhodnutích, která se týkají dětí. Komise o pokroku při provádění sdělení a o výzvách, jimž bude nutné čelit, informovala během rozpravy na plenárním zasedání Evropského parlamentu dne 2. května 2018.

3.PODPORA EU V OBLASTI ŘÍZENÍ MIGRACE

EU poskytuje trvalou a intenzivní pomoc při řešení uprchlické a migrační krize. Tato pomoc je nejefektivnější, pokud probíhá za co největší spolupráce. Přímá podpora a finanční pomoc EU a jejích agentur je nejefektivnější, pokud se uskutečňuje ve spojení s odbornými znalostmi a zdroji členských států na místě. Komisí navržená revize právních předpisů o styčných úřednících pro přistěhovalectví 16 rovněž přispěje k potřebnému posílení koordinace a ke zlepšení efektivnosti společných postupů EU. Níže uvedené kroky ukazují zásadní význam zachování míry intenzity podpory a dalšího posílení koordinace.

Komise dnes rovněž přijímá návrh revize právního rámce pro Vízový informační systém 17 , který posílí bezpečnost hranic i bezpečnost uvnitř EU prostřednictvím zesílení kontrol při vyřizování žádostí o víza díky větší interoperabilitě a odstranění zbývajících nedostatků v získávání informací. Komise i nadále sleduje vývoj související s nelegální migrací v zemích s bezvízovým stykem a v případě potřeby přijímá proaktivní opatření.

Trasa přes východní Středomoří – podpora poskytovaná Řecku a Bulharsku

Hlavním prvkem podpory EU poskytované Řecku zůstává přístup založený na hotspotech. Pokračuje i podpora pro zvyšování přijímací kapacity. Celková přijímací kapacita se mírně zvýšila (z 6 292 na 6 338 míst) 18 díky dalším místům vytvořeným v hotspotu na ostrově Kos. Kapacita zařízení pro osoby před vyhoštěním byla zachována na 710 místech, přičemž se zde nachází přes 200 zadržovaných osob.

Podmínky přijetí však i nadále vzbuzují závažné znepokojení. K 6. květnu činil celkový počet migrantů nacházejících se na všech pěti ostrovech ve východním Egejském moři 16 565 osob, což mělo za následek pokračující závažné přelidnění. Úřady na ostrově Lesbos proto postavily uvnitř i vně hotspotu stany pro ubytování dalších příchozích migrantů a situace vytváří závažný tlak na infrastrukturu, lékařské služby a nakládání s odpady – napětí mezi komunitami a mezi migranty a částí místního obyvatelstva roste. Za účelem řešení nejnaléhavějších potřeb na ostrovech investují řecké orgány 3 miliony EUR do nakládání s odpady a vodohospodářství a realizují projekty financované z prostředků EU na zlepšení infrastruktury (15 milionů EUR) a poskytování služeb a nepotravinového materiálu (63 milionů EUR).

Zvláštní problém jak na ostrovech, tak i na pevnině představuje zajištění vyhovujícího ubytování pro nezletilé osoby bez doprovodu. Na ubytování v současné době čeká více než 2 000 nezletilých osob (včetně dětí odloučených od rodiny), včetně nezletilých dětí pobývajících v hotspotech nebo dětí v ochranné péči. V současné době probíhá výzva k podávání návrhů, v jejímž rámci byly předloženy nabídky na 1 785 ubytovacích míst. Řecké orgány podepsaly řadu smluv, k zavedení udržitelného národního systému je však zapotřebí dalšího úsilí ze strany všech partnerů, včetně obcí a nevládních organizací. Toto úsilí má doplnit nová legislativa upravující náhradní péči, která se bude vztahovat i na nedoprovázené migrující děti a v současné době o ní rozhoduje řecký parlament. Byli najati a vyškoleni úředníci pro ochranu dětí, kteří byli poté nasazeni v hotspotech.

Tyto potřeby odráží i významný tlak v důsledku příjezdů na pozemní hranici a řecké orgány nyní pracují na pohotovostním plánu pro řešení pravděpodobného nárůstu počtu příchodů s blížícím se létem. Tento plán by měl být použit jako základ pro vypracování ucelené strategie pro udržitelný vnitrostátní přijímací systém založený na současných a očekávaných migračních tocích, počtech potenciálních osob požívajících mezinárodní ochrany, zrychleném vyřizování žádostí o azyl a zvýšeném navracení osob.

EU i nadále poskytuje Řecku podstatnou finanční podporu na řešení problémů souvisejících s migrací, přičemž v současnosti je prováděn finanční plán na rok 2018 na realizaci vnitrostátních programů ve výši 561 milionů EUR. Kromě toho za pomoci nástroje pro mimořádnou podporu probíhá spolupráce s humanitárními partnery s cílem pomoci uprchlíkům vést bezpečnější, normální život a lépe se začlenit do místního hospodářství a společnosti. V současné době nástroj poskytuje přes 24 500 nájemních ubytovacích míst a také měsíční peněžní dávky, jež mají uprchlíkům pomoci pokrýt jejich základní potřeby a vytvořit základní sociální bezpečnostní síť pro žadatele o azyl a uprchlíky v Řecku a zároveň pomoci místnímu hospodářství. Tento režim v současné době využívá téměř 45 000 lidí.

Agentury EU i nadále zásadním způsobem pomáhaly řeckým orgánům. Ke dni 30. dubna bylo Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu v Řecku nasazeno 63 vnitrostátních odborníků podporovaných 27 prozatímními zaměstnanci a 85 smluvními tlumočníky. Ke dni 7. května bylo do pěti míst v Řecku vysláno 13 příslušníků a dva zaměstnanci Europolu, kteří provádějí sekundární bezpečnostní kontroly. Práce Europolu se promítne také do akčního plánu pro provádění doporučení z nedávného hodnocení. Pokud jde o Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž, bylo ke dni 14. května vysláno celkem 573 pracovníků. Tato podpora nadále nestačí k pokrytí potřeb a nejistota ohledně nahrazování pracovníků, kteří byli vysláni na nové působiště, ze strany členských států, vede k dlouhodobé nestabilitě, pokud jde o pomoc, již je EU schopna poskytovat.

Zvýšený tlak na pozemní hranici mezi Řeckem a Tureckem poukázal na potřebu intenzivnější pomoci na této hranici. Kromě stávající spolupráce mezi Tureckem a Řeckem je připravena posílit svoji přítomnost a zesílit společné operace Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž. To by samozřejmě vyžadovalo další zapojení ze strany členských států.

Pokračuje hlavní program podpory pro Bulharsko, přičemž pro rok 2018 byl navýšen o dalších 13 milionů EUR navíc k 97,2 milionům EUR z vnitrostátních programů a 172 milionům EUR poskytnutým od roku 2015 v rámci pomoci při mimořádných událostech. Realizace některých grantů na rozsáhlé vybavení pro hraniční kontroly poskytnutých v rámci pomoci při mimořádných událostech je pomalá kvůli zpožděním při zadávacích řízení, nicméně finanční prostředky poskytnuté v rámci vnitrostátních programů jsou plněny uspokojivým tempem. Také v Bulharsku přetrvávají nedostatky, pokud jde o nasazování pracovníků Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž: současný počet odborníků činí 130, což je o 57 méně, než je potřeba.

Prohlášení EU a Turecka

Prohlášení EU a Turecka má i nadále zásadní význam pro snižování nedovoleného a nebezpečného překračování hranic na řecké ostrovy, pro zachraňování životů na moři a pro přesídlování Syřanů, kteří potřebují mezinárodní ochranu. Její další úspěšnost závisí na zapojení a vytrvalém úsilí všech zúčastněných stran. Je nanejvýš důležité, aby Turecko pokračovalo v intenzivním úsilí o vymáhání právních předpisů s cílem rozbít převaděčské sítě a zamezit nedovolenému překračování hranic do Řecka, jak na pevninu, tak na ostrovy, a aby i nadále spolupracovalo při navracení a zpětném přebírání osob z Řecka buď na základě prohlášení EU a Turecka, nebo na základě dvoustranného protokolu mezi Řeckem a Tureckem.

Turecko vyvinulo mimořádné úsilí, aby poskytlo přístřeší a pomoc více než 3,5 milionu zaregistrovaných syrských uprchlíků a EU dala najevo, že je odhodlána Turecku s touto situací pomoci. Nástroj pro uprchlíky v Turecku i nadále pomáhá v úzké spolupráci s tureckými orgány pokrýt potřeby uprchlíků a hostitelských společenství v Turecku 19 . Tento nástroj se ukázal jako jeden z nejrychlejších a nejúčinnějších podpůrných mechanismů EU, a byla z něj již vyplacena částka dosahující 1,9 miliard EUR. Nástroj pomáhá více než 1,3 milionu uprchlíků prostřednictvím měsíčních převodů hotovosti a pomáhá zajistit vzdělání a zdravotní péči pro statisíce uprchlíků. V současné době probíhá mobilizace druhé tranše ve výši 3 miliard EUR. Její rychlé provedení zajistí plynulé navázání na úspěšné intervence nástroje, jež byly financovány v rámci první tranše, zejména dodatečné finanční prostředky na podporu pro vzdělávání, která musí být zajištěna před začátkem nového školního roku.

Pomalé tempo posuzování žádostí o azyl v Řecku i nadále brzdí navracení do Turecka na základě prohlášení. Vzhledem k riziku možného nárůstu příchodů v létě je obzvláště důležité, aby řecké orgány tuto situaci naléhavě řešily. EU i nadále podporuje řeckou azylovou službu a odvolací výbory 20 .

Zároveň došlo na základě dubnového rozhodnutí řecké Státní rady ke zrušení obecného zeměpisného omezení, jež se vztahovalo na žadatele o azyl nacházející se na ostrovech v Egejském moři. Soud dospěl k závěru, že pro omezení neexistuje potřebné právní odůvodnění, a uznal, že omezení znamená pro ostrovy značnou zátěž. Řecké orgány na rozsudek okamžitě reagovaly a řecká azylová služba vydala nové rozhodnutí, které podle řeckých orgánů zohledňuje připomínky Státní rady. Řecko také předložilo nový právní předpis, jenž má doplnit provádění směrnice o podmínkách přijímání, který poskytuje silnější právní základ pro toto nové rozhodnutí. Tento nový zákon se nyní dokončuje, aby jej mohl přijmout řecký parlament.

Do doby, než začne Turecko účinně provádět ustanovení o státních příslušnících třetích zemí dohody o zpětném přebírání osob mezi EU a Tureckem, se Turecko a Řecko vyzývají, aby zajistily účinné uplatňování příslušných ustanovení dvoustranné dohody o zpětném přebírání osob mezi Řeckem a Tureckem u příchodů, na něž se nevztahuje prohlášení EU a Turecka.

Vysokou prioritou zůstává i nadále podpora v Sýrii a sousedních zemích. Od začátku krize EU vyčlenila více než 1 miliardu EUR pro Jordánsko a Libanon na podporu nejzranitelnějších osob prostřednictvím financování humanitární pomoci a na zajištění vzdělávání a zdravotní péče a životních potřeb pro uprchlíky a hostitelská společenství. Podporu pro Libanon zaštítily i dvě mezinárodní konference na ministerské úrovni, na nichž se projednávala bezpečnost a investice 21 . Na konferenci Brusel II o podpoře budoucnosti Sýrie a celého regionu, která se konala v dubnu 2018 a spolupředsedaly jí EU a Organizace spojených národů, EU znovu potvrdila svoji podporu pro politické řešení v Sýrii a své odhodlání řešit základní potřeby a přislíbila v roce 2018 částku 560 milionů EUR a dalších 560 milionů EUR v roce 2019. Celkem bylo v rámci konference ze strany mezinárodního společenství mobilizováno 6,2 miliardy EUR do roku 2020, přičemž tři čtvrtiny poskytne EU a její členské státy.

Západobalkánská trasa

Komise v současné době dokončuje své vnitřní postupy s cílem podepsat dohodu s Albánií, která byla parafována již v únoru 2018 a která umožní Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž poskytovat pomoc v oblasti správy vnějších hranic a rovněž rychle nasazovat operační týmy na albánském území v případě náhlých změn migračních toků. Dne 30. dubna bylo dosaženo dohody na technické úrovni o podobném režimu s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií. V současné době probíhají jednání se Srbskem a Komise navrhla zahájit jednání o podobných dohodách rovněž s Černou Horou a s Bosnou a Hercegovinou.

Evropské středisko pro boj proti převaděčství při Europolu nadále podporovalo operativní spolupráci s cílem řešit převaděčství migrantů po západobalkánské trase. V prvním čtvrtletí roku 2018 Europol uspořádal 11 operativních schůzek se zaměřením na západní Balkán a řešil 28 prioritních případů. V zemích západního Balkánu proběhlo rovněž 7 společných akcí, při nichž se podařilo zatknout některé převaděče. Europol dále sledoval vzrůstající trend pašování migrantů v nákladních nebo velkých automobilech. Země západního Balkánu posílily své kapacity pro kontrolu a ostrahu hranic a vyslaly hlídky na cílené hraniční úseky.

Zároveň EU nadále poskytuje podporu zemím na západobalkánské trase a zaměřuje se při tom na zlepšení kapacity a podmínek přijímání migrantů a uprchlíků a budování kapacit na posílení systémů řízení migrace. Pokračovaly pravidelné videokonference konající se jednou za dva týdny za účasti Komise, členských států, agentur EU a partnerů ze zemí západního Balkánu s cílem usnadnit spolupráci a sdílení informací o situaci v oblasti migrace na západobalkánské trase. Každoroční balíček Komise týkající se rozšíření přijatý 17. dubna 2018 zdůraznil potřebu, aby jednotlivé země zvýšily úsilí s cílem efektivně řešit problémy související s migrací 22 .

Trasa přes centrální Středomoří

–    Podpora Itálii

EU i nadále podporuje Itálii při zavádění přístupu založeného na hotspotech. Činnosti v hotspotu v Tarantu byly dočasně pozastaveny za účelem provedení údržby a v důsledku probíhající renovace jsou omezeny také činnosti v hotspotu v Lampeduse. Zároveň italské orgány potvrdily, že hodlají otevřít ještě letos tři další hotspoty v Kalábrii a na Sicílii. Probíhá revize standardních operačních postupů v hotspotech.

Agentury EU přijímají opatření na přizpůsobení počtu zaměstnanců a zaměření činnosti v Itálii v souladu se současnými potřebami. Ke dni 30. dubna Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu vyslal do Itálie 38 národních odborníků, které podporuje 54 dočasných zaměstnanců a 98 kulturních mediátorů. Při práci s nově příchozími migranty pomáhá 428 odborníků z Evropské pohraniční a pobřežní stráže. Ke dni 7. května 2018 bylo do pěti lokalit v Itálii vysláno celkem 15 hostujících příslušníků Europolu a tři stálí příslušníci Europolu, kteří provádějí sekundární bezpečnostní kontroly. Itálie rovněž zvýšila zajišťovací kapacity, přičemž zajišťovací zařízení v Potenze dosáhlo plné kapacity 96 míst.

EU Itálii i nadále poskytuje značnou finanční pomoc. Italské orgány začaly v rámci finančních prostředků, které byly Itálii přiděleny v listopadu, s prováděním opatření týkajících se zdravotní péče, interkulturní mediace, vybavení pro prověřování migrantů v hotspotech, operací pro ostrahu námořních hranic a pátracích a záchranných akcí. V návaznosti na dopis adresovaný předsedovi italské vlády Gentilonimu ze dne 25. července 2017 Komise a italské ministerstvo vnitra pokračovaly v diskusi ohledně podoby opatření, která budou financována v rámci mimořádné pomoci a jejichž cílem je podpořit integraci na místní úrovni, poskytovat ochranu obětem obchodování s lidmi a posílit účinnost azylových řízení a postupů při navracení. Tato mimořádná pomoc, jež byla Itálii poskytnuta, doplňuje podporu EU pro vnitrostátní programy Itálie ve výši vice než 654 milionů EUR 23 .

Pokračovala společná operace Themis na podporu Itálie v otázkách nelegální imigrace přes centrální Středomoří, záchrany životů na moři a předcházení a odhalování přeshraniční trestné činnosti. Její působnost nyní zahrnuje Jaderské moře a byla posílena její složka věnovaná prosazování práva, zejména pokud jde o boj proti terorismu a zahraničním bojovníkům. V současné době Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž za přispění 27 členských států poskytuje Itálii 428 příslušníků pohraniční stráže a členů posádky, dvě letadla, vrtulník, jednu námořní hlídkovou loď, sedm pobřežních hlídkových lodí, čtyři pobřežní hlídkové čluny a čtrnáct mobilních kanceláří.

–    Libye a okolní region a země ležící na trase

EU pokračuje ve své práci s cílem zlepšit otřesné podmínky, jimž čelí mnoho migrantů a uprchlíků v Libyi, a potírat převaděčství migrantů. Programy financované EU řeší bezprostřední potřeby migrantů a uprchlíků, pomáhají migrantům vrátit se domů nebo těm, kteří potřebují ochranu, najít bezpečnou cestu do Evropy prostřednictvím přesídlení, a v dlouhodobém horizontu pomáhají stabilizovat komunity.

K dnešnímu dni Organizace pro migraci s podporou EU poskytla přikrývky, matrace a hygienické balíčky pro téměř 41 000 migrantů v místech vylodění, v zajišťovacích zařízeních a v hostitelských společenstvích v Libyi. Více než 14 500 ohrožených migrantů byla poskytnuta lékařská péče. Více než 950 migrantům byla rovněž poskytnuta pomoc prostřednictvím mechanismu zdrojů a reakce na migraci, který působí na jihu Libye. Zvláštní pomoc byla poskytnuta z dětského fondu OSN za účelem pořízení zimního oblečení v zajišťovacích zařízeních, jakož i zajištění základních potřeb pro přežití a důstojné životní podmínky, včetně odpočinkových a vzdělávacích činností. Probíhá rovněž společná snaha zasazovat se o propouštění dětí a hledání alternativ k zadržení 24 . V rámci rozvojového programu OSN byl také zřízen podnikatelský kampus, který má pomáhat mladým podnikatelům 25 .

EU nadále pomáhala obcím v celé Libyi s obnovou klíčové infrastruktury s cílem umožnit přístup místních obyvatel i migrantů k základním službám. Probíhají jednání mezi EU a jejími partnery (italskou spoluprací, rozvojovým programem OSN a dětským fondem OSN) o zprovoznění nového programu ve výši 50 milionů EUR na podporu obcí, jenž byl přijat v březnu 2018. To posílí kapacitu libyjských obcí poskytovat základní služby, jako je zdravotní péče, vzdělání, hygienizace a voda.

Na základě intervencí Agentury OSN pro uprchlíky UNHCR v roce 2018 bylo ke dni 4. května ze zajišťovacích zařízení propuštěno 1 006 uprchlíků a žadatelů o azyl, přičemž za celý rok 2017 činil tento počet 1 428. Dosud agentura v roce 2018 uskutečnila 486 monitorovacích návštěv v zajišťovacích zařízeních. Díky podpoře EU mohla Agentura OSN pro uprchlíky UNHCR při prosazování propuštění uprchlíků a žadatelů o azyl ze zajišťovacích zařízení zároveň provést 15 216 lékařských konzultací.

S podporou EU pokračuje Mezinárodní organizace pro migraci v provádění svého programu asistovaných dobrovolných návratů, přičemž v roce 2018 se do 24. dubna bezpečně vrátilo domů 6 185 osob. Během fáze evakuace od 28. listopadu 2017 do 1. března 2018 se dobrovolně vrátilo domů celkem 15 391 osob 26 . Cíl, který Komise stanovila v prosinci 27 , se tedy podařilo splnit. Celkem 27 138 lidem, kteří se vrátili od května 2017, je poskytována pomoc při reintegraci.

EU úzce spolupracuje s členskými státy a s Agenturou OSN pro uprchlíky UNHCR, aby zajistila evakuaci co největšího počtu zranitelných osob, které potřebují mezinárodní ochranu, z Libye do Nigeru a poté jejich rychlé přesídlení. Poté, co byly na začátku března evakuace dočasně pozastaveny kvůli obavám nigerské vlády, že následné přesílení do jiných zemí neprobíhá stejným tempem jako evakuace do Nigeru, obnovila Agentura OSN pro uprchlíky UNHCR dne 10. května mechanismus nouzového tranzitu, v jehož rámci letecky přepravila 132 zranitelných uprchlíků a žadatelů o azyl 28 . Z 1 152 osob evakuovaných z Libye do Nigeru Agentura OSN pro uprchlíky UNHCR ke dni 13. května doporučila k přesídlení 475 osob 29 , z nichž 108 již Niger opustilo 30 . Dalších 71 bylo přijato k přesídlení ze strany příslušných států a čekají na odjezd 31 . To znamená, že do příslušných států již bylo přesídleno přibližně 38 % všech navržených osob. Ačkoli jsou stále zapotřebí další závazky k přesídlení osob z Nigeru, není počet nabídek pro přesídlování překážkou, jelikož již bylo přislíbeno 2 681 míst 32 . Je důležité urychlit doporučení Agentury OSN pro uprchlíky UNHCR, aby bylo možné závazky naplnit a přesídlit osoby evakuované z Libye do příslušných členských států co nejdříve 33 . EU toto úsilí plně podporuje a navýší za tím účelem stávající finanční podporu pro Agenturu OSN pro uprchlíky UNHCR ve výši 20 milionů EUR. Členské státy, které dosud nevyhradily část svého závazku přesídlit určitý počet osob na přesídlení z Nigeru, se vyzývají, aby tak učinily, a ty, které již s přesídlováním začaly, by měly pokračovat a zajistit, aby k přesídlení došlo co nejrychleji po vydání doporučení. UNHCR by měl být vyzván, aby se ve svých doporučeních k přesídlení zaměřil přednostně na osoby evakuované z Libye.

Po třístranné misi na vysoké úrovni v Tripolisu v únoru tohoto roku, jíž se zúčastnily Africká unie, EU a OSN 34 , Komise navázala spolupráci s libyjskými orgány za účelem zajištění splnění závazků, jež byly učiněny. Z nich je důležité usnadnit humanitární evakuace prostřednictvím zrušení výstupních víz; umožnit Agentuře OSN pro uprchlíky UNHCR plně uplatňovat svůj mandát nad rámec omezení uložených na základě státní příslušnosti; zlepšit přístup k migrantům a uprchlíkům v zajišťovacích zařízeních a podmínky v těchto zařízeních; postupně zajišťovací zařízení v jejich stávající podobě zavřít; a zvážit alternativy ke kriminalizaci nelegálních migrantů; zajistit plnou registraci a sledování všech migrantů, kteří vstoupí na pevninu.

Pokračuje úsilí EU na podporu obou libyjských pobřežních stráží. V rámci operace EU NAVFOR MED Sophia bylo v rámci kombinovaného školení na moři a na pořeží dosud vyškoleno 191 pracovníků libyjské pobřežní stráže, včetně pěti posádek hlídkových člunů. V Řecku se v současné době školí 22 libyjských pracovníků a další modul pro 34 kandidátů se má uskutečnit na začátku července 2018 ve Španělsku. První monitorovací zpráva z března vyzdvihla pokrok, pokud jde o kapacitu a profesionalitu, zdůraznila však, že pro účinné monitorování bude dále prospěšná pokračující přítomnost personálu EU NAVFOR MED v operačních střediscích libyjské pobřežní stráže.

Zřízení bezpečné komunikační sítě ve Středomoří k výměně informací o nelegální migraci po moři se nyní dostává do své závěrečné fáze a středomořská síť Seahorse by měla být v provozu v druhé polovině roku 2018.

Ministři v průběhu zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci z března 2018 podpořili pilotní projekt na posílení spolupráce mezi agenturami EU a operací EU NAVFOR MED Sophia, v jehož rámci by přímo spolupracovaly jako buňka věnovaná informacím o trestné činnosti na vlajkové lodi operace Sophia. Tato buňka by měla začít fungovat co nejdříve. Mise EU pro pomoc při integrované správě hranic v Libyi zkoumá možnost navýšení kapacity tak, aby mohla do konce května 2018 vyslat do Tripolisu až 17 pracovníků, kteří by zde působili nastálo nebo na základě střídání, a navázala tak možnou hlubší spolupráci s libyjskými orgány od prosince 2017, kdy zde zahájila svou činnost.

–    Financování

Nouzový svěřenský fond EU pro Afriku hraje nadále zásadní úlohu v činnosti EU. Ke dni 8. května 2018 bylo schváleno 147 programů v celkové výši přibližně 2 593,4 milionů EUR rozdělených do tří částí: Sahel / Čadské jezero 1293 milionů EUR (79 programů), Africký roh 820,3 milionu EUR (50 programů), severní Afrika 335 milionů EUR (14 programů). Tato částka zahrnuje také čtyři průřezové programy (145,1 milionu EUR). Dosud bylo podepsáno celkem 235 smluv s provádějícími subjekty v úhrnném objemu 1611,2 milionu EUR, přičemž celkem již bylo vyplaceno 650 milionů EUR.

Zdroje v současné době přidělené svěřenskému fondu EU pro Afriku dosahují výše 3,39 miliard EUR včetně více než 2,98 miliardy EUR z Evropského rozvojového fondu a rozpočtu EU. Celkem členské státy EU a další dárci (Švýcarsko a Norsko) přispěli částkou 413,8 milionu EUR, z nichž bylo dosud vyplaceno 378 milionů EUR. Hlavními dárci jsou i nadále Německo (157,5 milionů EUR) a Itálie (104 milionů EUR). Příspěvek členských států pro část svěřenského fondu EU určenou pro severní Afriku byl obzvláště důležitý, neboť umožnil dosažení nového přístupu v Libyi. Výsledkem diskuzí v Evropské radě byly nové závazky členských států ve výši 178,6 milionů EUR, především na doplnění části svěřenského fondu určené pro severní Afriku.

Přesto je pravděpodobné, že již v roce 2018 se bude výrazně nedostávat finančních prostředků. To bylo projednáváno na zasedání strategické rady dne 24. dubna 2018. Plánované projekty v rámci všech tří složek, které zahrnují stěžejní činnosti, jako je pokračování práce v Libyi a zachování tempa asistovaných dobrovolných návratů a evakuací, se odhadují přibližně na 2 miliardy EUR. Přestože zbývající zdroje mohou pokrýt některé priority, byla u všech tří složek zjištěna mezera ve financování ve výši přibližně 1,2 miliardy EUR, pokud má být zachována současná úroveň ambicí. V případě severní Afriky budou priority i nadále přispívat k účinnému řízení migrace, včetně ochrany zranitelných migrantů, dobrovolných návratů, stabilizace komunit, integrované správy vnějších hranic a podpory pracovní migrace. Na účinnost činnosti EU v severní Africe mají přímý dopad aktivity v Africkém rohu a v oblasti Sahelu a Čadského jezera, které jsou nezbytné pro zajištění skutečně komplexního přístupu EU. Členské státy uznávají hodnotu plánovaných projektů a dohodly se, že budou dále upřednostňovat opatření v následujících oblastech: návrat a reintegrace, komplexní rámec pro reakci na uprchlickou krizi, doklady s ochrannými prvky a registr obyvatel, potírání obchodování s lidmi, zásadní stabilizační úsilí v Somálsku, Súdánu a Jižním Súdánu a podpora dialogů o migraci. Rada se také dohodla na tom, že by fungování svěřenského fondu mělo pokračovat i po roce 2018 a že za tím účelem je nutné doplnit jeho zdroje.

V rámci prvního pilíře plánu vnějších investic, který představuje záruka Evropského fondu pro udržitelný rozvoj, navrhlo celkem dvanáct způsobilých finančních institucí více než 46 investičních programů v rámci pěti investičních částí, pro něž jsou k dispozici záruční fondy ve výši 1,5 miliardy EUR. Návrhy obdržely částku v celkové hodnotě pro všech pět částí více než 3,5 miliardy EUR 35 . První rozhodnutí Komise o schválení programů se očekávají na začátku léta. Probíhají operace kombinování zdrojů v rámci investičních platforem Afrika a Sousedství investičního plánu.

–    Země ležící na trase

Zintenzivnila se spolupráce s řadou partnerů v Africe. Navzdory politickým otřesům pokračovala spolupráce s etiopskými orgány na pěti pilířích Vallettského prohlášení bez problémů. Trvalý pokrok vykazuje dialog o migraci a spolupráci s Guineou a Gambií, kdy Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž v březnu uspořádala seminář o osvědčených postupech organizace činnosti spojené s navracením. Byl obnoven dialog o migraci s Pobřežím slonoviny. Pokračují diskuse s Nigérií o balíčku opatření v oblasti migrace a mobility, které se týkají mimo jiné růstu a investic, správy hranic a digitální identifikace, převaděčství, obchodování s lidmi, jakož i reintegrace a zpětného přebírání.

Stejně jako probíhající operativní spolupráce se i další pomoc pro Niger zaměří na opatření zabývající se novými migračními trasami v blízkosti nigerijské hranice a na posílení ekonomických substitučních programů. V březnu 2018 uspořádal Niger ministerskou konferenci, jíž se zúčastnili všichni klíčoví aktéři, aby projednali a prohloubili spolupráci v boji proti pašování migrantů a obchodování s lidmi 36 . Niger, Čad, Libye a Súdán rovněž dosáhly nové dohody o navázání spolupráce za účelem ochrany společných hranic a boje proti organizované trestné činnosti.

Byla rovněž zintenzivněna činnost v oblasti potírání převaděčských sítí v Africkém rohu a pokračoval rozvoj činnosti regionálního operačního střediska pro chartúmský proces podporovaného ze svěřenského fondu EU, jež se zaměřuje na posílení společného vyšetřování mezi zeměmi. V rámci programu lepšího řízení migrace pro oblast Afrického rohu bylo více než 400 státních úředníků vyškoleno v oblasti řízení migrace a správy hranic a přibližně 150 vládních a nevládních subjektů v oblasti práv migrantů.

Migrace byla zařazena na program jednání uskupení pro stabilitu EU-Egypt, které se konalo 15. března v Káhiře. Jednání navázalo na první setkání v rámci dialogu o migraci mezi EU a Egyptem v prosinci 2017 a zhodnotilo pokrok v různých oblastech dvoustranné spolupráce mezi EU a Egyptem. Projednávalo se i prohloubení spolupráce s agenturami EU.

Trasa přes západní Středomoří

Maroko pokračuje ve svém úsilí v oblasti předcházení nelegální migraci prostřednictvím spolupráce při ostraze hranic, zejména se Španělskem. Pokračují kontakty na odborné úrovni s cílem navrhnout balíček pomoci na posílení kapacit v oblasti správy hranic a obnovit jednání o zjednodušení vízového režimu a dohodách o zpětném přebírání. V prosinci 2017 podepsaly Komise a Maroko program rozpočtové podpory pro migrační politiky Maroka (35 milionů EUR). Pátá ministerská konference rabatského procesu dne 2. května v Marrákeši prostřednictvím společně přijatého akčního plánu potvrdila odhodlání dále pokračovat ve spolupráci, pokud jde o řešení základních příčin migrace, boj proti převaděčství a posílení navracení a zpětného přebírání 37 .

Poté, co se počet alžírských státních příslušníků nelegálně přicházejících do Evropy v letech 2016 a 2017 zvýšil o 43 %, v prvním čtvrtletí roku 2018 v porovnání se stejným obdobím v roce 2017 klesl 38 . Alžírsko také zůstává tranzitní zemí pro nelegální migranty, kteří se pokoušejí dostat do Maroka a Libye, a alžírské úřady hlásí nárůst počtu osob přicházejících do Alžírska ze subsaharských zemí. EU a Alžírsko se sice dohodly na zlepšení výměny informací o nelegálně přicházejících migrantech, o možnostech legální mobility a o navracení, zatím se to však nepromítlo do konkrétní spolupráce.

4.NAVRACENÍ A ZPĚTNÉ PŘEBÍRÁNÍ OSOB

Statistiky o navracení za rok 2017 ukazují, že v porovnání s rokem 2016 (493 785 rozhodnutí o navrácení) se počet rozhodnutí o navrácení vydaných v EU v roce 2017 zvýšil o 4 % (516 115 rozhodnutí v roce 2017). Tento nárůst lze z velké části připsat skutečnosti, že se chýlí ke konci velký počet azylových (odvolacích) řízení – včetně mnoha, která byla zahájena v době hromadného přílivu migrantů do EU – v mnoha případech se zamítavým rozhodnutím. Trvale roste počet rozhodnutí o navrácení vydaných členskými státy, jež byly zasaženy nejvíce, zejména Německem a Řeckem.

Nárůstu počtu rozhodnutí o navrácení však neodpovídá podobný nárůst počtu skutečně uskutečněných navrácení. Z informací, které poskytly členské státy Eurostatu, naopak jasně vyplývá, že počet uskutečněných navrácení v roce 2017 klesl téměř o 20 %: z 226 150 v roce 2016 na 188 920 v roce 2017. To se odráží ve značném poklesu míry navracení 39 v celé EU ze 45,8 % v roce 2016 na pouhých 36,6 % v roce 2017.

Tento negativní trend částečně vysvětluje skutečnost, že se výrazně snížil počet osob způsobilých k návratu ze zemí západního Balkánu. Spolupráce s těmito zeměmi v oblasti zpětného přebírání vlastních státních příslušníků byla v posledních dvou letech vynikající a usnadňovaly ji účinné dohody EU o zpětném přebírání osob. Díky tomu se v letech 2015 a 2016 podařilo vyřídit nahromaděné zpoždění, pokud jde o návraty, což se následně odrazilo v nárůstu průměrné míry navracení z EU.

Nicméně i pokud se nebudou brát v potaz údaje týkající se zemí západního Balkánu, klesla podle celkových údajů o navracení za rok 2017 míra navracení z 34,5 % v roce 2016 na 29,2 % v roce 2017. To lze vysvětlit poměrným nárůstem počtu rozhodnutí o navrácení týkajících se státních příslušníků méně spolupracujících zemí původu nelegální migrace do EU, kterým neodpovídá počet skutečně provedených navrácení. Z toho jasně vyplývá, že členské státy musí vynaložit zvláštní úsilí a zajistit, aby rozhodnutí o navrácení byla účinně prováděna, při čemž by jim práce vykonaná na základě rámce pro partnerství měla sloužit jako odrazový můstek a Evropská agentura pro pohraniční stráž jako klíčový nástroj pro to, aby navracení začalo fungovat.

Přestože zajištění spolupráce třetích zemí v oblasti zpětného přebírání vlastních státních příslušníků zůstává pro EU i nadále výzvou, došlo v roce 2017 k významnému pokroku v podobě uzavření několika nových praktických ujednání. Cíle stanoveného v plánu Komise z prosince 2017, kterým je dosažení dohody se třemi partnerskými zeměmi o mechanismech navracení a zpětného přebírání osob, bylo dosaženo 40 . Komisí navržená revize právních předpisů o styčných úřednících pro přistěhovalectví rovněž pomůže posílit potřebnou koordinaci v této oblasti 41 .

V rámci svého návrhu na změnu vízového kodexu 42 Komise navrhla posílit využívání vízové politiky jakožto nástroje pro dosažení pokroku při spolupráci v oblasti navracení a zpětného přebírání osob se zeměmi, které nejsou členy EU. Budou stanoveny přísnější podmínky pro zpracování žádostí o víza pro státní příslušníky zemí, které nejsou členy EU a které při návratech a zpětném přebírání osob nespolupracují uspokojivým způsobem.

K dosažení významného nárůstu počtu návratů je však především nutné zapojení členských států do této spolupráce a plné využívání potenciálu těchto nástrojů. Dosud v tomto ohledu existují značné rozdíly – zatímco některé členské státy využívají stávající nástroje proaktivním a účinným způsobem, a mohou tak sledovat první výsledky, jiné teprve musí začlenit nové postupy do svých pracovních postupů a začít s jejich prováděním. Komise a Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž nabízejí členským státům zvláštní podporu, aby jim pomohly tato nová opatření účinně využívat, například pořádají informační semináře s třetími zeměmi týkající se těchto nových postupů. Některá konkrétní opatření, například zřízení nových elektronických platforem (Pákistán) nebo aktualizace stávajících (Šrí Lanka) nebo postupů ověřování státní příslušnosti pomocí elektronických prostředků (Bangladéš), by z dlouhodobého hlediska měla přinést významné výsledky.

Rostoucí počet návratových operací probíhá za operační podpory Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž: Do konce dubna 2018 Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž zajistila organizaci nebo koordinaci 111 operací v porovnání s 39 za stejné období v roce 2016 a 108 v roce 2017 43 . Členské státy nicméně musí lépe využívat nový a rozšířený mandát agentury v oblasti navracení. Členské státy musí rovněž zajistit, aby pro rostoucí potřeby byla k dispozici odpovídající kapacita umožňující provádění návratů, zajištění fyzické dostupnosti osob, jež mají být navráceny, a používání rychlých a účinných postupů navracení.

V návaznosti na svůj závazek 44 zvýšit transparentnost ohledně možného rizika kriminalizace pro ty, kdo poskytují skutečnou humanitární pomoc migrantům v tísni, Komise dne 3. května uspořádala první výměnu názorů s hlavními zúčastněnými nevládními organizacemi a s Agenturou pro základní práva za účelem dosažení shody ohledně současného stavu a výměny názorů a možném dalším postupu.

Pro účinné sledování návratů mají zásadní význam podrobnější, časté a včasné statistiky o azylu a řízené migraci, včetně statistik o navracení a zpětném přebírání. Takové statistiky by pomohly získat ucelenější a pravidelný přehled o situaci v oblasti azylu a řízené migrace. Jak bylo oznámeno ve zprávě o pokroku z listopadu 2017 45 , Komise na tomto základě navrhuje odstranit nejnaléhavější nedostatky prostřednictvím změny právních předpisů týkajících se statistik v oblasti migrace a mezinárodní ochrany 46 . Za účelem dalšího zlepšení spolupráce při navracení je třeba využít všech pobídek a pák, jež nabízejí naše vnitřní a vnější politiky.

5.POSÍLENÁ SPRÁVA VNĚJŠÍCH HRANIC

Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž nadále podporuje členské státy prostřednictvím společných operací na hlavních migračních trasách ve východním, centrálním a západním Středomoří a v zemích západního Balkánu, kde rozmístila více než 1 350 příslušníků pohraniční stráže a dalších pracovníků. Nabídla, že ztrojnásobí operační nasazení na řeckých pozemních hranicích s Albánií a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií.

Pro operativní činnosti v roce 2018 byly zjištěny závažné nedostatky v závazcích. Navzdory dvěma otevřeným výzvám zahájeným dne 19. ledna 2018 a dne 23. března 2018 nedošlo k žádným výrazným zlepšením. Závazky učiněné do konce dubna 2018 by dohromady pokryly pouze 49 % zjištěných operačních potřeb, co se týče odborníků, a 44 % technických potřeb pro činnosti na pozemních hranicích v období květen až červen 2018. Pokud jde o operace na námořních hranicích, mohlo by být poskytnuto 85 % odborníků, ale pouze 51 % technických prostředků.

Tyto značné deficity i nadále vážně ohrožují provádění činností plánovaných do prosince 2018. Dne 17. dubna 2018 uspořádala agentura setkání na vysoké úrovni s členskými státy a Komisí s cílem zlepšit proces pro podávání závazků na rok 2019 prostřednictvím větší flexibility a transparentnosti a posunutím zahájení podávání závazků na dřívější datum s cílem umožnit případné úpravy a další zmírňující opatření (například využití vlastních technických kapacit).

K 30. dubnu 2018 činil celkový počet jmenovaných příslušníků pohraniční stráže, kteří mohou být vysláni z rezervního týmu pro rychlé nasazení, 1 482 osob, což představuje 99 % rezervy. Pouze dva členské státy své příslušníky pohraniční stráže dosud nejmenovaly. Závažnými nedostatky v evropské rezervě vybavení pro rychlé nasazení se od poslední zprávy členské státy nezabývaly.

Dne 2. května 2018 Komise přijala svůj návrh na víceletý finanční rámec na období 2021–2027. Tento rámec počítá s významnými zdroji na podporu budoucího rozvoje Evropské pohraniční a pobřežní stráže, včetně vytvoření stálého sboru 10 000 příslušníků pohraniční stráže, kteří budou k dispozici Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž, aby mohla plně účinným způsobem pomáhat zajišťovat ochranu vnější hranice EU.

Další postup: ·členské státy provedou rychle a v plné míře doporučení učiněná v rámci posouzení zranitelnosti z roku 2017; ·členské státy neprodleně odstraní mezery v závazcích týkajících se operativních činností Agentury pro pohraniční a pobřežní stráž na vnějších hranicích EU plánovaných na rok 2018; ·Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž v nadcházejících měsících vytvoří technickou a operativní strategii pro evropskou integrovanou správu hranic a členské státy zajistí zavedení odpovídajících vnitrostátních strategií.

6.RELOKACE, PŘESÍDLOVÁNÍ, VÍZA A ZÁKONNÉ CESTY

Do konce března 2018 byli všichni způsobilí žadatelé přemístěni z Řecka do dalších členských států, přičemž se jednalo celkem o 21 999 osob, včetně 546 nezletilých osob bez doprovodu, přemístěných do 24 zemí 47 . Z Itálie bylo k 7. květnu 2018 přemístěno 12 691 lidí (včetně 256 nezletilých osob bez doprovodu) a 31 žadatelů (včetně 26 nezletilých osob bez doprovodu) již bylo přijato k relokaci a čekají na přesun. Itálie zaslala čtyři žádosti o relokaci nezletilých osob bez doprovodu, na něž zatím nedostala odpověď 48 . Relokace je úspěšným nástrojem – přesídlit se podařilo celkem 96 % způsobilých osob.

V září 2017 Komise kvůli pokračujícímu migračnímu tlaku na Řecko a Itálii vyzvala všechny členské státy, aby zvážily pokračování v relokacích na dobrovolném základě, nad rámec nouzových relokačních mechanismů, a zavázala se, že poskytne nezbytnou finanční podporu. Komise vybízí všechny členské státy, aby navázaly kontakt s Řeckem a Itálií a využily vhodným způsobem tuto možnost.

Skončil první program EU pro přesídlování z července 2015 49 . Celkový počet osob, které byly v rámci všech programů EU pro přesídlování od té doby přesídleny, včetně Syřanů přesídlených z Turecka v rámci prohlášení EU a Turecka, dosahuje 32 207. Úsilí členských států v oblasti přesídlování se nyní soustředí na plnění závazků učiněných v rámci nového programu EU. Po nedávném rozhodnutí německé vlády přislíbit 10 200 nových míst pro přesídlení se nyní 20 členských států 50 zavázalo poskytnout více než 50 000 míst pro přesídlení, což znamená dosud největší společný závazek EU a jejích členských států v oblasti přesídlování 51 . Na program je vyčleněna podpora ve výši 500 milionů EUR z rozpočtu EU, přičemž deset členských států 52 již na základě tohoto nového programu EU pro přesídlování přesídlilo 4 252 osob. To představuje významný pokrok, kdy od zprávy o pokroku z března bylo přesídleno 2 397 osob.

To zahrnuje i osoby přesídlené po evakuaci z Libye do Nigeru a přesídlení Syřanů z Turecka v rámci prohlášení EU a Turecka 53 . Přesídlování z Turecka v rámci prohlášení EU a Turecka se zpomalilo ve srovnání s rekordním počtem Syřanů přesídlených v létě 2017. Letos se na přesídlování z Turecka podílelo pouze sedm členských států a od poslední zprávy o pokroku se nezapojil žádný další členský stát. Od březnové zprávy o pokroku bylo přesídleno 837 Syřanů, a od zahájení uplatňování prohlášení to tak bylo celkem 13 313 osob.

Komise vyzývá členské státy, aby na základě nového programu EU do října splnily 50 % svých závazků, což je cíl stanovený v plánu Komise z prosince 2017. Mělo by být stabilním tempem prováděno přesídlení pro všechny prioritní regiony, přičemž je třeba se naléhavě zaměřit na přesídlení osob, které byly prostřednictvím mechanismu pro nouzový tranzit evakuovány z Libye do Nigeru.

Kromě toho Komise dokončuje studii o funkčnosti a přidané hodnotě programů sponzorování jako možné cesty k zajištění bezpečných způsobů vstupu na území EU, s cílem prozkoumat možnosti podpory pro členské státy při dalším rozvíjení alternativních zákonných způsobů ochrany. Očekává se, že studie bude dokončena do července 2018.

Komise dále podporuje členské státy při přípravě pilotních projektů legální migrace s vybranými africkými zeměmi. Dne 16. dubna byla zahájena výzva k podávání návrhů v rámci partnerství v oblasti mobility 54 . Tato výzva doplňuje regionální program na podporu legální migrace v severní Africe dotovaný 15 miliony EUR, který má být přijat v rámci svěřenského fondu EU pro Afriku na příštím zasedání operačního výboru pro část určenou pro severní Afriku.

V prvním čtvrtletí 2018 bylo zahájeno provádění partnerství (podepsaného v prosinci 2017) mezi Komisí a hospodářskými a sociálními partnery za účelem podpory integrace uprchlíků na trhu práce. To zahrnovalo výměny mezi hospodářskými a sociálními partnery a relevantními skupinami, například sítí veřejných služeb zaměstnanosti, evropskou integrační sítí a výborem Evropského sociálního fondu. Hodnocení k měření dosaženého pokroku se uskuteční ve druhé polovině roku 2018.

Snahy o podporu integrace státních příslušníků třetích zemí jsou o to důležitější s ohledem na výsledky zvláštního Eurobarometru o integraci 55 , který se uskutečnil se na konci října 2017. Vyplývá z něj, že velká většina Evropanů (69 %) vidí integraci jako „nezbytnou investici v dlouhodobém horizontu pro jejich zemi“. Čtyři z pěti respondentů (a většina ve všech členských státech) se domnívají, že EU má při integraci přistěhovalců důležitou úlohu, se zvláštní přidanou hodnotou pro sdílení osvědčených postupů mezi členskými státy, neboť podporuje spolupráci mezi všemi zúčastněnými stranami a poskytuje jim finanční podporu. Úspěšná integrace vysokého počtu uznaných uprchlíků a žadatelů o azyl, kteří čekají na výsledek své žádosti, bude v nadcházejících letech vyžadovat odpovídající investice.

7.ZÁVĚR A DALŠÍ KROKY

Tato zpráva ukazuje, že pokrok, kterého bylo dosaženo v uplynulém roce, byl v zásadě zachován a řada opatření, jež byla zavedena, nadále přináší požadované účinky. Zkušenosti však ukazují, že migrační toky podléhají významným a náhlým změnám. Kromě toho strukturální tlaky na migraci ze sousedních regionů do EU zůstávají i nadále silné. Situace je proto i nadále nestabilní a vyžaduje pokračující pozornost. EU musí projevit potřebnou obezřetnost a být připravena reagovat na sezónní vrcholy nebo přesuny pohybu, například z jedné trasy na druhou.

V tomto ohledu tato zpráva určila oblasti, v nichž je zapotřebí silnější reakce. Zejména Komise znovu upozorňuje na nutnost, aby členské státy provedly závazky, které učinily na podporu základní činnosti Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž na vnějších hranicích. Zpráva rovněž vyzdvihuje důležitost výzvy, kterou představuje zvýšení skutečné míry navracení. Rovněž jsou oblasti, v nichž je zásadně důležité zvýšit úsilí s cílem upevnit pokrok, kterého se dosud podařilo dosáhnout: ochrana migrantů a boj proti převaděčství v Libyi a podél trasy přes centrální Středomoří, přesídlování a provádění prohlášení EU a Turecka. V tomto ohledu se svěřenský fond EU pro Afriku a nástroj pro uprchlíky v Turecku osvědčily jako rychlé a účinné nástroje, jejich pokračující úspěšnost však bude vyžadovat odpovídající úroveň financování rovněž od členských států. Pro dosažení účinných výsledků a pro podporu dialogů o migraci probíhajících na regionální, kontinentální i celosvětové úrovni je nadále zásadní, aby EU na mezinárodních fórech mluvila jedním hlasem. Komise rovněž zdůrazňuje význam pokračující pravidelné a účinné koordinace řízení migrace, jak v rámci orgánů EU, tak s členskými státy a partnerskými zeměmi.

Tato zpráva o pokroku znovu zdůrazňuje význam komplexního přístupu EU k řízení migrace. Evropský program pro migraci vychází ze souboru vzájemně se posilujících cílů, které společně nabízejí stabilní dlouhodobou odpověď na problém, který migrace představuje. Ústředním prvkem tohoto přístupu je reformovaný společný evropský azylový systém a rychlé dosažení dohody o jeho reformě proto nemůže být důležitější. Společný evropský azylový systém je ve spojení s významným důrazem na migraci a správu hranic v návrhu víceletého finančního rámce 56 zásadní pro zajištění toho, aby EU byla dobře připravena reagovat na případné budoucí migrační krize.

Na nadcházejícím zasedání Evropské rady v červnu bude uspořádána rozprava o dosažení dohody o vnitřní a vnější migrační politice, jíž se Komise zúčastní.

(1)      COM(2018) 250 final ze dne 14.3.2018.

(2)      COM(2017) 820 final ze dne 7.12.2017.

(3)      Viz například publikace Společného výzkumného střediska Evropské komise: Demographic and Human Capital Scenarios for the 21st Century: 2018 assessment for 201 countries (Demografické scénáře a scénáře pro lidský kapitál pro 21. století: hodnocení za rok 2018 pro 201 zemí) , a Many more to come? Migration from and within Africa (Přijde mnoho dalších? Migrace z Afriky a uvnitř Afriky) (Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2018).

(4)      Údaje řecké policie.

(5)      Údaje Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž.

(6)      Údaje řecké policie.

(7)      Zdroj: Projekt IOM Pohřešovaní migranti ( https://missingmigrants.iom.int/region/mediterranean ).

(8)      Údaje Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž.

(9)      Údaje italského ministerstva vnitra.

(10)      Údaje IOM za období 1. ledna až 31. března 2018. https://www.iom.int/sites/default/files/situation_reports/file/libya_sr_20180301-31.pdf  

(11)      Údaje Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž o příjezdech po moři po trase přes západní Středomoří.

(12)      Údaje Dětského fondu OSN (UNICEF).

(13)      Údaje od Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu.

(14)     https://data2.unhcr.org/en/documents/download/63435 .

(15)      COM(2017) 211 final ze dne 12.4.2017.

(16)      COM(2018) 303 final ze dne 16.5.2018.

(17)      COM(2018) 302 final ze dne 16.5.2018.

(18)      Údaje řeckého ministerstva vnitra, národního koordinačního centra pro ochranu hranic, přistěhovalectví a azyl (NCCBCIA-ESKESMA).

(19)    Veškeré informace jsou k dispozici v tabulce projektů online https://ec.europa.eu/neighbourhood-enlargement/sites/near/files/facility_table.pdf .

(20)      K Evropskému podpůrnému úřadu pro otázky azylu bylo vysláno 57 národních odborníků z členských států s cílem podpořit provádění prohlášení EU a Turecka v Řecku.

(21)      První se uskutečnila 15. března 2018 v Římě (týkala se podpory libanonských ozbrojených sil a vnitřních bezpečnostních sil) a druhá 6. dubna 2018 v Paříži (týkala se podpory investic a hospodářských reforem).

(22)      Viz COM(2018) 450 final ze dne 17.4.2018 a zprávy o jednotlivých zemích. Stěžejní iniciativa 2 („Posílení spolupráce v oblasti bezpečnosti a migrace“) strategie pro západní Balkán (COM(2018) 65 final ze dne 6.2.2018) potvrdila odhodlání pokračovat ve spolupráci a sdílení informací po celé trase. Bude sloužit jako základ pro konkrétní opatření, která EU v příštích letech přijme na podporu zemí západního Balkánu.

(23)

     Na období 2014–2020 činí tato částka 387,7 milionů EUR v rámci Azylového, migračního a integračního fondu, včetně 43,6 milionů EUR na relokaci/přesídlení, a 266 milionů EUR v rámci Fondu pro vnitřní bezpečnost, z toho 201,5 milionů EUR na hranice a víza a 64,5 milionů EUR na policii.

(24)       https://blogs.unicef.org/blog/invisible-child-migrants-libya/  

(25)    Další informace jsou k dispozici na adrese http://tec.ly/ .

(26)     https://eeas.europa.eu/headquarters/headquarters-homepage/40705/joint-au-eu-un-taskforce-assists-16000-people_en  

(27)    COM(2017) 820 final ze dne 7.12.2017.

(28)      Od zahájení evakuací na konci roku 2017 bylo z Libye evakuováno celkem 1 474 osob, a sice do Nigeru (1 152), Itálie (312), a do nouzového transitního střediska v Rumunsku (10).

(29)      Do Francie, Německa, Nizozemska. Švédska, Finska, Švýcarska a Kanady.

(30)      Do Francie, Švédska a Švýcarska.

(31)      Kromě toho Francie také přesídlila 97 uprchlíků, kteří již byli zaregistrováni v Nigeru, a 42 osob bylo přesídleno z Libye přímo do Francie, Švédska a Nizozemska.

(32)      Státy přesídlení v EU a mimo EU (Francie, Kanada, Německo, Finsko, Nizozemsko, Švýcarsko, Švédsko, Spojené království) již pro přesídlení z Nigeru závazně přislíbily 2 680 míst (pro osoby evakuované z Libye i pro uprchlíky již zaregistrované v Nigeru).

(33)      Ve dnech 9.–11. dubna se v rámci základní skupiny pro zvýšení přesídlování podél centrálního Středomoří uskutečnila mise v Nigeru za účasti řady států přesídlení a Evropské komise s cílem zintenzivnit činnost v této oblasti.

(34)      Pracovní skupina Africká unie-EU-OSN byla zřízena v návaznosti na pátý summit Africké unie a Evropské unie konaný ve dnech 29.–30. listopadu 2017 v Abidžanu, v Pobřeží Slonoviny.

(35)      Jednalo se z větší části (2,5 miliardy EUR) o návrhy v rámci části určené pro mikropodniky a malé a střední podniky (15 návrhů) a části určené pro udržitelnou energii a konektivitu (15 návrhů). Kromě toho byly předloženy návrhy ve výši více než 1 miliardy EUR pro zbývající tři části: udržitelné zemědělství, podnikání na venkově a podnikání v zemědělství, udržitelná města a digitalizace pro rozvoj.

(36)      Na konferenci bylo přijato prohlášení: http://europa.eu/rapid/press-release_STATEMENT-18-2067_en.htm .  

(37)      https://ec.europa.eu/home-affairs/sites/homeaffairs/files/20180503_declaration-and-action-plan-marrakesh_en.pdf

(38)      Státní příslušníci Alžírska používají jak trasu přes centrální Středomoří (1 980 příchodů v roce 2017, 114 v prvním čtvrtletí roku 2018), tak trasu přes západní Středomoří (3 687 příchodů v roce 2017 a 125 v prvním čtvrtletí roku 2018).

(39)      Míra navracení je poměr mezi počtem osob, kterým bylo vydáno rozhodnutí o navrácení, a počtem osob skutečně navrácených (bez ohledu na to, zda šlo o dobrovolný, či nucený návrat).

(40)      Spolupráce v oblasti migrace s asijskými zeměmi i nadále vykazuje pozitivní trend. Uskutečnila se řada důležitých setkání s Afghánistánem, Pákistánem a Bangladéší. Mezi konkrétní výsledky patří elektronická platforma pro zpracovávání žádostí o zpětné převzetí s Pákistánem a návratové operace v rámci standardních operačních postupů s Bangladéší. Probíhají dialogy s cílem nastolit podobnou úroveň spolupráce mimo jiné s Tuniskem a Nigérií.

(41)      COM(2018) 303 final ze dne 16.5.2018.

(42)      COM(2018) 252 final ze dne 14.3.2018.

(43)      Údaje dostupné na Frontex Application Return.

(44)      SWD(2017) 117 final ze dne 22.3.2017 a COM(2017) 558 final ze dne 27.9.2017.

(45)    COM(2017) 669 final ze dne 15.11.2017.

(46)      COM(2018) 307 ze dne 16.5.2018.

(47)      Belgie, Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Česká republika, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Irsko, Litva, Lichtenštejnsko, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko.

(48)      Žádost byla zaslána Portugalsku.

(49)      Závěry Rady („o přesídlení 20 000 osob, které potřebují mezinárodní ochranu, prostřednictvím mnohostranných a vnitrostátních programů“) ze dne 20. července 2015, dokument 11130/15.

(50)      Belgie, Bulharsko, Německo, Estonsko, Irsko, Španělsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Litva, Lucembursko, Malta, Nizozemsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko, Finsko, Švédsko, Spojené království.

(51)      Doporučení, C(2017) 6504 ze dne 27.9.2017, vyzvalo k přesídlení alespoň 50 000 osob, které potřebují mezinárodní ochranu, do 31. října 2019.

(52)      Belgie, Španělsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Litva, Nizozemsko, Portugalsko, Finsko, Švédsko.

(53)      Členské státy dosud přesídlily osoby z více než 25 třetích zemí. Nejvyšší počet přesídlení se uskutečnil z Libanonu, Turecka, Jordánska, Ugandy, Čadu a Nigeru.

(54)    https://www.icmpd.org/our-work/capacity-building/multi-thematic-programmes/mobility-partnership-facility-mpf/pilot-projects-on-legal-migration-call-for-proposals-application-package/

(55)    http://ec.europa.eu/commfrontoffice/publicopinion/index.cfm/survey/getsurveydetail/instruments/special/surveyky/2169

(56)      Moderní rozpočet pro Unii, která chrání, posiluje a brání – Víceletý finanční rámec na období 2021–2027. COM(2018) 321 final ze dne 2.5.2018.