(1)

Dne 31. ledna 2018 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antisubvenční šetření týkající se dovozu bionafty pocházející z Argentiny (dále jen „dotčená země“) do Evropské unie na základě článku 10 nařízení (EU) 2016/1037. Oznámení o zahájení řízení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který dne 18. prosince 2017 podala organizace European Biodiesel Board (dále jen „EBB“ nebo „žadatel“) jménem výrobců. Žadatel představuje přibližně 70 % celkové výroby bionafty v Unii. Podnět obsahoval důkazy o subvencování a výsledné hrozbě újmy, které byly dostatečné k zahájení šetření.

(3)

Před zahájením antisubvenčního šetření Komise argentinské vládě (3) oznámila, že obdržela náležitě doložený podnět, a vyzvala ji ke konzultacím v souladu s čl. 10 odst. 7 základního nařízení. Argentinská vláda nabídku konzultací přijala a konzultace se uskutečnily dne 24. ledna 2018. V průběhu konzultací, jakož i v následných výměnách s argentinskou vládou byly připomínky předložené argentinskou vládou náležitě zohledněny. Nebylo však dosaženo žádného vzájemně přijatelného řešení.

(4)

Po oznámení o zahájení řízení obdržela Komise připomínky týkající se zahájení řízení od argentinského sdružení pro bionaftu (Cámara Argentina de Biocombustibles, dále jen „CARBIO“). Ve svých připomínkách sdružení CARBIO uvedlo, že argentinské odvětví bionafty není subvencované a že dovoz argentinské bionafty nepředstavuje hrozbu podstatné újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(5)

Co se týká důkazů o subvencování, které byly k dispozici v počáteční fázi, Komise zpřístupnila znění podnětu a poskytla analýzu důkazů, které byly v této fázi k dispozici, ve zprávě o dostatečnosti důkazů, na jejichž základě bylo šetření zahájeno.

(6)

Pokud jde o důkazy týkající se hrozby újmy, sdružení CARBIO tvrdilo, že žadatel nepředložil dostatečné důkazy týkající se kritérií stanovených v čl. 8 odst. 8 základního nařízení, zejména ohledně významného zvýšení dovozu, dostatečné volné kapacity v Argentině a dopadu argentinského dovozu na ceny. Argumentace sdružení CARBIO se však do značné míry zakládala na příliš pesimistických odhadech vývoje argentinského vývozu v roce 2018, jenž sdružení CARBIO odhadlo na 480 000 tun za celý rok 2018 do všech zemí světa, aniž by tento nízký údaj, který byl o 70 % nižší než odpovídající údaj za rok 2016 a 2017 (4), doložilo. Na takovéto nízké úrovni by argentinský dovoz údajně nepředstavoval pro výrobní odvětví Unie hrozbu újmy. Komise posoudila důkazy předložené v podnětu (založené na skutečném dovozu do srpna 2017 a odhadech pro rok 2018 vycházejících z údajů o výrobě obsažených ve zprávě GAIN (5)), jež naznačovaly mnohem vyšší odhadovanou úroveň dovozu. Co se týká výrobní kapacity, sdružení CARBIO potvrdilo, že výrobní kapacita v Argentině skutečně značně převyšuje domácí spotřebu o více než 3 miliony tun.

(7)

Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

(8)

Dne 21. února 2018 podal žadatel žádost o celní evidenci dovozu bionafty pocházející z Argentiny podle čl. 24 odst. 5 základního nařízení. Dne 24. května 2018 vyhlásila Komise prováděcí nařízení (EU) 2018/756 (dále jen „nařízení o celní evidenci“) (6), kterým se ode dne 25. května 2018 zavádí celní evidence dovozu bionafty pocházející z Argentiny.

(9)

V reakci na žádost o celní evidenci předložily zúčastněné strany Komisi připomínky, kterými se zabývalo nařízení o celní evidenci. Komise měla k dispozici dostatečné důkazy odůvodňující potřebu celní evidence dovozu.

(10)

Podle čl. 24 odst. 5 základního nařízení je u dotčeného výrobku zavedena celní evidence dovozu, aby v případě, že výsledkem šetření budou zjištění, která povedou k uložení vyrovnávacího cla, mohlo být toto clo, pokud budou splněny nezbytné podmínky, uloženo na celně evidovaný dovoz se zpětnou působností v souladu s platnými právními předpisy.

(11)

Po vyhlášení nařízení o celní evidenci obdržela Komise připomínky v tomto ohledu od argentinské vlády a od sdružení CARBIO).

(12)

Připomínky argentinské vlády se týkaly tvrzení, že Komise nepředložila dostatečné důkazy o subvencování a že neprokázala újmu způsobenou výrobnímu odvětví Unie masivním dovozem argentinské bionafty v poměrně krátkém časovém úseku.

(13)

Jak je objasněno v 5. až 7. bodě odůvodnění, Komise se domnívala, že v době zahájení řízení měla k dispozici dostatečné důkazy o subvencování a hrozící újmě. V 14. bodě odůvodnění nařízení o celní evidenci mimoto Komise poskytla důkazy o masivním zvýšení dovozu argentinské bionafty jak v absolutních hodnotách, tak pokud jde o podíl na trhu, a to v období od srpna 2017 do března 2018, které mohly prokázat existenci podstatné újmy ke konci období šetření. Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

(14)

Šetření subvencování a újmy se týkalo období od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2017 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2014 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(15)

V oznámení o zahájení řízení byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Komise o zahájení šetření navíc výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce a argentinskou vládu, známé dovozce, dodavatele a uživatele, obchodníky, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich zahájení šetření týká, a vyzvala je k účasti.

(16)

Zúčastněné strany měly příležitost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(17)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že možná vybere vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 27 základního nařízení.

(18)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala vzorek na základě největšího reprezentativního objemu výroby, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán.

(19)

Předběžný vzorek sestával ze tří výrobců v Unii a představoval široké zeměpisné rozložení. Výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali 19 % celkového objemu výroby výrobního odvětví Unie. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily.

(20)

Komise obdržela odůvodněné připomínky k předběžnému vzorku od sdružení CARBIO, společnosti Greenergy Fuels Limited a od žadatele. Podrobnější analýza těchto připomínek je uvedena v 310. až 313. bodě odůvodnění.

(21)

V důsledku těchto připomínek nahradila Komise v předběžném vzorku jednoho z výrobců v Unii jiným výrobcem. Konečný vzorek sestával ze tří výrobců v Unii nacházejících se ve třech různých členských státech. Představoval více než 23 % výroby Unie.

(22)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení.

(23)

Požadované informace poskytli a se zařazením do vzorku souhlasili dva dovozci, kteří nejsou ve spojení. Vzhledem k nízkému počtu dovozců, kteří nejsou ve spojení, se Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný.

(24)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v Argentině, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení. Komise mimoto požádala argentinské orgány, aby určily a/nebo kontaktovaly případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(25)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo devět výrobců v dotčené zemi. Komise vyloučila ze vzorku jednu společnost, jelikož v období šetření do Unie bionaftu nevyvážela. Zbývajících osm společností nebo skupin společností představovalo 100 % vývozu do Unie během období šetření. V souladu s čl. 27 odst. 1 písm. b) základního nařízení vybrala Komise na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřen, tento vzorek tří skupin vyvážejících výrobců:

(26)

Na skupiny vyvážejících výrobců zařazené do vzorku připadalo 84 % celkového vývozu dotčeného výrobku do Unie během období šetření.

(27)

V souladu s čl. 27 odst. 2 základního nařízení projednala Komise výběr vzorku se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci a s argentinskou vládou. K navrhovanému vzorku neobdržela Komise žádné připomínky.

(28)

Žádný vyvážející výrobce, který nebyl zařazen do vzorku, nepožádal o individuální zjišťování podle čl. 27 odst. 3 základního nařízení.

(29)

Komise zaslala dotazníky argentinské vládě, třem skupinám vyvážejících výrobců zařazeným do vzorku, třem výrobcům v Unii zařazeným do vzorku a dvěma dovozcům, kteří nejsou ve spojení a kteří se přihlásili.

(30)

Komise obdržela odpovědi na dotazníky od argentinské vlády, od všech skupin vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, od všech výrobců v Unii zařazených do vzorku, avšak pouze od jednoho ze dvou spolupracujících dovozců, kteří nejsou ve spojení.

(31)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k stanovení subvence, výsledné hrozby újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách argentinského ministerstva agroprůmyslu, zahraničí, výroby a daní a zúčastnili se jich i úředníci z ostatních příslušných ministerstev. Inspekce na místě se uskutečnily rovněž v prostorách Banco de Córdoba, Banco de la Provincia de Buenos Aires, Banco de la Ciudad de Buenos Aires, Banco Central de la República Argentina a Banco de la Nación Argentina.

(32)

Inspekce na místě podle článku 26 základního nařízení byly provedeny v prostorách EBB a těchto společností:

(33)

Jelikož Komise považovala za nezbytné získat další informace o vývoji po období šetření, které by mohly dále potvrdit předběžná zjištění Komise a blíže objasnit zájem Unie, rozhodla se v tomto případě prozatímní opatření neuložit.

(34)

Dne 21. září 2018 Komise prostřednictvím informačního dokumentu popisujícího její předběžná zjištění všem zúčastněným stranám oznámila, že na dovoz bionafty pocházející z Argentiny do Unie nebude prozatímní vyrovnávací clo uloženo. Dne 8. října 2018 šest členských států (Francie, Španělsko, Bulharsko, Polsko, Portugalsko a Rumunsko) Komisi požádalo, aby v tomto případě uložila prozatímní vyrovnávací opatření. Dopisem ze dne 10. října 2018 Komise potvrdila, že šetření pokračuje a že budou uváženy další skutečnosti (zejména vývoj bezprostředně po období šetření).

(35)

K informačnímu dokumentu podalo písemné připomínky několik zúčastněných stran. Stranám, které o to požádaly, byla poskytnuta možnost slyšení, včetně u úředníka pro slyšení.

(36)

Po zveřejnění informačního dokumentu byly obdrženy připomínky od argentinské vlády, sdružení CARBIO, všech skupin vyvážejících výrobců zařazených do vzorku a EBB.

(37)

Komise pokračovala ve vyhledávání a ověřování všech informací, jež považovala za nezbytné pro konečná zjištění. Informace zahrnovaly konkrétně mimo jiné dodatečné odpovědi na dotazník, které byly obdrženy od EBB a výrobců v Unii zařazených do vzorku a které se týkaly vývoje po období šetření, údaje o dovozu bionafty do Unie po období šetření a údaje, které předložily zúčastněné strany po zveřejnění informačního dokumentu.

(38)

Dne 3. prosince 2018 informovala Komise všechny zúčastněné strany o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě hodlá uložit konečné vyrovnávací clo na dovoz dotčeného výrobku do Unie. Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž mohly k uvedeným konečným informacím předložit svá stanoviska.

(39)

Po poskytnutí konečných informací EBB, Copa (Výbor profesních zemědělských organizací), Cogeca (Všeobecná konfederace zemědělských družstev v Evropské unii) a European Oilseed Alliance uvítaly záměr Komise uložit na dovoz dotčeného výrobku do Unie konečné vyrovnávací clo.

(40)

Dotčeným výrobkem jsou monoalkylestery mastných kyselin a/nebo parafínovaný plynový olej ze syntézy a/nebo hydrotermální úpravy, nefosilního původu, obecně známé jako „bionafta“, buď v čisté formě, nebo obsažené ve směsi, pocházející z Argentiny (dále jen „dotčený výrobek“).

(41)

Šetření prokázalo, že bionaftou vyráběnou v Argentině je výhradně methylester ze sójového oleje (dále jen „SME“), zatímco bionaftou vyráběnou v Unii je především methylester z řepkového oleje (dále jen „RME“), bionafta se však vyrábí i z jiných surovin včetně odpadních olejů a panenských olejů.

(42)

SME i RME patří do kategorie methylesterů mastných kyselin. Pojem „ester“ odkazuje na transesterifikaci rostlinných olejů, konkrétně míšení oleje s alkoholem, čímž vzniká bionafta a jako vedlejší produkt glycerin. Pojem „methyl“ odkazuje na methanol, nejběžněji používaný alkohol v daném procesu.

(43)

Bionaftu ze SME lze použít v čisté formě, v Unii se však před použitím obvykle míchá. Důvodem pro míšení je to, že SME v čisté formě nesplňuje evropskou normu EN 14214, pokud jde o jodové a cetanové číslo. Důvodem pro míšení SME s RME je skutečnost, že SME má vyšší filtrovatelnost při nízkých teplotách („CFPP“) než RME, a není proto vhodný pro použití v čisté formě během zimních měsíců v chladných oblastech Evropské unie.

(44)

Směsi bionafty a minerální nafty se v zásadě používají v odvětví dopravy jako pohonná hmota pro naftové motory v silničních vozidlech, například osobních a nákladních automobilech a autobusech a rovněž ve vlacích. Bionaftu v čisté formě nebo její směsi s minerální naftou lze používat také jako palivo pro domácí, obchodní nebo průmyslové kotle a jako palivo pro generátory na výrobu elektřiny. Provádějí se zkoušky za účelem zavedení bionafty v letecké dopravě k snížení emisí CO2 z leteckého průmyslu.

(45)

Dotčeným výrobkem je výrobek v současnosti kódů KN ex 1516 20 98 (kódy TARIC 1516209821, 1516209829 a 1516209830), ex 1518 00 91 (kódy TARIC 1518009121, 1518009129 a 1518009130), ex 1518 00 95 (kód TARIC 1518009510), ex 1518 00 99 (kódy TARIC 1518009921, 1518009929 a 1518009930), ex 2710 19 43 (kódy TARIC 2710194321, 2710194329 a 2710194330), ex 2710 19 46 (kódy TARIC 2710194621, 2710194629 a 2710194630), ex 2710 19 47 (kódy TARIC 2710194721, 2710194729 a 2710194730), 2710 20 11, 2710 20 15, 2710 20 17, ex 3824 99 92 (kódy TARIC 3824999210, 3824999212 a 3824999220), 3826 00 10 a ex 3826 00 90 (kódy TARIC 3826009011, 3826009019 a 3826009030).

(46)

Šetření prokázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(47)

Komise rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 2 písm. c) základního nařízení.

(48)

Komise neobdržela žádná tvrzení ohledně definice výrobku.

(49)

Na základě dostupných informací, včetně informací obsažených v podnětu, oznámení o zahájení řízení a odpovědích na dotazník Komise, Komise prověřila údajné subvencování ze strany argentinské vlády prostřednictvím těchto programů subvencí:

(50)

Komise argentinské vládě sdělila, že se při posuzování existence a rozsahu údajné podpory poskytnuté odvětví výroby bionafty, včetně poskytování sójových bobů za cenu nižší než přiměřenou, může případně uchýlit k použití dostupných údajů podle čl. 28 odst. 1 základního nařízení.

(51)

Při zahájení řízení požádala Komise argentinskou vládu, aby poskytla kontaktní údaje (názvy, adresy a e-mail) všech společností dodávajících hlavní vstup (sójové boby) pro výrobu dotčeného výrobku. Argentinská vláda tyto kontaktní údaje neposkytla.

(52)

Vzhledem k neposkytnutí odpovědi na tuto otázku byla argentinské vládě zaslána dne 17. dubna 2018 žádost o další informace týkající se největších producentů/dodavatelů sójových bobů, kteří poskytují vstupy argentinským výrobcům bionafty.

(53)

Vzhledem ke značnému počtu společností poskytujících hlavní vstup pro dotčený výrobek omezila Komise v duchu dobré spolupráce a s cílem získat alespoň nějaké relevantní údaje pro šetření svou žádost na údaje od pouze deseti nejdůležitějších producentů/dodavatelů sójových bobů.

(54)

Od většiny těchto producentů/dodavatelů vstupů pro výrobu dotčeného výrobku neobdržela Komise úplné informace. Komise obdržela ve skutečnosti informace pouze od výrobců bionafty, kteří si sójový olej (nikoli sójové boby) vyrábějí sami. Od deseti největších producentů sójových bobů nebyly požadované informace obdrženy. Vzhledem k neposkytnutí těchto údajů se Komise domnívala, že neobdržela zásadní informace, které jsou důležité pro tento aspekt šetření.

(55)

Komise si mimoto vyžádala veškeré dostupné informace uvedené v předchozím bodě odůvodnění pro poskytovatele sójových bobů, s ohledem na něž nedrží argentinská vláda žádné akcie ani není největším akcionářem, a to pro roky 2014, 2015, 2016 a období šetření. Uvedené informace byly požadovány s cílem posoudit, zda dodavatel sójových bobů a výrobce bionafty nejsou ve spojení, jsou ve spojení, nebo jsou součástí téhož subjektu. Komise argentinskou vládu požádala, aby předložila důkazy o tom, že se pokusila kontaktovat tyto dodavatele, nebo aby Komisi informovala o tom, jak by bylo možno tyto údaje získat (např. prostřednictvím příslušných sdružení). Argentinská vláda neposkytla požadované informace ani důkazy o tom, že se pokusila tyto dodavatele kontaktovat.

(56)

V odpovědi argentinské vlády ze dne 15. února 2018 bylo uvedeno, že by údaje o pěstitelích sójových bobů požadované Komisí mohly poskytnout čtyři subjekty, přičemž dvěma z nich byla sdružení ACSOJA (Asociación de la Cadena de la Soja Argentina) a CARBIO. Útvary Komise se s oběma subjekty setkaly během inspekce na místě v Argentině, žádné údaje o dodavatelích sójových bobů však poskytnuty nebyly. Druhé dva subjekty (7) nebyly vzhledem k omezenému času, který byl k dispozici, ověřeny. Sdružení ACSOJA a CARBIO byla vybrána za účelem ověření jako dva subjekty, které budou s největší pravděpodobností schopny napomoci při šetření.

(57)

Během schůzky se sdružením ACSOJA položili zástupci Komise řadu otázek týkajících se situace na argentinském trhu se sójovými boby, dodavatelských vztahů s výrobci bionafty a dopadu vývozní daně na jejich činnost. Zástupci sdružení ACSOJA neposkytli na tyto otázky smysluplné odpovědi, ani nepředložili konkrétní údaje a důkazy, které by byly při šetření užitečné. Bylo zřejmé, že sdružení ACSOJA pouze zastupovalo jiné reprezentativní subjekty v hodnotovém řetězci sójových bobů a nebylo schopno zodpovědět podrobné dotazy ani poskytnout útvarům Komise informace ohledně produkce sójových bobů požadované v dotazníku.

(58)

Sdružení ACSOJA se během inspekce na místě rovněž zavázalo, že zašle tiskové zprávy týkající se vývozní daně u sójových bobů a navazující výroby. Komise však takovéto tiskové zprávy neobdržela.

(59)

Jelikož je sdružení CARBIO sdružením výrobců bionafty, nemohlo poskytnout Komisi požadované podrobné údaje o producentech sójových bobů.

(60)

Co se týká údajného poskytování sójových bobů vládou za cenu nižší než přiměřenou, argentinská vláda nepředložila tudíž potřebné informace a důkazy požadované Komisí v dotazníku, v dopise ze dne 17. dubna 2018 a během inspekce na místě.

(61)

Nedostatečná spolupráce neumožnila Komisi získat veškeré informace, které považuje za důležité pro zjištění v rámci tohoto šetření. Komise nemohla konkrétně získat informace a údaje o trhu producentů sójových bobů, o dopadu vládních opatření (jako je vývozní daň u sójových bobů) na jejich chování a o dodávkách sójových bobů výrobcům bionafty.

(62)

K těmto informacím patřilo chování a rozhodnutí producentů sójových bobů před zavedením vývozních daní a různých změn těchto daní a jiných podobně omezujících opatření a posléze, jejich produkční strategie a možnost přechodu na alternativní plodiny, dostupnost orné půdy a přístup k této půdě, charakteristiky a dynamika trhu, co se týká rozlišování mezi velkými společnostmi a malými a středními podniky, prodejní a marketingové kanály a strategie pro domácí trh a vývozní trhy, ceny a cenové politiky na domácím trhu a na vývozních trzích, dopad mezinárodní ceny na jejich cenové politiky, situace v oblasti hospodářské soutěže na domácím trhu a na vývozních trzích, jejich ziskovost v jednotlivých letech, dopad případné nadměrné kapacity a strategií řízení zásob, dovoz a vývoz ze strany jejich hlavních odběratelů na domácím trhu a na vývozních trzích včetně úlohy odvětví drcení sójových bobů a přidané hodnoty dosažené odvětvím drcení, jakož i situace v oblasti hospodářské soutěže v odvětví drcení v Argentině a na mezinárodních trzích.

(63)

V rozporu s tím, co argentinská vláda uvedla ve své odpovědi na dotazník, útvary Komise během inspekce na místě zjistily, že argentinská vláda vlastní jednoho poskytovatele sójových bobů pro odvětví bionafty, a to společnost YPF (8). Jelikož je však společnost YPF pouze jedním ze stovek dodavatelů sójových bobů pro odvětví výroby bionafty, informace předložené tímto poskytovatelem nepostačovaly k zjištění chování ostatních dodavatelů sójových bobů pro odvětví výroby bionafty. Společnost YPF zejména sójové boby nepěstuje, nýbrž je přijímá jako úhradu za svá hnojiva a palivo a poté prodává sójové boby na argentinském domácím trhu. Nezastupuje tudíž pěstitele sójových bobů, kteří zásobují odvětví výroby bionafty.

(64)

Jelikož nebyly k dispozici informace, které by byly v rozporu s údaji obdrženými od argentinské vlády, vycházela Komise ve svých zjištěních týkajících se těchto aspektů šetření částečně z dostupných údajů v souladu s článkem 28 základního nařízení.

(65)

Po zveřejnění informačního dokumentu argentinská vláda znovu popřela, že s ohledem na informace požadované od pěstitelů sójových bobů plně nespolupracovala, a odkázala na svůj dopis ze dne 20. července 2018. Rovněž sdružení CARBIO tvrdilo, že Komise nesprávně uvedla, že argentinská vláda nespolupracovala.

(66)

Komise zopakovala, že argentinská vláda neposkytla kontaktní údaje pěstitelů sójových bobů a pro producenty sójového oleje poskytla pouze částečné informace. Sdružení ACSOJA a CARBIO neposkytla informace požadované Komisí v dotazníku nebo během schůzek s těmito subjekty. Během těchto schůzek vyšlo mimoto najevo, že zástupci sdružení ACSOJA nebyli s to zodpovědět podrobné technické dotazy a že sdružení CARBIO sdružuje výrobce bionafty, a nikoli producenty sójových bobů.

(67)

Komise došla k závěru, že co se týká údajné podpory odvětví bionafty ze strany argentinské vlády, zejména prostřednictvím různých opatření, včetně poskytování sójových bobů za cenu nižší než přiměřenou, nepředložila argentinská vláda potřebné informace a důkazy požadované Komisí v dotazníku, v dopise ze dne 17. dubna 2018 a během inspekce na místě. Komise proto musela s ohledem na tento aspekt šetření vycházet z dostupných údajů.

(68)

Jelikož argentinská vláda neposkytla údaje o prodeji pěstitelů sójových bobů v Argentině, vycházela Komise z údajů, které s ohledem na cenu sójových bobů na domácím trhu předložili vyvážející výrobci zařazení do vzorku. Komise vycházela rovněž z veřejně dostupných informací ohledně usměrnění nebo pověření pěstitelů sójových bobů ze strany argentinské vlády, aby prodávali sójové boby na domácím trhu za cenu nižší než přiměřenou, a záměru argentinské vlády podporovat prostřednictvím tohoto a jiných souvisejících opatření odvětví bionafty.

(69)

Po poskytnutí konečných informací argentinská vláda a sdružení CARBIO znovu projevily nesouhlas s tím, že Komise použila v souladu s článkem 28 základního nařízení dostupné údaje. Bylo uvedeno, že použití dostupných údajů je oprávněné pouze tehdy, pokud zúčastněná strana neposkytne „potřebné informace“ pro vyvození konkrétního závěru. Podle argentinské vlády a sdružení CARBIO Komise neprokázala, že požadované informace byly v tomto případě nezbytné pro vyvození konkrétního závěru, a opomenula skutečnost, že požadované informace neměla k dispozici ani argentinská vláda nebo že se na ně vztahovaly právní předpisy týkající se daňového tajemství.

(70)

Komise ve své komunikaci s argentinskou vládou zevrubně vysvětlila důvody toho, proč potřebovala podrobnější informace o pěstitelích sójových bobů a o producentech sójového oleje. Tvrzení argentinské vlády a sdružení CARBIO, že argentinská vláda nemohla tyto informace poskytnout, nebylo doloženo žádnými důkazy prokazujícími, že tomu tak skutečně je nebo že Komise měla k dispozici jiné přiměřené prostředky k získání těchto informací. Požadované informace byly takové povahy, že Komise mohla předpokládat, že je má argentinská vláda a/nebo sdružení CARBIO k dispozici, nebo že argentinská vláda má přinejmenším regulační kontrolu nad pěstiteli sójových bobů a producenty sójového oleje, aby si mohla tyto informace vyžádat. Komise očekávala rovněž lepší spolupráci ze strany pěstitelů sójových bobů a producentů sójového oleje, pokud by se na ně argentinská vláda obrátila přímo a/nebo v úzké spolupráci s Komisí.

(71)

Podle žadatele argentinská vláda údajně podporuje odvětví výroby bionafty prostřednictvím různých opatření. Žadatel konkrétně uvedl, že argentinská vláda uplatňuje politiku ukládání vysokých vývozních daní a jiné předpisy týkající se sójových bobů a sójového oleje, což jsou hlavní suroviny, které se v Argentině používají k výrobě bionafty. Podle žadatele přitom argentinská vláda zajišťuje, aby byla cena surovin pro výrobu bionafty podstatně nižší než světové ceny.

(72)

Jak je uvedeno ve zprávě Komise o dostatečnosti důkazů (9), Komise se domnívala, že vývozní daně jsou (jak se zdá) jedním z nástrojů, které argentinská vláda navrhla s cílem nařídit pěstitelům sójových bobů a producentům sójového oleje, aby byli nápomocni argentinskému odvětví výroby bionafty. V rámci tohoto šetření zkoumala Komise soubor opatření, která argentinská vláda přijala s cílem podporovat uměle argentinské odvětví výroby bionafty.

(73)

Existence napadnutelné subvence je prokázána, jsou-li přítomny tři prvky: a) finanční příspěvek nebo příjmová/cenová podpora; b) výhoda a c) specifičnost (článek 3 základního nařízení) (10).

(74)

Aby mohla Komise dospět k závěru ohledně prvního prvku, zkoumala, zda soubor opatření přijatých argentinskou vládou vedl k finančnímu příspěvku ve formě poskytování sójových bobů argentinským výrobcům vyvážejícím bionaftu ze strany vlády za cenu nižší než přiměřenou podle čl. 3 odst. 1 písm. a) základního nařízení a/nebo zda soubor opatření přijatých argentinskou vládou spadá do kategorie příjmové/cenové podpory odvětví výroby bionafty podle čl. 3 odst. 1 písm. b) základního nařízení.

(75)

Na počátku Komise zjistila, že všechny společnosti zařazené do vzorku pořizují sójové boby na domácím trhu od společností ve spojení nebo od společností, které ve spojení nejsou, za účelem jejich zpracování na sójový olej a poté bionaftu. Vyvážející výrobci zařazení do vzorku nepořizovali sójový olej za účelem jeho dalšího zpracování na bionaftu, jelikož sójové boby drtili sami a vyráběli sójový olej jako mezistupeň ve výrobě bionafty. Analýza se proto v následujících pododdílech zaměřuje na to, zda argentinská vláda poskytovala sójové boby (místo sójového oleje) za cenu nižší než přiměřenou.

(76)

Podle čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) druhé odrážky základního nařízení je finanční příspěvek poskytnut, pokud vláda: „pověří soukromý subjekt výkonem jedné nebo více funkcí uvedených v bodech i), ii) a iii), které by jinak byly svěřeny vládě, nebo jejich výkon takovému subjektu nařídí a jejich výkon se v žádném smyslu neliší od jednání obvykle prováděného vládou“. Typ funkcí popsaných v čl. 3 odst. 1 písm. a) bodě iii) základního nařízení nastává tehdy, pokud „vláda dodává zboží nebo poskytuje služby, které nejsou součástí obecné infrastruktury, nebo nakupuje zboží...“. Tato ustanovení odrážejí ustanovení čl. 1 odst. 1 písm. a) prvního pododstavce bodů iii) a iv) Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních a měla by být vykládána a uplatňována v souladu s příslušnou judikaturou WTO.

(77)

Panel WTO ve věci USA – vývozní omezení rozhodl, že dvě slova „pověřit“ a „usměrnit“ použitá v čl. 1 odst. 1 písm. a) prvním pododstavci bodě iv) Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních vyžadují, aby působení vlády obsahovalo pojetí zmocnění (v případě pověření) nebo příkazu (v případě usměrnění) (11). Odmítl argument USA o „příčině a následku“ a požadoval výslovné souhlasné zmocnění nebo příkaz (12).

(78)

V další věci však Odvolací orgán rozhodl, že nahrazení slov „pověřit“ a „usměrnit“ slovy „zmocnit“ a „přikázat“ je jako norma příliš rigidní (13). Podle Odvolacího orgánu dochází k „pověření“ v případech, kdy vláda dává odpovědnost soukromému subjektu, a „usměrněním“ se rozumí situace, kdy vláda uplatňuje nad soukromým subjektem svou moc (14).

(79)

V obou případech vláda využívá soukromý subjekt jako zástupce pro realizaci finančního příspěvku a „ve většině případů by se dalo očekávat, že pověření nebo usměrnění soukromého subjektu bude zahrnovat nějakou formu hrozby nebo nucení“ (15). Ustanovení čl. 1 odst. 1 písm. a) prvního pododstavce bodu iv) Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních současně členům neumožňuje ukládat vyrovnávací opatření na výrobky v případech, kdy „vláda pouze vykonává své obecné regulační pravomoci“ (16) nebo kdy zásah vlády „může, ale nemusí mít konkrétní výsledek vzhledem k daným skutkovým okolnostem a výkonu svobodné volby ze strany aktérů na trhu“ (17). Pověření a usměrnění pak spíše znamená „aktivnější úlohu vlády než pouhé pobízení“ (18).

(80)

WTO se mimoto nedomnívá, že „ponechání určité rozhodovací pravomoci soukromému subjektu je nutně v rozporu s pověřením nebo usměrněním tohoto soukromého subjektu […]. Ačkoliv mohou existovat případy, kdy široká rozhodovací pravomoc soukromého subjektu neumožňuje vyvodit náležitý závěr, že tento soukromý subjekt je pověřen nebo usměrňován (k plnění určitého úkolu), jedná se o skutkovou/důkazní záležitost, kterou je třeba se zabývat individuálně.“ (19)

(81)

V souladu s těmito rozhodnutími WTO se ne všechna vládní opatření, která mohou přinášet výhody, rovnají finančnímu příspěvku podle článku 3 základního nařízení a čl. 1 odst. 1 písm. a) prvního pododstavce Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních. Musí existovat důkaz vládní politiky nebo programu na podporu odvětví, které je předmětem šetření (v tomto konkrétním případě odvětví výroby bionafty/biopaliv), formou výkonu pravomoci nad veřejnými či soukromými subjekty nebo předání odpovědnosti těmto subjektům (zde: pěstitelům sójových bobů) k tomu, aby odvětví výroby bionafty poskytovaly sójové boby za nižší než přiměřenou cenu.

(82)

Stručně, příslušná rozhodnutí WTO stanoví, že:

(83)

V souladu s touto judikaturou Komise velmi pečlivě přezkoumala povahu zasahování argentinské vlády (zahrnuje zásah argentinské vlády pověření nebo usměrňování pěstitelů sójových bobů?), povahu pověřených subjektů (jsou pěstitelé sójových bobů soukromými subjekty ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) základního nařízení?) a kroky pověřených nebo usměrněných subjektů (poskytovali pověření nebo usměrnění pěstitelé sójových bobů sójové boby argentinskému odvětví výroby bionafty za nižší než přiměřenou cenu, a jednali tudíž jako zástupci argentinské vlády?). Komise mimoto ověřila, zda by vykonávaná funkce byla obvykle svěřena vládě (je poskytování sójových bobů za cenu nižší než přiměřenou společnostem vyrábějícím sójový olej v Argentině obvyklou činností vlády?) a zda se tato funkce v žádném smyslu neliší od jednání obvykle prováděného vládami (liší se vlastní poskytování sójových bobů pěstiteli ve skutečnosti od toho, co by učinila samotná vláda?).

(84)

Vzhledem k judikatuře WTO uvedené v 77. až 82. bodě odůvodnění Komise nejprve analyzovala, zda je podpora argentinského odvětví výroby bionafty ze strany argentinské vlády skutečně cílem vládní politiky, a nikoli pouze „vedlejším účinkem“ uplatňování obecných regulačních pravomocí. V rámci šetření se zejména zkoumalo, zda zjištěné narušení cen bylo součástí vládních cílů, nebo zda nižší ceny sójových bobů byly spíše „neúmyslným“ vedlejším produktem obecné vládní regulace. V souladu se závěry uvedenými v 64. bodě odůvodnění se Komise při určování, zda existuje pověření nebo usměrnění pěstitelů sójových bobů ze strany argentinské vlády, rozhodla použít částečně dostupné údaje.

(85)

Řada dokumentů prokazuje, že argentinská vláda výslovně podporovala a rozvíjela odvětví výroby bionafty jako cíl politiky, a zejména usilovala o snížení ceny vstupního materiálu (sójových bobů) na domácím trhu, poskytovala tudíž finanční příspěvek na výrobu bionafty.

(86)

Této podpory se dosahuje řadou opatření, která lze přičíst argentinské vládě (včetně vývozních daní u sójových bobů, subvencí pro producenty sójových bobů k zachování produkce a k jejich prodeji na domácím trhu výrobcům bionafty, opatření zaměřených proti pěstování jiných obilovin, například uložení vývozních kvót, a veřejných prohlášení s cílem vybízet producenty sójových bobů, aby produkci neukončili, nýbrž aby pokračovali v prodeji na domácím trhu (28)). Tato opatření, přestože byla od svého zavedení v roce 1994 několikrát pozměněna (29), se uplatňují trvale s cílem (jak uvedla samotná argentinská vláda v právních předpisech, viz 89. až 100. bod odůvodnění) snížit cenu sójových bobů na domácím trhu v situaci rostoucích světových cen a podporovat rozvoj hodnotového řetězce v Argentině, který zahrnuje mimo jiné odvětví výroby bionafty.

(87)

Vývozní daně u sójových bobů představují důležitý nástroj, který argentinská vláda používá na podporu odvětví výroby bionafty. Podle OECD ukládá argentinská vláda zejména prostřednictvím svého režimu vývozních daní „výrobcům surovin nebo vstupů vyšší sazby, zatímco na hotové výrobky se vztahují nižší sazby. […] Cenové zvýhodnění poskytnuté domácím navazujícím výrobním odvětvím může narušit a omezit hospodářskou soutěž na domácím trhu i na zahraničních trzích“ (30). Mezinárodní agentura pro obnovitelné zdroje energie (IRENA) mimoto ve zprávě určené Argentině uvedla, že „rozdílné vývozní daně u biopaliv v porovnání s ostatními výrobky pocházejícími ze stejné suroviny podporují vývoz biopaliv, zejména bionafty“ (31). Světová banka uvedla, že Argentina vybírá vyšší vývozní daně, což má za následek „snížení nákladů na suroviny na domácím trhu a podporu vývozu bionafty“ (32).

(88)

Argentinská vláda tvrdila, že žádná z publikací OECD, agentury IRENA ani Světové banky neodkazovala na výslovný cíl argentinské vlády týkající se podpory argentinského odvětví bionafty. Argentinská vláda však nepopřela správnost citací, které Komise nalezla. V rozporu s argentinskou vládou se Komise domnívala, že analýzy provedené v těchto publikacích podporují její zjištění, že argentinská vláda výslovně podporuje argentinské odvětví bionafty.

(89)

Argentina má u sójových bobů zavedenou vývozní daň od roku 1994, a to ve výši 3,5 %. Jak bude doloženo všemi změnami právních předpisů popsanými v 91. až 100. bodě odůvodnění, opatření použitá k úpravě vývozní daně oproti původní sazbě prokazují výslovný cíl argentinské vlády, a to snížit ceny na domácím trhu v situaci rostoucích světových tržních cen. Během šetření argentinská vláda uvedla, že vývozní daň u sójových bobů a sójového oleje byla zavedena z důvodů souvisejících se zvýšením příjmů. Navzdory četným žádostem Komise o poskytnutí dokumentů k doložení tohoto tvrzení argentinská vláda žádné takovéto dokumenty nepředložila.

(90)

Žádný z legislativních aktů od roku 2002, které se týkaly úprav vývozní daně u sójových bobů, sójového oleje nebo bionafty, mimoto neuváděl zvýšení příjmů jako důvod související s výší vývozní daně. Jak je objasněno v 91. až 100. bodě odůvodnění, tyto legislativní akty uvádějí, že účelem vývozní daně je vybízení dodavatelů sójových bobů k zachování prodeje na domácím trhu za ceny nižší, než jsou mezinárodní ceny. Argentinská vláda tudíž využívá vývozní daně u sójových bobů jako nástroj na podporu rozvoje domácího odvětví výroby bionafty, a nikoli jako opatření týkající se daňových příjmů.

(91)

Po vyhlášení mimořádné situace (33) se vývozní daň v roce 2002 zvýšila z 3,5 % na 13,5 %, a to usnesením č. 11/2002 (34). Toto usnesení obsahovalo následující prohlášení: „uváženy jsou rovněž účinky možné významné změny mezinárodních cen zemědělské produkce“ (zdůraznění přidáno), což prokazuje, že toto opatření bylo přijato s cílem ovlivnit cenu sójových bobů na domácím trhu v porovnání se světovou tržní cenou.

(92)

Sazba byla v témže roce dále zvýšena z 13,5 % na 23,5 % usnesením č. 35/2002 (35), v němž se uvádí, že „zákon č. 22.415 umožňuje uložení dovozu zboží ke spotřebě s cílem stabilizovat ceny na domácím trhu do doby, než dosáhnou přiměřené výše, a zachovat dodávky, které uspokojují potřeby domácího trhu“ . Podle právního znění měla tato opatření přechodnou povahu a byla dočasná do doby, dokud budou přetrvávat stávající obecné ekonomické podmínky. Tyto vývozní daně jsou však dosud zavedeny v podobné výši jako v době vyhlášení mimořádné situace, zatímco u ostatních obilovin byla vývozní daň stanovena ve výši 0 % (36).

(93)

V roce 2007 zahájili v Argentině činnost první velcí výrobci bionafty. V tomto roce zveřejnila argentinská vláda dvě usnesení o zvýšení vývozní daně u sójových bobů z 23,5 % na 27,5 % (37) a dále na 35 % (38). Obě usnesení udávala jako důvod dodatečné vývozní daně skutečnost, že kromě vyšší domácí a mezinárodní poptávky po těchto produktech se produkty, jichž se tato usnesení týkají (především produkty související se sójovými boby), využívají pro nová použití ve výrobě, přičemž jako příklad byla výslovně uvedena biopaliva.

(94)

V usnesení č. 10/2007 (39) bylo mimoto výslovně uvedeno, že „mezinárodní ceny obilovin značně vzrostly […] uložení dodatečných vývozních cel na řadu výše uvedených produktů se považuje za vhodné“ (zdůraznění přidáno).

(95)

V usnesení č. 369/2007 (40) se mimoto výslovně uvádělo, že zvýšení vývozní daně je nezbytné za účelem „snížení cen na domácím trhu, konsolidace lepšího rozdělení příjmů a podpory přidané hodnoty“ (zdůraznění přidáno).

(96)

V roce 2008 argentinská vláda usnesením č. 125/2008 (41) stanovila vzorec pro výpočet pevné částky vývozní daně v závislosti na výši oficiální ceny FOB, kterou vláda (ministerstvo agroprůmyslu) stanoví každý den.

(97)

V usnesení č. 125/2008 bylo uvedeno: „ Mezinárodní ceny obilovin a olejnin v posledních letech významně vzrostly s vysokou volatilitou meziročních rozdílů. Pokračování tohoto scénáře by mohlo mít negativní dopady na celé hospodářství, jako jsou vyšší ceny na domácím trhu , menší spravedlnost při rozdělování bohatství a rostoucí nejistota ohledně investičních rozhodnutí v odvětví zemědělství a živočišné výroby. Vhodný nástroj k řešení výše zmíněných problémů představuje navrhovaná změna režimu vývozních cel vztahujících se na hlavní podskupinu obilovin a olejnin.“ (Zdůraznění přidáno.)

(98)

V roce 2008 argentinská vláda usnesením č. 64/2008 (42) vzorec pro výpočet vývozní daně pozměnila a výslovně zopakovala cíl své politiky: „Účelem režimu proměnlivých vývozních cel je zmírnění dopadu růstu mezinárodních cen obilovin a olejnin a jejich vedlejších produktů na ceny na domácím trhu , což přispěje k lepšímu rozdělení příjmů “. (Zdůraznění přidáno.)

(99)

V roce 2012 zveřejnila argentinská vláda společné usnesení, v němž se uvádělo, že Argentina přijala řadu veřejných politik k posílení vnitrostátního odvětví výroby bionafty, zejména po přijetí zákona č. 26.093. Ve společném usnesení bylo rovněž uvedeno, že vývozní cla z bionafty a jejích směsí jsou v souladu s vývozními cly, jež se vztahují na jiné vedlejší produkty v odvětví olejnin, a to s přihlédnutím k rozdílným produkčním nákladům a k zachování rozdílu, aby byla efektivní sazba u bionafty nižší než u jejího hlavního vstupu, což zvýší přidanou hodnotu v Argentině, a pomůže tudíž podpořit rozvoj odvětví výroby bionafty (43).

(100)

Ačkoliv na konci roku 2015 nově zvolená argentinská vláda vývozní daň u ostatních obilovin zrušila, u sójových bobů zůstala vývozní daň vysoká. Nařízení č. 133/2015 (44), kterým byla zrušena vývozní daň u pšenice a procentní sazba vývozní daně u sójových bobů byla upravena na 30 %, udávalo tento cíl politiky: „V případě sójových bobů a vedlejších produktů rozšíření osázené plochy ani rekordní sklizeň v minulé sezóně nezabránily snížení konkurenceschopnosti a ziskovosti celého souvisejícího hodnotového řetězce“ (zdůraznění přidáno). Hodnotový řetězec v tomto případě zahrnuje mimo jiné odvětví výroby bionafty.

(101)

Po zveřejnění informačního dokumentu zopakovaly argentinská vláda a sdružení CARBIO své tvrzení, že případný účinek vývozních daní uplatňovaných na sójové boby na výrobu bionafty, pokud vůbec existuje, jednoznačně představuje nanejvýš vedlejší účinek opatření k výběru příjmů.

(102)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasí. Nařízení uvedená v 91. až 100. bodě odůvodnění nelze považovat za „pouhá politická prohlášení“. Tyto právní předpisy opakovaně odrážejí záměr argentinské vlády podporovat odvětví bionafty, přičemž v rozporu s přesvědčením argentinské vlády neuvádějí tato nařízení výběr příjmů jako účel vývozní daně u sójových bobů. Žádný z právních předpisů, které argentinská vláda předložila ve svém podání, neodkazoval na funkci vývozní daně u sójových bobů spočívající ve výběru příjmů.

(103)

Uložením vývozních daní na sójové boby staví argentinská vláda argentinské pěstitele sójových bobů do situace, která není z ekonomického hlediska racionální a která je nutí prodávat zboží na domácím trhu za nižší cenu, než by mohli získat v případě, že by se tyto vývozní daně neuplatňovaly. Jsou proto zbaveni možnosti racionální volby a jsou nuceni plnit cíl politiky, který vývozní daň sleduje.

(104)

Tato iracionální situace byla prohloubena dalšími vývozními omezeními, jako jsou vývozní kvóty pro jiné zemědělské produkty než sójové boby uplatňované od roku 2006 do roku 2015 s cílem odrazovat od vývozu ostatních plodin a směrovat pěstitele k zachování produkce sójových bobů (na rozdíl od ostatních obilovin) a dále snížit cenu na domácím trhu. Pěstitelé sójových bobů pokračovali v produkci a prodeji produkce na místním trhu, jelikož skladování není u tohoto zemědělského produktu vhodné a ve střednědobém až dlouhodobém horizontu není možné.

(105)

Po zveřejnění informačního dokumentu argentinská vláda tvrdila, že na kukuřici a pšenici nebyly po dobu deseti let vývozní kvóty uloženy. Komise však došla k závěru, že toto tvrzení je věcně nesprávné. Usnesení č. 543/2008 (45) výslovně upravovalo stanovení maximálního vyváženého množství mimo jiné i pšenice a kukuřice. Toto opatření platilo do konce roku 2015 (46).

(106)

V roce 2009 mimoto argentinská vláda stanovila dočasný zákaz dovozu sójových bobů a uvedla, že by využívání domácích surovin mělo být upřednostněno před dováženými surovinami, což zvýší hodnotu argentinského výrobku na mezinárodním trhu, a že dočasný dovoz místně vyráběných vstupů tento cíl narušuje (47). V roce 2012 zřídila argentinská vláda „rejstřík oprávněných hospodářských subjektů působících v odvětví sóji“ a zákaz dovozu zrušila (48). Dovoz sójových bobů do Argentiny však byl i nadále velmi obtížný, a to do doby, než v roce 2016 došlo k dalším změnám tohoto rejstříku (49). Zákaz dovozu ve spojení s vývozní daní u sójových bobů potvrzuje, že cílem politiky argentinské vlády byla podpora rozvoje plně domácího odvětví výroby bionafty včetně místního obsahu v dodavatelském řetězci. To vytváří umělou, vládou podporovanou produkci sójových bobů v Argentině určenou pro domácí spotřebu, což zajišťuje uspokojení místní poptávky po sójových bobech na základě místních dodávek zaměřených na dosažení stanovených cílů politiky.

(107)

Dlouhá doba platnosti vývozních omezení týkajících se ostatních plodin navíc vedla k značnému zvýšení produkce sójových bobů, tzv. „sojización“ (50) argentinského zemědělství. I po zrušení vývozních kvót v roce 2015 (51) se produkce sójových bobů v porovnání s ostatními plodinami významně nesnížila a byla poměrně stálá, viz graf č. 1:

Graf 1

Argentinská produkce sójových bobů, kukuřice a pšenice v daném hospodářském roce sklizně

Produkce v milionech metrických tun

Sója

Kukuřice

Pšenice

2000/01

2001/02

2002/03

2003/04

2004/05

2005/06

2006/07

2007/08

2008/09

2009/10

2010/11

2011/12

2012/13

2013/14

2014/15

2015/16

2016/17

2017/18

Zdroj: http://datosestimaciones.magyp.gob.ar/

(108)

V roce 2017 mimoto argentinská vláda zveřejnila usnesení, kterým se stanoví režim podpory pěstitelů sójových bobů (52) v rámci tzv. Plan Belgrano (53). Plan Belgrano byl zaveden v roce 2016 jako plán rozvoje infrastruktury a průmyslu v deseti provinciích na severu Argentiny, které jsou v porovnání s ostatními částmi země historicky méně rozvinuté. Toto usnesení poskytovalo finanční pobídky pěstitelům sójových bobů v deseti nejméně rozvinutých provinciích v Argentině (54) v období od 1. března do 31. srpna 2017 a tímto pěstitele nasměrovalo na produkci sójových bobů a zvýšilo domácí nabídku sójových bobů ve prospěch rozvoje odvětví výroby bionafty.

(109)

Komise se domnívala, že vzhledem k dostupným důkazům hrála argentinská vláda „aktivnější úlohu než pouhé pobízení“, jak vyžaduje Odvolací orgán (55). Opatření, která argentinská vláda přijala, omezují svobodu jednání pěstitelů sójových bobů tím, že v praxi omezují jejich obchodní rozhodnutí o ceně, za kterou budou produkt prodávat, a o tom, kde jej budou prodávat.

(110)

Je jim bráněno v dosažení maximálního příjmu, který by byli schopni získat v případě, že by vývozní daň u sójových bobů nebo jiná podobná omezující opatření uložena nebyla (např. vývozem produkce s cílem využít vyšší ceny nebo zvýšením cen na domácím trhu).

(111)

To dále podporuje nařízení č. 133/2015 a nařízení č. 640/2016, jimiž argentinská vláda přijala zvláštní opatření s cílem pomoci odvětví sójových bobů a souvisejícímu hodnotovému řetězci zvrátit snížení konkurenceschopnosti a ziskovosti celého souvisejícího hodnotového řetězce. Argentinská vláda tudíž pěstitele sójových bobů pobízí nebo jim nařizuje, aby zachovali produkci pro zásobování domácího trhu i v případě, kdy by racionálně jednající dodavatel svůj výstup a ceny upravil, pokud by bylo odrazováno od vývozu.

(112)

Prostřednictvím těchto opatření proto argentinská vláda pobízí pěstitele sójových bobů k zachování produkce sójových bobů v Argentině, jelikož nemohou prodávat za lepší ceny, které by v Argentině existovaly, pokud by opatření nebyla zavedena.

(113)

V tomto smyslu jsou producenti vstupů argentinskou vládou „pověřeni“ nebo „usměrňováni“, aby poskytovali zboží domácím uživatelům sójových bobů, tj. výrobcům bionafty, za cenu nižší než přiměřenou. Pěstitelům sójových bobů je dávána odpovědnost za vytvoření umělého, roztříštěného a levného domácího trhu v Argentině.

(114)

Jinými slovy, když argentinská vláda uplatňuje popsaný soubor opatření, ví, jak pěstitelé sójových bobů na tato opatření zareagují a jaké důsledky z toho vyplynou. Ačkoliv pěstitelé sójových bobů mohou v reakci na vývozní daně a jiná omezující opatření svou domácí produkci mírně snížit, z důkazů vyplývá, že tato produkce nebyla zastavena, ani se významně nesnížila (viz tabulka č. 1 a bližší vysvětlení v 139. bodě odůvodnění). Komise dospěla k závěru, že to je výsledkem pověření a usměrnění pěstitelů sójových bobů ze strany argentinské vlády, aby pokračovali v produkci a vývozu.

(115)

Jak bylo vysvětleno, přizpůsobení produkce v odvětví sójových bobů zůstane minimální, což povede k nižším cenám na domácím trhu. V tomto ohledu byly zjištěny účinky na předběžném, nikoli následném základě, a proto nejsou „neúmyslné“. Existuje jasná „prokazatelná souvislost“ mezi politikou a chováním dotčených soukromých subjektů, které jednají jako zástupci argentinské vlády a provádějí její politiku poskytování sójových bobů odvětví výroby bionafty za nižší než přiměřenou cenu.

(116)

Samotná argentinská vláda uznala úspěšnost souboru svých opatření při dosahování udávaného cíle politiky spočívajícího v podpoře odvětví výroby bionafty. Ve společném usnesení, na něž se odkazuje níže a které argentinská vláda zveřejnila v roce 2012, uvedla, že přijaté veřejné politiky zahrnují řadu mechanismů na podporu odvětví výroby bionafty. Dále uvedla, že to vysvětluje úspěšné výsledky vykazované tímto výrobním odvětvím, jehož hrubé marže u hlavního vstupu během fáze zpracování přesahují 25 % (56). Zdá se, že tyto marže plynou do značné míry z rozdílů mezi vývozním clem u bionafty a sójových bobů.

(117)

Komise tudíž zjistila, že argentinská vláda pěstitele sójových bobů pověřila nebo usměrnila, aby prováděli její politiku s cílem vytvořit roztříštěný domácí trh a poskytovat sójové boby domácímu odvětví výroby bionafty za cenu nižší než přiměřenou.

(118)

Po zveřejnění informačního dokumentu argentinská vláda tvrdila, že Komise rozšířila rozsah pověření nebo usměrnění a kladla důraz na pojmy nucení a pokyn, zatímco požadavky WTO znamenají, že přidělení odpovědnosti musí představovat výslovný souhlasný úkon, být určeno konkrétní straně a jeho předmětem musí být konkrétní úkol nebo povinnost. Pouhá politická prohlášení vlády nemohou představovat příkaz a údajný příkaz nebo pověření nemohou být neúmyslné nebo být pouze vedlejším produktem nařízení vlády.

(119)

Komise s tím nesouhlasila. Jak je uvedeno v 117. bodě odůvodnění, se zřetelem k judikatuře WTO, na niž se odkazuje v 93. bodě odůvodnění, našla Komise přesvědčivé důkazy pro vyvození závěru, že argentinská vláda učinila výslovné souhlasné úkony k pověření nebo usměrnění pěstitelů sójových bobů, aby prodávali sójové boby odvětví bionafty za cenu nižší než přiměřenou. Mezi opatřeními vlády a chováním pěstitelů sójových bobů existuje „prokazatelná souvislost“, takže jejich opatření lze přičíst argentinské vládě. Argentinská vláda nedoložila své tvrzení, že důkazy, které Komise nalezla, lze považovat za pouhá politická prohlášení argentinské vlády. Argentinská vláda zejména nezpochybnila existenci udávaných cílů politiky vyplývajících z těchto prohlášení, ani nepopřela prohlášení oslavující úspěch omezujících opatření při dosahování cílů politiky spočívajících v podpoře argentinského odvětví bionafty. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(120)

Argentinská vláda rovněž uvedla, že závěr Komise ohledně toho, že pro určení povahy opatření je relevantní existence různých mechanismů v rámci širšího systému navrženého argentinskou vládou na podporu konkrétního výrobního odvětví, je zjevně chybný, jelikož vývozní daně nejsou v čl. 3 bodech i) až iii) základního nařízení (ani v Dohodě o subvencích a vyrovnávacích opatřeních) zahrnuty a nespadají do oblasti působnosti čl. 3 bodu iv) základního nařízení.

(121)

Pouhá skutečnost, že vývozní daně jako takové nejsou v čl. 3 odst. 1 písm. a) základního nařízení výslovně zmíněny, nevylučuje, že mohou mít povahu finančního příspěvku, a proto spadají do definice subvence podle základního nařízení a Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních. Komise předložila četné důkazy ohledně toho, že vývozní daň u sójových bobů byla spolu s jinými nástroji využita k nucení pěstitelů sójových bobů, aby plnili udávané cíle politiky, a to způsobem, který představuje napadnutelnou subvenci, jak je vymezena v čl. 3 odst. 1 písm. a) základního nařízení. Jelikož argentinská vláda tvrzení týkající se toho, proč nemůže být vývozní daň u sójových bobů považována za napadnutelnou subvenci, nedoložila, Komise toto tvrzení zamítla.

(122)

Po poskytnutí konečných informací nesouhlasila argentinská vláda se zjištěním Komise uvedeným v 121. bodě odůvodnění, že argentinská vláda nedoložila své tvrzení, proč vývozní daň u sójových bobů nelze považovat za napadnutelnou subvenci.

(123)

Ačkoliv během celého šetření argentinská vláda tvrdila, že uložení vývozních daní má za cíl vytvoření příjmů, s ohledem na žádný z legislativních aktů, které stanoví nebo mění výši vývozní daně u sójových bobů, nepředložila důkazy na podporu tohoto tvrzení. Na základě dostupných důkazů měla Komise za to, že vývozní daně jsou jedním z nástrojů, které argentinská vláda používá na podporu rozvoje odvětví bionafty. Komise proto došla k jinému závěru, jak je objasněno v 89. až 90. bodě odůvodnění, a původní tvrzení argentinské vlády zamítla.

(124)

Sdružení CARBIO tvrdilo, že Komise opomenula vysoký standard, který je nutný k prokázání pověření nebo usměrnění. Pěstitelé sójových bobů mají i nadále možnost se rozhodnout, zda budou produkovat, prodávat a vyvážet sójové boby. Žádný prvek vývozní daně u sójových bobů pěstitele sójových bobů nepověřuje ani neusměrňuje, aby přijali některé z těchto rozhodnutí.

(125)

Komise nesouhlasila s tím, že v daném případě není podmínka týkající se pověření nebo usměrnění splněna, jak je uvedeno v 82. bodě odůvodnění. Tvrzení sdružení CARBIO, že pěstitelé sójových bobů mohou stanovit cenu sójových bobů libovolně, není mimoto správné. Během inspekce na místě argentinská vláda objasnila, jak při vývozu sójových bobů stanoví cenu FOB. Jelikož vývozní cena i cena sójových bobů na domácím trhu jsou výrazně nižší než cena na světovém trhu, je možnost pěstitelů sójových bobů stanovit ceny omezena. Sdružení CARBIO nebere rovněž v úvahu skutečnost, že vývozní daň není jediným nástrojem, který argentinská vláda navrhla k usměrňování pěstitelů sójových bobů. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(126)

Sdružení CARBIO zpochybnilo také zjištění Komise uvedené v 112. bodě odůvodnění, že pěstitelé sójových bobů nemohou prodávat za lepší ceny, které by v Argentině existovaly, pokud by tato opatření uložena nebyla, a k doložení tohoto tvrzení odkázalo na studii Mezinárodní obchodní komise, podle níž by zrušení vývozní daně u sójových bobů vedlo ke zvýšení ceny sójových bobů na domácím trhu pouze o 1,2 % (57).

(127)

Komise však zjistila, že podle studie zveřejněné v American Journal of Agricultural Economics (58) může být cena sójových bobů na domácím trhu v případě neexistence vývozní daně mnohem vyšší, a to až o 26,0 %. Studie, na kterou odkázalo sdružení CARBIO, mimoto rovněž uvádí, že by zrušení vývozní daně u sójových bobů vedlo k poklesu ceny sójových bobů na světovém trhu o 18 %. To znamená, že při teoretickém zrušení vývozní daně ve výši 23,5 % by byl rozdíl mezi argentinskou cenou a cenou na světovém trhu téměř odstraněn.

(128)

Komise proto zopakovala závěr, že pěstitelé sójových bobů v Argentině jsou nuceni pokračovat v pěstování a prodeji sójových bobů, aniž by mohli prodávat za lepší ceny, které by v Argentině existovaly, pokud by tato opatření uložena nebyla.

(129)

Po poskytnutí konečných informací argentinská vláda a sdružení CARBIO zopakovaly svá tvrzení, že:

(130)

Argentinská vláda a sdružení CARBIO dále nesouhlasily s právním výkladem pojmů „pověření“ a „usměrnění“ ze strany Komise. Argentinská vláda tvrdila, že hodnocení Komise týkající se finančního příspěvku velmi připomíná tzv. „přístup založený na účincích“, jenž byl v judikatuře WTO výslovně a kategoricky zamítnut.

(131)

Sdružení CARBIO dále uvedlo, že současná světová tržní cena sójových bobů neodráží možnou cenu sójových bobů na domácím trhu v Argentině v případě, že by vývozní daň uložena nebyla.

(132)

Jelikož argentinská vláda nebo sdružení CARBIO pouze zopakovaly tvrzení, která byla předložena již dříve, žádné z nich však nedoložily, Komise je zamítla.

(133)

Komise poté posoudila, zda jsou pěstitelé sójových bobů v Argentině soukromými subjekty, které jsou argentinskou vládou pověřeny nebo usměrňovány ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) základního nařízení.

(134)

Argentinští vyvážející výrobci zařazení do vzorku pořizovali veškeré sójové boby používané ve výrobě bionafty z domácích zdrojů. Sójové boby byly nakupovány od soukromých zemědělských podniků pěstujících sójové boby, přičemž menší objemy sójových bobů byly pořizovány od společnosti YPF ve vlastnictví státu.

(135)

Komise proto měla na základě dostupných informací za to, že všichni pěstitelé sójových bobů jsou soukromými subjekty, které jsou argentinskou vládou ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) základního nařízení pověřeny poskytováním sójových bobů za cenu nižší než přiměřenou.

(136)

V dalším kroku Komise ověřila, zda pěstitelé sójových bobů skutečně provádějí politiku argentinské vlády týkající se poskytování sójových bobů za cenu nižší než přiměřenou. To si vyžádalo podrobnou analýzu vývoje trhu v Argentině ve srovnání s vhodným měřítkem. V souladu se závěry uvedenými v 64. bodě odůvodnění se Komise při určování, zda docházelo k poskytování sójových bobů pěstiteli sójových bobů za cenu nižší než přiměřenou, rozhodla použít částečně dostupné údaje.

(137)

Prostřednictvím souboru opatření popsaných v 84. až 116. bodě odůvodnění pobízela argentinská vláda pěstitele sójových bobů k prodeji na místním trhu za nižší ceny, než by tomu bylo jinak (tj. pokud by tato opatření neexistovala, pěstitelé sójových bobů by sójové boby vyváželi za mnohem vyšší světovou tržní cenu, nebo by jednoduše svou nabídku přizpůsobili tržním omezením). Pěstitelé sójových bobů tak však nečinili kvůli politice argentinské vlády týkající se podpory rozvoje navazujícího odvětví výroby bionafty.

(138)

Jak prokazuje tabulka č. 1, prakticky veškerá domácí spotřeba sójových bobů je dále zpracována drcením sójových bobů k získání sójového oleje. Údaje týkající se produkce, vývozu, dovozu a drcení sójových bobů na vnitrostátní úrovni v jednotlivých letech:

Tabulka č. 1

Argentinská produkce sójových bobů, sójového oleje a bionafty

(139)

Jak je patrné z tabulky č. 1, produkce sójových bobů vzrostla z 26,7 milionu metrických tun v roce 2001 na 40,5 milionu metrických tun v roce 2006 (59). Zvýšení vývozní daně u sójových bobů nevedlo k snížení jejich produkce, nýbrž k jejímu zvýšení, jež nebylo z ekonomického hlediska racionální. Bez nucení způsobeného různými opatřeními argentinské vlády by se dodavatelé, na něž se vývozní omezení vztahovala, přizpůsobili podmínkám na trhu. V tomto případě však pěstitelé sójových bobů místo snížení produkce využívali rovněž cíl politiky týkající se podpory a rozvoje konkurenceschopného odvětví výroby bionafty, což vyžadovalo poskytování množství sójových bobů výrobcům bionafty za ceny nižší, než jsou mezinárodní ceny.

(140)

Tendence je uvedena v grafu č. 2 (v metrických tunách).

Graf č. 2

Zpracování sójových bobů v Argentině

Drcení sójových bobů

Dovoz sójových bobů

Vývoz sójových bobů

Produkce sójových bobů

2017

2016

2015

2014

2013

2012

2011

2010

2009

2008

2007

Zdroj: Údaje uvedené v tabulce v 138. bodě odůvodnění.

(141)

Tabulka č. 1 a graf č. 2 prokazují, že prakticky veškerá produkce sójových bobů, která byla spotřebována na vnitrostátní úrovni, byla použita k drcení a domácí spotřeba výsledného sójového oleje byla použita především k výrobě bionafty.

(142)

Po poskytnutí konečných informací sdružení CARBIO uvedlo, že podle Komise byly všechny sójové boby prodané na domácím trhu použity výhradně k výrobě bionafty. Komise upřesnila, že tomu tak není. Jak je uvedeno v 141. bodě odůvodnění, sójové boby jsou prodávány na domácím trhu za účelem drcení na sójový olej a sójovou moučku. Výsledný sójový olej se používá k výrobě bionafty, jelikož v Argentině neexistuje významný domácí trh se sójovým olejem. Určité množství sójového oleje a sójové moučky se vyváží.

(143)

K vývozu sójových bobů mimoto docházelo pouze tehdy, byla-li domácí spotřeba za účelem drcení sójových bobů i výroby bionafty plně uspokojena. Tabulka č. 1 a graf č. 2 ukazují rovněž neexistující či velmi omezený dovoz sójových bobů v letech, kdy se uplatňovala vývozní omezení. To potvrzuje i obchodní model zjištěný u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. Žádný z nich skutečně sójové boby pro výrobu bionafty nedovážel. Sójové boby dováželi výhradně pro použití v drticích zařízeních a poté veškerý sójový olej a moučku vyváželi mimo Argentinu.

(144)

Hlavního cíle opatření argentinské vlády bylo tudíž dosaženo: domácí produkce sójových bobů plně uspokojila domácí poptávku po vstupu pro domácí výrobu bionafty na úkor producentů sójových bobů, kteří by spíše optimalizovali zisk a veškerou svou produkci vyváželi, nebo ji prodávali na domácím trhu za vyšší ceny, pokud by vývozní omezení neexistovala.

(145)

Podle příslušné judikatury WTO (jak je objasněno zejména v 78. bodě odůvodnění) by ve většině případů měla u dodavatelů vstupů existovat nějaká forma hrozby nebo nucení ze strany vlády, aby byla prokázána existence pověření nebo usměrnění. Ponechání určitého prostoru pro uvážení neznamená automaticky vyloučení tohoto zjištění. Tato analýza v každém jednotlivém případě vychází z důkazů. V tomto případě je pozoruhodná skutečnost, že vývoz na vysoce mezinárodní komoditní trh, na němž je Argentina jedním z předních světových producentů sójových bobů, je poměrně omezený, a to zejména vzhledem k tomu, že cena je na mezinárodních trzích podstatně vyšší než cena na domácím trhu v Argentině (viz graf č. 3 v 158. bodě odůvodnění).

(146)

Důkazy obsažené v argentinských právních předpisech (viz 91. až 99. bod odůvodnění) prokazují, že cílem politiky argentinské vlády je rozvoj a podpora navazujících výrobních odvětví s vyšší přidanou hodnotou, včetně bionafty. Argentinská vláda mimoto jednoznačně oznámila svůj cíl chránit navazující výrobní odvětví před růstem mezinárodních cen.

(147)

Po zveřejnění informačního dokumentu sdružení CARBIO uvedlo, že Komise nepředložila žádné důkazy pro tvrzení, že by producenti sójových bobů spíše optimalizovali svůj zisk.

(148)

Jelikož Komise neobdržela přímé informace od pěstitelů sójových bobů, jak je uvedeno v 61. až 64. bodě odůvodnění, předpokládala, že pěstitelé sójových bobů jsou racionálními hospodářskými subjekty v tržním hospodářství, které pokud možno optimalizují své výhody. Proto pokládala rozhodnutí zvýšit produkci sójových bobů v případě poklesu cen kvůli vyšší vývozní dani za iracionální. Skutečnost, že pěstitelé sójových bobů i přes různá omezující opatření přijatá argentinskou vládou nadále dodávají sójové boby, je výsledkem opatření přijatých argentinskou vládou k tomu, aby přinutila pěstitele sójových bobů jakožto subjekty provádějící uvedené cíle politiky k podpoře odvětví bionafty. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(149)

Argentinská vláda uvedla, že nebyly předloženy žádné důkazy prokazující, že se zpracovávání sójových bobů v Argentině v důsledku vývozních daní u sójových bobů jakkoli změnilo.

(150)

Komise s tím nesouhlasila. Komise na začátku připomíná, že argentinská vláda nebyla Komisi nápomocna při získávání potřebných informací od pěstitelů sójových bobů, aby bylo možno lépe posoudit jejich chování. Komise se tudíž na základě dostupných informací domnívala, že opatření argentinské vlády (včetně vývozní daně) změnila chování pěstitelů sójových bobů za účelem dosažení účinků zamýšlených argentinskou vládou. Jak je patrné z tabulky č. 1, navzdory zvýšení vývozní daně u sójových bobů v roce 2007, tj. při zahájení výroby bionafty ve velkém měřítku, produkce sójových bobů významně vzrostla. Vývoz sójového oleje byl mimoto v témže období významně nahrazen vývozem bionafty, což prokazuje, že opatření argentinské vlády podnítila strukturální změnu ke zvýšení konkurenceschopnosti odvětví bionafty. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(151)

Je rovněž zřejmé, že nespočtu drobných pěstitelů sójových bobů (přibližně 64 000) není sice argentinskou vládou ve vývozu produktů formálně bráněno, je však těmito politikami vybízen k prodeji téměř veškeré své produkce na domácím trhu za ceny nižší, než jakých by bylo jinak dosaženo na mezinárodních trzích. Ve spisu nejsou k dispozici důkazy, že se argentinská vláda nějak pokouší podněcovat a/nebo aktivně podporovat přímo či nepřímo zvýšení vývozu, a tudíž dosažení maximálního zisku ze strany pěstitelů sójových bobů, navzdory známým potížím drobných zemědělců při hledání odběratelů v zahraničí, komunikaci v cizím jazyce a vyřizování všech složitých správních náležitostí při vývozu.

(152)

Vzhledem k neexistenci jiných důkazů ve spisu, které by prokazovaly opak, a nedostatečné spolupráci ze strany argentinské vlády při poskytování příslušných důkazů a informací v tomto ohledu vyvodila Komise závěr, že tyto důkazy prokazují nucení pěstitelů sójových bobů k prodeji produkce na domácím trhu ve prospěch navazujících výrobních odvětví (včetně výrobců bionafty) místo maximalizace jejich výnosů hledáním jiných způsobů, jako je přizpůsobení objemu produkce či přechod na jiný typ produkce (např. jiné obiloviny).

(153)

Skutečnost, že pěstitelé sójových bobů mají při prodeji do zahraničí přinejmenším formálně určitý prostor pro uvážení a že se uskutečnil velmi omezený vývoz, nenarušuje hlavní závěr ohledně existence jejich pověření nebo usměrnění v souladu s judikaturou WTO týkající se DRAMS (60).

(154)

Komise analyzovala rovněž možný dopad nabídky sójových bobů kvůli opatřením argentinské vlády na cenu sójových bobů na domácím trhu v Argentině.

(155)

Komise použila průměrnou cenu sójových bobů na domácím trhu v Argentině, která vychází z měsíčních údajů od Buenos Aires Grain Exchange pro Rosario, Bahia Blanca a Quequen, jež ministerstvo agroprůmyslu poskytlo na úrovni země.

(156)

Vyvážející výrobci zařazení do vzorku určité sójové boby dováželi. Ačkoliv společnosti tento dovoz nepoužívaly k výrobě bionafty (dovoz byl použit k výrobě sójového oleje, který byl poté vyvezen), lze cenu tohoto dovozu považovat za reprezentativní, jelikož sójové boby byly dováženy za účelem drcení a opětovného vývozu sójového oleje a jejich cena odrážela světovou tržní cenu sójových bobů.

(157)

Cena na domácím trhu byla porovnána s průměrnou dovozní cenou FOB sójových bobů u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, a to na měsíčním základě.

(158)

Graf č. 3 udává kolísání cen v posuzovaném období a procentuální cenový rozdíl mezi cenou na argentinském domácím trhu a světovou tržní cenou.

Graf 3

Cena na argentinském domácím trhu v porovnání se světovou tržní cenou

Cenový rozdíl (%)

Světová tržní cena (ARS/MT)

Cena na argentinském domácím trhu (ARS/MT)

2017M11

2017M09

2017M07

2017M05

2017M03

2017M01

2016M11

2016M09

2016M07

2016M05

2016M03

2016M01

2015M11

2015M09

2015M07

2015M05

2015M03

2015M01

Zdroj: Bloomberg a podání argentinské vlády na základě veřejně dostupných údajů.

(159)

Graf č. 3 udává cenový rozdíl mezi cenou na argentinském domácím trhu a světovou tržní cenou, jenž lze vysvětlit především vývozní daní u sójových bobů. Politika usměrňování uplatňovaná argentinskou vládou brání pěstitelům sójových bobů v dosažení zisku na základě světových tržních cen. Pěstitelé sójových bobů jsou ve skutečnosti zbaveni možnosti racionálního rozhodnutí o prodeji na mezinárodních trzích za mnohem vyšší ceny.

(160)

Místo toho dosahují srovnatelných zisků na domácím i mezinárodním trhu na úkor snížení cen na domácím trhu o výši vývozní daně. Argentinská vláda tudíž stlačuje ceny na domácím trhu ve prospěch domácího zpracovatelského odvětví.

(161)

Argentinská vláda usměrňuje pěstitele sójových bobů tím, že jim brání v racionálním rozhodování. Jak lze zjistit z grafu, cenový rozdíl mezi cenami na domácím trhu a mezinárodními cenami je nejen značný, nýbrž také chrání odvětví výroby bionafty a všechna ostatní navazující výrobní odvětví (např. podniky působící v oblasti drcení, jež jsou většinou integrované s výrobci bionafty) před nejvyššími nárůsty ceny na mezinárodním trhu.

(162)

Soubor opatření argentinské vlády proto dosáhl předem stanoveného cíle, a to snížení cen na domácím trhu v situaci rostoucích mezinárodních cen ve prospěch domácího výrobního odvětví s přidanou hodnotou, včetně bionafty.

(163)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem vyvodila Komise závěr, že pěstitelé sójových bobů v Argentině byli pověřeni nebo usměrňováni, aby poskytovali sójové boby domácímu odvětví výroby bionafty za cenu nižší než přiměřenou.

(164)

Co se týká kritéria „obvyklého svěření“, jež panel dosud blíže neobjasnil (61), Komise se domnívala, že poskytování surovin nacházejících se v dané zemi vnitrostátním společnostem je funkce, která je obvykle svěřena vládě. Podle obecného mezinárodního práva mají státy svrchovanost nad svými přírodními zdroji. Ačkoliv mají sice značnou rozhodovací pravomoc ohledně organizace využívání svých přírodních zdrojů, jejich svrchovanost je obvykle převedena na regulační vládní pravomoc. V tomto ohledu není podstatné, zda by vláda tuto funkci prováděla obvykle (62). Komise proto konstatovala, že poskytování sójových bobů nacházejících se na argentinské půdě argentinskému odvětví výroby bionafty představuje funkci, která je obvykle svěřena vládě.

(165)

Po zveřejnění informačního dokumentu vzneslo sdružení CARBIO námitku proti rozhodnutí Komise, že stát je třeba pokládat za odpovědný za rozhodnutí přijatá dodavateli sójových bobů vypěstovaných v tomto státě, kteří jsou v soukromém vlastnictví. Sdružení CARBIO tvrdilo, že ke splnění kritéria „obvyklého svěření“ je třeba, aby byla všechna rozhodnutí týkající se sójových bobů přijata za veřejným účelem. Jak však sdružení CARBIO uvedlo ve svém podání, „stát se může rozhodnout, že přijme opatření týkající se jeho přírodních zdrojů“. To potvrzuje stanovisko Komise, že tato svrchovanost je obvykle převedena na regulační vládní pravomoc organizovat využívání přírodních zdrojů státu. Ke splnění kritéria „obvyklého svěření“ není proto nezbytné, aby všechna rozhodnutí týkající se sójových bobů musela být přijata za veřejným účelem. V opačném případě by se tyto subjekty mohly považovat za „veřejnoprávní subjekty“ a jejich opatření by bylo možno přičíst státu, což v případě scénáře založeného na pověření nebo usměrnění neplatí. V posledně uvedeném případě není nutné, aby byla státu přisouzena všechna opatření soukromých subjektů, nýbrž pouze konkrétní předmětné opatření (tj. poskytování vstupů za cenu nižší než přiměřenou). Komise proto toto tvrzení zamítla a vyvodila závěr, že poskytování surovin, jako jsou sójové boby, při sledování cílů veřejného zájmu (jako je rozvoj odvětví bionafty) představuje funkci, která je obvykle svěřena vládě.

(166)

Pokud jde o kritérium „v žádném smyslu se neliší“, Komise uvedla, že tato formulace pochází ze zprávy z roku 1960, kterou vydal panel pro přezkum podle článku XVI:5 a ve které byla použita podobná formulace ve vztahu k odvodům producentů, které byly považovány za odvody, jež se v žádném smyslu neliší od jednání vlády v oblasti daní a subvencí (63). V této souvislosti vyžaduje zmíněné kritérium kladné zjištění ohledně toho, že poskytování zboží pověřenými soukromými subjekty se v žádném smyslu neliší od hypotézy, že toto zboží poskytla samotná vláda. Komise má za to, že tomu tak je. Místo poskytování vstupů přímo odvětví výroby bionafty za účelem dosažení cílů veřejné politiky argentinské vlády týkajících se podpory rozvoje odvětví výroby bionafty, včetně jeho vývozního potenciálu, vybízí argentinská vláda prostřednictvím souboru opatření soukromé subjekty k tomu, aby tak činily jménem argentinské vlády.

(167)

Po poskytnutí konečných informací argentinská vláda a sdružení CARBIO uvedly, že Komise nepředložila žádné důkazy prokazující, že rozhodnutí přijatá dodavateli v soukromém vlastnictví ohledně výroby a prodeje sójových bobů, které se pěstují v Argentině na půdě v soukromém vlastnictví, představují funkci, která je obvykle svěřena argentinské vládě.

(168)

Jak Komise uvedla v 164. bodě odůvodnění, domnívala se, že poskytování surovin nacházejících se v dané zemi vnitrostátním společnostem představuje funkci, která je obvykle svěřena vládě. Argentinská vláda ani sdružení CARBIO nepředložily žádné podstatné argumenty či důkazy vyvracející tento závěr, a toto tvrzení bylo proto zamítnuto. Argentinská vláda využívá pěstitele sójových bobů k dosažení určitého cíle politiky, což se neliší od situace, kdy by pěstitelem sójových bobů byla přímo argentinská vláda.

(169)

Prostřednictvím souboru opatření, včetně vývozních daní, množstevních omezení, subvencí pro domácí výrobce a veřejných politických prohlášení, vybízela argentinská vláda domácí pěstitele sójových bobů k jejich prodeji na místním trhu a „pověřila“ je nebo je „usměrňovala“, aby tuto surovinu poskytovali v Argentině za cenu nižší než přiměřenou. Dotyčná opatření dosáhla kýženého účinku spočívajícího v narušení domácího trhu se sójovými boby v Argentině a v stlačení ceny na uměle nízkou úroveň zvýhodňující navazující odvětví výroby bionafty. Funkce spočívající v poskytování sójových bobů za cenu nižší než přiměřenou je obvykle svěřena vládě vzhledem k veřejnému cíli podporovat odvětví výroby bionafty a jednání pěstitelů sójových bobů spočívající v jejich poskytování výrobním společnostem se v žádném smyslu neliší od jednání obvykle prováděného vládou při sledování obdobných cílů politiky prostřednictvím jiných forem podpory (jako jsou granty nebo ušlé příjmy).

(170)

Komise proto vyvodila závěr, že argentinská vláda poskytla nepřímý finanční příspěvek ve smyslu ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) a iii) základního nařízení tak, jak jsou vykládána a uplatňována v souladu s příslušnou normou WTO podle čl. 1 odst. 1 písm. a) prvního pododstavce bodu iv) a iii) Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních.

(171)

Komise se domnívá, že se kategorie „finanční příspěvek“/„příjmová nebo cenová podpora“ vzájemně nevylučují. Odvolací orgán ve skutečnosti potvrdil, že „rozsah vládních opatření, která mohou poskytovat subvence [v rámci „finančního příspěvku“], je dále rozšířen o pojem „příjmová nebo cenová podpora“ v čl. 1 odst. 1 písm. a) druhém pododstavci“ (64). Tento výklad je rovněž v souladu s předmětem a účelem Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních, tj. „zvýšit a zlepšit disciplíny GATT týkající se používání subvencí i vyrovnávacích opatření“ (65).

(172)

Článek XVI Všeobecné dohody o clech a obchodu 1994 (GATT 1994) zahrnuje „jakoukoli podporu včetně jakékoli formy příjmové nebo cenové podpory, jež způsobuje přímo nebo nepřímo zvýšení vývozu jakéhokoli výrobku z území, nebo snížení dovozu jakéhokoli výrobku na území“.

(173)

Pojem „jakákoli forma“ naznačuje široký rozsah této kategorie v tom smyslu, že zahrnuje veškeré formy, které přímo či nepřímo poskytují příjmovou nebo cenovou podporu. V tomto smyslu slovníkový význam pojmu „forma“ odkazuje na „jeden z různých projevů, v nichž existuje nebo se objevuje; druh, typ nebo variantu“, tedy „způsob, metodu, postup“ (66). „Jakákoli forma“ tudíž zahrnuje jakýkoli postup nebo způsob, jímž vláda poskytuje komukoli příjmovou nebo cenovou podporu.

(174)

„Podpora“ označuje „opatření přispívající k úspěchu či zachování hodnoty něčeho“ (67). Pojem „podpora“ se často používá v souvislosti se zemědělstvím jako pojem odkazující na vládní podpůrné programy (68). V tomto případě se význam pojmu „podpora“ v čl. 1 odst. 1 písm. a) druhém pododstavci Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních vztahuje na opatření vlády, které přispívá k úspěchu či zachování hodnoty cen nebo příjmů kohokoli.

(175)

Odkaz „ve smyslu článku XVI GATT 1994“ znamená veškeré formy příjmové nebo cenové podpory, které přímo či nepřímo zvyšují vývoz „jakéhokoli výrobku“ z území členského státu WTO, nebo snižují dovoz tohoto výrobku na jeho území. Tento účinek, potenciální nebo skutečný, se výslovně předpokládá v článku XVI:1 dohody GATT 1994: „… včetně jakékoli formy příjmové nebo cenové podpory, jež způsobuje přímo nebo nepřímo zvýšení vývozu jakéhokoli výrobku z území, nebo snížení dovozu na území“.

(176)

Ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. b) základního nařízení tudíž zahrnuje vládní opatření v jakékoli formě, která komukoli poskytují přímo nebo nepřímo příjmovou nebo cenovou podporu a jejichž potenciálním nebo skutečným účinkem (69) je zvýšení vývozu jakéhokoli výrobku z území členského státu WTO, nebo snížení dovozu tohoto výrobku na jeho území. Tento výklad je rovněž v souladu s předmětem a účelem Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních, tj. „zvýšit a zlepšit disciplíny GATT týkající se používání subvencí i vyrovnávacích opatření“ (70).

(177)

V souladu s tímto výkladem analyzovala Komise kromě posouzení toho, zda lze soubor opatření přijatých argentinskou vládou charakterizovat jako „finanční příspěvek“ ve formě poskytování zboží za cenu nižší než přiměřenou, i to, zda lze soubor opatření argentinské vlády charakterizovat také jako příjmovou nebo cenovou podporu spadající do oblasti působnosti čl. 3 odst. 1 písm. b) základního nařízení. V rámci této analýzy Komise nejprve zkoumala, zda argentinská vláda zamýšlí podporovat vytvoření a rozvoj odvětví výroby bionafty; za druhé, jaký druh opatření přijala argentinská vláda na podporu odvětví výroby bionafty, a za třetí, zda se tato opatření považují za „jakoukoli formu příjmové/cenové podpory“ ve smyslu článku XVI dohody GATT 1994.

(178)

Po zveřejnění informačního dokumentu argentinská vláda a sdružení CARBIO uvedly, že Komise vycházela z nepřípustně širokého výkladu pojmu „jakákoli forma příjmové či cenové podpory“ použitého v čl. 3 odst. 1 písm. b) základního nařízení a tvrdila, že tento pojem zahrnuje „veškeré formy, které přímo či nepřímo poskytují příjmovou nebo cenovou podporu“ a „jakýkoli postup nebo způsob, jímž vláda poskytuje komukoli příjmovou nebo cenovou podporu“.

(179)

Komise toto tvrzení zamítla. Své zjištění učinila v souladu s judikaturou WTO a výkladem pojmu „příjmová nebo cenová podpora“. Jak je podrobně uvedeno v 186. až 195. bodě odůvodnění, Komise posoudila nejen účinky opatření přijatých argentinskou vládou, nýbrž pečlivě analyzovala také politické cíle opatření přijatých argentinskou vládou a jejich povahu a návrh a dospěla k závěru, že cena bionafty a sójových bobů na argentinském domácím trhu „zahrnuje přímý zásah vlády na trhu s cílem stanovit cenu zboží v určité výši“  (71). V důsledku cílů politiky, které sleduje argentinská vláda, jsou ceny bionafty na domácím trhu v porovnání s cenou vyvážené bionafty stanoveny na uměle vysoké úrovni na podporu domácího odvětví bionafty (viz 189. a 195. bod odůvodnění). Cena sójových bobů je současně stanovena na uměle nízké úrovni prostřednictvím vývozní daně u sójových bobů, což rovněž podporuje domácí odvětví bionafty.

(180)

Po poskytnutí konečných informací nesouhlasila argentinská vláda s výkladem Komise, že se kategorie „finanční příspěvek“/„příjmová nebo cenová podpora“ vzájemně nevylučují, a to kvůli spojce „nebo“ v čl. 1 odst. 1 písm. a) druhém pododstavci Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních.

(181)

V 171. bodě odůvodnění Komise objasnila, proč se nedomnívá, že se tyto kategorie vzájemně vylučují. Prosté lingvistické vysvětlení slova „nebo“ ve znění Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních odůvodnění Komise nemění, a toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(182)

Argentinská vláda zopakovala své tvrzení, že zjištění Komise jsou nesprávně založena na nepřípustně širokém výkladu pojmu „jakákoli forma příjmové či cenové podpory“ použitého v čl. 1 odst. 1 písm. a) druhém pododstavci Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních a že k zajištění toho, aby režim vývozní daně spadal do oblasti působnosti čl. 1 odst. 1 písm. a) druhého pododstavce, používá Komise „přístup založený na účincích“, což není v souladu s judikaturou WTO.

(183)

Jelikož argentinská vláda nepředložila žádné nové podpůrné důkazy k vyvracení závěrů Komise, Komise tato tvrzení zamítla.

(184)

Po poskytnutí konečných informací sdružení CARBIO rovněž zpochybnilo zjištění Komise týkající se příjmové a cenové podpory, k jejichž doložení je citována jiná část zprávy panelu ve věci Čína – ploché válcované výrobky s orientovanou strukturou vyrobené z elektrotechnické oceli (72). Podle sdružení CARBIO se příjmová a cenová podpora nevztahuje na situace, kdy je „pohyb cen nepřímým důsledkem jiné formy zásahu vlády“ (73).

(185)

Komise se domnívala, že odkaz sdružení CARBIO na judikaturu ve věci Čína – ploché válcované výrobky s orientovanou strukturou vyrobené z elektrotechnické oceli není v daném případě relevantní, jelikož závěry týkající se příjmové/cenové podpory nejsou založeny na nepřímých účincích na ceny, nýbrž na opatřeních, která lze přičíst argentinské vládě a která byla navržena za účelem dosažení účinků na ceny, jež podporují odvětví bionafty. Toto tvrzení je proto zamítnuto.

(186)

Legislativní akty uvedené v 89. až 100. bodě odůvodnění prokazují, že argentinská vláda uplatňuje jednoznačnou politiku podpory vytvoření a rozvoje domácího odvětví výroby bionafty. Prostřednictvím zákona č. 26.093 ze dne 12. května 2006 (74) stanovila argentinská vláda režim podpory domácí výroby a používání biopaliv včetně bionafty. Uvedeným zákonem byl zřízen donucovací orgán, jehož úlohou je prosazovat a kontrolovat udržitelnou výrobu a používání biopaliv (75). Tento zákon rovněž stanoví, že ministerstvo zemědělství, živočišné výroby, rybolovu a potravinářství podporuje plodiny určené k výrobě biopaliv, které podněcují diverzifikaci produkce v odvětví zemědělství, ministerstvo pro malé a střední podniky podporuje nabývání kapitálových aktiv malými a středními podniky, která jsou určena pro výrobu biopaliv, a ministerstvo vědy, techniky a výrobních inovací podporuje výzkum, spolupráci a převod technologií mezi malými a středními podniky a příslušnými institucemi veřejného vnitrostátního systému vědy, techniky a inovací (76).

(187)

Argentinská vláda poskytuje výslovnou podporu od roku 2001, kdy vstoupilo v platnost nařízení č. 1396 (77). Uvedené nařízení stanovilo plán konkurenceschopnosti bionafty a osvobodilo výrobce od daní „s cílem podporovat rozvoj bionafty“ a výslovně uvádělo, že „osvobození kapalných paliv a zemního plynu od daní představuje základní nástroj k vyslání ekonomických signálů“ (zdůraznění přidáno). Tento plán podpořil v roce 2001 podtajemník pro paliva, který předkladatele projektů týkajících se výroby bionafty ujistil, že bionafta bude i nadále osvobozena od daně, a potvrdil úlohu argentinské vlády tím, že přislíbil vytvoření stálého regulačního rámce a oznámil, že projekty v oblasti bionafty budou požívat výhod režimu podpory průmyslu a úvěrů. Dále prohlásil, že rozvoj bionafty vyžaduje, aby hlavní úlohu hráli zemědělští producenti (78).

(188)

Podpora domácí bionafty byla konsolidována v roce 2004 usnesením č. 1156, kterým byl vytvořen národní program pro biopaliva (79), jenž prosazoval technologický rozvoj domácího odvětví výroby bionafty ze strany ministerstva hospodářství a výroby (80). Argentinská vláda pokládala podporu domácího odvětví výroby bionafty výslovně za součást argentinského makroekonomického modelu (81).

(189)

Centro de Economía Internacional v roce 2011 (82) uvedlo, že rozvoj domácího odvětví výroby bionafty má maximalizovat přidanou hodnotu sóji, a nikoli omezit používání fosilních paliv. K důvodům rozvoje odvětví výroby bionafty udávaným tímto výzkumným subjektem patřily mimo jiné rostoucí možnosti uspokojení potřeb zahraničních trhů a rozdíly ve vývozních clech podporující výrobu s vyšší přidanou hodnotou oproti produkci základních produktů, jako jsou sójové boby (83).

(190)

Studie, kterou provedl vládní subjekt, Národní institut zemědělských technologií („Instituto Nacional de Tecnología Agropecuaria“, INTA) v roce 2011 (84), dospěla k závěru, že „na trhu s bionaftou je běžné, že jej z různých důvodů podporuje stát prostřednictvím různých politik“, „jinými slovy, je pravděpodobné, že trh je podporován uměle a že bez přítomnosti státu ztrácí ekonomický význam“ a že „zjevným závěrem je to, že se nezdá, že by bionafta podněcovala produkci sójových bobů, nýbrž že příčinná souvislost existuje v opačném směru“.

(191)

Tato podpora pokračovala i po období šetření, jelikož v únoru 2018 schválili ministr energetiky, guvernér Santa Fe a sdružení CARBIO zřízení společné pracovní skupiny pro lepší návrh a zdokonalení vnitrostátní strategie pro biopaliva (85).

(192)

V roce 2010 zavedla argentinská vláda pověření k přimíchávání, jež vyžadovalo, aby společnosti v Argentině, které působí v oblasti pohonných hmot, nakupovaly bionaftu a před prodejem ji přimíchávaly do minerální nafty (86). Toto pověření k přimíchávání bylo zavedeno společně se smlouvami o dodávkách bionafty uzavíranými mezi argentinskou vládou a výrobci bionafty od roku 2010 do roku 2015. Tyto smlouvy o dodávkách bionafty byly zavedeny „kvůli významu zařazení biopaliv do energetického systému země“, a proto bylo „nezbytné vypracovat jednoznačné pokyny, které zaručují účelné a efektivní dosažení cílů navrhovaných výkonnou mocí“ (87), a „zohlednění cílů státu týkajících se podpory zemědělsko-průmyslové činnosti zvyšující hodnotu surovin produkovaných na vnitrostátním území“ (88).

(193)

Jak je pojednáno v 265. až 267. bodě odůvodnění, po roce 2015 nepodepsala argentinská vláda žádné smlouvy o dodávkách bionafty, nadále však přidělovala kvóty a stanovila cenu, za kterou společnosti pověřené přimícháváním musí bionaftu nakupovat. Kvóta vycházela z očekávaného množství potřebného na domácím trhu k plnění pověření k přimíchávání. Zbývající část argentinské produkce bylo možno pouze vyvézt.

(194)

V období šetření byla cena bionafty na domácím trhu stanovena každý měsíc a lišila se pro velké, velké neintegrované a malé a střední podniky. Cena bionafty na domácím trhu vycházela z tohoto vzorce:

náklady na sójový olej (zveřejněné ministerstvem zemědělství) + náklady na methanol + náklady práce + ostatní náklady + návratnost kapitálu (ve výši 3 %) (89)

(195)

Žádná ze skupin vyvážejících výrobců zařazená do vzorku kvótu nezískala a během období šetření nedodávala na domácí trh. Průměrné stanovené ceny na domácím trhu se však jeví jako vyšší než průměrná vývozní cena, zejména v případě malých, středních a velkých neintegrovaných výrobců bionafty. Umělým stanovováním cen domácí bionafty na uměle vysoké úrovni tudíž argentinská vláda sledovala politiku poskytování cenové podpory malým a středním podnikům v odvětví výroby bionafty, které prodávaly bionaftu na domácím trhu.

(196)

Po zveřejnění informačního dokumentu zpochybnila argentinská vláda zjištění, že cena bionafty na domácím trhu je stanovena na uměle vysoké úrovni.

(197)

Komise s tím nesouhlasila. K posouzení výše ceny bionafty na domácím trhu použila Komise veřejné údaje, které poskytla argentinská vláda. Tyto veřejné údaje prokazovaly, že cenu na domácím trhu stanoví argentinská vláda, a není tudíž ponechána na tržních silách. Argentinská vláda nepopřela, že stanoví ceny bionafty na domácím trhu. Z veřejných údajů rovněž vyplývalo, že ceny na domácím trhu hrazené společnostmi, které mají na tento trh přístup (tj. malé a střední podniky), byly ve skutečnosti vyšší než vývozní cena. Argentinská vláda nepopřela ani tento rozdíl v cenách. Komise proto dospěla k závěru, že cena bionafty na domácím trhu je stanovena na uměle vysoké úrovni. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(198)

Po zveřejnění informačního dokumentu argentinská vláda tvrdila, že příčinná souvislost mezi údajnou příjmovou nebo cenovou podporou a následným účinkem v podobě zvýšení vývozu či snížení vývozu není přesvědčivě zjištěna a že největším výrobcům je bráněno v prodeji na domácím trhu.

(199)

Komise toto tvrzení zamítla. Regulací domácího trhu s bionaftou a udělováním kvót pouze menším společnostem vyrábějícím bionaftu argentinská vláda vytvořila výrobní odvětví, v němž bylo největším výrobcům bráněno v prodeji na domácím trhu, a ti se tudíž plně orientovali na vývoz, což podpořilo vývozní konkurenceschopnost odvětví výroby bionafty. V tabulce č. 2 v 209. bodě odůvodnění jsou mimoto uvedeny údaje o argentinské výrobě bionafty od roku 2008 (kdy Argentina zahájila výrobu ve velkém měřítku) a o vývozu bionafty. Tabulka č. 2 prokazuje, že příjmová podpora odvětví bionafty měla pozitivní dopad na vývoz kvůli skutečnosti, že toto odvětví bylo vytvořeno jako odvětví orientované na vývoz a takovým zůstává doposud.

(200)

Jak je objasněno v 186. až 191. bodě odůvodnění, argentinská vláda měla zjevně v úmyslu podporovat celé domácí odvětví bionafty bez ohledu na to, zda je orientováno na domácí trh a na vývoz. Žádný z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku však neměl v období šetření příslušný prodej na domácím trhu. Všichni vyvážející výrobci zařazení do vzorku uvedli, že nabídkou malých a středních podniků, kterým argentinská vláda přidělila kvóty, byla domácí poptávka uspokojena. To, že pro velké společnosti byla stanovena zvláštní cena, nemění skutečnost, že žádná z velkých společností neprodávala v období šetření na domácím trhu. Argentinská vláda proto tím, že odvětví bionafty bránila v prodeji na domácím trhu, posilovala vývozní výkonnost argentinského odvětví bionafty.

(201)

Komise proto vyvodila závěr, že záměr argentinské vlády podporovat vytvoření a rozvoj argentinského odvětví výroby bionafty je zjevný.

(202)

Jak je pojednáno v 186. až 201. bodě odůvodnění, argentinská vláda usilovala o podporu odvětví výroby bionafty přijetím souboru opatření, včetně vývozních daní u sójových bobů, vývozních kvót stanovených pro produkci jiných obilovin než sójových bobů, zákazu dovozu sójových bobů v období před obdobím šetření a poskytování subvencí pěstitelům sójových bobů v nejméně rozvinutých provinciích v Argentině. Tato opatření vytvořila v Argentině umělý, roztříštěný a levný domácí trh se sójovými boby ve prospěch domácího odvětví výroby bionafty. Zákonem o biopalivech z roku 2006 (90) mimoto argentinská vláda stanovila režim podpory výroby bionafty. Jak je uvedeno v 191. bodě odůvodnění, podpora byla poskytována i po období šetření, kdy argentinská vláda spolu s ostatními orgány a subjekty zřídila společnou pracovní skupinu pro lepší návrh a zdokonalení vnitrostátní strategie pro bionaftu. Komise proto na základě dostupných údajů vyvozuje závěr, že v posledním desetiletí zavedla argentinská vláda soubor opatření s cílem vytvořit, rozvíjet a podporovat odvětví výroby bionafty.

(203)

Prostřednictvím souboru opatření popsaných v 186. až 201. bodě odůvodnění poskytuje argentinská vláda odvětví výroby bionafty příjmovou podporu. Ačkoliv by bylo možno tvrdit, že opatření, která argentinská vláda zavedla pro producenty sójových bobů, nepředstavují pověření ani usměrnění (což není pravda), Komise se domnívá, že představují přinejmenším regulační podmínky, které výrobcům bionafty uměle umožňují získat sójové boby za nižší ceny, než jsou ceny dostupné na mezinárodní úrovni. V usnesení z roku 2012 (91) argentinská vláda potvrdila, že odvětví výroby bionafty dosáhlo v roce 2012 zisku ve výši až 25 % v důsledku souboru opatření přijatých argentinskou vládou.

(204)

Argentinská vláda mimoto zavedla závazné požadavky na přimíchávání, takže společnosti v Argentině působící v odvětví pohonných hmot musí nakupovat bionaftu za uměle vysoké ceny stanovené argentinskou vládou. Jak je objasněno v oddíle 3.3, Komise smlouvy o dodávkách bionafty nenapadá, jelikož vyvážející výrobci neměli v období šetření z tohoto opatření prospěch. Skutečnost, že tento systém je zaveden, však naznačuje, že argentinská vláda poskytuje odvětví výroby bionafty i cenovou podporu.

(205)

Komise rovněž podotýká, že prostřednictvím zákona o biopalivech z roku 2006 (92) zavedla argentinská vláda režim podpory výroby bionafty, včetně poskytování pobídek na podporu rozvoje tohoto odvětví.

(206)

Všechna tato opatření prokazují, že argentinské odvětví výroby bionafty je podporováno a uměle stimulováno. To potvrdila i argentinská vláda v jedné z publikací Národního institutu zemědělských technologií, v níž se uvádí že „je pravděpodobné, že trh je uměle stimulován, a že bez přítomnosti státu ztrácí ekonomický význam“ (93) a že „rozdílná vývozní daň představuje jednoznačnou pobídku k výrobě bionafty a bez pomoci státu by trh s bionaftou nebyl pro společnosti, které jsou závislé na nákupu oleje na trhu, udržitelný jako jediný prodávaný produkt“ (94).

(207)

Komise proto vyvodila závěr, že prostřednictvím výše zmíněného souboru opatření argentinská vláda přímo či nepřímo poskytuje odvětví výroby bionafty příjmovou nebo cenovou podporu, a tím přispívá k jeho konkurenceschopnosti.

(208)

Jak je mimoto zmíněno v 199. a 200. bodě odůvodnění, argentinské odvětví výroby bionafty je odvětvím, které bylo vytvořeno jako odvětví orientované na vývoz, v němž převažují světové tržní ceny.

(209)

Jak je uvedeno v tabulce č. 2, argentinské odvětví výroby bionafty bylo původně vytvořeno jako odvětví orientované na vývoz, kdy zejména v prvních letech byla téměř veškerá produkce bionafty vyvážena na největší vývozní trhy v rámci všeobecného systému preferencí s nulovou sazbou (95).

Tabulka č. 2

Argentinská výroba a vývoz bionafty (v metrických tunách)

(210)

Podpora domácího odvětví výroby bionafty tudíž zvýhodnila vývoz bionafty, jelikož výrobci bionafty mohli nespravedlivě soutěžit s výrobci bionafty v ostatních zemích, kteří neměli prospěch z nižších cen vstupů. Nižší náklady vedly k vyšším příjmům, jež bylo možno přeměnit na dodatečný zisk, nebo je použít k snížení ceny, případně oboje. Argentinské odvětví výroby bionafty se zaměřuje i nadále především na vývozní trhy, a zejména na trh Unie.

(211)

Po poskytnutí konečných informací nesouhlasila argentinská vláda se zjištěním Komise, že se „soubor opatření“ přijatých argentinskou vládou považuje za „jakoukoli formu příjmové/cenové podpory“ ve smyslu článku XVI dohody GATT 1994 a čl. 1 odst. 1 písm. a) druhého pododstavce Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních, jež měla za následek zvýšení vývozu bionafty.

(212)

Jelikož argentinská vláda nepředložila na podporu tohoto tvrzení žádné další odůvodnění, Komise je zamítla.

(213)

Komise proto vyvodila závěr, že prostřednictvím souboru opatření argentinská vláda poskytla odvětví výroby bionafty přímo či nepřímo příjmovou/cenovou podporu, což vedlo ke zvýšení vývozu bionafty ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) základního nařízení.

(214)

Poté, co bylo zjištěno, že soubor opatření představuje finanční příspěvek argentinské vlády prostřednictvím pověření nebo usměrnění soukromých subjektů a/nebo příjmové či cenové podpory, vypočítala Komise výši subvencí z hlediska výhody poskytnuté příjemci, která byla zjištěna v období šetření, v souladu s čl. 3 odst. 2 a článkem 5 základního nařízení.

(215)

Jelikož většina opatření argentinské vlády usilovala o umělé snížení ceny sójových bobů na domácím trhu, což vedlo k vyšším příjmům argentinských výrobců bionafty, Komise zkoumala, zda podpora argentinské vlády pro odvětví výroby bionafty poskytla výhodu, a to s odkazem na rozdíl mezi cenami hrazenými domácími výrobci bionafty a referenční cenou založenou na převládajících podmínkách na argentinském trhu se sójovými boby.

(216)

Komise předpokládala, že takovýto rozdíl vedl k vyšším ziskům argentinských výrobců bionafty, a tudíž se přinejmenším rovnal výhodám získaným prostřednictvím příjmové/cenové podpory ze strany argentinské vlády. Srovnávací metoda rovněž zajistila, aby nedocházelo k dvojímu započítání ostatních subvencí, které byly napadeny v tomto šetření a které rovněž poskytovaly argentinským výrobcům bionafty příjmovou/cenovou podporu.

(217)

Komise nejprve vypočítala váženou průměrnou kupní cenu sójových bobů, kterou v období šetření hradili argentinští výrobci zařazení do vzorku. Vážený průměr se pro jednotlivé měsíce vypočítal podle údajů pěstitelů sójových bobů zásobujících závody na výrobu bionafty v Argentině.

(218)

Průměrná kupní cena vycházela z cen bez DPH a množství uvedených na seznamu faktur za jednotlivé transakce, které předložily společnosti a které byly ověřeny během inspekcí na místě.

(219)

Tuto průměrnou cenu bylo třeba srovnat s příslušnou referenční cenou. Podle čl. 6 písm. d) základního nařízení se přiměřenost odměny určuje s ohledem na podmínky převládající na trhu s dotyčným výrobkem v zemi dodání, tj. Argentině, včetně ceny, jakosti, dostupnosti, prodejnosti, dopravy a ostatních nákupních podmínek (96). To odpovídá čl. 14 písm. d) Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních a mělo by to být vykládáno a uplatňováno ve světle tohoto ustanovení.

(220)

Sójové boby jsou komoditou a sójové boby dovážené do Argentiny jsou srovnatelné se sójovými boby vypěstovanými v Argentině. Vyvážející výrobci zařazení do vzorku dováželi veškeré sójové boby na základě ceny CIF v průměru se stejnou cenou bez ohledu na původ. Skutečné dovozní ceny za podmínek CIF byly v případě drticích zařízení ve stejné výši jako světová tržní cena, která je udávána jako FOB Mexický záliv. Bylo zjištěno, že se nákupy sójových bobů vypěstovaných v Argentině uskutečnily na základě několika podmínek Incoterms. Významná většina nákupů sójových bobů vypěstovaných v Argentině však byla rovněž dodána domácím drticím zařízením. Dovoz sójových bobů představoval významný objem nákupů vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, a to 4,6 %. Tyto nákupy byly rozděleny na stovky transakcí. Ačkoliv vyvážející výrobci zařazení do vzorku měli různé dodavatele z řady sousedních zemí, bylo zjištěno, že dovozní cena byla v průměru stejná, jak je popsáno v 223. bodě odůvodnění.

(221)

Komise proto usuzovala, že skutečné ceny hrazené vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku za dovážené sójové boby odrážejí narušené tržní podmínky v Argentině, včetně obecně platných poplatků za dodání zahrnutých v konečné ceně (97).

(222)

Skutečnost, že tento dovoz ze strany vyvážejících výrobců zařazených do vzorku nebyl použit k výrobě bionafty, nýbrž k výrobě sójového oleje, tento závěr nemění, jelikož během období šetření byla poptávka po sójových bobech pro výrobu bionafty v Argentině plně pokryta domácí nabídkou sójových bobů. Mezi různými dostupnými sójovými boby současně neexistují žádné rozdíly v jakosti, které by znamenaly, že dovážené sójové boby nelze použít k výrobě bionafty. Komise se proto domnívala, že tyto nákupy představují vhodnou referenční hodnotu.

(223)

Na tomto základě použila Komise skutečnou cenu, za kterou vyvážející výrobci zařazení do vzorku dováželi sójové boby pocházející ze sousedních zemí do Argentiny, jako nejbližší možný zástupný indikátor nenarušených cen těchto produktů na argentinském domácím trhu. Tyto ceny byly ve stejné výši jako světové tržní ceny a v období šetření činila průměrná cena 6 043 ARS/MT.

(224)

Komise poté porovnala cenu, kterou za sójové boby vypěstované v Argentině hradili argentinští výrobci, s váženou průměrnou skutečnou dovozní cenou sójových bobů v jednotlivých měsících. Veškerý tento dovoz se uskutečnil v rámci režimu dočasného dovozu, nevztahovala se na něj tudíž dovozní cla, a má se za to, že skutečná cena hrazená vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku je za převládajících tržních podmínek v Argentině přiměřená.

(225)

Celková výše rozdílu představuje „úspory“ získané argentinskými výrobci bionafty, kteří nakupují sójové boby na narušeném argentinském trhu, v porovnání s cenou, kterou by zaplatili, kdyby ceny narušeny nebyly. Tato celková částka představuje výhodu, kterou argentinským výrobcům poskytla v období šetření argentinská vláda.

(226)

V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení přepočetla Komise výši subvence podle celkového obratu výroby vyvážejících výrobců zařazených do vzorku založené na sójových bobech v období šetření jakožto vhodného jmenovatele, jelikož subvence poskytla výhodu celé výrobě výrobků založených na sójových bobech, a nikoli pouze dotčenému výrobku nebo výrobě určené na vývoz.

(227)

V období po období šetření přijala argentinská vláda nařízení č. 1343/2016 (98), které stanoví sazbu vývozní daně u sójových bobů a sójového oleje. Tato sazba se v období od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2019 každý měsíc sníží o 0,5 %. Na konci roku 2019 bude tudíž vývozní daň u sójových bobů snížena na 18 %.

(228)

Dne 3. září 2018 přijala argentinská vláda nařízení č. 793/2018 (99), v němž se od tohoto dne stanoví sazba vývozní daně u sójových bobů ve výši 18 %, zavádí se však dodatečná vývozní daň ve výši 4 ARS za každý vyvezený USD, daň je tudíž vypočítána na základě hodnoty FOB vyvážených sójových bobů vyjádřené v USD. To prokazuje, že argentinská vláda může kdykoli rozhodnout, že výši vývozní daně změní.

(229)

Události, k nimž došlo po rozhodnutí Komise neuložit prozatímní opatření, jež bylo přijato v září 2018, dále potvrzují, že argentinská vláda je oprávněna systém vývozních daní pravidelně upravovat. Strop celkové vývozní daně ve výši 12 % zavedený nařízením v září byl již zákonem o schválení rozpočtu na rok 2019 zvýšen na 33 % a tento strop bude v platnosti do konce roku 2020 (100).

(230)

Komise proto vyvozuje závěr, že výhoda bude poskytována i po období šetření v souladu s čl. 15 odst. 1 druhou větou základního nařízení.

(231)

Po zveřejnění informačního dokumentu argentinská vláda a sdružení CARBIO uvedly, že referenční hodnota pro dovážené sójové boby neodráží podmínky na trhu v Argentině.

(232)

Tvrzení argentinské vlády, že dovozní cena odráží alternativní tržní referenční hodnotu, prokazuje nesprávný výklad skutečností. Komise ve skutečnosti použila jako referenční hodnotu dovozní cenu sójových bobů, kterou skutečně zaplatili vyvážející výrobci zařazení do vzorku. Komise pokládala tuto cenu za vhodnou referenční hodnotu z konkrétního důvodu, a sice že tato cena odráží podmínky na trhu v Argentině, jež nejsou ovlivněny opatřeními argentinské vlády (jak bylo ověřeno při porovnání těchto dovozních cen s mezinárodními cenami). Komise považovala dovozní cenu CIF za přiměřenou, jelikož tato cena odrážela cenu v drticím zařízení nacházejícím se v přístavu.

(233)

Komise uznala, že by referenční hodnota měla respektovat komparativní výhodu převládající země. Argentinská vláda a sdružení CARBIO však nedoložily ani nepředložily důkazy na podporu tvrzení, že zvolená domácí referenční hodnota neodráží podmínky převládající na trhu v Argentině. Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

(234)

Po poskytnutí konečných informací argentinská vláda a sdružení CARBIO vyslovily nesouhlas s tím, že cena hrazená za dovážené sójové boby představuje vhodnou referenční hodnotu, jelikož tato cena neodráží podmínky na trhu v Argentině.

(235)

Komise v 220. a 232. až 233. bodě odůvodnění podrobně vysvětlila, proč považovala dovážené sójové boby za reprezentativní a pořizované za podmínek převládajících na trhu v Argentině. Jelikož argentinská vláda ani sdružení CARBIO nepředložily na podporu svého nesouhlasu s tímto závěrem žádné důkazy, Komise toto tvrzení zamítla.

(236)

Po zveřejnění informačního dokumentu vyvážející výrobci zařazení do vzorku uvedli, že referenční cena, která je založena na ceně téže komodity v naprosto odlišném regionu, není spolehlivá. Komise zjistila, že vyvážející výrobci zařazení do vzorku dováželi sójové boby pouze ze sousedních zemí. Údaje proto představovaly nejbližší zástupný indikátor nezkreslené ceny v Argentině v případě, že by podpora ze strany argentinské vlády neexistovala, a byly nanejvýš spolehlivé. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(237)

Po zveřejnění informačního dokumentu sdružení CARBIO dále uvedlo, že vzhledem k snížení vývozní daně u sójových bobů z 30 % na 18 % již žádná výhoda neexistuje.

(238)

Komise uvedla, že sdružení CARBIO nechápe výši vývozní daně správně. Nařízení č. 793/2018 stanovilo výši vývozní daně na 18 %, současně však zavedlo dodatečnou vývozní daň ve výši 12 %, se stropem ve výši 4 ARS za každý vyvezený USD. To ve skutečnosti znamená, že vývozní daň byla stanovena ve výši přibližně 28 % v porovnání s 30 % během období šetření.

(239)

Komise zaznamenala, že k této změně došlo po období šetření týkajícího se subvencování. Podle čl. 11 odst. 1 základního nařízení se k informacím, které se týkají období následujícího po období šetření, zpravidla nepřihlíží. Sdružení CARBIO neuvedlo žádné přesvědčivé důvody, proč by měly být tyto informace vzaty v úvahu.

(240)

Sdružení CARBIO nepředložilo rovněž žádné důkazy pro svůj argument, že tvrzení týkající se subvence či výhody v důsledku existence vývozní daně u sójových bobů již není opodstatněné. Komise dospěla k závěru, že mírné snížení vývozní daně u sójových bobů přibližně o 2 % neprokazuje, že subvence již dotčeným vývozcům neposkytují výhodu. Komise se domnívala, že by případný účinek dalšího snížení či zrušení vývozní daně u sójových bobů měl být na rozdíl od stávajícího šetření posouzen v rámci přezkumu.

(241)

Sdružení CARBIO také tvrdilo, že údajná výhoda, kterou argentinským výrobcům poskytuje zvýšení daně u sójových bobů, bude vyrovnána zvýšením přímé vývozní daně u bionafty, a proto by podle čl. 7 odst. 1 písm. b) základního nařízení měla být od vypočítané celkové výše subvence odečtena.

(242)

Sdružení CARBIO neuvedlo žádné zdůvodnění toho, že vývozní daň byla uložena na bionaftu vyváženou do Unie zvláště k tomu účelu, aby se vyrovnala subvence, jak je uvedeno v čl. 7 odst. 1 písm. b) základního nařízení. Sdružení CARBIO rovněž neprokázalo, jak skutečná vývozní daň u bionafty vyrovnává podporu, kterou poskytla opatření argentinské vlády, včetně prostřednictvím vývozní daně u sójových bobů. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(243)

Sdružení CARBIO předložilo další připomínky týkající se změny systému vývozní daně po skončení období šetření, včetně zvýšení vývozní daně u bionafty a změn vývozní daně u sójových bobů. Tvrzení, že tyto změny mají význam pro závěry Komise, Komise zamítla.

(244)

Za prvé, vývozní daň u bionafty uložená po skončení období šetření neměla zjevný dopad na výši výhody udělené výrobcům bionafty na základě poskytování sójových bobů za cenu nižší než přiměřenou.

(245)

Za druhé, vývozní daň u sójových bobů dosud existuje a nebyly předloženy žádné důkazy, že po období šetření se cena sójových bobů v Argentině zvýšila, což by teoreticky snížilo výši výhody.

(246)

Po poskytnutí konečných informací argentinská vláda zdůraznila, že § 81 zákona o rozpočtu nezvýšil „strop celkové vývozní daně zavedené nařízením č. 783/2018 v září“ na 33 %, jelikož § 83 stanovil limit sazby vývozní daně na 30 % zdanitelné hodnoty nebo oficiální ceny FOB.

(247)

I kdyby byla vývozní daň omezena na 30 %, závěr Komise, že v souladu s čl. 15 odst. 1 druhou větou základního nařízení bude výhoda poskytována i po období šetření, se nemění.

(248)

Po zveřejnění informačního dokumentu vyvážející výrobci zařazení do vzorku podali připomínky týkající se výpočtu výhody poskytnuté dodávkami sójových bobů za cenu nižší než přiměřenou. Tyto připomínky byly specifické pro danou společnost a týkaly se především administrativních chyb nebo dalších žádostí o úpravu.

(249)

Pokud byla zjištěna administrativní chyba, byla opravena, například zahrnutí transakcí s nulovým množstvím, aby bylo zajištěno, že cena za pořízený kilogram byla správná. Pokud však společnost požadovala, aby byly údaje, které byly ověřeny, změněny po inspekcích na místě, byla takováto žádost zamítnuta, jelikož Komise nemohla potvrdit správnost nových neověřených údajů.

(250)

Po poskytnutí konečných informací dva vyvážející výrobci, kteří požádali o změnu ověřených údajů, předložili opět stejné tvrzení a to bylo ze stejných důvodů jako dříve zamítnuto.

(251)

Během slyšení po zveřejnění informačního dokumentu sdružení CARBIO tvrdilo, že při výpočtu výhody měla Komise vyloučit nákupy sójových bobů uskutečněné od společností ve spojení za účelem výpočtu kupní ceny v Argentině. Komise zjistila, že se nákupy sójových bobů v Argentině provedené vyvážejícími výrobci v období šetření uskutečnily jak od dodavatelů ve spojení, tak i dodavatelů, kteří ve spojení nejsou, a že ceny byly stejné. To představuje jasný signál, že se nákupy od dodavatelů, kteří jsou ve spojení, uskutečnily za obvyklých tržních podmínek. Komise proto neviděla důvod pro nepoužití těchto transakcí při výpočtu výhody pro výrobce bionafty, která byla vypočítána na základě měsíčních průměrů za kilogram pořízených sójových bobů. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(252)

Soubor opatření argentinské vlády měl zvýhodnit určitá výrobní odvětví, včetně domácího odvětví výroby bionafty. Ačkoliv narušení s ohledem na sójové boby přineslo prospěch i jiným navazujícím výrobkům než bionaftě, výhoda je dostupná pouze pro určitá výrobní odvětví v Argentině, a to odvětví v hodnotovém řetězci sóji. I kdyby byla podpora ze strany argentinské vlády poskytnutá bionaftě prostřednictvím řady opatření udělena i ostatním biopalivům, tato opatření jsou omezena na určitou skupinu podniků nebo výrobních odvětví. Jsou tedy specifická ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení.

(253)

Po zveřejnění informačního dokumentu sdružení CARBIO tvrdilo, že opatření nejsou omezená na odvětví bionafty, a nejsou tudíž specifická. Sdružení CARBIO toto tvrzení po poskytnutí konečných informací zopakovalo, aniž by předložilo nové důkazy. Komise se domnívala, že charakteristické vlastnosti poskytovaného zboží, sójových bobů, omezují jejich možné použití pouze na určité podniky (101). Komise proto tvrzení sdružení CARBIO, že subvence není specifická pro odvětví bionafty, zamítla.

(254)

Komise konstatovala, že prostřednictvím souboru opatření poskytla argentinská vláda podporu odvětví výroby bionafty, včetně prostřednictvím poskytování sójových bobů za cenu nižší než přiměřenou. Argentinská vláda poskytla příjemcům výhodu, která je specifická, představuje tudíž napadnutelnou subvenci.

(255)

Po zveřejnění informačního dokumentu sdružení CARBIO uvedlo, že Komise vycházela při vyvozování závěru ohledně finančního příspěvku a/nebo příjmové a cenové podpory výhradně z vývozní daně u sójových bobů.

(256)

Komise s tím nesouhlasila. Od zahájení tohoto šetření Komise konstatovala, že argentinská vláda používá i jiné nástroje (kromě vývozní daně u sójových bobů), které budou prověřeny jako součást podpory argentinské vlády pro odvětví bionafty (102). Jak bylo objasněno výše, Komise považovala vývozní daň za jeden z nástrojů pro poskytování sójových bobů za cenu nižší než přiměřenou na argentinském domácím trhu, což představuje napadnutelnou subvenci. Ostatní opatření přijatá argentinskou vládou prokazují, že argentinská vláda usměrňovala pěstitele sójových bobů, aby prodávali sójové boby odvětví bionafty za uměle nízkou cenu, a měla tudíž jednoznačně v úmyslu podporovat domácí odvětví bionafty.

(257)

Ačkoliv Komise zjistila, že některé další subvence uvedené v podnětu nepředstavují napadnutelnou subvenci v období šetření (zejména smlouva o dodávkách bionafty nebo určitá osvobození od daně), jsou nedílnou součástí souboru opatření k poskytování podpory odvětví bionafty a vyzdvihují existenci příjmové/cenové podpory odvětví bionafty. Jinými slovy, skutečnost, že u některých subvencí nebylo zjištěno, že je vyvážející výrobci zařazení do vzorku v období šetření využívali, nepopírá existenci souboru opatření argentinské vlády na podporu domácího odvětví bionafty.

(258)

Na podporu svých zjištění přezkoumala Komise veškeré důkazy, které byly v rámci tohoto šetření k dispozici. Jak Odvolací orgán uznal ve věci Spojené státy – šetření vyrovnávacího cla na DRAMS, „jednotlivé důkazy pravděpodobně neumožňují zjistit pověření nebo usměrnění; význam jednotlivých důkazů může být zřejmý pouze po jejich posouzení společně s ostatními důkazy“  (103).

(259)

Komise proto posoudila nejen vývozní daň u sójových bobů, nýbrž také soubor opatření argentinské vlády na podporu odvětví bionafty a vzala přitom v úvahu všechny důkazy, přímé i nepřímé, společně, aby dospěla k závěru, že na základě veškerých důkazů existovalo pověření nebo usměrnění soukromých subjektů a/nebo příjmová/cenová podpora.

(260)

Výše subvence stanovená s ohledem na tento soubor opatření během období šetření u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku činí:

Tabulka č. 3

Podpora argentinské vlády poskytnutá odvětví výroby bionafty

(261)

Žadatel tvrdí, že argentinská vláda uzavřela s výrobci bionafty v Argentině smlouvy o dodávkách bionafty (dále jen „smlouvy“) podle kapitoly II zákona o biopalivech z roku 2006 (zákon č. 26.093 z roku 2006) (104). Tyto smlouvy měly zajistit bionaftu pro domácí trh s ohledem na pověření k přimíchávání platné v období od roku 2010. Toto pověření vyžaduje, aby společnosti pověřené přimícháváním nakupovaly bionaftu a před prodejem ji přimíchávaly do minerální nafty.

(262)

Argentinská vláda stanovila pro bionaftu individuální a společné kvóty pro dodávky na domácí trh a žadatel tvrdí, že stranami smluv jsou i vyvážející výrobci zařazení do vzorku, například společnosti LDC, Vicentin a Renova.

(263)

Smlouvy stanoví, že výrobci s kvótami musí dodávat bionaftu společnostem pověřeným přimícháváním za cenu stanovenou argentinskou vládou ve výši, která záměrně zajišťuje pokrytí výrobních nákladů výrobců s připočtením zisku.

(264)

Žadatel tvrdí, že se vzhledem k stanovení uměle vysoké ceny a množství, jež mají producenti poskytovat společnostem pověřeným přimícháváním, jedná o napadnutelnou subvenci.

(265)

Během šetření Komise zjistila, že od kalendářního roku 2015 nebyla podepsána žádná smlouva o dodávkách bionafty. Smlouva z roku 2015 nebyla prodloužena a již neplatí.

(266)

Podle zákona č. 26.093 z roku 2006 však ministerstvo energetiky a těžby jakožto donucovací orgán v rámci platného režimu pověření k přimíchávání nadále přiděluje kvóty a stanovuje cenu, za kterou musí společnosti pověřené přimícháváním nakupovat bionaftu. K tomu dochází fakticky i bez smlouvy o dodávkách bionafty.

(267)

V období šetření přidělilo ministerstvo energetiky a těžby na základě odhadované poptávky společnostem v Argentině kvóty s kapacitou ve výši 50 000 metrických tun bionafty ročně.

(268)

Žádný z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku v období šetření kvótu nezískal.

(269)

Vzhledem ke skutečnosti, že žádný z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku v období šetření kvótu nezískal, žádná z těchto společností neprodávala bionaftu na domácím trhu prostřednictvím systému kvót platného v období šetření. V období šetření neplatila pro vyvážející výrobce žádná smlouva o dodávkách bionafty. Ze systému kvót proto vyvážející výrobci zařazení do vzorku nezískali v období šetření žádnou výhodu.

(270)

Žadatel tvrdil, že Banco de la Nación Argentina (dále jen „BNA“) je jednou z největších bank v zemi a je zcela ve vlastnictví státu. Žadatel uvedl, že argentinská vláda ve skutečnosti řídí každodenní činnosti BNA prostřednictvím své pravomoci jmenovat všechny členy rady.

(271)

Žadatel tvrdil, že BNA poskytuje mikropodnikům a malým a středním podnikům finanční prostředky na investice a provozní kapitál a že tyto úvěry jsou poskytovány se zvýhodněnými sazbami.

(272)

Během inspekce na místě u argentinské vlády si Komise vyžádala podrobné údaje o všech úvěrech, které poskytla BNA a ostatní banky ve veřejném vlastnictví, spolu s úvěrovými podmínkami a účtovanou úrokovou sazbou.

(273)

Úvěry poskytnuté společnostem zařazeným do vzorku byly posouzeny a porovnány s úvěry poskytnutými bankami v soukromém vlastnictví s cílem zjistit, zda byly úvěry poskytnuty za zvýhodněných podmínek. Toto bylo posouzeno s ohledem na úrokové sazby a rovněž úvěrové podmínky.

(274)

Nebyly zjištěny žádné důkazy o poskytnutí zvýhodněných úvěrů vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku v období šetření.

(275)

Komise vyvodila závěr, že vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku nebyly v období šetření poskytnuty žádné zvýhodněné úvěry.

(276)

Žadatel tvrdil, že § 15 zákona o biopalivech z roku 2006 (105) umožňuje výrobcům biopaliv snížit základ daně, z něhož se vypočítává minimální předpokládaná daň z příjmu. Žadatel rovněž tvrdil, že § 15.1 téhož zákona umožňuje zrychlený odpis kapitálových statků.

(277)

V rámci šetření bylo zjištěno, že žádný z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku neměl v období šetření prospěch z výhod týkajících se podpory, které jsou stanoveny v § 15 zákona o biopalivech.

(278)

Vyvážející výrobci zařazení do vzorku v období šetření toto opatření nevyužívali, Komise proto dospěla k závěru, že je není třeba napadnout.

(279)

Žadatel tvrdil, že provincie Córdoba poskytla odvětví výroby bionafty oblastní osvobození od daně podle provinciálního zákona č. 9397 (106), který byl vydán v roce 2007. Zákon stanoví, že projekty schválené donucovacím orgánem, které se týkají výroby, vývoje a udržitelného využívání biopaliv, budou po dobu patnácti let osvobozeny od daní.

(280)

V rámci šetření bylo zjištěno, že osvobození od daně je dostupné pro výrobce biopaliv nacházející se v provincii Córdoba. Provinciální zákon č. 9397 v § 5 a § 6 stanoví osvobození od oblastních daní v případě projektů týkajících se výroby, vývoje a udržitelného využívání biopaliv. Komise nenašla žádné důkazy (a ani zúčastněné strany netvrdily), že daňové zvýhodnění podle provinciálního zákona č. 9397 poskytnuté výhradně odvětví výroby bionafty je součástí širšího systému daňových výhod, které jsou obecně dostupné v provincii Córdoba.

(281)

Společnosti vyrábějící bionaftu, které se nacházejí v provincii Córdoba, jsou po dobu patnácti let osvobozeny od daně z příjmu, kolkovného, daně z nemovitostí, odvodů do fondu pro financování vzdělávacího systému a odvodů do fondu pro financování výstavby infrastruktury. Tato osvobození od daně mají zvýhodnit domácí společnosti vyrábějící bionaftu, jak je stanoveno v provinciálním zákoně č. 9397. Ačkoliv se jeden vyvážející výrobce zařazený do vzorku nacházel v provincii Córdoba, nevyráběl v této provincii bionaftu. Ostatní vyvážející výrobci zařazení do vzorku nebyli v této provincii usazeni. Komise proto dospěla k závěru, že osvobození od daně vyvážející výrobci zařazení do vzorku v období šetření nevyužívali.

(282)

Žadatel uvedl, že provincie Buenos Aires přijala provinciální zákon č. 13.719, který navazuje na zákon o biopalivech z roku 2006 a osvobozuje příjemce od hrazení daní, pokud jsou výrobci bionafty podle zákona z roku 2006 a jsou jako takoví zaregistrováni.

(283)

V rámci šetření bylo zjištěno, že osvobození od daně je dostupné pro výrobce biopaliv nacházející se v provincii Buenos Aires. Žádný z vyvážejících výrobců bionafty, kteří byli zařazeni do vzorku, se však v této provincii nenacházel.

(284)

Komise zjistila, že žádný z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku neměl v období šetření prospěch z osvobození od daně stanovených v provinciálním zákoně č. 13.719.

(285)

Žadatel tvrdil, že výrobní odvětví v provincii Santiago del Estero mohou využívat různé daňové výhody a osvobození od daní v rámci provinciálního zákona č. 6.750, který byl vydán v roce 2005.

(286)

Žádný z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku se v této provincii nenacházel.

(287)

Komise zjistila, že žádný z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku neměl v období šetření prospěch z opatření stanovených v provinciálním zákoně č. 6.750.

(288)

Žadatel tvrdil, že mezi vyvážejícím výrobcem, společností Louis Dreyfus Argentina, a obcí General Lagos existuje dohoda o místních daních. Dohoda byla zveřejněna v obecní vyhlášce č. 26/2016 (107). Tato dohoda stanoví, že společnost Louis Dreyfus Argentina hradí obci General Lagos měsíčně paušální částku místo odvádění určitého procenta (0,5 %) z hrubého příjmu.

(289)

Při šetření bylo zjištěno, že v období šetření byla dohoda dosud platná (108). Během jednání se zástupci obce General Lagos Komise zjistila, že dohoda bude platit do roku 2020.

(290)

Během inspekce na místě v prostorách společnosti LDC v Buenos Aires ověřila Komise odvod obecních daní ze strany této společnosti a odhad daně, která by byla splatná, pokud by dohoda neexistovala. Komise zjistila, že částka, kterou společnost LDC odvedla obci za rok 2017, byla vyšší než částka, kterou by musela uhradit podle běžných daňových předpisů.

(291)

Komise proto konstatovala, že společnost LDC nezískala z tohoto opatření v období šetření žádnou výhodu.

(292)

Žadatel uvedl, že Pacto Fiscal vyhlášený v nařízení č. 14/1994 umožňuje osvobození od daní. Pacto Fiscal neboli „federální smlouva o zaměstnanosti, výrobě a růstu uzavřená mezi federálním státem a jednotlivými provinciemi“ byla dohoda mezi provinciemi a vnitrostátní vládou, která stanovila určité zásady oblastní daňové politiky.

(293)

Pacto Fiscal je rámcová dohoda, která vyžaduje přijetí provinciálního zákona, aby bylo možno uplatňovat její zásady. Komise proto konstatuje, že Pacto Fiscal byl zaveden do praxe oblastními daňovými režimy, které již byly projednány.

(294)

Komise proto v rámci tohoto opatření nezjistila žádnou zvláštní výhodu. Stejně jako ostatní opatření, která stanoví daňové výhody pro domácí odvětví bionafty, je i toto opatření relevantní jako součást souboru opatření argentinské vlády navržených k podpoře tohoto odvětví.

(295)

Žadatel tvrdil, že provincie Santa Fe zavedla pro domácí odvětví výroby bionafty různé daňové výjimky prostřednictvím provinciálního zákona č. 8.478, § 183.29, § 127 a provinciálního zákona č. 12.692 přijatého provincií Santa Fe (109).

(296)

Při šetření bylo zjištěno, že zákon č. 8.478 a § 183.29 a § 127 byly zrušeny či jinak nahrazeny provinciálním zákonem č. 12.692. Provinciální zákon č. 12.692 stanoví osvobození domácích společností podílejících se na výzkumu, vývoji, výrobě, produkci a používání produktů souvisejících s obnovitelnou energií, a zejména výrobou bionafty, od oblastních daní. Výroba bionafty je v provinciálním zákoně č. 12.692 výslovně zmíněna v § 5 písm. d). Komise nenašla žádné důkazy (a ani zúčastněné strany netvrdily), že daňové zvýhodnění poskytnuté prostřednictvím tohoto opatření výhradně určité kategorií výrobních odvětví, včetně odvětví výroby bionafty, je součástí širšího systému daňových výhod, které jsou obecně dostupné v provincii Santa Fe.

(297)

Společnosti vyrábějící bionaftu, které se nacházejí v provincii Santa Fe, využívají osvobození od daně z příjmu, kolkovného, daně z nemovitostí a poplatků za vozidla po dobu patnácti let. Toto osvobození se vztahuje na domácí společnosti vyrábějící bionaftu, jak je stanoveno v provinciálním zákoně č. 12.692. Osvobození od daně proto představuje subvenci v důsledku ušlého příjmu argentinské vlády, která je podle práva specifická pro určitá výrobní odvětví, včetně domácího odvětví výroby bionafty. Jedná se proto o výhodu plynoucí z napadnutelné subvence.

(298)

Výše napadnutelné subvence byla vypočtena na základě výhody, kterou získali její příjemci během období šetření. Tato výhoda byla vypočtena jako rozdíl mezi celkovou daní splatnou podle běžné sazby daně a celkovou daní, která byla v období šetření skutečně odvedena vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku.

(299)

Po zveřejnění informačního dokumentu a poskytnutí příslušných výpočtů vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku a po poskytnutí konečných informací dvě ze společností uvedly, že by základ pro přidělení měl být jiný (celkový obrat u výrobků založených na sójových bobech nebo obrat ze všech průmyslových činností v provincii Santa Fe). Jelikož společnosti získaly osvobození od daně pouze kvůli výrobě bionafty, pokládala Komise toto osvobození za specifické pro výrobu bionafty, a dospěla tudíž k závěru, že by toto osvobození mělo být přiděleno pouze obratu u bionafty, a nikoli celkovému obratu společnosti. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

Tabulka č. 4

Ušlé oblastní příjmy podle zákonů provincie Santa Fe

(300)

Komise vypočítala výši napadnutelných subvencí v souladu s ustanoveními základního nařízení pro vyvážející výrobce zařazené do vzorku tak, že zkoumala každou subvenci nebo program subvencí a sečtením těchto výsledků vypočítala celkovou výši subvence pro každého vyvážejícího výrobce za období šetření. Při výpočtu celkového subvencování Komise nejprve vypočetla procento subvencování, což je procentní podíl výše subvence na celkovém obratu společnosti. Tento procentní podíl byl poté použit k výpočtu subvence, jež připadá na vývoz dotčeného výrobku do Unie v období šetření. Poté byla vypočítána výše subvence na tunu dotčeného výrobku vyvezeného do Unie během období šetření a níže uvedená rozpětí byla vypočítána jako procento hodnoty nákladů, pojištění a přepravného („CIF“) téhož vývozu za tunu.

(301)

V souladu s čl. 15 odst. 3 základního nařízení byla celková výše subvence pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku vypočtena na základě celkového váženého průměru výše napadnutelných subvencí zjištěných pro spolupracující vyvážející výrobce zařazené do vzorku, s vyloučením zanedbatelných částek a rovněž výše subvencí zjištěné u položek, na něž se vztahují ustanovení čl. 28 odst. 1 základního nařízení.

(302)

Komise však neopomenula zjištění týkající se podpory argentinské vlády poskytované odvětví výroby bionafty, ačkoliv při zjišťování existence subvencování musela částečně vycházet z dostupných údajů.

(303)

Komise se domnívala, že dostupné údaje, jež byly použity v těchto případech, neovlivňují významně informace potřebné ke spravedlivému stanovení výše subvence, jelikož Komise použila údaje o dovozu, které poskytli vyvážející výrobci zařazení do vzorku. Vývozci, kteří nebyli požádáni o spolupráci při šetření, nebudou tímto přístupem dotčeni (110).

(304)

Vzhledem k vysoké úrovni spolupráce ze strany argentinských vyvážejících výrobců byla výše pro „všechny ostatní společnosti“ stanovena na úrovni nejvyšší výše stanovené pro společnosti zařazené do vzorku. Výše pro „všechny ostatní společnosti“ bude použita na společnosti, které při šetření nespolupracovaly.

(305)

Po poskytnutí konečných informací všichni vyvážející výrobci uvedli, že Komise měla výši subvence vypočítat s přihlédnutím k vývozní dani u bionafty jakožto vyrovnání výhody plynoucí z vývozní daně u sójových bobů. Komise toto zamítla, jelikož nebyly k dispozici žádné důkazy, že argentinská vláda uložila vývozní daň na bionaftu k „vyrovnání“ výhody získané v důsledku poskytování sójových bobů za cenu nižší než přiměřenou.

(306)

Tytéž vyvážející společnosti požadovaly rovněž úpravu o antidumpingová cla. Komise se domnívala, že pro schválení této úpravy neexistuje právní základ, jelikož nebyly k dispozici žádné důkazy, že antidumpingová cla mohou vyrovnat subvence poskytované vyvážejícím výrobcům. Toto tvrzení bylo každopádně zamítnuto, jelikož v období šetření vyvážející výrobci ve skutečnosti žádná antidumpingová cla neplatili.

Tabulka č. 5

Výše napadnutelných subvencí

(307)

V období šetření vyrábělo obdobný výrobek 54 výrobců v Unii, kteří byli členy EBB, a dalších 196 známých výrobců, kteří členy EBB nejsou. Všichni tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 9 odst. 1 základního nařízení.

(308)

Jak je uvedeno v 19. bodě odůvodnění, Komise vybrala předběžně do vzorku tři výrobce v Unii, kteří představují 19 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(309)

Jak je uvedeno v 20. bodě odůvodnění, Komise obdržela k předběžnému vzorku řadu připomínek. Předběžný vzorek sestával ze tří navrhovaných výrobců v Unii: Bioagra-Oil SA (Polsko), Masol Iberia Biofuel, S.L.U. (Španělsko) a Saipol (Francie).

(310)

Sdružení CARBIO uvedlo, že žádný ze tří navrhovaných výrobců v Unii není pro zařazení do vzorku vhodný. Sdružení CARBIO mimo jiné zmínilo, že společnost Saipol používá téměř výhradně řepku z Francie, zatímco kvůli maximální efektivnosti by měla společnost smíchat různé druhy surovin.

(311)

Sdružení CARBIO dále uvedlo, že společnost Masol používá převážně palmový olej od své indonéské mateřské společnosti dodávaný za převodní ceny.

(312)

Co se týká společnosti Bioagra-Oil, sdružení CARBIO poukázalo na omezený výběr surovin v případě této společnosti kvůli vnitrostátnímu provedení směrnice o obnovitelných zdrojích energie v Polsku.

(313)

Sdružení CARBIO rovněž jako reprezentativní společnosti pro zařazení do vzorku výrobců v Unii navrhlo společnosti ADM Hamburg AG nebo Verbio. Sdružení CARBIO dále s ohledem na společnost Verbio uvedlo, že tato společnost je čistě výrobcem bionafty (bez vertikálně integrované činnosti v oblasti drcení) a že se nachází na německo-polské hranici, obsluhuje širší východoevropský trh, včetně části polského trhu, na niž se výše zmíněné právní předpisy nevztahují.

(314)

Žadatel uvedl, že společnosti Saipol ani Masol nevyužívají výhradně určitý druh suroviny. Šetření potvrdilo, že obě společnosti, Saipol i Masol, skutečně používají ve výrobě více než jednu surovinu.

(315)

Na základě obdržených připomínek se Komise rozhodla ponechat společnosti Saipol a Masol Iberia Biofuel ve vzorku. Vzhledem ke skutečnosti, že Komise neobdržela údaje vyvracející tvrzení uvedené v 312. bodě odůvodnění, a sice že společnost Bioagra Oil má omezený výběr surovin, se Komise rozhodla nahradit tuto společnost ve vzorku výrobců v Unii společností Verbio Vereinigte BioEnergie AG (Německo).

(316)

Komise stanovila celkovou výrobu bionafty v Unii v období šetření přibližně ve výši 13 milionů tun.

Tabulka č. 6

Výroba bionafty v Unii (v tunách)

(317)

Údaje o celkové výrobě bionafty v Unii uvedené v tabulce č. 6 vycházejí z údajů, které byly obdrženy od EBB. EBB sestavuje údaje týkající se výroby, které obdrží od svých členů, na něž připadá přibližně 70 % výroby bionafty v Unii. Co se týká výrobců, kteří jejími členy nejsou a na něž připadá přibližně 30 % výroby bionafty v Unii, informace o výrobě shromažďuje od příslušných vnitrostátních odvětvových sdružení a z jiných veřejně dostupných zdrojů. Metodika a správnost údajů shromážděných EBB byla ověřena během inspekce na místě podle článku 26 základního nařízení, která se uskutečnila v prostorách EBB. Komise neobdržela s ohledem na tyto údaje žádné připomínky zúčastněných stran.

(318)

Celková výroba bionafty v Unii mezi roky 2014 a 2016 postupně vzrostla o 5 %. Významnější nárůst výroby lze zaznamenat v období šetření, kdy se výroba zvýšila o dalších 10 procentních bodů. V období šetření se výroba v Unii nezvyšovala stejným tempem jako spotřeba v Unii, a to kvůli subvencovanému dovozu z Argentiny, který začal vstupovat na trh Unie na konci období šetření.

(319)

Komise stanovila spotřebu bionafty v Unii na základě informací poskytnutých EBB a dovozních a vývozních statistik.

(320)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka č. 7

Spotřeba bionafty v Unii (v tunách)

(321)

Komise stanovila spotřebu v Unii připočtením dovozu bionafty do Unie k prodeji výrobního odvětví Unie na trhu Unie. Spotřeba bionafty v Unii se do roku 2016 mírně snížila o 4 %. V porovnání s rokem 2014 vzrostla v období šetření o 19 %. Spotřeba bionafty závisí na dvou důležitých faktorech, a to spotřebě motorové nafty a obsahu bionafty v tomto palivu.

(322)

Po poskytnutí konečných informací zaznamenalo sdružení CARBIO revizi metodiky výpočtu spotřeby bionafty v Unii a v této souvislosti předpokládalo, že důvodem změny byly nespolehlivé údaje o výrobě výrobního odvětví Unie.

(323)

Komise metodiku výpočtu spotřeby změnila, aby snížila složitost tohoto výpočtu a odstranila nutnost zahrnout do tohoto výpočtu objem vývozu z Unie. Údaje o výrobě výrobního odvětví Unie se nezměnily. Jak je objasněno v 358. bodě odůvodnění, Komise ověřila metodiku sběru údajů ze strany EBB, včetně údajů o výrobě, a pokládala ji za spolehlivou.

(324)

V porovnání s fosilními palivy vytváří bionafta méně látek znečišťujících ovzduší, jako jsou částice, oxid uhelnatý, oxid siřičitý, uhlovodíky a toxiny v ovzduší, může však vytvářet více oxidu dusíku. Rostliny používané při výrobě bionafty jako surovina (sója, palma olejná, řepka atd.) navíc vyrovnávají budoucí emise CO2 tím, že v době růstu absorbují CO2.

(325)

Trvale rostoucí poptávka a výroba v Unii vyplývá z energetické politiky Unie. Ve směrnici 2009/28/ES o obnovitelných zdrojích energie (111) je stanoveno, že „každý členský stát zajistí, aby podíl energie z obnovitelných zdrojů ve všech druzích dopravy v roce 2020 činil alespoň 10 % konečné spotřeby energie v dopravě v uvedeném členském státě“.

(326)

Tato politika znamená, že členské státy Unie si musí stanovit za cíl, že do roku 2020 budou biopaliva představovat 10 % veškerého prodeje pohonných hmot určených pro dopravu. Provedení, stávající úrovně a metodika výpočtu obsahu biopaliv nejsou ve všech členských státech Unie jednotné, postupně se zvyšující pověření však vede k tomu, že do konvenční fosilní motorové nafty je již nyní přimícháváno přibližně 5 % až 7 % bionafty.

(327)

Skutečnost, že do konvenční fosilní motorové nafty je přimícháváno více bionafty, představuje v analýze trendů na trhu s bionaftou v Unii důležitý prvek. Výrobní náklady a ceny bionafty jsou obvykle vyšší než výrobní náklady a ceny fosilní motorové nafty. Výrobci pohonných hmot (rafinérie) proto nakupují bionaftu za účelem jejího přimíchávání do fosilního paliva pouze v důsledku směrnice 2009/28/ES o obnovitelných zdrojích energie.

(328)

Spotřeba bionafty přímo souvisí s pověřením k přimíchávání určitého objemu bionafty do fosilních paliv v jednotlivých členských státech. Spotřeba bionafty se má zvýšit, jakmile více členských států dosáhne cílů, jež mají být podle směrnice 2009/28/ES o obnovitelných zdrojích energie splněny do roku 2020. Na spotřebu bionafty mají dopad i další faktory, jako je větší využívání dopravních prostředků se vznětovými motory.

(329)

Komise stanovila objem dovozu bionafty na základě dovozních statistik Unie z databáze Surveillance 2 (112). Podíl dovozu na trhu stanovila Komise na základě spotřeby bionafty v Unii uvedené v tabulce č. 7.

(330)

Dovoz bionafty z dotčené země do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka č. 8

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu

(331)

Kvůli antidumpingovým clům uloženým dne 26. listopadu 2013 mimo jiné na dovoz z Argentiny nařízením (EU) č. 1194/2013 (113) se v období od roku 2014 do srpna 2017 neuskutečnil žádný dovoz z Argentiny do Unie, nebo byl tento dovoz zanedbatelný. Zanedbatelný dovoz z Argentiny v roce 2015 zahrnoval čtyři samostatné dovozní transakce, které byly vykázány ve Španělsku, a Komise je proto nepovažovala za reprezentativní.

(332)

V září 2017 byla tato antidumpingová cla vztahující se na dovoz bionafty z Argentiny nařízením (EU) 2017/1578 (114) ze dne 18. září 2017 podstatně snížena, a v důsledku toho se dovoz z Argentiny začal rychle a významně zvyšovat a v období šetření dosáhl podílu na trhu ve výši 2,8 %.

(333)

Dovoz bionafty z Argentiny do Unie se ve druhém pololetí roku 2017 v jednotlivých měsících vyvíjel takto:

Tabulka č. 9

Objem dovozu (v tunách) v jednotlivých měsících

(334)

Mezi lednem a srpnem 2017 nedošlo k žádnému dovozu z Argentiny. Měsíční dovozní statistiky v tabulce č. 9 ukazují rychlý a významný růst dovozu bionafty po snížení antidumpingových cel vztahujících se na dovoz bionafty z Argentiny.

(335)

Měsíční dovoz bionafty do Unie z Argentiny se v období následujícím po období šetření, v prvních osmi měsících roku 2018 vyvíjel takto:

Tabulka č. 10

Objem dovozu (v tisících tun) v jednotlivých měsících

(336)

V roce 2018 dovoz bionafty z Argentiny pokračoval. Vyvážená bionafta vstupuje na trh Unie ve velkých jednorázových zásilkách, obvykle plném plavidle. Je proto vhodné analyzovat měsíční objem dovozu.

(337)

V prvních osmi měsících roku 2018 se úroveň dovozu nezpomalila. Naopak, odhadovaný podíl argentinského dovozu do Unie na trhu za předpokladu, že se spotřeba v Unii nezměnila, v prvních osmi měsících roku 2018 činí 11,5 %. To prokazuje, že se odhadovaný podíl na trhu i průměrný měsíční objem dovozu zvýšily.

(338)

Je rovněž důležité uvést, že po zavedení celní evidence dovozu od 25. května 2018 nedošlo k snížení úrovní dovozu z Argentiny. Srpen 2018 byl ve skutečnosti měsícem s druhým nejvyšším objemem dovozu z Argentiny v celém posuzovaném období.

(339)

Jak je uvedeno v 334. bodě odůvodnění, dovoz z Argentiny do Unie začal teprve na konci období šetření, a v letech 2014–2016 se žádný dovoz neuskutečnil, nebo byl zanedbatelný. Vývoj cen v posuzovaném období, pro rok 2015 a období šetření, je uveden v tabulce č. 11.

Tabulka č. 11

Dovozní cena

(340)

V období následujícím po období šetření se vážená průměrná cena bionafty dovážené z Argentiny u dovážených objemů, jak je popsáno v 335. bodě odůvodnění, snížila na 613 EUR za tunu. Po období šetření proto průměrná dovozní cena v porovnání s dovozní cenou během období šetření klesla o 3,6 %.

(341)

Cenové podbízení během období šetření stanovila Komise srovnáním:

(342)

Po zveřejnění informačního dokumentu byla u skupiny T6 opravena administrativní chyba v přepočtu měn u hodnot CIF na EUR, což u skupiny T6 vedlo k snížení hodnoty CIF v EUR.

(343)

Po zveřejnění informačního dokumentu obdržela Komise připomínky od argentinské vlády, sdružení CARBIO a dovozce, který není ve spojení, společnosti Gunvor, ohledně úprav ceny CIF u dovozu od argentinských výrobců zařazených do vzorku pro prvního nezávislého odběratele na trhu Unie.

(344)

Argentinská vláda, sdružení CARBIO a dovozce, který není ve spojení, společnost Gunvor, uvedli, že by se vývozní cena bionafty z Argentiny měla zvýšit o smluvní clo ve výši 6,5 %. Sdružení CARBIO a dovozce, který není ve spojení, společnost Gunvor, uvedli, že by vývozní cena bionafty z Argentiny měla být zvýšena rovněž o antidumpingová opatření v rozmezí od 6,5 % do 8,1 % v období od září 2017 do prosince 2017, tj. čtyři měsíce během období šetření, kdy byl zahájen dovoz z Argentiny.

(345)

Po poskytnutí konečných informací argentinská vláda uvedla, že by ve výpočtu cenového podbízení, který provádí Komise, měla být zahrnuta antidumpingová cla. Sdružení CARBIO podalo stejnou připomínku týkající se zahrnutí antidumpingových cel v dřívější fázi řízení a po poskytnutí konečných informací ji zopakovalo. Připomínky v tomto ohledu podali i vyvážející výrobci, kteří uvedli, že by se měla připočítat antidumpingová cla.

(346)

Komise uznala tvrzení týkající se smluvního cla, jež by mělo být připočteno k ceně CIF, a své výpočty odpovídajícím způsobem změnila.

(347)

Tvrzení týkající se připočtení antidumpingových cel k ceně CIF Komise zamítla, jelikož žádost v tomto ohledu pokládala za neodůvodněnou. V daném případě se Komise domnívala, že je vhodnější analyzovat chování vyvážejících výrobců bez antidumpingových cel, jelikož v rámci analýzy hrozby újmy musí v souladu s čl. 8 odst. 8 písm. d) základního nařízení analyzovat budoucí dopad dovozních cen na výrobní odvětví Unie. Opatření ukládající antidumpingová cla byla mimoto dne 18. října 2018 zrušena (115). Antidumpingová cla proto již v budoucnu nebudou mít dopad na dovozní ceny a antidumpingová cla, která již byla vybrána, bude nutno vrátit nebo prominout se zpětnou působností.

(348)

Po zveřejnění informačního dokumentu se sdružení CARBIO vyjádřilo k tvrzení Komise, že jelikož v rámci tohoto šetření spolupracoval pouze jeden dovozce, který není ve spojení, měly by se v daném případě použít dovozní náklady použité v antidumpingovém šetření v roce 2013. Sdružení CARBIO dále uvedlo, že Komise neupřesnila, proč odmítla dovozní náklady předložené dotyčným dovozcem, který není ve spojení. Společnost Gunvor také tvrdila, že by se měly použít skutečné dovozní náklady, které poskytla. Sdružení CARBIO toto tvrzení zopakovalo v připomínkách po poskytnutí konečných informací.

(349)

Komise potvrdila, že co se týká metodiky objasněné v 341. bodě odůvodnění, použitý odkaz na připočtení dovozních nákladů se týkal dovozních nákladů použitých v šetření vedoucím k antidumpingovým clům uloženým nařízením (EU) č. 1194/2013 (116). Důvodem pro použití těchto nákladů byla skutečnost, že jediný dovozce, který není ve spojení a který v rámci tohoto šetření spolupracoval, požádal o zachování důvěrnosti údajů. Dovozní náklady použité v předchozím šetření mimoto obsahovaly rozlišené konkrétní kategorie dovozních nákladů a jejich vyčíslení. Tyto informace nebyly od dovozce, který není ve spojení a který v rámci tohoto šetření spolupracoval, k dispozici. Žádná zúčastněná strana nepředložila důkazy prokazující významné rozdíly mezi dovozními náklady dotčeného výrobku, které byly použity v roce 2013, a dovozními náklady vynaloženými v období šetření. V roce 2013 byly mimoto dovozní náklady vyjádřeny v eurech. Jelikož se od roku 2012 směnný kurz ARS snížil přibližně osmkrát a inflace v eurozóně byla od roku 2013 velmi nízká (za posledních šest let celkem přibližně 5 %), považovala Komise za vhodné použít dovozní náklady poskytnuté v předchozím šetření.

(350)

Po zveřejnění informačního dokumentu opravila Komise administrativní chybu ve výpočtu hodnoty CIF u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

(351)

Komise provedla srovnání cen jednotlivých typů u transakcí na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev.

(352)

Porovnání na základě jednotlivých typů se zaměřilo na srovnání filtrovatelnosti při nižších teplotách bez ohledu na použitou surovinu. Další vlastností, kterou Komise vzala v úvahu, byla skutečnost, zda výrobek podléhal ve většině členských států „dvojímu započítávání“. „Dvojí započítávání“ umožňuje rafinérii započítat obsah konkrétního typu bionafty v motorové naftě, kterou vyrábí, dvakrát (mělo by se např. za to, že 3 % obsah „dvakrát započítávané“ bionafty odpovídá obsahu ve výši 6 %). V případě Německa, kde je zaveden odlišný způsob výpočtu efektivity snižování emisí CO2, vzala Komise v úvahu i tuto zvláštnost německého trhu.

(353)

Komise zjistila, že ve většině případů není konečný odběratel pořizující bionaftu informován o surovině, která byla při výrobě použita, ani se o ni nezajímá, nýbrž požaduje výrobek, který splňuje určitou maximální úroveň filtrovatelnosti. Tato úroveň se liší v závislosti na sezóně a klimatických podmínkách. V letních měsících a v teplejších oblastech akceptují zákazníci vyšší úrovně filtrovatelnosti a v zimních měsících a v chladnějších oblastech vyžadují u bionafty nižší úroveň filtrovatelnosti.

(354)

Komise vyjádřila výsledek tohoto srovnání jako procentní podíl obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření. V souladu s tím bylo průměrné vážené rozpětí cenového podbízení u dovozu ze strany vývozců z dotčené země zařazených do vzorku na trh Unie v rozmezí od 9,5 % do 15,2 %.

(355)

V souladu s čl. 8 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo posouzení dopadu subvencovaného dovozu na výrobní odvětví Unie posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(356)

Jak je uvedeno v 19. bodě odůvodnění, ke stanovení hrozby újmy a negativního dopadu na výši prodejních cen, prodané množství, podíl na trhu a zisk výrobního odvětví Unie byl použit výběr vzorku.

(357)

Pro účely stanovení újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník, jež byly obdrženy od výrobců v Unii zařazených do vzorku, a na základě informací, které poskytla EBB.

(358)

Komise ověřila metodiku sběru údajů, které poskytla EBB, a to, zda jsou tyto informace doloženy příslušnou dokumentací a postupy průzkumu.

(359)

Oba soubory údajů byly shledány jako reprezentativní pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

(360)

Makroekonomickými ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, rozsah výše subvencí a překonání účinků dřívějšího subvencování nebo dumpingu.

(361)

Mikroekonomickými ukazateli jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, stav zásob, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(362)

Po zveřejnění informačního dokumentu zaslala Komise dva dodatečné soubory otázek týkajících se období následujícího po období šetření. Jeden soubor otázek byl zaslán třem společnostem zařazeným do vzorku a druhý soubor EBB. Komise analyzovala odpovědi, které poskytly všechny dotčené strany. Komise použila obdržené informace pro svá zjištění týkající se období následujícího po období šetření.

(363)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka č. 12

Výrobní kapacita a využití kapacity

(364)

Výrobní kapacita v posuzovaném období trvale rostla a zvýšila se o 10 %, aby se zohlednila rostoucí poptávka.

(365)

Stejně jako v případě údajů o výrobě získává EBB údaje týkající se kapacity od svých členů, včetně vnitrostátních sdružení, a s ohledem na nečleny shromažďuje informace o kapacitě z jiných veřejně dostupných zdrojů.

(366)

Údaje o výrobní kapacitě nezahrnují významnou část kapacity, která se považuje za nevyužitou. EBB objasnila, že řada nainstalovaných zařízení na výrobu bionafty nebyla v provozu po dobu několika let a měla by se považovat za dlouhodobě vyřazená z výroby. Tato zařízení jsou sice nominálně nainstalována, byla by však schopna výrobu obnovit až po uskutečnění investic do technického přizpůsobení a po uplynutí značné doby.

(367)

Využití kapacity výrobního odvětví Unie v posuzovaném období vzrostlo o 5 % (nebo o 4 procentní body) z 75 % na 79 %. Nejvyšší úrovně využití kapacity dosáhlo výrobní odvětví v období šetření.

(368)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka č. 13

Objem prodeje a podíl na trhu

(369)

Prodej výrobního odvětví Unie mezi roky 2014 a 2016 klesl o 4 %, poté se v období šetření zvýšil o 18 procentních bodů, byl tudíž o 14 % vyšší než v roce 2014.

(370)

Faktory ovlivňující prodej jsou stejné jako faktory ovlivňující spotřebu, jež jsou popsány v 324. až 328. bodě odůvodnění. V období 2014–2016 neovlivnil dovoz významně úroveň prodeje, což byl důvod stálé úrovně prodeje i podílu na trhu.

(371)

Situace na trhu se změnila po snížení cel u dovozu z Argentiny v roce 2017. Navzdory skutečnosti, že dovoz začal teprve koncem roku, přišlo výrobní odvětví Unie v porovnání s rokem 2014 o podíl na trhu ve výši 3,8 procentního bodu. Jak je objasněno v 333. bodě odůvodnění, tento významný pokles podílu na trhu se časově shoduje s dovozem dotčeného výrobku na trh Unie v posledních čtyřech měsících období šetření.

(372)

Po zveřejnění informačního dokumentu sdružení CARBIO podalo připomínku týkající se podílu výrobního odvětví Unie na trhu, který byl zjištěn pro roky 2015 až 2016, a uvedlo, že ačkoliv se žádný dovoz z Argentiny neuskutečnil, zaznamenalo výrobní odvětví Unie v tomto období ztrátu podílu na trhu.

(373)

Komise příslušné údaje ověřila a zjistila chybu ve výpočtu spotřeby v Unii v informačním dokumentu, což vedlo k opravě podílů výrobního odvětví Unie na trhu. Tato chyba byla opravena a tabulky č. 7 a 13 obsahují opravené údaje.

(374)

V důsledku zmíněné opravy byl podíl na trhu Unie v letech 2015 až 2016 stálý a snížil se teprve během období šetření kvůli rostoucím objemům argentinského dovozu.

(375)

Ačkoli spotřeba v Unii v posuzovaném období vzrostla o 19 %, prodej a výroba výrobního odvětví Unie se zvýšily pouze o 14 % resp. 15 %. Výrobní odvětví Unie proto nebylo schopno využít plně růst trhu v posuzovaném období, jelikož značná část tohoto růstu byla absorbována rostoucími objemy subvencovaného argentinského dovozu v posuzovaném období.

(376)

Zaměstnanost a produktivita se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka č. 14

Zaměstnanost a produktivita

(377)

Zaměstnanost v Unii se vyvíjela odlišně od trendů v oblasti výroby, prodeje a spotřeby. V roce 2015 došlo k poměrně vysokému růstu zaměstnanosti, kdy zaměstnanost meziročně vzrostla o 15 %. Od té doby byla stálá, včetně v období šetření.

(378)

Nárůst v roce 2015 by se měl považovat za reakci výrobního odvětví Unie na zlepšení podmínek na trhu s bionaftou a očekávání dalšího zlepšení. Mírné snížení zaměstnanosti v období šetření zároveň nepředstavuje reakci na vyšší dovoz z Argentiny. Výrobní odvětví Unie v období šetření dosud nesnížilo kapacitu, zaměstnanost byla proto stálá.

(379)

Dopad subvencovaného dovozu z dotčené země na výrobní odvětví Unie byl značný vzhledem k významným objemům a nízkým cenám tohoto dovozu.

(380)

Dne 26. listopadu 2013 uložila Unie konečná antidumpingová cla na dovoz bionafty pocházející mimo jiné z Argentiny. Cla vycházela z úrovně pro odstranění újmy v rozmezí od 22 % do 25,7 %.

(381)

Jak je uvedeno v 332. bodě odůvodnění, tato antidumpingová cla byla v září 2017 výrazně snížena, a v důsledku toho zaznamenal dovoz bionafty z Argentiny značný nárůst. Jak je zmíněno v 330. bodě odůvodnění, odhadovaný podíl argentinského dovozu bionafty do Unie na trhu dosáhl v období šetření 2,8 %. Odhadovaný podíl argentinského dovozu bionafty do Unie je v posledním čtvrtletí roku 2017 vyšší než 10 %. Dovoz bionafty z Argentiny do Unie se po období šetření dále zvyšoval a navzdory celní evidenci dovozu byl odhadovaný podíl argentinského dovozu do Unie na trhu v prvním pololetí roku 2018 i nadále vyšší než 10 %.

(382)

Dovozní statistiky pro období následující po období šetření uvedené v 335. bodě odůvodnění prokazují, že úroveň dovozu až do srpna 2018 pokračovala a dokonce dále rostla, a to navzdory celní evidenci dovozu zavedené od 18. května 2018.

(383)

Významné a rychlé zvyšování dovozu bionafty z Argentiny do Unie začalo v září 2017 a dovoz pokračoval navzdory celní evidenci dovozu. V důsledku nízkých cen tohoto dovozu, které jsou podstatně nižší než ceny výrobního odvětví Unie, přišlo výrobní odvětví Unie o podíl na trhu a nebylo schopno využít plně růst trhu.

(384)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované nezávislým odběratelům v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka č. 15

Prodejní ceny v Unii

(385)

Vážená průměrná jednotková prodejní cena výrobců v Unii zařazených do vzorku účtovaná nezávislým odběratelům se v roce 2015 významně snížila o 13 %. V roce 2016 ceny následně vzrostly a v období šetření dosáhly výše, která o 2 % přesahovala úroveň v roce 2014.

(386)

Jednotkové výrobní náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku sledovaly trend v oblasti cen a v roce 2015 klesly o 9 %. V roce 2016 jednotkové náklady vzrostly a v období šetření dosáhly výše, která o 4 % přesahovala úroveň v roce 2014. To sledovalo vývoj cen hlavní suroviny, řepky, která mezi rokem 2014 a obdobím šetření vzrostla o 8 % (117).

(387)

Průměrná jednotková prodejní cena a jednotkové náklady se týkají výrobců v Unii zařazených do vzorku, nejsou však přímo srovnatelné. Důvodem je skutečnost, že se ceny týkají pouze prodeje nezávislým odběratelům v Unii, zatímco náklady souvisejí s celkovou výrobou.

(388)

Vývoj ceny bionafty souvisí s vývojem tržní ceny suroviny, kterou je buď zemědělská produkce, nebo olej. Náklady na suroviny představují hlavní nákladový faktor a do značné míry určují celkové výrobní náklady, a v důsledku toho tržní prodejní cenu.

(389)

Po zveřejnění informačního dokumentu obdržela Komise připomínky od argentinské vlády, které se týkaly vážené průměrné jednotkové ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku při prodeji nezávislým odběratelům. Argentinská vláda uvedla, že tato cena v roce 2015 významně klesla o 13 % a že Komise neprovedla analýzu za účelem oddělení ostatních příčin možné újmy, ačkoliv nelze vyvrátit skutečnost, že argentinský dovoz v roce 2015 měl podíl na trhu pouze ve výši 0,5 %.

(390)

Komise uvedla, že jak je objasněno v 388. bodě odůvodnění, vývoj cen bionafty je spojen s vývojem tržních cen suroviny. Mezinárodní cena řepkového oleje mezi roky 2014 a 2015 klesla o 14,5 % (118). To odpovídá 13 % snížení vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku udávanému argentinskou vládou a současně to potvrzuje tvrzení, že náklady na surovinu určují tržní prodejní ceny.

(391)

Průměrné náklady práce u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka č. 16

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(392)

Průměrné náklady práce byly stálé s výjimkou roku 2015, kdy byly vyšší než v ostatních letech. Jednalo se o rok, kdy výrobní odvětví Unie začalo významně zvyšovat úroveň zaměstnanosti. Jak lze zaznamenat, v následujících obdobích, v roce 2016 a v období šetření, kdy v průběhu celého roku docházelo k trvalému zvyšování zaměstnanosti, byly průměrné náklady práce na velmi podobné, stálé úrovni.

(393)

Stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka č. 17

Zásoby

(394)

Stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku byl nejvyšší v roce 2014. Mezi rokem 2014 a 2015 se zásoby snížily o 27 % a od té doby jsou na srovnatelné úrovni. Stav zásob nesledoval vyšší výrobu a prodej v období šetření. Jelikož se výrobek, který je předmětem šetření, prodává ve velkém, může jedna dodávka zahrnovat značný objem přesahující 10 000 tun. Jedna dodávka proto může mít na stav zásob významný dopad v závislosti na konkrétním datu transakce. Stav zásob je tudíž pro výrobní odvětví Unie méně smysluplným ukazatelem.

(395)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka č. 18

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(396)

Komise stanovila ziskovost tří výrobců v Unii zařazených do vzorku tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Ziskovost vychází z nákladů na prodané zboží.

(397)

V celém posuzovaném období byla ziskovost nízká. Pouze v roce 2014 dosáhla 5 %, zatímco v roce 2015 zisku dosaženo nebylo a v roce 2016 a v období šetření nepřesáhl zisk 1 %. Vyšší ziskovost v roce 2014 byla zapříčiněna zejména mimořádnými finančními příjmy jednoho z výrobců v Unii zařazených do vzorku. Bez těchto příjmů by byla ziskovost výrobních odvětví Unie v roce 2014 srovnatelná s ostatními roky posuzovaného období.

(398)

Ziskovost výrobního odvětví Unie v období následujícím po období šetření dále klesala a v prvních šesti měsících roku 2018 se přeměnila na ztrátu ve výši 1,7 %.

(399)

Navzdory nízké úrovni zisku vytvářelo výrobní odvětví Unie v celém posuzovaném období kladný peněžní tok z provozních činností. Výrobní odvětví bylo schopno financovat své činnosti samo. I v případě peněžního toku však dosáhlo výrobní odvětví Unie nejvyšší úrovně v roce 2014 a v následujících letech nepřesáhlo 37 % této hodnoty.

(400)

Výrobní odvětví Unie v celém posuzovaném období pokračovalo v investicích a nejvyššího objemu investic bylo dosaženo v období šetření. Náhlý příchod subvencovaného dovozu z Argentiny na konci období šetření neměl proto dosud na objem investic uskutečněných výrobním odvětvím Unie negativní dopad.

(401)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Návratnost investic se v posuzovaném období významně snížila o 79 %, což do značné míry odráželo tendenci v oblasti ziskovosti.

(402)

Finanční situace výrobního odvětví Unie, co se týče zisku, během období šetření omezovala jeho schopnost získávat kapitál.

(403)

Po zveřejnění informačního dokumentu argentinská vláda uvedla, že nízká ziskovost výrobního odvětví Unie během celého období mezi rokem 2014 a obdobím šetření nemůže být výsledkem dovozu z Argentiny, který byl obnoven teprve v září 2017. V této souvislosti rovněž dovozce, který není ve spojení, společnost Gunvor, po zveřejnění informačního dokumentu uvedl, že výrobnímu odvětví Unie není působena podstatná újma.

(404)

Po poskytnutí konečných informací argentinská vláda a sdružení CARBIO zopakovaly své připomínky týkající se výkonnosti výrobního odvětví Unie a poukázaly na řadu ukazatelů výkonnosti, které se vyvíjely pozitivně. Argentinská vláda zopakovala rovněž svůj závěr, že vzhledem k neexistujícímu dovozu z Argentiny nebyla hospodářská situace výrobního odvětví Unie nepříznivě ovlivněna dovozem z Argentiny.

(405)

Komise poznamenala, že trendy, včetně trendů v oblasti ziskovosti, prokazují, že výrobní odvětví Unie dosud nepřekonalo plně (jak se zdá) účinky dřívějšího dumpingu. To platí pro období mezi rokem 2014 a obdobím šetření, které argentinská vláda zmínila ve své připomínce. Ačkoliv byl dovoz z Argentiny skutečně obnoven teprve v září 2017, skutečnost, že v posledním čtvrtletí roku 2017 dosáhl odhadovaného podílu na trhu ve výši více než 10 %, nemůže nesouviset s tím, že výrobní odvětví Unie dosáhlo v období šetření ziskovosti pouze ve výši 0,8 % (a posléze vykázalo ztrátu). Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(406)

Komise si vyžádala a obdržela odpovědi na dodatečné otázky zaslané výrobcům v Unii zařazeným do vzorku. Údaje z období následujícím po šetření stejně jako mikroekonomické ukazatele pro období šetření byly předloženy jako vážený průměr tří výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(407)

V období následujícím po období šetření bylo možno u určitých makroekonomických ukazatelů, jako je kapacita, využití kapacity, výroba a prodej, kvůli časovému omezení šetření informace analyzovat pouze pro výrobce v Unii zařazené do vzorku. Údaje pro období šetření proto nejsou přímo srovnatelné s údaji uvedenými v oddíle 4.4.2. Údaje však umožňují analyzovat vývoj situace výrobců v Unii zařazených do vzorku po období šetření.

(408)

Výroba, prodej a jednotkové náklady a jednotkové prodejní ceny se u výrobců v Unii zařazených do vzorku vyvíjely takto:

Tabulka č. 19

Výrobní odvětví Unie po období šetření

(409)

Vývoj během období následujícího po období šetření je předložen pro první a druhé čtvrtletí roku 2018 v porovnání s obdobím šetření, přičemž hodnoty jsou indexovány podle období šetření.

(410)

Kapacita výrobců v Unii zařazených do vzorku byla v prvním pololetí roku 2018 stálá, zatímco využití kapacity se snížilo z 85 % na 76 %.

(411)

V prvním a druhém čtvrtletí po období šetření se výroba i prodej snížily.

(412)

Jednotkové náklady i jednotkové prodejní ceny v obou čtvrtletích po období šetření klesaly. Jednotkové výrobní náklady se snížily o 5 %, zatímco průměrná prodejní cena klesla o 7 %, což vedlo k poklesu ziskovosti, jak je popsáno v 398. bodě odůvodnění.

(413)

Kromě zanedbatelného dovozu v roce 2015 se do září 2017 neuskutečnil žádný dovoz bionafty z Argentiny na trh Unie. Ačkoliv tento dovoz začal teprve na konci období šetření, dosáhl úrovně, jež mu v období šetření umožnila získat podíl na trhu ve výši 2,8 %, který v posledním čtvrtletí roku 2017 vzrostl na odhadovaný podíl na trhu ve výši více než 10 %, což je (jak se zdá) potvrzeno i pro první pololetí roku 2018, a to navzdory celní evidenci dovozu.

(414)

V průběhu posuzovaného období vykazovaly ukazatele újmy smíšený obraz. Výroba a prodej výrobního odvětví Unie sledovaly velkou měrou poptávku na trhu, mezi roky 2014 a 2016 byly stálé a v období šetření se zvýšily, aniž by měly plně prospěch z růstu trhu na konci posuzovaného období, jenž využil předmětný dovoz. Investice v posuzovaném období značně vzrostly. To představovalo pozitivní vývoj naznačující, že se výrobní odvětví začalo zotavovat. Rovněž začátek růstu zaměstnanosti v roce 2015 lze považovat za náznak toho, že se situace výrobního odvětví Unie začala vzhledem k neexistenci subvencovaného dovozu z Argentiny zlepšovat.

(415)

V období následujícím po období šetření vykazovala většina hospodářských ukazatelů jednoznačně další zhoršení hospodářské situace výrobního odvětví Unie. To se týká využití kapacity, výroby, prodeje a jednotkových prodejních cen, jak bylo popsáno výše.

(416)

Ziskovost výrobního odvětví Unie však byla po většinu posuzovaného období nízká a produktivita na zaměstnance se dále nezvýšila. To naznačuje, že se výrobnímu odvětví Unie nepodařilo dosáhnout v tomto krátkém časovém úseku běžné ziskové činnosti. V prvních šesti měsících roku 2018 se situace dále zhoršovala a výrobní odvětví Unie vykázalo ztráty.

(417)

Komise zjistila, že období šetření již bylo nepříznivě ovlivněno dovozem z Argentiny a období následující po období šetření naznačuje další zhoršení situace výrobního odvětví Unie. Navzdory vyššímu prodeji a výrobě v důsledku rostoucí spotřeby během období šetření nevykazovalo výrobní odvětví Unie známky zlepšující se hospodářské situace. V období šetření vykazovalo výrobní odvětví Unie téměř nulový zisk vzhledem k tlaku, který vyvíjely nízké ceny předmětného dovozu. Nízký zisk v období šetření se v prvních šesti měsících roku 2018 přeměnil na ztrátu. Výše zkoumané trendy prokazují, že výrobní odvětví Unie dosud nepřekonalo plně (jak se zdá) účinky dřívějšího dumpingu. Ačkoliv během období šetření neměla Komise k dispozici přesvědčivé důkazy o existenci podstatné újmy, posoudí, zda existuje přinejmenším hrozba podstatné újmy.

(418)

V souladu s čl. 8 odst. 8 základního nařízení Komise zkoumala, zda subvencovaný dovoz z dotčené země představuje pro výrobní odvětví Unie hrozbu podstatné újmy.

(419)

V rámci analýzy hrozby podstatné újmy působené výrobnímu odvětví Unie jsou v souladu s čl. 8 odst. 8 druhým pododstavcem základního nařízení zvažovány následující činitele:

(420)

V 304. bodě odůvodnění dospěla Komise k závěru ohledně existence napadnutelných subvencí v souladu se základním nařízením. Tyto zjištěné subvence prokazují, že dovoz dotčeného výrobku mohl mít prospěch z vládní podpory. Očekává se, že značné cenové podbízení, které bylo zjištěno během období šetření i posléze, ovlivní ještě negativněji nejistou hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie, jak bylo zaznamenáno již v období šetření. Jak je objasněno v 158. bodě odůvodnění, opatření argentinské vlády na podporu domácího odvětví bionafty mimoto zajišťují, aby byl vývoz bionafty velmi konkurenceschopný kvůli nižším nákladům na získání sójových bobů (na rozdíl od výrobců v Unii, kteří jsou ovlivněni vyššími cenovými výkyvy v nákladech na řepku). Lze proto předpokládat, že by subvencovaný dovoz dotčeného výrobku vzhledem k povaze opatření podpory argentinské vlády mohl nadále nepříznivě ovlivňovat hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

(421)

Existuje jednoznačná souvislost mezi náhlým podstatným nárůstem dovozu bionafty z Argentiny na trh Unie od září 2017 a snížením antidumpingových cel od zmíněného měsíce, jak je uvedeno v tabulce č. 9. To naznačuje schopnost argentinských vyvážejících výrobců rychle reagovat na měnící se tržní podmínky. Údaje o argentinském dovozu bionafty po období šetření mimoto potvrzují, že navzdory celní evidenci dovozu vyváželi argentinští vyvážející výrobci na trh Unie podobné objemy, jaké vyváželi během období šetření, jakmile byla antidumpingová cla snížena nebo zrušena.

(422)

Vzhledem k přitažlivosti trhu Unie pro argentinský vývoz se proto Komise domnívala, že po snížení antidumpingových cel v září 2017 naznačuje skutečnost, že objem dovozu bionafty z Argentiny významně vzrostl, pravděpodobnost dalšího růstu tohoto dovozu. Analýza dovozu v období od ledna do srpna 2018 uvedená v 463. bodě odůvodnění potvrzuje skutečný další růst dovozu bionafty z Argentiny.

(423)

Podle zemědělských statistik OECD (119) připadalo v roce 2017 z celkové světové spotřeby bionafty na Argentinu přibližně pouze 3,5 %. Jak je uvedeno v 202. bodě odůvodnění, v období šetření vyvážela Argentina 57 % své produkce.

(424)

Nízká úroveň spotřeby v Argentině v porovnání s celosvětovou spotřebou a spotřebou v Unii ve výši přibližně 40 % a v USA ve výši zhruba 25 % jasně naznačuje, že argentinské odvětví výroby bionafty je orientováno na vývoz a že je závislé na těchto trzích (viz rovněž 209. bod odůvodnění).

(425)

Volná kapacita argentinských výrobců bionafty se v období šetření odhaduje na více než 1,2 milionu tun. Tento odhad vychází z informací, které byly obdrženy od vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, na něž připadá 84 % veškerého vývozu do Unie, extrapolovaných na celé argentinské výrobní odvětví.

(426)

Volná kapacita argentinských výrobců bionafty byla v období následujícím po období šetření podle informací, které Komisi poskytla EBB, na obdobné úrovni.

(427)

Dne 27. srpna 2017 uložily USA na dovoz bionafty z Argentiny prozatímní vyrovnávací cla se sazbami mezi 50 % a 60 % a poté dne 9. listopadu 2017 konečná cla se sazbou v rozmezí od 71,45 % do 72,28 %. V říjnu 2017 uložily USA prozatímní antidumpingová cla v rozmezí od 54,36 % do 70,05 %. Dne 3. ledna 2018 potvrdily USA tato cla v konečném vyměření (120) s mírnou úpravou jejich výše v rozmezí od 60,44 % do 86,41 %.

(428)

Rozsah výše cel uložených v USA, jež byly před uložením těchto cel pro Argentinu nejdůležitějším vývozním trhem, silně naznačuje, že tento vývoz bionafty byl okamžitě přesměrován na trh Unie. Toto přesměrování posiluje téměř současné snížení antidumpingových cel uložených na argentinskou bionaftu v Unii. Tento vývoj je znázorněn v tabulce č. 20:

Tabulka č. 20

Objem vývozu (v tunách) v jednotlivých měsících

(429)

Úroveň vývozu z Argentiny do Unie uvedená tabulce č. 20 neodpovídá úrovni dovozu do Unie z Argentiny, jak je uvedeno v tabulce č. 9 v 333. bodě odůvodnění. Rozdíl je zapříčiněn nejen jiným zdrojem údajů, nýbrž především rozdílným okamžikem zaznamenání vývozních a dovozních transakcí v příslušných statistikách.

(430)

Jak je uvedeno v 425. bodě odůvodnění, v Argentině existuje dostatečná volně dostupná kapacita, která se vzhledem ke změně struktury obchodu (konkrétně vyloučení trhu USA) ještě zvýší. To naznačuje pravděpodobnost významného zvýšení objemu subvencovaného vývozu do Unie. Neexistují jiné známé vývozní trhy, které by mohly tento dodatečný vývoz vstřebat, jelikož na USA a Unii připadají společně přibližně 2/3 světové spotřeby bionafty.

(431)

Co se týká absorpční kapacity vývozních trhů pro argentinské vyvážející výrobce, po zveřejnění informačního dokumentu orgány Peru dne 10. července 2018 potvrdily uložení antidumpingových a vyrovnávacích cel, jež společně činí od 137,4 do 399,8 USD za tunu.

(432)

Komise zjistila, že hrozba dalšího přesměrování dovozu z Argentiny může způsobit výrobnímu odvětví Unie újmu.

(433)

Dovoz bionafty z Argentiny, který se dostal na trh Unie v posledních čtyřech měsících období šetření, se uskutečnil za podstatně nižší ceny, než jsou ceny účtované výrobním odvětvím Unie. Jak je objasněno v 354. bodě odůvodnění, Komise stanovila pro období šetření vážený průměr rozpětí cenového podbízení v rozmezí 9,5 % do 15,2 %. Tento rozdíl potvrzuje srovnání cen uvedených v dovozních statistikách v porovnání s prodejními cenami výrobního odvětví Unie. Ceny bionafty dovážené z Argentiny během období následujícího po období šetření dokonce dále klesaly.

(434)

Vývoj stavu zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku je podrobně popsán v 394. bodě odůvodnění. Jak bylo objasněno, kvůli skutečnosti, že dotčený výrobek je prodáván ve velkém, je stav zásob méně smysluplným ukazatelem hrozby újmy.

(435)

Vzhledem k analýze činitelů týkajících se hrozby újmy, jak bylo uvedeno v 419. bodě odůvodnění, vyvodila Komise závěr, že se nejistá hospodářská situace výrobního odvětví Unie v důsledku bezprostředního a pokračujícího masivního subvencovaného dovozu bionafty z Argentiny pravděpodobně zhorší. Proto na konci období šetření existovala přinejmenším hrozba jednoznačně předvídatelné bezprostřední újmy, což podporuje zjištění hrozby újmy podle čl. 8 odst. 8 základního nařízení.

(436)

Po poskytnutí konečných informací argentinská vláda se závěrem Komise nesouhlasila a uvedla, že zvýšení dovozu bylo zapříčiněno skutečností, že v období od roku 2012 do roku 2017 byl dovoz z Argentiny z trhu Unie protiprávně vyloučen. Argentinská vláda rovněž dodala, že Komise neposoudila důkazy k potvrzení toho, že růst dovozu bionafty z Argentiny bude v budoucnu pokračovat.

(437)

V 428. bodě odůvodnění poskytla Komise podrobné informace o vývoji měsíčního dovozu bionafty z Argentiny během období šetření. V 463. bodě odůvodnění poskytla Komise informace o úrovni dovozu bionafty z Argentiny v období od ledna do srpna 2018. Z těchto informací vyplývá, že dovoz, který byl zahájen v srpnu 2017, navzdory celní evidenci pokračoval i po období šetření.

(438)

Dovoz, u nějž Komise zjistila, že je subvencovaný, a další masivní množství dovážené do Unie představovaly na konci období šetření hrozbu předvídatelné a bezprostřední újmy působené výrobnímu odvětví Unie. Komise proto své zjištění týkající se hrozby újmy podle čl. 8 odst. 8 základního nařízení nezměnila.

(439)

Po poskytnutí konečných informací sdružení CARBIO s ohledem na analýzu hospodářských ukazatelů po období šetření uvedlo, že ceny RME jsou sezónní, že v období od srpna do října 2018 byly ceny RME rekordně vysoké a že prodej výrobního odvětví Unie během období následujícího po období šetření v porovnání s rokem 2016 vzrostl.

(440)

Komise vzala tyto připomínky na vědomí. Tyto připomínky však nejsou v rozporu se závěrem Komise, zejména co se týká újmy v období šetření, jak je uvedeno v 417. bodě odůvodnění, ani tento závěr nemění.

(441)

V souladu s čl. 8 odst. 5 základního nařízení Komise zkoumala, zda byla hrozba podstatné újmy pro výrobní odvětví Unie způsobena stávajícím dovozem subvencovaných výrobků z dotčené země. V souladu s čl. 8 odst. 6 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobnímu odvětví Unie mohla hrozit újma zapříčiněná i jinými známými činiteli. Komise zajistila, aby případná hrozba újmy, kterou mohly způsobit jiné činitele než dovoz subvencovaných výrobků z Argentiny, nebyla přičítána na vrub tomuto dovozu subvencovaných výrobků. K těmto činitelům patří dovoz ze třetích zemí a vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie.

(442)

Jak je uvedeno v 334. bodě odůvodnění, v letech 2014–2016 ani v prvních měsících období šetření nedošlo k žádnému dovozu z Argentiny, nebo byl tento dovoz zanedbatelný. V posledních měsících období šetření však dovoz významně vzrostl. Jak se uvádí v 381. bodě odůvodnění, odhadovaný podíl argentinského dovozu na trhu v posledním čtvrtletí roku 2017 činil více než 10 % a nad 10 % zůstal i v prvním čtvrtletí roku 2018, tj. po období šetření, a to navzdory celní evidenci dovozu. Jak je uvedeno v 354. bodě odůvodnění, ceny argentinského dovozu bionafty byly v období šetření nižší než ceny výrobního odvětví Unie o 9,5 % až 15,2 %.

(443)

Vzhledem k časovému souběhu mezi významným a náhlým zvýšením subvencovaného dovozu argentinské bionafty za ceny nižší než ceny výrobního odvětví Unie na straně jedné a odhadovanou ztrátou podílu výrobního odvětví Unie na trhu v posledním čtvrtletí roku 2017 a prvním čtvrtletí roku 2018 společně s jeho neschopností dosáhnout zisku na straně druhé vyvodila Komise závěr, že tento subvencovaný dovoz měl na situaci výrobního odvětví Unie negativní dopad. Nevýznamná domácí spotřeba v Argentině, značná volná kapacita argentinských výrobců bionafty a uzavření druhého největšího vývozního trhu v USA mimoto nasměrovaly nadměrnou výrobu z Argentiny do Unie, která představuje 40 % celosvětové spotřeby. Unie se tudíž stala jedním z nejpřitažlivějších míst určení subvencovaného argentinského dovozu bionafty na úkor výrobního odvětví Unie.

(444)

Po zveřejnění informačního dokumentu argentinská vláda tvrdila, že dovoz z Argentiny nepředstavuje významné zvýšení dovozu či podílů na trhu. Dovozce, který není ve spojení, společnost Gunvor, v tomto ohledu podotkl, že se dovoz vrací ke svým historickým průměrům.

(445)

Komise v této souvislosti pokládala dosažení odhadovaného podílu na trhu, který v posledním čtvrtletí roku 2017 překročil 10 %, v porovnání s nulovým podílem na trhu během prvních osmi měsíců roku 2017 za významné zvýšení.

(446)

Po zveřejnění informačního dokumentu sdružení CARBIO uvedlo, že v rámci analýzy hrozby újmy musí Komise uvést pravděpodobnost podstatně vyššího dovozu a že zvýšení dovozu, jež znamená pouze návrat k údajně obvyklým podmínkám obchodu a hospodářské soutěže v důsledku zrušení neodůvodněných antidumpingových cel, nenaznačuje pravděpodobnost dalšího významného růstu dovozu.

(447)

Jak je objasněno v 335. až 338. bodě odůvodnění, dovoz bionafty z Argentiny v roce 2018 pokračoval a dosáhl odhadované úrovně ve výši 11,5 %. Po zavedení celní evidence od 25. května 2018 mimoto nedošlo k snížení úrovní dovozu z Argentiny. To ve spojení s volnou kapacitou argentinských výrobců bionafty, jak je popsáno v 425. bodě odůvodnění, a přitažlivostí trhu Unie naznačuje, že v budoucnu je pravděpodobný další významný růst dovozu. Podle názoru Komise toto zvýšení dovozu pocházejícího z Argentiny odráží nespravedlivé obchodní podmínky (na rozdíl od běžných obchodních podmínek bez předchozích antidumpingových opatření, která byla zavedena), jelikož byly zjištěny subvence.

(448)

Komise se proto domnívala, že subvencovaný dovoz argentinské bionafty vyvolává hrozbu podstatné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.

(449)

Komise rovněž zkoumala, zda mohly jiné známé činitele jednotlivě nebo společně oslabit příčinnou souvislost, která byla zjištěna mezi subvencovaným dovozem a zjištěnou hrozbou újmy.

(450)

Po zveřejnění informačního dokumentu sdružení CARBIO uvedlo, že se výrobnímu odvětví Unie nepodařilo dosáhnout postupného zotavení ani během posuzovaného období, tj. v době, kdy se žádný dovoz z Argentiny neuskutečnil. Sdružení CARBIO dále tvrdilo, že to dokládá, že existují i jiné činitele, které ovlivňují výkonnost výrobního odvětví Unie.

(451)

V 416. bodě odůvodnění dospěla Komise k závěru, že ziskovost výrobního odvětví Unie byla po většinu posuzovaného období skutečně nízká a nepodařilo se dosáhnout úrovně běžných, ziskových činností. Jak je však objasněno v 405. bodě odůvodnění, Komise uvedla, že výrobní odvětví Unie nepřekonalo plně (jak se zdá) účinky dřívějšího dumpingu zjištěného v předchozím šetření. Mimoto skutečnost, že výrobci v Unii používají jako vstup řepku (v porovnání s argentinskými vyvážejícími výrobci, kteří používají sójové boby), nevysvětluje cenové rozdíly mezi bionaftou vyráběnou v Unii a argentinskou bionaftou. Pokud by vyvážející výrobci nakupovali sójové boby za nezkreslené ceny, jejich vývozní ceny by se velmi podobaly cenám v Unii. Jak je blíže objasněno níže, šetřením nebyly zjištěny jiné činitele, které by oslabily příčinnou souvislost mezi subvencovaným dovozem a zjištěnou hrozbou újmy. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(452)

Objem dovozu z ostatních třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka č. 21

Dovoz ze třetích zemí

(453)

Kromě dovozu z Argentiny překročil pouze dovoz z dalších dvou zemí, Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) a Malajsie, v kterémkoli daném roce podíl na trhu ve výši 1 %.

(454)

V období šetření existoval významný dovoz pouze z ČLR, který dosáhl podílu na trhu ve výši 1,6 %.

(455)

Dovoz z Malajsie byl v celém posuzovaném období stálý s podílem na trhu ve výši 2,3 % až 2,9 %.

(456)

Dovoz z jiných třetích zemí než Argentina, ČLR nebo Malajsie nepřesáhl společný podíl na trhu ve výši 1,7 %. Žádná z těchto zemí proto nemohla významně ovlivnit podíl výrobního odvětví Unie na trhu, zejména vzhledem k stálým objemům tohoto dovozu.

(457)

Průměrná cena bionafty dovážené z ČLR během období šetření činila 812 EUR za tunu. Pouze v té době docházelo k dovozu ve významném množství. Co se týká Malajsie, průměrná dovozní cena v roce 2014 činila 883 EUR za tunu a v období šetření vzrostla na více než 1 000 EUR za tunu. V posuzovaném období současně objemy vzrostly pouze o 11 %, což je méně než růst poptávky a znamenalo to ztrátu podílu na trhu.

(458)

V tomto ohledu činila průměrná dovozní cena z Argentiny v období šetření 636 EUR za tunu, byla tudíž podstatně nižší než u všech ostatních účastníků trhu. Statistické údaje neudávají přesně rozdíly ve vlastnostech bionafty dovážené do Unie. Cenové rozdíly plynou z rozdílných úrovní filtrovatelnosti při nižších teplotách a z toho, zda může být bionafta předmětem „dvojího započítávání“ či nikoli.

(459)

Po zveřejnění informačního dokumentu argentinská vláda uvedla, že mezi dovozem z Argentiny a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie neexistuje žádná souvislost a že újmu způsobily jiné činitele, a to dovoz z jiných zemí.

(460)

Po poskytnutí konečných informací zopakovala argentinská vláda své tvrzení, že Komise neposoudila účinky všech možných činitelů mimo dovoz bionafty z Argentiny, které mohly výrobnímu odvětví Unie způsobit újmu.

(461)

Po poskytnutí konečných informací zopakovalo sdružení CARBIO své tvrzení, že hrozba újmy nebyla způsobena dovozem z Argentiny.

(462)

Co se týká dovozu z ostatních zemí, Komise poskytla výše podrobné informace. Dvěma dalšími zeměmi s významným dovozem během období šetření byly Malajsie a ČLR, jejichž podíl na trhu Unie činil 2,7 % resp. 1,6 %. Tyto podíly na trhu jsou významně nižší v porovnání s podílem na trhu zjištěným v posledním čtvrtletí roku 2017 u argentinského dovozu, který činil více než 10 %. Průměrná cena dovozu z Malajsie a ČLR mimoto činila 1 007 resp. 812 EUR za tunu. Tyto ceny v porovnání s cenou bionafty dovážené z Argentiny, která během období šetření činila 636 EUR za tunu, prokazují, že objem ani hodnota dovozu z Malajsie a ČLR neoslabily příčinnou souvislost, která byla zjištěna mezi subvencovaným dovozem a existující hrozbou újmy.

(463)

Po zveřejnění informačního dokumentu se sdružení CARBIO vyjádřilo k rostoucímu dovozu z Indonésie. Dovoz z ostatních třetích zemí během prvních osmi měsíců roku 2018 v porovnání s dovozem z Argentiny v témže období, jak je uvedeno v 335. bodě odůvodnění, byl následující:

Tabulka č. 22

Dovoz ze třetích zemí v období od ledna do srpna 2018

(464)

Jak je podrobněji objasněno v 336. až 338. bodě odůvodnění, dovoz z Argentiny pokračoval i po období šetření, a to navzdory celní evidenci dovozu. Jeho odhadovaný podíl na trhu za předpokladu nezměněné výše spotřeby a na ročním základě za účelem srovnatelnosti činil 11,5 %. Dovoz z ČLR zůstal na velmi podobné úrovni a dosáhl podílu na trhu ve výši 1,9 % v porovnání s 1,6 % v období šetření. Je důležité, že se opět objevil dovoz bionafty z Indonésie do Unie, který v období od ledna do srpna 2018 dosáhl odhadovaného podílu na trhu ve výši 5 %. Tento dovoz současně představoval méně než polovinu množství dováženého z Argentiny. Dovoz z Malajsie mírně vzrostl a dosáhl odhadovaného podílu na trhu ve výši 3,2 % v porovnání s 2,7 % v období šetření.

(465)

Co se týká průměrné ceny za tunu při dovozu ze třetích zemí, cena za tunu bionafty dovážené z Argentiny je ze všech čtyř zemí s významným dovozem zdaleka nejnižší. Průměrná cena dovozu z ČLR a Malajsie se v prvních osmi měsících roku 2018 rovněž snížila.

(466)

Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že vývoz ze třetích zemí sice mohl přispět k nedostatečnému zotavení výrobního odvětví Unie, neoslabil však příčinnou souvislost mezi subvencovaným dovozem a zjištěnou hrozbou újmy. Komise došla k závěru, že není pravděpodobné, že by vývoz ze třetích zemí byl v nejbližší budoucnosti hlavní příčinou újmy.

(467)

V posuzovaném období nevyvážel bionaftu žádný z výrobců v Unii zařazených do vzorku. Vývozní statistiky uvedené v tabulce č. 23 proto vycházejí z veřejně dostupného zdroje a poskytují informace pro celé výrobní odvětví Unie.

Tabulka č. 23

Vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie

(468)

Úroveň vývozu bionafty ze strany výrobního odvětví Unie byla omezená. V žádném roce posuzovaného období nepřesáhl vývoz 3,5 % celkového prodeje na trhu Unie. Vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie nemohla být příčinou nedostatečného zotavení domácího výrobního odvětví a jeho nejisté hospodářské situace v období šetření.

(469)

Sdružení CARBIO ve svém podání uvedlo, že nízká úroveň dovozu nemohla být příčinou újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie, a své tvrzení po zveřejnění informačního dokumentu zopakovalo. Komise v této souvislosti podotýká, že i méně významný dovoz dotčeného výrobku může mít za následek stlačování cen na trhu Unie. Dovoz z Argentiny značně přesáhl prahovou hodnotu zanedbatelné újmy podle čl. 10 odst. 9 a čl. 14 odst. 4 základního nařízení a v posledním čtvrtletí období šetření dokonce přesáhl 10 %.

(470)

Sdružení CARBIO dále uvedlo, že dovoz nezpůsobuje újmu, jelikož závisí na sezónních výkyvech, ceně nafty a dodávkách suroviny. Informace, které Komise obdržela od spolupracujících vyvážejících výrobců, výrobců v Unii a z veřejných zdrojů, zahrnovaly rovněž údaje o sezónních výkyvech, ceně nafty a dodávkách suroviny. To Komisi umožnilo vzít v analýze v potaz i tyto činitele.

(471)

Po poskytnutí konečných informací sdružení CARBIO zopakovalo své tvrzení, že výrobní odvětví Unie nečelí hrozbě podstatné újmy a že údajná hrozba podstatné újmy nebyla způsobena dovozem z Argentiny. Sdružení CARBIO mimoto poukázalo na zjištění obsažená v nařízení Komise (EU) 2018/1570 (121), na něž se odkazuje v 347. bodě odůvodnění, v němž Komise dospěla k závěru, že není možné zjistit příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Argentiny a podstatnou újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(472)

Co se týká odkazu na nařízení Komise (EU) 2018/1570 ze dne 18. října 2018, Komise uvedla, že se zjištění uvedené v tomto nařízení týkalo podstatné újmy, a nikoli hrozby újmy, a že obdobím šetření, které bylo Komisí přehodnoceno, bylo období od 1. července 2011 do 30. června 2012 v porovnání s obdobím šetření od ledna do prosince 2017 v tomto nařízení. Vzhledem k rozdílným obdobím a různým právním normám nejsou zjištění uvedená ve zmíněném nařízení relevantní pro zjištění Komise v tomto šetření.

(473)

V průběhu analýzy za účelem celní evidence dovozu vzala Komise v úvahu sdělení dvou společností, které v březnu 2018 oznámily snížení výroby bionafty, konkrétně společnosti Saipol, největšího evropského výrobce bionafty, a společnosti ADM (122).

(474)

Po zveřejnění informačního dokumentu poskytla EBB dodatečné informace týkající se negativního dopadu rostoucího dovozu z Argentiny na šest společností ve výrobním odvětví Unie. Informace týkající se pěti společností odkazovaly na nepříznivý dopad na jejich ziskovost. U jedné ze šesti společností bude v důsledku argentinského dovozu významně snížena výroba. Jedna ze šesti společností rovněž uvedla, že argentinský dovoz měl nepříznivý dopad na její příjmy. Tyto společnosti představují společně více než 10 % výroby a kapacity v Unii.

(475)

Komise zjistila, že existuje příčinná souvislost mezi hrozbou újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie a subvencovaným dovozem bionafty z Argentiny. Existuje časový souběh zejména mezi prudkým nárůstem objemu dovozu subvencovaných výrobků za nízké ceny podbízející se cenám výrobního odvětví Unie a poklesem výkonnosti výrobního odvětví Unie, zejména od posledního čtvrtletí roku 2017. Výrobní odvětví nebylo schopno využít zvýšení spotřeby v Unii a muselo omezit růst výroby, přišlo o podíl na trhu a nebylo schopno dosáhnout zisku. Tento nepříznivý vývoj pokračoval i v období následujícím po období šetření. Výrobní odvětví Unie nemělo jinou možnost, než sledovat cenovou hladinu nastavenou subvencovaným dovozem, aby zabránilo dalšímu snižování podílu na trhu. To mělo za následek ztrátovou situaci, která se pravděpodobně bude dále zhoršovat.

(476)

Komise rozlišila a oddělila účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie od účinků subvencovaného dovozu působícího újmu.

(477)

Ostatní zjištěné činitele, například vývoz z ostatních třetích zemí, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie a snížení kapacity výrobního odvětví Unie, příčinnou souvislost neoslabily.

(478)

V souladu s článkem 31 základního nařízení Komise zkoumala, zda navzdory zjištění, že újmu způsobuje subvencování, může učinit jednoznačný závěr, že v tomto případě není přijetí příslušných opatření v zájmu Unie. Komise při stanovení zájmu Unie vychází z posouzení všech různých relevantních zájmů, a to včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a spotřebitelů.

(479)

Bionafta je důležitým prvkem v úsilí o snížení emisí skleníkových plynů a zlepšení dodávek energie v Unii.

(480)

Výrobní odvětví Unie používá především surovinu, kterou produkuje zemědělství Unie. Předcházející zemědělské odvětví výroby oleje závisí do značné míry na odvětví výroby bionafty. Dovoz bionafty z Argentiny proto ovlivňuje nejen odvětví výroby bionafty, nýbrž také odvětví zemědělství v Unii.

(481)

Po zveřejnění informačního dokumentu předložila EBB další důkazy o újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie, jako je nepříznivý dopad na jeho ziskovost a významné snížení výroby (viz 362. a 474. bod odůvodnění).

(482)

Komise zjistila, že situace výrobního odvětví Unie je nejistá, jelikož výrobní odvětví dosud nepřekonalo plně účinky dřívějšího dumpingu. Komise proto dospěla k závěru, že by uložení vyrovnávacích cel bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

(483)

Jak je uvedeno v 30. bodě odůvodnění, na dotazník zaslaný Komisí odpověděl pouze jeden dovozce, který není ve spojení, společnost Gunvor International BV. Ve své odpovědi dovozce uvedl, že je proti uložení opatření a že situace výrobního odvětví Unie je způsobena neefektivním výrobním systémem a řízením.

(484)

Komise podotýká, že dovozci bionafty jsou velmi často obchodníky na trhu Unie, kteří bionaftu nejen dovážejí, nýbrž také obchodují s bionaftou pořízenou u výrobců v Unii. Výrobci v Unii, zejména větší, však využívají ve značném rozsahu vlastní distribuční kanály. Komise proto neočekává, že by dovozci byli schopni nahradit plně objem dovozu dotčeného opatřeními bionaftou pořízenou u výrobců v Unii. Možný negativní dopad na dovozce však lze částečně vyrovnat větším objemem obchodu s bionaftou pořízenou od výrobního odvětví Unie.

(485)

Výrobci motorové nafty, tj. rafinérie, pořizují buď dováženou bionaftu, nebo bionaftu vyráběnou výrobním odvětvím Unie. Kvůli právnímu požadavku musí rafinérie přidávat bionaftu do fosilních paliv prodávaných na trhu.

(486)

V tomto ohledu budou zvýšením ceny po uložení opatření dotčeni koneční spotřebitelé. Cena fosilních paliv je s ojedinělými výjimkami nižší než cena bionafty, vzhledem k jejímu obsahu, který obvykle nepřesahuje 10 %, je však negativní dopad zvýšení ceny bionafty přenesen na spotřebitele pouze částečně.

(487)

Komise zjistila, že by uložení cel mělo negativní dopad v podobě zvýšení spotřebitelských cen. Kvůli omezenému obsahu bionafty v konečném výrobku pořizovaném spotřebiteli (obvykle méně než 10 %) by však tento negativní dopad na cenu motorové nafty představoval pouze malý podíl ve srovnání s přímou změnou ceny bionafty na trhu Unie.

(488)

Po zveřejnění informačního dokumentu EBB uvedla, že Komise nejednala v souladu se svými povinnostmi, když konstatovala, že nebyla schopna dospět k závěru ohledně zájmu Unie, a to navzdory tomu, že neexistovaly přesvědčivé důvody, které by prokazovaly, že by uložení opatření bylo v rozporu se zájmem Unie.

(489)

Komise ve svém informačním dokumentu považovala za nezbytné přezkoumat účinky změn, k nimž došlo krátce před vydáním informačního dokumentu a které nastaly po skončení období šetření.

(490)

EBB dále zmínila, že Komise neuvedla jednoznačně důvody, na nichž se zakládalo její konečné zjištění, že není jasné, zda by uložení opatření bylo v zájmu Unie.

(491)

Jak je objasněno v 489. bodě odůvodnění, Komise pokládala za nezbytné blíže přezkoumat další informace týkající se zájmu Unie, a to bylo důvodem rozhodnutí o neuložení prozatímních opatření.

(492)

Komise posoudila veškeré dodatečné informace, které získala po zveřejnění informačního dokumentu a které zahrnovaly zejména mimo jiné odpovědi na dodatečné dotazníky obdržené od EBB a výrobců v Unii zařazených do vzorku, statistické údaje o dovozu bionafty do Unie po období šetření a jiné údaje, které zúčastněné strany předložily po zveřejnění informačního dokumentu. Na základě přezkumu těchto dodatečných informací a dalších důkazů o újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie, jako je nepříznivý dopad na ziskovost a významné snížení výroby, jak bylo uvedeno v 366., 363. a 473. bodě odůvodnění, došla Komise k závěru, že neexistují přesvědčivé důvody podle článku 31 pro zjištění, že by uložení opatření nebylo v zájmu Unie.

(493)

Na základě závěrů, k nimž Komise dospěla ohledně subvencování, hrozby újmy, příčinné souvislosti a zájmu Unie, by mělo být uloženo konečné vyrovnávací clo, které zabrání tomu, aby se projevila bezprostřední hrozba podstatné újmy, kterou výrobnímu odvětví Unie způsobuje subvencovaný dovoz.

(494)

Za účelem zjištění úrovně opatření určila Komise nejprve výši cla potřebnou k odstranění újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(495)

Při výpočtu úrovně pro odstranění újmy se Komise domnívala, že by tato úroveň měla výrobnímu odvětví Unie umožnit, aby pokrylo své výrobní náklady a dosáhlo zisku před zdaněním, kterého by výrobní odvětví tohoto druhu mohlo přiměřeně docílit u prodeje obdobného výrobku v Unii za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. pokud by neexistoval subvencovaný dovoz.

(496)

Úroveň pro odstranění újmy byla vypočítána na základě srovnání vážené průměrné ceny subvencovaného dovozu, jak je stanovena pro výpočty cenového podbízení v 354. bodě odůvodnění, a ceny za obdobný výrobek, která výrobnímu odvětví Unie nepůsobí újmu. Cena nepůsobící újmu byla stanovena připočtením přiměřené úrovně zisku k výrobním nákladům. Cílové rozpětí zisku bylo stanoveno ve výši 11 %, tj. ve výši, kterou Komise použila ve svém předchozím šetření u opatření, která byla uložena dne 26. listopadu 2013.

(497)

Po zveřejnění informačního dokumentu sdružení CARBIO tvrdilo, že by cílovým ziskem měl být zisk v období od roku 2015 do září 2017, a nikoli cílový zisk ve výši 11 %, který byl použit v předchozím šetření. Po poskytnutí konečných informací sdružení CARBIO toto tvrzení zopakovalo.

(498)

Komise použila zisk z předchozího šetření, jelikož bez ohledu na zjištění újmy zaznamenala, že se nezdá, že by odvětví Unie překonalo plně účinky dřívějšího dumpingu, a proto úrovně zisku, jehož bylo dosaženo v posuzovaném období, nejsou reprezentativní. Komise v tomto ohledu považuje zisk použitý v předchozím šetření za vhodný zisk, který převládal v situaci nízkých objemů subvencovaného dovozu.

(499)

Úroveň pro odstranění újmy pro „ostatní spolupracující společnosti“ a pro „všechny ostatní společnosti“ je stanovena stejným způsobem jako sazby subvence pro tyto společnosti (viz 304. bod odůvodnění).

(500)

Jak je uvedeno v 10. bodě odůvodnění, nařízením o celní evidenci zavedla Komise s ohledem na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z Argentiny celní evidenci za účelem možného uplatnění vyrovnávacích opatření se zpětnou působností podle čl. 24 odst. 5 základního nařízení.

(501)

Podle čl. 16 odst. 4 základního nařízení může být se zpětnou působností uloženo clo na „výrobky, které byly propuštěny do volného oběhu nejvýše 90 dnů přede dnem použitelnosti prozatímních opatření“. Komise podotýká, že v tomto případě nebyla prozatímní opatření uložena.

(502)

Na tomto základě má Komise za to, že není splněna jedna z právních podmínek stanovených v čl. 16 odst. 4 základního nařízení, a u celně evidovaného dovozu by proto neměla být cla uplatněna se zpětnou působností.

(503)

Po poskytnutí konečných informací EBB uvedla, že by na celně evidovaný dovoz měla být uložena cla se zpětnou působností, jelikož jsou splněny čtyři podmínky pro výběr cla se zpětnou působností podle čl. 16 odst. 4 základního nařízení. EBB konkrétně uvedla, že by se v daném případě měla použít druhá část ustanovení čl. 16 odst. 4 uvádějící „nikoli před zahájením šetření“, jelikož by se měla vykládat odděleně od textu „nejvýše 90 dnů přede dnem použitelnosti prozatímních opatření“.

(504)

V čl. 16 odst. 4 základního nařízení je stanoveno, že clo může být se zpětnou působností uloženo pouze na „výrobky, které byly propuštěny do volného oběhu nejvýše 90 dnů přede dnem použitelnosti prozatímních opatření, avšak nikoli před zahájením šetření“. Druhou část ustanovení čl. 16 odst. 4 uvádějící „nikoli před zahájením šetření“ nelze vykládat odděleně od zbývající části tohoto článku, neboť to tento článek neumožňuje.

(505)

Jelikož nebyla uložena prozatímní cla, která by v případě, že by byla zavedena, umožňovala uplatnění konečných cel se zpětnou působností, jak je uvedeno v 502. bodě odůvodnění, má Komise za to, že právní podmínky stanovené v čl. 16 odst. 4 základního nařízení nejsou splněny, a proto by na celně evidovaný dovoz neměla být uložena cla se zpětnou působností.

(506)

Na základě výše uvedených skutečností by v souladu s čl. 15 odst. 1 základního nařízení mělo být vyrovnávací clo uloženo ve výši dostatečné pro odstranění hrozby újmy působené subvencovaným dovozem, aniž by byla překročena zjištěná výše subvence.

(507)

Vzhledem k vysoké míře spolupráce argentinských vyvážejících výrobců bylo clo pro „všechny ostatní společnosti“ stanoveno na úrovni nejvyššího cla, jež bylo uloženo společnostem zařazeným do vzorku. Clo pro „všechny ostatní společnosti“ bude použito na společnosti, které při tomto šetření nespolupracovaly.

(508)