10.2.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 51/25

1.

domnívá se, že sociální ekonomika je důležitým faktorem sociálního a hospodářského rozvoje Evropské unie. Tvoří ji 2 miliony podniků, včetně sdružení, družstev a vzájemných pojišťoven, které čítají 11 milionů pracovních míst, a zaměstnávají tedy 6 % ekonomicky aktivního obyvatelstva a tvoří 10 % všech podniků evropské podnikatelské struktury;

2.

zdůrazňuje, že instituce a subjekty sociální ekonomiky během krize sice prošly vážnými potížemi, ale ukázaly svoji odolnost a přispěly ke zlepšení životních podmínek občanů a k jejich udržení na trhu práce i tehdy, když se to jiným organizacím a podnikům nepodařilo. Tato vlastnost byla zvláště významná při začleňování těch, kteří se potýkají se zvláštními obtížemi při vstupu nebo návratu na trh práce;

3.

domnívá se, že v opatřeních navazujících na sdělení o posílení sociálního rozměru hospodářské a měnové unie, jež přijala Komise v roce 2012, a na balíček opatření v oblasti sociálních investic přijatý v roce 2013 by mělo být prioritou lepší zohlednění příspěvku sociální ekonomiky k plnění sociálních cílů strategie Evropa 2020, a je toho názoru, že investice do sociální ekonomiky by měly spadat do působnosti Evropského fondu pro strategické investice i Evropského sociálního fondu a dalších zdrojů financování EU, neboť často přispívají k vytváření kvalitních pracovních míst pro evropské občany;

4.

zdůrazňuje, že tím, že se iniciativy v oblasti sociální ekonomiky zakládají na spolupráci a na občanském závazku mezi jednotlivci, z nichž se skládají komunity, přispívají ke zvyšování sociální, hospodářské a územní soudržnosti a úrovně důvěry v celé EU, a to vzhledem k jejich závazku a míře integrace do území, na němž se nacházejí, díky nimž jsou méně náchylné k přemístění, a dávají tak svým pracovníkům větší jistotu, což jsou prvky tvořící součást jejich sociální odpovědnosti;

5.

je potěšen úlohou, jež byla sociální ekonomice přiřčena v právních předpisech EU, jako je nařízení (EU) č. 1304/2013 o Evropském sociálním fondu, nařízení (EU) č. 1301/2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj nebo nařízení (EU) č. 1296/2013 o programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace („EaSI“) a o změně rozhodnutí č. 283/2010/EU, kterým se zřizuje evropský nástroj mikrofinancování Progress pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování. Rovněž vítá nová nařízení týkající se programového období evropských strukturálních a investičních fondů 2014–2020, která zařazují sociální podnikání mezi případné investiční priority ESF a EFRR, posilují partnerský přístup a poskytují příležitosti podpořit iniciativy založené na partnerství mezi sociální ekonomikou a místními/regionálními orgány využitím takových nástrojů, jako je komunitně vedený místní rozvoj;

6.

opět připomíná, že organizace sociální ekonomiky stimulují zapojení a solidárního a podnikatelského ducha všech občanů, včetně těch, které výrobní systém vytlačuje na okraj. Přispívá to k vytváření ekonomické činnosti, která v případě sociálních podniků vytváří hodnotu a návratnost, a to i v ekonomicky slabších odvětvích;

7.

zdůrazňuje, že je důležité podporovat zapojení občanů a procesy společné tvorby v sociální oblasti, a to prostřednictvím dynamických partnerství mezi veřejným sektorem, řadou institucí sociální ekonomiky a soukromým sektorem, který zejména tvoří „sociální podniky“, ale současně také přijmout přístup orientovaný na sociálně inovativní opatření a politiky;

8.

upozorňuje na relativně malé veřejné uznání podnikatelských schopností v oblasti sociální ekonomiky, které mimo jiné pramení z chybějícího propojení subjektů z různých regionů a zemí. Proto má zásadní význam výměna osvědčených postupů, navazování partnerství a vytváření pobídek a zajišťování financování, aby se podpořilo podnikání, sociální inovace a sociální investice. To jsou výchozí předpoklady zatraktivnění a vyššího uznání sociální ekonomiky;

9.

navrhuje, aby byl kladen větší důraz na výzkum v oblasti sociální ekonomiky v Evropě a vsadilo se i na tvorbu a šíření obecných programů odborné přípravy v sociální ekonomice pro širokou veřejnost, a zejména pro studenty, a zvláštních programů pro subjekty sociální ekonomiky a nezaměstnané a vytvářela se partnerství mezi organizacemi sociální ekonomiky, vzdělávacími institucemi, institucemi odborné přípravy a regionálními a místními orgány;

10.

připomíná, že regionální a místní orgány, členské státy a EU musí stimulovat partnerství a podporu rozvoje nových nástrojů a nových příležitosti pro sociální podporu, které se i nadále otevírají v souvislosti s rozvojem informačních a komunikačních technologií, podporovat kvalitu a přístupnost poskytovaných služeb, racionalizovat náklady a přispívat k vytvoření atraktivního obrazu sociální ekonomiky u široké veřejnosti;

11.

vybízí členské státy, aby se snažily usnadnit působení subjektů sociální ekonomiky na trhu, jelikož se tyto subjekty podílejí na řešení problémů spojených mj. s nezaměstnaností a sociálním vyloučením tím, že podněcují pracovní zapojení skupin, jež jsou označovány za vyloučené;

12.

naléhá na Evropskou komisi, aby předložila právní rámec, který by obsahoval soubor společných definic různých evropských forem sociální ekonomiky, např. družstevních společností, nadací, vzájemných pojišťoven a sdružení, aby podniky sociální ekonomiky mohly provozovat svoji činnost na jistém právním základě, a využily tak výhody vnitřního trhu a volného pohybu. Tento dokument musí zahrnovat soubor společných definic. Tyto definice by mohly tvořit základ přípravy unijních programů v partnerství s těmito organizacemi a umožnit uzpůsobení podpory potřebám každého typu organizace a usilovat o posílení jejich úlohy v podpoře zaměstnanosti a podnikatelských dovedností na jednotlivých územích;

13.

poukazuje na to, že pozitivní úloha institucí a subjektů sociální ekonomiky v boji proti nezaměstnanosti a podpoře udržitelného růstu podporujícího začlenění je zvláště důležitá na územích, která jsou charakteristická emigrací, rychlým stárnutím populace, nedostatečnou výrobní dynamikou a nízkou mírou podnikání, především ve venkovských oblastech. Na těchto územích přesahuje význam sociální ekonomiky uspokojování místní poptávky po zboží a službách sociální povahy, jelikož organizace sociální ekonomiky představují jednu z mála základen majících vůli a schopnost podpořit podnikání a udržet nebo přitahovat hospodářské subjekty se schopností zhodnotit domácí zdroje těchto území;

14.

navrhuje prosazování spolupráce mezi sociální ekonomikou a institucemi odborné přípravy ve všech oblastech a podporu vytváření školních a studentských sdružení tak, aby se pro mládež rozšířily možnosti volby povolání, a tak se přispělo k předcházení nezaměstnanosti mladých lidí. S ohledem na to Výbor podporuje mj. začlenění školních a studentských sdružení mezi subjekty sociální ekonomiky a navrhuje Evropské komisi a členským státům, aby společně pracovaly na zahrnutí družstevnictví a sociální ekonomiky do podnikatelského vzdělávání v rámci národních vzdělávacích programů a učebních plánů škol a vyššího vzdělávání;

15.

domnívá se, že vždy, kdy to bude možné, a jakýmikoli prostředky by podpora partnerství, do nichž jsou zapojeny organizace sociální ekonomiky, ze strany jednotlivých států a EU měla být zvýšena na územích s nízkou hustotou obyvatelstva, v regionech, kde je obzvláště vysoká míra nezaměstnanosti a nízká míra zaměstnanosti zranitelných sociálních skupin, regionech vyznačujících se chudobou a sociálním vyloučením, jakož i v oblastech zvláštního environmentálního zájmu, aby se stimulovala jejich zvláštní úloha ve vytváření a zachování hodnoty na těchto územích;

16.

žádá Evropskou komisi, aby byla flexibilní při uplatňování pravidel pro státní podporu u organizací sociální ekonomiky, usnadnila místním a regionálním orgánům pochopení těchto pravidel a jejich přiměřené použití a, pokud to bude možné, zvýšila podporu partnerství zahrnujících organizace sociální ekonomiky ze strany členských států nebo jejich místních a regionálních orgánů a EU;

17.

je potěšen nedávným přijetím směrnic o zadávání veřejných zakázek a o koncesích (směrnice 2014/23/EU, 2014/24/EU a 2014/25/EU), které obsahují sociální doložky a kritéria s cílem mimo jiné podpořit začlenění a sociální inovace. Vyzývá členské státy, aby v současné fázi provádění těchto směrnic do vnitrostátního práva zaručily, že veřejní zadavatelé budou moci plně využívat specifická ustanovení o vyhrazených zakázkách a zjednodušené postupy určené k posílení úlohy subjektů sociální ekonomiky jak na celostátní, tak na regionální či místní úrovni. Kromě toho vyzývá orgány EU, aby monitorovaly provádění těchto předpisů na vnitrostátní, regionální a místní úrovni a pokračovaly v diskusi o jejich zlepšení;

18.

domnívá se, že sociální ekonomika může představovat vhodný a velmi účinný nástroj boje proti šedé ekonomice a tvorby ekonomické a sociální hodnoty;

19.

domnívá se, že je zásadně důležité uvolnit potenciál sociální ekonomiky zlepšením jejího přístupu k různým způsobům financování, jako jsou evropské fondy, fondy rizikového kapitálu, mikroúvěry či skupinové financování (crowdfunding), a uvolněním dostatečných finančních prostředků na místní, regionální, celostátní a unijní úrovni, k čemuž je potřeba sladit potřebnou úroveň ekonomických a finančních požadavků s oceňovanou činností ve veřejném zájmu, již tyto organizace vykonávají v terénu;

20.

lituje, že se Komise ve své strategii pro jednotný digitální trh nezmiňuje o sociální ekonomice a jen okrajově se zabývá nekomerční kooperativní ekonomikou, jež má velmi vysoký sociální potenciál;

21.

zdůrazňuje, že v organizacích sociální ekonomiky je potřeba propagovat kulturu následné činnosti, aby se zlepšila jejich schopnost měřit a vykazovat ekonomický a sociální rozměr jejich činnosti a vyvinuly se metody a ukazatele, jež by byly v souladu s jejich povahou a specifickými rysy. Zkušenosti s následnou činností je třeba šířit a zpřístupnit v různých formách;

22.

vítá, že Evropská komise vytvořila mnohojazyčnou digitální platformu (Evropa sociálních inovací) k výměně informací na poli sociálních inovací, považuje však za potřebné, aby tato platforma obsahovala zvláštní sekci věnovanou sociální ekonomice;

23.

navrhuje Evropské komisi, aby vytvořila oddělení konkrétně věnované sociální ekonomice, jelikož rozhodnutí sloučit oddělení na Generálním ředitelství GROW s cílem zřídit oddělení pro klastry, sociální ekonomiku a podnikání se za současné situace nezdá být v souladu s rozsahem a skutečným stavem sociální ekonomiky;

24.

vybízí instituce EU, členské státy a místní a regionální orgány, aby sestavily přehled a podporovaly šíření stávajících příkladů nových forem dialogu, společného vytváření politik a jejich společného provádění v partnerství složeném z místních a regionálních orgánů, subjektů sociální ekonomiky a jiných subjektů;

25.

je toho názoru, že lokální (či regionální) sféra činnosti většiny organizací sociální ekonomiky by pro EU a členské státy měla být podnětem k tomu, aby propagovaly a podporovaly širší úlohu místních a regionálních orgánů v přípravě programů a politik v oblasti sociální ekonomiky a v jejich propojení s různými veřejnými politikami. Podpořilo by se tak dosažení stanovených cílů;

26.

doporučuje, aby Evropská komise navrhla členským státům, které tak dosud neučinily, aby co nejdříve poté, co bude stanovena jasná strategie pro sociální ekonomiku, vytvořily a přijaly právní rámec nezbytný k fungování a rozvoji tohoto sektoru.