52015DC0089

OBSAH

Odpovědi členských států na výroční zprávu Evropského účetního dvora za rok 2013  2

Shrnutí 2

Odpovědi členských států na výroční zprávu Evropského účetního dvora za rok 2013  4

1          Oblast působnosti zprávy. 4

2          Hlavní zjištění zprávy Evropského účetního dvora za rok 2013. 4

3          Shrnutí odpovědí členských států. 6

3.1.. hlavní vyčíslitelné chyby při sdíleném řízení 6

3.2.. posílená odpovědnost členských států – řádné finanční řízení 8

3.3.. posílená odpovědnost členských států – ke skutečné kultuře výkonnosti 10

4..... Závěr. 12

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Odpovědi členských států na výroční zprávu Evropského účetního dvora za rok 2013

Shrnutí

Tato zpráva analyzuje odpovědi členských států na výroční zprávu Evropského účetního dvora (dále jen „Účetní dvůr“) za rozpočtový rok 2013 a plní tím povinnosti stanovené v čl. 162 odst. 5 finančního nařízení[1].

Výroční zpráva Účetního dvora za rok 2013 uvedla, že konsolidované účetní závěrky neobsahovaly významné nesprávnosti a že příjmy a závazky byly ve svém souhrnu legální a správné. Audit Účetního dvora dospěl také k celkovému závěru, že platby byly ve významném (materiálním) rozsahu zatíženy chybami a že systémy dohledu a kontroly byly ve svém celku částečně účinné. Výsledky auditu ukázaly, že celková odhadovaná míra chyb činila 4,7 %, což je oproti minulému roku o 0,1 procentního bodu méně, avšak stále nad úrovní významnosti. Účetní dvůr rovněž zdůraznil, že významným pozitivním faktorem v roce 2013 bylo, že nápravná opatření uplatňovaná členskými státy a Komisí měla větší dopad. Účetní dvůr navíc při svém auditu odhalil, že u velké části operací zatížených chybami v oblastech sdíleného řízení měly orgány členských států k dispozici dostatečné informace, aby tyto chyby zjistily a opravily před tím, než požádaly Komisi o proplacení výdajů. Oblasti politiky jako rozvoj venkova, životní prostředí, rybolov a zdravotnictví, jakož i regionální politika, energetika a doprava vykazovaly nejvyšší odhadovanou míru chyb 6,7 %, resp. 6,9 %.

V průběhu auditu za rok 2013 zjistil Účetní dvůr zvláštní kategorie vyčíslitelných chyb v rámci sdíleného řízení, které u dotčených oblastí politiky významně přispěly k vzniku nejpravděpodobnější míry chyb. V oblasti politiky „Zemědělství: Podpora trhu a přímá podpora“ (kapitola 3) se nadhodnocený počet hektarů nebo zvířat a nezpůsobilost příjemce, činnosti či výdajů podílely na vzniku nejpravděpodobnější míry chyb celkem z 80 %.

V oblasti „Regionální politika, doprava a energetika“ tvořily závažné chyby při zadávání veřejných zakázek 45 % všech vyčíslitelných chyb a rovnaly se přibližně 39 % odhadované míry chyb pro danou oblast politiky. V oblasti politiky „Zaměstnanost a sociální věci“ představovaly chyby týkající se porušení pravidel při zadávání veřejných zakázek 7 % všech chyb, což ukazuje, že riziko nedodržení pravidel při zadávání veřejných zakázek je stále relevantní.

V kapitole 3 své výroční zprávy Účetní dvůr informoval o systematických nedostatcích v systému evidence půdy (LPIS) vyplývajících z nesprávného posouzení způsobilé půdy v databázích LPIS. Dotčené členské státy byly proto vyzvány, aby poskytly informace o tom, zda došlo k aktualizaci databází a zda byla podniknuta dodatečná opatření za účelem řešení opakujících se problémů. Všechny dotčené členské státy odpověděly, že mohou nyní zaručit, že databáze LPIS se pravidelně aktualizují a že systém LPIS zajišťuje správné posouzení způsobilosti půdy a systematicky odhaluje případy vykazování větší plochy.

Členské státy byly dotázány, zda mohou potvrdit, že jejich kontrolní systém řešil opakující se nedostatky, které Účetní dvůr zjistil u: agroenvironmentálních závazků, nezpůsobilých příjemců, nedodržení pravidel pro zadávání veřejných zakázek a nezpůsobilé podpory z titulu předčasného odchodu do důchodu. Dotčené členské státy uvedly, že řešily všechny nebo téměř všechny zjištěné nedostatky.

Pokud jde o otázku porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek, téměř polovina všech členských států odpověděla, že zjistily systémové problémy týkající se zadávání veřejných zakázek a že v této souvislosti přijaly preventivní opatření.

Zpráva zkoumala odpovědi na otázky týkající se odpovědnosti členského státu, zejména pokud jde o prohlášení řídícího subjektu a vnitrostátní prohlášení, řídící kontroly a úlohu a význam posouzení Účetního dvora.

76 % členských států uvedlo, že by povinná prohlášení řídícího subjektu mohla mít pozitivní dopad na prevenci, odhalování a nápravu chyb na straně členských států. Významná část členských států (86 %) považuje výsledky posouzení Účetního dvora za užitečné s tím, že přispívají k jejich vlastnímu ujištění, že finanční prostředky EU využívají zákonným a řádným způsobem. Co se týče užitečnosti vnitrostátních prohlášení, jen o něco více než polovina všech členských států je hodnotila kladně.

Ve své zprávě za rok 2013 Účetní dvůr zjistil, že pokud jde o programové období 2007–2013, byl důraz obecně kladen více na potřebu vynaložit finanční prostředky EU v souladu s pravidly a pouze v omezené míře na dosažené výsledky. V letošním dotazníku byly členské státy dotázány, jakým způsobem zajistily, aby dosahování výsledků představovalo klíčový prvek při využívání finančních prostředků EU a jaká opatření ke sledování dosažených výsledků u programů a projektů zavedly. Velká většina členských států odpověděla na tyto dvě otázky vyčerpávajícím způsobem. Používáním kritérií, ukazatelů a hodnocení se mnoha zemím daří zajistit, že dosahování výsledků se stalo klíčovým prvkem. Ke sledování dosažených výsledků členské státy nejčastěji využívají zpráv o pokroku, kontrolní opatření, hodnocení a sledování ukazatelů.

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Odpovědi členských států na výroční zprávu Evropského účetního dvora za rok 2013

1            Oblast působnosti zprávy

V čl. 162 odst. 5 finančního nařízení se uvádí, že jakmile Účetní dvůr předá výroční zprávu, poskytne Komise neprodleně dotčeným členským státům informace obsažené ve zprávě, které se týkají správy finančních prostředků, za niž odpovídají. Členské státy by měly podat svou odpověď do 60 dnů a Komise předá souhrn těchto odpovědí Účetnímu dvoru, Evropskému parlamentu a Radě do 28. února následujícího roku.

V návaznosti na zveřejnění výroční zprávy Účetního dvora za rozpočtový rok 2013 Komise řádně informovala členské státy o podrobnostech této zprávy. Tyto informace byly předány v podobě dopisu a tří příloh, které měl každý členský stát vyplnit, jakož i doprovodných pokynů týkajících se přípravy a předkládání odpovědí na dotazníky. Příloha I obsahovala dotazník ohledně odstavců týkajících se jednotlivých členských států; příloha II obsahovala dotazník ohledně zjištění auditu týkajících se jednotlivých členských států a příloha III obsahovala dotazník ohledně aktuálních zjištění týkajících se sdíleného řízení pro prohlášení o věrohodnosti účtů za rok 2013.

Pokud jde o letošní zprávu, byla vytčena tři hlavní témata. Jsou to: 1) Hlavní vyčíslitelné chyby při sdíleném řízení; 2) Posílená odpovědnost členských států – řádné finanční řízení a 3) Posílená odpovědnost členských států – ke skutečné „kultuře výkonnosti“. Zprávu doprovází pracovní dokument útvarů Komise, který obsahuje odpovědi členských států k přílohám I a III.

2            Hlavní zjištění zprávy Evropského účetního dvora za rok 2013

Výroční zpráva Účetního dvora za rok 2013 uvedla, že konsolidované účetní závěrky neobsahovaly významné nesprávnosti a že příjmy a závazky byly ve svém souhrnu legální a správné. Audit Účetního dvora dospěl také k závěru, že celkové platby byly zatíženy chybami ve významném (materiálním) rozsahu a že systémy dohledu a kontroly byly celkově částečně účinné[2]. Výsledky auditu ukázaly, že celková odhadovaná míra chyb činila 4,7 %, což je oproti minulému roku o 0,1 procentního bodu méně, avšak stále nad úrovní významnosti. Účetní dvůr zdůraznil, že významným faktorem v roce 2013 bylo, že nápravná opatření uplatňovaná členskými státy a Komisí měla větší dopad. Pokud by tato opatření nebyla na vzorek operací použita, byla by podle Účetního dvora odhadovaná míra chyb o 1,6 procentního bodu vyšší[3].

Oblasti politiky jako rozvoj venkova, životní prostředí, rybolov a zdravotnictví, jakož i regionální politika, energetika a doprava vykazovaly nejvyšší odhadovanou míru chyb čítající 6,7 % a 6,9 %. Účetní dvůr navíc při svém auditu odhalil, že u velké části operací zatížených chybami v oblastech sdíleného řízení měly orgány členských států k dispozici dostatečné informace, aby tyto chyby zjistily a opravily před tím, než požádaly Komisi o proplacení výdajů[4].

Graf níže ukazuje podíl jednotlivých oblastí politiky na celkové odhadované míře chyb[5].

Co se týče typu chyb, Účetní dvůr ve své zprávě uvedl, že chyby ve způsobilosti výrazně přispěly k celkové odhadované míře chyb. Závažné chyby při zadávání veřejných zakázek a nesprávná prohlášení ze strany zemědělců měly na míře chyb rovněž velký podíl. Graf níže ukazuje podíl každého typu chyb na celkové odhadované míře chyb.

3            Shrnutí odpovědí členských států

3.1         hlavní vyčíslitelné chyby při sdíleném řízení

V průběhu auditu za rok 2013 zjistil Účetní dvůr v rámci sdíleného řízení zvláštní kategorie vyčíslitelných chyb, které u dotčených oblastí politiky významně přispěly k vzniku nejpravděpodobnější míry chyb. V oblasti politiky „Zemědělství: Podpora trhu a přímá podpora“ se nadhodnocený počet hektarů nebo zvířat a nezpůsobilost příjemce, činnosti či výdajů podílely na vzniku nejpravděpodobnější míry chyb celkem z 80 %.

V oblasti „Regionální politika, doprava a energetika“ tvořily závažné chyby při zadávání veřejných zakázek 45 % všech vyčíslitelných chyb a rovnaly se přibližně 39 % odhadované míry chyb pro danou skupinu politik[6]. V oblasti politik „Zaměstnanost a sociální věci“ představovaly chyby týkající se porušení pravidel při zadávání veřejných zakázek 7 % všech chyb, což ukazuje, že riziko nedodržení pravidel při zadávání veřejných zakázek je stále relevantní[7].

V kapitole 3 své výroční zprávy Účetní dvůr informoval o systematických nedostatcích v systému evidence půdy (LPIS) vyplývajících z nesprávného posouzení způsobilé půdy v databázích LPIS[8]. Dotčené členské státy byly proto vyzvány, aby poskytly informace o tom, zda došlo k aktualizaci databází a zda byla podniknuta opatření za účelem řešení opakujících se problémů. Všechny dotčené členské státy odpověděly, že mohou nyní zaručit, že databáze LPIS jsou pravidelně aktualizovány a že systém LPIS zajišťuje správné posouzení způsobilosti půdy a systematicky odhaluje případy vykazování větší plochy.

Polsko informovalo, že od roku 2009: „vytrvale a postupně reorganizovalo způsob aktualizace údajů systému LPIS. Hlavní změnou bylo zavedení aktualizací v rámci produkčního systému databáze internetových odkazů ze strany specialistů ARiMR[9] prostřednictví speciálního nástroje GIS IT[10]“. Polské orgány dále uvedly, že „v případě nedostatků týkajících se systému LPIS zjištěných Účetním dvorem v roce 2013 není pravda, že by se jednalo o systémové chyby“, a že Účetní dvůr nesprávně identifikoval část pozemku zatopenou v roce 2013 jako nezpůsobilou k platbě v roce 2012[11].

Irsko uvedlo, že přezkum databáze LPIS je neustále se opakujícím procesem[12], zatímco Francie uvedla, že za účelem aktualizace LPIS byl vypracován akční program schválený Komisí, který je prováděn i v roce 2015[13]. Rumunsko uvedlo, že ke zlepšení situace by bylo zapotřebí financování nových ortofotosnímků, jakož i nových zaměstnanců a odborné přípravy.

Německo zdůraznilo skutečnost, že v jeho případě se u vykázání větší plochy jednalo o jednotlivý případ, „který nemá žádný finanční dopad“, a že vždy usilovalo o to, aby byl systém LPIS řádně a pravidelně aktualizován[14].

V oblasti rozvoje venkova zjistil Účetní dvůr závažné případy nedodržování požadavků na způsobilost u investičních projektů, čímž se určité druhy výdajů stávají nezpůsobilými.

Členské státy byly dotázány, zda mohou potvrdit, že jejich kontrolní systém řešil opakující se nedostatky, které Účetní dvůr zjistil u: agroenvironmentálních závazků, nezpůsobilých příjemců, nedodržení pravidel pro zadávání veřejných zakázek a nezpůsobilé podpory z titulu předčasného odchodu do důchodu.

Dotčené členské státy uvedly, že řešily všechny nebo téměř všechny zjištěné nedostatky. Grafy níže poskytují přehled obdržených odpovědí:

Řecko vyznačilo dvě oblasti, ve kterých došlo k významnému zlepšení: změna agroenvironmentálních plateb, jejíž součástí byla reforma systému sankcí za některá opatření, a změna vnitrostátních právních předpisů v oblasti zadávání veřejných zakázek[15].

Polské orgány uvedly, že pokud jde o nezpůsobilost podpory z titulu předčasného odchodu do důchodu, nesouhlasí s Účetním dvorem a s Komisí, že „provádění opatření s názvem „Strukturální důchody“ bylo spojeno s podvody či jinou protiprávní činností poškozující finanční zájmy Unie“. V důsledku toho příslušné orgány podaly vysvětlení a přijaly nápravná opatření. Komise požádala o vrácení neoprávněně vyplacených částek.

Pokud jde o otázku porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek, téměř polovina všech členských států odpověděla, že zjistily systémové problémy týkající se zadávání veřejných zakázek a že v této souvislosti přijaly preventivní opatření.

Skotsko (Spojené království) uvedlo, že: „Přes naši aktivitu při propagaci dodržování pravidel pro zadávání veřejných zakázek je třeba dalšího úsilí v zájmu informování řídícího orgánu a příjemců o důležitosti této problematiky a dopadu, který může mít.“

Slovinsko oznámilo zlepšení ve třech oblastech: 1) ustavení projektové skupiny v listopadu 2014 zaměřující se na řešení otázek týkajících se zadávání veřejných zakázek; 2) provedení analýzy veřejných zakázek a 3) správní pravomoc (dodatečná pracovní místa a odborná příprava v oblasti veřejných zakázek) byla a bude prováděna jako součást technické pomoci[16].

Ostatní členské státy přijaly určitá opatření ve snaze omezit případy porušování pravidel pro zadávání veřejných zakázek a zabránit jim. Rumunsko zavedlo legislativní a systémová opatření a Česká republika přijala vnitrostátní preventivní a nápravná opatření. Chorvatsko přijalo řadu preventivních opatření, včetně seminářů a vzdělávacího programu sestávajícího z 50 kurzů, jehož výsledkem je udělení osvědčení v oblasti zadávání veřejných zakázek, platné po dobu tří let[17]. Portugalsko a Maďarsko vypracovaly akční plány s cílem zlepšit zadávání veřejných zakázek, zatímco v Estonsku byl za posledních několik let „významně posílen“ systém řízení a kontroly v oblasti zadávání veřejných zakázek[18].

Některé členské státy však potvrdily, že pokud jde o veřejné zakázky, mají velmi málo systémových problémů. Španělsko uvedlo, že:

„Ačkoli byly u veřejných zakázek zjištěny různé problémy, jejich druh se u jednotlivých orgánů výrazně liší a obvykle se týká jednotlivých smluv [...], problémy zjištěné při zadávání veřejných zakázek se nepovažují za systémové a ve všech případech, kde byly zjištěny nesrovnalosti při zadávání veřejných zakázek, došlo ke stažení dotčených výdajů, takže to nebude mít dopad na rozpočet EU“[19].

Finsko uvedlo, že „dodržování pravidel pro zadávání veřejných zakázek je u podpor spolufinancovaných z prostředků EU sledováno pečlivěji než v případě vnitrostátních programů podpory“[20].

Německo uvedlo, že „v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek nezjistilo žádné systémové problémy, pokud jde o Evropský sociální fond“, avšak přesto v některých případech přijalo „preventivní opatření“[21].

Odpovědi členských států na problémy týkající se hlavních vyčíslitelných chyb zdůrazňují skutečnost, že podnikly řadu preventivních a nápravných opatření. Kromě toho se zdá, že existuje odhodlání vyřešit systémové nedostatky, čímž se počet vyčíslitelných chyb nadále sníží.

3.2         posílená odpovědnost členských států – řádné finanční řízení

Pokud jde o sdílené řízení, Účetní dvůr ve své zprávě z roku 2013 zjistil, že v mnoha případech měly vnitrostátní orgány dostatek informací na to, aby před nahlášením výdajů Komisi zabránily chybám či je odhalily a opravily[22]. Soudní dvůr zdůraznil skutečnost, že EU má rozpočet sice k tomu, aby jej vydala, ale přesto stále existuje prostor pro další zlepšení, jak tyto finanční prostředky vynakládat. Prostředky by měly být na jednu stranu vynakládány v souladu s pravidly, na druhé straně by ale měly přinášet očekávané výsledky[23]. Část zprávy zkoumala odpovědi na otázky týkající se odpovědnosti členského státu, zejména pokud jde o prohlášení řídícího subjektu a vnitrostátní prohlášení, řídící kontroly a úlohu a význam posouzení Účetního dvora.

76 % členských států uvedlo, že by povinná prohlášení řídícího subjektu mohla mít pozitivní dopad na prevenci, odhalování a nápravu chyb na straně členských států. Maďarsko potvrdilo, že byla zavedena prohlášení řídícího subjektu a že tato prohlášení musí být zasílána ministerstvu odpovědnému za státní rozpočet[24].

Skotsko (Spojené království) i Lotyšsko odpověděly, že prohlášení řídících subjektů mají pozitivní dopad, čímž zvyšují odpovědnost členských států.

Pokud jde o otázku užitečnosti vnitrostátních prohlášení, jen o něco více než polovina všech členských států odpověděla kladně. Dánsko a Spojené království, které se účastní interinstitucionální pracovní skupiny zabývající se vnitrostátním prohlášením, se vyjádřily ve prospěch vnitrostátních prohlášení. Dánsko poznamenalo, že:

„Jedním ze závěrů bylo, že záměrem vnitrostátních prohlášení je zajistit větší politickou odpovědnost za zajištění nápravy chyb při vnitrostátních platbách z finančních prostředků EU. V Dánsku jsme přesvědčeni, že se jedná o důležitý koncept, který je třeba dále šířit, přičemž doporučení tvoří dobrý výchozí bod pro země, které dosud nemají obdobný model. V Dánsku se od politické reprezentace vyžaduje odpovědnost v podobě výroční zprávy Výboru pro veřejné finance o využívání finančních prostředků EU v Dánsku [...] Dánský model tím na vnitrostátní politické úrovni zajišťuje odpovědnost při využívání finančních prostředků EU“[25].

Spojené království uvedlo, že podpořilo doporučení pracovní skupiny a že:

„vítáme, že tato doporučení jsou dostatečně flexibilní, aby se zohlednily odlišné vnitrostátní podmínky a postupy, což znamená, že členské státy mají při vypracování takového dobrovolného dokumentu volnou ruku. Vítáme také, že tato doporučení zdůrazňují význam řádného podávání zpráv s cílem zlepšit správu prostředků z EU“[26].

Kritika prohlášení řídícího subjektu se však zaměřila na skutečnost, že tato prohlášení nepřinesla žádnou přidanou hodnotu, jelikož stávající systémy byly přiměřené a pravděpodobně by došlo ke zvýšení administrativní zátěže[27].

Členské státy, které nepodporují myšlenku vnitrostátních prohlášení (např. Lotyšsko a Estonsko), odkazovaly na to, že může dojít k překrývání s jinými výročními zprávami a tím k vyšší byrokracii[28]. V decentralizovaných (Francie) a spolkových zemích (Německo) byla vnitrostátní prohlášení nadto považována za neúčinná.

Významná část členských států (86 %) považuje výsledky posouzení Účetního dvora za užitečná s tím, že přispívají k jejich vlastnímu ujištění, že finanční prostředky EU využívají zákonným a řádným způsobem. Slovensko uvedlo, že:

„Posouzení Účetního dvora může přinést významné podněty k revizi vnitrostátních pravidel používaných jednotlivými subjekty poskytujícími příspěvky z prostředků EU. Vzhledem k výsledkům posouzení týkajícím se systémových nebo horizontálních problémů představují přímý a cenný zdroj k provádění nezbytných úprav a nápravných opatření na vnitrostátní úrovni“[29].

Také Chorvatsko uvedlo, že: „na výsledky posouzení Účetního dvora je brán ohled a že přispívají k zlepšování stávajících právních předpisů a předepsaných postupů pro čerpání prostředků EU“[30].

Pokud jde o téma zlepšení řídících kontrol, 72 % členských států odpovědělo kladně. Česká republika a Španělsko[31] uvedly, že vypracovaly akční plány s cílem zlepšit řídící kontroly a v případě Španělska „v důsledku použití těchto plánů míra chyb uvedená ve výročních kontrolních zprávách auditního orgánu značně poklesla.“

Lucembursko předložilo seznam zlepšených opatření, mezi něž patří: pracovní skupiny s příjemci, vypracování pokynů a 100% kontrola všech podpůrných dokladů ze strany řídícího orgánu před předložením žádosti o platbu Komisi[32].

Lotyšsko uvedlo, že řídící orgán pravidelně vypracovává osvědčení pro certifikační orgán a že ověřovací systém funguje spolehlivě. V důsledku toho bylo možné odebrat prohlášení o výdajích dvěma příjemcům a předložit tyto případy vnitrostátnímu úřadu pro podvody[33].

Jiné členské státy uvedly, že jejich kontrolní systémy fungují spolehlivě, jak dokládá nízká míra chyb, a proto nebylo třeba provést zlepšení. To byl případ Nizozemska a Rakouska[34].

Pokud jde o otázku odpovědnosti, odpovědi členských států prokazují větší povědomí o potřebě nést odpovědnost, což se odráží v opatřeních jako jsou opatření přijatá s cílem zlepšit řídící kontroly. Existují však obavy, pokud jde o přidanou hodnotu a nadměrnou administrativní zátěž, kterou prohlášení řídícího subjektu a vnitrostátní prohlášení představují.

3.3         posílená odpovědnost členských států – ke skutečné kultuře výkonnosti

Ve své zprávě za rok 2013 Účetní dvůr zjistil, že v programovém období 2007–2013 byl obecně důraz kladen více na potřebu vynaložit finanční prostředky EU v souladu s pravidly a pouze v omezené míře na dosahování výsledků[35].

V letošním dotazníku byly členské státy dotázány, jakým způsobem zajistily, že se dosahování výsledků stalo klíčovým prvek při využívání finančních prostředků EU a jaká opatření ke sledování dosažených výsledků u programů a projektů zavedly. Velká většina členských států odpověděla na tyto dvě otázky vyčerpávajícím způsobem.

Používáním kritérií, ukazatelů a hodnocení se mnoha zemím daří zajistit, že dosahování výsledků je klíčovým prvkem. Nizozemsko uvedlo, že kritéria posuzování se v rámci EFRR používají při výběru projektů. Mezi ně patří: „příspěvky do operačních programů, stupeň inovace, kvalita obchodního případu a/nebo obchodního plánu, kvalita projektu a udržitelnost. Kontrolní seznamy se za tímto účelem vypracovávají rovněž společně“[36].

Polsko uvedlo, že v rámci programu pro rozvoj venkova 2007–2013 použilo „vážená kritéria“ a že cílem „používání výběrových kritérií je zajistit, aby k financování byly vybrány projekty, které nejvíce přispějí k dosažení cílů a výsledků stanovených v programu rozvoje venkova“. Pro období 2020–2014 se projekty budou vybírat podle „výběrových kritérií“.

Rumunsko (AM POSCCE) spojilo hodnocení s výběrem a bodovým systémem, aby tím zajistilo, že se finanční prostředky dostanou projektům s nejlepšími výsledky[37]. Belgie (Valonsko) zřídilo pracovní skupinu složenou z nezávislých odborníků z akademické sféry a průmyslu, jejímž úkolem je hodnotit kvalitu předložených projektů. Výsledky těchto projektů jsou také podrobeny analýze na základě cílů SMART[38].

Ukazatele se používají v několika členských státech. Česká republika zavedla harmonizovaná základní resp. horizontální pravidla, která platí jak pro operační programy, tak pro vnitrostátní seznam kódů ukazatelů, který obsahuje seznam ukazatelů všech programů a slouží sledování pokroku dosaženého v rámci jednotlivých programů. Španělsko odkazuje na nařízení (EU) č. 1306/2013, v němž se stanoví ukazatele pro hodnocení a sledování Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a pro účely Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF).

Lucembursko předložilo jasný popis způsobu, jak zajistit, aby dosahování výsledků zůstalo klíčovým prvkem. Uvádí, že řídící orgán dohlíží na operační program na základě jasných ukazatelů, které jsou pravidelně aktualizovány. Tyto ukazatele jsou uvedeny v rámci výkonné zprávy. Formulář žádosti o projekt slouží k ověření, zda projekt může plnit cíle operačních programů ESF i ve své počáteční fázi podání.

Ke sledování členské státy nejčastěji využívají zpráv o pokroku, kontrolní opatření, hodnocení a sledování ukazatelů.

Malta jasně popsala opatření, která používá při sledování. Patří mezi ně: 1) databáze strukturálních fondů pravidelně aktualizovaná příjemci; 2) zprávy o dosaženém pokroku při provádění projektů předkládané dvakrát ročně řídícímu orgánu; 3) kontroly na místě a 4) jednání všech zúčastněných stran o pokroku dosaženém při provádění projektů[39].

Nizozemsko, Rakousko, Lotyšsko a Slovinsko považují za klíčový způsob sledování výkonnosti vesměs zprávy o pokroku či výroční zprávy a přezkumy[40].

Dánsko (Dánská agentura pro zemědělství a rybolov) odkazuje na svá komplexní kontrolní opatření týkající se režimů vyplácení prostředků EU na plochu a na jiném základě. K těmto kontrolním opatřením patří správní a fyzické kontroly[41].

Bulharsko (OPRD) předložilo seznamy svých kontrolních opatření a uvádí, že obecné podmínky ve smlouvách o poskytnutí finanční podpory zahrnují následující požadavky: 1) příjemce provede a zdokumentuje tři inspekce skutečného stavu investic; 2) příjemce podá zprávu o výsledcích těchto kontrol veřejnému zadavateli a 3) v případě zařízení vytvořeného s pomocí investic na základě této dohody nesmí příjemce přenést svá vlastnická práva.

Česká republika prohlašuje, že je nutno sledovat alespoň jeden ukazatel provádění projektu a že projekty bez ukazatelů jsou nepřípustné.

Členské státy vesměs potvrdily svůj závazek, pokud jde o dosahování výsledků. Nashromážděné zkušenosti i osvědčené postupy z předchozího programového období se uplatňují již během tohoto nového programového období. Česká republika prohlásila, že v období 2014–2020 dojde k „novému vývoji“, jež bude vyžadovat podrobnější popis projektu, v němž se jasně odrazí předpokládané výsledky, zatímco Estonsko věnuje v novém programovém období „zvláštní pozornost“ ukazatelům dosažených výsledků.

4            Závěr

Ve své zprávě pro prohlášení o věrohodnosti účtů za rok 2013 Účetní dvůr zůstal při své kritice vysokého počtu vyčíslitelných chyb v rámci sdíleného řízení. Stejně jako v roce 2012 Účetní dvůr opět zdůraznil skutečnost, že u velké části operací zatížených chybami měly orgány členských států k dispozici dostatečné informace, aby tyto chyby zjistily a opravily před tím, než požádaly o proplacení výdajů. Kromě toho Soudní dvůr zdůraznil, že je zapotřebí věnovat větší pozornost způsobům, jak získat nejlepší možné výsledky s omezenými prostředky. Účetní dvůr doporučuje větší důraz na dosahování výsledků.

Ve svých odpovědích na tři dotazníky členské státy poskytly důkazy jejich dalších opatření ke snížení počtu chyb v rámci sdíleného řízení. Ve spolupráci s Komisí vytvořilo několik členských států akční plány jak v oblasti zemědělství, tak v rámci politiky soudržnosti. Pokud jde o zadávání veřejných zakázek, mnoho členských států přiznalo, že čelí systémovým problémům, na druhé straně však zdůraznily, že došlo k přijetí řady preventivních a nápravných opatření.

Obecně se členské státy přihlásily ke konceptu větší odpovědnosti. Prohlášení řídícího subjektu jsou obecně považována za kroky s pozitivním dopadem a vnitrostátní prohlášení jsou i přes svoji menší popularitu viděna jako přínosná.

Závazek členských států soustředit se na dosahování výsledků lze ilustrovat závěrečným komentářem Dánska:

„Dánsko věří, že stěžejním aspektem uspokojivého plnění rozpočtu EU je, aby bylo dosaženo výsledků. Proto je důležité vytvořit rámec pro systém usilující o dosažení výsledků, který se z větší části zaměřuje na výsledky a dopady projektů EU. V Dánsku jsme rovněž pevně přesvědčeni o důležitosti zajišťovat transparentnost, pokud jde o přidanou hodnotu, která vzniká díky finančním prostředkům EU. Dánsko si přeje, aby jednání o dosažení výsledků posílila vazbu mezi hodnocením výsledků a rozpočtovou a právní regulací jednotlivých oblastí politik“[42].

[1] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

[2] Výroční zpráva Evropského účetního dvora za rok 2013, s. 23.

[3] Výroční zpráva Evropského účetního dvora za rok 2013, s. 23.

[4] Výroční zpráva Evropského účetního dvora za rok 2013, s. 83, 111 a 153.

[5] Výroční zpráva Evropského účetního dvora za rok 2013, s. 26.

[6] Výroční zpráva Evropského účetního dvora za rok 2013, s. 148.

[7] Výroční zpráva Evropského účetního dvora za rok 2013, s. 177.

[8] Výroční zpráva Evropského účetního dvora za rok 2013, rámečky 3.1 a 3.4.

[9] Agencja Restrukturyzacji i Modernizacji Rolnictwa (ARiMR).

[10] Pracovní dokument útvarů, s. 143. .

[11] Pracovní dokument útvarů, s. 143.

[12] Pracovní dokument útvarů, s. 118.

[13] Pracovní dokument útvarů, příloha 1 a příloha III, s. 33 a 106.

[14] Pracovní dokument útvarů, s. 108.

[15] Pracovní dokument útvarů, s. 112.

[16] Pracovní dokument útvarů, s. 173.

[17] Pracovní dokument útvarů, s. 90.

[18] Pracovní dokument útvarů, s. 103. .

[19] Pracovní dokument útvarů, s. 177.

[20] Pracovní dokument útvarů, s. 104.

[21] Pracovní dokument útvarů, s. 110.

[22] Výroční zpráva Evropského účetního dvora za rok 2013, s 83, 111 a 153.

[23] Proslov – Představení výročních zpráv za rok 2013 Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského

parlamentu – předseda Caldeira.

[24] Pracovní dokument útvarů, s. 117.

[25] Pracovní dokument útvarů, s. 102.

[26] Pracovní dokument útvarů, s. 181.

[27] Pracovní dokument útvarů týkající se Německa, Irska a Belgie, s. 82, 111 a 119.

[28] Pracovní dokument útvarů týkající se Lotyšska a Estonska, s. 123 a 103.

[29] Pracovní dokument útvarů, s. 169.

[30] Pracovní dokument útvarů, s. 90.

[31] Pracovní dokument útvarů, s. 93 a 177.

[32] Pracovní dokument útvarů, s. 131.

[33] Pracovní dokument útvarů, s. 121.

[34] Pracovní dokument útvarů, s. 78 a 136.

[35] Výroční zpráva Evropského účetního dvora za rok 2013, s. 257.

[36] Pracovní dokument útvarů, s. 136.

[37] Pracovní dokument útvarů, s. 152.

[38] Pracovní dokument útvarů, s. 80.

[39] Pracovní dokument útvarů, s. 133–134.

[40] Pracovní dokument útvarů, s. 77, 120, 136 a 171.

[41] Pracovní dokument útvarů, s. 98.

[42] Pracovní dokument útvarů, s. 182.