52009SC0972

ES

(...PICT...)|COMISIÓN DE LAS COMUNIDADES EUROPEAS|

Bruselas, 16.7.2009

SEC(2009) 972 final

DOCUMENTO DE TRABAJO DE LOS SERVICIOS DE LA COMISIÓN

Documento que acompaña a la propuesta de Reglamento del Consejo relativo a la comunicación a la Comisión de los proyectos de inversión en infraestructuras energéticas en la Comunidad Europea y por el que se deroga el Reglamento (CE) nº 736/96 del Consejo RESUMEN DE LA EVALUACIÓN DE IMPACTO {COM(2009) 361} {SEC(2009) 971}

1. Definición del problema

1.1. El problema

El problema que exige que se adopten medidas es la falta de datos e información coherentes sobre los proyectos de inversión (en sus diferentes fases) y las deficiencias relacionadas. Los datos, con independencia de cuál sea su origen, no siempre son completos, fiables ni adecuados para el análisis: por ejemplo, los datos de EUROSTAT se refieren a hechos pasados, mientras que para los proyectos de inversión hacen falta datos e información prospectivos. En principio, el Reglamento (CE) nº 736/96 del Consejo debería permitir supervisar los proyectos de inversión a nivel de la UE. Una vez al año, deben comunicarse a la Comisión los proyectos de inversión importantes o las decisiones importantes que afecten a los proyectos de inversión en los sectores del petróleo, el gas natural y la electricidad. Sin embargo, este Reglamento ya no se aplica de manera coherente ni está adaptado a los desafíos energéticos actuales. No existe ningún otro instrumento horizontal a nivel comunitario.

Sin datos apropiados, la Comisión no está en condiciones de:

– analizar la evolución probable de las infraestructuras energéticas comunitarias, detectar las posibles deficiencias y hacer previsiones sobre el futuro abastecimiento de energía;

– evaluar la política energética comunitaria y apoyar la elaboración de políticas con datos oficiales;

– promover la transparencia sobre la evolución probable del sistema energético comunitario.

La transmisión de datos (es decir, la comunicación de información) y la supervisión (es decir, el análisis) de los proyectos de inversión y la evolución del sistema energético comunitario se consideran importantes, en especial en este periodo. Aunque es crucial una inversión significativa en las infraestructuras energéticas de la UE, hay un alto grado de incertidumbre —incrementada por la actual crisis económica y financiera— en relación con la realización de los proyectos de inversión. Como se menciona en la Segunda Revisión Estratégica del Sector de la Energía adoptada por la Comisión en 2008, estas inversiones son necesarias para responder a la futura demanda energética, para promover la transición hacia un futuro energético con bajas emisiones de carbono y para garantizar una mayor seguridad del abastecimiento energético en caso de crisis y el funcionamiento efectivo del mercado interior.

1.2. A quién afecta más y por qué es necesaria la intervención pública

Las instituciones comunitarias carecen de datos pertinentes y coherentes sobre el desarrollo de las infraestructuras energéticas de la UE que les permitan evaluar el equilibrio estratégico entre la oferta y la demanda. La falta de transparencia sobre la evolución probable del sistema energético comunitario puede afectar a la industria.

2. Análisis de la subsidiariedad

Las instituciones de la UE han decidido nuevas políticas y establecido un marco normativo en el que los agentes económicos deben tomar las decisiones de inversión. Es necesario que se transmitan y que se supervisen (es decir, que se analicen) los datos sobre el progreso de los proyectos de inversión. Al ser la dimensión comunitaria/regional y las políticas comunitarias cada vez más predominantes, y dado que los sectores energéticos están cada vez más interrelacionados e integrados, existe el riesgo de que la información de ámbito específicamente nacional o sectorial sea insuficiente.

3. Objetivos de la iniciativa comunitaria

Los objetivos generales de la revisión del Reglamento (CE) nº 736/96 son construir un instrumento eficaz y eficiente de elaboración de informes y de supervisión, es decir, recoger datos apropiados sobre la inversión en las infraestructuras energéticas de la UE, y establecer un mecanismo para compartir el análisis resultante con los Estados miembros y las partes interesadas.

4. Opciones contempladas

Se han considerado cuatro posibilidades de actuación:

– Opción 0 – Statu quo – Supervisión de la evolución de las infraestructuras energéticas con arreglo a los requisitos de información existentes : en la opción 0, bien se proporcionarían datos e información sobre los proyectos de inversión en las infraestructuras energéticas de la UE a través de los mecanismos comunitarios de información existentes, bien los compraría la Comisión.

– Opción 1 – Derogación del Reglamento nº 736/96 del Consejo: en comparación con la opción de statu quo , esta opción consistiría en derogar el Reglamento (CE) nº 736/96 del Consejo, teniendo en cuenta su mala aplicación y el hecho de que resulta cada vez más insuficiente para regular el nuevo sistema energético de la UE. Suponiendo que a largo plazo los mercados equilibraran la oferta y la demanda, la supervisión periódica podría sustituirse por estudios caso por caso cuando hubiera decisiones políticas concretas que exigieran un análisis de proyectos de inversión relacionados con la energía.

– Opción 2 – Supervisión de la evolución de las infraestructuras energéticas con un mecanismo complementario de elaboración de informes: se crea una herramienta mejorada y actualizada de elaboración de informes, es decir, se establecen requisitos en materia de datos que reflejan la evolución del sistema energético comunitario y se refuerzan los requisitos de calidad de esos datos. Las obligaciones de elaboración de informes se adaptan a las novedades legislativas recientes (por ejemplo, elaboración de informes cada dos años, supervisión con arreglo al tercer paquete de medidas sobre el mercado interior) y se simplifican. Con arreglo a este Reglamento, se puede eximir a los Estados miembros de elaborar informes si se proporcionan datos equivalentes por otros medios (por ejemplo, en virtud de la legislación específica vigente), y se puede eximir también a las empresas de comunicar información si los Estados miembros deciden proporcionar la información requerida por otros medios. Además de las disposiciones relativas a la elaboración de informes, se prevé el análisis de los datos por la Comisión y la posible difusión de los datos recogidos, excepto los que sean importantes desde el punto de vista comercial.

– Opción 3 – Supervisión de la evolución de las infraestructuras energéticas con requisitos completamente nuevos de elaboración de informes: la diferencia con la opción 2 es que, en la opción 3, se establece un sistema completo e integrado de elaboración de informes y de supervisión. Los Estados miembros tienen la obligación de comunicar toda la información solicitada a la Comisión y validarla, con independencia de otros mecanismos de comunicación o de supervisión existentes desarrollados a nivel de la UE.

5. Evaluación del impacto de estas opciones

Un sistema de elaboración de informes mejorado y reforzado aumentará la disponibilidad de datos y la calidad de los datos y la información comunicados a la Comisión a corto plazo. Se podrá analizar periódicamente la situación y aumentar la transparencia. A medio y largo plazo, la elaboración de un planteamiento coherente a nivel de la UE y la supervisión de las probabilidades de evolución del sistema energético comunitario, basadas en información exacta y adecuada, son elementos generalmente valorados por los inversores, en particular si revelan obstáculos a los proyectos de inversión, como procedimientos de autorización indebidos o falta de crédito. Con mejor información, la Comisión podría promover mejores prácticas.

Las opciones políticas 2 y 3 se consideran más pertinentes. Proporcionan un marco útil para el debate entre las autoridades públicas y las partes interesadas en el análisis de las futuras tendencias y de los proyectos de inversión y los obstáculos que la dificultan.

Se calcula que el coste administrativo máximo (incluyendo las empresas, los 27 Estados miembros y la Comisión) de un procedimiento completo de elaboración de informes a tenor de la modificación del Reglamento (CE) nº 736/96 es de alrededor de medio millón de euros. Sin embargo, este coste máximo no se realizará en la práctica ya que algunos datos deberán ser recogidos en todo caso por los Estados miembros, en cumplimiento de otros requisitos jurídicos.

6. Comparación de las opciones

Con respecto a los criterios de eficiencia, eficacia y coherencia, la opción 2 es la que ofrece mejores resultados de todas las consideradas y la que mejor permite alcanzar los objetivos fijados para la revisión del Reglamento 736/96 del Consejo. Además, ofrece un marco integrado y actualizado que combina la elaboración de informes y la supervisión a nivel de la UE, y también ofrece la posibilidad de utilizar datos validados, lo cual garantizará mejor su validez y permitirá compararlos. Como tiene en cuenta los procedimientos de elaboración de informes ya existentes de posible interés, evita la duplicación del trabajo ya realizado y reduce al mínimo la carga administrativa impuesta a la industria y a los Estados miembros. Es una opción proporcionada.

7. Control y evaluación

La repercusión del nuevo mecanismo de elaboración de informes y supervisión se observará en función del número de Estados miembros que cumplan la obligación de información, así como de la calidad, la integridad y la idoneidad de los datos recogidos. Se controlará también la participación de las partes interesadas en el mecanismo de supervisión (interés por los informes analíticos, participación en reuniones, etc.) y la utilización de sus resultados por las instituciones de la UE y otras partes interesadas.

ET

(...PICT...)|EUROOPA ÜHENDUSTE KOMISJON|

Brüssel 16.7.2009

SEK(2009) 972 lõplik

KOMISJONI TALITUSTE TÖÖDOKUMENT

Lisatud dokumendile: Nõukogu määruse ettepanek, mis käsitleb komisjoni teavitamist Euroopa Ühenduse energeetika infrastruktuuri investeerimisprojektidest ning millega tunnistatakse kehtetuks määrus (EÜ) nr 736/96 MÕJU HINDAMISE KOKKUVÕTE {KOM(2009) 361} {SEK(2009) 971}

1. Probleemi määratlemine

1.1. Milles seisneb probleem?

Käsitlemist vajav probleem on kooskõlastatud andmete ja teabe puudumine investeerimisprojektide kohta (nende erinevates etappides) ning sellest johtuvad puudujäägid . Andmed, mis tahes allikast need ka ei pärineks, ei ole alati täielikud, usaldusväärsed ega vajaliku analüüsi tarbeks kohased. Näiteks EUROSTATi andmed käsitlevad juba toiminud arenguid, samas kui investeerimisprojektide puhul on vaja tulevikku suunatud andmeid/teavet. Nõukogu määrus (EÜ) nr 736/96 peaks põhimõtteliselt võimaldama investeerimisprojektide jälgimist ELi tasandil. Komisjoni tuleb kord aastas teavitada suurematest investeerimisprojektidest või olulisematest investeerimisprojekte mõjutavatest otsustest nafta-, maagaasi- ja elektrisektorites. Kõnealust määrust ei kohaldata aga enam järjepidevalt ning samuti ei vasta see tänase päeva ülesannetele energeetika valdkonnas. Rohkem horisontaalseid õigusakte ELi tasandil aga ei ole.

Asjakohaste andmeteta ei ole komisjonil võimalik:

– analüüsida ELi energeetika infrastruktuuri võimalikku arengut, tuvastada võimalikke puudujääke ega prognoosida energiavarustuse seisu edaspidi;

– anda hinnangut ELi energiapoliitikale ega toetada poliitika kujundamist ametlike andmetega;

– aidata kaasa ELi energiasüsteemi tõenäolise arengu läbipaistvuse suurendamisele.

Investeerimisprojektide kohta andmete esitamist (st teabe andmist) ja nende järelevalvet (st analüüsi) ning ELi energiasüsteemi arengut peetakse oluliseks eriti praegusel ajal. Kuigi märkimisväärsed investeeringud ELi energeetika infrastruktuuri on otsustava tähtsusega, kaasneb investeerimisprojektide elluviimisega suurel määral ebakindlust, mida süvendab veelgi praegune majandus- ja finantskriis. Nagu märgitakse 2008. aastal vastu võetud teises strateegilises energiaülevaates, on neid investeeringuid vaja tulevase energiavajaduse rahuldamiseks, ülemineku edendamiseks vähem CO 2 -heiteid tekitavale majandusele ning suurema energiajulgeoleku tagamiseks kriisiolukordades, samuti siseturu tõhusaks toimimiseks.

1.2. Keda probleem kõige rohkem puudutab ning miks on riiklik sekkumine vajalik?

ELi institutsioonidel ei ole ELi energeetika infrastruktuuri arengu kohta piisavalt asjakohaseid ja kooskõlastatud andmeid, et hinnata pakkumise ja nõudluse strateegilist tasakaalu. ELi energiasüsteemi eeldatava arengu ebapiisav läbipaistvus mõjutab suure tõenäosusega kõnealust tööstusharu.

2. Subsidiaarsuse analüüs

ELi institutsioonid on kiitnud heaks uue poliitika ning kehtestanud õigusraamistiku, mille kohaselt majandusettevõtjatel tuleb langetada investeerimisega seotud otsuseid. Niisiis on aruandlus ja järelevalve (st analüüs) investeerimisprojektide edenemisega seotud andmete puhul vajalik. Et nii ELi kui ka piirkondlik mõõde nihkuvad üha rohkem esiplaanile ning energiasektorid on üha enam omavahel seotud ja integreeritud, on oht, et riigi- või sektoripõhine teave muutub mitteküllaldaseks.

3. ELi algatuse eesmärgid:

Nõukogu määruse (EÜ) nr 736/96 läbivaatamise üldeesmärk on kujundada tõhus ja tulemuslik aruandluse ja järelevalve raamistik, st koguda asjakohaseid andmeid ELi energeetika infrastruktuuri investeeringute kohta ning kehtestada mehhanism andmete analüüsitulemuste jagamiseks liikmesriikide ja sidusrühmadega.

4. Võimalikud poliitikavalikud

On kaalutud nelja võimalust:

– 0-variant – Status quo – Energeetika infrastruktuuri arengu järelevalve olemasolevate aruandlusnõuete alusel Selle variandi puhul esitataks andmed ja teave ELi energeetika infrastruktuuri investeerimisprojektide kohta kas olemasoleva ELi aruandlussüsteemi vahendusel ja/või komisjon ostaks need.

– 1. variant – nõukogu määruse nr 736/96 kehtetuks tunnistamine Võrreldes status quo valimisega tunnistataks selle variandi puhul kehtetuks nõukogu määrus nr 736/96 selle ebapiisava rakendamise ja kasvava ebakõla tõttu ELi uue energiasüsteemiga. Eeldades, et pikemas perspektiivis pakkumine ja nõudlus turgudel tasakaalustub, asendataks korrapärane järelevalve konkreetsete juhtude uuringutega, juhul kui teatavad poliitilised otsused nõuaksid energeetikaga seotud investeerimisprojektide analüüsi.

– 2. variant – Energeetika infrastruktuuri arengu järelevalve täiendava aruandlusega Töötataks välja täiustatud ja ajakohastatud aruandlusmehhanism: andmetele esitatavad nõuded kajastavad ELi energiasüsteemi arengut ning andmete kvaliteedile esitatakse karmimaid nõudeid. Aruandluskohustus viiakse kooskõlla viimaste seadusmuudatustega (nt aruandlus iga kahe aasta tagant, kolmanda siseturupaketi kohane järelevalve) ning seda lihtsustatakse. Liikmesriigid võib kõnealuse määruse kohasest aruandlusest vabastada, juhul kui nad esitavad samaväärseid andmeid muul viisil (nt teatavate kehtivate õigusaktide kohaselt), samuti võib ettevõtted vabastada teabe edastamisest, juhul kui liikmesriigid otsustavad vajaliku teabe muul viisil esitada. Lisaks aruandlusele sätestatakse andmete analüüsimine komisjoni poolt ning kogutud andmete võimalikult suur läbipaistvus, välja arvatud tundlik äriteave.

– 3. variant – Energeetika infrastruktuuri arengu järelevalve uue iseseisva aruandlusega Erinevalt 2. variandist kehtestataks selle valikuga täiesti iseseisev integreeritud aruandlus- ja järelevalvesüsteem. Liikmesriigid on kohustatud komisjonile teatama kõik eelnevalt kontrollitud nõutud andmed sõltumata muudest ELi tasandil olemas olevatest teavitamis- või järelevalvemehhanismidest.

5. Mõju hindamine

Täiustatud ja tõhustatud aruandlussüsteem parandab andmete kättesaadavust ning komisjonile edastatavate andmete ja teabe kvaliteeti lühiajalises perspektiivis. See võimaldab ka olukorra korrapärast analüüsimist ja läbipaistvuse suurendamist. Keskpikas ja pikas perspektiivis oskavad investorid üldjuhul hinnata ELi-ülese ühtlustatud lähenemisviisi olemasolu ja ELi energiasüsteemi võimaliku arengu ülevaadet, mis põhineb täpsel ja asjakohasel teabel, eriti juhul, kui see näitab ära investeerimisprojektide takistused, nagu ülemäära keerukas loamenetlus või laenuraha vähesus. Vallates rohkem ja kvaliteetsemat teavet, saab komisjon edendada ka parimaid tavasid.

2. ja 3. võimalikku poliitikavalikut peetakse asjakohasemateks. Nende puhul oleks tagatud kasulik raamistik valitsusasutuste ja sidusrühmade vahelistele aruteludele, mille käigus analüüsitakse investeerimisprojektide tulevasi suundumusi ja kogetud investeerimistakistusi.

Nõukogu määruse (EÜ) nr 736/96 läbivaatamisest tuleneva aruandluse maksimaalne halduskulu (k.a ettevõtted, 27 liikmesriiki ja komisjon) hinnatakse umbes poolele miljonile eurole. Seda maksimaalset kulu aga tegelikult ei teki, sest mitmeid andmeid koguvad liikmesriigid muude õigusaktide alusel.

6. Variantide võrdlus

Tõhususe, tulemuslikkuse ja sidususe kriteeriume arvestades tundub 2. variant valikute hulgast kõige soodsam ning on kõige paremini kooskõlas nõukogu määruse 736/96 läbivaatamisega seatud eesmärkidele. Sellega kehtestatakse integreeritud ja ajakohastatud raamistik, milles ühitatakse aruandlus ja järelevalve ELi tasandil. See võimaldab kasutada kontrollitud andmeid, mis suurendaks andmete kasutamiskõlblikkust ja võrreldavust. Et selle valiku puhul arvestatakse olemasolevate aruandluskohustustega, mis ei pruugi olla ebaoluline, välditakse seega dubleerimist ning viiakse tööstusharu ja liikmesriikide halduskoormus miinimumini. See valik on proportsionaalne.

7. Järelevalve ja hindamine

Uue aruandlus- ja järelevalvemehhanismi mõju üle otsustatakse aruandluskohustust järgivate liikmesriikide arvu ning kogutud andmete kvaliteedi, terviklikkuse ja asjakohasuse alusel. Samuti jälgitakse sidusrühmade ja huvitatud poolte aktiivsust järelevalvemehhanismiga seoses (huvi analüüsiaruannete vastu, osalemine koosolekutel) ning tulemuste kasutamist ELi institutsioonide ja muude huvitatud osaliste poolt.

FR

(...PICT...)|COMMISSION DES COMMUNAUTÉS EUROPÉENNES|

Bruxelles, le 16.7.2009

SEC(2009) 972 final

DOCUMENT DE TRAVAIL DES SERVICES DE LA COMMISSION

accompagnant la Proposition de RÈGLEMENT DU CONSEIL concernant la communication à la Commission des projets d’investissement relatifs à des infrastructures énergétiques dans la Communauté européenne, et abrogeant le règlement (CE) nº 736/96 RÉSUMÉ DE L’ANALYSE D’IMPACT {COM(2009) 361} {SEC(2009) 971}

1. Définition du problème

1.1. Quel est le problème?

Le problème nécessitant une action est le manque de données et d’informations cohérentes sur les projets d’investissement (à différentes phases), ainsi que les inconvénients qui en résultent. Les données, quelle qu’en soit la source, ne sont pas toujours complètes, fiables ni adaptées à l’analyse requise; par exemple, les données d’EUROSTAT concernent les faits passés, alors que des données et informations prospectives sont nécessaires pour les projets d’investissement. Le règlement (CE) nº 736/96 du Conseil devrait en principe permettre un suivi des projets d’investissement au niveau de l’UE. Les projets d’investissement majeurs ou les décisions importantes concernant de tels projets dans les secteurs du pétrole, du gaz naturel et de l’électricité doivent être communiqués une fois par an à la Commission. Cependant, ce règlement n’est plus appliqué de manière cohérente et n’est plus adapté aux enjeux actuels en matière d’énergie. Il n’existe pas d’autre instrument horizontal au niveau de l’UE.

Faute de données adéquates, la Commission n’est pas à même:

– d’analyser l’évolution probable des infrastructures énergétiques de l’UE, de détecter les lacunes potentielles et d’anticiper l’avenir de l’approvisionnement en énergie;

– d’évaluer la politique énergétique de l’UE et d’étayer l’élaboration des politiques au moyen de données officielles;

– de promouvoir la transparence quant à l’évolution probable du système énergétique de l’UE.

La communication de données (c’est-à-dire la déclaration d’informations) et le suivi (c’est-à-dire l’analyse) relatifs aux projets d’investissement et à l’évolution du système énergétique de l’UE sont considérés comme importants, surtout à l’heure actuelle. En effet, alors qu’il est crucial de réaliser des investissements d’envergure dans les infrastructures énergétiques de l’UE, une forte incertitude, accentuée par la crise économique et financière actuelle, entoure la réalisation des projets d’investissement. Comme indiqué dans la deuxième analyse stratégique de la politique énergétique adoptée en 2008 par la Commission, ces investissements sont nécessaires pour répondre à la demande d’énergie future, favoriser le passage à un système énergétique à faibles émissions de CO 2 et garantir une plus grande sécurité énergétique en cas de crise et un fonctionnement correct du marché intérieur.

1.2. Qui est le plus concerné et pourquoi l'intervention des pouvoirs publics est-elle nécessaire?

Les institutions de l’UE ne disposent pas de toutes les données pertinentes et cohérentes relatives à l’évolution des infrastructures énergétiques de l’UE qui leur permettraient d’évaluer l’équilibre, stratégique, entre l’offre et la demande. Le manque de transparence quant à l’évolution probable du système énergétique de l’UE peut être nuisible pour le secteur concerné.

2. Analyse de la subsidiarité

Les institutions de l’UE ont décidé de prendre de nouvelles mesures et ont établi un cadre réglementaire dans lequel les agents économiques doivent prendre leurs décisions d’investissement. La communication de données et le suivi (c’est-à-dire l’analyse) des données relatives à l’évolution des projets d’investissement sont nécessaires. Étant donné que la dimension européenne/régionale et les politiques de l’UE revêtent une importance croissante et que les différents sous-secteurs de l’énergie sont de plus en plus interconnectés et intégrés, les informations nationales ou propres à un secteur risquent de devenir insuffisantes.

3. Objectifs de l'initiative communautaire

Les objectifs généraux de la révision du règlement (CE) nº 736/96 du Conseil consistent à mettre en place un outil d’information et de suivi utile et efficace, servant à recueillir les données appropriées sur les investissements dans les infrastructures énergétiques de l’UE, et à mettre sur pied un mécanisme permettant de partager l’analyse qui en découlera avec les États membres et les parties intéressées.

4. Options envisageables

Quatre possibilités ont été examinées:

– Option 0 – Statu quo – Suivi de l’évolution des infrastructures énergétiques sur la base des obligations existantes en matière de communication d’informations: si l’option 0 est retenue, les données et informations relatives aux projets d’investissement dans les infrastructures énergétiques de l’UE seraient fournies par l’intermédiaire des mécanismes d’information existant au niveau de l’UE ou acquises par la Commission.

– Option 1 – Abrogation du règlement (CE) nº 736/96 du Conseil: cette option, à la différence du statu quo, consiste à abroger le règlement (CE) nº 736/96 du Conseil étant donné sa mauvaise mise en œuvre et son incapacité croissante à bien rendre compte du nouveau système énergétique de l’UE. En supposant qu’à long terme, l'équilibre de l'offre et de la demande soit assuré par les marchés, le suivi régulier serait remplacé par des études menées au cas par cas lorsque des décisions politiques nécessiteraient une analyse des projets d'investissement liés à l'énergie.

– Option 2 – Suivi de l’évolution des infrastructures énergétiques assorti d’un mécanisme d’information complémentaire: un outil d’information amélioré et mis à jour est conçu: les exigences quant aux données à fournir sont le reflet de l’évolution du système énergétique de l’UE; les exigences en matière de qualité des données sont renforcées. Les obligations d’information sont conformes aux dernières évolutions en matière législative (par exemple: communication d’informations tous les deux ans, suivi dans le cadre du troisième paquet de mesures sur le marché intérieur de l’énergie) et sont simplifiées: les États membres peuvent être dispensés de l’obligation de communiquer des informations au titre du règlement si des données équivalentes sont fournies par d’autres moyens (par exemple au titre de dispositions législatives existantes); les entreprises peuvent aussi être dispensées de telles obligations si les États membres en décident ainsi et fournissent les informations requises par d’autres moyens. Il est prévu, en plus de la communication d’informations, une analyse des données par la Commission et, éventuellement, la divulgation des données recueillies, à l’exception de celles qui sont sensibles sur le plan commercial.

– Option 3 – suivi de l’évolution des infrastructures énergétiques assorti d’obligations d’information nouvelles et complètes: la différence avec l’option 2 est que l’option 3 établit un mécanisme d'information et de suivi intégré et complet. Les États membres sont obligés de communiquer toutes les informations demandées à la Commission et de les valider, quels que soient les autres mécanismes d’information ou de suivi existant au niveau de l’UE.

5. Évaluation des incidences

Un système d’information amélioré et renforcé augmentera la disponibilité et la qualité des données et informations communiquées à la Commission à court terme. Cela permettra une analyse régulière de la situation et une transparence accrue. À moyen ou long terme, l’élaboration d’une approche cohérente et d’une vue d’ensemble de l’évolution probable du système énergétique au niveau de l’UE, sur la base d’informations exactes et appropriées, est généralement considérée comme positive par les investisseurs, surtout si elle révèle des obstacles aux projets d’investissement, tels que des procédures d’autorisation injustifiées ou un manque de crédit. Disposant de meilleures informations, la Commission pourrait promouvoir les bonnes pratiques.

Les options politiques 2 et 3 sont considérées comme les plus judicieuses. En effet, elles offrent un cadre utile à la discussion entre autorités publiques et parties intéressées pour l’analyse des tendances et projets d’investissement futurs ainsi que des obstacles à l’investissement rencontrés.

Le coût administratif maximal (au total pour les entreprises, les 27 États membres et la Commission) pour un mécanisme d’information complet créé par la révision du règlement (CE) nº 736/96 du Conseil est estimé à environ un demi-million d’euros. Cependant, ce coût maximal ne sera pas réellement encouru, car certaines données devront être recueillies de toute façon par les États membres en vertu d'autres obligations légales.

6. Comparaison des options

Si l’on évalue les options en fonction des critères d’efficacité, de performance et de cohérence, c’est l’option 2 qui présente le bilan le plus favorable et atteint le mieux les objectifs fixés pour la révision du règlement (CE) nº 736/96 du Conseil. Elle prévoit un cadre intégré et mis à jour, combinant information et suivi au niveau de l'UE. Elle donne la possibilité d'utiliser des données validées, ce qui augmentera la recevabilité des données et permettra de réaliser des comparaisons. Étant donné qu’elle prend en considération les mécanismes d’information existants qui offrent un intérêt potentiel, elle évite de répéter inutilement le travail déjà accompli et maintient à un niveau aussi bas que possible la charge administrative imposée aux entreprises et aux États membres. Cette option revêt un caractère proportionné.

7. Contrôle et évaluation

L’impact du nouveau mécanisme d’information et de suivi sera observé sur la base du nombre d’États membres qui se conformeront à l’obligation d'information, ainsi que de la qualité, de l’exhaustivité et de la pertinence des données recueillies. La participation des parties concernées et des entités intéressées au mécanisme de suivi (intérêt pour les rapports d’analyse, participation aux réunions, etc.) et l'utilisation de ses résultats par les institutions de l'UE et les autres parties intéressées seront également observées.

HU

(...PICT...)|AZ EURÓPAI KÖZÖSSÉGEK BIZOTTSÁGA|

Brüsszel, 16.7.2009

SEC(2009) 972 végleges

BIZOTTSÁGI SZOLGÁLATI MUNKADOKUMENTUM

amely a következő dokumentumot kíséri: Javaslat: A Tanács rendelete az Európai Közösségen belüli energiaipari infrastruktúrát érintő beruházási projekteknek a Bizottság részére való bejelentéséről és a 736/96/EK tanácsi rendelet hatályon kívül helyezéséről A HATÁSVIZSGÁLAT ÖSSZEFOGLALÁSA {COM(2009) 361} {SEC(2009) 971}

1. A probléma meghatározása

1.1. Mi a probléma lényege?

A megoldásra váró problémát a beruházási projektekre (illetve azok különböző szakaszaira) vonatkozó konzisztens adatok és információk hiánya , és az ebből eredő hiányosságok jelentik. Az adatok – származzanak azok bármilyen forrásból – nem mindig teljesek, megbízhatóak vagy alkalmasak az elvégzendő elemzés céljaira: az EUROSTAT által kezelt adatok például a már lezajlott fejlesztésekre vonatkoznak, miközben a beruházási projektekhez előrejelzési adatokra/információkra van szükség. A 736/96/EK tanácsi rendelet alapján elvileg lehetőség volna a beruházási projektek európai uniós szinten való nyomon követésére. A rendelet értelmében a Bizottságot évente egy alkalommal tájékoztatni kell a kőolaj-, a földgáz- és a villamosenergia-ágazatban zajló főbb beruházási projektekről, illetve a beruházási projekteket érintő fontosabb döntésekről. A rendelet végrehajtása azonban ma már nem következetes és nincs összhangban napjaink energetikai kihívásaival. E témakörben uniós szinten nincsenek további horizontális eszközök.

Megfelelő információk híján a Bizottság nincs abban a helyzetben, hogy:

– elemezze az EU energiaipari infrastruktúrájának várható fejlődését, feltérképezze az esetleges hiányosságokat és előre jelezze az energiaellátás terén a jövőben kialakuló helyzetet;

– értékelje az európai uniós energiapolitikát és hivatalos adatokkal támogassa a politikai döntéshozatalt;

– biztosítsa az EU energiarendszerének várható fejlődésével kapcsolatos átláthatóságot.

A beruházási projektekre és az EU energiarendszerére vonatkozó adatközlés (azaz az információk bejelentése) és nyomon követés (azaz elemzés) a jelenlegi helyzetben különösen fontos. Miközben elengedhetetlen, hogy az energiaipari infrastruktúrát érintően jelentős beruházások valósuljanak meg, a beruházási projektek megvalósításához komoly bizonytalanságok kapcsolódnak, amelyeket a jelenlegi gazdasági és pénzügyi válság csak tovább fokoz. Ahogyan az az energiapolitika második stratégiai felülvizsgálatában is szerepel, amelyet a Bizottság 2008-ban fogadott el, ezek a beruházások feltétlenül szükségesek ahhoz, hogy ki lehessen elégíteni az energia iránti jövőbeni keresletet, elő lehessen segíteni a kis szén-dioxid-kibocsátású energiatermelés térnyerését, válsághelyzetben biztonságosabb legyen az energiaellátás, és biztosítani lehessen a belső piac hatékony működését.

1.2. Kit érint leginkább a probléma és miért van szükség beavatkozásra?

Az európai uniós energiaipari infrastruktúra fejlődésével kapcsolatban az uniós intézmények nem rendelkeznek olyan releváns/konzisztens adatokkal, amelyek alapján megítélhetnék a kereslet és a kínálat stratégiai egyensúlyának helyzetét. Az ágazat számára hátrányos lehet, ha az EU energiarendszerének várható fejlődése nem eléggé átlátható.

2. A szubszidiaritás elemzése

Az uniós intézmények új szakpolitikák végrehajtásáról döntöttek, és olyan új szabályozási keretet hoztak létre, amelyet a gazdasági szereplőknek figyelembe kell venniük beruházási döntéseik meghozatalában. Szükség van a beruházási projektek előrehaladására vonatkozó adatok közlésére és nyomon követésére (azaz elemzésére). Tekintettel az uniós/regionális dimenzió növekvő szerepére és az uniós energiapolitika egyre nagyobb súlyára, illetve arra, hogy az egyes energiaipari ágazatok közötti kapcsolat és integráció egyre fokozódik, félő, hogy a tagállami és ágazati szintű információk nem elegendőek.

3. Az uniós kezdeményezés céljai

A 736/96/EK tanácsi rendelet felülvizsgálatának általános célja egy hatékony és eredményes adatközlési és nyomonkövetési eszköz létrehozása, vagyis egyrészről az Európai Unió energiaipari infrastruktúráját érintő beruházási projektekkel kapcsolatos adatok összegyűjtése, másrészről az ezek alapján végzett elemzések eredményeinek megosztása a tagállamokkal és az érdekeltekkel.

4. Szakpolitikai lehetőségek

Négy szakpolitikai lehetőséget mérlegeltünk:

– 0. lehetőség – A jelenlegi állapot fenntartása – Nyomon követés a mostani jelentéstételi mechanizmusok alapján: E lehetőség keretében az uniós energiaipari infrastruktúrát érintő beruházási projektekre vonatkozó adatokat és információkat a meglévő uniós jelentéstételi mechanizmusok révén lehetne biztosítani és/vagy azokat a Bizottság megvásárolná.

– 1. lehetőség – A 736/96/EGK rendelet hatályon kívül helyezése: A jelenlegi helyzethez képest ez a lehetőség a 736/96/EGK tanácsi rendelet hatályon kívül helyezését jelentené, tekintettel arra, hogy a rendelet végrehajtása elégtelen és az Európai Unió energiarendszerében bekövetkező változásokkal egyre kevésbé tud lépést tartani. Feltételezve, hogy hosszú távon a piacok képesek a kereslet és a kínálat összhangjának megteremtésére, a rendszeres nyomon követést tanulmányok helyettesítenék, amelyek eseti alapon készülnének azokban az esetekben, amikor egyes konkrét szakpolitikai döntések kapcsán az energiaipari infrastruktúrát érintő beruházási projektek elemzésére van szükség.

– 2. lehetőség – Nyomon követés kiegészítő jelentéstételi mechanizmussal: E lehetőség keretében egy továbbfejlesztett és aktualizált jelentéstételi rendszer kerülne bevezetésre: az adatszolgáltatási követelmények jobban tükröznék az EU energiarendszerének fejlődését, és szigorúbb követelmények vonatkoznának az adatok minőségére. A jelentéstételi kötelezettségek összhangba kerülnének a szabályozási környezet legutóbbi változásaival (például a jelentéstételre kétévente kerülne sor, a nyomon követés a harmadik belső energiapiaci kezdeményezéscsomag keretében történne), illetve e kötelezettségek egyszerűsödnének is: a tagállamok mentesülhetnének a rendelet szerinti bejelentési kötelezettség alól, amennyiben más módon (pl. meglévő ágazatspecifikus jogszabályok értelmében) már szolgáltatnak egyenértékű információt, és a vállalkozások is mentesülhetnének az adatszolgáltatási kötelezettség alól, amennyiben a tagállamok úgy döntenek, más módon nyújtják be a Bizottsághoz a kért információkat. Az adatszolgáltatáson túlmenően a beérkezett adatokat a Bizottság elemzésnek vetné alá, és az összegyűjtött adatok – az üzleti szempontból érzékenyek kivételével – lehetőség szerint átláthatóak lennének.

– 3. lehetőség – Nyomon követés teljes körű jelentéstételi mechanizmussal: A 2. lehetőségtől eltérően a 3. lehetőség egy teljes körű, integrált jelentéstételi és nyomonkövetési mechanizmus bevezetését jelenti. A tagállamok – az európai uniós szinten kialakított, már meglévő jelentéstételi vagy nyomonkövetési mechanizmusoktól függetlenül – kötelesek lennének a Bizottságnak bejelenteni és validálni az összes előírt információt.

5. A hatások értékelése

A jelentéstételi rendszer továbbfejlesztése és megerősítése révén rövid távon több adat és információ fog beérkezni a Bizottsághoz, és ezek minősége is javulni fog. Lehetőség nyílik a helyzet rendszeres elemzésére, és javul az átláthatóság. A befektetők az EU energiarendszerével kapcsolatban közép- és hosszú távon általában támogatják egy olyan egységes megközelítés kialakítását, amely pontos és lényegi információk alapján áttekintést nyújt a helyzet várható alakulásáról, különösen akkor, ha az segít feltérképezni a beruházási projektek elé gördülő akadályokat, így például a szükségtelen engedélyeztetési eljárásokat vagy a hitelhiányt. A szükséges információk birtokában a Bizottság terjeszteni tudja majd a legjobb gyakorlati megoldásokat.

A vizsgálat során a 2. és a 3. lehetőség bizonyult a legmegfelelőbbnek. Ezek hasznos keretet biztosítanának a jövőbeli tendenciák, a beruházási projektek és a beruházások útjában álló, feltárt akadályok elemzésével kapcsolatban a hatóságok és az érintettek között folyó eszmecseréhez.

A 736/96/EK tanácsi rendelet felülvizsgálata következtében felmerülő teljes körű jelentéstételhez kapcsolódó (a vállalatokat, a 27 tagállamot és a Bizottságot terhelő) igazgatási költségek a becslések szerint összesen mintegy félmillió EUR-t tesznek ki. Ez a maximális költség azonban nem fog ténylegesen felmerülni, mivel egyes adatokat a tagállamoknak – más jogszabályi kötelezettségekből kifolyólag – egyébként is össze kell gyűjteniük.

6. A lehetőségek összehasonlítása

A hatékonyság, az eredményesség és a koherencia szempontjából a mérlegelt lehetőségek közül a 2. lehetőség kecsegtet a legjobb eredménnyel, és egyúttal ennek révén érhetők el leginkább a 736/96/EK tanácsi rendelet felülvizsgálatával összefüggésben kitűzött célok. Ez a lehetőség egy európai uniós szintű, integrált és korszerűsített jelentéstételi és nyomonkövetési keretet hozna létre. Validált adatok használatának lehetőségét biztosítaná, ami javítani fogja az adatok elfogadhatóságát és lehetővé teszi az összehasonlítást. Tekintettel arra, hogy figyelembe veszi a témához kapcsolódó, már meglévő jelentéstételi kötelezettségeket, elkerüli a jelenleg is folyó tevékenységekkel való átfedéseket, és a minimálisra korlátozza az iparágra és a tagállamokra háruló adminisztratív terheket. A célokkal arányos javaslatról van tehát szó.

7. Felügyelet és értékelés

A új jelentéstételi és nyomonkövetési mechanizmus hatásai az összegyűjtött adatok minősége, teljessége és megfelelősége alapján kerülnek majd értékelésre, továbbá annak alapján, hogy hány tagállam teljesíti a jelentéstételi kötelezettségeket. Emellett figyelemmel fogjuk kísérni azt, hogy az érdekeltek és az érintettek miként vesznek részt a nyomonkövetési mechanizmusban (érdeklődés az elemzések iránt, megbeszéléseken való részvétel stb.), és azt, hogy az európai uniós intézmények és más érintettek hogyan használják fel az eredményeket.

IT

(...PICT...)|COMMISSIONE DELLE COMUNITÀ EUROPEE|

Bruxelles, 16.7.2009

SEC(2009) 972 definitivo

DOCUMENTO DI LAVORO DEI SERVIZI DELLA COMMISSIONE

che accompagna la proposta di regolamento del Consiglio sulla comunicazione alla Commissione dei progetti di investimento in infrastrutture dell'energia nella Comunità europea e che abroga il regolamento (CE) n. 736/96 SINTESI DELLA VALUTAZIONE D'IMPATTO {COM(2009) 361} {SEC(2009) 971}

1. Definizione del problema

1.1. Il problema

Il problema che richiede un intervento è quello della mancanza di dati e informazioni coerenti su progetti di investimento (nelle loro diverse fasi) e le relative lacune . I dati, indipendentemente dalla fonte, non sono sempre completi, affidabili o adatti alla analisi richiesta: ad esempio, i dati EUROSTAT riguardano gli sviluppi del passato mentre per i progetti di investimento sono necessari dati/informazioni che guardano al futuro. Il regolamento (CE) n. 736/96 del Consiglio, in linea di principio, deve permettere un monitoraggio dei progetti di investimento a livello UE. Una volta all'anno verranno comunicati alla Commissione i principali progetti di investimento o le decisioni principali che riguardano progetti di investimento nei settori del petrolio, del gas naturale e dell'energia elettrica. Va detto però che questo regolamento non viene più applicato in modo coerente né è stato adattato alle sfide odierne in materia di energia. A livello UE non esiste nessun altro strumento orizzontale.

Senza disporre di dati appropriati, la Commissione non è in grado di:

– analizzare l'evoluzione probabile delle infrastrutture dell'UE nel settore energetico, individuare eventuali lacune e prevedere l'offerta futura di energia;

– esaminare la politica UE in materia energetica e sostenere tale politica con dati ufficiali;

– promuovere la trasparenza sulla probabile evoluzione del sistema dell'energia nell'UE.

La comunicazione di dati (cioè la comunicazione di informazioni) e il monitoraggio (cioè l'analisi) dei progetti di investimento e dello sviluppo del sistema dell'energia dell'UE sono considerati importanti soprattutto in questo periodo. Mentre importanti investimenti nelle infrastrutture energetiche dell'UE sono di fondamentale importanza, sussiste un elevato grado di incertezza, aggravato dalla attuale crisi economica e finanziaria, per quanto riguarda la realizzazione dei progetti di investimento. Come viene ricordato nella Seconda revisione strategica in materia di energia adottata dalla Commissione nel 2008, questi investimenti sono necessari per rispondere alla futura domanda di energia, per promuovere la transizione verso un futuro energetico a basse emissioni di CO 2 e per garantire una maggiore sicurezza energetica in caso di crisi, nonché l'effettivo funzionamento del mercato interno.

1.2. Chi è più colpito e perché è necessario l'intervento pubblico?

Le istituzioni UE mancano di dati rilevanti e coerenti sullo sviluppo delle infrastrutture dell'energia nell'UE per poter valutare l'equilibrio strategico tra domanda e offerta. L'industria è potenzialmente colpita dall'insufficiente trasparenza sulla probabile evoluzione del sistema dell'energia nell'UE.

2. Analisi della sussidiarietà

Le istituzioni UE hanno deciso nuove politiche e istituito un quadro normativo nel quale gli operatori economici devono prendere decisioni di investimento. La comunicazione e il monitoraggio (cioè l'analisi) dei dati sullo stato di avanzamento dei progetti di investimento sono necessari. Dato che la dimensione UE/regionale e le politiche dell'UE sono sempre più predominanti e dato che i settori dell'energia sono sempre più connessi e integrati tra loro, l'informazione specifica, nazionale o settoriale, rischia di divenire insufficiente.

3. Obiettivi dell'iniziativa UE

Gli obiettivi generali della revisione del regolamento (CE) n. 736/96 del Consiglio consistono nel creare un effettivo ed efficiente strumento di comunicazione e monitoraggio, vale a dire, che permetta di raccogliere dati appropriati sugli investimenti nelle infrastrutture dell'energia dell'UE e istituire un meccanismo per la condivisione delle analisi risultanti con gli Stati membri e le parti interessate.

4. Opzioni politiche

Sono state prese in considerazione quattro opzioni:

– Opzione 0 - Status quo – Monitoraggio dello sviluppo delle infrastrutture di energia sulla base dei requisiti di comunicazione vigenti: Secondo l'opzione 0, dati e informazioni relativi a progetti di investimento nelle infrastrutture energetiche dell'UE verrebbero forniti attraverso i meccanismi di comunicazione dell'UE esistenti e/o acquistati dalla Commissione.

– Opzione 1 - Abrogazione del regolamento (CE) n. 736/96 del Consiglio: rispetto allo status quo, questa opzione consiste nell'abrogare il regolamento (CE) n. 736/96 del Consiglio, vista la sua inefficiente applicazione e la sua crescente incapacità a inglobare il nuovo sistema energetico dell'UE. Ipotizzando che nel lungo termine sui mercati l'offerta e la domanda raggiungano un equilibrio, il monitoraggio periodico potrebbe essere sostituito da studi che verrebbero condotti su base individuale qualora specifiche decisioni politiche dovessero richiedere un'analisi dei progetti di investimento connessi all'energia.

– Opzione 2 – Monitoraggio dello sviluppo delle infrastrutture di energia con una comunicazione complementare: viene concepito uno strumento di comunicazione migliorato e aggiornato: i requisiti relativi ai dati rispecchiano lo sviluppo del sistema dell'energia dell'UE e i requisiti sulla qualità dei dati vengono rafforzati. Gli obblighi di comunicazione sono allineati ai recenti sviluppi legislativi (ad esempio, comunicazioni a intervalli biennali, monitoraggio nell'ambito del terzo pacchetto mercato interno) e vengono semplificati: gli Stati membri possono essere esentati dalla comunicazione a norma del presente regolamento se vengono forniti con altri mezzi dati equivalenti (ad esempio nell'ambito della legislazione specifica esistente) e le imprese possono anche essere sollevate dall'obbligo di comunicare informazioni se gli Stati membri decidono e forniscono le informazioni richieste attraverso altri strumenti. Oltre all'obbligo di comunicazione, sono previste norme sulla analisi dei dati da parte della Commissione e sull'eventuale trasparenza dei dati raccolti, tranne quelli commercialmente sensibili.

– Opzione 3 – Monitoraggio dello sviluppo delle infrastrutture di energia con requisiti di comunicazione nuovi e completi: l'opzione 3 si distingue dall'opzione 2 in quanto stabilisce un sistema integrato di comunicazione e monitoraggio completo. Gli Stati membri hanno l'obbligo di notificare e convalidare tutte le informazioni richieste alla Commissione, indipendentemente da altri meccanismi di notifica o di monitoraggio esistenti sviluppati a livello UE.

5. Valutazione dell'impatto

Un sistema di comunicazione migliorato e rafforzato migliorerà la disponibilità dei dati nonché la qualità dei dati e delle informazioni trasmessi alla Commissione nel breve termine. Ciò renderà possibile una analisi regolare della situazione e una maggiore trasparenza. In una prospettiva di medio-lungo termine, l'elaborazione di un'impostazione UE coerente e del monitoraggio della probabile evoluzione del sistema dell'energia dell'UE, sulla base di informazioni accurate e appropriate, è solitamente apprezzata dagli investitori, in particolare se serve ad evidenziare ostacoli ai progetti di investimento come indebite procedure di autorizzazione o mancanza di credito. Disponendo di migliori informazioni, la Commissione può promuovere le migliori pratiche.

Le opzioni politiche 2 e 3 sono considerate più importanti. Esse offrono un quadro utile per la discussione tra le pubbliche autorità e gli interessati nell'analisi delle tendenze e dei progetti di investimento futuri e degli ostacoli agli investimenti incontrati.

La spesa massima amministrativa (per le imprese, 27 Stati membri e includendo la Commissione) per una comunicazione completa indotta da un regolamento (CE) n. 736/96 del Consiglio riveduto, è stimata a circa mezzo milione di euro. Tale spesa massima, tuttavia, non sarà effettivamente sostenuta in quanto alcuni dati dovranno in ogni caso essere raccolti dagli Stati membri, a causa di altri requisiti legali.

6. Confronto delle opzioni

Alla luce dei criteri di efficienza, efficacia e coerenza, l'opzione 2 presenta l'esito più favorevole delle opzioni prese in esame e permette di raggiungere meglio gli obiettivi fissati per la revisione del regolamento (CE) n. 736/96 del Consiglio. Essa offre un quadro integrato e aggiornato che combina comunicazione e monitoraggio a livello UE. Inoltre offre la possibilità di utilizzare dati convalidati, il che migliorerà l'accettabilità dei dati e permetterà di operare dei raffronti. Dato che tiene conto delle comunicazioni esistenti di possibile interesse, evita di duplicare il lavoro già fatto e minimizza l'onere amministrativo imposto all'industria e agli Stati membri. Si tratta di un'opzione proporzionata.

7. Monitoraggio e valutazione

L'impatto del nuovo meccanismo di comunicazione e monitoraggio verrà osservato sulla base del numero degli Stati membri che adempiono all'obbligo di comunicazione e della qualità, completezza, appropriatezza dei dati raccolti. Verranno inoltre verificati la partecipazione degli attori e delle parti interessate al meccanismo di monitoraggio (interesse a relazioni analitiche, partecipazione a riunioni…) e l'uso dei suoi risultati da parte delle istituzioni UE e delle altre parti interessate.

NL

(...PICT...)|COMMISSIE VAN DE EUROPESE GEMEENSCHAPPEN|

Brussel, 16.7.2009

SEC(2009) 972 definitief

WERKDOCUMENT VAN DE DIENSTEN VAN DE COMMISSIE

Begeleidend document bij het voorstel voor een verordening van de Raad inzake mededeling aan de Commissie van investeringsprojecten met betrekking tot energie-infrastructuur binnen de Europese Gemeenschap en tot intrekking van Verordening (EG) nr. 736/96 SAMENVATTING VAN DE EFFECTBEOORDELING {COM(2009) 361} {SEC(2009) 971}

1. Probleemomschrijving

1.1. Wat is het probleem?

Het probleem dat actie vereist is het ontbreken van samenhangende gegevens en informatie inzake investeringsprojecten (in hun verschillende fasen) en de daarmee verband houdende tekortkomingen . De gegevens zijn, ongeacht hun bron, niet altijd volledig, betrouwbaar of bruikbaar voor de vereiste analyse: de EUROSTAT-gegevens bijvoorbeeld hebben betrekking op het verleden, terwijl met het oog op investeringsprojecten meer bepaald informatie vereist is die een zicht biedt op toekomstige ontwikkelingen. Verordening (EG) nr. 736/96 van de Raad moet in beginsel een monitoring van de investeringsprojecten binnen de EU mogelijk maken. De Commissie wordt jaarlijks op de hoogte gesteld van de grote investeringsprojecten of van belangrijke besluiten die een effect hebben op investeringsprojecten in de aardolie , aardgas of elektriciteitsector. Deze verordening wordt echter niet langer op consistente wijze ten uitvoer gelegd en is niet meer aangepast aan de huidige uitdagingen op energiegebied. Er bestaat geen ander horizontaal instrument op EU-niveau

Zonder de nodige gegevens is de Commissie niet in staat om:

– de te verwachten ontwikkeling van de energie-infrastructuur binnen de EU te analyseren, eventuele toekomstige tekorten op te sporen en te anticiperen op de toekomstige energievoorziening ;

– het EU-energiebeleid te evalueren en de beleidsvorming met relevante gegevens te ondersteunen;

– de transparantie inzake de te verwachten toekomstige ontwikkeling van de EU-energie-infrastructuur te bevorderen.

Gegevensrapportering (d.w.z. het toezenden van informatie) over en monitoring (d.w.z. analyse) van investeringsprojecten en de ontwikkeling van het EU energiesysteem worden belangrijk geacht, in het bijzonder gezien de recentste ontwikkelingen. Hoewel aanzienlijke investeringen in de energie-infrastructuur binnen de EU cruciaal zijn, bestaat er veel onzekerheid over de daadwerkelijke realisatie van de investeringsprojecten, die nog wordt verstrekt door de huidige economische en financiële crisis. Zoals aangegeven in de tweede, door de Commissie in 2008 vastgestelde strategische toetsing van het energie beleid zijn deze investeringen vereist om een antwoord te bieden op de toekomstige vraag naar energie, de bevordering van de transformatie van de economie naar een koolstofarme toekomst, het waarborgen van een grotere energie voorzieningszekerheid in het geval van een crisis en een goede functionering van de interne energiemarkt.

1.2. Wie is hierbij het meest betrokken en waarom is optreden van de overheid vereist?

De EU-instellingen beschikken niet over relevante en samenhangende gegevens over de ontwikkeling van de energie-infrastructuur in de EU, die zij nodig hebben om het strategische vraag/aanbod-evenwicht te evalueren. De industrie is ook betrokken, meer bepaald gezien de ontoereikende transparantie inzake de verwachte ontwikkeling van de het energiesysteem in de EU.

2. Analyse van de subsidiariteit

De EU-instellingen hebben besluiten inzake een nieuw energiebeleid genomen en hebben een regelgevingskader opgezet binnen het kader waarvan de economische spelers hun investeringsbeslissingen moeten nemen. Gegevens rapportering over en monitoring (d.w.z. analyse) van de voortgang van investeringsprojecten is noodzakelijk. Aangezien de regionale en EU-dimensies steeds zwaarder wegen en gezien het feit dat de energiesectoren onderling meer en meer verbonden en geïntegreerd zijn, zal sectorspecifieke informatie naar verwachting niet meer volstaan.

3. Doelstellingen van het EU-initiatief

De algemene doelstellingen van de herziening van Verordening (EG) nr. 736/96 zijn een effectief en doeltreffend rapporterings en monitoringsinstrument op te zetten, d.w.z. de nodige gegevens over investeringen in de EU-energie-infrastructuur te verzamelen en een mechanisme op te zetten om de desbetreffende analyseresultaten te delen met de lidstaten en betrokken partijen.

4. Beleidsopties

Er zijn vier opties in overweging genomen:

– Optie 0 – Status quo - Monitoring van de ontwikkeling van de energie-infrastructuur op basis van de bestaande rapporteringseisen . Overeenkomstig optie 0 worden gegevens en informatie inzake investerings projecten met betrekking tot energie-infrastructuur verstrekt via reeds bestaande EU-rapporteringsmechanismen en/of worden zij aangekocht door de Commissie.

– Optie 1 – Intrekking van Verordening (EG) nr. 736/96 van de Raad . In vergelijking met het status quo, houdt deze optie in dat Verordening (EG) nr. 736/96 van de Raad wordt ingetrokken gezien de slechte tenuitvoerlegging van deze verordening en het feit dat zij steeds minder in staat is in te spelen op de nieuwe energiesystemen in de EU. Als ervan wordt uitgegaan dat de markten op langere termijn vraag en aanbod in evenwicht brengen, kan gereguleerde monitoring worden vervangen door studies die gevalsgewijs kunnen worden uitgevoerd wanneer specifieke beleids beslissingen een analyse van investeringsprojecten op energiegebied vergen .

– Optie 2 – Monitoring van de ontwikkeling van de energie-infrastructuur met een aanvullend rapporteringsmechanisme. Er wordt een verbeterd en geactualiseerd rapporteringsmechanisme opgezet: de eisen betreffende de kwaliteit van de te verstrekken gegevens worden versterkt en weerspiegelen de ontwikkeling van het EU-energiesysteem. De rapporterings verplichtingen worden in lijn gebracht met de recente beleids ontwikkelingen (bv. rapportering om de twee jaar, monitoring in het kader van het derde internemarktpakket) en worden vereenvoudigd: de lidstaten worden vrijgesteld van de rapporteringsverplichting krachtens deze richtlijn wanneer reeds gelijkwaardige informatie wordt verstrekt in het kader van andere instrumenten (bv. bestaande sectorspecifieke wetgeving) en de ondernemingen worden ook vrijgesteld van deze verplichting als de lidstaten besluiten de vereiste informatie via andere kanalen te verstrekken. Afgezien van het rapporterings mechanisme wordt ook voorzien in een analyse van de gegevens door de Commissie en in transparantie van de verzamelde gegevens, met uitzondering van de commercieel gevoelige gegevens.

– Optie 3 – Monitoring van de ontwikkeling van de energie-infrastructuur, gepaard aan een volledig rapporteringsmechanisme. Het verschil met optie 2 is dat overeenkomstig optie 3 een volledig en geïntegreerd rapporterings en monitoringssysteem wordt opgezet. De lidstaten zijn verplicht alle opgevraagde informatie te valideren en aan de Commissie toe te zenden, ongeacht eventueel reeds bestaande en op EU niveau ontwikkelde kennisgevings en monitoringsmechanismen.

5. Effectbeoordeling

Een verbetering en versterking van het rapporteringsmechanisme zal de beschikbaarheid van gegevens en de kwaliteit van de aan de Commissie toegezonden gegevens en informatie op kortetermijnbasis verbeteren. Dat zal een geregelde analyse van de situatie en een grotere transparantie mogelijk maken. Op middellange tot lange termijn wordt de uitwerking van een samenhangende EU-aanpak en een overzicht inzake de te verwachten ontwikkeling van het EU-energiesysteem, gebaseerd op nauwkeurige en geschikte informatie, van groot belang voor de investeerders, voornamelijk wanneer daardoor belemmeringen voor investeringsprojecten, zoals onnodige vergunningsprocedures en gebrekkige kredietverstrekking, aan het licht worden gebracht. Met betere informatie kan de Commissie ook beter de beste praktijken bevorderen.

De beleidsopties 2 en 3 worden als het meest relevant beschouwd. Zij bieden een nuttig kader voor overleg tussen de overheidsinstanties en de betrokken partijen bij de analyse van toekomstige trends en investeringsprojecten en de belemmeringen voor investeringen.

De maximale administratieve kosten (voor de ondernemingen, alsook voor de lidstaten en de Commissie) van een volledig rapporteringsmechanisme ten gevolge van een herziening van Verordening (EG) nr. 736/96 van de Raad, worden geraamd op ongeveer een half miljoen euro. Deze maximale kostprijs zal in de praktijk echter niet worden gehaald aangezien bepaalde gegevens ten gevolge van andere wettelijke verplichtingen door de lidstaten moeten worden verzameld.

6. Vergelijking van het effect van de opties

Afgezet tegen de criteria van efficiëntie, doeltreffendheid en samenhang, blijkt optie 2 gunstiger dan de overige opties en geeft die optie de beste resultaten voor de verwezenlijking van de doelstellingen van de herziening van Verordening (EG) nr. 736/96 van de Raad. Deze optie biedt een geïntegreerd en geactualiseerd kader waarin rapportering en monitoring op EU-niveau worden geïntegreerd. Zij maakt het mogelijk gevalideerde gegevens te gebruiken, wat de aanvaarding van de data zal verbeteren en vergelijking mogelijk maakt. Aangezien bij deze optie rekening wordt gehouden met bestaande eventueel belangrijke rapporteringsmechanismen, wordt dubbel werk vermeden en wordt de administratieve belasting voor de desbetreffende sectoren en de lidstaten vermeden. Deze optie voldoet aan het evenredigheidsbeginsel.

7. Monitoring en evaluatie

Het effect van het nieuwe rapporterings en monitoringsmechanisme zal worden ingeschat op basis van het aantal lidstaten dat voldoet aan de rapporteringsverplichting en op basis van de kwaliteit, volledigheid en geschiktheid van de verzamelde gegevens. Ook de deelname van de betrokken partijen en entiteiten aan het monitorings mechanisme (belangstelling voor analyserapporten, deelname aan vergaderingen, enz.) en het gebruik van de resultaten door EU-instellingen en andere betrokken partijen zal worden gemonitord.

DA

(...PICT...)|KOMMISSIONEN FOR DE EUROPÆISKE FÆLLESSKABER|

Bruxelles, den 16.7.2009

SEK(2009) 972 endelig

ARBEJDSDOKUMENT FRA KOMMISSIONENS TJENESTEGRENE

Ledsagedokument til forslag til Rådets forordning om indberetning til Kommissionen om investeringsprojekter i energiinfrastruktur i Fællesskabet og om ophævelse af Rådets forordning (EF) nr. 736/96 RESUMÉ AF KONSEKVENSANALYSEN {KOM(2009) 361} {SEK(2009) 971}

1. Problemstillingen

1.1. Hvad er problemet?

Det problem, der skal løses, er manglen på systematiske data og oplysninger om investeringsprojekter (i de forskellige faser) og de deraf følgende ulemper . Uanset hvor data kommer fra, er de ikke altid fuldstændige, pålidelige og egnede til den ønskede analyse. Eksempelvis ser Eurostat på den hidtidige udvikling, mens der til investeringsprojekter er behov for prospektive data og oplysninger. Rådets forordning (EF) nr. 736/96 skulle principielt give mulighed for overvågning af investeringsprojekter på EU-niveau. En gang om året skal Kommissionen have indberetning om større investeringsprojekter eller større beslutninger, der indvirker på investeringsprojekter i olie-, naturgas- og elsektoren. Men den forordning anvendes ikke længere konsekvent og svarer ikke til dagens udfordringer på energiområdet. Der findes ikke andre horisontale retsakter på EU-plan.

Uden de rigtige data er Kommissionen ude af stand til

– at analysere den forventede udvikling i EU's energiinfrastruktur, påpege eventuelle mangler og forudsige den fremtidige energiforsyning

– at evaluere EU's energipolitik og understøtte politikudformningen med officielle data

– at skabe mere gennemsigtig indsigt i EU-energisystemets forventede udvikling.

Datarapportering (dvs. indberetning af information) og overvågning (dvs. analyse) af investeringsprojekter og EU-energisystemets udvikling anses for at være meget vigtigt, især i disse tider. Betydelige investeringer i EU's energiinfrastruktur er altafgørende, men gennemførelse af investeringsprojekter er behæftet med stor usikkerhed, som forværres af den aktuelle økonomiske og finansielle krise. Som Kommissionen anførte i sin anden strategiske energiredegørelse i 2008 er sådanne investeringer nødvendige af hensyn til den fremtidige energiefterspørgsel, starten på et skift til en mindre kulstofbaseret energiforsyning i fremtiden, større energiforsyningssikkerhed i krisesituationer og et effektivt fungerende indre marked.

1.2. Hvem påvirkes mest, og hvorfor er offentlig indgriben påkrævet?

EU-institutionerne har ikke relevante/sammenhængende data om udviklingen i energiinfrastrukturen i EU til at vurdere den strategiske balance mellem udbud og efterspørgsel. Erhvervslivet kan være påvirket af utilstrækkelig gennemsigtighed i EU-energisystemets formodede udvikling.

2. Analyse baseret på subsidiaritetsprincippet

EU-institutionerne har formuleret nye politikker og etableret nogle regelsæt, som de økonomiske aktører skal benytte som grundlag for beslutninger om investeringer. Datarapportering og overvågning (dvs. analyse) af data om investeringsprojekters fremadskriden er påkrævet. Da EU-dimensionen, den regionale dimension og EU's politikker har fået en mere og mere fremtrædende plads, og da energisektorerne bliver knyttet tættere og tættere sammen og integreres mere og mere, er der risiko for, at national og sektorspecifik information ikke er tilstrækkelig.

3. EU-initiativets formål

Det generelle formål med revisionen af Rådets forordning (EF) nr. 736/96 er at konstruere et effektivt indberetnings- og overvågningsværktøj, dvs. at indsamle de nødvendige data om investeringer i EU-energiinfrastruktur og etablere en mekanisme, hvorved medlemsstaterne og interesserede parter får del i analyserne deraf.

4. Politikmuligheder

Der er set på fire løsningsmodeller:

– Løsningsmodel 0 - Status quo - overvågning af energiinfrastrukturens udvikling på grundlag af de gældende indberetningskrav: Efter denne løsningsmodel får Kommissionen data og oplysninger om investeringsprojekter i EU-energiinfrastruktur ved hjælp af eksisterende EU-indberetningsmekanismer og/eller ved at købe dem.

– Løsningsmodel 1 - Ophævelse af Rådets forordning (EF) nr. 736/96: Sammenholdt med status quo består denne løsningsmodel i, at Rådets forordning (EF) nr. 736/96 ophæves, fordi den ikke anvendes systematisk og fjerner sig mere og mere fra det nye EU-energisystem. Forudsættes det, at der på længere sigt bliver balance mellem udbud og efterspørgsel på markederne, vil der i stedet for regelmæssig overvågning kunne udføres ad hoc-undersøgelser, hvis bestemte politiske beslutninger kræver en analyse af energirelaterede investeringsprojekter.

– Løsningsmodel 2 - Overvågning af energiinfrastrukturens udvikling suppleret med nye indberetningskrav: Der udformes et forbedret og ajourført indberetningsværktøj, hvor datakravene afspejler EU-energisystemets udvikling og kravene til datakvalitet er skærpet. Indberetningskravene bringes på linje med den seneste udvikling i lovgivningen (f.eks. indberetning hvert andet år, overvågning ifølge den tredje lovgivningspakke om det indre energimarked) og forenkles. Medlemsstaterne kan undtages fra indberetningspligten i forordningen, hvis de leverer tilsvarende data på anden måde (f.eks. i medfør af gældende specifik lovgivning), og virksomhederne kan ligeledes slippe for at indberette oplysninger, hvis medlemsstaterne beslutter det og tilvejebringer de fornødne oplysninger andetsteds fra. Ud over indberetning er der bestemmelser om, at Kommissionen analyserer dataene, og at de indsamlede data kan offentliggøres, undtagen de forretningsmæssigt følsomme data.

– Løsningsmodel 3 - Overvågning af energiinfrastrukturens udvikling ved hjælp af nye fuldt udbyggede indberetningskrav: Til forskel fra løsningsmodel 2 har løsningsmodel 3 et fuldt udbygget integreret indberetnings- og overvågningssystem. Medlemsstaterne har pligt til at indberette og validere alle krævede oplysninger til Kommissionen, uanset om der findes andre indberetnings- eller overvågningsordninger på EU-plan.

5. Vurdering af virkningerne

En forbedret og styrket indberetningsordning vil på kort sigt øge datatilgængeligheden og kvaliteten af de data og oplysninger, der indberettes til Kommissionen. Der vil blive mulighed for regelmæssig analyse af situationen og større gennemsigtighed. Investorerne sætter generelt pris på, at der på længere sigt kan udarbejdes en oversigt over den forventede udvikling i EU's energisystem, som er ensartet over hele EU og bygger på nøjagtig og relevant information, især hvis der derved afsløres hindringer for investeringsprojekter såsom uhensigtsmæssige godkendelsesprocedurer eller manglende lånemuligheder. Kommissionen vil med bedre information kunne fremme bedste praksis.

Løsningsmodel 2 og 3 anses for de mest relevante. De udgør en hensigtsmæssig ramme for drøftelser mellem myndigheder og interesseparter under analysen af fremtidige tendenser og investeringsprojekter og hindringer for investeringer.

De administrative omkostninger (for virksomhederne, de 27 medlemsstater og Kommissionen) ved fuld rapportering i medfør af en revision af rådsforordning (EF) nr. 736/96 anslås til højst ca. en halv million EUR. Disse maksimale omkostninger vil dog ikke reelt påløbe, da nogle data under alle omstændigheder skal indsamles af medlemsstaterne som følge af andre forpligtelser i henhold til lovgivningen.

6. Sammenligning af løsningsmuligheder

Målt på effektivitet og sammenhæng er det løsningsmodel 2, der er den mest fordelagtige og bedst virkeliggør målene for en revision af rådsforordning 736/96. Den opstiller en integreret ajourført ramme, hvor indberetning og overvågning på EU-plan er kombineret. Den giver mulighed for brug af validerede data, hvilket vil øge dataenes acceptabilitet og muliggøre sammenligninger. Da der tages hensyn til eksisterende rapportering, som kan være af interesse, kan man undgå dobbeltarbejde og minimere erhvervslivets og medlemsstaternes administrative byrde. Det er en løsningsmodel, hvor indsatsen står i rimeligt forhold til udbyttet.

7. Overvågning og evaluering

Virkningen af den nye indberetnings- og overvågningsmekanisme vil blive vurderet på grundlag af, hvor mange medlemsstater der opfylder deres indberetningspligt, og hvordan de indsamlede data er med hensyn til kvalitet, fuldstændighed og relevans. Der vil også blive fulgt med i interesserede parters deltagelse i overvågningsmekanismen (interesse for analyserapporterne, deltagelse i møder, mv.) og EU-institutionernes og andre interesserede parters brug af resultaterne.

BG

(...PICT...)|КОМИСИЯ НА ЕВРОПЕЙСКИТЕ ОБЩНОСТИ|

Брюксел, 16.7.2009

SEC(2009) 972 окончателен

РАБОТЕН ДОКУМЕНТ НА СЛУЖБИТЕ НА КОМИСИЯТА

Придружителен документ към предложение за Регламент на Съвета относно уведомяването на Комисията за инвестиционни проекти за енергийна инфраструктура в Европейската общност, както и за отмяна на Регламент (ЕО) № 736/96 на Съвета РЕЗЮМЕ НА ОЦЕНКАТА НА ВЪЗДЕЙСТВИЕТО {COM(2009) 361} {SEC(2009) 971}

1. Определяне на проблема

1.1. Какъв е проблемът?

Проблемът, който изисква вземане на мерки, се изразява в липсата на пълноценни данни и информация относно инвестиционните проекти (на техните различни етапи) и свързаните с това неудачи . Независимо от източника на данните, те не винаги са пълни, надеждни или подходящи за изисквания анализ: например данните от Евростат се отнасят до развитието в миналото, докато за инвестиционни проекти са необходими прогнозни данни и информация . Регламент (ЕО) № 736/96 на Съвета би следвало по принцип да позволи мониторинг на инвестиционни проекти на равнището на ЕС . Комисията трябва да бъде уведомявана веднъж годишно за големи инвестиционни проекти или важни решения от значение за инвестиционните проекти в секторите на нефта, газовите горива и електроенергията . Но този регламент вече не се прилага пълноценно, нито пък е адаптиран към днешните предизвикателства в областта на енергетиката. Не съществува друг хоризонтален инструмент на равнището на ЕС.

Без да разполага с подходящи данни, Комисията не е в състояние да:

– анализира вероятната еволюция на енергийната инфраструктура, да открива потенциални несъответствия и да предвижда бъдещи енергийни доставки;

– да прави оценка на енергийната политика на ЕС и да подпомага с официални данни формулирането на политика;

– да спомага за прозрачност относно възможната еволюция на енергийната система на ЕС.

Особено в сегашния период важно значение се придава на докладването на данни (т.е. предоставянето на информация) и мониторинга (т.е. анализа) на инвестиционни проекти и на еволюцията на енергийната система на ЕС. Макар от решаващо значение да са значителните инвестиции в енергийната инфраструктура на ЕС, съществува голяма степен на несигурност относно осъществяването на инвестиционни проекти, която е повишена още повече от сегашната икономическа и финансова криза. Както бе упоменато във Втория стратегически енергиен преглед, приет от Комисията през 2008 г., тези инвестиции са необходими, за да се отговори на бъдещите потребности от енергия, да се подпомогне преходът към бъдещата енергетика с ниска въглеродна интензивност и да се гарантира по-голяма енергийна сигурност в случай на криза, както и ефективното функциониране на вътрешния пазар.

1.2. Кой е засегнат най-силно и защо е необходима публична интервенция?

На институциите на ЕС липсват подходящи и последователни данни относно развитието на енергийната инфраструктура в ЕС, за да направят оценка на стратегическия баланс между предлагането и търсенето. Предприятията в енергийния отрасъл са потенциално засегнати от недостатъчната прозрачност относно вероятната еволюция на енергийната система на ЕС.

2. Анализ на субсидиарността

Институциите на ЕС взеха решения за нови политики и създадоха регулаторна рамка, в която икономическите оператори трябва да вземат решения за инвестиции. Необходимо е докладване на данни и мониторинг (т.е. анализ) на данни относно напредъка в изпълнението на инвестиционни проекти. Тъй като в политиката на ЕС все повече доминира общностното и регионалното измерение и нараства степента на взаимовръзка и обединяване на енергийните сектори, съществува риск информацията за отделни държави и сектори да стане недостатъчна.

3. Цели на инициативата на ЕС

Общите цели на преработването на Регламент (ЕО) № 736/96 на Съвета са да се създаде един ефективен и ефикасен инструмент за докладване и мониторинг, т.е. да се събират подходящи данни относно инвестирането в енергийната инфраструктура на ЕС, и да се въведе механизъм за споделяне на основаващия се на това анализ с държавите-членки и заинтересованите страни.

4. Варианти на политиката

Бяха разгледани следните четири варианта:

– Вариант 0 — запазване на съществуващото положение — мониторинг на еволюцията на енергийната инфраструктура въз основа на съществуващите изисквания за докладване: при вариант 0 с данни и информация относно инвестиционни проекти за енергийна инфраструктура на ЕС би се разполагало или чрез съществуващи механизми на ЕС за докладване и/или чрез закупуване на данни от Комисията.

– Вариант 1 — отмяна на Регламент (ЕО) № 736/96 на Съвета: в сравнение със запазването на съществуващото положение този вариант включва отмяна на Регламент (ЕО) № 736/96 на Съвета предвид на недоброто прилагане на този регламент и растящата му неспособност да отговори на новата енергийна система на ЕС. Като се приема, че в дългосрочен план пазарните сили ще уравновесят търсенето и предлагането, периодичният мониторинг би могло да бъде заменен с проучвания на отделни конкретни случаи, ако във връзка с вземането на конкретни политически решения се яви необходимост от анализ на енергийни инвестиционни проекти.

– Вариант 2 — мониторинг на еволюцията на енергийната инфраструктура с допълнително докладване: предвиден е подобрен и актуализиран инструмент за докладване: изискванията за предоставяне на данни отразяват еволюцията на енергийната система на ЕС и изискванията за качество на данните са увеличени. Задълженията за докладване са съгласувани с развитието напоследък на законодателството (например докладване на всеки две години, мониторинг съгласно третия пакет от мерки за вътрешния пазар) и са опростени: държавите-членки може да бъдат освободени от докладване по настоящия регламент, ако еквивалентни данни са предоставени по друг начин (например съгласно съществуващото специфично законодателство), а дружествата също могат да бъдат освободени от задължението да предоставят информация, ако държавите-членки решат да предоставят исканата информация по друг начин. Освен докладването е предвиден анализ на данните от Комисията и възможна прозрачност на събраните данни с изключение на тези, представляващи търговска тайна.

– Вариант 3 — мониторинг на еволюцията на енергийната инфраструктура с нови и всеобхватни изисквания за докладване: различието спрямо вариант 2 е, че при вариант 3 се въвежда цялостна интегрирана система за докладване и мониторинг. Държавите-членки са задължени да съобщават на Комисията и да валидират цялата поискана информация, независимо от наличието на други механизми за уведомяване или механизми за мониторинг, разработени на равнището на ЕС.

5. Оценка на въздействието

Една подобрена и подсилена система за докладване ще осигури в краткосрочен план наличието на повече данни и увеличаване на качеството на данните и информацията, съобщавани на Комисията. Това дава възможност за периодичен анализ на положението и за повишена прозрачност. В средно- и дългосрочна перспектива, изработването на единен подход на ЕС и на обзор за вероятната еволюция на енергийната система на ЕС въз основа на прецизна и подходяща информация се оценява общо взето високо от инвеститорите, особено ако при това се разкриват пречки за инвестиционни проекти като например неподходящи разрешителни процедури или липса на кредити. Ако разполага с по-добра информация, Комисията би могла да популяризира най-добрите практики.

Варианти 2 и 3 на политиката са считани за по-уместни. Те осигуряват полезна рамка за обсъждане между държавните органи и заинтересованите страни при анализа на бъдещи тенденции и инвестиционни проекти, както и на възникналите пречки за инвестиции.

Административните разходи (общо за дружествата, 27-те държави-членки и Комисията) за докладване в пълен размер съгласно преработен Регламент (ЕО) № 736/96 на Съвета се оценяват на максимум около половин милион EUR. В действителност обаче разходите няма да достигнат тази максимална стойност, тъй като някои данни ще трябва да бъдат събирани от държавите-членки при всяко положение въз основа на други законови разпоредби.

6. Сравнение на вариантите

Спрямо критериите за ефикасност, ефективност и съгласуваност най-подходящ измежду разгледаните варианти е вариант 2, който осигурява най-добро постигане на целите, поставени с преработването на Регламент (ЕО) № 736/96 на Съвета. Той осигурява интегрирана и актуализирана рамка, съчетаваща докладването и мониторинга на равнището на ЕС. Той дава възможност за използване на валидирани данни, което ще подобри приемливостта на данните и ще позволи съпоставяне. Тъй като при него се вземат предвид съществуващите изисквания за докладване, които е възможно да представляват интерес, се избягва дублиране на работата и се намалява до минимум административната тежест, наложена на промишлеността и държавите-членки. Той представлява балансиран вариант.

7. Мониторинг и оценка

Въздействието на новия механизъм за докладване и мониторинг ще бъде следено въз основа на броя на държавите-членки, изпълняващи задължението за докладване, и на качеството, пълнотата и уместността на събраните данни. Ще се следи и за участието на заинтересовани страни и организации в механизма за мониторинг (интерес към аналитични доклади, участие в срещи…) и използването на резултатите от него от страна на институции на ЕС и други заинтересовани страни.

PL

(...PICT...)|KOMISJA WSPÓLNOT EUROPEJSKICH|

Bruksela, dnia 16.7.2009

SEK(2009) 972 wersja ostateczna

DOKUMENT ROBOCZY SŁUŻB KOMISJI

Dokument uzupełniający wniosek dotyczący rozporządzenia Rady w sprawie zgłaszania Komisji projektów inwestycyjnych dotyczących infrastruktury energetycznej we Wspólnocie Europejskiej oraz uchylającego rozporządzenie Rady (WE) nr 736/96 STRESZCZENIE OCENY SKUTKÓW {KOM(2009) 361} {SEK(2009) 971}

1. Definicja problemu

1.1. Na czym polega problem?

Problemem, który wymaga podjęcia działań, jest brak spójnych danych oraz informacji na temat projektów inwestycyjnych (na różnych etapach) i związane z tą sytuacją utrudnienia . Dane, bez względu na źródło pochodzenia, nie zawsze są kompletne, rzetelne i odpowiednie dla wymaganych analiz: np. dane z EUROSTAT dotyczą wydarzeń z przeszłości, a dla projektów inwestycyjnych niezbędne są dane i informacje dotyczące przyszłości. Rozporządzenie Rady (WE) nr 736/96 powinno w zasadzie umożliwić monitorowanie projektów inwestycyjnych na poziomie UE. Komisji należy raz na rok przekazywać informacje na temat większych projektów inwestycyjnych bądź istotnych decyzji mających wpływ na projekty inwestycyjne w sektorach ropy naftowej, gazu ziemnego i energii elektrycznej. Rozporządzenie to nie jest już jednak egzekwowane w konsekwentny sposób ani dostosowane do bieżących wyzwań w zakresie energii. Na poziomie UE nie istnieje żaden inny instrument horyzontalny.

Bez odpowiednich danych Komisja nie jest w stanie:

– analizować prawdopodobnych zmian infrastruktury energetycznej UE, identyfikować potencjalnych braków i przewidywać przyszłej podaży energii;

– oceniać polityki energetycznej UE i udzielać wsparcia w zakresie kształtowania polityki przy pomocy oficjalnych danych;

– promować przejrzystości w zakresie prawdopodobnych zmian systemu energetycznego UE.

Przekazywanie danych na temat projektów inwestycyjnych oraz zmian systemu energetycznego UE (tzn. zgłaszanie informacji) i monitorowanie projektów inwestycyjnych oraz zmian systemu energetycznego UE (tzn. analiza) uważa się za kwestie szczególnie istotne w obecnej sytuacji. Chociaż znaczne inwestycje w infrastrukturę energetyczną UE są sprawą kluczową, istnieje duży stopień niepewności – zwiększony obecnym kryzysem gospodarczym i finansowym – dotyczący realizacji projektów inwestycyjnych. W „Drugim strategicznym przeglądzie sytuacji energetycznej” przyjętym przez Komisję w 2008 r. nadmienia się, iż inwestycje te są potrzebne, aby pokryć przyszłe zapotrzebowanie na energię, wspierać przejście na niskoemisyjny system energetyczny oraz zwiększyć bezpieczeństwo energetyczne na wypadek kryzysu, jak również skuteczność działania rynku wewnętrznego.

1.2. Kogo najbardziej dotyczy problem i dlaczego konieczna jest interwencja publiczna?

Instytucje UE nie dysponują istotnymi i spójnymi danymi na temat rozwoju infrastruktury energetycznej w UE, niezbędnymi w celu oceny strategicznej równowagi między podażą a popytem. Niewystarczająca przejrzystość w zakresie prawdopodobnych zmian systemu energetycznego UE może mieć negatywny wpływ na przemysł.

2. Analiza zasady pomocniczości

Instytucje UE podjęły decyzje na temat nowej polityki i stworzyły ramy regulacyjne, w których podmioty gospodarcze muszą podejmować decyzje dotyczące inwestycji. Konieczne jest zgłaszanie i monitorowanie (tzn. analiza) danych dotyczących postępów projektów inwestycyjnych. W miarę jak perspektywa regionalna i unijna oraz polityka Unii zyskują na znaczeniu, oraz uwzględniając fakt, iż sektory energetyczne są coraz mocniej ze sobą wzajemnie powiązane i zintegrowane, istnieje niebezpieczeństwo, że informacje dotyczące jedynie poszczególnych krajów lub sektorów mogą się okazać niewystarczające.

3. Cele inicjatywy UE

Cele ogólne zmiany rozporządzenia Rady (WE) nr 736/96 to stworzenie efektywnego i sprawnego narzędzia sprawozdawczości i monitorowania, tzn. gromadzenie odpowiednich danych na temat inwestycji w infrastrukturę energetyczną UE i stworzenie mechanizmu udostępniania powstałych analiz państwom członkowskim i zainteresowanym stronom.

4. Warianty strategiczne

Rozważono cztery warianty rozwiązań:

– Wariant 0 – status quo: monitorowanie zmian infrastruktury energetycznej na podstawie obecnych wymogów w zakresie sprawozdawczości. W ramach wariantu 0 dane oraz informacje na temat projektów inwestycyjnych dotyczących infrastruktury energetycznej UE są przekazywane w ramach obecnych mechanizmów sprawozdawczości lub Komisja dokonuje ich zakupu.

– Wariant 1 – uchylenie rozporządzenia Rady (WE) nr 736/96. W porównaniu ze status quo ta opcja polega na uchyleniu rozporządzenia Rady (WE) nr 736/96, gdyż jest ono niedostatecznie stosowane i w coraz mniejszym stopniu uwzględnia nowy system energetyczny UE. Zakładając, iż w dłuższej perspektywie czasowej na rynkach dojdzie do zrównoważenia podaży i popytu, regularne monitorowanie będzie można zastąpić badaniami konkretnych przypadków, jeśli określone decyzje polityczne wymagałyby analizy projektów inwestycyjnych związanych z energetyką.

– Wariant 2 – monitorowanie polityki za pomocą uzupełniającego mechanizmu sprawozdawczości. Opracowanie usprawnionego i aktualnego narzędzia sprawozdawczości: wymogi dotyczące danych odzwierciedlają zmiany systemu energetycznego UE oraz następuje zaostrzenie wymogów dotyczących jakości danych. Obowiązki w zakresie sprawozdawczości są zgodne z najnowszymi zmianami w zakresie stanowienia prawa (np. dokonywanie zgłoszeń co dwa lata, monitorowanie w ramach trzeciego pakietu dotyczącego rynku wewnętrznego) i ulegają uproszczeniu: państwa członkowskie mogą zostać zwolnione z obowiązku sprawozdawczości na mocy niniejszego rozporządzenia, jeśli równoważne dane przekazywane są w inny sposób (np. na mocy odpowiednich obecnych przepisów), a podmioty gospodarcze mogą również zostać zwolnione z obowiązku zgłaszania informacji, jeśli państwa członkowskie podejmą decyzję o przekazywaniu żądanych informacji w inny sposób. Oprócz sprawozdawczości przewiduje się sporządzanie przez Komisję analiz danych i jak największą przejrzystość gromadzonych danych, z wyjątkiem danych objętych tajemnicą handlową.

– Wariant 3 – monitorowanie zmian infrastruktury energetycznej za pomocą nowych, kompleksowych wymogów w zakresie sprawozdawczości. W odróżnieniu od wariantu 2 w wariancie 3 powstaje kompleksowy, zintegrowany system sprawozdawczości i monitorowania. Obowiązkiem państw członkowskich jest zgłaszanie Komisji, niezależnie od innych funkcjonujących na poziomie UE mechanizmów sprawozdawczości i monitorowania, wszystkich wymaganych danych, a także ich weryfikacja.

5. Ocena skutków

W perspektywie krótkoterminowej usprawniony i wzmocniony system sprawozdawczości spowoduje poprawę dostępności i jakości danych oraz informacji zgłaszanych Komisji. Umożliwi to okresowe analizy sytuacji i zwiększenie przejrzystości. W perspektywie średnio- i długoterminowej inwestorzy docenią opracowanie spójnego dla całej UE podejścia i przeglądu sytuacji w zakresie prawdopodobnych zmian systemu energetycznego UE w oparciu o dokładne i właściwe dane, szczególnie jeśli pozwoli to ujawnić przeszkody dla projektów inwestycyjnych, takie jak niedopuszczalne procedury wydawania zezwoleń lub brak kredytów. Posiadając lepsze informacje, Komisja będzie mogła promować najlepsze praktyki.

Warianty polityki 2 i 3 uznaje się za bardziej odpowiednie. Zapewniają one użyteczną strukturę dla dialogu między organami władzy publicznej a zainteresowanymi stronami w ramach analizy przyszłych tendencji i projektów inwestycyjnych oraz napotykanych barier dla inwestycji.

Maksymalne koszty administracyjne (dla podmiotów gospodarczych, 27 państw członkowskich oraz Komisji) pełnej sprawozdawczości spowodowane zmianą rozporządzenia Rady (WE) nr 736/96 szacuje się na około pół miliona EUR. Koszty maksymalne nie zostaną jednak w rzeczywistości poniesione, ponieważ państwa członkowskie musiałyby i tak gromadzić niektóre dane ze względu na wymogi innych przepisów.

6. Porównanie wariantów

Pod względem kryteriów skuteczności, efektywności i spójności wariant 2 jest najkorzystniejszym spośród rozważanych wariantów i w najlepszy sposób realizuje cele wyznaczone dla zmiany rozporządzenia Rady nr 736/96. Zapewnia on zintegrowaną i aktualną strukturę łączącą sprawozdawczość z monitorowaniem na poziomie UE. Umożliwia on wykorzystywanie zweryfikowanych danych, co powoduje poprawę akceptowalności danych i umożliwia ich porównanie. Ponieważ wariant ten uwzględnia obecne, istotne w danym kontekście wymogi w zakresie sprawozdawczości, można uniknąć powielania wykonywanej pracy i zminimalizować obciążenia administracyjne dla sektora energetycznego i państw członkowskich. Ten wariant jest proporcjonalny.

7. Monitorowanie i ocena

Wpływ nowego mechanizmu sprawozdawczości i monitorowania będzie obserwowany w oparciu o liczbę państw członkowskich spełniających obowiązki w zakresie sprawozdawczości oraz w oparciu o jakość, kompletność i przydatność gromadzonych danych. Obserwowany będzie również udział zainteresowanych stron i podmiotów w mechanizmie monitorowania (zainteresowanie raportami analitycznymi, udział w spotkaniach…) oraz wykorzystanie jego wyników przez instytucje UE oraz inne zainteresowane strony.

DE

(...PICT...)|KOMMISSION DER EUROPÄISCHEN GEMEINSCHAFTEN|

Brüssel, den 16.7.2009

SEK(2009) 972 endgültig

ARBEITSDOKUMENT DER KOMMISSIONSDIENSTSTELLEN

Begleitdokument zum Vorschlag für eine VERORDNUNG DES RATES über die Mitteilung von Investitionsvorhaben für Energieinfrastruktur in der Europäischen Gemeinschaft an die Kommission und zur Aufhebung der Verordnung (EG) Nr. 736/96 ZUSAMMENFASSUNG DER FOLGENABSCHÄTZUNG {KOM(2009) 361} {SEK(2009) 971}

1. Problemstellung

1.1. Beschreibung des Problems

Das Problem, zu dessen Lösung Maßnahmen ergriffen werden müssen, ist das Fehlen zusammenhängender Daten und Informationen über Investitionsvorhaben (in den verschiedenen Phasen) mit den sich daraus ergebenden Nachteilen . Die Daten, gleich aus welcher Quelle, sind nicht immer vollständig, verlässlich oder für die benötigte Analyse geeignet: Beispielsweise beziehen sich EUROSTAT-Daten auf bereits zurückliegende Entwicklungen, während für Investitionsvorhaben zukunftsgerichtete Daten/Informationen benötigt werden. Die Verordnung (EG) Nr. 736/96 des Rates sollte im Prinzip eine Überwachung von Investitionsvorhaben auf EU-Ebene ermöglichen. Der Kommission sind einmal jährlich größere Investitionsvorhaben oder wichtige Entscheidungen in Bezug auf Investitionsvorhaben im Erdöl-, Erdgas- und Elektrizitätssektor mitzuteilen. Diese Verordnung wird jedoch nicht mehr einheitlich durchgesetzt und auch nicht an die aktuellen Herausforderungen an den Energiesektor angepasst. Es gibt auf EU-Ebene kein anderes horizontales Instrument.

Wenn sie nicht über die geeigneten Daten verfügt, ist die Kommission nicht in der Lage,

– die voraussichtliche Entwicklung der EU-Energieinfrastruktur zu analysieren, potenzielle Engpässe zu ermitteln und die künftige Energieversorgung vorausschauend zu planen;

– die Energiepolitik der EU zu bewerten und politische Entscheidungen mit offiziellen Daten zu untermauern;

– die Transparenz in Bezug auf die voraussichtliche Entwicklung des Energiesystems der EU zu fördern.

Besonderes in der gegenwärtigen Situation wird der Mitteilung von Daten (d.h. der Übermittlung von Information) und der Überwachung (d.h. der Analyse) von Investitionsvorhaben und der Entwicklung des Energiesystems der EU große Bedeutung beigemessen. Erhebliche Investitionen in die Energieinfrastruktur der EU sind unbedingt erforderlich, doch es besteht ein hohes Maß an Unsicherheit bei der Realisierung von Vorhaben, das durch die derzeitige Wirtschafts- und Finanzkrise noch verstärkt wird. In der Zweiten Überprüfung der Energiestrategie der Kommission von 2008 heißt es, dass diese Investitionen erforderlich sind, um die künftige Energienachfrage zu decken, den Übergang zu einem Energiesystem mit geringen CO 2 -Emissionen zu fördern und eine größere Energieversorgungssicherheit im Krisenfall sowie das wirksame Funktionieren des Binnenmarktes zu gewährleisten.

1.2. Wer ist am stärksten betroffen und warum ist eine Maßnahme der Gemeinschaft erforderlich?

Den Organen der EU fehlen relevante/kohärente Daten in Bezug auf die Entwicklung der Energieinfrastruktur in der EU, um das strategische Gleichgewicht zwischen Angebot und Nachfrage beurteilen zu können. Für die Industrie kann sich die unzureichende Transparenz hinsichtlich der voraussichtlichen Entwicklung des Energiesystems der EU negativ auswirken.

2. Subsidiaritätsanalyse

Die Organe der EU haben neue Politiken beschlossen und einen Rechtsrahmen für die Investitionsentscheidungen der Wirtschaftsteilnehmer geschaffen. Dafür ist es erforderlich, dass Daten zum Fortschritt von Investitionsvorhaben mitgeteilt und geprüft (d.h. analysiert) werden. Angesichts der zunehmenden Bedeutung EU-weiter/regionaler Ansätze und europäischer Politiken und angesichts der Tatsache, dass die Energiesektoren immer enger miteinander verbunden und integriert sind, besteht die Gefahr, dass Informationen, die nur ein Land oder einen Sektor betreffen, nicht mehr ausreichen.

3. Ziele der EU-Initiative

Das allgemeine Ziel der Überarbeitung der Verordnung (EG) Nr. 736/96 des Rates ist es, ein effektives und effizientes Melde- und Überwachungsinstrument zu schaffen, d.h. geeignete Daten über Investitionen in EU-Energieinfrastruktur zu erheben und einen Mechanismus einzurichten, über den die auf dieser Grundlage erstellte Analyse auch den Mitgliedstaaten und den Akteuren zugänglich ist.

4. Optionen

Es wurden vier politische Optionen erwogen:

– Option 0 – Status quo – Überwachung der Entwicklung der Energieinfrastruktur auf der Grundlage geltender Meldevorschriften : Bei dieser Option würden Daten und Informationen zu Investitionsvorhaben für Energieinfrastruktur in der EU entweder durch vorhandene EU-Meldemechanismen geliefert und/oder von der Kommission erworben.

– Option 1 – Aufhebung der Verordnung (EG) Nr. 736/96 des Rates : Gegenüber dem Status quo würde bei dieser Option die Verordnung (EG) Nr. 736/ 96 des Rates aufgehoben, da ihre Durchführung unzureichend ist und sie das neue Energiesystem der EU immer weniger erfassen kann. Ausgehend von der Annahme, dass die Märkte langfristig Angebot und Nachfrage ausgleichen werden, könnte die regelmäßige Überwachung durch Studien ersetzt werden, die von Fall zu Fall durchgeführt werden könnten, wenn für Entscheidungen über spezifische Politiken eine Analyse energiebezogener Investitionsvorhaben erforderlich ist.

– Option 2 – Überwachung der Entwicklung der Energieinfrastruktur mit zusätzlicher Meldung: Hier ist ein verbessertes und aktualisiertes Instrument vorgesehen: Die zu übermittelnden Daten geben die Entwicklung des Energiesystems der EU wider und die Anforderungen an die Datenqualität werden verschärft. Die vorgeschriebenen Meldungen werden an jüngste Entwicklungen in der Rechtsetzung angeglichen (z.B. Meldung alle zwei Jahre, Überwachung im Rahmen des dritten Binnenmarktpakets) und vereinfacht: Die Mitgliedstaaten können von der Meldepflicht im Rahmen dieser Verordnung ausgenommen werden, wenn gleichwertige Daten auf anderem Wege bereitgestellt werden (z.B. aufgrund geltender Einzelvorschriften), und auch für Unternehmen kann eine Ausnahme gelten, wenn die Mitgliedstaaten beschließen, die vorgeschriebenen Daten in anderer Weise zu übermitteln. Über die Meldung hinaus ist vorgesehen, dass die Kommission die Daten analysiert und dass die erhobenen Daten mit Ausnahme sensibler Geschäftsdaten transparent sind.

– Option 3 – Überwachung der Entwicklung der Energieinfrastruktur mit Hilfe neuer umfassender Meldevorschriften: Im Unterschied zu Option 2 ist in Option 3 ein umfassendes integriertes Melde- und Überwachungssystem vorgesehen. Die Mitgliedstaaten sind verpflichtet, unabhängig von anderen bestehenden Melde- oder Überwachungsmechanismen auf EU-Ebene alle vorgeschriebenen Informationen zu validieren und der Kommission zu melden.

5. Abschätzung der Folgen

Ein verbessertes und verschärftes Meldesystem wird kurzfristig dazu führen, dass mehr Daten zur Verfügung stehen und die Qualität der der Kommission übermittelten Daten und Informationen erhöht wird. Dies ermöglicht eine regelmäßige Analyse der Situation und erhöhte Transparenz. Die Investoren begrüßen im allgemeinen die mittel- bis langfristige Erarbeitung eines EU-weit einheitlichen Ansatzes und Überblicks über die voraussichtliche Entwicklung des EU-Energiesystems auf der Grundlage genauer und geeigneter Informationen, insbesondere wenn dadurch Hemmnisse für Investitionsvorhaben wie beispielsweise unangemessene Genehmigungsverfahren oder fehlender Zugang zu Krediten aufgezeigt werden. Würde sie über bessere Informationen verfügen, könnte die Kommission bewährte Verfahren fördern.

Die Optionen 2 und 3 gelten als die sinnvolleren. Sie bieten einen nützlichen Rahmen für die Diskussionen zwischen den staatlichen Behörden und den Akteuren hinsichtlich der Analyse künftiger Trends und Investitionsvorhaben sowie der aufgetretenen Investitionshemmnisse.

Die maximalen Verwaltungskosten (für die Unternehmen, die 27 Mitgliedstaaten und die Kommission) für das vollständige Meldesystem entsprechend der geänderten Verordnung (EG) Nr. 736/96 des Rates werden auf etwa eine halbe Million EUR veranschlagt. Diese maximalen Kosten werden jedoch tatsächlich gar nicht anfallen, da die Mitgliedstaaten einige dieser Daten bereits aufgrund anderer Rechtsvorschriften erheben müssen.

6. Vergleich der Optionen

Gemessen an den Kriterien der Effizienz, Effektivität und Kohärenz stellt Option 2 die günstigste der untersuchten Möglichkeiten dar und setzt die Ziele für die Überarbeitung der Verordnung 736/96 des Rates am besten um. Sie liefert einen integrierten und aktualisierten Rahmen, in dem Meldung und Überwachung auf EU-Ebene zusammengefasst werden. Sie bietet die Möglichkeit, validierte Daten zu nutzen, was die Akzeptanz der Daten verbessert und Vergleiche erlaubt. Da sie bereits geltende relevante Meldepflichten berücksichtigt, wird Doppelarbeit vermieden und der Verwaltungsaufwand für die Industrie und die Mitgliedstaaten möglicht gering gehalten. Es ist eine ausgewogene Option.

7. Überwachung und Bewertung

Die Wirkung des neuen Melde- und Überwachungsmechanismus wird auf der Grundlage der Angaben der Mitgliedstaaten, die ihrer Meldepflicht nachkommen, und der Qualität, Vollständigkeit und Zweckmäßigkeit der erhobenen Daten beurteilt. Auch die Beteiligung von Akteuren und interessierten Kreisen am Überwachungsmechanismus (Interesse an Analyseberichten, Teilnahme an Sitzungen…) und die Verwendung der entsprechenden Ergebnisse durch die Organe der EU und andere interessierte Parteien wird überwacht.

LT

(...PICT...)|EUROPOS BENDRIJŲ KOMISIJA|

Briuselis, 16.7.2009

SEK(2009) 972 galutinis

KOMISIJOS TARNYBŲ DARBINIS DOKUMENTAS

pridedamas prie Tarybos reglamento dėl pranešimo Komisijai apie energetikos infrastruktūros investicinius projektus Europos bendrijoje ir dėl Tarybos reglamento (EB) Nr. 736/96 panaikinimo pasiūlymo POVEIKIO VERTINIMO SANTRAUKA {KOM(2009) 361} {SEK(2009) 971}

1. Problemos apibūdinimas

1.1. Kokia problemos esmė?

Problema, dėl kurios būtina imtis veiksmų, yra nuoseklių duomenų ir informacijos apie investicinius projektus (įvairiais jų įgyvendinimo etapais) stygius ir susiję trūkumai . Duomenys, nesvarbu, koks jų šaltinis, ne visada išsamūs, patikimi arba tinkami būtiniems tyrimams atlikti; pavyzdžiui, Eurostato duomenys susiję su raida praeityje, nors investiciniams projektams reikia duomenų arba informacijos apie ateitį. ES lygiu investicinius projektus iš esmės būtų galima stebėti remiantis Tarybos reglamentu (EB) Nr. 736/96. Apie svarbiausius investicinius projektus arba sprendimus, nuo kurių priklauso naftos, gamtinių dujų ir elektros energijos sektorių investiciniai projektai, Komisijai pranešama kartą per metus. Tačiau šio Reglamento vykdymas nuosekliai nebeužtikrinamas, o pats reglamentas nepritaikytas dabartiniams energetikos klausimams spręsti. Kitos horizontaliosios ES lygio priemonės nėra.

Neturėdama tinkamų duomenų Komisija negali:

– nagrinėti ES energetikos infrastruktūros tikėtinos plėtros, pastebėti galimų spragų ir iš anksto planuoti būsimo energijos tiekimo,

– vertinti ES energetikos politikos ir oficialiais duomenimis pagrįsti politinių sprendimų,

– siekti, kad tikėtina ES energetikos sistemos plėtra būtų skaidri.

Laikoma, kad dabartiniu laikotarpiu ypač svarbu teikti duomenis (t. y. pranešti informaciją) ir stebėti (t. y. nagrinėti) investicinius projektus ir ES energetikos sistemos plėtrą. Didelės investicijos į ES energetikos infrastruktūrą turi lemiamą reikšmę, tačiau yra daug netikrumo (dabartinė ūkio ir finansų krizė jį tik sustiprina) dėl investicinių projektų įgyvendinimo. Kaip rašoma 2008 m. Komisijos priimtoje antrojoje strateginėje energetikos apžvalgoje, tokios investicijos būtinos tam, kad būtų patenkinta būsima energijos paklausa, būtų skatinami pokyčiai, lemiantys, kad ateities energetika mažai terštų aplinką anglies dvideginiu, ir būtų užtikrintas didesnis energetikos saugumas ištikus krizei, taip pat efektyvus vidaus rinkos veikimas.

1.2. Kam poveikis didžiausias ir kodėl reikia viešojo sektoriaus priemonių?

ES institucijos neturi pakankamai tinkamų arba nuoseklių duomenų apie energetikos infrastruktūros plėtrą Europos Sąjungoje, kad įvertintų strateginę pasiūlos ir paklausos pusiausvyrą. Tikėtina, kad nepakankamas galimos ES energetikos sistemos plėtros skaidrumas turi įtakos pramonei.

2. Subsidiarumo analizė

ES institucijos nusprendė, kokios turi būti naujos politikos kryptys, ir sukūrė teisinio reguliavimo sistemą, kurios laikydamiesi ūkinės veiklos vykdytojai turi priimti sprendimus dėl investicijų. Būtina teikti ir stebėti (t. y. nagrinėti) investicinių projektų įgyvendinimo pažangos duomenis. Didėjant ES politikos krypčių ir ES bei regioninio aspekto svarbai, taip pat atsižvelgus į tai, kad energetikos sektoriai vis labiau tarpusavyje susiję ir integruoti, kyla pavojus, kad nacionalinės arba sektorių informacijos nepakaks.

3. ES iniciatyvos tikslai

Bendrieji Tarybos reglamento (EB) Nr. 736/96 persvarstymo tikslai – sukurti efektyvią ir veiksmingą ataskaitų teikimo ir stebėjimo priemonę, t. y. rinkti tinkamus investicijų į ES energetikos infrastruktūrą duomenis ir sukurti mechanizmą, kaip su valstybėmis narėmis ir suinteresuotosiomis šalimis dalytis tyrimų rezultatais.

4. Politikos galimybės

Apsvarstytos keturios galimybės:

– 0 galimybė – Status quo . Energetikos infrastruktūros plėtros stebėjimas remiantis galiojančiais ataskaitų teikimo reikalavimais. Pasirinkus 0 galimybę, Komisija gautų ES energetikos infrastruktūros investicinių projektų informaciją ir duomenis esamais ES ataskaitų teikimo būdais ir (arba) tą informaciją ir duomenis pirktų.

– 1 galimybė – Tarybos reglamento Nr. 736/96 panaikinimas. Palyginti su galimybe Status quo , pasirinkus šią galimybę Tarybos reglamentas Nr. 736/96 būtų panaikintas, nes jis prastai įgyvendinamas ir vis labiau netinkamas naujos ES energetikos sistemos klausimams spręsti. Tarus, kad rinkose ilgainiui nusistovės pasiūlos ir paklausos pusiausvyra, nuolatinį stebėjimą būtų galima pakeisti konkrečių atvejų tyrimais, atliekamais, kai konkretiems politikos sprendimams priimti reikėtų su energetika susijusių investicinių projektų tyrimo.

– 2 galimybė – Energetikos infrastruktūros plėtros stebėjimas remiantis papildomomis ataskaitomis. Būtų sukurta tobulesnė ir atnaujinta ataskaitų teikimo priemonė: duomenų reikalavimai atitiktų ES energetikos sistemos plėtrą ir būtų nustatyti griežtesni duomenų kokybės reikalavimai. Ataskaitų teikimo įpareigojimai būtų suderinti su pastarojo meto teisės aktų pakeitimais (pavyzdžiui, ataskaitos teikiamos kas antrais metais, trečiuoju vidaus rinkos paketu pagrįstas stebėjimas) ir supaprastinti. Valstybės narės galėtų būti atleistos nuo ataskaitų teikimo pagal šį reglamentą, jei lygiaverčiai duomenys būtų teikiami kitomis priemonėmis (pavyzdžiui, pagal galiojančius specialius teisės aktus), taip pat įmonėms galėtų būti leidžiama nepranešti informacijos, jei valstybės narės nutartų teikti būtiną informaciją kitais būdais ir ją pateiktų. Be ataskaitų teikimo, būtų nustatyta, kad duomenis nagrinės Komisija, ir būtų priimta nuostata dėl galimo surinktų duomenų, išskyrus neatskleistinus komercinius duomenis, paskelbimo.

– 3 galimybė – Energetikos infrastruktūros plėtros stebėjimas remiantis naujais specialiais ataskaitų teikimo reikalavimais. 2 galimybė nuo 3 skiriasi tuo, kad pagal 3 galimybę numatyta speciali integruota ataskaitų teikimo ir stebėjimo sistema. Valstybės narės būtų įpareigotos pranešti Komisijai ir patvirtinti visą prašomą informaciją, nepaisant kitų veikiančių ES lygmens pranešimo ar stebėjimo mechanizmų.

5. Poveikio vertinimas

Patobulinus ir sustiprinus ataskaitų teikimo sistemą duomenys taps labiau prieinami, taip pat pagerės Komisijai pranešamų trumpojo laikotarpio duomenų ir informacijos kokybė. Bus galima nuolat nagrinėti situaciją ir užtikrinti daugiau skaidrumo. Sukurtą nuoseklų ES metodą ir ES energetikos sistemos tikėtinos plėtros apžvalgą, pagrįstą tikslia ir tinkama informacija, vidutiniu ir ilguoju laikotarpiu paprastai vertina investuotojai, ypač jei iš tos apžvalgos aiškėja kliūtys įgyvendinti investicinius projektus, pavyzdžiui, netinkamos leidimų išdavimo procedūros arba kreditų stygius. Turėdama geresnę informaciją Komisija galėtų populiarinti gerąją patirtį.

Laikoma, kad tinkamesnės 2 ir 3 politikos galimybės. Jomis užtikrinama naudinga sistema, pagal kurią būsimos tendencijos ir investiciniai projektai, taip pat kilusios investavimo kliūtys būtų nagrinėjamos valdžios institucijų ir suinteresuotųjų šalių diskusijose.

Apskaičiuota, kad didžiausia administracinių išlaidų suma, kurią įmonėms, 27 valstybėms narėms ir Komisijai tektų sumokėti už visų ataskaitų teikimą pagal persvarstytą Tarybos reglamentą (EB) Nr. 736/96, yra apytiksliai pusė milijono eurų. Tačiau šios maksimalios išlaidų sumos iš tiesų nereikės, nes kai kuriuos duomenis valstybės narės šiaip ar taip surinks laikydamosi kitų teisės aktų reikalavimų.

6. Galimybių palyginimas

Vertinant pagal veiksmingumo, efektyvumo ir nuoseklumo kriterijus, iš visų apsvarstytų galimybių 2 galimybė duotų geriausią rezultatą ir, ją pasirinkus, nustatyti Tarybos reglamento (EB) Nr. 736/96 persvarstymo tikslai būtų pasiekti geriausiai. Pagal šią galimybę sukuriama integruota ir atnaujinta ES lygmens ataskaitų teikimo ir stebėjimo sistema. Ją pasirinkus, bus galima naudoti patikrintus duomenis, todėl pagerės duomenų priimtinumas ir bus galima juos lyginti. Kadangi pagal šią galimybę atsižvelgta į dabar teikiamas ataskaitas, kuriomis galima pasinaudoti, vykdomas darbas nekartojamas, ir kuo labiau sumažinama pramonės atstovams ir valstybėms narėms tenkanti administracinė našta. Ši galimybė proporcinga.

7. Stebėjimas ir vertinimas

Naujojo ataskaitų teikimo ir stebėjimo mechanizmo poveikis bus vertinamas pagal duomenis, gautus iš ataskaitų teikimo reikalavimus vykdančių valstybių narių, taip pat pagal surinktų duomenų kokybę, išsamumą, tinkamumą. Be to, bus tikrinama, kaip stebėjimo mechanizmo veikloje dalyvauja suinteresuotosios šalys ir suinteresuotieji subjektai (susidomėjimas analitinėmis ataskaitomis, dalyvavimas susitikimuose ir pan.) ir kaip taikant tą mechanizmą gautais rezultatais naudojasi ES institucijos ir kitos suinteresuotosios šalys.

LV

(...PICT...)|EIROPAS KOPIENU KOMISIJA|

Briselē, 16.7.2009

SEC(2009) 972 galīgā redakcija

KOMISIJAS DIENESTU DARBA DOKUMENTS

Pavaddokuments Priekšlikums Padomes Regulai par to, kā Komisijai paziņo par enerģētikas infrastruktūras investīciju projektiem Eiropas Kopienā, un Padomes Regulas (EK) Nr. 736/96 atcelšanu IETEKMES NOVĒRTĒJUMA KOPSAVILKUMS {COM(2009) 361} {SEC(2009) 971}

1. Problēmas izklāsts

1.1. Kāda ir problēma?

Jāatrisina konsekventu datu un informācijas trūkums par investīciju projektiem (dažādās to stadijās) un ar šo trūkumu saistītās problēmas . Lai cik uzticams arī nebūtu datu avots, ne vienmēr tie ir pilnīgi, precīzi vai piemēroti konkrētajai analīzei; piemēram, EUROSTAT sniedz datus par iepriekšējiem periodiem, bet investīciju projektiem vajadzīgi dati/ informācija par turpmāko attīstību. Principā investīciju projektu uzraudzību ES līmenī paredz Padomes Regula (EK) Nr. 736/96. Reizi gadā Komisijai jāsaņem informācija par lielākajiem investīciju projektiem vai nozīmīgākajiem lēmumiem, kas ietekmē investīciju projektus, naftas, dabasgāzes un elektroenerģijas nozarē. Taču šī regula vairs netiek konsekventi īstenota, turklāt tā nav arī pielāgota pašreizējai situācijai enerģētikā. ES līmenī nav pieņemti citi horizontāli instrumenti.

Bez atbilstošiem datiem Komisija nespēj

– analizēt iespējamo ES enerģētikas infrastruktūras attīstību, noteikt potenciālos trūkumus un prognozēt turpmākās enerģijas piegādes,

– vērtēt ES enerģētikas politiku un politikas izstrādē balstīties uz oficiāliem datiem,

– veicināt informētību par ES enerģētikas sistēmas iespējamo attīstību.

Svarīgi, jo īpaši šobrīd, ir uzraudzīt investīciju projektus un ES enerģētikas sistēmas attīstību (t.i., analizēt) un paziņot datus (t.i., sniegt informatīvus paziņojumus) par tiem. Vajadzība pēc ievērojamām investīcijām ES enerģētikas infrastruktūrā ir ļoti aktuāla, taču par investīciju projektu realizāciju trūkst skaidrības, turklāt situāciju vēl vairāk sarežģī pašreizējā ekonomikas un finanšu krīze. Kā minēts Otrajā stratēģiskajā enerģētikas pārskatā, ko Komisija pieņēma 2008. gadā, šīs investīcijas ir nepieciešamas, lai apmierinātu pieprasījumu pēc enerģijas nākamajos periodos, veicinātu pāreju uz zemu oglekļa emisiju tautsaimniecību, labāk sagatavotos iespējamām enerģētikas krīzēm un panāktu efektīvu iekšējā tirgus darbību.

1.2. Ko šī problēma visvairāk skar un kāpēc vajadzīga publiskā sektora iejaukšanās?

ES iestādēm trūkst atbilstošu/ konsekventu datu par enerģētikas infrastruktūras attīstību ES, kas ļautu novērtēt piedāvājuma/ pieprasījuma stratēģisko līdzsvaru. Nozari var ietekmēt nepietiekama informētība par ES enerģētikas sistēmas iespējamām turpmākajām tendencēm.

2. Subsidiaritātes analīze

ES iestādes ir izstrādājušas jaunas rīcībpolitikas un iedibinājušas regulatīvo struktūru, veidojot vidi, kurā ekonomikas operatori pieņem lēmumus par investīcijām. Ir nepieciešams iesniegt datus par investīciju projektu gaitu un tos uzraudzīt (t.i., analizēt). Tā kā arvien vairāk dominē ES/ reģionālais mērogs un ES līmeņa politika un tā kā enerģētikas sektori arvien izteiktāk kļūst savstarpēji saistīti un integrēti, ar valsts vai sektora līmeņa informāciju var nepietikt.

3. ES iniciatīvas mērķi

Padomes Regulas (EK) Nr. 736/96 pārskatīšanai ir šādi vispārējie mērķi: izveidot efektīvu un praktisku ziņošanas un uzraudzības sistēmu, t.i., vākt atbilstošus datus par investīcijām ES enerģētikas infrastruktūrā un ieviest mehānismu, kas ļautu informēt par analīzes rezultātiem dalībvalstis un nozares interesentus.

4. Politikas varianti

Tika izskatīti četri varianti:

– 0. variants – Status quo – Enerģētikas infrastruktūras attīstības uzraudzība, izmantojot pašreizējās ziņošanas prasības. Šajā variantā datus un informāciju par investīciju projektiem ES enerģētikas infrastruktūrā iegūtu ar pašreizējiem ES ziņošanas mehānismiem un/ vai Komisija tos iegādātos.

– 1. variants – Padomes Regulas Nr. 736/96 atcelšana. Atšķirībā no status quo šajā variantā Padomes Regulu Nr. 736/96 atceļ, tāpēc ka trūkst panākumu regulas īstenošanā un tā vairs nespēj aptvert jauno ES enerģētikas sistēmu. Pieņemot, ka ilgtermiņā tirgus līdzsvaros piedāvājumu un pieprasījumu, regulāru ziņošanu aizstātu ar pētījumiem pēc vajadzības ― ja konkrētu politikas lēmumu pieņemšanai vajadzīga analīze par enerģētikas investīciju projektiem.

– 2. variants – Enerģētikas infrastruktūras attīstības uzraudzība, izmantojot papildu ziņošanas prasības. Ziņošanas mehānisms tiek pilnveidots un aktualizēts – pieprasītie dati atspoguļo ES enerģētikas sistēmas tendences, kā arī tiek paaugstinātas datu kvalitātes prasības. Ziņošanas saistības pielāgo jaunākajiem noteikumiem ES tiesību aktos (piemēram, datu iesniegšana ik pēc diviem gadiem, uzraudzība, ko paredz trešā tiesību aktu paka par iekšējo tirgu) un vienkāršo ― dalībvalstis var nesniegt šajā regulā paredzēto ziņojumu, ja attiecīgie dati ir paziņoti citā veidā (piemēram, ievērojot pašreizējos nozaru tiesību aktus), kā arī uzņēmumus var atbrīvot no informācijas sniegšanas pienākuma, ja dalībvalstis tā nolemj un ja vajadzīgā informācija tiek nodrošināta citā veidā. Papildus ziņošanai noteikumos paredz, ka Komisija datus analizē un ka datus var publiskot, izņemot, ja tie ir komerciāli sensitīvi.

– 3. variants – Enerģētikas infrastruktūras attīstības uzraudzība, izmantojot jaunas, nošķirtas un pilnīgas ziņošanas prasības. Atšķirībā no 2. varianta šajā gadījumā paredzēta atsevišķa integrēta ziņošanas un uzraudzības sistēma. Dalībvalstīm jāpaziņo un jāvalidē visa Komisijas prasītā informācija neatkarīgi no citiem ES līmeņa ziņošanas vai uzraudzības mehānismiem.

5. Ietekmes novērtējums

Pilnīgāka un stingrāka ziņošanas sistēma īstermiņā palielinās datu pieejamību un uzlabos Komisijai paziņoto datu un informācijas kvalitāti. Kļūs iespējams regulāri analizēt situāciju, kā arī palielināsies pārredzamība. Vidējā termiņā un ilgtermiņā investori novērtētu konsekventas ES pieejas izstrādi un pārskatu par ES enerģētikas sistēmas paredzamo attīstību, analīzi pamatojot uz precīzu un atbilstošu informāciju, jo sevišķi, ja šī informācija atklāj investīciju projektus kavējošus šķēršļus, piemēram, nepamatotas atļauju izsniegšanas procedūras vai kredītu nepieejamību. Ja Komisijas rīcībā būtu labāka informācija, tā varētu veicināt paraugprakses izplatīšanu.

Par atbilstošākiem var uzskatīt 2. un 3. variantu. Tie piedāvā vērtīgu materiālu diskusijām starp publisko pārvaldi un iesaistītajām aprindām, analizējot turpmākās attīstības tendences, investīciju projektus un konstatētos investīcijas kavējošos šķēršļus.

Maksimālās administratīvās izmaksas (tostarp uzņēmumiem, 27 dalībvalstīm un Komisijai), ko radītu pilna ziņošanas sistēma, kuru ieviestu ar pārskatīto Padomes Regulu Nr. 736/96, tiek lēsta ap pusmiljonu euro. Taču praktiski maksimālās izmaksas neradīsies, jo dažu datu vākšanu dalībvalstīm paredz arī citu tiesību aktu prasības.

6. Variantu salīdzinājums

Pēc efektivitātes, rezultativitātes un konsekvences kritērijiem labākie rādītāji ir 2. variantam, kas vissekmīgāk realizētu izvirzītos Padomes Regulas 736/96 pārskatīšanas mērķus. Šajā variantā tiktu izveidota integrēta un situācijai atbilstoša struktūra, kas apvieno ziņošanu un uzraudzību ES līmenī. Minētajā scenārijā var izmantot validētus datus, tādējādi paaugstinot datu uzticamību un ļaujot tos salīdzināt. Tiek ņemtas vērā pašreizējās ziņošanas saistības, kas var būt noderīgi, jo ļauj izvairīties no dubulta darba un samazināt nozares un dalībvalstu administratīvo slogu. Šis variants ir proporcionāls.

7. Uzraudzība un vērtēšana

Jaunā ziņošanas un uzraudzības mehānisma ietekme tiks novērota šādos aspektos ― to dalībvalstu skaits, kas ievēro ziņošanas saistības, un savākto datu kvalitāte, pilnīgums un atbilstība. Paredzēts uzraudzīt arī ieinteresēto aprindu līdzdalību uzraudzības mehānismā (interese par analītiskajiem ziņojumiem, dalība sanāksmēs utt.) un to, kā ES iestādes un citi interesenti izmanto šī mehānisma rezultātus.

MT

(...PICT...)|KUMMISSJONI TAL-KOMUNITAJIET EWROPEJ|

Brussel 16.7.2009

SEG(2009) 972 finali

DOKUMENT TA’ ĦIDMA TAL-PERSUNAL TAL-KUMMISSJONI

Dokument li jakkumpanja l- proposta għal Regolament tal-Kunsill dwar in-notifika lill-Kummissjoni ta' proġetti ta' investiment fl-infrastruttura tal-enerġija fil-Komunità Ewropea u li jħassar ir-Regolament tal-Kunsill (KE) Nru 736/96 SOMMARJU TAL-VALUTAZZJONI TAL-IMPATT {KUMM(2009) 361} {SEG(2009) 971}

1. Id-definizzjoni tal-problema

1.1. X'inhija l-problema?

Il-problema li tesiġi azzjoni hija n-nuqqas ta' dejta u informazzjoni konsistenti dwar proġetti ta' investiment (fil-fażijiet differenti tagħhom) u n- nuqqasijiet relatati. Id-dejta, ikun liema jkun is-sors, mhux dejjem tkun kompluta jew adattata għall-analiżi mitluba: pereżempju, id-dejta tal-EUROSTAT titratta l-iżviluppi tal-passat filwaqt li dejta/informazzjoni prospettiva hija meħtieġa għal proġetti ta' investiment. Ir-Regolament (KE) Nru 736/96 għandu fil-prinċipju jippermetti monitoraġġ tal-proġetti ta' investiment fil-livell tal-UE. Il-Kummissjoni għandha tiġi nnotifikata darba fis-sena dwar proġetti ta' investiment kbar jew deċiżjonijiet kbar li jaffettwaw il-proġetti ta' investiment fis-setturi taż-żejt mhux raffinat, tal-gass naturali u tal-elettriku. Madankollu, dan ir-Regolament ma għadux jiġi inforzat b'mod konsistenti u ma ġiex adattat għall-isfidi tal-enerġija tal-lum. Ma jeżisti l-ebda strument orizzontali ieħor fil-livell tal-UE.

Mingħajr dejta xierqa, il-Kummissjoni mhijiex f'pożizzjoni biex:

– tanalizza l-evoluzzjoni li x'aktarx isseħħ fl-infrastruttura tal-UE, tindividwa kwalunkwe nuqqas potenzjali u tantiċipa l-provvista tal-enerġija futura;

– tevalwa l-politika tal-UE dwar l-enerġija u tappoġġa t-tfassil tal-politika b'dejta uffiċjali;

– tippromwovi t-trasparenza fil-każ tal-evoluzzjoni li x'aktarx isseħħ fis-sistema tal-enerġija tal-UE.

Ir-rappurtar tad-dejta (i.e. in-notifika tal-informazzjoni) u l-monitoraġġ (i.e. l-analiżi) ta' proġetti tal-investiment u l-evoluzzjoni tas-sistema tal-enerġija tal-UE huma meqjusa importanti b'mod partikolari f'dan il-perjodu taż-żmien. Filwaqt li l-investiment sinifikanti fl-infrastruttura tal-enerġija tal-UE huwa kruċjali, jeżisti livell għoli ta' inċertezza – li żdied minħabba l-kriżi ekonomika u finanzjarja attwali – relatata mat-twettiq tal-proġetti ta' investiment. Kif issemma fit-Tieni Analiżi Strateġika dwar l-Enerġija adottata mill-Kummissjoni fl-2008, dawn l-investimenti huma meħtieġa sabiex nirreaġixxu għad-domanda futura tal-enerġija, inħeġġu t-tranżizzjoni għall-futur ta' enerġija b'emissjonijiet baxxi tal-karbonju u niżguraw sigurtà akbar ta' enerġija f'każ ta' kriżi kif ukoll it-tħaddim effikaċi tas-suq intern.

1.2. Min qed jiġi affettwat l-aktar u għaliex huwa meħtieġ intervent pubbliku?

L-istituzzjonijiet tal-UE jonqoshom dejta rilevanti/konsistenti dwar l-iżvilupp tal-infrastruttura tal-enerġija fl-UE sabiex jivvalutaw il-bilanċ strateġiku tal-provvista/domanda. L-industrija tista' tiġi affettwata minn nuqqas ta' trasparenza fil-każ tal-evoluzzjoni li x'aktarx isseħħ fis-sistema tal-enerġija tal-UE.

2. Analiżi tas-Sussidjarjetà

L-istituzzjonijiet tal-UE stabbilixxew politiki ġodda u qafas regolatorju li permezz tiegħu l-operaturi ekonomiċi jeħtieġ li jagħmlu deċiżjonijiet ta' investiment. Ir-rappurtar tad-dejta u l-monitoraġġ (i.e. l-analiżi) tad-dejta dwar il-progress tal-proġetti ta' investiment huma meħtieġa. Hekk kif id-dimensjoni tal-UE/reġjonali u l-politiki tal-UE huma dejjem iktar predominanti u ladarba s-setturi tal-enerġija huma dejjem iktar interrelatati u integrati, hemm ir-riskju li l-informazzjoni nazzjonali jew settorjali ma tibqax suffiċjenti.

3. Għanijiet tal-inizjattiva tal-UE

L-għanijiet ġenerali tar-reviżjoni tar-Regolament tal-Kunsill (KE) Nru 736/96 huma li tinbena għodda effettiva u effikaċi ta' rappurtar u monitoraġġ, i.e. sabiex tinġabar dejta dwar l-investiment fl-infrastruttura tal-enerġija tal-UE u jitwaqqaf mekkaniżmu għall-qsim tal-analiżi li tirriżulta mal-Istati Membri u l-partijiet interessati.

4. Alternattivi Politiċi

Tqiesu erba’ alternattivi politiċi:

– L-alternattiva nru 0 – Status quo – Monitoraġġ tal-evoluzzjoni tal-infrastruttura tal-enerġija abbażi ta' rekwiżiti ta' rappurtar eżistenti: Skont l-alternattiva nru 0, id-dejta u l-informazzjoni dwar il-proġetti ta' investiment fl-infrastruttura tal-enerġija tal-UE jew jiġu pprovduti permezz ta' mekkaniżmi eżistenti tal-UE għar-rappurtar u / jew jinxtraw mill-Kummissjoni.

– L-alternattiva nru 1 – Tħassir tar-Regolament tal-Kunsill Nru 736/96: Meta mqabbla ma' status quo, din l-alternattiva tikkonsisti fit-tħassir tar-Regolament tal-Kunsill Nru 736/96 minħabba l-implimentazzjoni fqira ta' dan ir-Regolament u l-inabbiltà dejjem ikbar tiegħu li jħaddan is-sistema l-ġdida tal-enerġija tal-UE. Jekk nassumu li fuq perjodu ta' żmien twil is-swieq jibbilanċjaw il-provvista u d-domanda, il-monitoraġġ regolari jiġi ssostitwit bi studji li jkunu jistgħu jitwettqu fuq bażi ta' każ b'każ jekk deċiżjonijiet politiċi speċifiċi jkunu jeħtieġu analiżi tal-proġetti ta' investiment relatati.

– L-alternattiva nru 2 – Monitoraġġ tal-evoluzzjoni tal-infrastruttura tal-enerġija b'rappurtar komplementari: Titfassal għodda ta' rappurtar imtejba u aġġornata: ir-rekwiżiti tad-dejta jirriflettu l-evoluzzjoni tas-sistema tal-enerġija tal-UE u r-rekwiżiti għall-kwalità tad-dejta jiġu rrinforzati. L-obbligi tar-rappurtar jiġu allinjati mal-iżviluppi leġiżlattivi reċenti (eż. rappurtar kull sentejn, isir monitoraġġ skont it-tielet pakkett tas-suq intern) u jiġu ssemplifikati: L-Istati Membri jistgħu jiġu eżentati mir-rappurtar skont dan ir-Regolament jekk dejta ekwivalenti tiġi pprovduta b'mezzi oħra (eż. skont leġiżlazzjoni speċifika eżistenti) u l-kumpaniji jistgħu wkoll ma jkunux meħtieġa jinnotifikaw l-informazzjoni jekk l-Istati Membri jiddeċiedu u jipprovdu l-informazzjoni meħtieġa b'mezzi oħra. Minbarra r-rappurtar, isir provvediment għall-analiżi tad-dejta mill-Kummissjoni u għat-trasparenza possibbli tad-dejta miġbura, għajr għal dawk li huma sensittivi mil-lat kummerċjali.

– L-alternattiva nru 3 – Monitoraġġ tal-evoluzzjoni tal-infrastruttura tal-enerġija b'rekwiżiti ġodda u stabbiliti ta' rappurtar: Id-differenza meta mqabbla mal-alternattiva nru 2 hija li l-alternattiva nru 3 tistabbilixxi sistema ta' rappurtar u monitoraġġ stabbilita. L-Istati Membri jkunu obbligati li jinnotifikaw u jivvalidaw l-informazzjoni kollha meħtieġa lill-Kummissjoni, irrispettivament mill-mekkaniżmi l-oħra eżistenti ta' notifika jew mill-mekkaniżmi ta' monitoraġġ żviluppati fil-livell tal-UE.

5. Valutazzjoni tal-impatti

Sistema ta' rappurtar imtejba u msaħħa żżid id-disponibbiltà tad-dejta u l-kwalità tad-dejta u l-informazzjoni nnotifikati lill-Kummissjoni fuq bażi ta' perjodu ta' żmien qasir. Analiżi regolari tas-sitwazzjoni u iktar trasparenza jkunu possibbli. Fil-perspettiva ta' perjodu ta' żmien medju sa perjodu ta' żmien twil, l-elaborazzjoni ta' approċċ u deskrizzjoni ġenerali konsistenti tal-UE tal-evoluzzjoni tas-sistema tal-enerġija tal-UE, abbażi ta' informazzjoni preċiża u xierqa, ġeneralment tingħata valur għoli mill-investituri, b'mod partikolari jekk tiżvela ostakli għal proġetti ta' investiment bħal pereżempju proċeduri ta' awtorizzazzjoni eċċessivi jew nuqqas ta' krettu. Permezz ta' informazzjoni aħjar, il-Kummissjoni tkun tista' tippromwovi l-aqwa prattiki.

L-alternattivi politiċi nru 2 u nru 3 huma meqjusa aktar rilevanti. Jipprovdu qafas utli għad-diskussjoni bejn l-awtoritajiet pubbliċi u l-partijiet interessati fl-analiżi tax-xejriet futuri u l-proġetti ta' investiment u l-ostakli għall-investiment li wieħed jista' jiltaqa' magħhom.

L-ispiża massima amministrattiva (għall-kumpaniji, is-27 Stat Membru u l-Kummissjoni inkluża) għal rappurtar sħiħ stimolat b'Regolament tal-Kunsill irrivedut (KE) Nru 736/96 hija stmata li tiswa madwar nofs miljun €. Madankollu, din l-ispiża massima mhijiex se tiġġarrab realment minħabba li xorta waħda se jkollha tinġabar xi dejta mill-Istati Membri minħabba rekwiżiti legali oħra.

6. Paragun tal-alternattivi

Meta mqabbla mal-kriterji ta' effiċjenza, effikaċja u koerenza, l-alternattiva nru 2 toffri r-riżultat l-aktar favorevoli mill-alternattivi li tqiesu u tilħaq bl-aħjar mod l-għanijiet stabbiliti għar-reviżjoni tar-Regolament tal-Kunsill Nru 736/96. Tipprovdi qafas integrat u aġġornat li jgħaqqad ir-rappurtar u l-monitoraġġ fil-livell tal-UE. Toffri l-possibbiltà li tintuża dejta vvalidata, li ttejjeb l-aċċettabbiltà tad-dejta u tippermetti li d-dejta titqabbel. Minħabba li tqis li r-rappurtar eżistenti li jista' jkun ta' interess, tevita r-ripetizzjoni ta' ħidma eżistenti u tnaqqas il-piż amministrattiv impost fuq l-Industrija u l-Istati Membri. Hija alternattiva proporzjonata.

7. Monitoraġġ u evalwazzjoni

L-impatt tal-mekkaniżmu l-ġdid ta' rappurtar u monitoraġġ se jiġi osservat abbażi tal-għadd ta' Stati Membri li jikkonformaw mal-obbligu tar-rappurtar u tal-kwalità, il-kompletezza, u l-adegwatezza tad-dejta miġbura. Il-parteċipazzjoni tal-partijiet interessati u tal-entitajiet interessati fil-mekkanżimu ta' monitoraġġ (l-interess fir-rapporti analitiċi, il-parteċipazzjoni fil-laqgħat...) u l-użu tar-riżultati tiegħu minn istituzzjonijiet oħra tal-UE u partijiet oħra interessati se jiġu mmonitorjati wkoll.

SK

(...PICT...)|KOMISIA EURÓPSKYCH SPOLOČENSTIEV|

Brusel, 16.7.2009

SEK(2009) 972 v konečnom znení

PRACOVNÝ DOKUMENT ÚTVAROV KOMISIE

Sprievodný dokument k návrhu nariadenia Rady o oznamovaní investičných projektov v oblasti energetickej infraštruktúry v rámci Európskeho spoločenstva Komisii a o zrušení nariadenia Rady (ES) č.°736/96 ZHRNUTIE POSÚDENIA VPLYVU {KOM(2009) 361} {SEK(2009) 971}

1. Vymedzenie problému

1.1. Čo je podstatou problému?

Problém, ktorý vyžaduje opatrenie, charakterizuje nedostatok konzistentných údajov a informácií o investičných projektoch (v ich rôznych fázach) a z toho vyplývajúce nedostatky . Údaje z akéhokoľvek zdroja nie sú vždy úplné, spoľahlivé alebo vhodné pre požadovanú analýzu: napríklad pre investičné projekty sú potrebné výhľadové údaje/informácie, ale údaje z EUROSTATu sa týkajú uplynulého vývoja. Nariadením Rady (ES) č.°736/96 by sa malo v zásade umožniť monitorovanie investičných projektov na úrovni EÚ. Raz za rok sa Komisii oznamujú dôležité investičné projekty alebo dôležité rozhodnutia týkajúce sa investičných projektov v odvetviach ropy, zemného plynu a elektriny. Toto nariadenie sa však už dôsledne neuplatňuje ani neprispôsobuje dnešným výzvam v oblasti energetiky. Na úrovni EÚ neexistuje nijaký iný horizontálny nástroj.

Bez vhodných údajov Komisia nie je schopná:

– analyzovať pravdepodobný vývoj energetickej infraštruktúry v rámci EÚ, zistiť akékoľvek prípadné medzery a predpovedať budúce dodávky energie,

– zhodnotiť energetickú politiku a podporiť tvorbu politiky v rámci EÚ oficiálnymi údajmi,

– podporovať transparentnosť v oblasti pravdepodobného vývoja energetického systému EÚ.

Predkladanie správ s údajmi (t. j. oznamovanie informácií) a monitorovanie (t. j. analýza) investičných projektov a vývoj energetického systému EÚ sa považujú za dôležité najmä v súčasnom období. Zatiaľ čo rozhodujúcu úlohu zohrávajú významné investície do energetickej infraštruktúry EÚ, existuje vysoký stupeň neistoty, ktorý narastá v dôsledku súčasnej hospodárskej a finančnej krízy a ktorý súvisí s realizáciou investičných projektov. Ako sa uvádza v druhom strategickom prieskume energetickej politiky, ktorý Komisia prijala v roku 2008, je potrebné, aby tieto investície zodpovedali budúcemu dopytu po energii aby do budúcnosti podporili prechod na nízkouhlíkový energetický systém a aby zaistili vyššiu bezpečnosť dodávok energií v prípade krízy, ako aj účinné fungovanie vnútorného trhu.

1.2. Koho to najviac postihne a prečo je potrebný verejný zásah?

Inštitúciám EÚ chýbajú relevantné/konzistentné údaje o rozvoji energetickej infraštruktúry v rámci EÚ na posúdenie strategickej rovnováhy ponuky a dopytu. Je možné, že nedostatočná transparentnosť v oblasti pravdepodobného vývoja energetického systému EÚ postihne priemysel.

2. Analýza subsidiarity

Inštitúcie EÚ rozhodli o nových politikách a ustanovili regulačný rámec, v ktorom majú hospodárske subjekty prijímať investičné rozhodnutia. Je potrebné predkladať správy s údajmi a monitorovať (t. j. analyzovať) údaje o pokroku investičných projektov. Keďže rozmer EÚ/regionálny rozmer a politiky EÚ prevládajú stále viac a vzhľadom na to, že energetické odvetvia sú stále prepojenejšie a integrovanejšie, hrozí, že informácie na vnútroštátnej úrovni alebo informácie týkajúce sa jedného odvetvia budú nedostatočné.

3. Ciele iniciatívy EÚ

K všeobecným cieľom revízie nariadenia Rady (ES) č.°736/96 patrí vybudovanie účinného a efektívneho nástroja na predkladanie správ a monitorovanie, t. j. zber príslušných údajov o investíciách do energetickej infraštruktúry EÚ a zriadenie mechanizmu na spoločné využívanie výslednej analýzy členskými štátmi a zainteresovanými stranami.

4. Možnosti politiky

Zvažovali sa štyri možnosti politiky:

– možnosť 0 – status quo – monitorovanie vývoja energetickej infraštruktúry na základe súčasných požiadaviek na predkladanie správ : v rámci možnosti 0 by sa údaje a informácie o investičných projektoch v oblasti energetickej infraštruktúry EÚ poskytovali prostredníctvom súčasných mechanizmov podávania hlásení EÚ a/alebo by boli zakúpené Komisiou.

– možnosť 1 – zrušenie nariadenia Rady č.°736/96 : v porovnaní so status quo táto možnosť predstavuje zrušenie nariadenia Rady č. 736/96 z dôvodu nedostatočného uplatňovania//vykonávania tohto nariadenia a jeho rastúcej neschopnosti pokryť nový energetický systém EÚ. Za predpokladu, že trhy by dlhodobo vyrovnávali ponuku a dopyt, by sa pravidelné monitorovanie nahradilo štúdiami, ktoré by sa mohli vypracúvať prípad od prípadu, keby si osobitné politické rozhodnutia vyžadovali analýzu investičných projektov týkajúcich sa energetiky.

– možnosť 2 – monitorovanie vývoja energetickej infraštruktúry s doplňujúcim predkladaním správ: vytvára sa zlepšený a aktualizovaný nástroj na predkladanie správ: v požiadavkách na údaje sa odráža vývoj energetického systému EÚ a posilňujú sa požiadavky na kvalitu údajov. Povinnosť predkladať správy sa prispôsobuje najnovšiemu vývoju právnych predpisov (napríklad predkladanie správ každé dva roky, monitorovanie v rámci tretieho balíka opatrení týkajúcich sa vnútorného trhu) a zjednodušuje sa: na základe tohto nariadenia môžu byť členské štáty oslobodené od prekladania správ, ak sa rovnocenné údaje poskytujú inými prostriedkami (napríklad na základe platných osobitných právnych predpisov), a spoločnosti môžu byť takisto oslobodené od oznamovacej povinnosti, ak tak rozhodnú členské štáty a ak poskytnú požadované informácie inými prostriedkami. Nad rámec prekladania správ sa pripravuje ustanovenie týkajúce sa analýzy údajov zo strany Komisie a možnej transparentnosti zozbieraných údajov s výnimkou obchodných informácií dôverného charakteru.

– možnosť 3 – monitorovanie vývoja energetickej infraštruktúry s požiadavkami na nové a plnohodnotné predkladanie správ: rozdiel oproti možnosti 2 je v tom, že možnosťou 3 sa ustanovuje plnohodnotný integrovaný systém prekladania správ a monitorovania. Členské štáty sú povinné oznamovať Komisii všetky požadované informácie a overovať ich bez ohľadu na iné existujúce mechanizmy oznamovania alebo monitorovania vyvinuté na úrovni EÚ.

5. Posúdenie vplyvu

Zlepšený a posilnený systém prekladania správ zvýši dostupnosť údajov a kvalitu údajov a informácií oznamovaných Komisii na krátkodobom základe. Umožní pravidelnú analýzu situácie a zvýši transparentnosť. V strednodobej až dlhodobej perspektíve investori obyčajne oceňujú vypracovanie konzistentnej koncepcie EÚ, ako aj prehľadu o pravdepodobnom vývoji energetického systému EÚ na základe presných a vhodných informácií, najmä ak sa tým odhalia také prekážky pri realizácii investičných projektov, ako sú neoprávnené schvaľovacie postupy alebo nedostatok úverových prostriedkov. S lepšími informáciami by Komisia mohla podporovať najlepšiu prax.

Politické možnosti 2 a 3 sa považujú za relevantnejšie. Poskytujú užitočný rámec na diskusiu medzi verejnými orgánmi a zainteresovanými stranami pri analýze budúcich trendov, investičných projektov a prekážok, na ktoré narazili.

Najvyššie administratívne náklady (pre spoločnosti, 27 členských štátov a Komisiu) sa pri plnohodnotnom prekladania správ ustanovenom v revidovanom nariadení Rady (ES) č.°736/96 odhadujú približne na pol milióna eur. Tieto najvyššie náklady však v skutočnosti nevzniknú, pretože z dôvodu iných právnych požiadaviek budú musieť členské štáty zbierať niektoré údaje v každom prípade.

6. Porovnanie možností

Vzhľadom na kritériá účinnosti, efektívnosti a súdržnosti predstavuje možnosť 2 najpriaznivejší výsledok z uvažovaných možností a najlepšie dosahuje ciele ustanovené pre revíziu nariadenia Rady č. 736/96. Poskytuje integrovaný a aktualizovaný rámec, v ktorom sa spája predkladanie správ a monitorovanie na úrovni EÚ. Poskytuje možnosť využívať overené údaje, vďaka čomu sa zlepší prijateľnosť údajov a umožní sa porovnávanie. Keďže sa v možnosti 2 zohľadňuje existujúce predkladanie správ, ktoré je predmetom možného záujmu, vylučuje sa opakovanie existujúcej práce a minimalizuje sa administratívna záťaž pre priemysel a členské štáty. Táto možnosť spĺňa zásadu proporcionality.

7. Monitorovanie a hodnotenie

Vplyv nového mechanizmu prekladania správ a monitorovania sa bude sledovať na základe počtu členských štátov, ktoré splnia povinnosť predložiť správu, ako aj na základe kvality, úplnosti a vhodnosti zozbieraných údajov. Bude sa monitorovať aj účasť zainteresovaných strán a subjektov na mechanizme monitorovania (záujem o analytické správy, účasť na zasadnutiach…) a využívanie jeho výsledkov inštitúciami EÚ a inými zainteresovanými stranami.

SL

(...PICT...)|KOMISIJA EVROPSKIH SKUPNOSTI|

Bruselj, 16.7.2009

SEC(2009) 972 konč.

DELOVNI DOKUMENT SLUŽB KOMISIJE

Spremni dokument k predlogu Uredbe Sveta o obveščanju Komisije o investicijskih projektih na področju energetske infrastrukture v Evropski skupnosti in o razveljavitvi Uredbe Sveta (ES) št.°736/96 POVZETEK OCENE UČINKA {COM(2009) 361} {SEC(2009) 971}

1. Opredelitev problema

1.1. Kaj je problem?

Problem, ki zahteva ukrepanje, je pomanjkanje skladnih podatkov in informacij o investicijskih projektih (v njihovih različnih fazah) ter z njimi povezanih pomanjkljivostih . Podatki, ne glede na njihov vir, niso vedno popolni, zanesljivi ali primerni za analizo, ki je potrebna; na primer, podatki iz EUROSTATA se nanašajo na dogajanja v preteklosti, za investicijske projekte pa so potrebni podatki/informacije, povezani s prihodnostjo. Uredba Sveta (ES) št. 736/96 bi načelno morala omogočati spremljanje investicijskih projektov na ravni EU. Komisijo je treba enkrat na leto obvestiti o večjih investicijskih projektih oziroma pomembnejših odločitvah, ki vplivajo na investicijske projekte v sektorjih nafte, zemeljskega plina in električne energije. Vendar se ta uredba ne izvršuje več dosledno in se tudi ne prilagaja današnjim energetskim izzivom. Na ravni EU ne obstaja noben drug horizontalni instrument.

Brez ustreznih podatkov Komisija ne more:

– analizirati verjetnega razvoja energetske infrastrukture EU, odkrivati morebitnih pomanjkljivosti in predvidevati prihodnje oskrbe z energijo;

– ocenjevati energetske politike EU in podpirati oblikovanja politike z uradnimi podatki;

– spodbujati preglednosti glede verjetnega razvoja energetskega sistema EU.

Poročanje o podatkih (tj. obveščanje o informacijah) in spremljanje (tj. analiza) investicijskih projektov in razvoja energetskega sistema EU se ocenjujeta kot pomembna, zlasti v tem časovnem obdobju. Čeprav je znatno investiranje v energetsko infrastrukturo EU bistvenega pomena, obstaja visoka raven negotovosti – ki jo še povečuje sedanja gospodarska in finančna kriza – povezane z uresničevanjem investicijskih projektov. Kot je omenjeno v drugem strateškem pregledu energetske politike, ki ga je sprejela Komisija v letu 2008, morajo te investicije ustrezati povpraševanju po energiji v prihodnosti, podpirati prehod na nizkoogljično energetsko prihodnost in zagotavljati večjo energetsko varnost v primeru krize ter učinkovito delovanje notranjega trga.

1.2. Kdo je najbolj prizadet in zakaj je javna intervencija potrebna?

Institucije EU nimajo na voljo dovolj relevantnih/zanesljivih podatkov o razvoju energetske infrastrukture v EU, s katerimi bi ocenile strateško ravnotežje med ponudbo in povpraševanjem. Panogi lahko škoduje nezadostna preglednost verjetnega razvoja energetskega sistema EU.

2. Analiza subsidiarnosti

Institucije EU so se odločile za nove politike in vzpostavile regulativni okvir, znotraj katerega morajo gospodarski subjekti sprejemati investicijske odločitve. Potrebna sta poročanje o podatkih in spremljanje (tj. analiza) podatkov o napredovanju investicijskih projektov. Ker so dimenzija EU in regionalna dimenzija ter politike EU vse bolj prevladujoče in ker so energetski sektorji vse bolj medsebojno povezani in integrirani, obstaja tveganje, da postanejo nacionalne ali sektorsko specifične informacije nezadostne.

3. Cilji pobude EU

Splošni cilji revizije Uredbe Sveta (ES) št.°736/96 so razviti učinkovito in uspešno orodje poročanja in spremljanja, tj. zbirati ustrezne podatke o investiranju v energetsko infrastrukturo EU in vzpostaviti mehanizem za sporočanje rezultatov analize, pridobljenih na tej podlagi, državam članicam in zainteresiranim stranem.

4. Možnosti politike

Proučene so bile štiri možnosti politike:

– Možnost 0 – nespremenjeno stanje – spremljanje razvoja energetske infrastrukture na podlagi zahtev glede poročil, ki se oddajajo : Pri možnosti 0 bi se podatki in informacije o projektih investiranja v energetsko infrastrukturo EU zagotavljali prek obstoječih poročevalnih mehanizmov EU in/ali bi jih pridobivala Komisija.

– Možnost 1 – razveljavitev Uredbe Sveta št.°736/96 : V primerjavi z nespremenjenim stanjem ta možnost pomeni, da se razveljavi Uredba Sveta št.° 736/96, zaradi slabega izvajanja te uredbe in vse večje nezmožnosti, da bi z njo zajeli novi energetski sistem EU. Če bi trgi na dolgi rok vzpostavili ravnotežje med ponudbo in povpraševanjem, bi bilo redno spremljanje nadomeščeno s študijami, ki bi se lahko izvajale posebej za vsak posamezni primer, če bi določene odločitve politike zahtevale analizo investicijskih projektov, povezanih z energetiko.

– Možnost 2 – spremljanje razvoja energetske infrastrukture z dopolnilnim poročanjem: Razvije se izboljšano in posodobljeno orodje poročanja: zahteve po podatkih odražajo razvoj energetskega sistema EU in povečajo se zahteve po kakovosti podatkov. Obveznosti poročanja se uskladijo z nedavnimi zakonodajnimi spremembami (npr. poročanje vsaki dve leti, spremljanje na podlagi tretjega paketa za notranji trg) in se poenostavijo: države članice se lahko izvzamejo iz obveznosti poročanja na podlagi te uredbe, če se enakovredni podatki zagotovijo z drugimi sredstvi (npr. na podlagi obstoječe posebne zakonodaje); tudi podjetja se lahko oprostijo obveznosti sporočanja informacij, če se država članice odločijo in zagotovijo zahtevane informacije z drugimi sredstvi. Poleg poročanja se poskrbi za analizo podatkov s strani Komisije in za možno preglednost zbranih podatkov, razen za trgovsko občutljive podatke.

– Možnost 3 – spremljanje razvoja energetske infrastrukture z novimi in polno razvitimi zahtevami za poročanje: Možnost 3 se od možnosti 2 razlikuje po tem, da vzpostavlja polno razvit integriran sistem poročanja in spremljanja. Države članice imajo obveznost, da sporočajo in potrjujejo vse zahtevane informacije Komisiji, ne glede na druge obstoječe mehanizme obveščanja oziroma spremljanja, razvite na ravni EU.

5. Ocena učinkov

Izboljšan in okrepljen sistem poročanja bo izboljšal razpoložljivost podatkov in kakovost podatkov in informacij, ki se na kratkoročni podlagi sporočajo Komisiji. Možni bosta redna analiza razmer in povečana preglednost. V srednje- do dolgoročnem smislu investitorji v splošnem cenijo pripravo pristopa, skladnega z zakonodajo EU, in pregleda verjetnega razvoja energetskega sistema EU na podlagi natančnih in ustreznih informacij, zlasti če pokaže ovire za investicijske projekte, kot so nepotrebni postopki za izdajo dovoljenj ali pomanjkanje kreditov. Na podlagi boljših informacij bi lahko Komisija spodbujala najboljše prakse.

Možnosti politike 2 in 3 se ocenjujeta kot bolj relevantni. Zagotavljata koristen okvir za razpravo med javnimi organi in zainteresiranimi stranmi pri analizi prihodnjih trendov in investicijskih projektov ter opaženih ovir za investiranje.

Najvišji upravni stroški (tudi za podjetja, 27 držav članic in Komisijo) se za popolno poročanje na podlagi revidirane Uredbe Sveta (ES) št.°736/96 ocenjujejo na pol milijona EUR. Vendar ti najvišji možni stroški v resnici ne bodo nastali, saj bodo nekatere podatke morale zbrati države članice v vsakem primeru, zaradi drugih pravnih zahtev.

6. Primerjava možnosti

Z vidika meril učinkovitosti, zmogljivosti in skladnosti so rezultati pri možnosti 2 ugodnejši kot pri ostalih obravnavanih možnostih, tako da se z njo najbolje dosežejo cilji, določeni v reviziji Uredbe Sveta 736/96. Ta možnost zagotavlja integriran in posodobljen okvir, ki povezuje poročanje in spremljanje na ravni EU. Zagotavlja možnost za uporabo potrjenih podatkov, kar bo izboljšalo sprejemljivost podatkov in omogočalo primerjave. Ker upošteva obstoječe poročanje, kar je lahko koristno, se izogne podvajanju obstoječega dela in kar najbolj zmanjšuje upravno breme panoge in držav članic. Je sorazmerna možnost.

7. Spremljanje in ocenjevanje

Učinek novega mehanizma za poročanje in spremljanje bo opazovan pri tistih državah članicah, ki upoštevajo obveznosti poročanja, in na podlagi kakovosti, popolnosti in ustreznosti zbranih podatkov. Sodelovanje zainteresiranih strani in zainteresiranih subjektov v mehanizmih spremljanja (zanimanje za analitična poročila, sodelovanje na zasedanjih…) ter uporaba rezultatov mehanizma s strani institucij EU in drugih zainteresiranih strani se bosta prav tako spremljala.

RO

(...PICT...)|COMISIA COMUNITĂŢILOR EUROPENE|

Bruxelles, 16.7.2009

SEC(2009) 972 final

DOCUMENT DE LUCRU AL SERVICIILOR COMISIEI

Document de însoțire pentru propunerea de Regulament al Consiliului privind informarea Comisiei cu privire la proiectele de investiții în infrastructura energetică din cadrul Comunității Europene și de abrogare a Regulamentului (CE) nr. 736/96 REZUMATUL STUDIULUI DE IMPACT {COM(2009) 361} {SEC(2009) 971}

1. Definirea problemei

1.1. Care este problema?

Problema care impune luarea de măsuri este lipsa de date și informații coerente privind proiectele de investiții (în diferitele etape) și deficiențele aferente. Indiferent de sursa acestora, datele nu sunt întotdeauna complete, fiabile sau potrivite pentru analiza care trebuie efectuată: de exemplu, datele furnizate de EUROSTAT vizează evenimente anterioare, în timp ce, pentru proiectele de investiții, este nevoie de date/informații prospective. Regulamentul (CE) nr. 736/96 al Consiliului ar trebui să permită, în principiu, monitorizarea proiectelor de investiții la nivel de UE. Comisia trebuie informată, o dată pe an, cu privire la proiectele majore de investiții sau la deciziile importante care afectează proiectele de investiții în sectorul petrolului, al gazelor naturale și al electricității. Cu toate acestea, respectivul regulament nu se mai aplică în mod coerent și nu mai este adaptat provocărilor actuale din sectorul energetic. Nu există nici un alt instrument orizontal la nivel de UE.

În lipsa datelor corespunzătoare, Comisia nu este în măsură:

– să analizeze evoluția probabilă a infrastructurii energetice a UE, să detecteze potențialele lacune și să anticipeze evoluția cererii din sectorul energetic;

– să evalueze politica energetică a UE și să sprijine elaborarea de politici cu ajutorul unor date oficiale;

– să promoveze transparența în ceea ce privește evoluția sistemului energetic al UE.

Raportarea datelor (adică notificarea informațiilor) și monitorizarea (adică analiza) proiectelor de investiții și a evoluției sistemului energetic al UE sunt considerate ca fiind importante, în special la ora actuală. Cu toate că realizarea de investiții semnificative în infrastructura energetică a UE este esențială, există o mare incertitudine - accentuată de actuala criză economică și financiară – în ceea ce privește realizarea proiectelor de investiții. Așa cum s-a menționat în cea de-a doua revizuire a politicii energetice, adoptată de Comisie în 2008, aceste investiții trebuie să răspundă viitoarei cereri de energie, să faciliteze tranziția către un viitor energetic cu emisii reduse de carbon și să asigure, în caz de criză, o mai mare siguranță din punct de vedere energetic, precum și funcționarea eficientă a pieței interne.

1.2. Cine este cel mai afectat și de ce este necesară intervenția publică?

Instituțiile UE duc lipsă de date pertinente/coerente privind dezvoltarea infrastructurii energetice în UE necesare unei evaluări a echilibrului strategic dintre cerere și ofertă. Insuficienta transparență în ceea ce privește evoluția probabilă a sistemului energetic al UE poate afecta sectorul industrial în cauză.

2. Analiza aspectelor legate de Subsidiaritate

Instituțiile UE au hotărât luarea de noi măsuri de politică și stabilirea unui cadru de reglementare în temeiul căruia operatorii economici trebuie să ia decizii privind investițiile. Raportarea și monitorizarea (adică analiza) datelor privind progresului proiectelor de investiții sunt necesare. Dat fiind că dimensiunea UE/regională și politicile UE sunt din ce în ce mai predominante și că sectoarele energetice sunt din ce în ce mai interrelaționate și integrate, informațiile cu caracter național sau cele specifice sectorului riscă să devină insuficiente.

3. Obiectivele inițiativei UE

Obiectivele generale ale revizuirii Regulamentului (CE) nr. 736/96 al Consiliului constau în crearea unui instrument de raportare și monitorizare util și eficace, cu alte cuvinte colectarea de date corespunzătoare privind investițiile în infrastructura energetică a UE și stabilirea unui mecanism de partajare cu statele membre și cu părțile interesate a analizei aferente.

4. Opțiuni de Politică

Au fost luate în considerare patru opțiuni:

– Opțiunea 0 – Statu quo – Monitorizarea evoluției infrastructurii energetice pe baza cerințelor de raportare existente: În cadrul opțiunii 0 (zero), datele și informațiile privind proiectele de investiții în infrastructura energetică a UE ar fi furnizate prin intermediul mecanismelor de raportare existente la nivel de UE și/sau achiziționate de Comisie.

– Opțiunea 1 – Abrogarea Regulamentului nr. 736/96 al Consiliului : Față de opțiunea „statu quo”, această opțiune constă în abrogarea Regulamentului nr. 736/96 al Consiliului, dată fiind aplicarea ineficientă a acestui regulament și incapacitatea sa crescândă de a reflecta noul sistem energetic al UE. Plecând de la ipoteza că, pe termen lung, piețele vor afișa un echilibru între cerere și ofertă, monitorizarea regulată ar fi înlocuită de studii care ar putea fi desfășurate de la caz la caz, dacă deciziile specifice de politică ar necesita analiza proiectelor de investiții din sectorul energetic.

– Opțiunea 2 – Monitorizarea evoluției infrastructurii energetice cu ajutorul unei raportări complementare: Se creează un instrument de raportare îmbunătățit și actualizat: cerințele privind datele reflectă evoluția sistemului energetic al UE, iar cerințele privind calitatea datelor sunt consolidate. Obligațiile de raportare sunt aliniate la recentele evoluții legislative (de exemplu, raportarea la fiecare doi ani, monitorizarea în cadrul celui de-al treilea pachet privind piața internă) și sunt simplificate: statele membre pot fi scutite de la obligația de raportare în temeiul prezentului regulament, dacă sunt furnizate date echivalente pe alte căi (de exemplu, în temeiul legislației specifice existente), iar întreprinderile pot fi și ele scutite de obligația de a notifica informații, dacă statele membre decid astfel și furnizează informațiile solicitate pe alte căi. Pe lângă raportare, se prevede analizarea datelor de către Comisie și o posibilă transparență a datelor colectate, cu excepția celor sensibile din punct de vedere comercial.

– Opțiunea 3 – Monitorizarea evoluției infrastructurii energetice cu ajutorul unor cerințe de raportare noi și complete: Spre deosebire de opțiunea 2, opțiunea 3 stabilește un sistem complet și integrat de raportare și monitorizare. Statele membre sunt obligate să comunice toate informațiile solicitate Comisiei și să le valideze, indiferent de existența, la nivel de UE, a altor mecanisme de notificare sau monitorizare.

5. Evaluarea impactului

Un sistem de raportare îmbunătățit și consolidat va permite creșterea disponibilității și calității datelor și informațiilor notificate Comisiei pe termen scurt. Vor fi posibile analiza regulată a situației și sporirea transparenței. Pe termen mediu sau lung, elaborarea unei abordări coerente și a unei priviri de ansamblu la nivel comunitar privind evoluția probabilă a sistemului energetic al UE, pe baza unor informații corecte și pertinente, este în general apreciată pozitiv de investitori, mai ales dacă aceasta va scoate la iveală obstacolele în calea proiectelor de investiții, cum ar fi procedurile de autorizare nejustificate sau lipsa de credit. Dispunând de informații mai bune, Comisia ar putea promova bunele practici.

Opțiunile de politică 2 și 3 sunt considerate drept cele mai pertinente. Acestea oferă un cadru util de discuție între autoritățile publice și părțile interesate în ceea ce privește analiza viitoarelor curente și proiecte de investiții, precum și a obstacolelor întâlnite în calea investițiilor.

Costul administrativ maximal (inclusiv pentru întreprinderi, cele 27 de state membre și Comisie) pentru o raportare completă în temeiul revizuirii Regulamentului (CE) nr. 736/96 al Consiliului este estimat ca fiind de aproximativ jumătate de milion de euro. Cu toate acestea, acest cost maximal nu va fi suportate în realitate, deoarece unele date vor trebui să fie oricum colectate de statele membre în temeiul altor obligații juridice.

6. Analiza comparativă a opțiunilor

Luând în considerare criteriile de utilitate, eficacitate și coerență, opțiunea 2 este, dintre opțiunile examinate, cea care prezintă bilanțul cel mai favorabil și care îndeplinește cel mai bine obiectivele stabilite pentru revizuirea Regulamentului 736/96 al Consiliului. Această opțiune oferă un cadru integrat și actualizat, care combină raportarea și monitorizarea la nivel de UE. De asemenea, opțiunea 2 oferă posibilitatea de a utiliza datele validate, ceea ce va îmbunătăți gradul de acceptabilitate a datelor și va permite realizarea unei analize comparative. Având în vedere că ia în considerare raportarea existentă care prezintă un potențial interes, opțiunea 2 evită duplicarea activității existente și reduce la minimum sarcina administrativă impusă asupra sectorului de resort și asupra statelor membre. Este o opțiune cu caracter echilibrat.

7. Monitorizare și evaluare

Impactul noului mecanism de raportare și monitorizare va fi observat pe baza numărului de state membre care se vor conforma obligației de raportare și a calității, exhaustivității, și pertinenței datelor colectate. Participarea părților interesate și a entităților interesate la mecanismul de raportare (interesul față de rapoartele analitice, participarea la reuniuni…) și utilizarea rezultatelor acestuia de către instituțiile UE și de către alte părți interesate vor face, de asemenea, obiectul monitorizării.

FI

(...PICT...)|EUROOPAN YHTEISÖJEN KOMISSIO|

Bryssel 16.7.2009

SEK(2009) 972 lopullinen

KOMISSION YKSIKÖIDEN VALMISTELUASIAKIRJA

Oheisasiakirja ehdotukseen neuvoston asetukseksi Euroopan yhteisön energiainfrastruktuuriin liittyvien investointihankkeiden ilmoittamisesta komissiolle ja neuvoston asetuksen (EY) N:o 736/96 kumoamisesta TIIVISTELMÄ VAIKUTUSTEN ARVIOINNISTA {KOM(2009) 361} {SEK(2009) 971}

1. Ongelman määrittely

1.1. Ongelma

Ongelmana on investointihankkeita (niiden eri vaiheissa) koskevien yhdenmukaisten tietojen puuttuminen ja tähän liittyvät puutteet . Tiedot, oli niiden lähde mikä hyvänsä, eivät aina ole täydellisiä, luotettavia tai vaadittavaan analyysiin soveltuvia: esimerkiksi Eurostatin tiedot koskevat jo tapahtunutta kehitystä, kun taas investointihankkeista tarvitaan ennakoivaa tietoa. Neuvoston asetuksen (EY) N:o 736/96 pitäisi periaatteessa mahdollistaa investointihankkeiden seuranta EU:n tasolla. Komissiolle on ilmoitettava kerran vuodessa öljy- maakaasu- ja sähkösektoreiden merkittävistä investointihankkeista tai tällaisiin hankkeisiin vaikuttavista merkittävistä päätöksistä. Asetusta ei kuitenkaan enää sovelleta johdonmukaisesti, eikä se enää sovellu tämän päivän energiahaasteisiin. EU:n tasolla ei ole olemassa muuta horisontaalista välinettä.

Ilman asianmukaisia tietoja komissio ei voi:

– analysoida EU:n energiainfrastruktuurin todennäköistä kehitystä, havaita mahdollisia puutteita ja ennakoida tulevaa energiantarjontaa;

– arvioida EU:n energiapolitiikkaa ja tukea politiikan muotoilua virallisten tietojen avulla;

– edistää EU:n energiajärjestelmän todennäköisen kehitykseen liittyvää avoimuutta.

Investointihankkeita ja EU:n energiajärjestelmän kehitystä koskevien tietojen ilmoittamista ja seurantaa (analysointia) pidetään nykyisin erityisen tärkeänä. EU:n energiainfrastruktuuriin on tehtävä merkittäviä investointeja, mutta investointihankkeiden toteuttamiseen liittyy suuria epävarmuustekijöitä, joita nykyinen luottolama ja talouskriisi ovat entisestään kasvattaneet. Kuten komission vuonna 2008 antamassa toisessa strategisessa energiakatsauksessa todetaan, nämä investoinnit ovat välttämättömiä, jotta tuleva energiankysyntä voidaan tyydyttää ja edistää siirtymistä tulevaisuuden vähähiiliseen energiaan sekä varmistaa parempi energiavarmuus kriisitilanteissa ja sisämarkkinoiden tehokas toiminta.

1.2. Keneen toimenpide vaikuttaa ja miksi julkisen vallan toimet ovat tarpeen?

EU:n toimielimillä ei ole riittävän merkityksellisiä tai yhdenmukaisia tietoja EU:n energiainfrastruktuurin kehityksestä, jotta ne voisivat arvioida tarjonnan ja kysynnän strategista tasapainoa. EU:n energiajärjestelmän kehitykseen liittyvällä puutteellisella avoimuudella voi olla vaikutuksia alan teollisuuteen.

2. Toissijaisuuskysymysten analyysi

EU:n toimielimet ovat päättäneet uudesta toimintapolitiikasta ja luoneet sääntelykehyksen, jonka puitteissa talouden toimijoiden on tehtävä investointipäätöksensä. Investointihankkeiden edistymistä koskevien tietojen ilmoittaminen ja seuranta (analysointi) on välttämätöntä. Koska EU:n laajuinen tai alueellinen ulottuvuus ja EU:n politiikat käyvät koko ajan tärkeämmiksi ja koska energiasektorit ovat nivoutuneet toisiinsa entistä tiiviimmin, kansalliset tai alakohtaiset tiedot eivät enää riitä.

3. EU:n aloitteen tavoitteet

Neuvoston asetuksen (EY) N:o 736/96 tarkistamisen yleisenä tavoitteena on luoda tehokas ja toimiva raportointi- ja seurantaväline eli kerätä asianmukaisia tietoja EU:n energiainfrastruktuuriin tehtävistä investoinneista ja perustaa mekanismi näihin tietoihin perustuvien analyysien tulosten jakamiseksi jäsenvaltioiden ja sidosryhmien kanssa.

4. Toimintavaihtoehdot

Tarkastelussa oli mukana neljä vaihtoehtoa:

– Vaihtoehto 0 – Tilanne säilyy nykyisellään – Energiainfrastruktuurin kehitystä seurataan nykyisten raportointivaatimusten pohjalta: Vaihtoehdossa 0 EU:n energiainfrastruktuuriin liittyvistä investointihankkeista annettaisiin tietoja joko EU:n nykyisten raportointimekanismien kautta ja/tai komissio ostaisi tiedot.

– Vaihtoehto 1 – Kumotaan neuvoston asetus (EY) N:o 736/96: Nykytilanteen säilyttämiseen verrattuna tässä vaihtoehdossa kumottaisiin neuvoston asetus (EY) N:o 736/96, koska se on pantu heikosti täytäntöön eikä enää vastaa EU:n uutta energiajärjestelmää. Jos oletetaan, että pidemmällä aikavälillä markkinat tasapainottavat tarjonnan ja kysynnän, säännöllinen seuranta voitaisiin korvata selvityksillä, joita tehtäisiin tapauskohtaisesti, jos tietyt poliittiset päätökset edellyttäisivät energiaan liittyvien investointihankkeiden analysointia.

– Vaihtoehto 2 – Energiainfrastruktuurin kehityksen seuranta ja täydentävä raportointi: Tässä vaihtoehdossa laadittaisiin parannettu ja ajan tasalle saatettu raportointiväline siten, että tietovaatimukset vastaavat EU:n energiajärjestelmän kehitystä ja tietojen laatua koskevia vaatimuksia tiukennetaan. Raportointivelvollisuudet saatettaisiin linjaan äskettäisen lainsäädännöllisen kehityksen kanssa (eli raportointi joka toinen vuosi, seuranta kolmannen sisämarkkinapaketin mukaisesti) ja niitä yksinkertaistettaisiin: jäsenvaltiot voitaisiin vapauttaa tämän asetuksen mukaisesta raportoinnista, jos vastaavat tiedot annetaan muilla keinoin (esim. voimassa olevan alakohtaisen lainsäädännön nojalla), ja myös yritykset voitaisiin vapauttaa tietojen ilmoittamisesta, jos jäsenvaltiot niin päättävät ja antavat vaaditut tiedot muilla keinoin. Raportoinnin lisäksi säädettäisiin myös komission tekemästä tietojen analysoinnista ja kerättyjen tietojen avoimuudesta, kaupallisesti arkaluonteisia tietoja lukuun ottamatta.

– Vaihtoehto 3 – Energiainfrastruktuurin kehityksen seuranta ja uudet ja täysimittaiset raportointivaatimukset: Tämä poikkeaa vaihtoehdosta 2 siinä, että vaihtoehdossa 3 luotaisiin täysimittainen integroitu raportointi- ja seurantajärjestelmä. Jäsenvaltioiden olisi validoitava ja ilmoitettava komissiolle kaikki pyydetyt tiedot muista olemassa olevista ilmoitusmekanismeista tai EU:n tasolla kehitetyistä seurantamekanismeista riippumatta.

5. Vaikutusten arviointi

Parannettu ja lujitettu raportointijärjestelmä lisää komissiolle ilmoitettujen tietojen saatavuutta ja laatua lyhyellä aikavälillä. Tämä mahdollistaa tilanteen säännöllisen analysoinnin ja avoimuuden lisäämisen. Keskipitkällä ja pitkällä aikavälillä investoijat pitävät yleisesti arvokkaana sitä, että määritellään yhdenmukainen EU:n lähestymistapa ja laaditaan yleiskatsaus EU:n energiajärjestelmän todennäköisestä kehityksestä tarkkojen ja asianmukaisten tietojen pohjalta, etenkin jos se paljastaa investointihankkeiden tiellä olevia esteitä kuten tarpeettomia lupamenettelyjä tai vaikeuksia lainojen saannissa. Parempien tietojen pohjalta komissio voi edistää parhaita toimintatapoja.

Toimintavaihtoehtoja 2 ja 3 pidetään sopivimpina. Tulevia suuntauksia ja investointihankkeita ja niissä havaittuja esteitä koskevan analyysin kautta ne tarjoavat hyödyllisen kehyksen viranomaisten ja sidosryhmien väliselle keskustelulle.

Tarkistetun neuvoston asetuksen (EY) N:o 736/96 mukaisesta kattavasta raportoinnista arvioidaan aiheutuvan enintään puolen miljoonan euron hallintokustannukset (yrityksille, 27 jäsenvaltiolle ja komissiolle). Nämä enimmäiskustannukset eivät kuitenkaan toteudu, koska jäsenvaltioiden on joka tapauksessa kerättävä tietyt tiedot muiden lakisääteisten velvollisuuksien noudattamiseksi.

6. Vaihtoehtojen vertailu

Tehokkuuteen, toimivuuteen ja johdonmukaisuuteen liittyvien kriteerien pohjalta vaihtoehto 2 tarjoaa tarkastelluista vaihtoehdoista suotuisimman tuloksen, ja sen avulla voidaan parhaiten saavuttaa neuvoston asetuksen (EY) N:o 736/96 tarkistamiselle asetetut tavoitteet. Se tarjoaa yhdennetyn ja ajan tasalle saatetun kehyksen, jossa yhdistetään raportointi ja seuranta EU:n tasolla. Se mahdollistaa validoitujen tietojen käytön, mikä parantaa tietojen hyväksyttävyyttä ja mahdollistaa vertailun. Koska tässä vaihtoehdossa otetaan huomioon jo tapahtuva raportointi, jolla voi olla merkitystä asian kannalta, siinä vältetään päällekkäistä työtä ja minimoidaan toimialalle ja jäsenvaltioille aiheutuva hallinnollinen taakka. Tämä vaihtoehto on oikeassa suhteessa haluttuun tavoitteeseen.

7. Seuranta ja raportointi

Uuden raportointi- ja seurantamekanismin vaikutuksia arvioidaan sillä perusteella, kuinka monet jäsenvaltiot noudattavat raportointivelvollisuutta, ja mikä on kerättyjen tietojen laatu, kattavuus ja merkitsevyys. Lisäksi seurataan sidosryhmien ja intressitahojen osallistumista seurantamekanismiin (analyyttisiä selvityksiä kohtaan osoitettu mielenkiinto, osallistuminen kokouksiin jne.) ja sen tulosten käyttöä EU:n toimielimissä ja muiden intressitahojen piirissä.

PT

(...PICT...)|COMISSÃO DAS COMUNIDADES EUROPEIAS|

Bruxelas, 16.7.2009

SEC(2009) 972 final

DOCUMENTO DE TRABALHO DOS SERVIÇOS DA COMISSÃO

que acompanha a Proposta de Regulamento do Conselho relativo à comunicação à Comissão de projectos de investimento em infra-estruturas energéticas na Comunidade Europeia e que revoga o Regulamento (CE) n.º 736/96 do Conselho RESUMO DA AVALIAÇÃO DE IMPACTO {COM(2009) 361} {SEC(2009) 971}

1. Definição do problema

1.1. Qual é o problema?

O problema a resolver é a falta de dados e informações coerentes sobre os projectos de investimento (nas suas diferentes fases) e as lacunas que lhes estão associadas. Os dados, seja qual for a fonte, nem sempre são completos, fiáveis ou adequados para a análise exigida: por exemplo, os dados Eurostat referem-se a desenvolvimentos ocorridos no passado, enquanto que os projectos de investimento exigem que estejam disponíveis dados/informações prospectivos. O Regulamento (CE) n.º 736/96 do Conselho deveria, em princípio, permitir o acompanhamento dos projectos de investimento a nível comunitário. A Comissão deve ser notificada uma vez por ano dos principais projectos de investimento ou das decisões importantes que afectam os projectos de investimento nos sectores do petróleo, do gás natural e da electricidade. Contudo, o presente regulamento deixou de ser aplicado de forma sistemática e não está adaptado aos desafios energéticos que hoje se colocam e não existe a nível comunitário nenhum outro instrumento horizontal.

Sem dados adequados, a Comissão não está em posição de:

– analisar a provável evolução da infra-estrutura energética da UE, detectar potenciais lacunas e antecipar o futuro aprovisionamento energético;

– avaliar a política energética da UE e apoiar com dados oficiais a definição de políticas;

– promover a transparência quanto à provável evolução do sistema energético da UE.

A comunicação de dados (isto é, a notificação de informações) e o acompanhamento (isto é, a análise) dos projectos de investimento e da evolução do sistema energético da UE são considerados importantes, sobretudo no momento actual. Embora seja crucial um investimento significativo nas infra-estruturas energéticas da UE, existe um elevado grau de incerteza – aumentada pela actual crise económica e financeira – no que toca à realização de projectos de investimento. Tal como referido na segunda Análise Estratégica da Política Energética adoptada pela Comissão em 2008, exige-se destes investimentos que dêem resposta à futura procura energética, promovam a transição para um futuro com baixa produção de carbono e proporcionem uma maior segurança energética em caso de crise, bem como um funcionamento eficiente do mercado interno.

1.2. Quem é mais afectado e por que razão é necessária a intervenção pública?

As instituições da UE carecem de dados relevantes/coerentes sobre o desenvolvimento da infra-estrutura energética na UE, que lhes permitam avaliar o equilíbrio estratégico entre oferta e procura. A indústria é potencialmente afectada pela falta de transparência quanto à provável evolução do sistema energético da UE.

2. Análise da subsidiariedade

As instituições da UE decidiram novas políticas e implantaram um quadro regulamentar no âmbito do qual os operadores económicos têm de adoptar decisões de investimento. É necessário proceder à comunicação de dados e ao acompanhamento (análise) dos dados sobre o progresso dos projectos de investimento. Com a crescente predominância da dimensão UE/regional e das políticas da UE, e com a inter-relação e integração cada vez maiores dos sectores da energia, existe o risco de a informação de âmbito especificamente nacional ou sectorial se tornar insuficiente.

3. Objectivos da iniciativa da UE

Os objectivos gerais da revisão do Regulamento (CE) n.º 736/96 do Conselho consistem em criar uma ferramenta eficaz e eficiente de comunicação e de acompanhamento, isto é, recolher dados adequados sobre o investimento em infra-estruturas energéticas na UE e estabelecer um mecanismo para partilhar com os Estados Membros e as partes interessadas as análises resultantes.

4. Opções estratégicas

Foram consideradas quatro opções:

– Opção 0 - Manutenção do statu quo - Acompanhamento da evolução da infra-estrutura energética com base nos requisitos de comunicação existentes : Na opção 0, os dados e informações sobre os projectos de investimento em infra-estruturas energéticas da UE seriam facultados através dos mecanismos de comunicação existentes na UE e/ou dos que venham a ser adquiridos pela Comissão.

– Opção 1 - Revogação do Regulamento (CE) n.º 736/96 do Conselho : Em comparação com a manutenção do statu quo , esta opção consiste na revogação do Regulamento (CE) n.º 736/96 do Conselho atendendo ao grau deficiente da sua aplicação e à sua crescente incapacidade para corresponder às necessidades do novo sistema energético da UE. Partindo do princípio que, a mais longo prazo, os mercados virão a equilibrar a oferta e a procura, o acompanhamento regular seria substituído por estudos que poderiam ser realizados caso a caso se as decisões políticas específicas exigissem uma análise dos projectos de investimento relacionados com a energia.

– Opção 2 - Acompanhamento da evolução da infra-estrutura energética com um mecanismo complementar de comunicação: É criada uma ferramenta melhorada e actualizada de comunicação: os requisitos de dados reflectem a evolução do sistema energético da UE e são reforçados os requisitos de qualidade dos dados. As obrigações de comunicação são adaptadas à recente evolução legislativa (por exemplo, apresentação de relatórios bianuais, acompanhamento no âmbito do terceiro pacote relativo ao mercado interno) e simplificadas: os Estados-Membros podem ser isentados da apresentação de informações ao abrigo do presente regulamento caso sejam fornecidos por outros meios dados equivalentes (por exemplo no âmbito da legislação específica em vigor), e as empresas podem também ser isentadas da obrigação de comunicar informações se os Estados-Membros o decidirem e fornecerem por outros meios as informações necessárias. Para além das disposições em matéria de comunicação, prevê-se a análise dos dados pela Comissão e a difusão, num intuito de transparência, dos dados recolhidos, com excepção dos comercialmente sensíveis.

– Opção 3 - Acompanhamento da evolução da infra-estrutura energética com requisitos novos e completos de comunicação: A diferença em relação à opção 2 é que a opção 3 estabelece um sistema integrado e completo de comunicação e acompanhamento. Os Estados-Membros têm a obrigação de comunicar à Comissão todas as informações exigidas e de as validar, independentemente de existirem outros mecanismos de comunicação ou acompanhamento desenvolvidos a nível da UE.

5. Avaliação dos impactos

A curto prazo, um sistema de comunicação melhorado e reforçado aumentará a disponibilidade e a qualidade dos dados e informações comunicados à Comissão. Será possível proceder a uma análise regular da situação e aumentar a transparência. Numa perspectiva a médio e longo prazo, a elaboração de uma abordagem coerente a nível da UE e a análise da provável evolução do sistema energético da UE, com base em informações exactas e pertinentes, são em geral apreciadas pelos investidores, principalmente se revelarem a existência de obstáculos a projectos de investimento, tais como procedimentos de autorização indevidos ou falta de crédito. Com uma melhor informação, a Comissão poderia promover melhores práticas.

As opções políticas 2 e 3 são consideradas mais pertinentes. Proporcionam um quadro útil para a discussão entre as autoridades públicas e as partes interessadas na análise das futuras tendências e projectos de investimento e dos obstáculos que se colocam ao investimento.

O custo administrativo máximo (para as empresas, os 27 Estados-Membros e a Comissão) de um procedimento completo de comunicação na sequência da revisão do Regulamento (CE) n.º 736/96 do Conselho é calculado em cerca de meio milhão de euros. Contudo, este custo máximo não será atingido na prática, na medida em que alguns dados terão, de qualquer modo de ser recolhidos pelos Estados-Membros em obediência a outros requisitos legais.

6. Comparação das opções

Considerando os critérios de eficiência, eficácia e coerência, a opção 2 é, das opções consideradas, a que oferece melhores resultados e permite alcançar melhor os objectivos estabelecidos para a revisão do Regulamento (CE) n.º 736/96 do Conselho. Proporciona um quadro integrado e actualizado que combina a comunicação e o acompanhamento a nível da UE. Oferece a possibilidade de utilizar dados validados, o que melhorará a aceitabilidade destes e permitirá a sua comparação. Na medida em que tem em conta os procedimentos de comunicação já existentes e de possível interesse, evita que se dupliquem trabalhos já efectuados e reduz a sobrecarga administrativa imposta à indústria e aos Estados-Membros. Trata-se de uma opção proporcionada.

7. Acompanhamento e avaliação

O impacto do novo mecanismo de comunicação e de acompanhamento será observado com base no número de Estados-Membros que cumprem a obrigação de comunicação e na qualidade, exaustividade e adequação dos dados recolhidos. A participação de partes e entidades interessadas no mecanismo de acompanhamento (interesse nos relatórios analíticos, participação em reuniões…) e a utilização dos seus resultados pelas instituições da UE e outras partes interessadas será também objecto de acompanhamento.

EL

(...PICT...)|ΕΠΙΤΡΟΠΗ ΤΩΝ ΕΥΡΩΠΑΪΚΩΝ ΚΟΙΝΟΤΗΤΩΝ|

Βρυξέλλες, 16.7.2009

SEC(2009) 972 τελικό

ΕΓΓΡΑΦΟ ΕΡΓΑΣΙΑΣ ΤΩΝ ΥΠΗΡΕΣΙΩΝ ΤΗΣ ΕΠΙΤΡΟΠΗΣ

Συνοδευτικό έγγραφο στην πρόταση κανονισμού του Συμβουλίου σχετικά με την ανακοίνωση στην Επιτροπή των επενδυτικών σχεδίων σε ενεργειακή υποδομή εντός της Ευρωπαϊκής Κοινότητας και την κατάργηση του κανονισμού (ΕΚ) αριθ. 736/96 ΣΥΝΟΨΗ ΤΗΣ ΕΚΤΙΜΗΣΗΣ ΕΠΙΠΤΩΣΕΩΝ {COM(2009) 361} {SEC(2009) 971}

1. Ορισμός του προβλήματος

1.1. Ποιο είναι το πρόβλημα;

Το πρόβλημα για το οποίο απαιτούνται μέτρα είναι η έλλειψη συνεκτικών δεδομένων και πληροφοριών σχετικά με τα επενδυτικά σχέδια (στις διάφορες φάσεις τους) και οι συναφείς αδυναμίες . Τα δεδομένα, από οιαδήποτε πηγή, δεν είναι πάντοτε πλήρη, αξιόπιστα και κατάλληλα για την απαιτούμενη ανάλυση: παραδείγματος χάριν, τα δεδομένα της EUROSTAT αφορούν τις εξελίξεις του παρελθόντος, ενώ για τα επενδυτικά σχέδια χρειάζονται δεδομένα/πληροφορίες για τις μελλοντικές προοπτικές. Ο κανονισμός (ΕΚ) αριθ. 736/96 θα έπρεπε, κατ’ αρχήν, να καθιστά δυνατή την παρακολούθηση των επενδυτικών σχεδίων σε επίπεδο ΕΕ. Βάσει του κανονισμού, μία φορά ανά έτος ανακοινώνονται στην Επιτροπή τα σημαντικά επενδυτικά σχέδια ή οι σημαντικές επενδυτικές αποφάσεις που επηρεάζουν τα επενδυτικά σχέδια στους κλάδους του πετρελαίου, του φυσικού αερίου και του ηλεκτρισμού. Ωστόσο, ο εν λόγω κανονισμός δεν εφαρμόζεται πλέον με συνέπεια, ούτε είναι προσαρμοσμένος στις σημερινές ενεργειακές προκλήσεις. Δεν υπάρχει άλλη οριζόντια νομοθετική πράξη σε επίπεδο ΕΕ.

Χωρίς κατάλληλα δεδομένα, η Επιτροπή δεν είναι σε θέση:

– να αναλύει την πιθανή εξέλιξη της ενεργειακής υποδομής στην ΕΕ, να εντοπίζει τα ενδεχόμενα κενά και να προβλέπει τον μελλοντικό ενεργειακό εφοδιασμό·

– να αξιολογεί την ενεργειακή πολιτική της ΕΕ και να υποστηρίζει τη χάραξη πολιτικής με επίσημα στοιχεία·

– να προωθεί τη διαφάνεια ως προς την πιθανή εξέλιξη του ενεργειακού συστήματος της ΕΕ.

Η υποβολή δεδομένων για επενδυτικά σχέδια (ήτοι, ανακοίνωση πληροφοριών) και η παρακολούθησή τους (ήτοι, ανάλυση), καθώς και η εξέλιξη του ενεργειακού συστήματος της ΕΕ θεωρούνται θέματα σημαντικά, ιδίως στη σημερινή συγκυρία. Παρά την καίρια σημασία των μεγάλων επενδύσεων σε ενεργειακή υποδομή εντός της ΕΕ, είναι μεγάλη η αβεβαιότητα – που επαυξάνεται από την τρέχουσα χρηματοπιστωτική κρίση – ως προς την υλοποίηση των επενδυτικών σχεδίων. Όπως αναφέρεται στη «Δεύτερη επισκόπηση της ενεργειακής στρατηγικής», που εγκρίθηκε από την Επιτροπή το 2008, αυτές οι επενδύσεις είναι απαραίτητες προκειμένου να εξυπηρετηθεί η μελλοντική ενεργειακή ζήτηση, να προωθηθεί η μετάβαση σε μελλοντικό ενεργειακό σύστημα χαμηλών ανθρακούχων εκπομπών και να διασφαλιστεί μεγαλύτερη ασφάλεια εφοδιασμού σε περίπτωση κρίσης, καθώς και για την αποτελεσματική λειτουργία της εσωτερικής αγοράς.

1.2. Ποιον αφορά περισσότερο και γιατί χρειάζεται η παρέμβαση του δημόσιου τομέα;

Τα θεσμικά όργανα της ΕΕ δεν διαθέτουν σχετικά/συνεκτικά δεδομένα όσον αφορά την ανάπτυξη της ενεργειακής υποδομής στην ΕΕ, ώστε να προβαίνουν σε εκτίμηση του στρατηγικού ισοζυγίου προσφοράς/ζήτησης. Η έλλειψη επαρκούς διαφάνειας ως προς την πιθανή εξέλιξη του ενεργειακού συστήματος της ΕΕ είναι πιθανό να έχει αρνητικές επιπτώσεις στους ενεργειακούς κλάδους.

2. Ανάλυση της επικουρικότητας

Τα θεσμικά όργανα της ΕΕ έχουν λάβει αποφάσεις για νέες πολιτικές και έχουν θεσπίσει κανονιστικό πλαίσιο, εντός του οποίου οφείλουν να λαμβάνουν τις επενδυτικές αποφάσεις τους οι οικονομικοί παράγοντες. Είναι αναγκαία η υποβολή δεδομένων και η παρακολούθηση (ήτοι, ανάλυση) των δεδομένων σχετικά με την πορεία των επενδυτικών σχεδίων. Καθώς επικρατούν όλο και περισσότερο οι πολιτικές της ΕΕ και η ευρωπαϊκή/περιφερειακή διάσταση, και δεδομένου ότι οι ενεργειακοί κλάδοι είναι όλο και περισσότερο αλληλένδετοι και ενοποιημένοι, υπάρχει κίνδυνος να αποβούν ανεπαρκείς οι πληροφορίες σε επίπεδο κρατών μελών ή μεμονωμένων κλάδων.

3. Στόχοι της πρωτοβουλίας της ΕΕ

Οι γενικοί στόχοι της αναθεώρησης του κανονισμού (ΕΚ) αριθ. 736/96 του Συμβουλίου είναι να διαμορφωθεί αποτελεσματικό και αποδοτικό εργαλείο υποβολής και παρακολούθησης δεδομένων, ήτοι να συλλέγονται κατάλληλα δεδομένα για επενδύσεις σε ενεργειακή υποδομή στην ΕΕ, και να δημιουργηθεί μηχανισμός για την από κοινού αξιοποίηση της προκύπτουσας ανάλυσης από τα κράτη μέλη και τους ενδιαφερομένους.

4. Επιλογές πολιτικής

Εξετάστηκαν τέσσερεις επιλογές πολιτικής:

– Επιλογή 0 – Διατήρηση της παρούσας κατάστασης – Παρακολούθηση της εξέλιξης της ενεργειακής υποδομής με βάση τις υφιστάμενες απαιτήσεις υποβολής εκθέσεων : Σύμφωνα με την επιλογή 0, τα δεδομένα και οι πληροφορίες σχετικά με επενδυτικά σχέδια για ενεργειακή υποδομή στην ΕΕ θα παρέχονται είτε μέσω των υφιστάμενων μηχανισμών υποβολής εκθέσεων σε επίπεδο ΕΕ ή/και θα αποκτώνται από την Επιτροπή.

– Επιλογή 1 – Κατάργηση του κανονισμού 736/96 του Συμβουλίου : Σε σύγκριση με την υφιστάμενη κατάσταση, η επιλογή αυτή συνίσταται σε κατάργηση του κανονισμού (ΕΚ) αριθ. 736/96 του Συμβουλίου, λόγω της κακής εφαρμογής του και της επιτεινόμενης αδυναμίας του να ανταποκριθεί στο νέο ενεργειακό σύστημα της ΕΕ. Υπό την παραδοχή ότι στις αγορές θα εξισορροπηθεί μακροπρόθεσμα η προσφορά και η ζήτηση, η τακτική παρακολούθηση θα αντικατασταθεί από μελέτες που θα εκπονούνται ανάλογα με την περίπτωση, εφόσον συγκεκριμένες αποφάσεις άσκησης πολιτικής θα απαιτούν την ανάλυση επενδυτικών σχεδίων που αφορούν την ενέργεια .

– Επιλογή 2 – Παρακολούθηση της εξέλιξης της ενεργειακής υποδομής με συμπληρωματική υποβολή εκθέσεων : Καταστρώνεται βελτιωμένο και επικαιροποιημένο εργαλείο υποβολής εκθέσεων: οι απαιτήσεις σε δεδομένα αντικατοπτρίζουν την εξέλιξη του ενεργειακού συστήματος της ΕΕ και ενισχύονται οι απαιτήσεις ποιότητας των δεδομένων. Οι υποχρεώσεις υποβολής εκθέσεων ευθυγραμμίζονται με τις πρόσφατες εξελίξεις της νομοθεσίας (π.χ. υποβολή εκθέσεων ανά διετία, παρακολούθηση στο πλαίσιο της τρίτης δέσμης για την εσωτερική αγορά) και απλουστεύονται: τα κράτη μέλη είναι δυνατόν να απαλλάσσονται από την υποχρέωση υποβολής εκθέσεων βάσει του παρόντος κανονισμού, εφόσον παρέχονται ισοδύναμα δεδομένα με άλλους τρόπους (βάσει κειμένης ειδικής νομοθεσίας)·οι εταιρείες μπορεί επίσης να απαλλάσσονται από την υποχρέωση κοινοποίησης πληροφοριών, εάν τα κράτη μέλη αποφασίσουν να παρέχουν τις απαιτούμενες πληροφορίες με άλλους τρόπους. Επιπλέον της υποβολής εκθέσεων, προβλέπεται ανάλυση των δεδομένων από την Επιτροπή και διαφάνεια για τα δεδομένα που συλλέγονται, πλην εκείνων που έχουν εμπορικά ευαίσθητο χαρακτήρα.

– Επιλογή 3 – Παρακολούθηση της εξέλιξης της ενεργειακής υποδομής με νέες και πλήρως ανεπτυγμένες απαιτήσεις υποβολής εκθέσεων : Η διαφορά προς την επιλογή 2 είναι ότι με την επιλογή 3 συγκροτείται πλήρως ανεπτυγμένο ενοποιημένο σύστημα υποβολής εκθέσεων. Τα κράτη μέλη υποχρεούνται να επικυρώνουν και να ανακοινώνουν στην Επιτροπή όλες τις απαιτούμενες πληροφορίες, ανεξάρτητα από άλλους υπάρχοντες μηχανισμούς ανακοίνωσης ή μηχανισμούς παρακολούθησης που έχουν αναπτυχθεί σε επίπεδο ΕΕ.

5. Εκτίμηση των επιπτώσεων

Βραχυπρόθεσμα, χάρις στο βελτιωμένο και ενισχυμένο σύστημα υποβολής εκθέσεων θα εξασφαλιστούν περισσότερα δεδομένα και θα βελτιωθεί η ποιότητα των δεδομένων και των πληροφοριών που ανακοινώνονται στην Επιτροπή. Θα καταστεί δυνατόν να αναλύεται τακτικά η κατάσταση και να αυξηθεί η διαφάνεια. Μεσοπρόθεσμα έως μακροπρόθεσμα, η διαμόρφωση συνεκτικής προσέγγισης σε επίπεδο ΕΕ και η επισκόπηση της πιθανής εξέλιξης του ενεργειακού συστήματος της ΕΕ, με βάση ακριβείς και ενδεδειγμένες πληροφορίες, θεωρείται εν γένει πολύτιμη από τους επενδυτές, ιδίως εάν αποκαλύπτει τα εμπόδια στα επενδυτικά σχέδια, όπως περιττές διαδικασίες αδειοδότησης ή έλλειψη πιστώσεων. Με καλύτερη πληροφόρηση, η Επιτροπή θα μπορούσε να προωθήσει τις βέλτιστες πρακτικές.

Ως πλέον ενδεδειγμένες θεωρούνται οι επιλογές 2 και 3. Παρέχουν χρήσιμο πλαίσιο συζήτησης μεταξύ των δημόσιων αρχών και των ενδιαφερομένων για την ανάλυση των μελλοντικών τάσεων, των επενδυτικών σχεδίων και των εμποδίων στα οποία προσκρούουν οι επενδύσεις.

Το μέγιστο διοικητικό κόστος (για τις εταιρείες, τα 27 κράτη μέλη και την Επιτροπή) για την πλήρη υποβολή εκθέσεων που συνεπάγεται η εφαρμογή του αναθεωρημένου κανονισμού (ΕΚ) αριθ. 736/96 του Συμβουλίου υπολογίζεται σε περίπου μισό εκατομμύριο ευρώ. Ωστόσο, το κόστος δεν θα φθάσει στην πράξη σε αυτό το ανώτατο όριο, διότι ορισμένα δεδομένα θα πρέπει να συλλέγονται από τα κράτη μέλη εν πάση περιπτώσει, λόγω άλλων νομικών διατάξεων.

6. Σύγκριση των επιλογών

Με βάση τα κριτήρια της αποδοτικότητας, της αποτελεσματικότητας και της συνεκτικότητας, η επιλογή 2 δίδει το ευνοϊκότερο αποτέλεσμα μεταξύ των επιλογών που εξετάστηκαν και επιτυγχάνει κατά τον καλύτερο τρόπο τους στόχους που έχουν τεθεί για την αναθεώρηση του κανονισμού 736/96 του Συμβουλίου. Προσφέρει ενοποιημένο και επικαιροποιημένο πλαίσιο, που συνδυάζει υποβολή εκθέσεων και παρακολούθηση σε επίπεδο ΕΕ. Παρέχει τη δυνατότητα να χρησιμοποιούνται επικυρωμένα δεδομένα, πράγμα το οποίο θα βελτιώσει τη δυνατότητα αποδοχής των δεδομένων και θα καταστήσει δυνατή τη σύγκρισή τους. Δεδομένου ότι λαμβάνονται υπόψη οι κείμενες απαιτήσεις υποβολής εκθέσεων που παρουσιάζουν ενδεχομένως ενδιαφέρον, αποφεύγεται η αλληλεπικάλυψη εργασιών και ελαχιστοποιείται η διοικητική επιβάρυνση των ενεργειακών κλάδων και των κρατών μελών. Είναι επιλογή που συνάδει με την αρχή της αναλογικότητας.

7. Παρακολούθηση και αξιολόγηση

Οι επιπτώσεις του νέου μηχανισμού υποβολής εκθέσεων και παρακολούθησης θα παρακολουθούνται με βάση τον αριθμό των κρατών μελών που θα τηρούν την υποχρέωση υποβολής εκθέσεων, καθώς και βάσει της ποιότητας, της αρτιότητας και της καταλληλότητας των δεδομένων που θα συλλέγονται. Θα παρακολουθούνται επίσης η συμμετοχή των ενδιαφερομένων και των σχετικών οντοτήτων στον μηχανισμό παρακολούθησης (ενδιαφέρον για αναλυτικές εκθέσεις, συμμετοχή σε συσκέψεις κ.λπ.), καθώς και η χρήση των αποτελεσμάτων του μηχανισμού από τα θεσμικά όργανα της ΕΕ και άλλα ενδιαφερόμενα μέρη.

EN

(...PICT...)|COMMISSION OF THE EUROPEAN COMMUNITIES|

Brussels, 16.7.2009

SEC(2009) 972 final

COMMISSION STAFF WORKING DOCUMENT Accompanying document to the

Proposal for a COUNCIL REGULATION concerning the notification to the Commission of investment projects into energy infrastructure within the European Community and repealing Regulation (EC) No 736/96 SUMMARY OF THE IMPACT ASSESSMENT

{COM(2009) 361} {SEC(2009) 971}

1. Problem definition

1.1. What is the problem?

The problem that requires action is the lack of consistent data and information on investment projects (in their different phases) and the related shortcomings . Data, whatever source, is not always complete, reliable or fit for the required analysis: for example, EUROSTAT data deals with past developments while prospective data/information is necessary for investment projects. Council Regulation (EC) No 736/96 should in principle allow a monitoring of investment projects at EU level. The Commission shall be notified once a year of major investment projects or major decisions affecting investment projects in the petroleum, natural gas and electricity sectors. However, this Regulation is no longer consistently enforced nor adapted to today’s energy challenges. No other horizontal instrument at EU level exists.

Without appropriate data, the Commission is not in a position to:

– analyze the likely evolution of EU energy infrastructure, detect any potential gaps and anticipate future energy supply;

– evaluate EU energy policy and support policy-making with official data;

– promote transparency on the likely evolution of the EU energy system.

Data reporting (i.e. notification of information) and monitoring (i.e. analysis) of investment projects and the evolution of the EU energy system are considered important in particular in this period of time. While significant investment into EU energy infrastructure is crucial, there is a high degree of uncertainty - increased by the current economic and financial crisis - related to the realisation of investment projects. As mentioned in the Second Strategic Energy Review adopted by the Commission in 2008, these investments are required to respond to future energy demand, to foster the transition to a low carbon energy future and to ensure greater energy security in case of a crisis as well as the effective functioning of the internal market.

1.2. Who is most affected and why is public intervention necessary?

EU institutions lack relevant/consistent data on the development of energy infrastructure in the EU to assess the strategic supply/demand balance. Industry is potentially affected by insufficient transparency on the likely evolution of the EU energy system.

2. Analysis of Subsidiarity

EU institutions have decided new policies and set up a regulatory framework in which economic operators have to make investment decisions. Data reporting and monitoring (i.e. analysis) of data on the progress of investment projects are necessary. As the EU/regional dimension and EU policies are more and more predominant and given that energy sectors are more and more interrelated and integrated, national or sector – specific information risks to become insufficient.

3. Objectives of the EU initiative

The general objectives of the revision of Council Regulation (EC) No 736/96 are to build an effective and efficient reporting and monitoring tool, i.e. to collect appropriate data on investment into EU energy infrastructure and to set up a mechanism for sharing the resulting analysis with Member States and stakeholders.

4. Policy Options

Four options have been considered:

– Option 0 – Status quo - Monitoring of the evolution of energy infrastructure on the basis of exiting reporting requirements : Under option 0, data and information on investment projects into EU energy infrastructure would be either provided through existing EU reporting mechanisms and / or purchased by the Commission.

– Option 1 – Repeal of Council Regulation (EC) No 736/96 : Compared to the status quo, this option consists in repealing Council Regulation (EC) No 736/96 given the poor implementation of this Regulation and its growing inability to capture the new EU energy system. Assuming that in the longer run markets would balance supply and demand regular monitoring would be replaced by studies that could be conducted on a case by case basis if specific policy decisions would require an analysis of energy related investment projects.

– Option 2 – Monitoring of the evolution of energy infrastructure with a complementary reporting: An improved and updated reporting tool is devised: data requirements reflect the evolution of the EU energy system and requirements for quality of data are reinforced. The reporting obligations are aligned with recent legislative developments (e.g. reporting every two years, monitoring under the third internal market package) and are simplified: Member States may be exempted from reporting under this Regulation if equivalent data is provided by other means (e.g. under existing specific legislation) and companies may also be relieved to notify information if Member States decide and provide the required info via other means. On top of reporting, provision is made for analysis of the data by the Commission and for a possible transparency of data collected, except for the commercially sensitive ones.

– Option 3 – Monitoring of the evolution of energy infrastructure with new and fully-fledged reporting requirements: The difference with option 2 is that option 3 sets a fully-fledged integrated reporting and monitoring system. Member States are obliged to notify and validate all requested information to the Commission, irrespective of other existing notification mechanisms or monitoring mechanisms developed at EU level.

5. Assessment of impacts

An improved and strengthened reporting system will increase data availability and the quality of data and information notified to the Commission on a short term basis. Regular analysis of the situation and increased transparency will be possible. In a medium to long term perspective, the elaboration of an EU consistent approach and overview of the likely evolution of the EU energy system, based on accurate and appropriate information, is generally valued by investors, in particular if it reveals obstacles to investment projects such as undue authorisation procedures or lack of credit. With better information, the Commission could promote best practices.

Policy options 2 and 3 are considered more relevant. They provide a useful framework for discussion between public authorities and stakeholders in the analysis of future trends and investment projects and encountered investment barriers.

The maximum administrative cost (for companies, 27 Member States and the Commission included) for a full reporting induced by a revised Council Regulation (EC) No 736/96 is estimated at about half a million €. However, this maximum cost will not be actually incurred as some data will have to be collected by Member States, at any rate due to other legal requirements.

6. Comparison of options

Against the criteria of efficiency, effectiveness and coherence, option 2 presents the most favourable outcome of the options considered and best reaches the objectives set for the revision of Council Regulation (EC) No 736/96. It provides an integrated and updated framework combining reporting and monitoring at EU level. It gives the possibility to use validated data, which will improve acceptability of data and allow for comparison. As it takes into account the existing reporting which is of possible interest, it avoids duplicating existing work and minimizes the administrative burden imposed on Industry and Member States. It is a proportionate option.

7. Monitoring and evaluation

The impact of the new reporting and monitoring mechanism will be observed on the basis of the number of Member States complying with the reporting obligation and of the quality, completeness, appropriateness of data collected. Participation of stakeholders and of interested entities in the monitoring mechanism (interest in analytical reports, participation in meetings…) and the use of its results by EU institutions and other interested parties will also be monitored.

CS

(...PICT...)|KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ|

V Bruselu dne 16.7.2009

SEK(2009) 972 v konečném znění

PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE

Průvodní dokument k návrhu nařízení Rady o povinnosti informovat Komisi o investičních projektech do energetické infrastruktury v rámci Evropského společenství a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 736/96 SOUHRN POSOUZENÍ DOPADŮ {KOM(2009) 361} {SEK(2009) 971}

1. Vymezení problému

1.1. V čem spočívá problém?

Problémem, který vyžaduje akci, je nedostatek soudržných údajů a informací o investičních projektech (v jejich různých fázích) a související nedostatky . Údaje, bez ohledu na jejich zdroj, nejsou vždy úplné, spolehlivé nebo se nehodí pro požadovanou analýzu: údaje Eurostatu se například zabývají minulým vývojem, zatímco pro investiční projekty jsou nezbytné údaje/informace týkající se budoucnosti. Nařízení Rady (ES) č. 736/96 by mělo v zásadě umožňovat sledování investičních projektů na úrovni EU. Komisi se jednou ročně oznamují velké investiční projekty nebo významná rozhodnutí s dopadem na investiční projekty v odvětví ropy, zemního plynu a elektřiny. Toto nařízení však již není jednotně uplatňováno a není uzpůsobeno pro aktuální energetické problémy. Jiný horizontální nástroj na úrovni EU neexistuje.

Bez relevantních údajů není Komise schopna:

– analyzovat pravděpodobný vývoj energetické infrastruktury EU, odhalit případné mezery a předvídat budoucí dodávky energie;

– zhodnotit energetickou politiku EU a podpořit tvorbu politiky oficiálními údaji;

– podpořit transparentnost ohledně pravděpodobného vývoje energetického systému EU.

Podávání zpráv (tj. oznamování informací) o investičních projektech a vývoji energetického systému EU a jejich sledování (tj. analýza) jsou obzvláště v dnešní době považovány za důležité. Významné investice do energetické infrastruktury EU mají zásadní význam. Ohledně realizace investičních projektů však existuje značná nejistota, zvýšená současnou hospodářskou a finanční krizí. Jak uvádí druhý strategický přezkum energetické politiky, který Komise přijala v roce 2008, jsou tyto investice třeba k reakci na budoucí poptávku po energii, k podpoře přechodu na nízkouhlíkovou energetiku budoucnosti a pro zajištění větší energetické bezpečnosti v případě krize, stejně jako efektivního fungování vnitřního trhu.

1.2. Kdo je nejvíce postižen a proč je nutný veřejný zásah?

Orgány EU postrádají relevantní a soudržné údaje o vývoji energetické infrastruktury v EU pro posouzení strategické rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou. Nedostatečná transparentnost ohledně pravděpodobného vývoje energetického systému EU může nepříznivě postihnout průmysl.

2. Analýza subsidiarity

Orgány EU rozhodly o nových politikách a zřídily právní rámec, v němž musí hospodářské subjekty provádět investiční rozhodnutí. Podávat zprávy a sledovat (tj. analyzovat) údaje o pokroku investičních projektů je nezbytné. Jak evropský/regionální rozměr a politiky EU nabývají na významu, a v situaci, kdy jsou odvětví energetiky stále propojenější a integrovanější, hrozí, že informace na vnitrostátní úrovni nebo týkající se jednoho určitého odvětví nebudou dostatečné.

3. Cíle iniciativy EU

Obecným cílem revize nařízení Rady (ES) č. 736/96 je vybudovat účinný a efektivní nástroj pro podávání zpráv a sledování, tj. pro sběr příslušných údajů o investicích do energetické infrastruktury EU, a vytvořit mechanismus pro sdílení výsledné analýzy s členskými státy a zúčastněnými stranami.

4. Možné varianty

Zvažovaly se čtyři možnosti:

– Možnost 0 – Stávající stav – sledování vývoje energetické infrastruktury na základě stávajících požadavků na podávání zpráv : V rámci možnosti 0 by byly údaje a informace o investičních projektech do energetické infrastruktury EU buď poskytovány prostřednictvím stávajících mechanismů EU pro podávání zpráv a/nebo pořizovány Komisí.

– Možnost č. 1 – Zrušení nařízení Rady č. 736/96: Oproti zachování stávajícího stavu tato možnost spočívá ve zrušení nařízení Rady č. 736/96 s ohledem na jeho nedostatečné provádění a jeho rostoucí neschopnost zachytit nový energetický systém EU. Za předpokladu, že by trhy v dlouhodobějším horizontu vyrovnaly nabídku a poptávku, pravidelné sledování by bylo nahrazeno studiemi, jež by bylo možné provádět případ od případu, pokud by konkrétní politická rozhodnutí vyžadovala analýzu energetických investičních projektů.

– Možnost č. 2 – Sledování vývoje energetické infrastruktury s doplňkovým podáváním zpráv: Je navržen zlepšený a aktualizovaný nástroj pro podávání zpráv: požadavky na údaje odrážejí vývoj energetického systému EU a požadavky na kvalitu údajů jsou posíleny. Povinnost podávat zprávy je sladěna s nedávným legislativním vývojem (např. podávání zpráv jednou za dva roky, sledování v rámci třetího souboru opatření týkajících se vnitřního trhu) a zjednodušena: členské státy mohou být od povinnosti podávat zprávy na základě tohoto nařízení osvobozeny, pokud jsou rovnocenné údaje poskytovány jinými prostředky (např. na základě stávajících specifických právních předpisů); společnosti mohou být rovněž zproštěny oznamovací povinnosti, pokud se členské státy rozhodnou poskytovat požadované informace jinými prostředky. Vedle podávání zpráv jsou zahrnuta ustanovení týkající se analýzy údajů ze strany Komise a možné transparentnosti shromážděných údajů s výjimkou těch, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu.

– Možnost č. 3 – Sledování vývoje energetické infrastruktury novými a plnohodnotnými mechanismy podávání zpráv: Rozdíl oproti možnosti č. 2 spočívá v tom, že možnost č. 3 zavádí plnohodnotný systém podávání zpráv a sledování. Členské státy mají povinnost oznamovat a ověřovat veškeré informace vyžádané Komisí, bez ohledu na jiné stávající oznamovací mechanismy nebo mechanismy sledování vytvořené na úrovni EU.

5. Posouzení dopadů

Zlepšený a posílený systém podávání zpráv v krátkodobém horizontu zvýší dostupnost a kvalitu údajů a informací oznamovaných Komisi. Bude umožněna pravidelná analýza situace a zvýšená transparentnost. Ve střednědobé až dlouhodobé perspektivě vypracování konzistentního přístupu EU a přehledu pravděpodobného vývoje energetického systému EU založeného na přesných a relevantních informacích obecně oceňují investoři, zejména pokud odhalí překážky pro investiční projekty typu neodůvodněných schvalovacích postupů či nedostatku úvěrových prostředků. S lepšími informacemi by Komise mohla podpořit osvědčené postupy.

Za vhodnější jsou považovány možnosti č. 2 a 3. Poskytují užitečný rámec pro diskusi mezi veřejnými orgány a zúčastněnými stranami při analýze budoucích trendů a investičních projektů a překážek, s nimiž se investoři setkali.

Maximální administrativní náklady na plnohodnotné podávání zpráv (pro společnosti, 27 členských států a Komisi) vyvolané revidovaným nařízením Rady (ES) č. 736/96 se odhadují přibližně na půl milionu EUR. Tyto maximální náklady však nebudou ve skutečnosti dosaženy, jelikož členské státy budou muset některé údaje stejně shromažďovat v důsledku jiných právních povinností.

6. Porovnání možností

Podle kritérií účinnosti, efektivnosti a soudržnosti představuje možnost č. 2 ze zvažovaných možností nejpříznivější výsledek a nejlépe dosahuje cílů stanovených pro revizi nařízení Rady č. 736/96. Nabízí integrovaný a aktualizovaný rámec kombinující podávání zpráv a sledování na úrovni EU. Umožňuje používání ověřených údajů, čímž se zlepší jejich přijatelnost a umožní srovnávání. Díky tomu, že zohledňuje již probíhající podávání zpráv, pokud je relevantní, zamezuje zdvojování stávající práce a minimalizuje administrativní zátěž odvětví a členských států. Tato možnost je přiměřená.

7. Sledování a hodnocení

Dopad nového mechanismu podávání zpráv a sledování bude pozorován na základě počtu členských států, které splní povinnost podávat zprávy, a na základě kvality, úplnosti a relevance shromážděných údajů. Sledována bude také účast zainteresovaných subjektů a zúčastněných stran na mechanismu sledování (zájem o analytické zprávy, účast na zasedáních…) a využití jeho výsledků orgány EU a dalšími zainteresovanými stranami.