„Hlasy dětí by měly mít větší vliv, aby ostatní děti tolik neskrývaly své problémy“ (příspěvek litevského dítěte)
OCHRANA DĚTÍ V EVROPĚ I MIMO NI JAKO PRIORITA EU
V posledních desetiletích se život dětí v Evropské unii i na celém světě v mnoha směrech zlepšil. Je to mimo jiné díky větší prosperitě, lepší zdravotní péči a lepšímu přístupu ke vzdělávání. Protože čelíme rychle se měnícímu světu a nepříznivým dopadům, které na děti mají pandemie, nerovnosti, diskriminace, konflikty nebo změna klimatu, jakož i účinkům ve virtuálním světě, přijali jsme opatření k zachování a dalšímu posílení práv a zlepšení kvality života dětí v EU i mimo ni. Evropská unie, její evropští i mezinárodní partneři a organizace občanské společnosti spolupracovali na tom, aby při řešení těchto výzev a využívání příležitostí souvisejících s ekologickou, digitální a demografickou transformací nezůstalo žádné dítě opomenuto.
Komise vytvořila během posledních let robustní a ucelený právní, politický a podpůrný rámec s jasnými závazky, pokud jde o posílení ochrany, prosazování a naplňování práv dětí. Zejména v březnu 2021 přijala komplexní Strategii EU pro práva dítěte (dále jen „strategie EU“) a evropskou záruku pro děti. Podle strategie EU se ve spolupráci s členskými státy provádí řada opatření, mimo jiné za účelem potírání pohlavního zneužívání a vykořisťování dětí on-line i off-line a odstranění dětské chudoby a socioekonomického vyloučení dětí v nouzi, včetně dětí se zdravotním postižením nebo dětí s menšinovým a přistěhovaleckým původem. Byly rovněž přijaty kroky, které umožní lépe přizpůsobit justiční systémy potřebám dětí v pozici obětí, podezřelých, obžalovaných nebo odsouzených osob, svědků či jiných účastníků soudního řízení. Komise dále vypracovala opatření ke zlepšení duševního zdraví a pohody dětí. Charakteristickým znakem strategie EU je smysluplná účast dětí a konzultace s nimi, například prostřednictvím platformy pro účast dětí; tato účast začíná být uznávanou praxí v EU i mimo ni.
Strategie EU zahrnuje rovněž silný vnější rozměr, v jehož rámci EU zintenzivnila svou činnost s cílem prosazovat, chránit, naplňovat a dodržovat práva dětí v celosvětovém měřítku, vymýtit dětskou práci a potírat dětské sňatky, významně investovat do vzdělávání po celém světě a zajistit ochranu proti všem formám násilí, zneužívání a zanedbávání, a to i v souvislosti s humanitárními aktivitami. Dále EU podporuje účast dětí a mládeže na celosvětové úrovni prostřednictvím akčního plánu pro mládež v rámci vnější činnosti. Probíhá revize obecných zásad EU týkajících se dětí a ozbrojených konfliktů v zájmu prevence škodlivých praktik vůči dětem postiženým ozbrojeným konfliktem, reakce na tyto praktiky a jejich ukončení.
Ačkoli bylo dosaženo značného pokroku, násilí páchané na dětech zůstává výzvou na řadě úrovní v EU i mimo ni. Odstranění všech forem násilí páchaného na dětech, a to mimo jiné pomocí rozvoje a posílení integrovaných systémů ochrany dětí, je morálním i právním imperativem. Je to také strategická investice do budoucnosti naší společnosti.
OCHRANA DĚTÍ: IMPERATIV A STRATEGICKÁ INVESTICE DO SPOLEČNOSTI
Násilí může mít mnoho podob a může zahrnovat všechny formy fyzického nebo duševního násilí, újmy nebo zneužívání, zanedbávání nebo nedbalého zacházení, týrání nebo vykořisťování, včetně pohlavního zneužívání, ať už fyzického, on-line nebo ve virtuálním světě. Toto násilí zahrnuje domácí násilí, obchodování s lidmi, pohlavní zneužívání, genderově podmíněné násilí včetně mrzačení ženských pohlavních orgánů a dětských sňatků, jakož i všechny formy šikany a tělesných trestů. Děti jsou vystaveny také diskriminaci a nesnášenlivosti, a to i v digitálním životě. V roce 2021 se 114 dětí v celé EU stalo obětí úmyslného zabití. Odhaduje se, že 20 % dětí v Evropě trpí během svého dětství nějakou formou pohlavního zneužívání. V nedávném průzkumu o násilí páchaném na ženách uvedlo 13,7 % dospělých žen na vnitrostátní úrovni, že v dětství zažily sexuální násilí, ale tento podíl může být i vyšší, neboť míra odhalení je bohužel nižší než skutečný podíl. Odhaduje se, že 190 000 dívek v celé EU je vystaveno riziku nuceného mrzačení pohlavních orgánů. Druhou nejčastější příčinou úmrtí mladých lidí (15–19 let) je sebevražda. Celkem 13 % až 29 % dětí (ve věku 15 let) z různých členských států uvádí, že jsou často šikanovány.
Násilí páchané na dětech způsobuje i hospodářské náklady, jejichž výše se odhaduje až na 8 % celosvětového HDP, tj. zhruba 6,5 bilionu EUR, protože zpomaluje hospodářský rozvoj, zvyšuje socioekonomickou nerovnost, brzdí hospodářský růst a snižuje příjem na osobu. Poskytnutí zdrojů na předškolní programy tak může přinést návratnost investic nejméně čtyřikrát vyšší, než byl původní výdaj. Roční ztráta lidského kapitálu v důsledku duševních poruch dětí a mladých lidí v Evropě se odhaduje na 54,2 miliardy EUR. Socioekonomické znevýhodnění dětí představuje pro společnost rovněž vysoké náklady, které odpovídají v EU v průměru 3,4 % HDP. Investice do ochrany dětí a prevence násilí proto přinášejí také vysokou ekonomickou návratnost a dlouhodobé úspory nákladů.
Děti samy požadují, aby jejich postavení bylo posíleno, a hovoří o svých problémech a svém životě. Jsou nositeli práv a aktéry aktuálních změn a důrazně vyzývají dospělé k podniknutí kroků, které by reagovaly na jejich potřeby. Děti jakožto experti na záležitosti, které se jich týkají, oprávněně požadují dodržování zásady „nic pro nás bez nás“. Hlasy a potřeby dětí mají zásadní význam pro doporučení o integrovaných systémech ochrany dětí v souladu s článkem 12 Úmluvy OSN o právech dítěte (dále jen „Úmluva OSN“) a Listinou základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“). V rámci nové platformy EU pro účast dětí bylo konzultováno více než 1 000 dětí ohledně jejich potřeb v oblasti ochrany.
BUDOVÁNÍ INTEGROVANÝCH SYSTÉMŮ OCHRANY DĚTÍ
Ochrana dětí před všemi formami násilí je jedním z hlavních cílů EU. Je rovněž neoddělitelně spjata s prevencí násilí v zájmu zajištění dobrých životních podmínek dětí a dodržování jejich práv. Podle čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU) si Unie klade za cíl podporovat ochranu práv dítěte. V článku 24 Listiny je stanoveno, že děti mají právo na ochranu a péči nezbytnou pro jejich blaho a že při všech činnostech týkajících se dětí, ať už uskutečňovaných veřejnými orgány nebo soukromými institucemi, musí být prvořadým hlediskem nejvlastnější zájem dítěte. Ochrana dětí je rovněž klíčovým cílem úmluvy OSN a Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 v zájmu zajištění toho, aby každé dítě mohlo žít bez strachu, zanedbávání, zneužívání a vykořisťování. Alarmující statistiky a důkazy o široké škále zneužívání, násilí a zanedbávání týkajících se dětí v celé EU, včetně dopadů pandemie, důsledků útočné války proti Ukrajině a prudkého nárůstu globálních ozbrojených konfliktů, jsou výzvou k přijetí dalších opatření.
Komise proto předkládá členským státům doporučení, v němž je vyzývá, aby dále rozvíjely a posilovaly své systémy ochrany dětí tak, aby byly integrovanější, lépe řešily potřeby dětí v oblasti ochrany před všemi formami násilí a prosazovaly ochranu dětí jako globální prioritu Unie.
Ochrana dětí je záležitostí celé společnosti a všech odvětví. Odpovědnost za ochranu dětí je sdílena širokou škálou aktérů, k nimž patří veřejné orgány, soukromé subjekty, mezinárodní organizace a organizace občanské společnosti. K větší integraci a stabilitě systémů ochrany dětí může přispět celé spektrum různých nástrojů, které jsou k dispozici v členských státech, na úrovni Unie (právní předpisy, politiky a finanční podpora) i na všech úrovních správy. K zajištění účinné multidisciplinární reakce napříč ministerstvy nebo různými úrovněmi kompetencí jsou nezbytné koordinační mechanismy napříč členskými státy. Je nutné, aby se příslušní aktéři ujali své jasně vymezené úlohy a zajistili úzkou koordinaci. Výzvou je rovněž dostupnost a koordinace lidských a finančních zdrojů. Na základě toho je zjevné, že jsou zapotřebí účinnější a integrovanější systémy ochrany dětí.
Celospolečenský přístup k ochraně dětí je hmatatelnou a strategickou dlouhodobou investicí, a to i v kontextu dlouhověké společnosti, která se aktuálně rozvíjí. Významně přispěje k vytvoření větší rovnosti a spravedlnosti ve společnostech, které se budou opírat o mezigenerační spravedlivost a solidaritu pro současné i budoucí generace.
Doporučení, které předkládá Komise členským státům v návaznosti na výzvy Evropského parlamentu, Rady a Evropského výboru regionů, znovu potvrzuje závazek Komise posílit ochranu dětí v celé EU i mimo ni. Podporuje a vyzývá členské státy k posouzení, posílení a integraci jejich systémů ochrany dětí na základě osvědčených postupů a s využitím nástrojů na úrovni EU, jako jsou právní předpisy, politická opatření a finanční podpora. Komise rovněž vyzývá Evropský parlament a Radu, aby toto doporučení zohlednily při budoucích jednáních, a vybízí Výbor regionů a Evropský hospodářský a sociální výbor, aby podpořily dialog s místními a regionálními orgány a občanskou společností. Při všech těchto činnostech by měl vždy zůstat prvořadým hlediskem nejlepší zájem dítěte.