Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32020R2034

    Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/2034 ze dne 6. října 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 376/2014, pokud jde o společný evropský systém klasifikace rizik (Text s významem pro EHP)

    C/2020/6763

    Úř. věst. L 416, 11.12.2020, p. 1–10 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    Legal status of the document In force: This act has been changed. Current consolidated version: 11/12/2020

    ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2020/2034/oj

    11.12.2020   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    L 416/1


    NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2020/2034

    ze dne 6. října 2020,

    kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 376/2014, pokud jde o společný evropský systém klasifikace rizik

    (Text s významem pro EHP)

    EVROPSKÁ KOMISE,

    s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

    s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 376/2014 ze dne 3. dubna 2014 o hlášení událostí v civilním letectví, analýze těchto hlášení a navazujících opatřeních a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 996/2010 a zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/42/ES, nařízení Komise (ES) č. 1321/2007 a nařízení Komise (ES) č. 1330/2007 (1), a zejména na čl. 7 odst. 6 uvedeného nařízení,

    vzhledem k těmto důvodům:

    (1)

    Komise v úzké spolupráci s členskými státy a Agenturou Evropské unie pro bezpečnost letectví (dále jen „agentura“) prostřednictvím sítě analytiků bezpečnosti letectví vypracovala metodiku pro klasifikaci událostí, pokud jde o bezpečnostní riziko, a při tom zohlednila potřebu slučitelnosti se stávajícími systémy klasifikace rizik. Společný evropský systém klasifikace rizik (dále jen „ERCS“) byl vypracován do 15. května 2017 v souladu s cílovým datem stanoveným v čl. 7 odst. 5 nařízení (EU) č. 376/2014. Systém ERCS by měl být nyní stanoven v tomto nařízení.

    (2)

    Měl by fungovat jako podpora pro příslušné orgány členských států a agenturu při posuzování událostí, přičemž jeho hlavním účelem by měla být harmonizovaná identifikace a klasifikace úrovně rizika, které pro bezpečnost letectví představuje každá událost. Jeho účelem by neměla být identifikace důsledku události.

    (3)

    Systém ERCS by měl rovněž umožnit identifikaci rychlých opatření potřebných v reakci na vysoce rizikové bezpečnostní události. Dále by měl na základě souhrnných informací umožnit identifikaci nejrizikovějších faktorů a identifikaci a srovnání jejich úrovní rizika.

    (4)

    Systém ERCS by měl usnadnit integrovaný a harmonizovaný přístup k řízení rizik v rámci evropského leteckého systému, a umožnit tak příslušným orgánům členských států a agentuře zaměřit se harmonizovaným způsobem na úsilí o zlepšení bezpečnosti v rámci Evropského plánu pro bezpečnost letectví uvedeného v článku 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 (2).

    (5)

    Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/317 (3), kterým se stanoví systém sledování výkonnosti a systém poplatků v jednotném evropském nebi, stanoví na úrovni Unie míru narušení dráhy a porušení minim rozstupů s dopadem na bezpečnost coby ukazatele, které je třeba v průběhu třetího referenčního období (RP3), které zahrnuje kalendářní roky 2020 až 2024 včetně, každoročně sledovat. Toto nařízení by mělo být uplatňováno od 1. ledna 2021 s cílem sladit používání systému ERCS s počátkem druhého ročního monitorovacího období RP3 a zajistit harmonizované posuzování událostí,

    PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

    Článek 1

    Předmět

    Toto nařízení stanoví společný evropský systém klasifikace rizik (ERCS) pro určení bezpečnostního rizika události.

    Článek 2

    Definice

    Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

    1)

    „evropským systémem klasifikace rizik“ neboli „ERCS“ metodika používaná pro posouzení rizika, které představuje událost v civilním letectví, ve formě skóre bezpečnostního rizika;

    2)

    „maticí ERCS“ souřadnicová síť sestávající z proměnných popsaných v čl. 3 odst. 3, která slouží pro ilustrační znázornění skóre bezpečnostního rizika;

    3)

    „skórem bezpečnostního rizika“ výsledek klasifikace rizika události vzniklý kombinací hodnot proměnných popsaných v čl. 3 odst. 3;

    4)

    „vysoce rizikovou oblastí“ oblast, kde by náraz letadla mohl způsobit četná zranění, mít za následek vysoký počet úmrtí nebo obojí z důvodu povahy činností v této oblasti, jako jsou jaderné nebo chemické závody;

    5)

    „obydlenou oblastí“ oblast se seskupenými nebo rozptýlenými budovami a trvalým lidským osídlením, jako je velkoměsto, sídliště, město nebo vesnice;

    6)

    „zraněním ovlivňujícím život“ zranění snižující kvalitu života dané osoby, pokud jde o sníženou pohyblivost nebo snížené kognitivní nebo fyzické schopnosti v každodenním životě.

    Článek 3

    Společný evropský systém klasifikace rizik

    1.   Systém ERCS je stanoven v příloze.

    2.   Systém ERCS se zabývá bezpečnostním rizikem události, a nikoli jejím faktickým důsledkem. V rámci posouzení každé události se určí nejhorší pravděpodobný důsledek nehody, k němuž by mohlo dojít, a jak blízko k tomuto důsledku nehody událost byla.

    3.   Systém ERCS je založen na matici ERCS složené z těchto dvou proměnných:

    a)

    závažnost: identifikace nejhoršího pravděpodobného důsledku nehody, k němuž by došlo, pokud by posuzovaná událost vyústila v nehodu;

    b)

    pravděpodobnost: identifikace pravděpodobnosti, že posuzovaná událost vyústí v nejhorší pravděpodobný důsledek nehody uvedený v písmenu a).

    Článek 4

    Vstup v platnost

    Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

    Použije se ode dne 1. ledna 2021.

    Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

    V Bruselu dne 6. října 2020.

    Za Komisi

    Ursula VON DER LEYEN

    předsedkyně


    (1)  Úř. věst. L 122, 24.4.2014, s. 18.

    (2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se mění nařízení (ES) č. 2111/2005, (ES) č. 1008/2008, (EU) č. 996/2010, (EU) č. 376/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU a 2014/53/EU a kterým se zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 a (ES) č. 216/2008 a nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 (Úř. věst. L 212, 22.8.2018, s. 1).

    (3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/317 ze dne 11. února 2019, kterým se stanoví systém sledování výkonnosti a systém poplatků v jednotném evropském nebi a kterým se ruší prováděcí nařízení (EU) č. 390/2013 a (EU) č. 391/2013 (Úř. věst. L 56, 25.2.2019, s. 1).


    PŘÍLOHA

    Společný evropský systém klasifikace rizik

    Systém ERCS se skládá z následujících dvou kroků:

     

    KROK 1: Určení hodnot těchto dvou proměnných: závažnost a pravděpodobnost.

     

    KROK 2: Stanovení skóre bezpečnostního rizika v rámci matice ERCS na základě dvou určených hodnot proměnných.

    KROK 1: URČENÍ HODNOT PROMĚNNÝCH

    1.   Závažnost důsledku potenciální nehody

    1.1   Identifikace

    Identifikace závažnosti důsledku potenciální nehody se řídí těmito dvěma kroky:

    a)

    určení nejpravděpodobnějšího typu nehody, v níž by posuzovaná událost mohla vyústit (tzv. nejrizikovější faktor);

    b)

    určení kategorie možných ztrát na životech na základě velikosti letadla a blízkosti obydlených nebo vysoce rizikových oblastí.

    Nejrizikovější faktory jsou tyto:

    a.

    srážka ve vzduchu: srážka dvou letadel ve vzduchu; nebo srážka letadla a jiných předmětů ve vzduchu (kromě ptáků a volně žijících živočichů);

    b.

    nezvyklá poloha letadla: nežádoucí stav letadla, který se vyznačuje nezáměrnými odchylkami od parametrů běžných během provozu, jež mohou v konečném důsledku vést k nekontrolovanému nárazu do terénu;

    c.

    srážka na dráze: srážka letadla s jiným předmětem (jiné letadlo, vozidla atd.) nebo s osobou, k níž dojde na dráze letiště nebo na jiné předem určené přistávací ploše. Nezahrnuje srážky s ptáky nebo volně žijícími živočichy;

    d.

    vyjetí z dráhy: událost, při níž letadlo opustí dráhu nebo pohybovou plochu letiště nebo přistávací povrch jakékoli jiné předem určené přistávací plochy, aniž by vzlétlo. To zahrnuje vertikální přistání rotorového letadla se silným nárazem nebo vertikální vzlet a přistání letadla, balonů nebo vzducholodí;

    e.

    požár, kouř a přetlak: událost, která zahrnuje situace jako požár, kouř, výpary nebo přetlak, které mohou být neslučitelné s lidským životem. To zahrnuje události, při nichž se vyskytne požár, kouř nebo výpary postihující kteroukoli část letadla za letu nebo na zemi a které nejsou výsledkem nárazu nebo zlovolného jednání;

    f.

    poškození na zemi: poškození letadla, k němuž došlo při provozu letadla na zemi nebo na jakékoli jiné pozemní ploše než na dráze nebo předurčené přistávací ploše, a rovněž poškození při údržbě;

    g.

    srážka s překážkou za letu: srážka letadla ve vzduchu s překážkami stoupajícími ze zemského povrchu. Mezi překážky patří vysoké budovy, stromy, elektrické vedení, telegrafní dráty a antény a upoutané objekty;

    h.

    srážka s terénem: událost, při níž dojde ke srážce letadla ve vzduchu s terénem, aniž by existovaly náznaky, že letová posádka nemá nad letadlem kontrolu. Zahrnuje případy, kdy je letová posádka ovlivněna vizuálními klamy nebo zhoršenými podmínkami viditelnosti;

    i.

    jiná zranění: událost, při níž došlo ke smrtelným zraněním nebo zraněním bez smrtelných následků a kterou nelze přičíst žádnému jinému nejrizikovějšímu faktoru;

    j.

    bezpečnost: protiprávní čin namířený proti civilnímu letectví. Zahrnuje všechny incidenty a porušení týkající se dozoru a ochrany, kontroly vstupu, detekční kontroly, provádění bezpečnostních kontrol a jakékoli jiné činy, které mají způsobit zlovolné nebo úmyslné zničení letadla a majetku a které vedou k protiprávním činům vůči civilnímu letectví a jeho zařízení a ohrožují je. Zahrnuje jak události fyzické, tak události v oblasti kybernetické bezpečnosti.

    Potenciální ztráty na životech se rozdělí do následujících kategorií:

    a)

    více než 100 možných případů úmrtí – pokud posuzovaná událost zahrnuje přinejmenším jednu z těchto situací:

    jedno velké certifikované letadlo s více než 100 potenciálními cestujícími na palubě,

    nákladní letadlo rovnocenné velikosti,

    jedno letadlo jakéhokoli typu v hustě obydlené oblasti nebo ve vysoce rizikové oblasti nebo obojí,

    jakákoli situace zahrnující jakýkoli typ letadla, kde může dojít k více než 100 případům úmrtí,

    b)

    mezi 20 až 100 možnými případy úmrtí – pokud posuzovaná událost zahrnuje přinejmenším jednu z těchto situací:

    jedno středně velké certifikované letadlo s 20 až 100 potenciálními cestujícími na palubě nebo nákladní letadlo rovnocenné velikosti,

    jakákoli situace, kde může dojít k 20 až 100 případům úmrtí,

    c)

    mezi 2 až 19 možnými případy úmrtí, pokud posuzovaná událost zahrnuje přinejmenším jeden z těchto případů:

    jedno malé certifikované letadlo s až 19 potenciálními cestujícími na palubě,

    nákladní letadlo rovnocenné velikosti,

    jakákoli situace, kde může dojít ke 2 až 19 případům úmrtí,

    d)

    jeden možný případ úmrtí – pokud posuzovaná událost zahrnuje přinejmenším jednu z těchto situací:

    jedno necertifikované letadlo, tj. letadlo, na které se nevztahují požadavky Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví na certifikaci,

    jakákoli situace, kde může dojít k jednomu případu úmrtí,

    e)

    žádný možný případ úmrtí – pokud posuzovaná událost zahrnuje pouze újmu na zdraví, bez ohledu na počet méně závažných a vážných zranění, jestliže nedošlo k žádnému úmrtí.

    1.2   Určení

    Závažnost nehody vede k jednomu z níže uvedených skóre závažnosti:

    „A“ znamená nulovou pravděpodobnost nehody,

    „E“ znamená nehodu zahrnující méně závažná a vážná zranění (nikoli ovlivňující život) nebo menší škodu na letadle,

    „I“ znamená nehodu zahrnující jeden případ úmrtí, zranění ovlivňující život nebo nehodu se závažným poškozením letadla,

    „M“ znamená závažnou nehodu s omezeným počtem úmrtí, zranění ovlivňujících život nebo zničením letadla,

    „S“ znamená vážnou nehodu, při níž může dojít k případům úmrtí a zranění,

    „X“ znamená extrémní katastrofickou nehodu, při níž může dojít k velkému počtu úmrtí a zranění.

    Skóre závažnosti se vypočítá kombinací nejrizikovějšího faktoru a potenciálních ztrát na životech, jak je uvedeno v tabulce níže:

    NEJRIZIKOVĚJŠÍ FAKTOR

    KATEGORIE

    SKÓRE ZÁVAŽNOSTI

    Srážka ve vzduchu

    Více než 100 možných případů úmrtí

    X

    Mezi 20 až 100 možnými případy úmrtí

    S

    Mezi 2 až 19 možnými případy úmrtí

    M

    Jeden možný případ úmrtí

    I

    Nezvyklá poloha letadla

    Více než 100 možných případů úmrtí

    X

    Mezi 20 až 100 možnými případy úmrtí

    S

    Mezi 2 až 19 možnými případy úmrtí

    M

    Jeden možný případ úmrtí

    I

    Srážka na dráze

    Více než 100 možných případů úmrtí

    X

    Mezi 20 až 100 možnými případy úmrtí

    S

    Mezi 2 až 19 možnými případy úmrtí

    M

    Jeden možný případ úmrtí

    I

    Žádný možný případ úmrtí

    E

    Vyjetí z dráhy

    Mezi 20 až 100 možnými případy úmrtí

    S

    Mezi 2 až 19 možnými případy úmrtí

    M

    Jeden možný případ úmrtí

    I

    Žádný možný případ úmrtí

    E

    Požár, kouř a přetlak

    Více než 100 možných případů úmrtí

    X

    Mezi 20 až 100 možnými případy úmrtí

    S

    Mezi 2 až 19 možnými případy úmrtí

    M

    Jeden možný případ úmrtí

    I

    Poškození na zemi

    Mezi 2 až 19 možnými případy úmrtí

    M

    Jeden možný případ úmrtí

    I

    Žádný možný případ úmrtí

    E

    Srážka s překážkou za letu

    Více než 100 možných případů úmrtí

    X

    Mezi 20 až 100 možnými případy úmrtí

    S

    Mezi 2 až 19 možnými případy úmrtí

    M

    Jeden možný případ úmrtí

    I

    Srážka s terénem

    Více než 100 možných případů úmrtí

    X

    Mezi 20 až 100 možnými případy úmrtí

    S

    Mezi 2 až 19 možnými případy úmrtí

    M

    Jeden možný případ úmrtí

    I

    Jiná zranění

    Mezi 20 až 100 možnými případy úmrtí

    S

    Mezi 2 až 19 možnými případy úmrtí

    M

    Jeden možný případ úmrtí

    I

    Žádný možný případ úmrtí

    E

    Bezpečnost

    Více než 100 možných případů úmrtí

    X

    Mezi 20 až 100 možnými případy úmrtí

    S

    Mezi 2 až 19 možnými případy úmrtí

    M

    Jeden možný případ úmrtí

    I

    Žádný možný případ úmrtí

    E

    2.   Pravděpodobnost důsledku potenciální nehody

    Pravděpodobnost nejhoršího možného důsledku nehody se získá použitím bariérového modelu ERCS vymezeného v oddíle 2.1.

    2.1.   Bariérový model ERCS

    Účelem bariérového modelu ERCS je posoudit účinnost (tedy počet a sílu) bariér v bezpečnostním systému uvedeném v tabulce v oddíle 2.1.1, které oddělovaly samotnou událost od nejhoršího možného důsledku nehody. Bariérový model ERCS v konečném důsledku určí, jak blízko byla posuzovaná událost k potenciální nehodě.

    2.1.1   Bariéry

    Bariérový model ERCS sestává z osmi bariér uspořádaných v logickém sledu s vahami podle následující tabulky:

    Číslo bariéry

    Bariéra

    Váha bariéry

    1

    „Konstrukce letadla, vybavení a infrastruktury“ zahrnuje údržbu a korekci, provozní podporu, prevenci problémů souvisejících s technickými faktory, které by mohly vést k nehodě.

    5

    2

    „Taktické plánování“ zahrnuje organizační a individuální plánování před letem nebo jinou provozní činnost, která podporuje omezení příčin a původců nehod.

    2

    3

    „Předpisy, postupy a procesy“ zahrnují účinné, srozumitelné a dostupné předpisy, postupy a procesy, které jsou dodržovány (s výjimkou použití postupů pro obnovení bariér).

    3

    4

    „Situační povědomí a opatření“ zahrnuje lidskou ostražitost vůči provozním hrozbám, která zajišťuje identifikaci provozních rizik a účinná opatření k prevenci nehody.

    2

    5

    „Fungování výstražných systémů a opatření“, které by mohly zabránit nehodě a které jsou vhodné pro daný účel, funkční, v provozu a které jsou dodržovány.

    3

    6

    „Opožděná náprava situace, kdy mohlo dojít k nehodě“

    1

    7

    „Ochrana“, pokud došlo k události, jsou její důsledky zmírněny, nebo její eskalaci brání nehmotné bariéry či předvídavost.

    1

    8

    „Událost s nízkou energií“ má stejné skóre jako „ochrana“, avšak pouze u nejrizikovějších faktorů s nízkou energií (poškození na zemi, vyjetí z dráhy, zranění).

    „Nepoužitelná“ pro všechny ostatní nejrizikovější faktory.

    1

    2.1.2.   Účinnost bariér

    Účinnost každé bariéry se klasifikuje takto:

    „Účinná“, jestliže bariéra zabránila vzniku nehody;

    „Známá coby zbývající“: pokud je známo, zda bariéra zůstala mezi posuzovanou událostí a důsledkem potenciální nehody,

    „Předpokládaná zbývající“: pokud se předpokládá, že bariéra zůstala mezi posuzovanou událostí a důsledkem potenciální nehody,

    „Známá coby neúspěšná“: pokud je známo, že bariéra byla neúspěšná,

    „Předpokládaná neúspěšná“: pokud se předpokládá, že bariéra byla neúspěšná, ačkoli nejsou k dispozici dostatečné nebo žádné informace, které by tuto skutečnost potvrzovaly,

    „Nepoužitelná“: pokud není bariéra pro posuzovanou událost relevantní.

    2.1.3   Posuzování bariér

    Bariéry se posuzují ve dvou krocích:

    Krok 1: Identifikovat, která z bariér vymezených v tabulce v oddíle 2.1.1 (1–8) zabránila tomu, aby událost vyústila v důsledek potenciální nehody (tzv. „účinná bariéra“).

    Krok 2: V souladu s oddílem 2.1.2 identifikovat účinnost zbývajících bariér. Zbývající bariéry jsou bariéry uvedené v tabulce v oddíle 2.1.1, které se nacházejí mezi účinnou bariérou a důsledkem potenciální nehody. V případě bariér uvedených v tabulce v oddíle 2.1.1, které se nacházejí před účinnou bariérou, se má za to, že tyto bariéry nepřispěly k prevenci důsledku nehody, a uvedené bariéry tudíž nesmí být hodnoceny jako „účinné“ nebo „zbývající“.

    2.2.   Výpočet

    Pravděpodobnost důsledku potenciální nehody je číselná hodnota, která je výsledkem následujících kroků:

    Krok 1: Součet všech vah bariér (1 až 5) stanovených v tabulce v oddíle 2.1.1 všech posuzovaných bariér, které byly hodnoceny buď jako „účinné“, „známé coby zbývající“ nebo „předpokládané zbývající“. Bariéry hodnocené jako „neúspěšné“ a „nepoužitelné“ se do závěrečného skóre nezapočítávají, jelikož nemohly nehodě zabránit. Výsledný součet vah bariér je číselná hodnota v rozmezí od 0 do 18.

    Krok 2: Součet vah bariér odpovídá skóre bariéry v rozmezí od 0 do 9 podle následující tabulky a zahrnuje plný rozsah od silné až po slabé zbývající bariéry.

    Součet vah bariér

    Odpovídající skóre bariéry

    0 Žádné bariéry nezůstaly. Došlo k nejhoršímu možnému výsledku nehody.

    0

    1–2

    1

    3–4

    2

    5–6

    3

    7–8

    4

    9–10

    5

    11–12

    6

    13–14

    7

    15–16

    8

    17–18

    9

    KROK 2: STANOVENÍ SKÓRE BEZPEČNOSTNÍHO RIZIKA V RÁMCI MATICE ERCS

    Skóre bezpečnostního rizika je dvoumístná hodnota, přičemž na prvním místě se nachází písmenná hodnota, která je výsledkem výpočtu závažnosti události (skóre závažnosti A až X), a na druhém místě číselná hodnota z výpočtu odpovídajícího skóre události (0 až 9).

    Skóre bezpečnostního rizika se vloží do matice ERCS.

    Pro každé dané skóre bezpečnostního rizika existuje rovněž rovnocenné číselné skóre pro účely agregace a analýzy, které je vysvětleno níže pod nadpisem „Rovnocenné číselné skóre“.

    Matice ERCS odráží skóre bezpečnostního rizika a související číselné hodnoty události následovně:

    Image 1

    Kromě skóre bezpečnostního rizika a v zájmu snazšího určení naléhavosti doporučených opatření, která je třeba přijmout v souvislosti s událostí, by se v matici ERCS mohly používat tyto tři barvy:

    Barva

    Skóre ERCS

    Význam

    ČERVENÁ

    X0, X1, X2, S0, S1, S2, M0, M1, I0

    Vysoké riziko. Události s nejvyšším rizikem.

    ŽLUTÁ

    X3, X4, S3, S4, M2, M3, I1, I2, E0, E1

    Zvýšené riziko. Události se středním rizikem.

    ZELENÁ

    X5 až X9, S5 až S9, M4 až M9, I3 až I9, E2 až E9.

    Události s nízkým rizikem.

    Zelená oblast matice obsahuje hodnoty s nižším rizikem. Tyto hodnoty poskytují údaje pro hloubkovou analýzu událostí souvisejících s bezpečností, které by mohly samy o sobě nebo ve spojení s jinými případy zvýšit hodnoty rizika těchto událostí.

    Rovnocenné číselné skóre

    Každému skóre ERCS je přiřazena odpovídající číselná hodnota velikosti rizika s cílem usnadnit agregaci a číselnou analýzu více událostí se skórem ERCS:

    Skóre ERCS

    X9

    X8

    X7

    X6

    X5

    X4

    X3

    X2

    X1

    X0

    Odpovídající číselná hodnota

    0,001

    0,01

    0,1

    1

    10

    100

    1000

    10000

    100000

    1000000

    Skóre ERCS

    S9

    S8

    S7

    S6

    S5

    S4

    S3

    S2

    S1

    S0

    Odpovídající číselná hodnota

    0,0005

    0,005

    0,05

    0,5

    5

    50

    500

    5000

    50000

    500000

    Skóre ERCS

    M9

    M8

    M7

    M6

    M5

    M4

    M3

    M2

    M1

    M0

    Odpovídající číselná hodnota

    0,0001

    0,001

    0,01

    0,1

    1

    10

    100

    1000

    10000

    100000

    Skóre ERCS

    I9

    I8

    I7

    I6

    I5

    I4

    I3

    I2

    I1

    I0

    Odpovídající číselná hodnota

    0,00001

    0,0001

    0,001

    0,01

    0,1

    1

    10

    100

    1000

    10000

    Skóre ERCS

    E9

    E8

    E7

    E6

    E5

    E4

    E3

    E2

    E1

    E0

    Odpovídající číselná hodnota

    0,000001

    0,00001

    0,0001

    0,001

    0,01

    0,1

    1

    10

    100

    1000

    Jak ve sloupci 10, tak i v řádku A v matici je coby odpovídající číselná hodnota 0.


    Top