This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 32019R2175
Regulation (EU) 2019/2175 of the European Parliament and of the Council of 18 December 2019 amending Regulation (EU) No 1093/2010 establishing a European Supervisory Authority (European Banking Authority), Regulation (EU) No 1094/2010 establishing a European Supervisory Authority (European Insurance and Occupational Pensions Authority), Regulation (EU) No 1095/2010 establishing a European Supervisory Authority (European Securities and Markets Authority), Regulation (EU) No 600/2014 on markets in financial instruments, Regulation (EU) 2016/1011 on indices used as benchmarks in financial instruments and financial contracts or to measure the performance of investment funds, and Regulation (EU) 2015/847 on information accompanying transfers of funds (Text with EEA relevance) (Text with EEA relevance)
Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2019/2175 ze dne 18. prosince 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 1093/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), nařízení (EU) č. 1094/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), nařízení (EU) č. 1095/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), nařízení (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů, nařízení (EU) 2016/1011 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a nařízení (EU) 2015/847 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků (Text s významem pro EHP) (Text s významem pro EHP)
Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2019/2175 ze dne 18. prosince 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 1093/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), nařízení (EU) č. 1094/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), nařízení (EU) č. 1095/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), nařízení (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů, nařízení (EU) 2016/1011 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a nařízení (EU) 2015/847 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků (Text s významem pro EHP) (Text s významem pro EHP)
PE/75/2019/REV/1
Úř. věst. L 334, 27.12.2019, p. 1–145
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
In force: This act has been changed. Current consolidated version: 27/12/2019
27.12.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 334/1 |
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/2175
ze dne 18. prosince 2019,
kterým se mění nařízení (EU) č. 1093/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), nařízení (EU) č. 1094/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), nařízení (EU) č. 1095/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), nařízení (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů, nařízení (EU) 2016/1011 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a nařízení (EU) 2015/847 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanoviska Evropské centrální banky (1),
s ohledem na stanoviska Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),
v souladu s řádným legislativním postupem (3),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Po finanční krizi a na základě doporučení skupiny odborníků na vysoké úrovni vedené Jacquesem de Larosièrem dosáhla Unie významného pokroku při vytváření nejen silnějších, ale také harmonizovanějších pravidel pro finanční trhy ve formě jednotného souboru pravidel. Unie rovněž zřídila Evropský systém dohledu nad finančním trhem (dále jen „ESFS“), který je založen na dvoupilířovém systému kombinujícím mikroobezřetnostní dohled koordinovaný evropskými orgány dohledu s makroobezřetnostním dohledem prostřednictvím zřízení Evropské rady pro systémová rizika (dále jen „ESRB“). Tři evropské orgány dohledu, jimiž jsou Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví) (dále jen „orgán EBA“), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (4), Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) (dále jen „orgán EIOPA“), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 (5), a Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) (dále jen „orgán ESMA“), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (6) (společně dále jen „zřizovací nařízení“), zahájily svou činnost v lednu 2011. Hlavním všeobecným cílem evropských orgánů dohledu je udržitelným způsobem posilovat stabilitu a účinnost finančního systému v celé Unii a posilovat ochranu spotřebitelů a investorů. |
(2) |
Evropské orgány dohledu významně přispěly k harmonizaci pravidel finančních trhů v Unii tím, že Komisi poskytují podklady pro její iniciativy týkající se nařízení a směrnic přijímaných Evropským parlamentem a Radou. Evropské orgány dohledu také předkládají Komisi návrhy podrobných technických pravidel, které jsou přijímány jako akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty. |
(3) |
Evropské orgány dohledu rovněž přispěly ke sbližování v oblasti dohledu nad finančním trhem a v oblasti postupů dohledu v Unii prostřednictvím obecných pokynů určených příslušným orgánům, finančním institucím nebo účastníkům finančních trhů a prostřednictvím koordinace přezkumu postupů dohledu. |
(4) |
Posílené pravomoci evropských orgánů dohledu, které jim mají umožnit dosáhnout jejich cílů, by také vyžadovaly řádnou správu a řízení, efektivní využívání zdrojů a dostatečné financování. Posílené pravomoci by samy o sobě nestačily k dosažení cílů evropských orgánů dohledu, pokud by tyto orgány neměly dostatečné finanční prostředky nebo efektivní a účinnou správu a řízení. |
(5) |
Při plnění svých úkolů a při výkonu svých pravomocí by evropské orgány dohledu měly postupovat v souladu se zásadou proporcionality stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“), jakož i politikou zlepšování právní úpravy. Obsah a forma činností a opatření evropských orgánů dohledu včetně nástrojů, jako jsou obecné pokyny, doporučení, stanoviska nebo otázky a odpovědi, by vždy měly vycházet z legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 zřizovacích nařízení a neměly by překračovat jejich meze ani pravomoci evropských orgánů dohledu. Evropské orgány dohledu by neměly překračovat rámec toho, co je nezbytné k dosažení cílů tohoto nařízení, a měly by postupovat přiměřeně v poměru k povaze, rozsahu a složitosti rizik, která jsou spojená s finanční činností nebo podnikáním dotčené finanční instituce či podniku. |
(6) |
Ve svém sdělení ze dne 8. června 2017 o hodnocení akčního plánu unie kapitálových trhů v polovině období Komise zdůraznila, že efektivnější a důslednější dohled nad finančními trhy a službami je zásadní pro odstranění regulatorní arbitráže mezi členskými státy při plnění jejich úkolů v oblasti dohledu, pro urychlování integrace trhů a pro vytváření příležitostí vnitřního trhu pro finanční subjekty a investory. |
(7) |
Pro dokončení unie kapitálových trhů je proto zvláště důležitý další pokrok ve sbližování dohledu. Deset let po vzniku finanční krize a zřízení nového systému dohledu budou finanční služby a unie kapitálových trhů stále čím dál více určovány vývojem dvou důležitých faktorů: udržitelného financování a technologických inovací. Oba tyto faktory mají potenciál transformovat finanční služby a je nutno náš systém dohledu nad finančními službami pro ně uzpůsobit. Je proto zásadní, aby se finanční systém plně podílel na řešení rozhodujících výzev v oblasti udržitelnosti. To bude vyžadovat, aby evropské orgány dohledu aktivně přispívaly k vytvoření vhodného rámce v oblasti regulace a dohledu. |
(8) |
Evropské orgány dohledu by měly hrát důležitou úlohu při určování a oznamování rizik, jež environmentální a sociální faktory a faktory v oblasti správy a řízení představují pro finanční stabilitu, a při zvyšování souladu činností finančních trhů s cíli v oblasti udržitelnosti. Evropské orgány dohledu by měly poskytovat obecné pokyny ohledně toho, jak lze ohledy na udržitelnost účinně zapracovat do příslušných finančních právních předpisů Unie a podporovat soudržné provádění těchto předpisů poté, co jsou přijaty. Při iniciování a koordinaci celounijního posuzování odolnosti finančních institucí vůči nepříznivému vývoji na trhu by měly evropské orgány dohledu řádně zvážit rizika, jež by environmentální a sociální faktory a faktory v oblasti správy a řízení mohly představovat pro finanční stabilitu těchto institucí. |
(9) |
Technologické inovace mají stále větší dopad na finanční sektor, a příslušné orgány proto uskutečnily různé iniciativy, aby se s tímto technologickým vývojem vypořádaly. Za účelem další podpory sbližování dohledu a za účelem výměny osvědčených postupů mezi relevantními orgány na jedné straně a mezi relevantními orgány a finančními institucemi nebo účastníky finančního trhu na straně druhé je nutno posílit úlohu evropských orgánů dohledu v souvislosti s jejich funkcí dozoru a s koordinací dohledu. |
(10) |
Technologický pokrok na finančních trzích může zlepšit finanční začlenění, umožnit přístup k finančním prostředkům, zvýšit integritu trhu a provozní efektivitu a také snížit překážky vstupu na tyto trhy. V rozsahu relevantním pro použitelné hmotněprávní normy by se školení příslušných orgánů měla týkat také technologických inovací. To by mělo přispět k tomu, aby členské státy nevytvářely v těchto záležitostech odlišné přístupy. |
(11) |
Orgán EBA by měl v oblasti své odbornosti sledovat překážky pro obezřetnostní konsolidaci nebo dopad na ni, přičemž by měl mít možnost vydávat doporučení či stanoviska s cílem identifikovat vhodné způsoby k řešení takovýchto překážek či dopadu. |
(12) |
Otázky a odpovědi jsou důležitým nástrojem sbližování, jenž podporuje společné přístupy a postupy v oblasti dohledu tím, že poskytuje vodítka k uplatňování legislativních aktů Unie v oblasti působnosti evropských orgánů dohledu. |
(13) |
Potřeba podporovat konzistentní, systematické a účinné sledování a posuzování rizik souvisejících s praním peněz a financováním terorismu v rámci finančního systému Unie nabývá na významu. Předcházení praní peněz a financování terorismu a boj proti nim je sdílenou odpovědností mezi členskými státy a unijními orgány a institucemi v rámci jejich příslušných pravomocí. Měly by zavést mechanismy pro posílenou spolupráci, koordinaci a vzájemnou pomoc, plně využívající veškeré nástroje a opatření, které jsou dostupné podle stávajícího regulačního a institucionálního rámce. |
(14) |
Vzhledem k důsledkům pro finanční stabilitu, které mohou ze zneužívání finančního sektoru k praní peněz nebo financování terorismu vyplývat, vzhledem k tomu, že právě v bankovním sektoru je nejpravděpodobnější, že budou mít rizika praní peněz a financování terorismu systémový dopad, a na základě zkušeností, které již EBA, jenž je orgánem dohledu, v němž jsou zastoupeny příslušné vnitrostátní orgány všech členských států, v oblasti ochrany bankovního sektoru před tímto zneužíváním získal, by měl EBA za účelem předcházení využívání finančního systému k takovýmto účelům zaujmout na úrovni Unie vedoucí, koordinační a monitorovací úlohu. Proto je nezbytné svěřit orgánu EBA vedle jeho stávající oblasti působnosti navíc pravomoc jednat v oblasti působnosti nařízení (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010, pokud tato pravomoc souvisí s předcházením praní peněz nebo financování terorismu a bojem proti nim, týká-li se hospodářských subjektů finančního sektoru a příslušných orgánů vykonávajících nad nimi dohled, na něž se uvedená nařízení vztahují. Kromě toho by se soustředěním tohoto mandátu pro celý finanční sektor v rámci orgánu EBA optimalizovalo využití jeho odborných znalostí a zdrojů a nebyly by tím dotčeny podstatné povinnosti stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 (7). |
(15) |
K účinnému naplňování svého mandátu by měl orgán EBA plně využívat všech svých pravomocí a nástrojů podle nařízení (EU) č. 1093/2010 při dodržování zásady proporcionality. Za tímto účelem by měl vypracovat normy regulace a dohledu, zejména prostřednictvím vypracování návrhů regulačních technických norem, návrhů prováděcích technických norem, obecných pokynů a doporučení a poskytování stanovisek k předcházení praní peněz a financování terorismu ve finančním sektoru a k boji proti nim a podpory jejich důsledného provádění v souladu s mandátem stanoveným v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 a v článku 16 zřizovacích nařízení. Opatření, která EBA přijímá na podporu integrity, transparentnosti a bezpečnosti ve finančním systému a pro předcházení praní peněz a financování terorismu a boj proti nim, by neměla překročit rámec toho, co je nezbytné k dosažení cílů tohoto nařízení nebo legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 zřizovacích nařízení, a měla by náležitě zohledňovat povahu, rozsah a složitost rizik, obchodní postupy, modely podnikání a velikost hospodářských subjektů finančního sektoru a příslušných trhů. |
(16) |
V souladu s jeho novou úlohou je důležité, aby orgán EBA shromažďoval všechny relevantní informace o nedostatcích v souvislosti s činnostmi v oblasti praní peněz a financování terorismu, které byly zjištěny relevantními unijními a vnitrostátními orgány, aniž jsou dotčeny úkoly, které jsou orgánům svěřeny podle směrnice (EU) 2015/849, a aniž by to vedlo ke zbytečnému zdvojování činnosti. EBA by měl v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (8) tyto informace uchovávat v centralizované databázi a podporovat spolupráci mezi orgány zajištěním vhodného šíření relevantních informací. EBA by měl být proto pověřen vypracováním návrhů regulačních technických norem týkajících se shromažďování informací. EBA může také v příslušných případech předat důkazy, které má v držení a které by mohly vést k trestnímu řízení, vnitrostátním justičním orgánům dotčeného členského státu a v rozsahu, v jakém se jedná o členské státy účastnící se posílené spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce podle nařízení Rady (EU) 2017/1939 (9), Úřadu evropského veřejného žalobce, v rámci úkolů, které mu byly výslovně svěřeny. |
(17) |
Orgán EBA by neměl shromažďovat informace o konkrétních podezřelých transakcích, které jsou hospodářské subjekty finančního sektoru povinny oznamovat finančním zpravodajským jednotkám EU ve svých členských státech podle směrnice (EU) 2015/849. Nedostatky by měly být považovány za závažné, jestliže představují porušení nebo možné porušení ze strany hospodářského subjektu finančního sektoru, nebo představují nevhodné či neúčinné uplatňování ze strany hospodářského subjektu finančního sektoru nebo nevhodné či neúčinné uplatňování vnitřních politik a postupů ze strany hospodářského subjektu finančního sektoru, jejichž účelem je zajištění souladu s právními předpisy týkajícími se předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu. Za porušení se považuje situace, ke které došlo, jestliže hospodářský subjekt finančního sektoru nedodržuje požadavky jakýchkoli aktů Unie a vnitrostátních právních předpisů, jimiž provádějí požadavky uvedené v čl. 1 odst. 2 zřizovacích nařízení, pokud tyto akty přispívají k předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu. Možným porušením se rozumí situace, kdy má příslušný orgán důvodné podezření, že došlo k porušení, ale v této fázi není schopen s konečnou platností dospět k závěru, že k němu skutečně došlo. Na základě informací, jež byly v této fázi získány, jako jsou například informace z kontrol na místě nebo z řízení na dálku, je však velmi pravděpodobné, že k porušení došlo. Nevhodným nebo neúčinným uplatňováním právních předpisů se rozumí situace, kdy hospodářský subjekt finančního sektoru neprovádí požadavky uvedených aktů uspokojivým způsobem. Nevhodné nebo neúčinné uplatňování vnitřních politik a postupů hospodářského subjektu finančního sektoru, jejichž účelem je zajistit soulad s uvedenými akty, by mělo být považováno za nedostatek, který podstatně zvyšuje riziko, že k porušením došlo nebo může dojít. |
(18) |
Při posuzování slabých míst a rizik praní peněz a financování terorismu ve finančním sektoru by orgán EBA měl rovněž v příslušných případech zvážit důsledky všech predikativních trestných činů, včetně daňových trestných činů, pro praní peněz a financování terorismu. |
(19) |
EBA by měl příslušným orgánům na jejich žádost poskytovat pomoc při výkonu jejich funkcí obezřetnostního dohledu. EBA by též měl úzce koordinovat svou činnost v příslušných případech si vyměňovat informace s příslušnými orgány, včetně Evropské centrální banky jakožto orgánu dohledu, a s orgány pověřenými dohledem nad povinnými osobami uvedenými v čl. 2 odst. 1 bodech 1) a 2) směrnice (EU) 2015/849 s cílem zajistit účinnost a zabránit jakékoli formě duplicitních nebo nejednotných opatření v oblasti předcházení praní peněz a financování terorismu a boje proti nim. |
(20) |
EBA by měl provádět srovnávací hodnocení příslušných orgánů a posouzení rizik týkající se vhodnosti strategií a zdrojů příslušných orgánů k řešení nejvýznamnějších nově se objevujících rizik spojených s praním peněz a financováním terorismu, jak jsou identifikována v nadnárodním posouzení rizik. Při provádění těchto srovnávacích hodnocení podle článku 30 nařízení (EU) č. 1093/2010 by orgán EBA měl zohlednit relevantní hodnocení, posouzení či zprávy vypracované mezinárodními organizacemi a mezivládními subjekty s pravomocí v oblasti předcházení praní peněz nebo financování terorismu a boje proti nim, jakož i zprávu Komise podle článku 6 směrnice (EU) 2015/849 aktualizovanou každé dva roky a vnitrostátní posouzení rizik dotčeného členského státu vypracované podle článku 7 uvedené směrnice. |
(21) |
Kromě toho by orgán EBA měl mít v těchto záležitostech vedoucí úlohu, pokud jde o přispívání k usnadňování spolupráce mezi příslušnými orgány v Unii a relevantními orgány ve třetích zemích, aby bylo možné lépe koordinovat opatření na úrovni Unie v závažných případech praní peněz a financování terorismu, které mají přeshraniční rozměr a zahrnují třetí země. Touto úlohou by neměly být dotčeny pravidelné interakce příslušných orgánů s orgány třetích zemí. |
(22) |
S cílem zvýšit účinnost dohledu nad dodržováním předpisů v oblasti praní peněz a financování terorismu a zajistit větší koordinaci ve vymáhání přímo použitelného práva Unie nebo vnitrostátních prováděcích opatření vnitrostátními příslušnými orgány v případech jejich porušení by měl mít orgán EBA pravomoc provádět šetření ohledně údajného závažného porušení nebo neuplatňování práva Unie, na něž je upozorněn, a v případě, že existují náznaky závažného porušení práva, příslušné orgány požádat, aby veškerá možná porušení příslušných předpisů vyšetřily a zvážily přijetí rozhodnutí a uložení sankcí hospodářským subjektům finančního sektoru, kterými je přimějí k plnění jejich právních povinností. Tato pravomoc by se měla použít pouze v případech, kdy orgán EBA má náznaky závažného porušení práva. |
(23) |
Pro účely postupu, který se použije při porušení práva Unie podle článku 17 zřizovacích nařízení, a v zájmu řádného uplatňování práva Unie je vhodné usnadnit a urychlit přístup evropských orgánů dohledu k informacím. Tyto orgány by proto měly být oprávněny vyžádat si prostřednictvím řádně podložené a odůvodněné žádosti informace přímo od jiných příslušných orgánů, kdykoli se ukáže nebo se má za to, že vyžádání informací od dotčeného příslušného orgánu se považuje za nedostatečné k získání informací nezbytných pro účely šetření údajného porušení nebo neuplatnění práva Unie. |
(24) |
Harmonizovaný dohled nad finančním sektorem vyžaduje jednotný přístup příslušných orgánů. Činnosti příslušných orgánů proto podléhají srovnávacím hodnocením. Evropské orgány dohledu by měly rovněž zajistit, aby byla metodika uplatňována stejným způsobem. Tato srovnávací hodnocení by se měla zaměřit nejen na sbližování postupů dohledu, ale také na schopnost příslušných orgánů dosahovat při dohledu vysoce kvalitních výsledků, jakož i na nezávislost těchto příslušných orgánů. Hlavní zjištění těchto srovnávacích hodnocení by měla být zveřejňována, aby se podpořilo dodržování právních předpisů a zvýšila se transparentnost, pokud by takové zveřejnění nepředstavovalo riziko pro finanční stabilitu. |
(25) |
Vzhledem k tomu, že je důležité zajistit účinné uplatňování dohledového rámce Unie pro předcházení praní peněz a financování terorismu a boj proti nim, mají prvořadý význam srovnávací hodnocení nezbytná pro poskytnutí objektivního a transparentního přehledu o postupech dohledu. Orgán EBA by měl rovněž posoudit strategie, kapacity a zdroje příslušných orgánů k řešení nově vznikajících rizik spojených s praním peněz a financováním terorismu. |
(26) |
Za účelem plnění svých úkolů a pro výkon svých pravomocí v oblasti předcházení praní peněž a financování terorismu a boje proti nim by měl mít orgán EBA možnost přijímat individuální rozhodnutí určená hospodářským subjektům finančního sektoru v souvislosti s postupem v případě porušení práva Unie a postupem závazného zprostředkování i v případě, že hmotněprávní pravidla nejsou na hospodářské subjekty finančního sektoru přímo použitelná, a to poté, co přijme rozhodnutí určené příslušnému orgánu. Jsou-li hmotněprávní pravidla stanovena ve směrnicích, měl by orgán EBA uplatňovat vnitrostátní právní předpisy v rozsahu, v jakém provádějí tyto směrnice. Pokud jsou příslušným právem Unie nařízení a pokud tato nařízení ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost členským státům výslovně dávají různé možnosti volby, měl by orgán EBA uplatňovat vnitrostátní právní předpisy v rozsahu, v jakém se tyto možnosti volby uplatňují. |
(27) |
Pokud toto nařízení povoluje orgánu EBA uplatňovat vnitrostátní právní předpisy, jimiž se provádějí směrnice, může orgán EBA tyto vnitrostátní právní předpisy uplatňovat pouze v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů, jež mu jsou svěřeny právem Unie. Proto by měl orgán EBA uplatňovat veškerá relevantní pravidla Unie, a jsou-li tato pravidla stanovena ve směrnicích, měl by vnitrostátní právní předpisy provádějící tyto směrnice uplatňovat v rozsahu vyžadovaném právem Unie s cílem zajistit jednotné uplatňování práva v celé Unii při současném respektování příslušných vnitrostátních právních předpisů. |
(28) |
Je-li rozhodnutí orgánu EBA založeno na jeho pravomocích v oblasti předcházení praní peněž a financování terorismu a boje proti nim nebo s těmito pravomocemi souvisí, a týká se hospodářských subjektů finančního sektoru nebo příslušných orgánů spadajících do pravomoci orgánu EIOPA nebo orgánu ESMA, měl by mít orgán EBA možnost toto rozhodnutí přijmout pouze po dohodě s orgánem EIOPA nebo orgánem ESMA. Při vyjadřování svých stanovisek by měly orgány EIOPA a ESMA, ve všech případech s přihlédnutím k naléhavosti předmětného rozhodnutí, zvážit možnost využít zrychleného rozhodovacího postupu v souladu se svými příslušnými vnitřními správními předpisy. |
(29) |
Evropské orgány dohledu by měly zavést zvláštní kanály pro oznamování, které jim umožní přijímat a zpracovávat informace poskytnuté fyzickou nebo právnickou osobou o skutečném nebo možném porušení, zneužití nebo neuplatnění práva Unie. Evropské orgány dohledu by měly zajistit, aby tyto informace bylo možné předkládat anonymně nebo důvěrně a bezpečně. Oznamovatel by měl být chráněn před odvetnými opatřeními. Evropské orgány dohledu by měly oznamující osobě poskytnout zpětnou vazbu. |
(30) |
Harmonizovaný dohled nad finančním sektorem rovněž vyžaduje účinné řešení sporů mezi příslušnými orgány různých členských států v přeshraničních situacích. Stávající pravidla pro řešení takových sporů nejsou zcela uspokojivá. Je proto nezbytné je přizpůsobit tak, aby byla snadněji použitelná. |
(31) |
Nedílnou součástí činnosti evropských orgánů dohledu v oblasti sbližování postupů dohledu je podpora unijní kultury dohledu. Evropské orgány dohledu by proto měly pravidelně stanovovat až dvě priority, které mají celounijní význam. Příslušné orgány by měly tyto priority zohlednit při vypracovávání svých pracovních programů. Rada orgánů dohledu každého evropského orgánu dohledu by měla tyto relevantní činnosti, které mají být prováděny příslušnými orgány v následujícícm roce, projednat a učinit závěry. |
(32) |
Posouzení výboru pro srovnávací hodnocení by měla umožnit hloubkové studie na základě sebehodnocení prováděných hodnocenými orgány, po němž by mělo následovat hodnocení ze strany výboru pro srovnávací hodnocení. Člen hodnoceného příslušného orgánu by se neměl účastnit posouzení, které se týká uvedeného příslušného orgánu. |
(33) |
Zkušenosti evropských orgánů dohledu poukazují na přínosy posílené koordinace v určitých oblastech prostřednictvím skupin nebo platforem ad hoc. Toto nařízení by mělo poskytnout právní základ a posílit tato opatření vytvořením nového nástroje, a sice zřízením koordinačních skupin. Tyto koordinační skupiny by měly podporovat sbližování v oblasti postupů dohledu prováděných příslušnými orgány, zejména prostřednictvím výměny informací a zkušeností. Účast všech příslušných orgánů v těchto koordinačních skupinách by měla být povinná a příslušné orgány by měly koordinačním skupinám poskytnout nezbytné informace. Příslušné orgány by měly zvážit zřízení koordinačních skupin, pokud identifikují potřebu koordinace s ohledem na konkrétní vývoj na trhu. Tyto koordinační skupiny mohou být zřízeny s ohledem na všechny oblasti, na které se vztahují legislativní akty uvedené v čl. 1 odst. 2 zřizovacích nařízení. |
(34) |
Pro řádně a dobře fungující mezinárodní finanční trhy je nezbytné, aby byla monitorována rozhodnutí o rovnocennosti třetích zemí přijatá Komisí. Každý evropský orgán dohledu by měl sledovat vývoj v oblasti regulace a dohledu a také postupy vymáhání v dotyčných třetích zemích. Měl by tak činit s cílem ověřit, zda jsou nadále plněna kritéria, na jejichž základě byla uvedená rozhodnutí přijata, a podmínky v nich stanovené. Každý evropský orgán dohledu by měl Komisi každoročně předávat důvěrnou zprávu o svých monitorovacích činnostech. V této souvislosti by každý evropský orgán dohledu měl také pokud možno uzavřít správní ujednání s příslušnými orgány třetích zemí s cílem získat informace pro účely sledování a pro koordinaci činností v oblasti dohledu. Tento režim rozšířeného dohledu by měl zajistit, že rozhodování o rovnocennosti třetích zemí bude transparentnější, předvídatelnější pro dotyčné třetí země a jednotnější ve všech odvětvích. |
(35) |
Zástupce ESRB v radě orgánů dohledu by měl prezentovat společný postoj generální rady ESRB se zvláštním zaměřením na finanční stabilitu. |
(36) |
S cílem zajistit, aby rozhodnutí týkající se opatření k předcházení praní peněz a financování terorismu a boji proti nim vycházela z odpovídající úrovně odborných znalostí, je nezbytné zřídit v rámci orgánu EBA stálý vnitřní výbor. Tento výbor by se měl skládat ze zástupců na vysoké úrovni z orgánů a subjektů odpovědných za zajišťování souladu s právními předpisy v oblasti předcházení praní peněz a financování terorismu a boje proti nim, kteří mají odborné znalosti a rozhodovací pravomoci v oblasti předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu. Tento výbor by měl rovněž zahrnovat zástupce na vysoké úrovni z evropských orgánů dohledu, kteří mají odborné znalosti v oblasti různých modelů podnikání a jejich příslušných odvětvových specifik. Tento výbor by měl zkoumat a připravovat rozhodnutí, která má přijmout orgán EBA. Aby se zabránilo zdvojování činností, nahradí tento nový výbor stávající podvýbor pro boj proti praní peněz, který byl zřízen v rámci Společného výboru evropských orgánů dohledu. Evropské orgány dohledu by měly mít možnost předložit písemné připomínky ke každému návrhu rozhodnutí uvedeného vnitřního výboru, které by rada orgánů dohledu orgánu EBA měla před přijetím konečného rozhodnutí náležitě zvážit. |
(37) |
V souladu s cílem dosáhnout soudržnějšího a životaschopného systému dohledu v Unii k předcházení praní peněz a financování terorismu a boje proti nim by Komise měla po konzultaci se všemi relevantními orgány a zúčastněnými subjekty provést komplexní posouzení provádění, fungování a účinnosti zvláštních úkolů svěřených orgánu EBA podle tohoto nařízení týkajících se předcházení praní peněz a financování terorismu a boje proti nim. Toto posouzení by zejména mělo v co největší možné míře zohledňovat zkušenosti získané v případech, kdy orgán EBA požádá příslušný orgán, aby vyšetřil možné porušování vnitrostátních právních předpisů hospodářskými subjekty finančního sektoru, v rozsahu, v jakém tyto předpisy provádějí směrnice nebo uplatňují možnosti volby členských států podle práva Unie, nebo aby v souvislosti s takovým porušováním zvážil uložení sankcí vůči danému hospodářskému subjektu, nebo aby zvážil přijetí individuálního rozhodnutí určeného danému hospodářskému subjektu finančního sektoru, jímž mu bude uložena povinnost přijmout veškerá nezbytná opatření ke splnění povinností podle vnitrostátních právních předpisů v rozsahu, v jakém tyto předpisy provádějí směrnice nebo uplatňují možnosti volby členských států podle práva Unie. Toto posouzení by mělo obdobně zohledňovat takové zkušenosti získané v případech, kdy orgán EBA uplatňuje vnitrostátní právní předpisy v rozsahu, v jakém tyto předpisy provádějí směrnice nebo uplatňují možnosti volby členských států podle práva Unie. Komise by měla toto posouzení předložit Evropskému parlamentu a Radě do 11. ledna 2022 jako součást své zprávy podle článku 65 směrnice (EU) 2015/849 a případně k němu připojit legislativní návrhy. Dokud nebude toto posouzení předloženo, měly by být pravomoci orgánu EBA v souvislosti s předcházením využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu uvedené v článcích 9b, čl. 17 odst. 6 a čl. 19 odst. 4 nařízení (EU) č. 1093/2010 považovány za dočasné řešení v rozsahu, v jakém orgánu EBA umožňují zakládat své žádosti vůči příslušným orgánům na možném porušení vnitrostátních právních předpisů nebo mu umožňují uplatňovat vnitrostátní právní předpisy. |
(38) |
Za účelem zachování důvěrné povahy práce evropských orgánů dohledu by se měla povinnost zachovávat služební tajemství vztahovat i na každou osobu, která poskytuje jakoukoli službu, přímo nebo nepřímo, trvale nebo příležitostně, týkající se úkolů dotyčného evropského orgánu dohledu. |
(39) |
Zřizovací nařízení, jakož i odvětvové legislativní akty vyžadují, aby evropské orgány dohledu usilovaly o uzavření účinných správních ujednání zahrnujících výměnu informací s orgány dohledu ze třetích zemí. Potřeba účinné spolupráce a výměny informací by měla být o to důležitější, když podle tohoto pozměňujícího nařízení některé evropské orgány dohledu převezmou další, širší povinnosti v oblasti dohledu nad subjekty a činnostmi mimo EU. Pokud v této souvislosti evropské orgány dohledu zpracovávají osobní údaje, a to i předáváním těchto údajů mimo Unii, jsou vázány požadavky nařízení (EU) 2018/1725. Nebylo-li přijato rozhodnutí o přiměřenosti nebo neexistují-li vhodné záruky, například stanovené ve správních ujednáních ve smyslu čl. 48 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) 2018/1725, mohou si evropské orgány dohledu vyměňovat osobní údaje s orgány třetích zemí v souladu s podmínkami výjimky z důležitých důvodů veřejného zájmu stanovené v čl. 50 odst. 1 písm. d) uvedeného nařízení, a to zejména v případech mezinárodní výměny údajů mezi orgány finančního dohledu. |
(40) |
Zřizující nařízení stanoví, že by evropské orgány dohledu ve spolupráci s ESRB měly iniciovat a koordinovat celounijní zátěžové testy, aby se posoudila odolnost finančních institucí nebo účastníků finančního trhu vůči nepříznivému vývoji trhu. Mělo by se také zajistit co nejširší uplatňování jednotné metodiky při těchto testech na vnitrostátní úrovni. V souvislosti se všemi evropskými orgány dohledu by se rovněž mělo objasnit, že povinnosti příslušných orgánů zachovávat služební tajemství by jim neměly bránit v předávání výsledků zátěžových testů evropským orgánům dohledu za účelem zveřejnění. |
(41) |
Za účelem zajištění vysoké úrovně sbližování v oblasti dohledu a schvalování interních modelů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES (10) by měl být orgán EIOPA na vyžádání oprávněn pomoci příslušným orgánům při rozhodování o schválení interních modelů. |
(42) |
K plnění svých úkolů v oblasti ochrany spotřebitele by měly být evropské orgány dohledu případně oprávněny koordinovat činnost příslušných orgánů v oblasti tzv. fiktivních nákupů. |
(43) |
Evropské orgány dohledu by měly mít náležité a dostatečné množství zdrojů a zaměstnanců, aby mohly v rámci svých příslušných pravomocí podle tohoto nařízení skutečně přispívat k jednotnému, účinnému a efektivnímu dohledu nad finančním trhem. Pro další pravomoci a pracovní zátěž svěřené evropským orgánům dohledu by měly být zajištěny dostatečné lidské a finanční zdroje. |
(44) |
Z vývoje oblasti přímého dohledu může vyplynout nutnost, aby finanční instituce a účastníci finančního trhu, nad kterými evropské orgány dohledu vykonávají přímý dohled, platili dodatečné příspěvky na základě odhadovaných výdajů příslušného evropského orgánu dohledu. |
(45) |
Nesrovnalosti v kvalitě, formátování a spolehlivosti obchodních údajů jakož i v nákladech na ně mají nepříznivý vliv na transparentnost, ochranu investorů a efektivitu trhu. Ke zdokonalení sledování a rekonstrukce obchodních údajů a ke zlepšení soudržnosti a kvality těchto údajů a jejich dostupnosti a přístupnosti za přiměřené náklady v celé Unii pro dotyčné obchodní systémy zavedla směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (11) nový právní rámec pro služby hlášení údajů, včetně povolování poskytovatelů služeb hlášení údajů a dohledu nad nimi. |
(46) |
Kvalita obchodních údajů a jejich zpracování a poskytování, včetně přeshraničního zpracování a poskytování údajů, má zásadní význam pro dosažení hlavního cíle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 (12), kterým je posílení transparentnosti finančních trhů. Poskytování základních datových služeb je tudíž klíčovým předpokladem toho, aby uživatelé mohli získat kýžený přehled o obchodní činnosti na finančních trzích v rámci celé Unie a aby příslušné orgány dostávaly přesné a komplexní informace o relevantních transakcích. |
(47) |
Obchodní údaje jsou kromě toho stále důležitějším nástrojem k účinnému vymáhání požadavků vyplývajících z nařízení (EU) č. 600/2014. Vzhledem k přeshraničnímu kontextu zacházení s údaji, kvalitě údajů a nezbytnosti dosáhnout úspor z rozsahu a zamezit nepříznivému dopadu možných rozdílů jak na kvalitu údajů, tak na úkoly poskytovatelů služeb hlášení údajů je prospěšné a odůvodněné převést pravomoci udělovat povolení poskytovatelům služeb hlášení údajů a vykonávat nad nimi dohled z příslušných orgánů na orgán ESMA, s výjimkou těch poskytovatelů, na které se uplatní odchylka, a upřesnit tyto pravomoci v nařízení (EU) č. 600/2014, což současně umožní konsolidovat přínosy vyplývající ze sdružování pravomocí týkajících se údajů v rámci orgánu ESMA. |
(48) |
Když se retailoví investoři rozhodují investovat do určitého finančního nástroje, měli by být dostatečně informováni o možných rizicích. Právní rámec Unie má za cíl snížit riziko nevhodného prodeje, kdy se retailovým investorům prodávají finanční produkty, které neodpovídají jejich potřebám nebo očekáváním. Za tímto účelem posílí směrnice 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 600/2014 požadavky na organizaci a vedení podnikání, aby se zajistilo, že investiční podniky budou jednat v nejlepším zájmu svých klientů. Mezi tyto požadavky patří lepší informování klientů o možných rizicích, lepší posuzování vhodnosti doporučovaných produktů, jakož i povinnost rozdělovat finanční nástroje v rámci určeného cílového trhu s ohledem na takové faktory, jako je platební schopnost emitentů. Orgán ESMA by měl plně využívat své pravomoci, aby zajistil sbližování dohledu a podporoval vnitrostátní orgány při dosahování vysoké úrovně ochrany investorů a účinného dohledu nad riziky spojenými s finančními produkty. |
(49) |
Je důležité zajistit efektivní a účinné předkládání, kompilaci, analýzu a zveřejňování údajů pro účely výpočtů ke stanovení požadavků předobchodní a poobchodní transparentnosti a režimů obchodních povinností, jakož i pro účely referenčních údajů v souladu s nařízením (EU) č. 600/2014 a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 (13). Kromě příslušných orgánů by proto měly být i orgánu ESMA svěřeny pravomoci provádět přímé shromažďování údajů od účastníků trhu v souvislosti s požadavky předobchodní a poobchodní transparentnosti, jakož i udělovat povolení poskytovatelům služeb hlášení údajů a vykonávat nad nimi dohled. |
(50) |
Udělení těchto pravomocí orgánu ESMA umožní centrálně řízené povolování a dohled, což by zabránilo současné situaci, kdy je zapotřebí, aby řada obchodních systémů, systematických internalizátorů, schválených systémů pro uveřejňování informací a poskytovatelů konsolidovaných obchodních informací poskytovala údaje různým příslušným orgánům, které je teprve poté poskytují orgánu ESMA. Takový centrálně řízený systém by měl být pro účastníky trhu velmi přínosný z hlediska vyšší transparentnosti údajů, ochrany investorů a efektivitu trhu. |
(51) |
Svěření pravomocí shromažďovat údaje, udělovat povolení a vykonávat dohled orgánu ESMA namísto příslušným orgánům také přispívá k dalším úkolům, jež orgán ESMA plní podle nařízení (EU) č. 600/2014, jako je sledování trhu a dočasné intervenční pravomoci orgánu ESMA. |
(52) |
Za účelem účinného výkonu pravomocí dohledu v oblasti zpracování a poskytování údajů by měl mít ESMA možnost provádět šetření a kontroly na místě. ESMA by měl mít možnost ukládat pokuty nebo penále, aby přiměl poskytovatele služeb hlášení údajů k tomu, aby ukončili protiprávní jednání, poskytli úplné a správné informace, jež orgán ESMA požaduje, nebo se podrobili šetření či kontrole na místě, a ukládat správní sankce nebo jiná správní opatření, pokud zjistí, že se určitá osoba úmyslně nebo z nedbalosti dopustila porušení nařízení (EU) č. 600/2014. |
(53) |
Ve všech členských státech jsou k dispozici finanční produkty využívající referenční hodnoty s kritickým významem. Tyto referenční hodnoty mají proto zásadní význam pro fungování finančních trhů a finanční stabilitu v Unii. Dohled nad referenčními hodnotami s kritickým významem by proto měl vycházet z celkového vnímání potenciálních dopadů nejen v členském státě, kde se nachází administrátor, a v členských státech, v nichž se nachází jeho dodavatelé údajů, nýbrž v celé Unii. Je proto vhodné, aby na některé referenční hodnoty s kritickým významem dohlížel na úrovni Unie orgán ESMA. Aby nedocházelo ke zdvojování úkolů, měl by na administrátory referenčních hodnot s kritickým významem dohlížet pouze orgán ESMA, a to i v případě jakýchkoli referenčních hodnot bez kritického významu, jež mohou případně spravovat. |
(54) |
Jelikož administrátoři referenčních hodnot s kritickým významem a dodavatelé údajů pro tyto referenční hodnoty podléhají přísnějším požadavkům než administrátoři jiných referenčních hodnot a jejich dodavatelé, měla by určení referenčních hodnot za referenční hodnoty s kritickým významem provádět Komise nebo by je měl požadovat orgán ESMA a následně by toto určení měla kodifikovat Komise. Jelikož příslušné vnitrostátní orgány mají nejlepší přístup k údajům a informacím o referenčních hodnotách, na něž dohlížejí, měly by Komisi nebo orgán ESMA upozorňovat na referenční hodnoty, které podle jejich názoru splňují kritéria, podle nichž se určují referenční hodnoty s kritickým významem. |
(55) |
Postup určení referenčního členského státu pro administrátory referenčních hodnot nacházející se ve třetích zemích, kteří žádají o uznání v Unii, je těžkopádný a časově náročný jak pro žadatele, tak pro příslušné vnitrostátní orgány. Žadatelé by se mohli pokusit ovlivnit toto určení v naději, že dojde k dohledové arbitráži. Tito administrátoři referenčních hodnot by mohli strategicky zvolit svého právního zástupce v členském státě, v němž považují dohled za méně přísný. Harmonizovaný přístup s orgánem ESMA jako příslušným orgánem pro uznání administrátorů referenčních hodnot ze třetích zemí zamezí těmto rizikům a nákladům na určení referenčního členského státu, jakož i na následný dohled. Úloha orgánu ESMA jakožto příslušného orgánu pro uznané administrátory referenčních hodnot ze třetích zemí z něj navíc učiní unijní protějšek pro orgány dohledu ve třetích zemích, díky čemuž bude přeshraniční spolupráce účinnější a efektivnější. |
(56) |
Mnoho, ne-li většinu administrátorů referenčních hodnot představují banky nebo podniky z odvětví finančních služeb, které nakládají s penězi klientů. Aby nedocházelo k narušování boje Unie proti praní peněz nebo financování terorismu, mělo by být uzavření dohody o spolupráci s příslušným orgánem v rámci režimu rovnocennosti podmíněno tím, že země příslušného orgánu není na seznamu jurisdikcí, které mají ve svých vnitrostátních režimech pro boj proti praní peněz a financování terorismu strategické nedostatky představující významné hrozby pro finanční systém Unie. |
(57) |
Téměř všechny referenční hodnoty jsou využívány pro finanční produkty, které jsou k dispozici v několika členských státech, ne-li v celé Unii. K odhalení rizik souvisejících s poskytováním referenčních hodnot, které by již nemusely být spolehlivým nebo reprezentativním obrazem trhu nebo ekonomické reality, kterou mají měřit, by příslušné orgány včetně orgánu ESMA měly spolupracovat a v případě potřeby si navzájem pomáhat. |
(58) |
Je vhodné stanovit přiměřenou lhůtu k přijetí nezbytných opatření pro akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty, aby evropské orgány dohledu a ostatní zúčastněné subjekty mohly uplatňovat pravidla obsažená v tomto nařízení. |
(59) |
Nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010, (EU) č. 1095/2010, (EU) č. 600/2014, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 (14) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 (15) by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Změny nařízení (EU) č. 1093/2010
Nařízení (EU) č. 1093/2010 se mění takto:
1) |
Článek 1 se mění takto:
|
2) |
Článek 2 se mění takto:
|
3) |
Článek 3 se nahrazuje tímto: „Článek 3 Odpovědnost orgánů 1. Orgány uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. a) až d) jsou odpovědné Evropskému parlamentu a Radě. Evropská centrální banka je při provádění úkolů dohledu, které jí byly svěřeny nařízením (EU) č. 1024/2013, odpovědná Evropskému parlamentu a Radě v souladu s uvedeným nařízením. 2. V souladu s článkem 226 Smlouvy o fungování EU orgán pro bankovnictví plně spolupracuje s Evropským parlamentem při veškerých šetřeních prováděných podle uvedeného článku. 3. Rada orgánů dohledu přijme výroční zprávu o činnosti orgánu pro bankovnictví, včetně výkonu funkce předsedy, a do 15. června každého roku tuto zprávu předloží Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru. Zpráva se zveřejňuje. 4. Na žádost Evropského parlamentu se předseda zúčastní slyšení Evropského parlamentu na téma výkonnosti orgánu pro bankovnictví. Slyšení se koná alespoň jednou ročně. Předseda vystoupí před Evropským parlamentem s prohlášením a zodpoví veškeré otázky poslanců Evropského parlamentu, kdykoli je o to požádán. 5. Na žádost Evropského parlamentu předkládá předseda písemnou zprávu o činnostech orgánu pro bankovnictví, a to nejpozději 15 dnů před svým prohlášením uvedeným v odstavci 4. 6. Kromě informací uvedených v článcích 11 až 18 a článcích 20 a 33 zpráva rovněž obsahuje veškeré relevantní informace, o něž Evropský parlament požádá případ od případu. 7. Orgán pro bankovnictví odpoví ústně nebo písemně na jakoukoliv otázku, kterou mu Evropský parlament nebo Rada položí, a to do pěti týdnů od jejího obdržení. 8. Na žádost vede předseda důvěrná ústní jednání za zavřenými dveřmi s předsedou, místopředsedy a koordinátory příslušného výboru Evropského parlamentu. Všichni účastníci dodržují povinnost zachovávat služební tajemství. 9. Aniž je dotčena povinnost zachovávat důvěrnost vyplývající z účasti na mezinárodních fórech, informuje orgán pro bankovnictví na žádost Evropský parlament o svém příspěvku k jednotnému, společnému, důslednému a účinnému zastupování zájmů Unie na těchto mezinárodních fórech.“ |
4) |
Článek 4 se mění takto:
|
5) |
Článek 8 se mění takto:
|
6) |
Článek 9 se mění takto:
|
7) |
Vkládají se nové články, které znějí: „Článek 9a Zvláštní úkoly související s předcházením praní peněz a financování terorismu a bojem proti nim 1. Orgán pro bankovnictví v rámci svých příslušných pravomocí zastává vedoucí, koordinační a monitorovací úlohu při podpoře integrity, transparentnosti a bezpečnosti ve finančním systému tím, že přijímá opatření pro předcházení praní peněz a financování terorismu a boj proti nim v tomto systému. Tato opatření nepřekročí v souladu se zásadou proporcionality rámec toho, co je nezbytné k dosažení cílů tohoto nařízení nebo legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, a řádně zohledňují povahu, rozsah a složitost rizik, obchodních postupů, modelů podnikání a velikosti hospodářských subjektů finančního sektoru a příslušných trhů. Tato opatření zahrnují:
Do 31. prosince 2020 orgán pro bankovnictví vypracuje návrh regulačních technických norem týkajících se vymezení nedostatků uvedených v prvním pododstavci písm. a), včetně uvedení příslušných situací, kdy se nedostatky mohou objevit, závažnosti nedostatků a praktického provádění shromažďování informací orgánem pro bankovnictví, jakož i druhu informací, které by měly být poskytnuty podle prvního pododstavce písm. a). Při vypracovávání těchto technických norem orgán pro bankovnictví zohlední objem informací, které mají být poskytnuty, a nutnost zamezit zdvojování činnosti. Rovněž stanoví opatření k zajištění účinnosti a zachování důvěrnosti. Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v druhém pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14. 2. Orgán pro bankovnictví zřídí a průběžně aktualizuje centrální databázi informací shromážděných podle odst. 1 písm. a). Orgán pro bankovnictví zajistí, aby byly informace analyzovány a na základě potřeby znát a při zachování důvěrnosti poskytovány příslušným orgánům. Orgán pro bankovnictví případně může předávat důkazy, které má v držení a které by mohly vést k zahájení trestního řízení, vnitrostátním justičním orgánům a příslušným orgánům dotčeného členského státu v souladu s vnitrostátními procesními pravidly. Orgán pro bankovnictví může také případně předat důkazy Úřadu evropského veřejného žalobce, pokud se týkají trestných činů, u nichž Úřad evropského veřejného žalobce vykonává nebo by mohl vykonávat pravomoc v souladu s nařízením Rady (EU) 2017/1939 (*19). 3. Příslušné orgány mohou orgánu pro bankovnictví zaslat odůvodněné žádosti o informace týkající se hospodářských subjektů finančního sektoru, které jsou pro jejich činnost dohledu relevantní, pokud jde o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu. Orgán pro bankovnictví tyto žádosti posoudí a včas poskytne požadované informace příslušným orgánům na základě zásady „vědět jen to nejnutnější“. Pokud orgán pro bankovnictví požadované informace neposkytne, informuje příslušný orgán, který o ně požádal, a podá vysvětlení důvodů, proč informace neposkytl. Orgán pro bankovnictví informuje příslušný orgán či jiný orgán nebo instituci, jež původně poskytly požadované informace, o totožnosti žádajícího příslušného orgánu, totožnosti dotčeného hospodářského subjektu finančního sektoru, důvodu pro žádost o informace, jakož i o skutečnosti, zda informace byly sdíleny či nikoli. Kromě toho orgán pro bankovnictví analyzuje informace, aby mohl z vlastní iniciativy sdílet s příslušnými orgány informace relevantní pro jejich činnost dohledu, pokud jde o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu. V případech, kdy orgán pro bankovnictví takto informace sdílí, vyrozumí o tom příslušný orgán, který původně poskytl informace. Provádí rovněž souhrnnou analýzu pro stanovisko, které předkládá podle čl. 6 odst. 5 směrnice (EU) 2015/849. Do 31. prosince 2020 orgán pro bankovnictví vypracuje návrh regulačních technických norem, které stanoví, jak se mají informace analyzovat a zpřístupňovat příslušným orgánům na základě zásady „vědět jen to nejnutnější“ a při zachování důvěrnosti. Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v druhém pododstavci tohoto odstavce v souladu s články 10 až 14. 4. Orgán pro bankovnictví podporuje sbližování postupů dohledu podle směrnice (EU) 2015/849, mimo jiné prováděním srovnávacích hodnocení a vydáváním souvisejících zpráv a následných opatření podle článku 30 tohoto nařízení. Při provádění těchto hodnocení podle článku 30 tohoto nařízení orgán pro bankovnictví zohlední relevantní hodnocení, posouzení či zprávy vypracované mezinárodními organizacemi a mezivládními subjekty s pravomocí v oblasti předcházení praní peněz nebo financování terorismu, jakož i zprávu Komise podle článku 6 směrnice (EU) 2015/849, aktualizovanou každé dva roky, a posouzení rizik prováděné členskými státy podle článku 7 uvedené směrnice. 5. Orgán pro bankovnictví za účasti příslušných orgánů provádí posouzení rizik strategií, kapacit a zdrojů příslušných orgánů k řešení nejzávažnějších nově vznikajících rizik spojených s praním peněz a financováním terorismu na úrovni Unie, jak byla zjištěna v rámci nadnárodního posouzení rizik. Tato posouzení rizik provádí zejména za účelem vydání stanoviska předkládaného v souladu s čl. 6 odst. 5 směrnice (EU) 2015/849. Orgán pro bankovnictví provádí posouzení rizik na základě jemu dostupných informací, včetně srovnávacích hodnocení v souladu s článkem 30 tohoto nařízení, jím provedené souhrnné analýzy vycházející z informací shromážděných pro účely centrální databáze podle odstavce 2 tohoto článku, jakož i na základě relevantních hodnocení, posouzení či zpráv vypracovaných mezinárodními organizacemi a mezivládními subjekty s pravomocí v oblasti předcházení praní peněz a financování terorismu a posouzení rizik členských států vypracovaných podle článku 7 směrnice (EU) 2015/849. Orgán pro bankovnictví zpřístupní posouzení rizik všem příslušným orgánům. Pro účely prvního pododstavce tohoto odstavce orgán pro bankovnictví prostřednictvím vnitřního výboru zřízeného podle odstavce 7 tohoto článku vypracuje a uplatňuje metody, které umožňují objektivní posouzení, jakož i vysoce kvalitní a důsledný přezkum posouzení a použití metodiky a zajišťují rovné podmínky. Tento vnitřní výbor provádí přezkum kvality a konzistentnosti posouzení rizik. Vypracuje návrh posouzení rizik pro přijetí radou orgánů dohledu v souladu s článkem 44. 6. V případech, kdy existují náznaky o porušení požadavků stanovených ve směrnici (EU) 2015/849 ze strany hospodářských subjektů finančního sektoru a mají-li tyto případy přeshraniční rozměr se třetími zeměmi, má orgán pro bankovnictví, je-li to nezbytné, vůdčí úlohu, pokud jde o přispění k usnadnění spolupráce mezi příslušnými orgány v Unii a relevantními orgány ve třetích zemích. Touto úlohou orgánu pro bankovnictví nejsou dotčeny pravidelné interakce příslušných orgánů s orgány třetích zemí. 7. Orgán pro bankovnictví zřídí stálý vnitřní výbor pro boj proti praní peněz a financování terorismu, který bude koordinovat opatření za účelem předcházení využívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu a boje proti němu a v souladu s nařízením (EU) 2015/847 a se směrnicí (EU) 2015/849 připravovat všechny návrhy rozhodnutí, jež má orgán pro bankovnictví přijmout podle článku 44 tohoto nařízení. 8. Výbor uvedený v odstavci 7 sestává ze zástupců na vysoké úrovni orgánů a subjektů všech členských států příslušných pro zajištění dodržování nařízení (EU) 2015/847 a směrnice (EU) 2015/849 hospodářskými subjekty finančního sektoru, přičemž tito zástupci mají odborné znalosti a rozhodovací pravomoci v oblasti předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, jakož i ze zástupců na vysoké úrovni, kteří mají odborné znalosti v oblasti různých modelů podnikání a odvětvových specifik, z orgánu pro bankovnictví, Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy). Zástupci na vysoké úrovni z orgánu pro bankovnictví a ostatních evropských orgánů dohledu se účastní zasedání uvedeného výboru bez hlasovacího práva. Kromě toho Komise, ESRB a Rada dohledu Evropské centrální banky jmenují po jednom zástupci na vysoké úrovni, který se zasedání uvedeného výboru účastní jakožto pozorovatel. Předsedu uvedeného výboru ze svých řad volí členové uvedeného výboru s hlasovacím právem. Každý orgán, instituce či subjekt uvedený v prvním pododstavci jmenuje náhradníka ze svých řad, který může nahradit člena výboru v případě, že se nemůže zasedání výboru účastnit. Členské státy, v nichž je více než jeden orgán příslušný pro zajištění souladu se směrnicí (EU) 2015/849 hospodářskými subjekty finančního sektoru, mohou jmenovat jednoho zástupce za každý příslušný orgán. Bez ohledu na počet příslušných orgánů zastoupených na zasedání má každý členský stát jeden hlas. Uvedený výbor může zřizovat vnitřní pracovní skupiny pro konkrétní aspekty své práce, jejichž úkolem je vypracování návrhů rozhodnutí uvedeného výboru. Těchto skupin se mohou účastnit zaměstnanci ze všech příslušných orgánů zastoupených v uvedeném výboru a z orgánu pro bankovnictví, Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy). 9. Orgán pro bankovnictví, Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) mohou písemně předložit připomínky k jakémukoli návrhu rozhodnutí výboru uvedeného v odstavci 7 tohoto článku. Rada orgánů dohledu tyto připomínky řádně zváží, než přijme konečné rozhodnutí. Pokud je návrh rozhodnutí založen na pravomocích svěřených orgánu pro bankovnictví podle článků 9b, 17 nebo 19, nebo s těmito pravomocemi souvisí, a týká se:
může orgán pro bankovnictví přijmout rozhodnutí pouze po dohodě s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) v případě písmene a), nebo Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy) v případě písmene b). Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) nebo Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) oznámí své stanovisko orgánu pro bankovnictví do 20 dnů ode dne předložení návrhu rozhodnutí výborem uvedeným v odstavci 7. Pokud tyto orgány neoznámí své stanovisko orgánu pro bankovnictví do 20 dnů, ani nepožádají o řádně odůvodněné prodloužení lhůty pro oznámení takového stanoviska, předpokládá se, že došlo k dohodě. Článek 9b Žádost o šetření v souvislosti s předcházením praní peněz a financování terorismu a bojem proti nim 1. V záležitostech týkajících se předcházení využívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu a boje proti němu podle směrnice (EU) 2015/849 může orgán pro bankovnictví, pokud má náznaky závažného porušení práva, požádat příslušný orgán podle čl. 4 bodu 2 podbodu iii), aby: a) vyšetřil možné porušení práva Unie, a pokud jsou tímto právem Unie směrnice nebo toto právo Unie členským státům výslovně dává možnosti volby, také porušení vnitrostátních právních předpisů v rozsahu, v jakém provádějí směrnice nebo uplatňují možnosti volby členských států podle práva Unie, hospodářským subjektem finančního sektoru a b) v souvislosti s tímto porušením zvážil uložení sankcí tomuto hospodářskému subjektu. V případě potřeby orgán pro bankovnictví také může požádat příslušný orgán podle čl. 4 bodu 2 podbodu iii) , aby zvážil přijetí individuálního rozhodnutí určeného tomuto hospodářskému subjektu finančního sektoru, kterým mu uloží, aby přijal všechna nezbytná opatření ke splnění svých povinností podle přímo použitelného práva Unie nebo podle vnitrostátních právních předpisů v rozsahu, v jakém provádějí směrnice nebo uplatňují možnosti volby členských států podle práva Unie, včetně případného ukončení konkrétního jednání. Žádost uvedená v tomto odstavci by neměla bránit probíhajícím opatřením v oblasti dohledu prováděným příslušným orgánem, kterému je žádost určena. 2. Všem žádostem, které v souladu s odstavcem 1 obdrží, příslušný orgán vyhoví a co nejdříve, avšak nejpozději do deseti pracovních dnů, informuje orgán pro bankovnictví o opatřeních, která přijal nebo hodlá přijmout, aby uvedené žádosti vyhověl. 3. Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, jestliže příslušný orgán do deseti pracovních dnů neinformuje orgán pro bankovnictví o opatřeních, která přijal nebo hodlá přijmout, aby vyhověl ustanovení odstavce 2 tohoto článku, použije se článek 17 tohoto nařízení. Článek 9c Oznámení o neuplatnění postupu 1. Orgán pro bankovnictví přijme opatření uvedená v odstavci 2 tohoto článku pouze za výjimečných okolností, pokud se domnívá, že uplatnění jednoho z legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 nebo aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů vycházejících z těchto legislativních aktů může způsobit značné problémy, a to z jednoho z těchto důvodů:
2. V případech uvedených v odstavci 1 zašle orgán pro bankovnictví příslušným orgánům a Komisi podrobným popis problémů, které podle něj vyvstaly. V případech uvedených v odst. 1 písm. a) a b) poskytne orgán pro bankovnictví Komisi stanovisko k veškerým opatřením, jejichž přijetí považuje za vhodné, ve formě nového legislativního návrhu nebo návrhu nového aktu v přenesené pravomoci nebo prováděcího aktu, a k naléhavosti, s níž je daný problém podle něj spojen. Orgán pro bankovnictví své stanovisko zveřejní. V případě uvedeném v odst. 1 písm. c) tohoto článku orgán pro bankovnictví co nejdříve vyhodnotí, zda je třeba přijmout příslušné obecné pokyny nebo doporučení, jak je stanoveno v článku 16. Orgán pro bankovnictví postupuje co možná nejrychleji, zejména s cílem přispět k předcházení problémům uvedeným v odstavci 1, je-li to možné. 3. Je-li to v případech uvedených v odstavci 1 nezbytné, před přijetím a uplatňováním nových opatření v návaznosti na opatření uvedená v odstavci 2 vydá orgán pro bankovnictví stanoviska ke konkrétním ustanovením aktů uvedených v odstavci 1, aby podpořil jednotné, efektivní a účinné postupy dohledu a vymáhání, jakož i společné, jednotné a důsledné uplatňování práva Unie. 4. Pokud se orgán pro bankovnictví na základě obdržených informací, zejména od příslušných orgánů, domnívá, že některý z legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 nebo z aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů vycházejících z těchto legislativních aktů vyvolává značné mimořádné problémy týkající se důvěry na trhu, ochrany spotřebitelů, zákazníků nebo investorů, řádného fungování a integrity finančních nebo komoditních trhů, nebo stability celého finančního systému v Unii nebo jeho části, neprodleně zašle příslušným orgánům a Komisi podrobný popis problémů, které podle něj vyvstaly. Orgán pro bankovnictví může Komisi poskytnout stanovisko k veškerým opatřením, jejichž přijetí považuje za vhodné, ve formě nového legislativního návrhu nebo návrhu nového aktu v přenesené pravomoci nebo prováděcího aktu, a k naléhavosti tohoto problému. Orgán pro bankovnictví své stanovisko zveřejní. (*19) Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).“" |
8) |
Článek 10 se mění takto:
|
9) |
V čl. 13 odst. 1 se zrušuje druhý pododstavec. |
10) |
Článek 15 se mění takto:
|
11) |
Článek 16 se mění takto:
|
12) |
Vkládají se nové články, které znějí: „Článek 16a Stanoviska 1. Na žádost Evropského parlamentu, Rady nebo Komise nebo z vlastní iniciativy může orgán pro bankovnictví předkládat Evropskému parlamentu, Radě a Komisi stanoviska ke všem otázkám spadajícím do oblasti jeho působnosti. 2. Žádost uvedená v odstavci 1 může zahrnovat veřejnou konzultaci nebo technickou analýzu. 3. Pokud jde o posuzování podle článku 22 směrnice 2013/36/EU, jež podle uvedeného článku vyžaduje konzultace mezi příslušnými orgány ze dvou nebo více členských států, může orgán pro bankovnictví na žádost jednoho z dotčených příslušných orgánů vydat a zveřejnit stanovisko k danému posouzení. Stanovisko vydá bez zbytečného odkladu a v každém případě před koncem lhůty pro posouzení stanovené v uvedeném článku. 4. Na žádost Evropského parlamentu, Rady nebo Komise může orgán pro bankovnictví poskytovat Evropskému parlamentu, Radě a Komisi technické poradenství v oblastech stanovených v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2. Článek 16b Otázky a odpovědi 1. Aniž je dotčen odstavec 5 tohoto článku, může kterákoli fyzická nebo právnická osoba včetně příslušných orgánů a orgánů a institucí Unie položit orgánu pro bankovnictví otázku v kterémkoli úředním jazyce Unie týkající se praktického uplatňování nebo provádění ustanovení legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, souvisejících aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů, jakož i obecných pokynů a doporučení přijatých na základě těchto legislativních aktů. Finanční instituce před položením otázky orgánu pro bankovnictví zváží, zda by se s otázkou neměly obrátit nejprve na svůj příslušný orgán. Před zveřejněním odpovědí na přípustné otázky si orgán pro bankovnictví může vyžádat další objasnění k otázkám položeným fyzickou nebo právnickou osobou podle tohoto odstavce. 2. Odpovědi orgánu pro bankovnictví na otázky uvedené v odstavci 1 jsou nezávazné. Odpovědi musí být poskytnuty alespoň v jazyce, v němž byla položena otázka. 3. Orgán pro bankovnictví na svých internetových stránkách vytvoří a udržuje v provozu internetový nástroj k pokládání otázek a včasnému zveřejňování všech obdržených otázek i všech odpovědí na přípustné otázky podle odstavce 1, ledaže je zveřejnění v rozporu s oprávněným zájmem těchto osob, nebo by s ním bylo spojeno riziko pro stabilitu finančního systému. Orgán pro bankovnictví může odmítnout otázky, na něž nehodlá odpovědět. Odmítnuté otázky musí orgán pro bankovnictví na svých internetových stránkách zveřejnit po dobu dvou měsíců. 4. Tři členové rady orgánů dohledu s hlasovacím právem mohou radu orgánů dohledu požádat, aby podle článku 44 rozhodla, zda je třeba přípustnou otázku podle odstavce 1 tohoto článku řešit formou obecných pokynů podle článku 16, zda požádat o radu skupinu subjektů podle článku 37, zda se otázkami a odpověďmi znovu zabývat v náležitých časových intervalech, zda zahájit otevřené veřejné konzultace nebo zda analyzovat potenciální související náklady a přínosy. Tyto konzultace a analýzy musí být přiměřené v poměru k rozsahu, povaze a dopadu dotčených návrhů otázek a odpovědí nebo ke zvláštní naléhavosti dané záležitosti. Je-li zapojena skupina subjektů podle článku 37, musí být dodržována povinnost zachovávat důvěrnost. 5. Otázky, které vyžadují výklad práva Unie, předá orgán pro bankovnictví Komisi. Odpovědi Komise orgán pro bankovnictví zveřejní.“ |
13) |
Článek 17 se mění takto:
|
14) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 17a Ochrana oznamujících osob 1. Orgán pro bankovnictví zavede zvláštní kanály pro oznamování, které mu umožní přijímat a zpracovávat informace poskytnuté fyzickou nebo právnickou osobou o skutečném či možném porušení, zneužití či neuplatňování práva Unie. 2. Fyzické nebo právnické osoby, které podávají oznámení prostřednictvím těchto kanálů, jsou v příslušných případech chráněny před odvetnými opatřeními v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 (*20). 3. Orgán pro bankovnictví zajistí, aby bylo možné veškeré informace předkládat anonymně nebo důvěrně a bezpečně. Domnívá-li se orgán pro bankovnictví, že předložené informace obsahují důkazy nebo významné náznaky závažného porušení práva, poskytne oznamující osobě zpětnou vazbu. (*20) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17).“" |
15) |
V článku 18 se odstavec 3 nahrazuje tímto: „3. Jestliže Rada přijala rozhodnutí podle odstavce 2 tohoto článku, a za výjimečných okolností, kdy jsou nutná koordinovaná opatření příslušných orgánů pro řešení nepříznivého vývoje, který by mohl v Unii vážně ohrozit řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému či jeho části nebo ochranu zákazníků a spotřebitelů, může orgán pro bankovnictví přijímat individuální rozhodnutí, v nichž bude po příslušných orgánech vyžadovat přijetí nezbytných opatření v souladu s legislativními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2, s cílem reagovat na takovýto vývoj tím, že zajistí, aby finanční instituce a příslušné orgány plnily požadavky stanovené těmito legislativními akty.“ |
16) |
Článek 19 se mění takto:
|
17) |
Článek 21 se mění takto:
|
18) |
Článek 22 se mění takto:
|
19) |
V článku 23 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. Orgán pro bankovnictví vypracuje po konzultaci s ESRB kritéria pro zjišťování a měření systémového rizika a vhodný systém zátěžového testování, který bude zahrnovat hodnocení toho, nakolik se potenciál systémového rizika, které finanční instituce představují nebo které jim hrozí, může zvýšit v zátěžových situacích, včetně potenciálního systémového rizika souvisejícího se životním prostředím. Finanční instituce, které mohou představovat systémové riziko, podléhají zpřísněnému dohledu a v případě potřeby ozdravným postupům a postupům pro řešení úpadků uvedeným v článku 25.“ |
20) |
V čl. 27 odst. 2 se zrušuje třetí pododstavec; |
21) |
Článek 29 se mění takto:
|
22) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 29a Strategické priority Unie v oblasti dohledu Orgán pro bankovnictví stanoví alespoň každé tři roky do 31. března po projednání v radě orgánů dohledu a s přihlédnutím k příspěvkům obdrženým od příslušných orgánů, stávající činnosti orgánů Unie a analýzám, varováním a doporučením zveřejněným ESRB až dvě priority celounijního významu, v nichž se odráží vývoj a trendy do budoucna. Příslušné orgány zohlední tyto priority při vypracovávání svých pracovních programů a vyrozumí o tom orgán pro bankovnictví. Orgán pro bankovnictví tyto relevantní činnosti příslušných orgánů, které mají být prováděny v následujícím roce, projedná a učiní závěry. Orgán pro bankovnictví projedná možné navazující činnosti, které mohou zahrnovat mimo jiné obecné pokyny, doporučení příslušným orgánům nebo srovnávací hodnocení v dané oblasti. Priority celounijního významu, jež stanovil orgán pro bankovnictví, nebrání příslušným orgánům, aby uplatňovaly své osvědčené postupy a pracovaly na svých dalších vnitrostátních prioritách a vývoji, a musí zohledňovat vnitrostátní odlišnosti.“ |
23) |
Článek 30 se nahrazuje tímto: „Článek 30 Srovnávací hodnocení činnosti příslušných orgánů 1. Orgán pro bankovnictví pravidelně provádí srovnávací hodnocení některých nebo všech činností příslušných orgánů, aby ještě více posílil jednotnost a účinnost výsledků dohledu. K tomuto účelu vypracuje metody, které mu umožní objektivní posouzení a srovnávání jednotlivých hodnocených příslušných orgánů. Při plánování a provádění srovnávacích hodnocení se zohlední stávající informace a již provedená hodnocení týkající se dotčeného příslušného orgánu, včetně veškerých relevantních informací poskytnutých orgánu pro bankovnictví v souladu s článkem 35 a veškerých relevantních informací od zúčastněných subjektů. 2. Pro účely tohoto článku zřídí orgán pro bankovnictví ad hoc výbory pro srovnávací hodnocení, složené výlučně ze zaměstnanců tohoto orgánu a příslušných orgánů. Výborům pro srovnávací hodnocení předsedá zaměstnanec orgánu pro bankovnictví. Předseda po konzultaci se správní radou a po otevřené výzvě k účasti navrhne předsedu a členy výboru pro srovnávací hodnocení , které schválí rada orgánů dohledu. Návrh se považuje za přijatý, nepřijme-li rada orgánů dohledu do 10 dnů ode dne, kdy jej předseda navrhnul, rozhodnutí o jeho zamítnutí. 3. Srovnávací hodnocení mimo jiné zahrnuje posouzení:
4. Orgán pro bankovnictví vydá zprávu o výsledcích srovnávacího hodnocení. Tuto zprávu vypracuje výbor pro srovnávací hodnocení a přijme rada orgánů dohledu v souladu s čl. 44 odst. 3a. Při vypracovávání této zprávy konzultuje výbor pro srovnávací hodnocení správní radu, aby byla zachována konzistentnost s dalšími zprávami o srovnávacím hodnocení a zajištěny rovné podmínky. Správní rada zejména posoudí, zda byla metodika uplatňována stejným způsobem. Ve zprávě se uvedou a vysvětlí následná opatření, která jsou v důsledku srovnávacího hodnocení považována za vhodná, přiměřená a nezbytná. Uvedená následná opatření mohou být přijata v podobě obecných pokynů a doporučení na základě článku 16 a stanovisek na základě čl. 29 odst. 1 písm. a). V souladu s čl. 16 odst. 3 příslušné orgány vynaloží veškeré úsilí, aby se vydanými obecnými pokyny a doporučeními řídily. Při vypracovávání návrhů regulačních technických norem nebo návrhů prováděcích technických norem v souladu s články 10 až 15 nebo obecných pokynů či doporučení v souladu s článkem 16 zohlední orgán pro bankovnictví výsledek srovnávacího hodnocení spolu s veškerými dalšími informacemi, jež získal při plnění svých úkolů, aby zajistil sbližování postupů dohledu nejvyšší kvality. 5. Pokud se orgán pro bankovnictví s ohledem na výsledek srovnávacího hodnocení nebo na jakékoli jiné informace, jež získal při plnění svých úkolů, domnívá, že z hlediska Unie je nezbytná další harmonizace pravidel Unie použitelných na finanční instituce nebo příslušné orgány, předloží stanovisko Komisi. 6. Po dvou letech od zveřejnění zprávy o srovnávacím hodnocení zpracuje orgán pro bankovnictví navazující zprávu. Navazující zprávu vypracuje výbor pro srovnávací hodnocení a přijme rada orgánů dohledu v souladu s čl. 44 odst. 3a. Při vypracovávání této zprávy konzultuje výbor pro srovnávací hodnocení správní radu, aby byla zachována konzistentnost s dalšími navazujícími zprávami. Navazující zpráva mimo jiné zahrnuje posouzení přiměřenosti a účinnosti opatření provedených příslušnými orgány, jež jsou předmětem srovnávacího hodnocení, v reakci na následná opatření vyplývající ze zprávy o srovnávacím hodnocení. 7. Výbor pro srovnávací hodnocení po konzultaci s příslušnými orgány, které jsou předmětem srovnávacího hodnocení, určí odůvodněná hlavní zjištění, která z něj plynou. Orgán pro bankovnictví zveřejní odůvodněná hlavní zjištění srovnávacího hodnocení a následné zprávy uvedené v odstavci 6. Pokud se odůvodněná hlavní zjištění orgánu pro bankovnictví liší od zjištění, která učinil výbor pro srovnávací hodnocení, předá orgán pro bankovnictví zjištění tohoto výboru důvěrnou cestou Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. Má-li příslušný orgán, jenž je předmětem srovnávacího hodnocení, obavu, že by zveřejnění odůvodněných hlavních zjištění orgánu pro bankovnictví představovalo riziko pro stabilitu finančního systému, má možnost postoupit věc radě orgánů dohledu. Rada orgánů dohledu může rozhodnout, že tyto výňatky zveřejněny nebudou. 8. Pro účely tohoto článku předkládá správní rada návrh pracovního plánu srovnávacích hodnocení na nadcházející dva roky, jenž odráží mimo jiné zkušenosti z minulých procesů srovnávacího hodnocení a jednání koordinační skupiny uvedené v článku 45b. Pracovní plán srovnávacích hodnocení představuje samostatnou část ročního i víceletého pracovního programu. Pracovní plán srovnávacích hodnocení se zveřejní. V naléhavých případech nebo v případech nepředvídaných událostí může orgán pro bankovnictví rozhodnout o provedení dalších srovnávacích hodnocení.“ |
24) |
Článek 31 se mění takto:
|
25) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 31a Výměna informací o způsobilosti a korektnosti Orgán pro bankovnictví společně s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy) vytvoří systém pro výměnu informací relevantních pro posuzování způsobilosti a korektnosti držitelů kvalifikovaných účastí, ředitelů a osob zastávajících klíčové funkce ve finančních institucích, které provádějí příslušné orgány v souladu s legislativními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2.“ |
26) |
Článek 32 se mění takto:
|
27) |
Článek 33 se nahrazuje tímto: „Článek 33 Mezinárodní vztahy včetně rovnocennosti 1. Aniž jsou dotčeny příslušné pravomoci orgánů členských států a Unie, může orgán pro bankovnictví navazovat kontakty a uzavírat správní dohody s regulačními orgány, orgány dohledu a případně orgány příslušnými k řešení krizí, mezinárodními organizacemi a správními orgány třetích zemí. Z dohod nevyplývají pro Unii a její členské státy žádné právní závazky a ani nebrání členským státům a jejich příslušným orgánům v uzavírání dvoustranných nebo vícestranných dohod s těmito třetími zeměmi. Pokud třetí země v souladu s platným aktem v přenesené pravomoci přijatým Komisí podle článku 9 směrnice (EU) 2015/849 je na seznamu jurisdikcí, které mají strategické nedostatky ve svých vnitrostátních režimech pro boj proti praní peněz a financování terorismu, jež představují významnou hrozbu pro finanční systém Unie, neuzavře orgán pro bankovnictví správní dohody s regulačními orgány, orgány dohledu a případně orgány příslušnými k řešení krizí dané třetí země. To nebrání sjednání jiných forem spolupráce mezi orgánem pro bankovnictví a příslušnými orgány třetích zemí s cílem omezit hrozby pro finanční systém Unie. 2. Orgán pro bankovnictví napomáhá Komisi při přípravě rozhodnutí o rovnocennosti týkajících se regulačních režimů a režimů dohledu ve třetích zemích, a to na základě konkrétní žádosti Komise o radu, nebo jestliže mu to ukládají legislativní akty uvedené v čl. 1 odst. 2. 3. Se zvláštním zřetelem na důsledky pro finanční stabilitu, integritu trhu, ochranu investorů a fungování vnitřního trhu sleduje orgán pro bankovnictví v rozsahu, v jakém jsou relevantní pro posouzení rovnocennosti na základě rizik, příslušný vývoj v oblasti regulace a dohledu a případně řešení krizí, jakož i postupy v oblasti vymáhání a vývoj na trzích ve třetích zemích, pro něž Komise přijala rozhodnutí o rovnocennosti na základě legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2. Ověřuje také, zda jsou nadále plněna kritéria, na jejichž základě byla uvedená rozhodnutí o rovnocennosti přijata, a podmínky v nich stanovené. Orgán pro bankovnictví se může obracet na relevantní orgány ve třetích zemích. Orgán pro bankovnictví předloží důvěrnou zprávu Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy), v níž shrne zjištění svých monitorovacích činností všech rovnocenných třetích zemí. Zpráva se zaměří zejména na dopady na finanční stabilitu, integritu trhu, ochranu investorů a fungování vnitřního trhu. Zjistí-li orgán pro bankovnictví ve třetích zemích uvedených v tomto odstavci relevantní vývoj v oblasti regulace, dohledu či případně řešení krizí, nebo postupů v oblasti vymáhání, jenž může ovlivnit finanční stabilitu Unie nebo jednoho či více jejích členských států, integritu trhu, ochranu investorů nebo fungování vnitřního trhu, informuje o tom důvěrně a bez zbytečného odkladu Evropský parlament, Radu a Komisi. 4. Aniž jsou dotčeny specifické požadavky stanovené v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 a při dodržení podmínek uvedených v odstavci 1 druhé větě tohoto článku spolupracuje orgán pro bankovnictví, pokud možno s relevantními příslušnými orgány a případně rovněž s orgány příslušnými k řešení krize třetích zemí, jejichž regulační a dohledové režimy byly uznány za rovnocenné. Tato spolupráce v zásadě probíhá na základě správních dohod uzavřených s relevantními orgány uvedených třetích zemí. Při sjednávání těchto správních dohod do nich orgán pro bankovnictví začlení ustanovení o těchto aspektech:
Orgán pro bankovnictví informuje Komisi, pokud relevantní orgán třetí země odmítne tyto správní dohody uzavřít nebo pokud odmítne účinně spolupracovat. 5. V zájmu zavedení jednotných, účinných a efektivních postupů dohledu v Unii a posílení mezinárodní koordinace v oblasti dohledu může orgán pro bankovnictví vypracovat vzory správních dohod. Příslušné orgány se vynasnaží tyto vzory dohod používat. Ve zprávě uvedené v čl. 43 odst. 5 uvede orgán pro bankovnictví informace o správních dohodách, které byly uzavřeny s orgány dohledu, mezinárodními organizacemi nebo správními orgány třetích zemí, o pomoci, kterou orgán pro bankovnictví poskytl Komisi při přípravě rozhodnutí o rovnocennosti, a o sledování, které orgán pro bankovnictví provádí v souladu s odstavcem 3 tohoto článku. 6. Orgán pro bankovnictví přispívá v rámci svých pravomocí podle tohoto nařízení a legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 k jednotnému, společnému, důslednému a účinnému zastupování zájmů Unie na mezinárodních fórech.“ |
28) |
Článek 34 se zrušuje. |
29) |
Článek 36 se mění takto:
|
30) |
Článek 37 se mění takto:
|
31) |
Článek 39 se nahrazuje tímto: „Článek 39 Rozhodovací postupy 1. Při přijímání rozhodnutí podle článků 17, 18 a 19 postupuje orgán pro bankovnictví v souladu s odstavci 2 až 6 tohoto článku. 2. Orgán pro bankovnictví všem adresátům rozhodnutí oznámí v jejich úředním jazyce svůj úmysl přijmout rozhodnutí a stanoví lhůtu, v níž může adresát vyjádřit své stanovisko k předmětu rozhodnutí, přičemž vezme plně v úvahu naléhavost, složitost a možné důsledky dané záležitosti. Adresát může vyjádřit své stanovisko ve svém úředním jazyce. Ustanovení první věty se použije obdobně na doporučení podle čl. 17 odst. 3. 3. Rozhodnutí orgánu pro bankovnictví musí obsahovat důvody, z nichž vychází. 4. Adresáti rozhodnutí orgánu pro bankovnictví musí být informováni o opravných prostředcích, které mají podle tohoto nařízení k dispozici. 5. Jestliže orgán pro bankovnictví přijme rozhodnutí podle čl. 18 odst. 3 nebo 4, přezkoumává toto rozhodnutí v přiměřených intervalech. 6. Rozhodnutí, jež orgán pro bankovnictví přijímá podle článků 17, 18 nebo 19, se zveřejňují. Zveřejňuje se totožnost dotčeného příslušného orgánu nebo finanční instituce a hlavní obsah rozhodnutí, ledaže je takové zveřejnění v rozporu s oprávněnými zájmy této finanční instituce nebo s ochranou jejího obchodního tajemství nebo by mohlo vážně ohrozit řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému Unie nebo jeho části.“ |
32) |
Článek 40 se mění takto:
|
33) |
Články 41 a 42 se nahrazují tímto: „Článek 41 Vnitřní výbory 1. Rada orgánů dohledu může z vlastní iniciativy nebo na žádost předsedy zřizovat vnitřní výbory ke konkrétním úkolům, které vykonává. Na žádost správní rady nebo předsedy může rada orgánů dohledu zřizovat vnitřní výbory ke konkrétním úkolům, jimiž je pověřena správní rada. Rada orgánů dohledu může pověřit určitými jednoznačně vymezenými úkoly a rozhodnutími vnitřní výbory, správní radu nebo předsedu. 2. Pro účely článku 17, a aniž je dotčena úloha výboru uvedeného v čl. 9a odst. 7, navrhne předseda rozhodnutí o svolání nezávislé odborné skupiny, jež přijme rada orgánů dohledu. Nezávislá odborná skupina se skládá z předsedy a šesti dalších členů, které navrhne předseda po konzultaci se správní radou a po otevřené výzvě k účasti. Šest dalších členů nesmí být zástupci příslušného orgánu, který údajně porušil právo Unie, a nesmí mít žádný zájem v této záležitosti ani přímé spojení s dotčeným příslušným orgánem. Každý člen odborné skupiny má jeden hlas. Rozhodnutí skupiny je přijato, pokud pro něj hlasují alespoň čtyři její členové. 3. Pro účely článku 19, a aniž je dotčena úloha výboru uvedeného v čl. 9a odst. 7, navrhne předseda rozhodnutí o svolání nezávislé odborné skupiny, jež přijme rada orgánů dohledu. Nezávislá odborná skupina se skládá z předsedy a šesti dalších členů, které navrhne předseda po konzultaci se správní radou a po otevřené výzvě k účasti. Šest dalších členů nesmí být zástupci příslušných orgánů, jež jsou účastníky sporu, a nesmí mít žádný zájem v daném sporu ani přímé spojení s dotčeným příslušným orgánem. Každý člen odborné skupiny má jeden hlas. Rozhodnutí skupiny je přijato, pokud pro něj hlasují alespoň čtyři její členové. 4. Pro účely provádění šetření podle čl. 22 odst. 4 prvního pododstavce může předseda navrhnout přijetí rozhodnutí o zahájení šetření a o svolání nezávislé odborné skupiny, jež přijme rada orgánů dohledu. Nezávislá odborná skupina se skládá z předsedy a šesti dalších členů, které navrhne předseda po konzultaci se správní radou a po otevřené výzvě k účasti. Každý člen odborné skupiny má jeden hlas. Rozhodnutí skupiny je přijato, pokud pro něj hlasují alespoň čtyři její členové. 5. Odborné skupiny uvedené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku nebo předseda navrhují rozhodnutí podle článku 17 nebo 19, kromě záležitostí týkajících se předcházení využívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu, ke konečnému přijetí radou orgánů dohledu. Odborná skupina uvedená v odstavci 4 tohoto článku předloží radě orgánů dohledu výsledky šetření provedeného podle čl. 22 odst. 4 prvního pododstavce. 6. Rada orgánů dohledu přijme jednací řád odborných skupin uvedených v tomto článku. Článek 42 Nezávislost rady orgánů dohledu 1. Při provádění úkolů svěřených jim tímto nařízením jednají členové rady orgánů dohledu nezávisle a objektivně ve výlučném zájmu Unie jako celku a nevyžadují ani nepřijímají pokyny od orgánů či institucí Unie, od vlád ani od jiných veřejných či soukromých subjektů. 2. Členské státy, orgány či instituce Unie ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesmí snažit ovlivňovat členy rady orgánů dohledu při plnění jejich úkolů. 3. Členové rady orgánů dohledu, předseda, zástupci bez hlasovacího práva a pozorovatelé, kteří se účastní zasedání rady orgánů dohledu, učiní před tímto zasedáním přesné a úplné prohlášení o neexistenci nebo existenci jakýchkoli zájmů, které by mohly ovlivnit jejich nezávislost ve vztahu k jakýmkoli bodům na pořadu jednání, a neúčastní se jednání a hlasování o těchto bodech. 4. Rada orgánů dohledu stanoví ve svém jednacím řádu praktická opatření pro pravidlo o prohlášení o zájmech uvedeném v odstavci 3 a pro prevenci a řešení střetu zájmů.“ |
34) |
Článek 43 se mění takto:
|
35) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 43a Transparentnost rozhodnutí přijímaných radou orgánů dohledu Bez ohledu na článek 70 poskytne orgán pro bankovnictví do šesti týdnů od každého zasedání rady orgánů dohledu Evropskému parlamentu alespoň souhrnný a srozumitelný zápis z jednání rady orgánů dohledu, který umožňuje plné porozumění diskusím, včetně anotovaného seznamu rozhodnutí. V tomto zápise z jednání se neuvádí diskuse rady orgánů dohledu o jednotlivých finančních institucích, pokud čl. 75 odst. 3 nebo legislativní akty uvedené v čl. 1 odst. 2 nestanoví jinak.“ |
36) |
Článek 44 se mění takto:
|
37) |
Článek 45 se nahrazuje tímto: „Článek 45 Složení 1. Správní rada se skládá z předsedy a šesti členů rady orgánů dohledu zvolených jejími členy s hlasovacím právem a z jejich řad. S výjimkou předsedy má každý člen správní rady náhradníka, který jej může nahradit v případě, že se tento člen nemůže zúčastnit zasedání správní rady. 2. Funkční období členů volených radou orgánů dohledu je dva a půl roku. Toto období může být jednou prodlouženo. Složení správní rady musí být genderově vyvážené a úměrné a musí odrážet složení Unie jako celku. Členy správní rady musí být alespoň dva představitelé nezúčastněných členských států. Mandáty se musejí překrývat a použije se vhodný systém rotace členů. 3. Zasedání správní rady svolává předseda z vlastní iniciativy nebo na žádost alespoň třetiny členů správní rady a rovněž jim předsedá. Zasedání správní rady se koná před každým zasedáním rady orgánů dohledu a tak často, jak to správní rada považuje za nutné. Zasedání správní rady se koná alespoň pětkrát ročně. 4. Členům správní rady mohou být v rámci ustanovení jednacího řádu nápomocni poradci či odborníci. Členové bez hlasovacího práva s výjimkou výkonného ředitele se v rámci správní rady neúčastní jednání týkajícího se jednotlivých finančních institucí.“ |
38) |
Vkládají se nové články, které znějí: „Článek 45a Rozhodování 1. Rozhodnutí správní rady se přijímají prostou většinou členů, přičemž se usiluje o dosažení konsenzu. Každý člen má jeden hlas. Předseda je hlasujícím členem. 2. Zasedání správní rady se účastní výkonný ředitel a zástupce Komise, přičemž nemají hlasovací právo. Zástupce Komise má hlasovací právo v záležitostech uvedených v článku 63. 3. Správní rada přijme a zveřejní svůj jednací řád. Článek 45b Koordinační skupiny 1. Správní rada může z vlastní iniciativy nebo na žádost příslušného orgánu zřídit koordinační skupiny k vymezeným tématům, u nichž může být nezbytná koordinace z důvodu konkrétního vývoje na trhu. Správní rada zřídí koordinační skupiny k vymezeným tématům na žádost pěti členů rady orgánů dohledu. 2. Koordinačních skupin se účastní všechny příslušné orgány a v souladu s článkem 35 jim poskytují informace nezbytné k tomu, aby mohly plnit své koordinační úkoly v souladu se svým mandátem. Činnost koordinačních skupin vychází z informací poskytnutých příslušnými orgány a ze zjištění orgánu pro bankovnictví. 3. Skupinám předsedá člen správní rady. Příslušný člen správní rady pověřený vedením koordinační skupiny podává každý rok radě orgánů dohledu zprávu o hlavních prvcích diskusí a zjištění, a je-li to vhodné, navrhne v příslušné oblasti následná regulační opatření nebo srovnávací hodnocení. Příslušné orgány informují orgán pro bankovnictví o tom, jak ve své činnosti zohlednily práci koordinačních skupin. 4. Při sledování vývoje na trhu, který může být předmětem zájmu koordinačních skupin, může orgán pro bankovnictví v souladu s článkem 35 požádat příslušné orgány o poskytnutí informací nezbytných k výkonu své monitorovací úlohy.“ |
39) |
Článek 46 se nahrazuje tímto: „Článek 46 Nezávislost správní rady Členové správní rady vystupují nezávisle a objektivně ve výlučném zájmu Unie jako celku a nevyžadují ani nepřijímají pokyny od orgánů či institucí Unie, od vlád ani od jiných veřejných či soukromých subjektů. Členské státy, orgány či instituce Unie, ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesmí snažit ovlivňovat členy správní rady při plnění jejich úkolů.“ |
40) |
Článek 47 se mění takto:
|
41) |
Článek 48 se mění takto:
|
42) |
Článek 49 se mění takto:
|
43) |
Článek 49a se nahrazuje tímto: „Článek 49a Výdaje Předseda zveřejňuje informace o veškerých konaných schůzích s externími subjekty do dvou týdnů od jejich konání a výdajích na pohoštění. Výdaje se veřejně evidují v souladu se služebním řádem.“ |
44) |
Článek 50 se zrušuje. |
45) |
Článek 54 se mění takto:
|
46) |
Článek 55 se mění takto:
|
47) |
Články 56 a 57 se nahrazují tímto: „Článek 56 Společné postoje a společné akty V rámci svých úkolů podle kapitoly II tohoto nařízení a v příslušných oblastech zejména s ohledem na provádění směrnice 2002/87/ES zaujme orgán pro bankovnictví, podle situace, společný postoj na základě konsenzu s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) nebo Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy). Vyžaduje-li to právo Unie, opatření podle článků 10 až 16 a rozhodnutí podle článků 17, 18 a 19 tohoto nařízení ve vztahu k uplatňování směrnice 2002/87/ES a jiných legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, které spadají také do oblasti působnosti Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) nebo Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), se přijímají souběžně orgánem pro bankovnictví, Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy), je-li to vhodné. Článek 57 Podvýbory 1. Společný výbor může zřídit podvýbory pro účely vypracování návrhu společných postojů a společných aktů pro společný výbor. 2. Každý podvýbor se skládá z osob uvedených v čl. 55 odst. 1 a jednoho zástupce stávajících zaměstnanců z řad vedoucích pracovníků relevantního příslušného orgánu z každého členského státu. 3. Každý podvýbor si zvolí ze zástupců relevantních příslušných orgánů předsedu, který je současně pozorovatelem ve společném výboru. 4. Pro účely článku 56 se zřídí podvýbor pro finanční konglomeráty společného výboru. 5. Společný výbor na svých internetových stránkách zveřejní informace o všech zřízených podvýborech, včetně jejich mandátů a seznamu jejich členů a funkcí, které v příslušném podvýboru zastávají.“ |
48) |
Článek 58 se mění takto:
|
49) |
V článku 59 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Členové odvolacího senátu a zaměstnanci orgánu pro bankovnictví poskytující provozní podporu a podporu sekretariátu se nesmí účastnit žádného odvolacího řízení, pokud na něm mají jakýkoli osobní zájem nebo pokud dříve působili jako zástupci některého z účastníků řízení nebo pokud se podíleli na rozhodnutí, které je předmětem odvolání.“ |
50) |
V článku 60 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Odvolání a jeho odůvodnění se podává písemně orgánu pro bankovnictví do tří měsíců ode dne oznámení rozhodnutí dotčené osobě, nebo pokud k oznámení nedošlo, do tří měsíců ode dne, kdy orgán pro bankovnictví své rozhodnutí zveřejnil. Odvolací senát rozhodne o odvolání do tří měsíců ode dne podání odvolání.“ |
51) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 60a Překročení pravomoci orgánem pro bankovnictví Každá fyzická nebo právnická osoba může Komisi zaslat odůvodněné stanovisko, domnívá-li se, že orgán pro bankovnictví překročil svou pravomoc mimo jiné tím, že při uplatňování článků 16 a 16b nepostupoval v souladu se zásadou proporcionality uvedenou v čl. 1 odst. 5 , pokud je uvedená osoba tímto postupem bezprostředně a přímo dotčena.“ |
52) |
V článku 62 se odstavec 1 mění takto:
|
53) |
Články 63, 64 a 65 se nahrazují tímto: „Článek 63 Sestavování rozpočtu 1. Výkonný ředitel každý rok vypracuje předběžný návrh jednotného programového dokumentu orgánu pro bankovnictví na tři následující rozpočtové roky, uvádějící odhadované příjmy a výdaje, jakož i informace o zaměstnancích na základě ročních a víceletých pracovních programů tohoto orgánu, a spolu s plánem pracovních míst jej předloží správní radě a radě orgánů dohledu. 2. Rada orgánů dohledu na základě návrhu schváleného správní radou přijme návrh jednotného programového dokumentu na tři následující rozpočtové roky. 3. Správní rada jednotný programový dokument do 31. ledna předloží Komisi, Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému účetnímu dvoru. 4. Komise s přihlédnutím k jednotnému programovému dokumentu zanese do návrhu rozpočtu Unie ty položky odhadu, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst, a částku vyrovnávacího příspěvku, který má být poskytnut ze souhrnného rozpočtu Unie v souladu s články 313 a 314 Smlouvy o fungování EU. 5. Evropský parlament a Rada přijmou plán pracovních míst orgánu pro bankovnictví. Evropský parlament a Rada schválí prostředky pro vyrovnávací příspěvek pro orgán pro bankovnictví. 6. Rada orgánů dohledu přijme rozpočet orgánu pro bankovnictví. Rozpočet se stává konečným po konečném přijetí souhrnného rozpočtu Unie. V případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví. 7. Správní rada bez zbytečného odkladu oznámí Evropskému parlamentu a Radě svůj záměr provést jakýkoli projekt, který může mít výrazný finanční dopad na financování rozpočtu orgánu pro bankovnictví, zejména jedná-li se o projekty, které se vztahují k nemovitostem, například nájem nebo koupě budov. 8. Aniž jsou dotčeny články 266 a 267 finančního nařízení, vyžaduje se schválení Evropským parlamentem a Radou pro jakýkoli projekt, který může mít výrazný finanční nebo dlouhodobý dopad na financování rozpočtu orgánu pro bankovnictví, zejména jedná-li se o projekty, které se vztahují k nemovitostem, například nájem nebo koupě budov, včetně ujednání o výpovědi. Článek 64 Plnění a kontrola rozpočtu 1. Výkonný ředitel jedná jako schvalující úředník a plní roční rozpočet orgánu pro bankovnictví. 2. Do 1. března následujícího roku zašle účetní orgánu pro bankovnictví účetnímu Komise a Účetnímu dvoru předběžnou účetní závěrku. Článek 70 nebrání orgánu pro bankovnictví, aby na vyžádání poskytl Účetnímu dvoru jakékoli informace, které spadají do jeho pravomoci. 3. Do 1. března následujícího roku zašle účetní orgánu pro bankovnictví účetnímu Komise požadované účetní informace pro účely konsolidace, a to způsobem a ve formátu stanovenými uvedeným účetním. 4. Do 31. března následujícího roku účetní orgánu pro bankovnictví rovněž zašle členům rady orgánů dohledu, Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru zprávu o rozpočtovém a finančním řízení. 5. Po obdržení vyjádření Účetního dvora k předběžné účetní závěrce orgánu pro bankovnictví v souladu s článkem 246 finančního nařízení vypracuje účetní orgánu pro bankovnictví konečnou účetní závěrku tohoto orgánu. Výkonný ředitel ji zašle radě orgánů dohledu, která k ní vydá stanovisko. 6. Do 1. července následujícího roku zašle účetní orgánu pro bankovnictví konečnou účetní závěrku spolu se stanoviskem rady orgánů dohledu účetnímu Komise, Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru. Do 15. června každého roku zašle účetní orgánu pro bankovnictví účetnímu Komise rovněž balíček výkaznictví, a to ve standardizovaném formátu stanoveném účetním Komise pro účely konsolidace. 7. Konečná účetní závěrka se do 15. listopadu následujícího roku zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie. 8. Výkonný ředitel zašle Účetnímu dvoru odpověď na jeho vyjádření do 30. září a zároveň zašle tuto odpověď v kopii správní radě a Komisi. 9. Výkonný ředitel v souladu s čl. 261 odst. 3 finančního nařízení předloží Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace potřebné pro řádný průběh udělení absolutoria pro daný rozpočtový rok. 10. Evropský parlament na doporučení Rady přijaté kvalifikovanou většinou udělí orgánu pro bankovnictví před 15. květnem roku N + 2 absolutorium za plnění rozpočtu za rozpočtový rok N. 11. Orgán pro bankovnictví poskytne odůvodněné stanovisko k postoji Evropského parlamentu a k jakýmkoli jiným připomínkám Evropského parlamentu sděleným v průběhu udělení absolutoria. Článek 65 Finanční předpisy Správní rada po konzultaci s Komisí přijme finanční předpisy pro orgán pro bankovnictví. Tyto předpisy se nesmějí odchylovat od nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 2019/715 (*23), pokud to nevyžadují zvláštní potřeby fungování orgánu pro bankovnictví a pouze s předchozím souhlasem Komise. (*23) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 Úř. věst. L 122, 10.5.2019, s. 1).“" |
54) |
V článku 66 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. Za účelem boje proti podvodům, úplatkářství a jakékoli jiné nedovolené činnosti se na orgán pro bankovnictví bez omezení použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (*24). (*24) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).“" |
55) |
Článek 70 se mění takto:
|
56) |
Článek 71 se nahrazuje tímto: „Článek 71 Ochrana údajů Tímto nařízením nejsou dotčeny povinnosti členských států týkající se zpracování osobních údajů podle nařízení (EU) 2016/679 ani povinnosti orgánu pro bankovnictví týkající se zpracování osobních údajů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (*26) při plnění jeho povinností. (*26) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).“" |
57) |
V článku 72 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Správní rada přijme praktická prováděcí opatření k nařízení (ES) č. 1049/2001.“ |
58) |
V článku 74 se první pododstavec nahrazuje tímto: „Nezbytná opatření týkající se umístění, které má být orgánu pro bankovnictví zajištěno v členském státě, v němž se nachází jeho sídlo, a zařízení, které má tento členský stát poskytnout, jakož i konkrétní pravidla vztahující se na zaměstnance orgánu pro bankovnictví a jejich rodinné příslušníky v tomto členském státě stanoví dohoda o sídle mezi orgánem pro bankovnictví a daným členským státem po schválení správní radou.“ |
59) |
Článek 76 se nahrazuje tímto: „Článek 76 Vztah k Evropskému výboru orgánů bankovního dohledu Orgán pro bankovnictví je považován za právního nástupce Evropského výboru orgánů bankovního dohledu (dále jen „CEBS“). Ke dni zřízení orgánu pro bankovnictví se na něj automaticky převádějí veškerá aktiva a závazky a probíhající operace CEBS. CEBS vypracuje přehled konečných zůstatků aktiv a závazků ke dni tohoto převodu. Tento přehled musí být předmětem auditu a schválen CEBS a Komisí.“ |
60) |
Článek 81 se mění takto:
|
Článek 2
Změny nařízení (EU) č. 1094/2010
Nařízení (EU) č. 1094/2010 se mění takto:
1) |
Článek 1 se mění takto:
|
2) |
Článek 2 se mění takto:
|
3) |
Článek 3 se nahrazuje tímto: „Článek 3 Odpovědnost orgánů 1. Orgány uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. a) až d) jsou odpovědné Evropskému parlamentu a Radě. 2. V souladu s článkem 226 Smlouvy o fungování EU orgán pro pojišťovnictví plně spolupracuje s Evropským parlamentem při veškerých šetřeních prováděných podle uvedeného článku. 3. Rada orgánů dohledu přijme výroční zprávu o činnosti orgánu pro pojišťovnictví, včetně výkonu funkce předsedy, a do 15. června každého roku tuto zprávu předloží Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru. Zpráva se zveřejňuje. 4. Na žádost Evropského parlamentu se předseda zúčastní slyšení Evropského parlamentu na téma výkonnosti orgánu pro pojišťovnictví. Slyšení se koná alespoň jednou ročně. Předseda vystoupí před Evropským parlamentem s prohlášením a zodpoví veškeré otázky poslanců Evropského parlamentu, kdykoli je o to požádán. 5. Na žádost Evropského parlamentu předkládá předseda písemnou zprávu o činnostech orgánu pro pojišťovnictví, a to nejpozději 15 dnů před svým prohlášením uvedeným v odstavci 4. 6. Kromě informací uvedených v článcích 11 až 18 a článcích 20 a 33 zpráva rovněž obsahuje veškeré relevantní informace, o něž Evropský parlament požádá případ od případu. 7. Orgán pro pojišťovnictví odpoví ústně nebo písemně na jakoukoliv otázku, kterou mu Evropský parlament nebo Rada položí, a to do pěti týdnů od jejího obdržení. 8. Na žádost vede předseda o těchto případech důvěrná ústní jednání za zavřenými dveřmi s předsedou, místopředsedy a koordinátory příslušného výboru Evropského parlamentu. Všichni účastníci dodržují povinnost zachovávat služební tajemství. 9. Aniž je dotčena povinnost zachovávat důvěrnost vyplývající z účasti na mezinárodních fórech, informuje orgán pro pojišťovnictví na žádost Evropský parlament o svém příspěvku k jednotnému, společnému, důslednému a účinnému zastupování zájmů Unie na těchto mezinárodních fórech.“ |
4) |
V čl. 4 bodě 2 se podbod ii) nahrazuje tímto:
|
5) |
V článku 7 se doplňuje tento pododstavec: „Umístění sídla orgánu pro pojišťovnictví nemá dopad na plnění jeho úkolů a výkon jeho pravomocí, na organizaci jeho řídicí struktury, chod jeho hlavní organizace ani na hlavní financování jeho činností, přičemž případně umožní sdílené využívání služeb administrativní podpory a služeb správy budov, které nesouvisí s hlavními činnostmi orgánu pro pojišťovnictví, s agenturami Unie.“ |
6) |
Článek 8 se mění takto:
|
7) |
Článek 9 se mění takto:
|
8) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 9a Oznámení o neuplatnění postupu 1. Orgán pro pojišťovnictví přijme opatření uvedená v odstavci 2 tohoto článku pouze za výjimečných okolností, pokud se domnívá, že uplatnění jednoho z legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 nebo aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů vycházejících z těchto legislativních aktů může způsobit značné problémy, a to z jednoho z těchto důvodů:
2. V případech uvedených v odstavci 1 zašle orgán pro pojišťovnictví příslušným orgánům a Komisi podrobný popis problémů, které podle něj vyvstaly. V případech uvedených v odst. 1 písm. a) a b) poskytne orgán pro pojišťovnictví Komisi stanovisko k veškerým opatřením, jejichž přijetí považuje za vhodné, ve formě nového legislativního návrhu nebo návrhu nového aktu v přenesené pravomoci nebo prováděcího aktu, a k naléhavosti, s níž je daný problém podle něj spojen. Orgán pro pojišťovnictví své stanovisko zveřejní. V případě uvedeném v odst. 1 písm. c) tohoto článku orgán pro pojišťovnictví co nejdříve vyhodnotí, zda je třeba přijmout příslušné obecné pokyny nebo doporučení v souladu s článkem 16. Orgán pro pojišťovnictví postupuje co možná nejrychleji, zejména s cílem přispět k předcházení problémům uvedeným v odstavci 1, je-li to možné. 3. Je-li to v případech uvedených v odstavci 1 nezbytné, před přijetím a uplatňováním nových opatření v návaznosti na opatření uvedená v odstavci 2 vydá orgán pro pojišťovnictví stanoviska ke konkrétním ustanovením aktů uvedených v odstavci 1, aby podpořil jednotné, efektivní a účinné postupy dohledu a vymáhání, jakož i společné, jednotné a důsledné uplatňování práva Unie. 4. Pokud se orgán pro pojišťovnictví na základě obdržených informací, zejména od příslušných orgánů, domnívá, že některý z legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 nebo z aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů vycházejících z těchto legislativních aktů vyvolává značné mimořádné problémy týkající se důvěry na trhu, ochrany spotřebitelů, zákazníků nebo investorů, řádného fungování a integrity finančních nebo komoditních trhů, nebo stability celého finančního systému v Unii nebo jeho části, zašle bez zbytečného odkladu příslušným orgánům a Komisi podrobný popis problémů, které podle něj vyvstaly. Orgán pro pojišťovnictví může Komisi poskytnout stanovisko k veškerým opatřením, jejichž přijetí považuje za vhodné, ve formě legislativního návrhu nebo návrhu nového aktu v přenesené pravomoci nebo prováděcího aktu, a k naléhavosti tohoto problému. Orgán pro pojišťovnictví své stanovisko zveřejní.“ |
9) |
Článek 10 se mění takto:
|
10) |
V čl. 13 odst. 1 se zrušuje druhý pododstavec. |
11) |
Článek 15 se mění takto:
|
12) |
Článek 16 se mění takto:
|
13) |
Vkládají se nové články, které znějí: „Článek 16a Stanoviska 1. Na žádost Evropského parlamentu, Rady nebo Komise nebo z vlastní iniciativy může orgán pro pojišťovnictví předkládat Evropskému parlamentu, Radě a Komisi stanoviska ke všem otázkám spadajícím do oblasti jeho působnosti. 2. Žádost uvedená v odstavci 1 může zahrnovat veřejnou konzultaci nebo technickou analýzu. 3. Pokud jde o obezřetnostní posuzování fúzí a nabývání účastí spadajících do oblasti působnosti směrnice 2009/138/ES, jež podle uvedené směrnice vyžaduje konzultace mezi příslušnými orgány ze dvou nebo více členských států, může orgán pro pojišťovnictví na žádost jednoho z dotčených příslušných orgánů vydat a zveřejnit stanovisko k obezřetnostnímu posouzení, kromě případu kritérií uvedených v čl. 59 odst. 1 písm. e) směrnice 2009/138/ES. Stanovisko vydá bez zbytečného odkladu a v každém případě před koncem lhůty pro posouzení v souladu se směrnicí 2009/138/ES. 4. Na žádost Evropského parlamentu, Rady nebo Komise může orgán pro pojišťovnictví poskytovat Evropskému parlamentu, Radě a Komisi technické poradenství v oblastech stanovených v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2. Článek 16b Otázky a odpovědi 1. Aniž je dotčen odstavec 5 tohoto článku, může kterákoli fyzická nebo právnická osoba včetně příslušných orgánů a orgánů a institucí Unie položit orgánu pro pojišťovnictví otázku v kterémkoli úředním jazyce Unie týkající se praktického uplatňování nebo provádění ustanovení legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, souvisejících aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů, jakož i obecných pokynů a doporučení přijatých na základě těchto legislativních aktů. Finanční instituce před položením otázky orgánu pro pojišťovnictví zváží, zda by se s otázkou neměly obrátit nejprve na svůj příslušný orgán. Před zveřejněním odpovědí na přípustné otázky si orgán pro pojišťovnictví může vyžádat další objasnění k otázkám položeným fyzickou nebo právnickou osobou podle tohoto odstavce . 2. Odpovědi orgánu pro pojišťovnictví na otázky uvedené v odstavci 1 jsou nezávazné. Odpovědi musí být poskytnuty alespoň v jazyce, v němž byla položena otázka. 3. Orgán pro pojišťovnictví na svých internetových stránkách vytvoří a udržuje v provozu internetový nástroj k pokládání otázek a včasnému zveřejňování všech obdržených otázek i všech odpovědí na přípustné otázky podle odstavce 1, ledaže je zveřejnění v rozporu s oprávněným zájmem těchto osob, nebo by s ním bylo spojeno riziko pro stabilitu finančního systému. Orgán pro pojišťovnictví může odmítnout otázky, na něž nehodlá odpovědět. Odmítnuté otázky musí orgán pro pojišťovnictví na svých internetových stránkách zveřejnit po dobu dvou měsíců. 4. Tři členové rady orgánů dohledu s hlasovacím právem mohou radu orgánů dohledu požádat, aby podle článku 44 rozhodla, zda je třeba přípustnou otázku podle odstavce 1 tohoto článku řešit formou obecných pokynů podle článku 16, zda požádat o radu skupinu subjektů podle článku 37, zda se otázkami a odpověďmi znovu zabývat v náležitých časových intervalech, zda zahájit otevřené veřejné konzultace nebo zda analyzovat potenciální související náklady a přínosy. Tyto konzultace a analýzy musí být přiměřené v poměru k rozsahu, povaze a dopadu dotčených návrhů otázek a odpovědí nebo ke zvláštní naléhavosti dané záležitosti. Je-li zapojena skupina subjektů podle článku 37, musí být dodržována povinnost zachovávat důvěrnost. 5. Otázky, které vyžadují výklad práva Unie, předá orgán pro pojišťovnictví Komisi. Odpovědi Komise orgán pro pojišťovnictví zveřejní.“ |
14) |
Článek 17 se mění takto:
|
15) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 17a Ochrana oznamujících osob 1. Orgán pro pojišťovnictví zavede zvláštní kanály pro oznamování, které mu umožní přijímat a zpracovávat informace poskytnuté fyzickou nebo právnickou osobou o skutečném či možném porušení, zneužití či neuplatňování práva Unie. 2. Fyzické nebo právnické osoby, které podávají oznámení prostřednictvím těchto kanálů, jsou před odvetnými opatřeními v příslušných případech chráněny v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937. (*32) 3. Orgán pro pojišťovnictví zajistí, aby bylo možné veškeré informace předkládat anonymně nebo důvěrně a bezpečně. Domnívá-li se orgán pro pojišťovnictví, že předložené informace obsahují důkazy nebo významné náznaky závažného porušení práva, poskytne oznamující osobě zpětnou vazbu. (*32) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17).“" |
16) |
V článku 18 se odstavec 3 nahrazuje tímto: „3. Jestliže Rada přijala rozhodnutí podle odstavce 2 tohoto článku a za výjimečných okolností, kdy jsou nutná koordinovaná opatření příslušných orgánů pro řešení nepříznivého vývoje, který by mohl v Unii vážně ohrozit řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému či jeho části nebo ochranu zákazníků a spotřebitelů, může orgán pro pojišťovnictví přijímat individuální rozhodnutí, v nichž bude po příslušných orgánech vyžadovat přijetí nezbytných opatření v souladu s legislativními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2, s cílem reagovat na takovýto vývoj tím, že zajistí, aby finanční instituce a příslušné orgány plnily požadavky stanovené těmito legislativními akty.“ |
17) |
Článek 19 se mění takto:
|
18) |
Článek 21 se mění takto:
|
19) |
Článek 22 se mění takto:
|
20) |
V článku 23 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. Orgán pro pojišťovnictví vypracuje po konzultaci s ESRB kritéria pro zjišťování a měření systémového rizika a vhodný systém zátěžového testování, který bude zahrnovat hodnocení toho, nakolik se potenciál systémového rizika, které účastníci finančního trhu představují nebo které jim hrozí, může zvýšit v zátěžových situacích, včetně potenciálního systémového rizika souvisejícího se životním prostředím. Účastníci finančního trhu, kteří mohou představovat systémové riziko, podléhají zpřísněnému dohledu a v případě potřeby ozdravným postupům a postupům pro řešení úpadků uvedeným v článku 25.“ |
21) |
Článek 29 se mění takto:
|
22) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 29a Strategické priority Unie v oblasti dohledu Orgán pro pojišťovnictví stanoví alespoň každé tři roky a do 31. března po projednání v radě orgánů dohledu a s přihlédnutím k příspěvkům obdrženým od příslušných orgánů, stávající činnosti orgánů Unie a analýzám, varováním a doporučením zveřejněným ESRB až dvě priority celounijního významu, v nichž se odráží vývoj a trendy do budoucna. Příslušné orgány zohlední tyto priority při vypracovávání svých pracovních programů a vyrozumí o tom orgán pro pojišťovnictví. Orgán pro pojišťovnictví tyto relevantní činnosti příslušných orgánů v následujícím roce projedná a učiní závěry. Orgán pro pojišťovnictví projedná možné navazující činnosti, které mohou zahrnovat obecné pokyny, doporučení příslušným orgánům nebo srovnávací hodnocení v dané oblasti. Priority celounijního významu, jež stanovil orgán pro pojišťovnictví, nebrání příslušným orgánům, aby uplatňovaly své osvědčené postupy a pracovaly na svých dalších prioritách a vývoji, a musí zohledňovat vnitrostátní odlišnosti.“ |
23) |
Článek 30 se nahrazuje tímto: „Článek 30 Srovnávací hodnocení činnosti příslušných orgánů 1. Orgán pro pojišťovnictví pravidelně provádí srovnávací hodnocení některých nebo všech činností příslušných orgánů, aby ještě více posílil jednotnost a účinnost výsledků dohledu. K tomuto účelu vypracuje metody, které mu umožní objektivní posouzení a srovnávání jednotlivých hodnocených příslušných orgánů. Při plánování a provádění srovnávacích hodnocení se zohlední stávající informace a již provedená hodnocení týkající se dotčeného příslušného orgánu, včetně veškerých relevantních informací poskytnutých orgánu pro pojišťovnictví v souladu s článkem 35 a veškerých relevantních informací od zúčastněných subjektů. 2. Pro účely tohoto článku orgán pro pojišťovnictví zřídí ad hoc výbory pro srovnávací hodnocení, složené výlučně ze zaměstnanců tohoto orgánu a příslušných orgánů. Výborům pro srovnávací hodnocení předsedá zaměstnanec orgánu pro pojišťovnictví. Předseda po konzultaci se správní radou a po otevřené výzvě k účasti navrhne předsedu a členy výboru pro srovnávací hodnocení, které schválí rada orgánů dohledu. Návrh se považuje za přijatý, nepřijme-li rada orgánů dohledu do 10 dnů ode dne, kdy jej předseda navrhnul, rozhodnutí o jeho zamítnutí. 3. Srovnávací hodnocení mimo jiné zahrnuje posouzení:
4. Orgán pro pojišťovnictví vydá zprávu o výsledcích srovnávacího hodnocení. Tuto zprávu vypracuje výbor pro srovnávací hodnocení a přijme rada orgánů dohledu v souladu s čl. 44 odst. 4. Při vypracovávání této zprávy konzultuje výbor pro srovnávací hodnocení správní radu, aby byla zachována konzistentnost s dalšími zprávami o srovnávacím hodnocení a zajištěny rovné podmínky. Správní rada zejména posoudí, zda byla metodika uplatňována stejným způsobem. Ve zprávě se uvedou a vysvětlí následná opatření, která jsou v důsledku srovnávacího hodnocení považována za vhodná, přiměřená a nezbytná. Uvedená následná opatření mohou být přijata v podobě obecných pokynů a doporučení na základě článku 16 a stanovisek na základě čl. 29 odst. 1 písm. a). V souladu s čl. 16 odst. 3 příslušné orgány vynaloží veškeré úsilí, aby se vydanými obecnými pokyny a doporučeními řídily. Při vypracovávání návrhů regulačních technických norem nebo návrhů prováděcích technických norem v souladu s články 10 až 15 nebo obecných pokynů či doporučení v souladu s článkem 16 zohlední orgán pro pojišťovnictví výsledek srovnávacích hodnocení spolu s veškerými dalšími informacemi, jež získal při plnění svých úkolů, aby zajistil sbližování postupů dohledu nejvyšší kvality. 5. Pokud se orgán pro pojišťovnictví s ohledem na výsledek srovnávacího hodnocení nebo na jakékoli jiné informace, jež získal při plnění svých úkolů, domnívá, že z hlediska Unie je nezbytná další harmonizace pravidel Unie použitelných na finanční instituce nebo příslušné orgány, předloží stanovisko Komisi. 6. Po dvou letech od zveřejnění zprávy o srovnávacím hodnocení zpracuje orgán pro pojišťovnictví navazující zprávu. Navazující zprávu vypracuje výbor pro srovnávací hodnocení a přijme rada orgánů dohledu v souladu s čl. 44 odst. 4. Při vypracovávání této zprávy konzultuje výbor pro srovnávací hodnocení správní radu, aby byla zachována konzistentnost s dalšími navazujícími zprávami. Navazující zpráva mimo jiné zahrnuje posouzení přiměřenosti a účinnosti opatření provedených příslušnými orgány, jež jsou předmětem srovnávacího hodnocení, v reakci na následná opatření vyplývající ze zprávy o srovnávacím hodnocení. 7. Výbor pro srovnávací hodnocení po konzultaci s příslušnými orgány, které jsou předmětem srovnávacího hodnocení, určí odůvodněná hlavní zjištění, která z něj plynou. Orgán pro pojišťovnictví je zveřejní spolu s odůvodněnými hlavními zjištěními navazující zprávy uvedené v odstavci 6. Pokud se odůvodněná hlavní zjištění orgánu pro pojišťovnictví liší od zjištění, která učinil výbor pro srovnávací hodnocení, předá orgán pro pojišťovnictví zjištění tohoto výboru důvěrnou cestou Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. Má-li příslušný orgán, jenž je předmětem srovnávacího hodnocení, obavu, že by zveřejnění odůvodněných hlavních zjištění orgánu pro pojišťovnictví představovalo riziko pro stabilitu finančního systému, má možnost postoupit věc radě orgánů dohledu. Rada orgánů dohledu může rozhodnout, že tyto výňatky zveřejněny nebudou. 8. Pro účely tohoto článku předkládá správní rada návrh pracovního plánu srovnávacích hodnocení na nadcházející dva roky, jenž odráží mimo jiné zkušenosti z minulých procesů srovnávacího hodnocení a jednání koordinační skupiny uvedené v článku 45b. Pracovní plán srovnávacích hodnocení představuje samostatnou část ročního i víceletého pracovního programu. Pracovní plán srovnávacích hodnocení se zveřejní. V naléhavých případech nebo v případech nepředvídaných událostí může orgán pro pojišťovnictví rozhodnout o provedení dalších srovnávacích hodnocení.“ |
24) |
Článek 31 se mění takto:
|
25) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 31a Výměna informací o způsobilosti a korektnosti Orgán pro pojišťovnictví společně s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro bankovnictví) a Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy) vytvoří systém pro výměnu informací relevantních pro posuzování způsobilosti a korektnosti držitelů kvalifikovaných účastí, ředitelů a osob zastávajících klíčové funkce ve finančních institucích, které provádějí příslušné orgány v souladu s legislativními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2.“ |
26) |
Článek 32 se mění takto:
|
27) |
Článek 33 se nahrazuje tímto: „Článek 33 Mezinárodní vztahy včetně rovnocennosti 1. Aniž jsou dotčeny příslušné pravomoci orgánů členských států a Unie, může orgán pro pojišťovnictví navazovat kontakty a uzavírat správní dohody s regulačními orgány a orgány dohledu, mezinárodními organizacemi a správními orgány třetích zemí. Z dohod nevyplývají pro Unii a její členské státy žádné právní závazky a ani nebrání členským státům a jejich příslušným orgánům v uzavírání dvoustranných nebo vícestranných dohod s těmito třetími zeměmi. Pokud třetí země v souladu s platným aktem v přenesené pravomoci přijatým Komisí podle článku 9 směrnice (EU) 2015/849 je na seznamu jurisdikcí, které mají strategické nedostatky ve svých vnitrostátních režimech pro boj proti praní peněz a financování terorismu, jež představují významnou hrozbu pro finanční systém Unie, neuzavře orgán pro pojišťovnictví správní dohody o spolupráci s regulačními orgány a orgány dohledu dané třetí země. To nebrání sjednání jiných forem spolupráce mezi orgánem pro pojišťovnictví a příslušnými orgány třetích zemí s cílem omezit hrozby pro finanční systém Unie. 2. Orgán pro pojišťovnictví napomáhá Komisi při přípravě rozhodnutí o rovnocennosti týkajících se regulačních režimů a režimů dohledu ve třetích zemích, a to na základě konkrétní žádosti Komise o radu, nebo jestliže mu to ukládají legislativní akty uvedené v čl. 1 odst. 2. 3. Se zvláštním zaměřením na důsledky pro finanční stabilitu, integritu trhu, ochranu pojistníků nebo fungování vnitřního trhu sleduje orgán pro pojišťovnictví a v rozsahu, v jakém jsou relevantní pro posouzení rovnocennosti na základě rizik, příslušný vývoj regulace a dohledu, jakož i postupy v oblasti vymáhání a vývoj na trzích ve třetích zemích, pro něž Komise přijala rozhodnutí o rovnocennosti na základě legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2. Ověřuje také, zda jsou nadále plněna kritéria, na jejichž základě byla uvedená rozhodnutí o rovnocennosti přijata, a podmínky v nich stanovené. Orgán pro pojišťovnictví se může obracet na relevantní orgány ve třetích zemích. Orgán pro pojišťovnictví předloží důvěrnou zprávu Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro bankovnictví) a Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy), v níž shrne zjištění svého monitorování všech rovnocenných třetích zemí. Zpráva se zaměří zejména na dopady na finanční stabilitu, integritu trhu, ochranu pojistníků a fungování vnitřního trhu. Zjistí-li orgán pro pojišťovnictví ve třetích zemích uvedených v tomto odstavci relevantní vývoj v oblasti regulace, dohledu nebo postupů v oblasti vymáhání, jenž může ovlivnit finanční stabilitu Unie nebo jednoho či více jejích členských států, integritu trhu, ochranu pojistníků nebo fungování vnitřního trhu, informuje o tom důvěrně a bez zbytečného odkladu Evropský parlament, Radu a Komisi. 4. Aniž jsou dotčeny specifické požadavky stanovené v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 a při dodržení podmínek uvedených v odstavci 1 druhé větě tohoto článku, spolupracuje orgán pro pojišťovnictví, pokud možno s relevantními příslušnými orgány třetích zemí, jejichž regulační a dohledové režimy byly uznány za rovnocenné. Tato spolupráce v zásadě probíhá na základě správních dohod uzavřených s relevantními orgány uvedených třetích zemí. Při sjednávání těchto správních dohod do nich orgán pro pojišťovnictví začlení ustanovení o těchto aspektech:
Orgán pro pojišťovnictví informuje Komisi, pokud příslušný orgán třetí země odmítne tyto správní dohody uzavřít nebo pokud odmítne účinně spolupracovat. 5. Za účelem zavedení jednotných, účinných a efektivních postupů dohledu v Unii a posílení mezinárodní koordinace v oblasti dohledu může orgán pro pojišťovnictví vypracovat vzory správních dohod. Příslušné orgány se vynasnaží tyto vzory dohod používat. Ve zprávě uvedené v čl. 43 odst. 5 uvede orgán pro pojišťovnictví informace o správních dohodách, které byly uzavřeny s orgány dohledu, mezinárodními organizacemi nebo správními orgány třetích zemí, o pomoci, kterou orgán pro pojišťovnictví poskytl Komisi při přípravě rozhodnutí o rovnocennosti, a o sledování, které orgán pro pojišťovnictví provádí v souladu s odstavcem 3 tohoto článku. 6. Orgán pro pojišťovnictví přispívá v rámci svých pravomocí podle tohoto nařízení a legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 k jednotnému, společnému, důslednému a účinnému zastupování zájmů Unie na mezinárodních fórech.“ |
28) |
Článek 34 se zrušuje. |
29) |
Článek 36 se mění takto:
|
30) |
Článek 37 se mění takto:
|
31) |
Článek 39 se nahrazuje tímto: „Článek 39 Rozhodovací postupy 1. Při přijímání rozhodnutí podle článků 17, 18 a 19 postupuje orgán pro pojišťovnictví v souladu s odstavci 2 až 6 tohoto článku. 2. Orgán pro pojišťovnictví všem adresátům rozhodnutí oznámí v jejich úředním jazyce svůj úmysl přijmout rozhodnutí a stanoví lhůtu, v níž může adresát vyjádřit své stanovisko k předmětu rozhodnutí, přičemž vezme plně v úvahu naléhavost, složitost a možné důsledky dané záležitosti. Adresát může vyjádřit své stanovisko ve svém úředním jazyce. Ustanovení první věty se použije obdobně na doporučení podle čl. 17 odst. 3. 3. Rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví musí obsahovat důvody, z nichž vychází. 4. Adresáti rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví musí být informováni o opravných prostředcích, které mají podle tohoto nařízení k dispozici. 5. Jestliže orgán pro pojišťovnictví přijme rozhodnutí podle čl. 18 odst. 3 nebo 4, přezkoumává toto rozhodnutí v přiměřených intervalech. 6. Rozhodnutí, jež orgán pro pojišťovnictví přijímá podle článků 17, 18 nebo 19, se zveřejňují. Zveřejňuje se totožnost dotčeného příslušného orgánu nebo finanční instituce a hlavní obsah rozhodnutí, ledaže je takové zveřejnění v rozporu s oprávněnými zájmy této finanční instituce nebo s ochranou jejího obchodního tajemství nebo by mohlo vážně ohrozit řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému Unie nebo jeho části.“ |
32) |
Článek 40 se mění takto:
|
33) |
Články 41 a 42 se nahrazují tímto: „Článek 41 Vnitřní výbory 1. Rada orgánů dohledu může ze své vlastní iniciativy nebo na žádost předsedy zřizovat vnitřní výbory ke konkrétním úkolům, které vykonává. Na žádost správní rady nebo předsedy může rada orgánů dohledu zřizovat vnitřní výbory ke konkrétním úkolům, jimiž je pověřena správní rada. Rada orgánů dohledu může pověřit určitými jednoznačně vymezenými úkoly a rozhodnutími vnitřní výbory, správní radu nebo předsedu. 2. Pro účely článku 17 navrhne předseda rozhodnutí o svolání nezávislé odborné skupiny, jež přijme rada orgánů dohledu. Nezávislá odborná skupina se skládá z předsedy a šesti dalších členů, které navrhne předseda po konzultaci se správní radou a po otevřené výzvě k účasti. Uvedených šest dalších členů nesmí být zástupci příslušného orgánu, který údajně porušil právo Unie, a nesmí mít žádný zájem v této záležitosti ani přímé spojení s dotčeným příslušným orgánem. Každý člen odborné skupiny má jeden hlas. Rozhodnutí skupiny je přijato, pokud pro něj hlasují alespoň čtyři její členové. 3. Pro účely článku 19 navrhne předseda rozhodnutí o svolání nezávislé odborné skupiny, jež přijme rada orgánů dohledu. Nezávislá odborná skupina se skládá z předsedy rady orgánů dohledu a šesti dalších členů, které navrhne předseda po konzultaci se správní radou a po otevřené výzvě k účasti. Uvedených šest dalších členů nesmí být zástupci příslušných orgánů, jež jsou účastníky sporu, a nesmí mít žádný zájem v daném sporu ani přímé spojení s dotčeným příslušným orgánem. Každý člen odborné skupiny má jeden hlas. Rozhodnutí odborné skupiny je přijato, pokud pro něj hlasují alespoň čtyři její členové. 4. Pro účely provádění šetření podle čl. 22 odst. 4 prvního pododstavce může předseda navrhnout přijetí rozhodnutí o zahájení šetření a o svolání nezávislé odborné skupiny, které přijme rada orgánů dohledu. Nezávislá odborná skupina se skládá z předsedy a šesti dalších členů, které navrhne předseda po konzultaci se správní radou a po otevřené výzvě k účasti. Každý člen odborné skupiny má jeden hlas. Rozhodnutí skupiny je přijato, pokud pro něj hlasují alespoň čtyři její členové. 5. Odborné skupiny uvedené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku nebo předseda navrhují rozhodnutí podle článku 17 nebo 19 ke konečnému přijetí radou orgánů dohledu. Odborná skupina uvedená v odstavci 4 tohoto článku předloží radě orgánů dohledu výsledky šetření provedeného podle čl. 22 odst. 4 prvního pododstavce. 6. Rada orgánů dohledu přijme jednací řád odborných skupin uvedených v tomto článku. Článek 42 Nezávislost rady orgánů dohledu 1. Při provádění úkolů svěřených jim tímto nařízením jednají členové rady orgánů dohledu nezávisle a objektivně ve výlučném zájmu Unie jako celku a nevyžadují ani nepřijímají pokyny od orgánů či institucí Unie, od vlád ani od jiných veřejných či soukromých subjektů. 2. Členské státy, orgány či instituce Unie ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesmí snažit ovlivňovat členy rady orgánů dohledu při plnění jejich úkolů. 3. Členové rady orgánů dohledu, předseda, zástupci bez hlasovacího práva a pozorovatelé, kteří se účastní zasedání rady orgánů dohledu, učiní před tímto zasedáním přesné a úplné prohlášení o neexistenci nebo existenci jakýchkoli zájmů, které by mohly ovlivnit jejich nezávislost ve vztahu k jakýmkoli bodům na pořadu jednání, a neúčastní se jednání a hlasování o těchto bodech. 4. Rada orgánů dohledu stanoví ve svém jednacím řádu praktická opatření pro pravidlo o prohlášení o zájmech uvedeném v odstavci 3 a pro prevenci a řešení střetu zájmů.“ |
34) |
Článek 43 se mění takto:
|
35) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 43a Transparentnost rozhodnutí přijímaných radou orgánů dohledu Bez ohledu na článek 70 poskytne orgán pro pojišťovnictví do šesti týdnů od každého zasedání rady orgánů dohledu Evropskému parlamentu alespoň souhrnný a srozumitelný zápis z jednání rady orgánů dohledu, který umožňuje plné porozumění diskusím, včetně anotovaného seznamu rozhodnutí. V tomto zápise z jednání se neuvádí diskuse rady orgánů dohledu o jednotlivých finančních institucích, pokud čl. 75 odst. 3 nebo legislativní akty uvedené v čl. 1 odst. 2 nestanoví jinak.“ |
36) |
Článek 44 se mění takto:
|
37) |
Článek 45 se nahrazuje tímto: „Článek 45 Složení 1. Správní rada se skládá z předsedy a šesti členů rady orgánů dohledu zvolených jejími členy s hlasovacím právem a z jejich řad. S výjimkou předsedy má každý člen správní rady náhradníka, který jej může nahradit v případě, že se tento člen nemůže zúčastnit zasedání správní rady. 2. Funkční období členů volených radou orgánů dohledu je dva a půl roku. Toto období může být jednou prodlouženo. Složení správní rady musí být genderově vyvážené a úměrné a musí odrážet složení Unie jako celku. Mandáty se musejí překrývat a použije se vhodný systém rotace členů. 3. Zasedání správní rady svolává předseda z vlastní iniciativy nebo na žádost alespoň třetiny členů správní rady a rovněž jim předsedá. Zasedání správní rady se koná před každým zasedáním rady orgánů dohledu a tak často, jak to správní rada považuje za nutné. Zasedání správní rady se koná alespoň pětkrát ročně. 4. Členům správní rady mohou být v rámci ustanovení jednacího řádu nápomocni poradci či odborníci. Členové bez hlasovacího práva s výjimkou výkonného ředitele se v rámci správní rady neúčastní jednání týkajícího se jednotlivých finančních institucí.“ |
38) |
Vkládají se nové články, které znějí: „Článek 45a Rozhodování 1. Rozhodnutí správní rady se přijímají prostou většinou členů, přičemž se usiluje o dosažení konsenzu. Každý člen má jeden hlas. Předseda je hlasujícím členem. 2. Zasedání správní rady se účastní výkonný ředitel a zástupce Komise, přičemž nemají hlasovací právo. Zástupce Komise má hlasovací právo v záležitostech uvedených v článku 63. 3. Správní rada přijme a zveřejní svůj jednací řád. Článek 45b Koordinační skupiny 1. Správní rada může z vlastní iniciativy nebo na žádost příslušného orgánu zřídit koordinační skupiny k vymezeným tématům, u nichž může být nezbytná koordinace z důvodu konkrétního vývoje na trhu. Správní rada zřídí koordinační skupiny k vymezeným tématům na žádost pěti členů rady orgánů dohledu. 2. Koordinačních skupin se účastní všechny příslušné orgány a v souladu s článkem 35 jim poskytují informace nezbytné k tomu, aby mohly plnit své koordinační úkoly v souladu se svým mandátem. Činnost koordinačních skupin vychází z informací poskytnutých příslušnými orgány a ze zjištění orgánu pro pojišťovnictví. 3. Skupinám předsedá člen správní rady. Příslušný člen správní rady pověřený vedením koordinační skupiny podává každý rok radě orgánů dohledu zprávu o hlavních prvcích diskusí a zjištění, a je-li to vhodné, navrhne v příslušné oblasti následná regulační opatření nebo srovnávací hodnocení. Příslušné orgány informují orgán pro pojišťovnictví o tom, jak ve své činnosti zohlednily práci koordinačních skupin. 4. Při sledování vývoje na trhu, který může být předmětem zájmu koordinačních skupin, může orgán pro pojišťovnictví v souladu s článkem 35 požádat příslušné orgány o poskytnutí informací nezbytných k výkonu své monitorovací úlohy.“ |
39) |
Článek 46 se nahrazuje tímto: „Článek 46 Nezávislost správní rady Členové správní rady vystupují nezávisle a objektivně ve výlučném zájmu Unie jako celku a nevyžadují ani nepřijímají pokyny od orgánů či institucí Unie, od vlád ani od jiných veřejných či soukromých subjektů. Členské státy, orgány či instituce Unie, ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesmí snažit ovlivňovat členy správní rady při plnění jejich úkolů.“ |
40) |
Článek 47 se mění takto:
|
41) |
Článek 48 se mění takto:
|
42) |
Článek 49 se mění takto:
|
43) |
Vkládá se nový článek, který zní: »Článek 49a Výdaje Předseda zveřejňuje informace o veškerých konaných schůzích s externími subjekty do dvou týdnů od jejich konání a výdajích na pohoštění. Výdaje se veřejně evidují v souladu se služebním řádem.« |
44) |
Článek 50 se zrušuje. |
45) |
Článek 54 se mění takto:
|
46) |
Článek 55 se mění takto:
|
47) |
Články 56 a 57 se nahrazují tímto: »Článek 56 Společné postoje a společné akty V rozsahu svých úkolů podle kapitoly II tohoto nařízení a v příslušných oblastech zejména s ohledem na provádění směrnice 2002/87/ES zaujme orgán pro pojišťovnictví, podle situace, společný postoj na základě konsenzu s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro bankovnictví) a s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy). Vyžaduje-li to právo Unie, opatření podle článků 10 až 16 a rozhodnutí podle článků 17, 18 a 19 tohoto nařízení ve vztahu k uplatňování směrnice 2002/87/ES a jiných legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, které spadají také do oblasti působnosti Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví) nebo Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), se přijímají souběžně orgánem pro pojišťovnictví, Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro bankovnictví) a Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy), je-li to vhodné. Článek 57 Podvýbory 1. Společný výbor může zřídit podvýbory pro účely vypracování návrhu společných postojů a společných aktů pro společný výbor. 2. Každý podvýbor se skládá z osob uvedených v čl. 55 odst. 1 a jednoho zástupce stávajících zaměstnanců z řad vedoucích pracovníků relevantního příslušného orgánu z každého členského státu. 3. Každý podvýbor si zvolí ze zástupců relevantních příslušných orgánů předsedu, který je současně pozorovatelem ve společném výboru. 4. Pro účely článku 56 se zřídí podvýbor pro finanční konglomeráty společného výboru. 5. Společný výbor na svých internetových stránkách zveřejní informace o všech zřízených podvýborech, včetně jejich mandátů a seznamu jejich členů a funkcí, které v příslušném podvýboru zastávají.« |
48) |
Článek 58 se mění takto:
|
49) |
V článku 59 se odstavec 2 nahrazuje tímto: »2. Členové odvolacího senátu a zaměstnanci orgánu pro pojišťovnictví poskytující provozní podporu a podporu sekretariátu se nesmí účastnit žádného odvolacího řízení, pokud na něm mají jakýkoli osobní zájem nebo pokud dříve působili jako zástupci některého z účastníků řízení nebo pokud se podíleli na rozhodnutí, které je předmětem odvolání.« |
50) |
V článku 60 se odstavec 2 nahrazuje tímto: »2. Odvolání a jeho odůvodnění se podává písemně orgánu pro pojišťovnictví do tří měsíců ode dne oznámení rozhodnutí dotčené osobě, nebo pokud k oznámení nedošlo, do tří měsíců ode dne, kdy orgán pro pojišťovnictví své rozhodnutí zveřejnil. Odvolací senát rozhodne o odvolání do tří měsíců ode dne podání odvolání.« |
51) |
Vkládá se nový článek, který zní: »Článek 60a Překročení pravomoci orgánem pro pojišťovnictví Každá fyzická nebo právnická osoba může Komisi zaslat odůvodněné stanovisko, domnívá-li se, že orgán pro pojišťovnictví překročil svou pravomoc mimo jiné tím, že při uplatňování článků 16 a 16b nepostupoval v souladu se zásadou proporcionality uvedenou v čl. 1 odst. 5 , pokud je uvedená osoba tímto postupem bezprostředně a přímo dotčena.« |
52) |
V článku 62 se odstavec 1 mění takto:
|
53) |
Články 63, 64 a 65 se nahrazují tímto: „Článek 63 Sestavování rozpočtu 1. Výkonný ředitel každý rok vypracuje předběžný návrh jednotného programového dokumentu orgánu pro pojišťovnictví na tři následující rozpočtové roky, uvádějící odhadované příjmy a výdaje, jakož i informace o zaměstnancích na základě ročních a víceletých pracovních programů tohoto orgánu, a spolu s plánem pracovních míst jej předloží správní radě a radě orgánů dohledu. 2. Rada orgánů dohledu na základě návrhu schváleného správní radou přijme návrh jednotného programového dokumentu na tři následující rozpočtové roky. 3. Správní rada jednotný programový dokument do 31. ledna předloží Komisi, Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému účetnímu dvoru. 4. Komise s přihlédnutím k jednotnému programovému dokumentu zanese do návrhu rozpočtu Unie ty položky odhadu, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst, a částku vyrovnávacího příspěvku, který má být poskytnut ze souhrnného rozpočtu Unie v souladu s články 313 a 314 Smlouvy o fungování EU. 5. Evropský parlament a Rada přijmou plán pracovních míst orgánu pro pojišťovnictví. Evropský parlament a Rada schválí prostředky pro vyrovnávací příspěvek pro orgán pro pojišťovnictví. 6. Rada orgánů dohledu přijme rozpočet orgánu pro pojišťovnictví. Rozpočet se stává konečným po konečném přijetí souhrnného rozpočtu Unie. V případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví. 7. Správní rada bez zbytečného odkladu oznámí Evropskému parlamentu a Radě svůj záměr provést jakýkoli projekt, který může mít výrazný finanční dopad na financování rozpočtu orgánu pro pojišťovnictví, zejména jedná-li se o projekty, které se vztahují k nemovitostem, například nájem nebo koupě budov. 8. Aniž jsou dotčeny články 266 a 267 finančního nařízení, vyžaduje se schválení Evropským parlamentem a Radou pro jakýkoli projekt, který může mít výrazný finanční nebo dlouhodobý dopad na financování rozpočtu orgánu pro pojišťovnictví, zejména jedná-li se o projekty, které se vztahují k nemovitostem, například nájem nebo koupě budov, včetně ujednání o výpovědi. Článek 64 Plnění a kontrola rozpočtu 1. Výkonný ředitel jedná jako schvalující úředník a plní roční rozpočet orgánu pro pojišťovnictví. 2. Do 1. března následujícího roku zašle účetní orgánu pro pojišťovnictví účetnímu Komise a Účetnímu dvoru předběžnou účetní závěrku. Článek 70 nebrání orgánu pro pojišťovnictví, aby na vyžádání poskytl Účetnímu dvoru jakékoli informace, které spadají do pravomoci Účetního dvora. 3. Do 1. března následujícího roku zašle účetní orgánu pro pojišťovnictví účetnímu Komise požadované účetní informace pro účely konsolidace, a to způsobem a ve formátu stanovenými uvedeným účetním. 4. Do 31. března následujícího roku rovněž zašle účetní orgánu pro pojišťovnictví členům rady orgánů dohledu, Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru zprávu o rozpočtovém a finančním řízení. 5. Po obdržení vyjádření Účetního dvora k předběžné účetní závěrce orgánu pro pojišťovnictví v souladu s článkem 246 finančního nařízení vypracuje účetní orgánu pro pojišťovnictví konečnou účetní závěrku tohoto orgánu. Výkonný ředitel ji zašle radě orgánů dohledu, která k ní vydá stanovisko. 6. Do 1. července následujícího roku zašle účetní orgánu pro pojišťovnictví konečnou účetní závěrku spolu se stanoviskem rady orgánů dohledu účetnímu Komise, Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru. Do 15. června každého roku zašle účetní orgánu pro pojišťovnictví účetnímu Komise rovněž balíček výkaznictví, a to ve standardizovaném formátu stanoveném účetním Komise pro účely konsolidace. 7. Konečná účetní závěrka se do 15. listopadu následujícího roku zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie. 8. Výkonný ředitel zašle Účetnímu dvoru odpověď na jeho vyjádření do 30. září a zároveň zašle tuto odpověď v kopii správní radě a Komisi. 9. Výkonný ředitel v souladu s ustanovením čl. 261 odst. 3 finančního nařízení předloží Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace potřebné pro řádný průběh udělení absolutoria pro daný rozpočtový rok. 10. Evropský parlament na doporučení Rady přijaté kvalifikovanou většinou udělí orgánu pro pojišťovnictví před 15. květnem roku N + 2 absolutorium za plnění rozpočtu za rozpočtový rok N. 11. Orgán pro pojišťovnictví poskytne odůvodněné stanovisko k postoji Evropského parlamentu a k jakýmkoli jiným připomínkám Evropského parlamentu sděleným v průběhu udělení absolutoria. Článek 65 Finanční předpisy Správní rada po konzultaci s Komisí přijme finanční předpisy pro orgán pro pojišťovnictví. Tyto předpisy se nesmějí odchylovat od nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 (*35), pokud to nevyžadují zvláštní potřeby fungování orgánu pro pojišťovnictví a pouze s předchozím souhlasem Komise. (*35) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (Úř. věst. L 122, 10.5.2019, s. 1).“" |
54) |
V článku 66 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. Za účelem boje proti podvodům, úplatkářství a jakékoli jiné nedovolené činnosti se na orgán pro pojišťovnictví bez omezení použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (*36). (*36) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).“" |
55) |
Článek 70 se mění takto:
|
56) |
Článek 71 se nahrazuje tímto: „Článek 71 Ochrana údajů Tímto nařízením nejsou dotčeny povinnosti členských států týkající se zpracování osobních údajů podle nařízení (EU) 2016/679 ani povinnosti orgánu pro pojišťovnictví týkající se zpracování osobních údajů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (*38) při plnění jeho povinností. (*38) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).“" |
57) |
V článku 72 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Správní rada přijme praktická prováděcí opatření k nařízení (ES) č. 1049/2001.“ |
58) |
V článku 74 se první pododstavec nahrazuje tímto: „Nezbytná opatření týkající se umístění, které má být orgánu pro pojišťovnictví zajištěno v členském státě, v němž se nachází jeho sídlo, a zařízení, které má tento členský stát poskytnout, jakož i konkrétní pravidla vztahující se na zaměstnance orgánu pro pojišťovnictví a jejich rodinné příslušníky v tomto členském státě stanoví dohoda o sídle uzavřená mezi orgánem pro pojišťovnictví a daným členským státem po schválení správní radou.“ |
59) |
Článek 76 se nahrazuje tímto: „Článek 76 Vztah k Evropskému výboru dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním Orgán pro pojišťovnictví je považován za právního nástupce Evropského výboru dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním (dále jen „CEIOPS“). Ke dni zřízení orgánu pro pojišťovnictví se na něj automaticky převádějí veškerá aktiva a závazky a probíhající operace CEIOPS. CEIOPS vypracuje přehled konečných zůstatků aktiv a závazků ke dni tohoto převodu. Tento přehled musí být předmětem auditu a bude schválen CEIOPS a Komisí.“ |
60) |
Článek 81 se mění takto:
|
Článek 3
Změny nařízení (EU) č. 1095/2010
Nařízení (EU) č. 1095/2010 se mění takto:
1) |
Článek 1 se mění takto:
|
2) |
Článek 2 se mění takto:
|
3) |
Článek 3 se nahrazuje tímto: „Článek 3 Odpovědnost orgánů 1. Orgány uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. a) až d) jsou odpovědné Evropskému parlamentu a Radě. 2. V souladu s článkem 226 Smlouvy o fungování EU orgán pro cenné papíry a trhy plně spolupracuje s Evropským parlamentem při veškerých šetřeních prováděných podle uvedeného článku. 3. Rada orgánů dohledu přijme výroční zprávu o činnosti orgánu pro cenné papíry a trhy, včetně výkonu funkce předsedy, a do 15. června každého roku tuto zprávu předloží Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru. Zpráva se zveřejňuje. 4. Na žádost Evropského parlamentu se předseda zúčastní slyšení Evropského parlamentu na téma výkonnosti orgánu pro cenné papíry a trhy. Slyšení se koná alespoň jednou ročně. Předseda vystoupí před Evropským parlamentem s prohlášením a zodpoví veškeré otázky poslanců Evropského parlamentu, kdykoli je o to požádán. 5. Na žádost Evropského parlamentu předkládá předseda písemnou zprávu o činnostech orgánu pro cenné papíry a trhy, a to nejpozději 15 dní před svým prohlášením uvedeným v odstavci 4. 6. Kromě informací uvedených v článcích 11 až 18 a článcích 20 a 33 zpráva rovněž obsahuje veškeré relevantní informace, o něž Evropský parlament požádá případ od případu. 7. Orgán pro cenné papíry a trhy odpoví ústně nebo písemně na jakoukoliv otázku, kterou mu Evropský parlament nebo Rada položí, a to do pěti týdnů od jejího obdržení. 8. Na požádání vede předseda o těchto případech důvěrná ústní jednání za zavřenými dveřmi s předsedou, místopředsedy a koordinátory příslušného výboru Evropského parlamentu. Všichni účastníci dodržují povinnost zachovávat služební tajemství. 9. Aniž je dotčena povinnost zachovávat důvěrnost vyplývající z účasti na mezinárodních fórech, informuje orgán pro cenné papíry a trhy na žádost Evropský parlament o svém příspěvku k jednotnému, společnému, důslednému a účinnému zastupování zájmů Unie na těchto mezinárodních fórech.“ |
4) |
V čl. 4 bodě 3 se podbod ii) nahrazuje tímto:
|
5) |
V článku 7 se doplňuje nový odstavec, který zní: „Umístění sídla orgánu pro cenné papíry a trhy nemá dopad na plnění jeho úkolů a výkon jeho pravomocí, na organizaci jeho řídicí struktury, chod jeho hlavní organizace ani na hlavní financování jeho činností, přičemž případně umožní sdílené využívání služeb administrativní podpory a služeb správy budov, které nesouvisí s hlavními činnostmi orgánu pro cenné papíry a trhy, s agenturami Unie.“ |
6) |
Článek 8 se mění takto:
|
7) |
Článek 9 se mění takto:
|
8) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 9a Oznámení o neuplatnění postupu 1. Orgán pro cenné papíry a trhy přijme opatření uvedená v odstavci 2 tohoto článku pouze za výjimečných okolností, pokud se domnívá, že uplatnění jednoho z legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 nebo aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů vycházejících z těchto legislativních aktů může způsobit značné problémy, a to z jednoho z těchto důvodů:
2. V případech uvedených v odstavci 1 zašle orgán pro cenné papíry a trhy příslušným orgánům a Komisi podrobný popis problémů, které podle něj vyvstaly. V případech uvedených v odst. 1 písm. a) a b) poskytne orgán pro cenné papíry a trhy Komisi stanovisko k veškerým opatřením, jejichž přijetí považuje za vhodné, ve formě nového legislativního návrhu nebo návrhu nového aktu v přenesené pravomoci nebo prováděcího aktu, a k naléhavosti, s níž je daný problém podle něj spojen. Orgán pro cenné papíry a trhy své stanovisko zveřejní. V případě uvedeném v odst. 1 písm. c) tohoto článku orgán pro cenné papíry a trhy co nejdříve vyhodnotí, zda je třeba přijmout příslušné obecné pokyny nebo doporučení v souladu s článkem 16. Orgán pro cenné papíry a trhy postupuje co možná nejrychleji, zejména s cílem přispět k předcházení problémům uvedeným v odstavci 1, je-li to možné. 3. Je-li to v případech uvedených v odstavci 1 nezbytné, před přijetím a uplatňováním nových opatření v návaznosti na opatření uvedená v odstavci 2 vydá orgán pro cenné papíry a trhy stanoviska ke konkrétním ustanovením aktů uvedených v odstavci 1, aby podpořil jednotné, efektivní a účinné postupy dohledu a vymáhání, jakož i společné, jednotné a důsledné uplatňování práva Unie. 4. Pokud se orgán pro cenné papíry a trhy na základě obdržených informací, zejména od příslušných orgánů, domnívá, že některý z legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 nebo z aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů vycházejících z těchto legislativních aktů vyvolává značné mimořádné problémy týkající se důvěry na trhu, ochrany spotřebitelů, zákazníků nebo investorů, řádného fungování a integrity finančních nebo komoditních trhů, nebo stability celého finančního systému v Unii nebo jeho části, bez zbytečného odkladu zašle příslušným orgánům a Komisi podrobný popis problémů, které podle něj vyvstaly. Orgán pro cenné papíry a trhy může Komisi poskytnout stanovisko k veškerým opatřením, jejichž přijetí považuje za vhodné, ve formě nového legislativního návrhu nebo návrhu nového aktu v přenesené pravomoci nebo prováděcího aktu, a k naléhavosti tohoto problému. Orgán pro cenné papíry a trhy své stanovisko zveřejní.“ |
9) |
Článek 10 se mění takto:
|
10) |
V čl. 13 odst. 1 se zrušuje druhý pododstavec. |
11) |
Článek 15 se mění takto:
|
12) |
Článek 16 se mění takto:
|
13) |
Vkládají se nové články, které znějí: „Článek 16a Stanoviska 1. Na žádost Evropského parlamentu, Rady nebo Komise nebo z vlastní iniciativy může orgán pro cenné papíry a trhy předkládat Evropskému parlamentu, Radě a Komisi stanoviska ke všem otázkám spadajícím do oblasti jeho působnosti. 2. Žádost uvedená v odstavci 1 může zahrnovat veřejnou konzultaci nebo technickou analýzu. 3. Pokud jde o obezřetnostní posuzování fúzí a nabývání účastí spadající do oblasti působnosti směrnice 2014/65/EU, jež podle uvedené směrnice vyžaduje konzultace mezi příslušnými orgány ze dvou nebo více členských států, může orgán pro cenné papíry a trhy na žádost jednoho z dotčených příslušných orgánů vydat a zveřejnit stanovisko k obezřetnostnímu posouzení, kromě případu kritérií uvedených v čl. 13 odst. 1 písm. e) směrnice 2014/65/EU. Stanovisko vydá bez zbytečného odkladu a v každém případě před koncem lhůty pro posouzení v souladu se směrnicí 2014/65/EU. 4. Na žádost Evropského parlamentu, Rady nebo Komise může orgán pro cenné papíry a trhy poskytovat Evropskému parlamentu, Radě a Komisi technické poradenství v oblastech stanovených v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2. Článek 16b Otázky a odpovědi 1. Aniž je dotčen odstavec 5 tohoto článku, může kterákoli fyzická nebo právnická osoba včetně příslušných orgánů a orgánů a institucí Unie položit orgánu pro cenné papíry a trhy otázku v kterémkoli úředním jazyce Unie týkající se praktického uplatňování nebo provádění ustanovení legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, souvisejících aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů, jakož i obecných pokynů a doporučení přijatých na základě těchto legislativních aktů. Účastníci finančního trhu před položením otázky orgánu pro cenné papíry a trhy zváží, zda by se s otázkou neměli obrátit nejprve na svůj příslušný orgán. Před zveřejněním odpovědí na přípustné otázky si orgán pro cenné papíry a trhy může vyžádat další objasnění k otázkám položeným fyzickou nebo právnickou osobou podle tohoto odstavce . 2. Odpovědi orgánu pro cenné papíry a trhy na otázky uvedené v odstavci 1 jsou nezávazné. Odpovědi musí být poskytnuty alespoň v jazyce, v němž byla položena otázka. 3. Orgán pro cenné papíry a trhy na svých internetových stránkách vytvoří a udržuje v provozu internetový nástroj k pokládání otázek a včasnému zveřejňování všech obdržených otázek i všech odpovědí na přípustné otázky podle odstavce 1, ledaže je zveřejnění v rozporu s oprávněným zájmem těchto osob, nebo by s ním bylo spojeno riziko pro stabilitu finančního systému. Orgán pro cenné papíry a trhy může odmítnout otázky, na něž nehodlá odpovědět. Odmítnuté otázky musí orgán pro cenné papíry a trhy na svých internetových stránkách zveřejnit po dobu dvou měsíců. 4. Tři členové rady orgánů dohledu s hlasovacím právem mohou radu orgánů dohledu požádat, aby podle článku 44 rozhodla, zda je třeba přípustnou otázku podle odstavce 1 tohoto článku řešit formou obecných pokynů podle článku 16, zda požádat o radu skupinu subjektů podle článku 37, zda se otázkami a odpověďmi znovu zabývat v náležitých časových intervalech, zda zahájit otevřené veřejné konzultace nebo zda analyzovat potenciální související náklady a přínosy. Tyto konzultace a analýzy musí být přiměřené v poměru k rozsahu, povaze a dopadu dotčených návrhů otázek a odpovědí nebo ke zvláštní naléhavosti dané záležitosti. Je-li zapojena skupina subjektů podle článku 37, musí být dodržována povinnost zachovávat důvěrnost. 5. Otázky, které vyžadují výklad práva Unie, předá orgán pro cenné papíry a trhy Komisi. Odpovědi Komise orgán pro cenné papíry a trhy zveřejní.“ |
14) |
Článek 17 se mění takto:
|
15) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 17a Ochrana oznamujících osob 1. Orgán pro cenné papíry a trhy zavede zvláštní kanály pro oznamování, které mu umožní přijímat a zpracovávat informace poskytnuté fyzickou nebo právnickou osobou o skutečném či možném porušení, zneužití či neuplatňování práva Unie. 2. Fyzické nebo právnické osoby, které podávají oznámení prostřednictvím těchto kanálů, jsou před odvetnými opatřeními v příslušných případech chráněny v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937. (*45) 3. Orgán pro cenné papíry a trhy zajistí, aby bylo možné veškeré informace předkládat anonymně nebo důvěrně a bezpečně. Domnívá-li se orgán pro cenné papíry a trhy, že předložené informace obsahují důkazy nebo významné náznaky závažného porušení práva, poskytne oznamující osobě zpětnou vazbu. (*45) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17).“" |
16) |
V článku 18 se odstavec 3 nahrazuje tímto: „3. Jestliže Rada přijala rozhodnutí podle odstavce 2 tohoto článku a za výjimečných okolností, kdy jsou nutná koordinovaná opatření příslušných orgánů pro řešení nepříznivého vývoje, který by mohl v Unii vážně ohrozit řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému či jeho části nebo ochranu zákazníků a investorů, může orgán pro cenné papíry a trhy přijímat individuální rozhodnutí, v nichž bude po příslušných orgánech vyžadovat přijetí nezbytných opatření v souladu s legislativními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2, s cílem reagovat na takovýto vývoj tím, že zajistí, aby účastníci finančního trhu a příslušné orgány plnili požadavky stanovené těmito legislativními akty.“ |
17) |
Článek 19 se mění takto:
|
18) |
článek 21 se mění takto:
|
19) |
Článek 22 se mění takto:
|
20) |
V článku 23 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. Orgán pro cenné papíry a trhy vypracuje po konzultaci s ESRB kritéria pro zjišťování a měření systémového rizika a vhodný systém zátěžového testování, který bude zahrnovat hodnocení toho, nakolik se potenciál systémového rizika, které účastníci finančního trhu představují nebo které jim hrozí, může zvýšit v zátěžových situacích, včetně potenciálního systémového rizika souvisejícího se životním prostředím. Účastníci finančního trhu, kteří mohou představovat systémové riziko, podléhají zpřísněnému dohledu a v případě potřeby ozdravným postupům a postupům pro řešení úpadků uvedeným v článku 25.“ |
21) |
V čl. 27 odst. 2 se zrušuje druhý pododstavec. |
22) |
Článek 29 se mění takto:
|
23) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 29a Strategické priority Unie v oblasti dohledu Orgán pro cenné papíry a trhy stanoví alespoň každé tři roky a do 31. března po projednání v radě orgánů dohledu a s přihlédnutím k příspěvkům obdrženým od příslušných orgánů, stávající činnosti orgánů Unie a analýzám, varováním a doporučením zveřejněným ESRB až dvě priority celounijního významu, v nichž se odráží vývoj a trendy do budoucna. Příslušné orgány zohlední tyto priority při vypracovávání svých pracovních programů a vyrozumí o tom orgán pro cenné papíry a trhy. Orgán pro cenné papíry a trhy tyto relevantní činnosti příslušných orgánů, které mají být prováděny v následujícím roce, projedná a učiní závěry. Orgán pro cenné papíry a trhy projedná možné navazující činnosti, které mohou zahrnovat obecné pokyny, doporučení příslušným orgánům nebo srovnávací hodnocení v dané oblasti. Priority celounijního významu, jež stanovil orgán pro cenné papíry a trhy, nebrání příslušným vnitrostátním orgánům, aby uplatňovaly své osvědčené postupy a pracovaly na svých dalších prioritách a vývoji, a musí zohledňovat vnitrostátní odlišnosti.“ |
24) |
Článek 30 se nahrazuje tímto: „Článek 30 Srovnávací hodnocení činnosti příslušných orgánů 1. Orgán pro cenné papíry a trhy pravidelně provádí srovnávací hodnocení některých nebo všech činností příslušných orgánů, aby ještě více posílil jednotnost a účinnost výsledků dohledu. K tomuto účelu vypracuje metody, které mu umožní objektivní posouzení a srovnávání jednotlivých hodnocených příslušných orgánů. Při plánování a provádění srovnávacích hodnocení se zohlední stávající informace a již provedená hodnocení týkající se dotčeného příslušného orgánu, včetně veškerých relevantních informací poskytnutých orgánu pro cenné papíry a trhy v souladu s článkem 35 a veškerých relevantních informací od zúčastněných subjektů. 2. Pro účely tohoto článku orgán pro cenné papíry a trhy zřídí ad hoc výbory pro srovnávací hodnocení, složené výlučně ze zaměstnanců tohoto orgánu a příslušných orgánů. Výborům pro srovnávací hodnocení předsedá zaměstnanec orgánu pro cenné papíry a trhy. Předseda po konzultaci se správní radou a po otevřené výzvě k účasti navrhne předsedu a členy výboru pro srovnávací hodnocení, které schválí rada orgánů dohledu. Návrh se považuje za přijatý, nepřijme-li rada orgánů dohledu do 10 dnů ode dne, kdy jej předseda navrhnul, rozhodnutí o jeho zamítnutí. 3. Srovnávací hodnocení mimo jiné zahrnuje posouzení:
4. Orgán pro cenné papíry a trhy vydá zprávu o výsledcích srovnávacího hodnocení. Tuto zprávu vypracuje výbor pro srovnávací hodnocení a přijme rada orgánů dohledu v souladu s čl. 44 odst. 4. Při vypracovávání této zprávy konzultuje výbor pro srovnávací hodnocení správní radu, aby byla zachována konzistentnost s dalšími zprávami o srovnávacím hodnocení a zajištěny rovné podmínky. Správní rada zejména posoudí, zda byla metodika uplatňována stejným způsobem. Ve zprávě se uvedou a vysvětlí následná opatření, která jsou v důsledku srovnávacího hodnocení považována za vhodná, přiměřená a nezbytná. Uvedená následná opatření mohou být přijata v podobě obecných pokynů a doporučení na základě článku 16 a stanovisek na základě čl. 29 odst. 1 písm. a). V souladu s čl. 16 odst. 3 příslušné orgány vynaloží veškeré úsilí, aby se vydanými obecnými pokyny a doporučeními řídily. Při vypracovávání návrhů regulačních technických norem nebo návrhů prováděcích technických norem v souladu s články 10 až 15 nebo obecných pokynů či doporučení v souladu s článkem 16 zohlední orgán pro cenné papíry a trhy výsledek srovnávacích hodnocení spolu s veškerými dalšími informacemi, jež získal při plnění svých úkolů, aby zajistil sbližování postupů dohledu nejvyšší kvality. 5. Pokud se orgán pro cenné papíry a trhy s ohledem na výsledek srovnávacího hodnocení nebo na jakékoli jiné informace, jež získal při plnění svých úkolů, domnívá, že z hlediska Unie je nezbytná další harmonizace pravidel Unie použitelných na účastníky finančního trhu nebo příslušné orgány, předloží stanovisko Komisi. 6. Po dvou letech od zveřejnění zprávy o srovnávacím hodnocení zpracuje orgán pro cenné papíry a trhy navazující zprávu. Navazující zprávu vypracuje výbor pro srovnávací hodnocení a přijme rada orgánů dohledu v souladu s čl. 44 odst. 4. Při vypracovávání této zprávy konzultuje výbor pro srovnávací hodnocení správní radu, aby byla zachována konzistentnost s dalšími navazujícími zprávami. Navazující zpráva mimo jiné zahrnuje posouzení přiměřenosti a účinnosti opatření provedených příslušnými orgány, jež jsou předmětem srovnávacího hodnocení, v reakci na následná opatření vyplývající ze zprávy o srovnávacím hodnocení. 7. Výbor pro srovnávací hodnocení po konzultaci s příslušnými orgány, které jsou předmětem srovnávacího hodnocení, určí odůvodněná hlavní zjištění, která z něj plynou. Orgán pro cenné papíry a trhy je zveřejní spolu s odůvodněnými hlavními zjištěními navazující zprávy uvedené v odstavci 6. Pokud se odůvodněná hlavní zjištění orgánu pro cenné papíry a trhy liší od zjištění, která učinil výbor pro srovnávací hodnocení, předá orgán pro cenné papíry a trhy zjištění tohoto výboru důvěrnou cestou Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. Má-li příslušný orgán, jenž je předmětem srovnávacího hodnocení, obavu, že by zveřejnění odůvodněných hlavních zjištění orgánu pro cenné papíry a trhy představovalo riziko pro stabilitu finančního systému, má možnost postoupit věc radě orgánů dohledu. Rada orgánů dohledu může rozhodnout, že tyto výňatky zveřejněny nebudou. 8. Pro účely tohoto článku předkládá správní rada návrh pracovního plánu srovnávacích hodnocení na nadcházející dva roky, jenž odráží mimo jiné zkušenosti z minulých procesů srovnávacího hodnocení a jednání koordinační skupiny uvedené v článku 45b. Pracovní plán srovnávacích hodnocení představuje samostatnou část ročního i víceletého pracovního programu. Pracovní plán srovnávacích hodnocení se zveřejní. V naléhavých případech nebo v případech nepředvídaných událostí může orgán pro cenné papíry a trhy rozhodnout o provedení dalších srovnávacích hodnocení.“ |
25) |
Článek 31 se mění takto:
|
26) |
Vkládají se nové články, které znějí: „Článek 31a Výměna informací o způsobilosti a korektnosti Orgán pro cenné papíry a trhy společně s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro bankovnictví) a Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) vytvoří systém pro výměnu informací relevantních z hlediska posuzování způsobilosti a korektnosti držitelů kvalifikovaných účastí, ředitelů a osob zastávajících klíčové funkce v účastnících finančních trhů, které provádějí příslušné orgány v souladu s legislativními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2. Článek 31b Koordinační funkce v souvislosti s pokyny, transakcemi a činnostmi s významnými přeshraničními účinky Má-li příslušný orgán důkazy nebo jasné náznaky z několika různých zdrojů zakládající podezření, že pokyny, transakce nebo jiné činnosti s významnými přeshraničními účinky ohrožují řádné fungování a integritu finančních trhů nebo finanční stabilitu v Unii, neprodleně to oznámí orgánu pro cenné papíry a trhy a poskytne mu příslušné informace. Orgán pro cenné papíry a trhy může vydat stanovisko o vhodných následných opatřeních příslušným orgánům členských států, v nichž k podezřelé činnosti došlo.“ |
27) |
Článek 32 se mění takto:
|
28) |
Článek 33 se nahrazuje tímto: „Článek 33 Mezinárodní vztahy včetně rovnocennosti 1. Aniž jsou dotčeny příslušné pravomoci orgánů členských států a Unie, může orgán pro cenné papíry a trhy navazovat kontakty a uzavírat správní dohody s regulačními orgány a orgány dohledu, mezinárodními organizacemi a správními orgány třetích zemí. Z dohod nevyplývají pro Unii a její členské státy žádné právní závazky a ani nebrání členským státům a jejich příslušným orgánům v uzavírání dvoustranných nebo vícestranných dohod s těmito třetími zeměmi. Pokud třetí země v souladu s platným aktem v přenesené pravomoci přijatým Komisí podle článku 9 směrnice (EU) 2015/849 je na seznamu jurisdikcí, které mají strategické nedostatky ve svých vnitrostátních režimech pro boj proti praní peněz a financování terorismu, jež představují významnou hrozbu pro finanční systém Unie, neuzavře orgán pro cenné papíry a trhy správní dohody s regulačními orgány a orgány dohledu dané třetí země. To nebrání sjednání jiných forem spolupráce mezi orgánem pro cenné papíry a trhy a příslušnými orgány třetích zemí s cílem omezit hrozby pro finanční systém Unie. 2. Orgán pro cenné papíry a trhy napomáhá Komisi při přípravě rozhodnutí o rovnocennosti týkajících se regulačních režimů a režimů dohledu ve třetích zemích, a to na základě konkrétní žádosti Komise o radu, nebo jestliže mu to ukládají legislativní akty uvedené v čl. 1 odst. 2. 3. Se zvláštním zaměřením na důsledky pro finanční stabilitu, integritu trhu, ochranu investorů nebo fungování vnitřního trhu sleduje orgán pro cenné papíry a trhy v rozsahu, v jakém jsou relevantní pro posouzení rovnocennosti na základě rizik, příslušný vývoj regulace a dohledu, jakož i postupy v oblasti vymáhání a vývoj na trzích ve třetích zemích, pro něž Komise přijala rozhodnutí o rovnocennosti na základě legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2. Ověřuje také, zda jsou nadále plněna kritéria, na jejichž základě byla uvedená rozhodnutí o rovnocennosti přijata, a podmínky v nich stanovené. Orgán pro cenné papíry a trhy se může obracet na relevantní orgány ve třetích zemích. Orgán pro cenné papíry a trhy předloží důvěrnou zprávu Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro bankovnictví) a Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), v níž shrne zjištění svého monitorování všech rovnocenných třetích zemí. Zpráva se zaměří zejména na dopady na finanční stabilitu, integritu trhu, ochranu investorů či fungování vnitřního trhu. Zjistí-li orgán pro cenné papíry a trhy ve třetích zemích uvedených v tomto odstavci relevantní vývoj v oblasti regulace, dohledu nebo postupů v oblasti vymáhání , jenž může ovlivnit finanční stabilitu Unie nebo jednoho či více jejích členských států, integritu trhu, ochranu investorů nebo fungování vnitřního trhu, informuje o tom důvěrně a bez zbytečného odkladu Evropský parlament, Radu a Komisi. 4. Aniž jsou dotčeny specifické požadavky stanovené v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 a při dodržení podmínek uvedených v odstavci 1 druhé větě tohoto článku, spolupracuje orgán pro cenné papíry a trhy, pokud možno s relevantními příslušnými orgány třetích zemí, jejichž regulační a dohledové režimy byly uznány za rovnocenné. Tato spolupráce v zásadě probíhá na základě správních dohod uzavřených s relevantními orgány uvedených třetích zemí. Při sjednávání těchto správních dohod do nich orgán pro cenné papíry a trhy začlení ustanovení o těchto aspektech:
Orgán pro cenné papíry a trhy informuje Komisi, pokud příslušný orgán třetí země odmítne tyto správní dohody uzavřít nebo pokud odmítne účinně spolupracovat. 5. V zájmu zavedení jednotných, účinných a efektivních postupů dohledu v Unii a posílení mezinárodní koordinace v oblasti dohledu může orgán pro cenné papíry a trhy vypracovat vzory správních dohod. Příslušné orgány se vynasnaží tyto vzory dohod používat. Ve zprávě uvedené v čl. 43 odst. 5 uvede orgán pro cenné papíry a trhy informace o správních dohodách, které byly uzavřeny s orgány dohledu, mezinárodními organizacemi nebo správními orgány třetích zemí, o pomoci, kterou orgán pro cenné papíry a trhy poskytl Komisi při přípravě rozhodnutí o rovnocennosti, a o sledování, které orgán pro cenné papíry a trhy provádí v souladu s odstavcem 3 tohoto článku. 6. Orgán pro cenné papíry a trhy přispívá v rámci svých pravomocí podle tohoto nařízení a legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 k jednotnému, společnému, důslednému a účinnému zastupování zájmů Unie na mezinárodních fórech.“ |
29) |
Článek 34 se zrušuje. |
30) |
Článek 36 se mění takto:
|
31) |
Článek 37 se mění takto:
|
32) |
Článek 39 se nahrazuje tímto: „Článek 39 Rozhodovací postupy 1. Při přijímání rozhodnutí podle článků 17, 18 a 19 postupuje orgán pro cenné papíry a trhy v souladu s odstavci 2 až 6 tohoto článku. 2. Orgán pro cenné papíry a trhy všem adresátům rozhodnutí oznámí v jejich úředním jazyce svůj úmysl přijmout rozhodnutí a stanoví lhůtu, v níž může adresát vyjádřit své stanovisko k předmětu rozhodnutí, přičemž vezme plně v úvahu naléhavost, složitost a možné důsledky dané záležitosti. Adresát může vyjádřit své stanovisko ve svém úředním jazyce. Ustanovení první věty se použije obdobně na doporučení podle čl. 17 odst. 3. 3. Rozhodnutí orgánu pro cenné papíry a trhy musí obsahovat důvody, z nichž vychází. 4. Adresáti rozhodnutí orgánu pro cenné papíry a trhy musí být informováni o opravných prostředcích, které mají podle tohoto nařízení k dispozici. 5. Jestliže orgán pro cenné papíry a trhy přijme rozhodnutí podle čl. 18 odst. 3 nebo 4, přezkoumává toto rozhodnutí v přiměřených intervalech. 6. Rozhodnutí, jež orgán pro cenné papíry a trhy přijímá podle článků 17, 18 nebo 19, se zveřejňují. Zveřejňuje se totožnost dotčeného příslušného orgánu nebo účastníka finančního trhu a hlavní obsah rozhodnutí, ledaže je takové zveřejnění v rozporu s oprávněnými zájmy tohoto účastníka finančního trhu nebo s ochranou jeho obchodního tajemství nebo by mohlo vážně ohrozit řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému Unie nebo jeho části.“ |
33) |
Článek 40 se mění takto:
|
34) |
Články 41 a 42 se nahrazují tímto: „Článek 41 Vnitřní výbory 1. Rada orgánů dohledu může ze své vlastní iniciativy nebo na žádost předsedy zřizovat vnitřní výbory ke konkrétním úkolům, které vykonává. Na žádost správní rady nebo předsedy může rada orgánů dohledu zřizovat vnitřní výbory ke konkrétním úkolům, jimiž je pověřena správní rada. Rada orgánů dohledu může pověřit určitými jednoznačně vymezenými úkoly a rozhodnutími vnitřní výbory, správní radu nebo předsedu. 2. Pro účely článku 17 navrhne předseda rozhodnutí o svolání nezávislé odborné skupiny, jež přijme rada orgánů dohledu. Nezávislá odborná skupina se skládá z předsedy a šesti dalších členů, které navrhne předseda po konzultaci se správní radou a po otevřené výzvě k účasti. Šest dalších členů nesmí být zástupci příslušného orgánu, který údajně porušil právo Unie, a nesmí mít žádný zájem v této záležitosti ani přímé spojení s dotčeným příslušným orgánem. Každý člen odborné skupiny má jeden hlas. Rozhodnutí skupiny je přijato, pokud pro něj hlasují alespoň čtyři její členové. 3. Pro účely článku 19 navrhne předseda rozhodnutí o svolání nezávislé odborné skupiny, jež přijme rada orgánů dohledu. Nezávislá odborná skupina se skládá z předsedy a šesti dalších členů, které navrhne předseda po konzultaci se správní radou a po otevřené výzvě k účasti. Šest dalších členů nesmí být zástupci příslušných orgánů, jež jsou účastníky sporu, a nesmí mít žádný zájem v daném sporu ani přímé spojení s dotčeným příslušným orgánem. Každý člen odborné skupiny má jeden hlas. Rozhodnutí odborné skupiny je přijato, pokud pro něj hlasují alespoň čtyři její členové. 4. Pro účely provádění šetření podle čl. 22 odst. 4 prvního pododstavce může předseda navrhnout přijetí rozhodnutí o zahájení šetření a o svolání nezávislé odborné skupiny, které přijme rada orgánů dohledu. Nezávislá odborná skupina se skládá z předsedy a šesti dalších členů, které navrhne předseda po konzultaci se správní radou a po otevřené výzvě k účasti. Každý člen odborné skupiny má jeden hlas. Rozhodnutí skupiny je přijato, pokud pro něj hlasují alespoň čtyři její členové. 5. Odborné skupiny uvedené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku nebo předseda navrhují rozhodnutí podle článku 17 nebo 19 ke konečnému přijetí radou orgánů dohledu. Odborná skupina uvedená v odstavci 4 tohoto článku předloží radě orgánů dohledu výsledky šetření provedeného podle čl. 22 odst. 4 prvního pododstavce. 6. Rada orgánů dohledu přijme jednací řád odborných skupin uvedených v tomto článku. Článek 42 Nezávislost rady orgánů dohledu 1. Při provádění úkolů svěřených jim tímto nařízením jednají členové rady orgánů dohledu nezávisle a objektivně ve výlučném zájmu Unie jako celku a nevyžadují ani nepřijímají pokyny od orgánů či institucí Unie, od vlád ani od jiných veřejných či soukromých subjektů. 2. Členské státy, orgány či instituce Unie ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesmí snažit ovlivňovat členy rady orgánů dohledu při plnění jejich úkolů. 3. Členové rady orgánů dohledu, předseda, zástupci bez hlasovacího práva a pozorovatelé, kteří se účastní zasedání rady orgánů dohledu, učiní před tímto zasedáním přesné a úplné prohlášení o neexistenci nebo existenci jakýchkoli zájmů, které by mohly ovlivnit jejich nezávislost ve vztahu k jakýmkoli bodům na pořadu jednání, a neúčastní se jednání a hlasování o těchto bodech. 4. Rada orgánů dohledu stanoví ve svém jednacím řádu praktická opatření pro pravidlo o prohlášení o zájmech uvedeném v odstavci 3 a pro prevenci a řešení střetu zájmů.“ |
35) |
Článek 43 se mění takto:
|
36) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 43a Transparentnost rozhodnutí přijímaných radou orgánů dohledu Bez ohledu na článek 70 poskytne orgán pro cenné papíry a trhy do šesti týdnů od každého zasedání rady orgánů dohledu Evropskému parlamentu alespoň souhrnný a srozumitelný zápis z jednání, který umožňuje plné porozumění diskusím, včetně anotovaného seznamu rozhodnutí. V tomto zápise z jednání se neuvádí diskuse rady orgánů dohledu o jednotlivých účastnících finančního trhu, pokud čl. 75 odst. 3 nebo legislativní akty uvedené v čl. 1 odst. 2 nestanoví jinak.“ |
37) |
Článek 44 se mění takto:
|
38) |
Článek 45 se nahrazuje tímto: „Článek 45 Složení 1. Správní rada se skládá z předsedy a šesti členů rady orgánů dohledu zvolených jejími členy s hlasovacím právem a z jejich řad. S výjimkou předsedy má každý člen správní rady náhradníka, který jej může nahradit v případě, že se tento člen nemůže zúčastnit zasedání správní rady. 2. Funkční období členů volených radou orgánů dohledu je dva a půl roku. Toto období může být jednou prodlouženo. Složení správní rady musí být genderově vyvážené a úměrné a musí odrážet složení Unie jako celku. Mandáty se musejí překrývat a použije se vhodný systém rotace členů. 3. Zasedání správní rady svolává předseda z vlastní iniciativy nebo na žádost alespoň třetiny členů správní rady a rovněž jim předsedá. Zasedání správní rady se koná před každým zasedáním rady orgánů dohledu a tak často, jak to správní rada považuje za nutné. Zasedání správní rady se koná alespoň pětkrát ročně. 4. Členům správní rady mohou být v rámci ustanovení jednacího řádu nápomocni poradci či odborníci. Členové bez hlasovacího práva s výjimkou výkonného ředitele se v rámci správní rady neúčastní jednání týkajícího se jednotlivých účastníků finančního trhu.“ |
39) |
Vkládají se nové články, které znějí: „Článek 45a Rozhodování 1. Rozhodnutí správní rady se přijímají prostou většinou členů, přičemž se usiluje o dosažení konsenzu. Každý člen má jeden hlas. Předseda je hlasujícím členem. 2. Zasedání správní rady se účastní výkonný ředitel a zástupce Komise, přičemž nemají hlasovací právo. Zástupce Komise má hlasovací právo v záležitostech uvedených v článku 63. 3. Správní rada přijme a zveřejní svůj jednací řád. Článek 45b Koordinační skupiny 1. Správní rada může z vlastní iniciativy nebo na žádost příslušného orgánu zřídit koordinační skupiny k vymezeným tématům, u nichž může být nezbytná koordinace z důvodu konkrétního vývoje na trhu. Správní rada zřídí koordinační skupiny k vymezeným tématům na žádost pěti členů rady orgánů dohledu. 2. Koordinačních skupin se účastní všechny příslušné orgány a v souladu s článkem 35 jim poskytují informace nezbytné k tomu, aby mohly plnit své koordinační úkoly v souladu se svým mandátem. Činnost koordinačních skupin vychází z informací poskytnutých příslušnými orgány a ze zjištění orgánu pro cenné papíry a trhy. 3. Skupinám předsedá člen správní rady. Příslušný člen správní rady pověřený vedením koordinační skupiny podává každý rok radě orgánů dohledu zprávu o hlavních prvcích diskusí a zjištění, a je-li to vhodné, navrhne v příslušné oblasti následná regulační opatření nebo srovnávací hodnocení. Příslušné orgány informují orgán pro cenné papíry a trhy o tom, jak ve své činnosti zohlednily práci koordinačních skupin. 4. Při sledování vývoje na trhu, který může být předmětem zájmu koordinačních skupin, může orgán pro cenné papíry a trhy v souladu s článkem 35 požádat příslušné orgány o poskytnutí informací nezbytných k výkonu své monitorovací úlohy.“ |
40) |
Článek 46 se nahrazuje tímto: „Článek 46 Nezávislost správní rady Členové správní rady vystupují nezávisle a objektivně výlučně v zájmu Unie jako celku a nevyžadují ani nepřijímají pokyny od orgánů či institucí Unie, od vlád ani od jiných veřejných či soukromých subjektů. Členské státy, orgány či instituce Unie, ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesmí snažit ovlivňovat členy správní rady při plnění jejich úkolů.“ |
41) |
Článek 47 se mění takto:
|
42) |
Článek 48 se mění takto:
|
43) |
Článek 49 se mění takto:
|
44) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 49a Výdaje Předseda zveřejňuje informace o veškerých konaných schůzích s externími subjekty do dvou týdnů od jejich konání a výdajích na pohoštění. Výdaje se veřejně evidují v souladu se služebním řádem.“ |
45) |
Článek 50 se zrušuje. |
46) |
Článek 54 se mění takto:
|
47) |
Článek 55 se mění takto:
|
48) |
Články 56 a 57 se nahrazují tímto: „Článek 56 Společné postoje a společné akty V rámci svých úkolů podle kapitoly II tohoto nařízení a v příslušných oblastech zejména s ohledem na provádění směrnice 2002/87/ES zaujme orgán pro cenné papíry a trhy, podle situace, společný postoj na základě konsenzu s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro bankovnictví). Vyžaduje-li to právo Unie, opatření podle článků 10 až 16 a rozhodnutí podle článků 17, 18 a 19 tohoto nařízení ve vztahu k uplatňování směrnice 2002/87/ES a jiných legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, které spadají také do oblasti působnosti Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví) nebo Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), se přijímají souběžně orgánem pro cenné papíry a trhy, Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro bankovnictví) a Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), je-li to vhodné. Článek 57 Podvýbory 1. Společný výbor může zřídit podvýbory pro účely vypracování návrhu společných postojů a společných aktů pro společný výbor. 2. Každý podvýbor se skládá z osob uvedených v čl. 55 odst. 1 a jednoho zástupce stávajících zaměstnanců z řad vedoucích pracovníků relevantního příslušného orgánu z každého členského státu. 3. Každý podvýbor si zvolí ze zástupců relevantních příslušných orgánů předsedu, který je současně pozorovatelem ve společném výboru. 4. Pro účely článku 56 se zřídí podvýbor pro finanční konglomeráty společného výboru. 5. Společný výbor na svých internetových stránkách zveřejní informace o všech zřízených podvýborech, včetně jejich mandátů a seznamu jejich členů a funkcí, které v příslušném podvýboru zastávají.“ |
49) |
Článek 58 se mění takto:
|
50) |
V článku 59 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Členové odvolacího senátu a zaměstnanci orgánu pro cenné papíry a trhy poskytující provozní podporu a podporu sekretariátu se nesmí účastnit žádného odvolacího řízení, pokud na něm mají jakýkoli osobní zájem nebo pokud dříve působili jako zástupci některého z účastníků řízení nebo pokud se podíleli na rozhodnutí, které je předmětem odvolání.“ |
51) |
V článku 60 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Odvolání a jeho odůvodnění se podává písemně orgánu pro cenné papíry a trhy do tří měsíců ode dne oznámení rozhodnutí dotčené osobě, nebo pokud k oznámení nedošlo, do tří měsíců ode dne, kdy orgán pro cenné papíry a trhy své rozhodnutí zveřejnil. Odvolací senát rozhodne o odvolání do tří měsíců ode dne podání odvolání.“ |
52) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 60a Překročení pravomoci orgánem pro cenné papíry Každá fyzická nebo právnická osoba může Komisi zaslat odůvodněné stanovisko, domnívá-li se, že orgán pro cenné papíry a trhy překročil svou pravomoc mimo jiné tím, že při uplatňování článků 16 a 16b nepostupoval v souladu se zásadou proporcionality uvedenou v čl. 1 odst. 5, pokud je uvedená osoba tímto postupem bezprostředně a přímo dotčena.“ |
53) |
V čl. 62 se odstavec 1 mění takto:
|
54) |
Články 63, 64 a 65 se nahrazují tímto: „Článek 63 Sestavování rozpočtu 1. Výkonný ředitel každý rok vypracuje předběžný návrh jednotného programového dokumentu orgánu pro cenné papíry a trhy na tři následující rozpočtové roky, uvádějící odhadované příjmy a výdaje, jakož i informace o zaměstnancích na základě ročních a víceletých pracovních programů tohoto orgánu, a spolu s plánem pracovních míst jej předloží správní radě a radě orgánů dohledu. 2. Rada orgánů dohledu na základě návrhu schváleného správní radou přijme návrh jednotného programového dokumentu na tři následující rozpočtové roky. 3. Správní rada jednotný programový dokument do 31. ledna předloží Komisi, Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému účetnímu dvoru. 4. Komise s přihlédnutím k jednotnému programovému dokumentu zanese do návrhu rozpočtu Unie ty položky odhadu, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst, a částku vyrovnávacího příspěvku, který má být poskytnut ze souhrnného rozpočtu Unie v souladu s články 313 a 314 Smlouvy o fungování EU. 5. Evropský parlament a Rada přijmou plán pracovních míst orgánu pro cenné papíry a trhy. Evropský parlament a Rada schválí prostředky pro vyrovnávací příspěvek pro orgán pro cenné papíry a trhy. 6. Rada orgánů dohledu přijme rozpočet orgánu pro cenné papíry a trhy. Rozpočet se stává konečným po konečném přijetí souhrnného rozpočtu Unie. V případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví. 7. Správní rada bez zbytečného odkladu oznámí Evropskému parlamentu a Radě svůj záměr provést jakýkoli projekt, který může mít výrazný finanční dopad na financování rozpočtu orgánu pro cenné papíry a trhy, zejména jedná-li se o projekty, které se vztahují k nemovitostem, například nájem nebo koupě budov. 8. Aniž jsou dotčeny články 266 a 267 finančního nařízení, vyžaduje se schválení Evropským parlamentem a Radou pro jakýkoli projekt, který může mít výrazný finanční nebo dlouhodobý dopad na financování rozpočtu orgánu pro cenné papíry a trhy, zejména jedná-li se o projekty, které se vztahují k nemovitostem, například nájem nebo koupě budov, včetně ujednání o výpovědi. Článek 64 Plnění a kontrola rozpočtu 1. Výkonný ředitel jedná jako schvalující úředník a plní roční rozpočet orgánu pro cenné papíry a trhy. 2. Do 1. března následujícího roku zašle účetní orgánu pro cenné papíry a trhy účetnímu Komise a Účetnímu dvoru předběžnou účetní závěrku. Článek 70 nebrání orgánu pro cenné papíry a trhy, aby na vyžádání poskytl Účetnímu dvoru jakékoli informace, které spadají do pravomoci Účetního dvora. 3. Do 1. března následujícího roku zašle účetní orgánu pro cenné papíry a trhy účetnímu Komise požadované účetní informace pro účely konsolidace, a to způsobem a ve formátu stanovenými uvedeným účetním. 4. Do 31. března následujícího roku zašle rovněž účetní orgánu pro cenné papíry a trhy členům rady orgánů dohledu, Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru zprávu o rozpočtovém a finančním řízení. 5. Po obdržení vyjádření Účetního dvora k předběžné účetní závěrce orgánu pro cenné papíry a trhy v souladu s článkem 246 finančního nařízení vypracuje účetní orgánu pro cenné papíry a trhy konečnou účetní závěrku tohoto orgánu. Výkonný ředitel ji zašle radě orgánů dohledu, která k ní vydá stanovisko. 6. Do 1. července následujícího roku zašle účetní orgánu pro cenné papíry a trhy konečnou účetní závěrku spolu se stanoviskem rady orgánů dohledu účetnímu Komise, Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru. Do 15. června každého roku zašle účetní orgánu pro cenné papíry a trhy účetnímu Komise rovněž balíček výkaznictví, a to ve standardizovaném formátu stanoveném účetním Komise pro účely konsolidace. 7. Konečná účetní závěrka se do 15. listopadu následujícího roku zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie. 8. Výkonný ředitel zašle Účetnímu dvoru odpověď na jeho vyjádření do 30. září a zároveň zašle tuto odpověď v kopii správní radě a Komisi. 9. Výkonný ředitel v souladu s ustanovením čl. 261 odst. 3 finančního nařízení předloží Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace potřebné pro řádný průběh udělení absolutoria pro daný rozpočtový rok. 10. Evropský parlament na doporučení Rady přijaté kvalifikovanou většinou udělí orgánu pro cenné papíry a trhy před 15. květnem roku N + 2 absolutorium za plnění rozpočtu za rozpočtový rok N. 11. Orgán pro cenné papíry a trhy poskytne odůvodněné stanovisko k postoji Evropského parlamentu a k jakýmkoli jiným připomínkám Evropského parlamentu sděleným v průběhu udělení absolutoria. Článek 65 Finanční předpisy Správní rada po konzultaci s Komisí přijme finanční předpisy pro orgán pro cenné papíry a trhy. Tyto předpisy se nesmějí odchylovat od nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 (*48), pokud to nevyžadují zvláštní potřeby fungování orgánu pro cenné papíry a trhy a pouze s předchozím souhlasem Komise. (*48) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (Úř. věst. L 122, 10.5.2019, s. 1).“" |
55) |
V článku 66 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. Za účelem boje proti podvodům, úplatkářství a jakékoli nedovolené činnosti se na orgán pro cenné papíry a trhy bez omezení použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (*49). (*49) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).“" |
56) |
Článek 70 se mění takto:
|
57) |
Článek 71 se nahrazuje tímto: „Článek 71 Ochrana údajů Tímto nařízením nejsou dotčeny povinnosti členských států týkající se zpracování osobních údajů podle nařízení (EU) 2016/679 ani povinnosti orgánu pro cenné papíry a trhy týkající se zpracování osobních údajů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (*51) při plnění jeho povinností. (*51) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).“" |
58) |
V článku 72 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Správní rada přijme praktická prováděcí opatření k nařízení (ES) č. 1049/2001.“ |
59) |
V článku 74 se první pododstavec nahrazuje tímto: „Nezbytná opatření týkající se umístění, které má být orgánu pro cenné papíry a trhy zajištěno v členském státě, v němž se nachází jeho sídlo, a zařízení, které má tento členský stát poskytnout, jakož i konkrétní pravidla vztahující se na zaměstnance orgánu pro cenné papíry a trhy a jejich rodinné příslušníky v tomto členském státě stanoví dohoda o sídle uzavřená mezi orgánem pro cenné papíry a trhy a daným členským státem po schválení správní radou.“ |
60) |
Článek 76 se nahrazuje tímto: „Článek 76 Vztahy k Evropskému výboru regulátorů trhů s cennými papíry Orgán pro cenné papíry a trhy je považován za právního nástupce Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry (CESR). Ke dni zřízení orgánu pro cenné papíry a trhy se na něj automaticky převádějí veškerá aktiva a závazky a probíhající operace CESR. CESR vypracuje přehled konečných zůstatků aktiv a závazků ke dni tohoto převodu. Tento přehled musí být předmětem auditu a bude schválen CESR a Komisí.“ |
61) |
Článek 81 se mění takto:
|
Článek 4
Změny nařízení (EU) č. 600/2014
Nařízení (EU) č. 600/2014 se mění takto:
1) |
V čl. 1 odst. 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:
|
2) |
Článek 2 se mění takto:
|
3) |
Článek 22 se nahrazuje tímto: „Článek 22 Poskytování informací pro účely transparentnosti a jiných výpočtů 1. Za účelem provedení výpočtů pro určení požadavků předobchodní a poobchodní transparentnosti a režimů obchodních povinností stanovených v článcích 3 až 11, článcích 14 až 21 a článku 32, které jsou použitelné na finanční nástroje, a pro určení toho, zda je určitý investiční podnik systematickým internalizátorem, si může orgán ESMA a příslušné orgány vyžádat informace od:
2. Obchodní systémy, schválené systémy pro uveřejňování informací a poskytovatelé konsolidovaných obchodních informací potřebné údaje uchovávají po dostatečně dlouhou dobu. 3. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem k upřesnění obsahu a četnosti žádostí o údaje, formátů a časových rámců, kterými se mají řídit obchodní systémy, schválené systémy pro uveřejňování informací a poskytovatelé konsolidovaných obchodních informací při reagování na žádosti o údaje uvedené v odstavci 1, a druhu údajů, které se mají uchovávat, i minimální doby, po kterou obchodní systémy, schválené systémy pro uveřejňování informací a poskytovatelé konsolidovaných obchodních informací údaje v souladu s odstavcem 2 mají uchovávat, aby mohly žádostem o údaje vyhovět. Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.“ |
4) |
V čl. 26 odst. 1 se třetí pododstavec nahrazuje tímto: „Příslušné orgány bez zbytečného odkladu poskytnou orgánu ESMA jakékoli informace předložené v souladu s tímto článkem.“ |
5) |
Článek 27 se nahrazuje tímto: „Článek 27 Povinnost poskytnout referenční údaje o finančním nástroji 1. Pokud jde o finanční nástroje, které jsou přijaty k obchodování na regulovaných trzích nebo obchodované v mnohostranných obchodních systémech nebo organizovaných obchodních systémech, poskytují obchodní systémy orgánu ESMA identifikační referenční údaje pro účely hlášení o obchodech podle článku 26. Pokud jde o další finanční nástroje, na něž se vztahuje čl. 26 odst. 2, obchodované na jeho systému, každý systematický internalizátor poskytne orgánu ESMA referenční údaje vztahující se k těmto finančním nástrojům. Identifikační referenční údaje jsou připraveny k předložení orgánu ESMA v elektronické a standardizované podobě před zahájením obchodování s daným nástrojem. Referenční údaje o finančním nástroji se aktualizují po každé změně údajů týkající se finančního nástroje. Orgán ESMA tyto referenční údaje okamžitě uveřejní na svých internetových stránkách. Orgán ESMA tyto referenční údaje bez zbytečného odkladu zpřístupní příslušným orgánům. 2. S cílem umožnit, aby příslušné orgány sledovaly v souladu s článkem 26 činnosti investičních podniků pro zajištění toho, že budou jednat čestně, poctivě, profesionálně a způsobem podporujícím integritu trhu, orgán ESMA po konzultaci s příslušnými orgány zavede nezbytné mechanismy za účelem zajištění toho, že:
3. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem upřesňujících:
Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. 4. Orgán ESMA může pozastavit povinnost hlášení podle odstavce 1 pro některé nebo všechny finanční nástroje, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
Při přijímání opatření uvedeného v prvním pododstavci tohoto odstavce ESMA zohlední, do jaké míry opatření zajišťuje přesnost a úplnost nahlašovaných údajů pro účely uvedené v odstavci 2. Před přijetím rozhodnutí o opatření uvedeném v prvním pododstavci vyrozumí orgán ESMA relevantní příslušné orgány. Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 50 akty v přenesené pravomoci, jimiž doplní toto nařízení tím, že upřesní podmínky uvedené v prvním pododstavci a okolnosti, za nichž pozbývá platnosti pozastavení uvedené v uvedeném pododstavci.“ |
6) |
Vkládá se nová hlava, která zní: „HLAVA IVa SLUŽBY HLÁŠENÍ ÚDAJŮ KAPITOLA 1 Udělování povolení poskytovatelům služeb hlášení údajů Článek 27a Pro účely této hlavy se příslušným vnitrostátním orgánem rozumí příslušný orgán ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 26 směrnice 2014/65/EU. Článek 27b Požadavek na udělení povolení 1. Provozování schváleného systému pro uveřejňování informací, poskytovatele konsolidovaných obchodních informací nebo schváleného mechanismu pro hlášení obchodů formou výkonu regulérního povolání nebo podnikání podléhá předchozímu schválení ze strany orgánu ESMA v souladu s touto hlavou. Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce podléhá schválený systém pro uveřejňování informací nebo schválený mechanismus pro hlášení obchodů určené v souladu s aktem v přenesené pravomoci podle čl. 2 odst. 3 předchozímu povolení a dohledu strany relevantního příslušného vnitrostátního orgánu podle této hlavy. 2. Služby schváleného systému pro uveřejňování informací, poskytovatele konsolidovaných obchodních informací a schváleného mechanismu pro hlášení obchodů může rovněž poskytovat investiční podnik nebo organizátor trhu provozující obchodní systém, pokud orgán ESMA nebo relevantní příslušný vnitrostátní orgán předem ověřily, že uvedený investiční podnik nebo organizátor trhu splňují ustanovení této hlavy. Poskytování uvedených služeb se zahrne do jejich povolení. 3. Orgán ESMA vytvoří registr všech poskytovatelů služeb hlášení údajů v Unii. Tento registr je veřejně přístupný a obsahuje informace o službách, pro něž má poskytovatel služeb hlášení údajů povolení, a je pravidelně aktualizován. Pokud orgán ESMA nebo případně příslušný vnitrostátní orgán odejme povolení v souladu s článkem 27e, zveřejní se informace o tomto odnětí v registru po dobu pěti let. 4. Poskytovatelé služeb hlášení údajů poskytují své služby pod dohledem orgánu ESMA nebo případně příslušného vnitrostátního orgánu. Orgán ESMA nebo případně příslušný vnitrostátní orgán pravidelně prověřují, zda poskytovatelé služeb hlášení údajů dodržují ustanovení této hlavy. Orgán ESMA nebo případně příslušný vnitrostátní orgán sleduje, zda poskytovatelé služeb hlášení údajů neustále splňují podmínky prvního povolení stanovené v této hlavě. Článek 27c Udělování povolení poskytovatelům služeb hlášení údajů 1. Poskytovatelům služeb hlášení údajů je orgánem ESMA nebo případně příslušným vnitrostátním orgánem pro účely této hlavy uděleno povolení, pokud:
2. V povolení podle odstavce 1 se uvede služba hlášení údajů, kterou je poskytovatel služeb hlášení údajů oprávněn poskytovat. Pokud chce oprávněný poskytovatel služeb hlášení údajů svou podnikatelskou činnost rozšířit o další služby hlášení údajů, podá orgánu ESMA nebo případně příslušnému vnitrostátnímu orgánu žádost o rozšíření svého povolení. 3. Oprávněný poskytovatel služeb hlášení údajů musí neustále splňovat podmínky povolení stanovené v této hlavě. Oprávněný poskytovatel služeb hlášení údajů informuje bez zbytečného odkladu orgán ESMA nebo případně příslušný vnitrostátní orgán o veškerých zásadních změnách podmínek pro povolení. 4. Povolení podle odstavce 1 je účinné a platné na celém území Unie a poskytovateli služeb hlášení údajů umožňuje poskytovat služby, pro které je získal, v celé Unii. Článek 27d Postupy udělování povolení a zamítnutí žádostí o povolení 1. Žádající poskytovatel služeb hlášení údajů předloží žádost, v níž jsou uvedeny veškeré informace nezbytné k tomu, aby se orgán ESMA nebo případně příslušný vnitrostátní orgán mohl přesvědčit, že poskytovatel služeb hlášení údajů přijal k okamžiku udělení prvního povolení veškerá opatření nezbytná ke splnění povinností podle ustanovení této hlavy, včetně plánu činností, který uvádí mimo jiné typy předpokládaných služeb a organizační strukturu. 2. Orgán ESMA nebo případně příslušný vnitrostátní orgán do 20 pracovních dnů od obdržení žádosti o povolení posoudí, zda je žádost úplná. Není-li žádost úplná, stanoví orgán ESMA nebo případně příslušný vnitrostátní orgán lhůtu, v níž musí poskytovatel služeb hlášení údajů poskytnout doplňující informace. Posoudí-li ESMA nebo případně příslušný vnitrostátní orgán žádost jako úplnou, oznámí to poskytovateli služeb hlášení údajů. 3. Orgán ESMA nebo případně příslušný vnitrostátní orgán do šesti měsíců od obdržení úplné žádosti posoudí, zda poskytovatel služeb hlášení údajů splňuje ustanovení této hlavy. Přijme řádně odůvodněné rozhodnutí o udělení nebo zamítnutí povolení a vyrozumí o tom do pěti pracovních dnů žádajícího poskytovatele služeb hlášení údajů. 4. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které stanoví:
Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. 5. Orgán ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro standardní formuláře, šablony a postupy pro oznamování či poskytování informací stanovených v odstavci 1 tohoto článku a v čl. 27f odst. 2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010. Článek 27e Odnětí povolení 1. Orgán ESMA nebo případně příslušný vnitrostátní orgán může povolení udělené poskytovateli služeb hlášení údajů odejmout v případě, že poskytovatel:
2. Orgán ESMA v příslušných případech bez zbytečného odkladu informuje příslušný vnitrostátní orgán v členském státě, v němž je poskytovatel služeb hlášení údajů usazen, o rozhodnutí o odnětí povolení poskytovateli služeb hlášení údajů. Článek 27f Požadavky na vedoucí orgán poskytovatele služeb hlášení údajů 1. Vedoucí orgán poskytovatele služeb hlášení údajů má po celou dobu dostatečně dobrou pověst a dostatečné znalosti, dovednosti a zkušenosti a výkonu svých povinností věnuje dostatek času. Vedoucí orgán má dostatečné kolektivní znalosti, dovednosti a zkušenosti, aby rozuměl činnostem poskytovatele služeb hlášení údajů. Každý člen vedoucího orgánu jedná čestně, bezúhonně a nezávisle, aby mohl v případě potřeby efektivně vznášet připomínky k rozhodnutím vrcholového vedení a efektivně kontrolovat a sledovat rozhodování osob ve vedení. Pokud organizátor trhu žádá o povolení k provozování schváleného systému pro uveřejňování informací, poskytovatele konsolidovaných obchodních informací nebo schváleného mechanismu pro hlášení obchodů podle článku 27d, má se za to, že členové vedoucího orgánu schváleného systému pro uveřejňování informací, poskytovatele konsolidovaných obchodních informací nebo schváleného mechanismu pro hlášení obchodů, kteří jsou zároveň členy vedoucího orgánu regulovaného trhu, požadavky stanovené v prvním pododstavci splňují. 2. Poskytovatel služeb hlášení údajů oznámí orgánu ESMA nebo případně příslušnému vnitrostátnímu orgánu všechny členy svého vedoucího orgánu a veškeré změny v jeho členské základně spolu s veškerými informacemi potřebnými k posouzení, zda daný subjekt splňuje podmínky odstavce 1. 3. Vedoucí orgán poskytovatele služeb hlášení údajů stanoví zavedení systémů správy a řízení zajišťujících účinné a obezřetné vedení organizace, včetně oddělení funkcí v dané organizaci a předcházení střetu zájmů, a dohlíží nad nimi, a to způsobem, který podporuje integritu trhu a zájmy jeho zákazníků. 4. Orgán ESMA nebo případně příslušný vnitrostátní orgán odmítne udělit povolení, pokud není přesvědčen o tom, že osoba nebo osoby, které budou skutečně řídit činnost poskytovatele služeb hlášení údajů, mají dostatečně dobrou pověst, nebo pokud existují objektivní a prokazatelné důvody k domněnce, že navrhované změny ve vedoucím orgánu poskytovatele služeb hlášení údajů ohrožují jeho řádné a obezřetné vedení a patřičné posouzení zájmu jeho zákazníků a integrity trhu. 5. ESMA vypracuje do 1. ledna 2021 návrhy regulačních technických norem k posouzení vhodnosti členů vedoucího orgánu popsaného v odstavci 1 s přihlédnutím k různým úlohám a funkcím, které plní a vykonávají, a k potřebě vyhnout se střetu zájmů mezi členy vedoucího orgánu a uživateli schváleného systému pro uveřejňování informací, poskytovatele konsolidovaných obchodních informací nebo schváleného mechanismu pro hlášení obchodů. Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. KAPITOLA 2 Podmínky pro schválené systémy pro uveřejňování informací, poskytovatele konsolidovaných obchodních informací a schválené mechanismy pro hlášení obchodů Článek 27g Organizační požadavky pro schválené systémy pro uveřejňování informací 1. Schválený systém pro uveřejňování informací musí mít zavedeny odpovídající politiky a opatření k uveřejnění informací požadovaných podle článků 20 a 21 v okamžiku, který je vzhledem k technickým možnostem co nejbližší reálnému času, a za přiměřených obchodních podmínek. Informace se poskytují bezplatně po uplynutí patnácti minut od okamžiku, kdy je schválený systém pro uveřejňování informací uveřejní. Schválený systém pro uveřejňování informací tyto informace účinně a jednotně šíří způsobem, který k těmto informacím zajistí rychlý přístup, bez diskriminace a ve formátu, jenž je umožní konsolidovat s podobnými údaji z jiných zdrojů. 2. Informace uveřejňované schváleným systémem pro uveřejňování informací podle odstavce 1 zahrnují alespoň tyto údaje:
3. Schválený systém pro uveřejňování informací provozuje a spravuje účinné správní mechanismy, které mají zamezit střetu zájmů se zákazníky. Schválený systém pro uveřejňování informací, který je zároveň organizátorem trhu nebo investičním podnikem, musí zejména nakládat se všemi shromážděnými informacemi nediskriminačním způsobem a provozovat a udržovat vhodné mechanismy k oddělení různých podnikových funkcí. 4. Schválený systém pro uveřejňování informací musí mít zavedeny řádné bezpečnostní mechanismy, jež zaručují bezpečnost prostředků pro přenos informací, minimalizují riziko poškození údajů a neoprávněného přístupu k nim a zamezují úniku informací před jejich uveřejněním. Schválený systém pro uveřejňování informací udržuje přiměřené zdroje a musí mít zavedeny záložní systémy, které mu umožní nabízet a zajišťovat své služby nepřetržitě. 5. Schválený systém pro uveřejňování informací musí mít zavedeny systémy, které umožňují účinně kontrolovat úplnost obchodních zpráv, zjišťovat chybějící údaje a zjevné chyby a požadovat, aby takovéto chybné zprávy byly předány znovu. 6. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem ke stanovení společných formátů, datových standardů a technických opatření, které usnadní konsolidaci informací uvedených v odstavci 1. Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. 7. Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 50 akty v přenesené pravomoci, jimiž doplní toto nařízení tím, že stanoví přiměřené obchodní podmínky pro uveřejnění informací podle odstavce 1 tohoto článku. 8. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které upřesňují:
Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. Článek 27h Organizační požadavky pro poskytovatele konsolidovaných obchodních informací1. 1. Poskytovatel konsolidovaných obchodních informací musí mít zavedeny odpovídající politiky a opatření ke shromažďování informací uveřejňovaných v souladu s články 6 a 20, ke konsolidaci těchto informací v souvislý tok elektronických dat a k uveřejnění těchto informací v okamžiku, který je vzhledem k technickým možnostem co nejbližší reálnému času, a za přiměřených obchodních podmínek. Tyto informace zahrnují alespoň tyto údaje:
Informace se poskytují bezplatně po uplynutí patnácti minut od okamžiku, kdy je poskytovatel konsolidovaných obchodních informací uveřejní. Poskytovatel konsolidovaných obchodních informací je schopen tyto informace účinně a jednotně šířit způsobem, který k nim zajistí rychlý přístup, bez diskriminace a ve formátech, jež jsou pro účastníky trhu snadno přístupné a použitelné. 2. Poskytovatel konsolidovaných obchodních informací musí mít zavedeny odpovídající politiky a opatření ke shromažďování informací uveřejňovaných v souladu s články 10 a 21, ke konsolidaci těchto informací v souvislý tok elektronických dat a k uveřejnění těchto informací v okamžiku, který je vzhledem k technickým možnostem co nejbližší reálnému času, a za přiměřených obchodních podmínek; tyto informace zahrnují alespoň tyto údaje:
Informace se poskytují bezplatně po uplynutí patnácti minut od okamžiku, kdy je poskytovatel konsolidovaných obchodních informací uveřejní. Poskytovatel konsolidovaných obchodních informací je schopen tyto informace účinně a jednotně šířit způsobem, který k nim zajistí rychlý přístup, bez diskriminace a v obecně přijímaných formátech, jež jsou interoperabilní a pro účastníky trhu snadno přístupné a použitelné. 3. Poskytovatel konsolidovaných obchodních informací zajistí konsolidaci poskytnutých údajů ze všech regulovaných trhů, mnohostranných obchodních systémů, organizovaných obchodních systémů a schválených systémů pro uveřejňování informací a pro finanční nástroje uvedené v regulačních technických normách podle odst. 8 písm. c). 4. Poskytovatel konsolidovaných obchodních informací provozuje a spravuje účinné správní mechanismy, které mají zamezit střetu zájmů. Organizátor trhu nebo schválený systém pro uveřejňování informací, jež zároveň provozují službu konsolidovaných obchodních informací, nakládají se všemi shromážděnými informacemi nediskriminačním způsobem a provozují a spravují vhodné mechanismy k oddělení různých obchodních funkcí. 5. Poskytovatel konsolidovaných obchodních informací musí mít zavedeny řádné bezpečnostní mechanismy, jež zaručují bezpečnost prostředků pro přenos informací a minimalizují riziko poškození údajů a neoprávněného přístupu. Poskytovatel konsolidovaných obchodních informací udržuje přiměřené zdroje a musí mít zavedeny záložní systémy, které mu umožní nabízet a zajišťovat své služby nepřetržitě. 6. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem ke stanovení datových standardů a formátů pro informace, jež mají být uveřejněny v souladu s články 6, 10, 20 a 21 a jež zahrnují identifikaci finančního nástroje, cenu, množství, čas, cenovou notaci, identifikaci obchodního systému a ukazatelů pro zvláštní podmínky, jimž obchod podléhal, jakož i technická opatření na podporu účinného a jednotného šíření informací způsobem, který zajistí, aby tyto informace byly pro účastníky trhu snadno přístupné a použitelné podle odstavců 1 a 2 tohoto článku, včetně určení dodatečných služeb, jež by poskytovatel konsolidovaných obchodních informací mohl vykonávat za účelem zvýšení účinnosti trhu. Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. 7. Komise přijme v souladu s článkem 50 akty v přenesené pravomoci, jimiž doplní toto nařízení tím, že objasní, co jsou přiměřené obchodní podmínky pro poskytnutí přístupu k datovým tokům uvedeným v odstavcích 1 a 2 tohoto článku. 8. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které upřesňují:
Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. Článek 27i Organizační požadavky pro schválené mechanismy pro hlášení obchodů 1. Schválený mechanismus pro hlášení obchodů musí mít zavedeny odpovídající politiky a opatření umožňující předkládat hlášení o informacích požadovaných podle článku 26 co nejrychleji, nejpozději však do konce pracovního dne následujícího po dni, kdy byl obchod proveden. 2. Schválený mechanismus pro hlášení obchodů provozuje a spravuje účinné správní mechanismy, které mají zamezit střetu zájmů se zákazníky. Schválený mechanismus pro hlášení obchodů, který je zároveň organizátorem trhu nebo investičním podnikem, zejména nakládá se všemi shromážděnými informacemi nediskriminačním způsobem a provozuje a udržuje vhodné mechanismy k oddělení různých obchodních funkcí. 3. Schválený mechanismus pro hlášení obchodů musí mít zavedeny řádné bezpečnostní mechanismy, jež zaručují bezpečnost a ověření prostředků pro přenos informací, minimalizují riziko poškození údajů a neoprávněného přístupu k nim a zamezují úniku informací při nepřetržitém zachovávání důvěrnosti údajů. Schválený mechanismus pro hlášení obchodů udržuje přiměřené zdroje a musí mít zavedeny záložní systémy, které mu umožní své služby nabízet a zajišťovat nepřetržitě. 4. Schválený mechanismus pro hlášení obchodů musí mít zavedeny systémy, které umožňují účinně kontrolovat úplnost hlášení o obchodech, zjišťovat chybějící údaje a zjevné chyby způsobené investičním podnikem, a pokud k takové chybě dojde nebo se zjistí chybějící údaj, sdělit podrobnosti o chybě nebo o chybějícím údaji investičnímu podniku a požadovat, aby takovéto chybné zprávy byly předány znovu. Schválený mechanismus pro hlášení obchodů musí mít zavedeny systémy, které mu umožní odhalit chyby nebo chybějící údaje způsobené samotným schváleným mechanismem pro hlášení obchodů a opravit a předat, případně opětovně předat, příslušnému orgánu správné a úplné zprávy o obchodech. 5. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které upřesňují:
Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.“ |
7) |
Vkládá se nová hlava, která zní: „HLAVA VIa PRAVOMOCI A PŮSOBNOST ORGÁNU ESMA KAPITOLA 1 Pravomoci a postupy Článek 38a Výkon pravomocí svěřených orgánu ESMA Pravomoci svěřené orgánu ESMA či kterémukoli z jeho úředníků nebo dalším osobám pověřeným orgánem ESMA podle článků 38b až 38e nesmějí být užity k tomu, aby se vyžadovalo zpřístupnění informací nebo dokumentů, na něž se vztahuje právní výsada. Článek 38b Žádost o poskytnutí informací 1. Orgán ESMA si může prostou žádostí nebo rozhodnutím vyžádat poskytnutí veškerých informací, které jsou nezbytné pro plnění jeho povinností podle tohoto nařízení, od těchto osob:
2. Jakákoli prostá žádost o informace uvedená v odstavci 1:
3. V případě žádosti o poskytnutí informací podle odstavce 1 na základě rozhodnutí orgán ESMA:
4. Požadované informace poskytují osoby uvedené v odstavci 1 nebo jejich zástupci a v případě právnických osob nebo sdružení bez právní subjektivity osoby oprávněné je zastupovat podle právních předpisů nebo podle stanov. Řádně zmocnění právní zástupci mohou informace sdělit za své klienty. Ti však zůstávají plně odpovědní v případě, že jsou poskytnuté informace neúplné, nesprávné nebo zavádějící. 5. Orgán ESMA zašle bez zbytečného odkladu kopii prosté žádosti nebo svého rozhodnutí příslušnému orgánu členského státu osoby uvedené v odstavci 1. Článek 38c Obecná šetření 1. Při plnění povinností podle tohoto nařízení může ESMA provádět veškerá nezbytná šetření osob uvedených v čl. 38b odst. 1. Za tímto účelem jsou úředníci orgánu ESMA a další osoby tímto orgánem pověřené zmocněni:
2. Úředníci orgánu ESMA a další osoby tímto orgánem pověřené pro účely šetření podle odstavce 1 vykonávají své pravomoci po předložení písemného pověření, v němž je uveden předmět a účel šetření. V tomto pověření jsou také uvedena penále stanovená v článku 38i, jestliže požadované záznamy, údaje, postupy nebo jakékoli jiné materiály či odpovědi osob uvedených v čl. 38b odst. 1 na položené otázky nejsou poskytnuty nebo jsou neúplné, a pokuty stanovené v článku 38h, jestliže jsou odpovědi osob uvedených v čl. 38b odst. 1 na položené otázky nesprávné nebo zavádějící. 3. Osoby uvedené v čl. 38b odst. 1 jsou povinny se podrobit šetřením zahájeným na základě rozhodnutí orgánu ESMA. V rozhodnutí musí být uvedeny předmět a účel šetření, penále stanovená v článku 38i, opravné prostředky, které jsou k dispozici podle nařízení (EU) č. 1095/2010, a právo na přezkum rozhodnutí Soudním dvorem. 4. Orgán ESMA s dostatečným předstihem před šetřením uvedeným v odstavci 1 informuje o šetření a o totožnosti pověřených osob příslušný orgán členského státu, na jehož území se má šetření provádět. Úředníci dotčeného příslušného orgánu poskytují na žádost orgánu ESMA těmto pověřeným osobám pomoc při plnění jejich povinností. Úředníci dotčeného příslušného orgánu se mohou na požádání šetření také účastnit. 5. Jestliže požadavek poskytnout výpisy telefonních hovorů nebo datových přenosů podle odst. 1 písm. e) vyžaduje podle platného vnitrostátního práva povolení justičního orgánu, musí být o takové povolení požádáno. O toto povolení lze rovněž požádat jako o zajišťovací opatření. 6. Jestliže vnitrostátní justiční orgán obdrží žádost o povolení požadovat poskytnutí výpisů telefonních hovorů nebo datových přenosů uvedených v odst. 1 písm. e), uvedený orgán ověří, že:
Pro účely písmene b) může vnitrostátní justiční orgán požádat orgán ESMA o podrobné vysvětlení, zejména pokud jde o důvody, na jejichž základě má orgán ESMA podezření, že došlo k porušení tohoto nařízení, jakož i o závažnost tohoto údajného porušení a povahu účasti osoby, jíž se donucovací opatření týkají. Vnitrostátní justiční orgán však nesmí přezkoumávat nezbytnost šetření ani požadovat, aby mu byly poskytnuty informace ze spisu orgánu ESMA. Zákonnost rozhodnutí orgánu ESMA přezkoumává pouze Soudní dvůr postupem stanoveným v nařízení (EU) č. 1095/2010. Článek 38d Kontroly na místě 1. Orgán ESMA může za účelem plnění svých povinností podle tohoto nařízení provádět veškeré nezbytné kontroly na místě v provozních prostorách osob uvedených v čl. 38b odst. 1. 2. Úředníci orgánu ESMA a další osoby tímto orgánem pověřené k provádění kontrol na místě smějí vstupovat do všech provozních prostor osob, kterých se rozhodnutí o šetření přijaté orgánem ESMA týká, a mají veškeré pravomoci stanovené v čl. 38b odst. 1. Zároveň jsou oprávněni zapečetit jakékoli provozní prostory a účetní knihy nebo záznamy na dobu a v rozsahu, které jsou pro kontrolu nezbytné. 3. S dostatečným předstihem před kontrolou informuje orgán ESMA o kontrole příslušný orgán členského státu, na jehož území se má provádět. Vyžaduje-li to řádné provedení a efektivita kontroly, může orgán ESMA po informování relevantního příslušného orgánu provést kontrolu na místě bez předchozího ohlášení. Kontroly v souladu s tímto článkem se provádějí za předpokladu, že relevantní příslušný orgán potvrdil, že proti nim nemá námitky. 4. Úředníci orgánu ESMA a další osoby tímto orgánem pověřené k provádění kontrol na místě vykonávají své pravomoci po předložení písemného pověření, v němž je uveden předmět a účel kontroly a také penále stanovená v článku 38i pro případ, že se dotyčné osoby kontrole nepodrobí. 5. Osoby uvedené v čl. 38b odst. 1 se podrobí kontrolám na místě nařízeným na základě rozhodnutí orgánu ESMA. V rozhodnutí musí být uvedeny předmět a účel kontroly, datum, kdy má být kontrola zahájena, penále stanovená v článku 38i, opravné prostředky, které jsou k dispozici podle nařízení (EU) č. 1095/2010, a dále právo na přezkum rozhodnutí Soudním dvorem. 6. Úředníci příslušného orgánu členského státu, na jehož území má být kontrola prováděna, jakož i osoby tímto orgánem pověřené nebo jmenované poskytují na žádost orgánu ESMA aktivní součinnost jeho úředníkům i dalším osobám jím pověřeným. Úředníci příslušného orgánu dotyčného členského státu se mohou kontrol na místě také účastnit. 7. Orgán ESMA také může požádat, aby příslušné orgány provedly jeho jménem určité vyšetřovací úkoly a kontroly na místě podle tohoto článku a čl. 38b odst. 1. 8. Pokud úředníci orgánu ESMA a další doprovázející osoby tímto orgánem pověřené zjistí, že se určitá osoba odmítá podrobit kontrole nařízené podle tohoto článku, příslušný orgán dotyčného členského státu jim poskytne nezbytnou pomoc a v příslušných případech požádá o pomoc policii nebo rovnocenný donucovací orgán, který jim provedení kontroly na místě umožní. 9. Pokud kontrola na místě stanovená v odstavci 1 nebo pomoc stanovená v odstavci 7 vyžaduje podle vnitrostátního práva povolení justičního orgánu, musí být o takové povolení požádáno. O toto povolení lze rovněž požádat jako o zajišťovací opatření. 10. Jestliže vnitrostátní justiční orgán obdrží žádost o povolení provést kontrolu na místě podle odstavce 1 nebo pomoc podle odstavce 7, uvedený orgán ověří, zda:
Pro účely písmene b) může vnitrostátní justiční orgán požádat orgán ESMA o podrobné vysvětlení, zejména pokud jde o důvody, na jejichž základě má orgán ESMA podezření, že došlo k porušení tohoto nařízení, jakož i o závažnost tohoto údajného porušení a povahu účasti osoby, jíž se donucovací opatření týkají. Vnitrostátní justiční orgán však nesmí přezkoumávat nezbytnost šetření ani požadovat, aby mu byly poskytnuty informace ze spisu orgánu ESMA. Zákonnost rozhodnutí orgánu ESMA přezkoumává pouze Soudní dvůr postupem stanoveným v nařízení (EU) č. 1095/2010. Článek 38e Výměna informací Orgán ESMA a příslušné orgány si bez zbytečného odkladu vzájemně poskytují informace požadované pro účely výkonu jejich povinností podle tohoto nařízení. Článek 38f Služební tajemství Povinnost zachovávat služební tajemství uvedená v článku 76 směrnice 2014/65/EU se vztahuje na orgán ESMA a na všechny osoby, které pracují nebo pracovaly pro orgán ESMA nebo pro jakoukoli jinou osobu, již orgán ESMA pověřil určitými úkoly, včetně auditorů a odborníků, s nimiž má orgán ESMA uzavřeny smlouvy. Článek 38g Opatření v oblasti dohledu přijímaná orgánem ESMA 1. Pokud orgán ESMA zjistí, že se osoba uvedená v čl. 38b odst. 1 písm. a) dopustila některého z případu porušení podmínek stanovených v hlavě IVa, přijme jedno nebo více z těchto opatření:
2. Při přijímání opatření uvedených v odstavci 1 zohlední orgán ESMA povahu a závažnost porušení povinnosti, přičemž vezme v úvahu tato kritéria:
3. Orgán ESMA oznámí veškerá opatření přijatá podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu osobě odpovědné za porušení a sdělí je příslušným orgánům členských států a Komisi. Veškerá tato opatření zveřejní na svých internetových stránkách do deseti pracovních dnů ode dne jejich přijetí. Zveřejněné informace uvedené v prvním pododstavci zahrnují:
KAPITOLA 2 Správní sankce a jiná správní opatření Článek 38h Pokuty 1. Pokud v souladu s čl. 38k odst. 5 orgán ESMA zjistí, že se osoba úmyslně nebo z nedbalosti dopustila některého z porušení požadavků stanovených v hlavě IVa, přijme rozhodnutí o uložení pokuty podle odstavce 2 tohoto článku. Porušení požadavků se považuje za úmyslné, pokud orgán ESMA zjistí objektivní skutečnosti, které prokazují, že daná osoba jednala úmyslně s cílem porušit dané požadavky. 2. Maximální výše pokuty uvedené v odstavci 1 činí 200 000 EUR nebo v členských státech, jejichž měnou není euro, odpovídající hodnotu v národní měně. 3. Za účelem stanovení výše pokuty podle odstavce 1 orgán ESMA zohlední kritéria uvedená v čl. 38g odst. 2. Článek 38i Penále 1. Orgán ESMA rozhodnutím uloží penále s cílem přimět:
2. Penále musí být účinné a přiměřené. Penále se ukládá za každý den prodlení. 3. Bez ohledu na odstavec 2 činí výše penále 3 % průměrného denního obratu v předchozím hospodářském roce nebo v případě fyzických osob 2 % průměrného denního příjmu v předchozím kalendářním roce. Penále se vypočítá ode dne určeného v rozhodnutí, kterým se ukládá. 4. Penále lze uložit na dobu nejvýše šesti měsíců ode dne oznámení rozhodnutí ESMA. Po skončení této doby orgán ESMA opatření přezkoumá. Článek 38j Zveřejňování, povaha a alokace pokut a penále a výkon rozhodnutí 1. Orgán ESMA zveřejní každou pokutu a penále uložené podle článků 38h a 38i s výjimkou případů, kdy by jejich zveřejnění vážně ohrozilo finanční trhy nebo způsobilo zúčastněným subjektům nepřiměřenou škodu. Tyto zveřejněné informace nesmějí obsahovat osobní údaje ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (*52). 2. Pokuty a penále uložené podle článků 38h a 38i jsou správní povahy. 3. Rozhodne-li se orgán ESMA žádné pokuty nebo penále neuložit, uvědomí o tom Evropský parlament, Radu, Komisi a příslušné orgány dotčeného členského státu a uvede důvody svého rozhodnutí. 4. Pokuty a penále uložené podle článků 38h a 38i jsou vykonatelné. Výkon rozhodnutí se řídí procesními pravidly platnými v členském státě, na jehož území se provádí. 5. Pokuty a penále jsou příjmem souhrnného rozpočtu Evropské unie. Článek 38k Procesní pravidla pro přijímání opatření v oblasti dohledu a ukládání pokut 1. Zjistí-li orgán ESMA při plnění svých povinností podle tohoto nařízení závažné náznaky, že by mohly existovat skutečnosti, jež mohou představovat jeden či více případů porušení požadavků stanovených v hlavě IVa, jmenuje v rámci orgánu ESMA nezávislého vyšetřujícího úředníka, aby věc vyšetřil. Určený úředník se nesmí účastnit ani se přímo či nepřímo nesměl účastnit dohledu nad poskytovatelem služeb hlášení údajů ani postupu schvalování poskytovatele služeb hlášení údajů a své funkce plní nezávisle na orgánu ESMA. 2. Vyšetřující úředník uvedený v odstavci 1 vyšetří údajná porušení požadavků, přičemž vezme v úvahu veškeré připomínky vyšetřovaných osob, a kompletní spis se svým nálezem předá orgánu ESMA. 3. Za účelem plnění svých úkolů může vyšetřující úředník využívat pravomoc k tomu, aby si vyžádal informace podle článku 38b a provedl šetření a kontroly na místě podle článků 38c a 38d. 4. Při plnění svých úkolů má vyšetřující úředník přístup ke všem dokumentům a informacím, které orgán ESMA shromáždil v rámci své činnosti v oblasti dohledu. 5. Jakmile vyšetřující úředník vyšetřování dokončí a předtím, než spis se svým nálezem předá orgánu ESMA, poskytne vyšetřovaným osobám příležitost se k vyšetřovaným záležitostem vyjádřit. Svůj nález zakládá pouze na skutečnostech, ke kterým měly dotyčné osoby příležitost se vyjádřit. 6. V průběhu vyšetřování podle tohoto článku je plně respektováno právo vyšetřovaných osob na obhajobu. 7. Při předání spisu s nálezem orgánu ESMA o tom vyšetřující úředník uvědomí vyšetřované osoby. Ty mají právo do spisu nahlížet s výhradou oprávněného zájmu jiných osob na ochraně svých obchodních tajemství. Právo nahlížet do spisu se nevztahuje na důvěrné informace, které se týkají třetích stran. 8. Na základě spisu obsahujícího nález vyšetřujícího úředníka, a pokud o to vyšetřované osoby požádají, po vyslechnutí uvedených osob v souladu s článkem 38l orgán ESMA rozhodne, zda se vyšetřované osoby dopustily jednoho či více porušení požadavků stanovených v hlavě IVa, a pokud je tomu tak, přijme opatření v oblasti dohledu podle článku 38g. 9. Vyšetřující úředník se jednání orgánu ESMA neúčastní ani do jeho rozhodování jinak nezasahuje. 10. Komise přijme do 1. října 2021 v souladu s článkem 50 akty v přenesené pravomoci, jimiž blíže upřesní procesní pravidla pro výkon pravomoci ukládat pokuty nebo penále, včetně ustanovení o právu na obhajobu, ustanovení o lhůtách a o výběru pokut nebo penále a promlčecích lhůtách týkajících se ukládání a vymáhání pokut a penále. 11. Zjistí-li orgán ESMA při plnění svých povinností podle tohoto nařízení závažné náznaky, že by mohly existovat skutečnosti, jež mohou představovat trestný čin, postoupí věc relevantním vnitrostátním orgánům činným v trestním řízení. Orgán ESMA kromě toho neuloží pokuty nebo penále v případech, kdy stejné skutečnosti nebo skutečnosti, jež jsou v podstatě totožné, vedly v rámci trestního řízení podle vnitrostátních právních předpisů k osvobozujícímu nebo odsuzujícímu rozhodnutí, které již nabylo právní moci. Článek 38l Vyjádření účastníků řízení 1. Před přijetím jakéhokoli rozhodnutí podle článků 38g, 38h a 38i poskytne orgán ESMA účastníkům řízení příležitost vyjádřit se k jeho zjištěním. Orgán ESMA založí svá rozhodnutí pouze na zjištěních, ke kterým měli účastníci řízení příležitost se vyjádřit. První pododstavec se nevztahuje na situace, kdy je třeba přijmout naléhavá opatření s cílem zabránit významnému a bezprostřednímu poškození finančního systému. V uvedeném případě může orgán ESMA přijmout prozatímní rozhodnutí s tím, že co nejdříve po přijetí svého rozhodnutí musí dát dotyčným osobám příležitost k vyjádření. 2. V průběhu řízení musí být plně respektováno právo vyšetřovaných osob na obhajobu. Mají právo nahlížet do spisu orgánu ESMA, s výhradou oprávněného zájmu jiných osob na ochraně svých obchodních tajemství. Právo na přístup ke spisu se nevztahuje na důvěrné informace ani na interní přípravné dokumenty orgánu ESMA. Článek 38m Přezkum Soudním dvorem Soudní dvůr má neomezenou pravomoc přezkoumávat rozhodnutí, jimiž orgán ESMA uložil pokutu nebo penále. Uloženou pokutu nebo penále může zrušit, snížit nebo zvýšit. Článek 38n Poplatky za povolení a dohled 1. Orgán ESMA účtuje poskytovatelům služeb hlášení údajů poplatky v souladu s tímto nařízením a s akty v přenesené pravomoci přijatými podle odstavce 3 tohoto článku. Tyto poplatky plně pokrývají výdaje orgánu ESMA nezbytné pro povolení poskytovatelů služeb hlášení údajů a dohled nad nimi a pro náhradu veškerých nákladů, jež mohou příslušným orgánům vzniknout na základě tohoto nařízení, zejména v důsledku přenesení úkolů podle článku 38o. 2. Výše individuálního poplatku účtovaného konkrétnímu poskytovateli služeb hlášení údajů pokrývá veškeré správní náklady vzniklé orgánu ESMA v souvislosti s povolováním tohoto poskytovatele a dohledem nad ním. Musí být přiměřená obratu poskytovatele služeb hlášení údajů. 3. Komise přijme do 1. října 2021 v souladu s článkem 50 akty v přenesené pravomoci k doplnění tohoto nařízení, jimiž upřesní typ poplatků, záležitosti, za něž se poplatky vybírají, výši poplatků a způsob jejich úhrady. Článek 38o Přenesení úkolů z orgánu ESMA na příslušné orgány 1. Je-li to nezbytné k řádnému splnění úkolu v oblasti dohledu, může orgán ESMA konkrétní úkoly v oblasti dohledu přenést na příslušný orgán členského státu v souladu s obecnými pokyny vydanými orgánem ESMA podle článku 16 nařízení (EU) č. 1095/2010. Mezi tyto konkrétní úkoly v oblasti dohledu mohou patřit zejména pravomoc žádat o informace podle článku 38b a provádět šetření a kontroly na místě podle článku 38c a článku 38d. 2. Před přenesením úkolu orgán ESMA konzultuje s relevantním příslušným orgánem:
3. V souladu s aktem v přenesené pravomoci přijatým podle čl. 38n odst. 3, poskytne orgán ESMA příslušnému orgánu náhradu nákladů, jež mu v důsledku výkonu přenesených úkolů vzniknou. 4. Rozhodnutí uvedené v odstavci 1 orgán ESMA v náležitých intervalech přezkoumává. Přenesení úkolů lze kdykoli zrušit. 5. Přenesení úkolů nemá vliv na odpovědnost orgánu ESMA ani neomezuje jeho schopnost provádět přenesenou činnost a dohlížet na ni. (*52) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).“" |
8) |
V článku 40 se odstavec 6 nahrazuje tímto: „6. Zákaz nebo omezení uložené podle odstavce 1 přezkoumává orgán ESMA v přiměřených intervalech, minimálně však každých šest měsíců. Po uplynutí alespoň dvou po sobě jdoucích prodloužení může orgán ESMA na základě řádné analýzy s cílem posoudit dopad na spotřebitele rozhodnout o prodloužení tohoto zákazu nebo omezení o jeden rok.“ |
9) |
V článku 41 se odstavec 6 nahrazuje tímto: „6. Orgán EBA přezkoumá zákaz nebo omezení uložené podle odstavce 1 v přiměřených intervalech, minimálně však každých šest měsíců. Po uplynutí alespoň dvou po sobě jdoucích prodloužení může orgán EBA na základě řádné analýzy s cílem posoudit dopad na spotřebitele rozhodnout o prodloužení tohoto zákazu nebo omezení o jeden rok.“ |
10) |
Článek 50 se mění takto:
|
11) |
V článku 52 se doplňují nové odstavce, které znějí: „13. Komise po konzultaci s orgánem ESMA předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávy o fungování služby konsolidovaných obchodních informací vytvořené v souladu s hlavou IVa. Zprávu k čl. 27h odst. 1 předloží do 3. září 2019. Zprávu k čl. 27h odst. 2 předloží do 3. září 2021. Zprávy stanovené v prvním pododstavci hodnotí fungování služby konsolidovaných obchodních informací podle těchto kritérií:
Pokud Komise dospěje k závěru, že poskytovatelé konsolidovaných obchodních informací neposkytovali informace způsobem, který by splňoval kritéria stanovená v druhém pododstavci, připojí Komise ke své zprávě žádost na orgán ESMA, aby zahájil jednací řízení na určení podnikatelského subjektu provozujícího službu konsolidovaných obchodních informací v zadávacím řízení na veřejnou zakázku vedeném orgánem ESMA. Orgán ESMA toto řízení zahájí poté, co obdrží od Komise žádost, za podmínek stanovených v žádosti Komise a v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (*53). 14. V případě zahájení řízení podle odstavce 13 tohoto článku je Komisi svěřena pravomoc přijmout v souladu s článkem 50 akty v přenesené pravomoci, jimiž doplní toto nařízení tím, že blíže určí opatření:
(*53) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).“" |
12) |
Vkládají se nové články, které znějí: „Článek 54a Přechodná opatření týkající se orgánu ESMA 1. Všechny pravomoci a povinnosti související s činnostmi v oblasti dohledu a vymáhání práva ve vztahu k poskytovatelům služeb hlášení údajů se přenesou na orgán ESMA ke dni 1. ledna 2022, s výjimkou pravomocí a povinností souvisejících se schválenými systémy pro uveřejňování informací a schválenými mechanismy pro hlášení obchodů, na které se vztahuje odchylka podle čl. 2 odst. 3. Přenesené pravomoci a povinnosti začne orgán ESMA vykonávat k témuž dni. 2. Veškeré spisy a pracovní dokumenty související s činnostmi v oblasti dohledu a vymáhání práva ve vztahu k poskytovatelům služeb hlášení údajů, včetně jakýchkoli probíhajících přezkumů a donucovacích opatření, nebo jejich ověřené kopie, převezme orgán ESMA ke dni uvedenému v odstavci 1. Žádost o povolení, kterou příslušné orgány obdržely do 1. října 2021, se však orgánu ESMA nepostupuje a rozhodnutí o registraci či o zamítnutí registrace přijme relevantní příslušný orgán. 3. Příslušné orgány uvedené v odstavci 1 zajistí, aby veškeré stávající záznamy a pracovní dokumenty nebo jejich ověřené kopie byly předány orgánu ESMA co nejdříve a v každém případě do 1. ledna 2022. Tyto příslušné orgány rovněž poskytnou orgánu ESMA veškerou nezbytnou pomoc a rady, jež umožní účinné a účelné převedení a výkon činností v oblasti dohledu a vymáhání práva ve vztahu k poskytovatelům služeb hlášení údajů. 4. Orgán ESMA jedná jako právní nástupce příslušných orgánů uvedených v odstavci 1 v jakýchkoli správních nebo soudních řízeních, která vyplývají z činností v oblasti dohledu a vymáhání práva vykonávaných těmito příslušnými orgány v souvislosti se záležitostmi, na něž se vztahuje toto nařízení. 5. Povolení poskytovatele služeb hlášení údajů udělené příslušným orgánem ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 26 směrnice 2014/65/ES zůstává v platnosti i po přenesení pravomocí na orgán ESMA. Článek 54b Vztahy s auditory 1. Každá osoba oprávněná ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES (*54), která u poskytovatele služeb hlášení údajů plní úkol uvedený v článku 34 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (*55) nebo v článku 73 směrnice Rady 2009/65/ES nebo jiný úkol stanovený právními předpisy, je povinna bezodkladně sdělit orgánu ESMA každou skutečnost nebo rozhodnutí týkající se daného poskytovatele služeb hlášení údajů, jež zjistí při plnění tohoto úkolu a jež by mohly:
Tato osoba má rovněž povinnost oznámit veškeré skutečnosti a rozhodnutí, jež zjistí při plnění jednoho z úkolů podle prvního pododstavce v podniku, který je v úzkém propojení s poskytovatelem služeb hlášení údajů, u něhož tato osoba plní svůj úkol. 2. Sdělí-li osoby oprávněné ve smyslu směrnice 2006/43/ES v dobré víře příslušným orgánům jakékoli skutečnosti nebo rozhodnutí uvedené v odstavci 1, nepovažuje se to za porušení jakýchkoli smluvních ani zákonných omezení v poskytování informací, a těmto osobám nevzniká žádná odpovědnost. (*54) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS (Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 87)." (*55) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).“" |
Článek 5
Změny nařízení (EU) 2016/1011
Nařízení (EU) 2016/1011 se mění takto:
1) |
V čl. 3 odst. 1 bodě 24 se písmeno a) mění takto:
|
2) |
V článku 4 se doplňuje nový odstavec, který zní: „9. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, kterými upřesní požadavky k zaručení toho, aby systém správy a řízení uvedený v odstavci 1 byl dostatečně spolehlivý. ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 1. října 2020. Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.“ |
3) |
V článku 12 se doplňuje nový odstavec, který zní: „4. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, kterými upřesní podmínky k zaručení toho, aby metodika uvedená v odstavci 1 byla v souladu s písmeny a) až e) uvedeného odstavce. ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 1. října 2020. Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.“ |
4) |
V článku 14 se doplňuje nový odstavec, který zní: „4. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, kterými upřesní vlastnosti systémů a kontrol uvedených v odstavci 1. ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 1. října 2020. Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.“ |
5) |
V článku 20 se vkládá nový odstavec, který zní: „1a. Pokud se orgán ESMA domnívá, že referenční hodnota splňuje všechna kritéria podle odst. 1 písm. c), předloží Komisi zdokumentovanou žádost o to, aby byla uznána za referenční hodnotu s kritickým významem. Komise po obdržení této zdokumentované žádosti přijme prováděcí akt v souladu s odstavcem 1. Orgán ESMA přezkoumá alespoň jednou za dva roky své posouzení kritického významu referenční hodnoty a toto posouzení oznámí a postoupí Komisi.“ |
6) |
Článek 21 se mění takto:
|
7) |
V článku 23 se odstavce 3 a 4 nahrazují tímto: „3. Dohlížený dodavatel pro referenční hodnotu s kritickým významem, který má v úmyslu ukončit dodávání vstupních údajů, neprodleně tuto skutečnost písemně oznámí administrátorovi. Administrátor o tom poté bez zbytečného odkladu informuje svůj příslušný orgán. Orgán příslušný pro administrátora referenční hodnoty s kritickým významem o tom bez zbytečného odkladu informuje orgán příslušný pro uvedeného dohlíženého dodavatele a případně i orgán ESMA. Administrátor předloží svému příslušnému orgánu co nejdříve, nejpozději však do 14 dnů po obdržení oznámení učiněného dohlíženým dodavatelem, posouzení dopadů, které se týká schopnosti referenční hodnoty s kritickým významem měřit podkladový trh nebo ekonomickou realitu. 4. Orgán příslušný pro administrátora po obdržení posouzení podle odstavců 2 a 3 tohoto článku v příslušných případech neprodleně informuje orgán ESMA nebo kolegium zřízené podle článku 46 a na základě uvedeného posouzení vypracuje své vlastní posouzení schopnosti referenční hodnoty měřit podkladový trh a ekonomickou realitu, přičemž zohlední postupy administrátora pro ukončení jeho referenční hodnoty, které jsou stanoveny v souladu s čl. 28 odst. 1.“ |
8) |
V článku 26 se doplňuje nový odstavec, který zní: „6. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, kterými upřesní kritéria, podle nichž mohou příslušné orgány požadovat změny v prohlášení o shodě podle odstavce 4. ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 1. října 2020. Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.“ |
9) |
Článek 30 se mění takto:
|
10) |
Článek 32 se mění takto:
|
11) |
V článku 34 se vkládá nový odstavec, který zní: „1a. Pokud jeden nebo více indexů, které jsou poskytovány osobou uvedenou v odstavci 1, lze považovat za referenční hodnoty s kritickým významem podle čl. 20 odst. 1 písm. a) a c), je žádost adresována orgánu ESMA.“ |
12) |
Článek 40 se nahrazuje tímto: „Článek 40 Příslušné orgány 1. Pro účely tohoto nařízení je ESMA příslušným orgánem pro :
2. Každý členský stát určí relevantní příslušný orgán, který odpovídá za výkon povinností stanovených v tomto nařízení, a informuje o tom Komisi a orgán ESMA. 3. Členský stát, který určí více než jeden příslušný orgán v souladu s odstavcem 2, jasně vymezí úlohu uvedených příslušných orgánů a určí jeden orgán, který bude příslušný pro koordinování spolupráce a výměnu informací s Komisí, orgánem ESMA a příslušnými orgány jiných členských států. 4. Orgán ESMA uveřejní na svých internetových stránkách seznam příslušných orgánů určených v souladu s odstavci 2 a 3.“ |
13) |
Článek 41 se mění takto:
|
14) |
V čl. 43 odst. 1 se návětí nahrazuje tímto: „1. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány určené v souladu čl. 40 odst. 2, při stanovování druhu a výše správních sankcí a jiných správních opatření braly v úvahu všechny relevantní okolnosti, případně včetně:“ |
15) |
Článek 44 se nahrazuje tímto: „Článek 44 Povinnost spolupracovat 1. Členské státy, které se rozhodly stanovit za porušení ustanovení uvedených v článku 42 trestní sankce, zajistí, aby byla učiněna vhodná opatření, která příslušným orgánům určeným v souladu s čl. 40 odst. 2 a 3 zaručí veškeré nezbytné pravomoci ke spolupráci s justičními orgány v rámci jejich jurisdikce za účelem získání konkrétních informací o trestním vyšetřování či řízení zahájeném ve věci možného porušení tohoto nařízení. Tyto příslušné orgány poskytnou tyto informace dalším příslušným orgánům a orgánu ESMA. 2. Příslušné orgány určené v souladu s čl. 40 odst. 2 a 3 jsou nápomocny dalším příslušným orgánům a orgánu ESMA. Zejména si vyměňují informace a spolupracují při vyšetřování nebo činnostech v oblasti dohledu. Příslušné orgány mohou rovněž spolupracovat s jinými příslušnými orgány za účelem snazšího vymáhání peněžitých sankcí.“ |
16) |
V čl. 45 odst. 5 se první pododstavec nahrazuje tímto: „5. Členské státy poskytují každoročně orgánu ESMA souhrnné informace o všech správních sankcích a jiných správních opatřeních uložených v souladu s článkem 42. Tato povinnost se nevztahuje na opatření vyšetřovací povahy. Orgán ESMA tyto informace zveřejní ve své výroční zprávě společně se souhrnnými informacemi o všech správních sankcích a jiných správních opatřeních uložených podle článku 48f.“ |
17) |
V článku 46 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto: „1. Do 30 pracovních dnů ode dne, kdy je referenční hodnota uvedená v čl. 20 odst. 1 písm. a) a c) zařazena na seznam referenčních hodnot s kritickým významem, s výjimkou referenčních hodnot, u kterých není většina dodavatelů dohlíženou osobou, zřídí orgán příslušný pro administrátora kolegium a toto kolegium vede. 2. Kolegium se skládá ze zástupců orgánu příslušného pro administrátora, orgánu ESMA, pokud není orgánem příslušným pro administrátora, a orgánu příslušného pro dohlížené dodavatele.“ |
18) |
V článku 47 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto: „1. Příslušné orgány uvedené v čl. 40 odst. 2 pro účely tohoto nařízení spolupracují s orgánem ESMA v souladu s nařízením (EU) č. 1095/2010. 2. Příslušné orgány uvedené v čl. 40 odst. 2 poskytnou orgánu ESMA bez zbytečného odkladu veškeré informace nezbytné k tomu, aby mohl tento orgán plnit své úkoly podle článku 35 nařízení (EU) č. 1095/2010 .“ |
19) |
V hlavě VI se doplňuje nová kapitola, která zní: „KAPITOLA 4 Pravomoci a působnost orgánu ESMA
Článek 48a Výkon pravomocí orgánu ESMA Pravomoci svěřené podle článků 48b až 48d orgánu ESMA, kterémukoli z jeho úředníků nebo dalším osobám pověřeným orgánem ESMA nesmějí být užity k tomu, aby se vyžadovalo zpřístupnění informací nebo dokumentů, na něž se vztahuje právní výsada. Článek 48b Žádost o poskytnutí informací 1. Orgán ESMA si může prostou žádostí nebo rozhodnutím vyžádat poskytnutí veškerých informací, které jsou nezbytné pro plnění jeho povinností podle tohoto nařízení, od těchto osob:
V souladu s článkem 35 nařízení (EU) č. 1095/2010 a na žádost orgánu ESMA předloží příslušné orgány uvedenou žádost o informace dodavatelům pro referenční hodnoty s kritickým významem podle čl. 20 odst. 1 písm. a) a c) tohoto nařízení a získané informace předají bez zbytečného odkladu orgánu ESMA. 2. Prostá žádost o informace uvedená v odstavci 1:
3. V případě žádosti o poskytnutí informací podle odstavce 1 na základě rozhodnutí orgán ESMA:
4. Požadované informace poskytují osoby uvedené v odstavci 1 nebo jejich zástupci a v případě právnických osob nebo sdružení bez právní subjektivity osoby zmocněné je zastupovat podle právních předpisů nebo podle stanov. Řádně zmocnění právní zástupci mohou informace sdělit za své klienty. Ti však zůstávají plně odpovědní v případě, že jsou poskytnuté informace neúplné, nesprávné nebo zavádějící. 5. ESMA zašle bez zbytečného odkladu kopii prosté žádosti nebo svého rozhodnutí příslušnému orgánu členského státu osob uvedených v odstavci 1. Článek 48c Obecná šetření 1. Při plnění povinností podle tohoto nařízení může orgán ESMA provádět veškerá nezbytná šetření osob uvedených v čl. 48b odst. 1. Za tímto účelem jsou úředníci orgánu ESMA a další osoby tímto orgánem pověřené zmocněni:
2. Úředníci orgánu ESMA a další osoby tímto orgánem pověřené pro účely šetření podle odstavce 1 vykonávají své pravomoci po předložení písemného pověření, v němž je uveden předmět a účel šetření. V tomto pověření jsou uvedena penále stanovená v článku 48g, jestliže požadované záznamy, údaje, postupy nebo jakékoli jiné materiály či odpovědi osob uvedených v čl. 48b odst. 1 na položené otázky nejsou poskytnuty nebo jsou neúplné, a pokuty stanovené v článku 48f, jestliže jsou odpovědi uvedených osob na položené otázky nesprávné nebo zavádějící. 3. Osoby uvedené v čl. 48b odst. 1 jsou povinny se podrobit šetřením zahájeným na základě rozhodnutí orgánu ESMA. V rozhodnutí musí být uvedeny předmět a účel šetření, penále stanovená v článku 48g, opravné prostředky, které jsou k dispozici podle nařízení (EU) č. 1095/2010, a právo na přezkum rozhodnutí Soudním dvorem. 4. Orgán ESMA s dostatečným předstihem před šetřením uvedeným v odstavci 1 informuje o šetření a o totožnosti pověřených osob příslušný orgán členského státu, na jehož území se má šetření provádět. Úředníci dotčeného příslušného orgánu poskytují na žádost orgánu ESMA těmto pověřeným osobám součinnost při plnění jejich povinností. Úředníci dotčeného příslušného orgánu se mohou na požádání šetření účastnit. 5. Jestliže požadavek poskytnout výpisy telefonních hovorů nebo datových přenosů podle odst. 1 písm. e) vyžaduje podle platných vnitrostátních právních předpisů povolení vnitrostátního justičního orgánu, musí být o takové povolení požádáno. O toto povolení lze rovněž požádat jako o zajišťovací opatření. 6. Jestliže vnitrostátní justiční orgán obdrží žádost o povolení požadovat poskytnutí výpisů telefonních hovorů nebo datových přenosů uvedených v odst. 1 písm. e), uvedený orgán ověří, že:
Pro účely písmene b) může vnitrostátní justiční orgán požádat orgán ESMA o podrobné vysvětlení, zejména pokud jde o důvody, na jejichž základě má orgán ESMA podezření, že došlo k porušení tohoto nařízení, jakož i o závažnost tohoto údajného porušení a povahu účasti osoby, jíž se donucovací opatření týkají. Vnitrostátní justiční orgán však nesmí přezkoumávat nezbytnost šetření ani požadovat, aby mu byly poskytnuty informace ze spisu orgánu ESMA. Zákonnost rozhodnutí orgánu ESMA přezkoumává pouze Soudní dvůr postupem stanoveným v článku 61 nařízení (EU) č. 1095/2010. Článek 48d Kontroly na místě 1. Orgán ESMA může za účelem plnění svých povinností podle tohoto nařízení provádět veškeré nezbytné kontroly na místě v provozních prostorách osob uvedených v čl. 48b odst. 1. 2. Úředníci orgánu ESMA a další osoby tímto orgánem pověřené k provádění kontrol na místě smějí vstupovat do všech provozních prostor osob, kterých se rozhodnutí o šetření přijaté orgánem ESMA týká, a mají veškeré pravomoci stanovené v čl. 48c odst. 1. Jsou oprávněni zapečetit jakékoli provozní prostory a účetní knihy nebo záznamy na dobu a v rozsahu, které jsou pro kontrolu nezbytné. 3. S dostatečným předstihem před kontrolou informuje orgán ESMA o kontrole příslušný orgán členského státu, na jehož území se má provádět. Vyžaduje-li to řádné provedení a efektivita kontroly, může orgán ESMA po informování relevantního příslušného orgánu provést kontrolu na místě bez předchozího ohlášení. Kontroly v souladu s tímto článkem se provádějí za předpokladu, že relevantní orgán potvrdil, že proti nim nemá námitky. 4. Úředníci orgánu ESMA a další osoby tímto orgánem pověřené k provádění kontrol na místě vykonávají své pravomoci po předložení písemného pověření, v němž je uveden předmět a účel kontroly a také penále stanovená v článku 48g pro případ, že se dotyčné osoby kontrole nepodrobí. 5. Osoby uvedené v čl. 48b odst. 1 se podrobí kontrolám na místě nařízeným na základě rozhodnutí orgánu ESMA. V uvedeném rozhodnutí musí být uvedeny předmět a účel kontroly, datum, kdy má být kontrola zahájena, penále stanovená v článku 48g, opravné prostředky, které jsou k dispozici podle nařízení (EU) č. 1095/2010, a dále právo na přezkum rozhodnutí Soudním dvorem. 6. Úředníci příslušného orgánu členského státu, na jehož území se má kontrola provádět, jakož i osoby tímto orgánem pověřené nebo jmenované poskytují na žádost orgánu ESMA aktivní součinnost jeho úředníkům i dalším osobám jím pověřeným. Úředníci uvedeného příslušného orgánu se mohou na požádání kontrol na místě také účastnit. 7. Orgán ESMA také může požádat, aby příslušné orgány provedly jeho jménem určité vyšetřovací úkoly a kontroly na místě podle tohoto článku a čl. 48c odst. 1. Za tímto účelem mají příslušné orgány stejné pravomoci jako orgán ESMA, jak je uvedeno v tomto článku a v čl. 48c odst. 1. 8. Pokud úředníci orgánu ESMA a další doprovázející osoby tímto orgánem pověřené zjistí, že se určitá osoba odmítá podrobit kontrole nařízené podle tohoto článku, příslušný orgán dotyčného členského státu jim poskytne nezbytnou pomoc a podle potřeby požádá o pomoc policii nebo rovnocenný donucovací orgán, který jim provedení kontroly na místě umožní. 9. Pokud kontrola na místě podle odstavce 1 nebo pomoc podle odstavce 7 vyžaduje podle použitelných vnitrostátních právních předpisů povolení vnitrostátního justičního orgánu, musí být o takové povolení požádáno. O toto povolení lze rovněž požádat jako o zajišťovací opatření. 10. Jestliže vnitrostátní justiční orgán obdrží žádost o povolení provést kontrolu na místě podle odstavce 1 nebo pomoc podle odstavce 7, uvedený orgán ověří, zda:
Pro účely písmene b) může vnitrostátní justiční orgán požádat orgán ESMA o podrobné vysvětlení, zejména pokud jde o důvody, na jejichž základě má orgán ESMA podezření, že došlo k porušení tohoto nařízení, jakož i o závažnost tohoto údajného porušení a povahu účasti osoby, jíž se donucovací opatření týkají. Vnitrostátní justiční orgán však nesmí přezkoumávat nezbytnost šetření ani požadovat, aby mu byly poskytnuty informace ze spisu orgánu ESMA. Zákonnost rozhodnutí orgánu ESMA přezkoumává pouze Soudní dvůr postupem stanoveným v článku 61 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Článek 48e Opatření v oblasti dohledu přijímaná orgánem ESMA 1. Pokud v souladu s čl. 48i odst. 5 orgán ESMA zjistí, že se nějaká osoba dopustila některého z případů porušení pravidel uvedených v čl. 42 odst. 1 písm. a), přijme jedno nebo více těchto opatření:
2. Při přijímání opatření uvedených v odstavci 1 orgán ESMA zohlední povahu a závažnost porušení pravidel, přičemž vezme v úvahu tato kritéria:
3. Orgán ESMA oznámí veškerá opatření přijatá podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu osobě odpovědné za porušení a sdělí je příslušným orgánům členských států a Komisi. Veškerá tato opatření zveřejní na svých internetových stránkách do deseti pracovních dnů ode dne jejich přijetí. Zveřejněné informace uvedené v prvním pododstavci zahrnují:
Článek 48f Pokuty 1. Pokud v souladu s čl. 48i odst. 5 orgán ESMA zjistí, že se osoba úmyslně nebo z nedbalosti dopustila jednoho nebo více porušení pravidel uvedených v čl. 42 odst. 1 písm. a), přijme rozhodnutí o uložení pokuty podle odstavce 2 tohoto článku. Porušení pravidel se považuje za úmyslné, pokud orgán ESMA zjistí objektivní skutečnosti, které prokazují, že daná osoba jednala úmyslně s cílem porušit pravidla. 2. Maximální výše pokuty uvedené v odstavci 1 činí:
Bez ohledu na první pododstavec činí maximální výše pokuty za porušení čl. 11 odst. 1 písm. d) nebo čl. 11 odst. 4 250 000 EUR nebo v členských státech, jejichž úřední měnou není euro, ve výši odpovídající hodnoty v národní měně ke dni 30. června 2016 nebo 2 % celkového ročního obratu dané právnické osoby podle poslední dostupné účetní závěrky schválené vedoucím orgánem, přičemž se u právnických osob použije vyšší z obou hodnot, a 100 000 EUR nebo v členských státech, jejichž úřední měnou není euro, ve výši odpovídající hodnoty v národní měně ke dni 30. června 2016 u fyzických osob. Pro účely bodu a), je-li právnická osoba mateřským podnikem nebo dceřiným podnikem mateřského podniku, který je povinen sestavovat konsolidovanou účetní závěrku podle směrnice 2013/34/EU, je příslušným celkovým ročním obratem celkový roční obrat nebo odpovídající druh příjmů v souladu s příslušným právem Unie v oblasti účetnictví podle nejnovější dostupné konsolidované účetní závěrky schválené vedoucím orgánem vrcholného mateřského podniku. 3. Za účelem stanovení výše pokuty podle odstavce 1 orgán ESMA zohlední kritéria uvedená v čl. 48e odst. 2. 4. Bez ohledu na odstavec 3 platí, že pokud měla právnická osoba z porušení pravidel přímo či nepřímo finanční prospěch, je výše pokuty přinejmenším rovna tomuto prospěchu. 5. Jestliže se určitá osoba svým jednáním nebo opomenutím dopustila více než jednoho případu porušení pravidel uvedených v čl. 42 odst. 1 písm. a), uplatní se pouze nejvyšší z pokut vypočtených v souladu s odstavcem 2 tohoto článku, která se vztahuje k jednomu z těchto případů. Článek 48g Penále 1. Orgán ESMA rozhodnutím uloží penále s cílem přimět:
2. Penále musí být účinné a přiměřené. Penále se ukládá za každý den prodlení. 3. Bez ohledu na odstavec 2 činí výše penále 3 % průměrného denního obratu v předchozím hospodářském roce nebo v případě fyzických osob 2 % průměrného denního příjmu v předchozím kalendářním roce. Penále se vypočítá ode dne určeného v rozhodnutí, kterým se ukládá. 4. Penále lze uložit na dobu nejvýše šesti měsíců ode dne oznámení rozhodnutí ESMA. Po skončení této doby orgán ESMA opatření přezkoumá. Článek 48h Zveřejňování, povaha a alokace pokut a penále a výkon rozhodnutí 1. Orgán ESMA zveřejní každou pokutu a každé penále uložené podle článků 48f a 48g s výjimkou případů, kdy by jejich zveřejnění vážně ohrozilo finanční trhy nebo způsobilo zúčastněným subjektům nepřiměřenou škodu. Tyto zveřejněné informace nesmějí obsahovat osobní údaje ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (*57). 2. Pokuty a penále uložené podle článků 48f a 48g jsou správní povahy. 3. Rozhodne-li se orgán ESMA neuložit žádné pokuty nebo penále, uvědomí o tom Evropský parlament, Radu, Komisi a příslušné orgány dotčeného členského státu a uvede důvody svého rozhodnutí. 4. Pokuty a penále uložené podle článků 48f a 48g jsou vykonatelné. Výkon rozhodnutí se řídí procesními pravidly platnými v členském státě nebo třetí zemi, na jejichž území se provádí. 5. Pokuty a penále jsou příjmem souhrnného rozpočtu Evropské unie.
Článek 48i Procesní pravidla pro přijímání opatření v oblasti dohledu a ukládání pokut 1. Zjistí-li orgán ESMA při plnění svých povinností podle tohoto nařízení závažné náznaky, že by mohly existovat skutečnosti, jež mohou představovat jeden či více případů porušení pravidel uvedených v čl. 42 odst. 1 písm. a), jmenuje v rámci orgánu ESMA nezávislého vyšetřujícího úředníka, aby věc vyšetřil. Jmenovaný úředník se nesmí účastnit ani se přímo či nepřímo nesměl účastnit dohledu nad referenčními hodnotami, k nimž se porušení pravidla vztahuje, a své funkce plní nezávisle na radě orgánů dohledu orgánu ESMA. 2. Vyšetřující úředník uvedený v odstavci 1 vyšetří údajná porušení pravidel, přičemž vezme v úvahu veškeré připomínky vyšetřovaných osob, a kompletní spis se svým nálezem předá radě orgánů dohledu orgánu ESMA. 3. Za účelem plnění svých úkolů má vyšetřující úředník pravomoc k tomu, aby si vyžádal informace podle článku 48b a provedl šetření a kontroly na místě podle článků 48c a 48d. 4. Při plnění uvedených úkolů má vyšetřující úředník přístup ke všem dokumentům a informacím, které orgán ESMA shromáždil v rámci své činnosti v oblasti dohledu. 5. Jakmile vyšetřující úředník vyšetřování dokončí a předtím, než spis se svým nálezem předá radě orgánů dohledu orgánu ESMA, poskytne vyšetřovaným osobám příležitost se k vyšetřovaným záležitostem vyjádřit. Svůj nález zakládá pouze na skutečnostech, ke kterým měly dotyčné osoby příležitost se vyjádřit. 6. V průběhu vyšetřování podle tohoto článku je plně respektováno právo vyšetřovaných osob na obhajobu. 7. Jakmile je spis s nálezem předán radě orgánů dohledu orgánu ESMA, vyšetřující úředník o tom uvědomí vyšetřované osoby. Ty mají právo do spisu nahlížet s výhradou oprávněného zájmu jiných osob na ochraně svých obchodních tajemství. Právo nahlížet do spisu se nevztahuje na důvěrné informace, které se týkají třetích stran. 8. Na základě spisu obsahujícího nález vyšetřujícího úředníka, a pokud o to dotyčné osoby požádají, rozhodne orgán ESMA po vyslechnutí těchto osob v souladu s článkem 48j, zda se tyto vyšetřované osoby dopustily jednoho nebo více případů porušení pravidel uvedených v čl. 42 odst. 1 písm. a), a pokud tomu tak je, přijme opatření v oblasti dohledu v souladu s článkem 48e a uloží pokutu v souladu s článkem 48f. 9. Vyšetřující úředník se jednání rady orgánů dohledu orgánu ESMA neúčastní ani do jejího rozhodování jinak nezasahuje. 10. Komise přijme do 1. října 2021 v souladu s článkem 49 akty v přenesené pravomoci, jimiž upřesní procesní pravidla pro výkon pravomoci ukládat pokuty nebo penále, včetně ustanovení o právu na obhajobu, ustanovení o lhůtách a o výběru pokut nebo penále a promlčecích lhůtách týkajících se ukládání a vymáhání pokut a penále. 11. Zjistí-li orgán ESMA při plnění svých úkolů podle tohoto nařízení závažné náznaky, že by mohly existovat skutečnosti, jež mohou představovat trestný čin, postoupí věc příslušným vnitrostátním orgánům činným v trestním řízení. Orgán ESMA kromě toho neuloží pokuty nebo penále v případech, kdy stejné skutečnosti nebo skutečnosti, jež jsou v podstatě totožné, vedly v rámci trestního řízení podle vnitrostátních právních předpisů k osvobozujícímu nebo odsuzujícímu rozhodnutí, které již nabylo právní moci. Článek 48j Vyjádření účastníků šetření 1. Před přijetím jakéhokoli rozhodnutí podle článků 48f, 48g a 48e poskytne orgán ESMA účastníkům řízení příležitost vyjádřit se k jeho zjištěním. Orgán ESMA založí svá rozhodnutí pouze na zjištěních, ke kterým měli účastníci řízení příležitost se vyjádřit. První pododstavec se nepoužije, je-li třeba přijmout naléhavé opatření podle článku 48e s cílem zabránit významnému a bezprostřednímu poškození finančního systému. V uvedeném případě může orgán ESMA přijmout prozatímní rozhodnutí s tím, že co nejdříve po přijetí svého rozhodnutí musí dát dotyčným osobám příležitost k vyjádření. 2. V průběhu vyšetřování musí být plně respektováno právo účastníků řízení na obhajobu. Mají právo nahlížet do spisu orgánu ESMA, s výhradou oprávněného zájmu jiných osob na ochraně svých obchodních tajemství. Právo na přístup ke spisu se nevztahuje na důvěrné informace ani na interní přípravné dokumenty orgánu ESMA. Článek 48k Přezkum Soudním dvorem Soudní dvůr má neomezenou pravomoc přezkoumávat rozhodnutí, jimiž orgán ESMA uložil pokutu nebo penále. Uloženou pokutu nebo penále může zrušit, snížit nebo zvýšit.
Článek 48l Poplatky za dohled 1. Orgán ESMA účtuje administrátorům uvedeným v čl. 40 odst. 1 poplatky v souladu s akty v přenesené pravomoci přijatými podle odstavce 3 tohoto článku. Tyto poplatky plně pokrývají výdaje orgánu ESMA nezbytné pro dohled nad administrátory a pro náhradu veškerých nákladů, jež mohou příslušným orgánům vzniknout při plnění úkolů na základě tohoto nařízení, zejména v důsledku přenesení úkolů v souladu s článkem 48m. 2. Výše individuálního poplatku účtovaného administrátorovi pokrývá veškeré správní náklady vzniklé orgánu ESMA na jeho činnost v oblasti dohledu a musí být úměrná obratu daného administrátora. 3. Do 1. října 2021 Komise přijme v souladu s článkem 49 akty v přenesené pravomoci, jimiž doplní toto nařízení tím, že stanoví typ poplatků, záležitosti, za něž se poplatky vybírají, výši poplatků a způsob jejich úhrady. Článek 48m Přenesení úkolů z orgánu ESMA na příslušné orgány 1. Je-li to nezbytné k řádnému splnění úkolu v oblasti dohledu, může orgán ESMA konkrétní úkoly v oblasti dohledu přenést na příslušný orgán členského státu v souladu s obecnými pokyny vydanými orgánem ESMA podle článku 16 nařízení (EU) č. 1095/2010. Mezi tyto konkrétní úkoly v oblasti dohledu mohou patřit zejména pravomoc žádat o informace podle článku 48b a provádět šetření a kontroly na místě podle článku 48c a článku 48d. Odchylně od prvního pododstavce nesmí být přeneseno povolování referenčních hodnot s kritickým významem. 2. Před přenesením úkolu v souladu s odstavcem 1 orgán ESMA s relevantním příslušným orgánem konzultuje:
3. V souladu s aktem v přenesené pravomoci přijatým podle čl. 48l odst. 3, poskytne ESMA příslušnému orgánu náhradu nákladů, jež mu vznikly v důsledku výkonu přenesených úkolů. 4. Přenesení úkolu podle odstavce 1 ESMA v náležitých intervalech přezkoumává. Přenesení úkolů lze kdykoli zrušit. 5. Přenesení úkolů nemá vliv na odpovědnost orgánu ESMA a neomezuje jeho schopnost provádět přenesenou činnost a dohlížet na ni. Článek 48n Přechodná opatření týkající se ESMA 1. Všechny pravomoci a povinnosti související s činnostmi v oblasti dohledu a vymáhání práva týkajícími se administrátorů uvedených v čl. 40 odst. 1, které byly svěřeny příslušným orgánům uvedeným v čl. 40 odst. 2, zaniknou dne 1. ledna 2022. Uvedené pravomoci a povinnosti začne vykonávat k témuž dni orgán ESMA. 2. Veškeré spisy a pracovní dokumenty související s činnostmi dohledu a vymáhání práva týkajícími se administrátorů podle čl. 40 odst. 1, včetně jakýchkoli probíhajících přezkumů a donucovacích opatření, nebo jejich ověřené kopie převezme orgán ESMA ke dni uvedenému v odstavci 1 tohoto článku. Avšak žádosti o povolení podané administrátory referenční hodnoty s kritickým významem uvedené v čl. 20 odst. 1 písm. a) a c) a žádosti o uznání v souladu s článkem 32, které příslušné orgány obdržely přede dnem 1. října 2021, se orgánu ESMA nepředávají a rozhodnutí o povolení nebo uznání přijme relevantní příslušný orgán. 3. Příslušné orgány zajistí, aby byly veškeré stávající záznamy a pracovní dokumenty nebo jejich ověřené kopie orgánu ESMA předány co nejdříve, nejpozději však do 1. ledna 2022. Tyto příslušné orgány rovněž poskytnou orgánu ESMA veškerou nezbytnou pomoc a rady, jež umožní účinné a účelné převedení a výkon činností v oblasti dohledu a vymáhání práva týkajících se administrátorů podle čl. 40 odst. 1. 4. Orgán ESMA jedná jako právní nástupce příslušných orgánů uvedených v odstavci 1 v jakýchkoli správních nebo soudních řízeních, která vyplývají z činností v oblasti dohledu a vymáhání práva vykonávaných těmito příslušnými orgány v souvislosti se záležitostmi, na něž se vztahuje toto nařízení. 5. Povolení administrátorů referenční hodnoty s kritickým významem uvedené v čl. 20 odst. 1 písm. a) a c) a uznání v souladu s článkem 32 udělená příslušným orgánem uvedeným v odstavci 1 tohoto článku zůstávají po přenesení pravomocí na orgán ESMA v platnosti. (*57) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).“" |
20) |
Článek 49 se mění takto:
|
21) |
Článek 53 se nahrazuje tímto: „Článek 53 Přezkum orgánem ESMA 1. ESMA usiluje o vytváření jednotné evropské kultury dohledu a jednotných postupů dohledu a současně zajišťuje, aby příslušné orgány používaly článek 33 konzistentním způsobem. Za tímto účelem provádí orgán ESMA každé dva roky přezkum přejímání schválených v souladu s článkem 33. ESMA vydá stanovisko pro každý příslušný orgán, který přejal referenční hodnotu třetí země, a posoudí v něm, do jaké míry příslušný orgán vyhověl příslušným požadavkům článku 33 a požadavkům veškerých příslušných aktů v přenesené pravomoci a regulačních či prováděcích technických norem vycházejících z tohoto nařízení. 2. ESMA je oprávněn požadovat od příslušného orgánu podložené důkazy pro každé rozhodnutí přijaté v souladu s čl. 51 odst. 2 prvním pododstavcem a čl. 25 odst. 2, jakož i pro každé opatření přijaté v oblasti vymáhání podle čl. 24 odst. 1.“ |
Článek 6
Změny nařízení (EU) 2015/847
Nařízení (EU) 2015/847 se mění takto:
1) |
V článku 15 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. Na zpracovávání osobních údajů podle tohoto nařízení se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (*58). Na osobní údaje, které zpracovávají podle tohoto nařízení Komise nebo Evropský orgán pro bankovnictví, se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (*59). (*58) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1)." (*59) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).“" |
2) |
V článku 17 se odstavec 3 nahrazuje tímto: „3. Členské státy oznámí pravidla uvedená v odstavci 1 do 26. června 2017 Komisi a společnému výboru evropských orgánů dohledu. Členské státy oznámí Komisi a Evropskému orgánu pro bankovnictví bez zbytečného odkladu všechny následné změny těchto pravidel.“ |
3) |
V článku 22 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Poté, co je učiněno oznámení podle čl. 17 odst. 3, předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování kapitoly IV, zejména s ohledem na přeshraniční případy.“ |
4) |
Článek 25 se nahrazuje tímto: „Článek 25 Obecné pokyny Do 26. června 2017 vydají evropské orgány dohledu příslušným orgánům a poskytovatelům platebních služeb obecné pokyny v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 týkající se opatření, která mají být přijata podle tohoto nařízení, zejména pokud jde o provádění článků 7, 8, 11 a 12 uvedeného nařízení. Od 1. ledna 2020 vydává tyto obecné pokyny Evropský orgán pro bankovnictví, je-li to vhodné.“ |
Článek 7
Vstup v platnost a použitelnost
Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Články 1, 2, 3 a 6 se použijí ode dne 1. ledna 2020. Články 4 a 5 se použijí ode dne 1. ledna 2022.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.
Ve Štrasburku dne 18. prosince 2019.
Za Evropský parlament
předseda
D. M. SASSOLI
Za Radu
předsedkyně
T. TUPPURAINEN
(1) Úř. věst. C 255, 20.7.2018, s. 2 a Úř. věst. C 37, 30.1.2019, s. 1.
(2) Úř. věst. C 227, 28.6.2018, s. 63 a Úř. věst. C 110, 22.3.2019, s. 58.
(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 2. prosince 2019.
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010, ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48).
(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).
(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).
(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).
(9) Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).
(10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).
(11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).
(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84).
(13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 1).
(14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014 (Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 1).
(15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 ze dne 20. května 2015 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a o zrušení nařízení (ES) č. 1781/2006 (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 1).