Vzájemné uznávání peněžitých trestů a pokut, jako jsou některé pokuty za rychlou jízdu

Usnadnění vymáhání peněžitých trestů v přeshraničních případech bez ohledu na to, v které zemi byly uloženy, pomáhá zajišťovat rovné zacházení se všemi občany EU.

AKT

Rámcové rozhodnutí Rady 2005/214/SVV ze dne 24. února 2005 o uplatňování zásady vzájemného uznávání peněžitých trestů a pokut.

PŘEHLED

Usnadnění vymáhání peněžitých trestů v přeshraničních případech bez ohledu na to, v které zemi byly uloženy, pomáhá zajišťovat rovné zacházení se všemi občany EU.

CO JE ÚKOLEM TOHOTO RÁMCOVÉHO ROZHODNUTÍ?

Toto rámcové rozhodnutí v souladu se zásadou vzájemného uznávání zavádí zvláštní opatření, která umožňují soudním nebo správním orgánům předat rozhodnutí o uložení peněžitého trestu přímo orgánu v jiné zemi EU, která trest uzná a vykoná bez dalších formalit.

KLÍČOVÉ BODY

Toto rámcové rozhodnutí se použije na všechny trestné činy a přestupky, za něž mohou být uloženy peněžité tresty bez ověření oboustranné trestnosti (tj. že jsou trestné ve vydávající i vymáhající zemi), které se vztahují k uvedeným 39 činům, jako jsou:

• účast na zločinném spolčení,
• terorismus,
• obchod s lidmi, zbraněmi a odcizenými vozidly,
• podvodná jednání (získání peněz nebo majetku podvodným způsobem),
• znásilnění,
• dopravní přestupky.

Peněžité tresty a pokuty ukládají soudní nebo správní orgány země EU na základě pravomocného rozhodnutí, proti němuž už není možné se odvolat.

S rozhodnutím o uložení peněžitého trestu musí země EU ukládající trest předat osvědčení v jazyce vykonávající země EU.

Rozhodnutí se předává příslušným orgánům země EU, ve které má fyzická nebo právnická osoba (společnost) majetek nebo příjmy nebo ve kterém má fyzická osoba obvyklé bydliště nebo právnická osoba sídlo.

Země EU, které bylo předáno rozhodnutí, je může odmítnout vykonat, pokud neobdržela osvědčení, nebo je toto osvědčení neúplné či neodpovídá danému rozhodnutí. Příslušný orgán vykonávajícího státu může rovněž odmítnout uznat a vykonat rozhodnutí, pokud se zjistí, že:

• ve vykonávajícím státě bylo proti odsouzené osobě vydáno rozhodnutí ve vztahu ke stejnému činu nebo v kterémkoli jiném než vydávajícím nebo vykonávajícím státě bylo takové rozhodnutí vydáno a vykonáno,
• rozhodnutí se týká činu, který není trestným činem uvedeným v tomto rámcovém rozhodnutí ani trestným činem podle práva vykonávajícího státu,
• výkon rozhodnutí je podle práva vykonávajícího státu promlčen (tj. uplynula lhůta pro jeho vykonání) a rozhodnutí se týká činů, které spadají do pravomoci daného státu podle jeho vnitrostátního práva,
• rozhodnutí bylo uloženo vůči fyzické osobě, která podle práva vykonávajícího státu nemohla z důvodu svého věku dosud být trestně odpovědná za činy, ve vztahu k nimž bylo rozhodnutí vydáno,
• peněžitý trest nebo pokuta je nižší než 70 EUR nebo ekvivalent této částky.

Vykonání rozhodnutí se řídí právem vykonávající země. Vykonávající stát také může:

• rozhodnout o snížení vymáhaného peněžitého trestu nebo pokuty na maximální částku stanovenou vnitrostátním právem vykonávajícího státu, pokud se rozhodnutí týká činů, ke kterým nedošlo na území vydávajícího státu,
• uložit trest odnětí svobody nebo jiné sankce, není-li možné rozhodnutí vykonat.

Amnestii, milost nebo přezkum rozhodnutí může udělit vydávající stát i vykonávající stát.

Více informací je k dispozici zde:

• Internetová stránka Evropské komise o peněžitých trestech
• Vzájemné uznávání peněžitých trestů na portálu e-Justice

Poslední aktualizace 19.06.2015