Pravomoci Evropské centrální banky uvalovat sankce

 

PŘEHLED DOKUMENTŮ:

Nařízení Rady (ES) č. 2532/98 ze dne 23. listopadu 1998 o pravomoci Evropské centrální banky uvalovat sankce

Nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 2157/1999 o pravomoci Evropské centrální banky uvalovat sankce (ECB/1999/4)

CO JE CÍLEM TĚCHTO NAŘÍZENÍ?

• Nařízení (ES) č. 2532/98 a (ES) č. 2157/1999 (ECB/1999/4) stanoví rámec, na jehož základě může Evropská centrální banka (ECB) uvalovat sankce* ve formě pokut* nebo penále* podnikům*, které neplní povinnosti vyplývající z právních aktů ECB a Evropské unie (EU) v různých oblastech působnosti ECB.

KLÍČOVÉ BODY

Limity pro pokuty / penále, které může ECB uložit v důsledku protiprávního jednání*

• Horní mez pokut pro podniky činí 500 000 EUR nebo v případě sankcí uvalených v souvislosti s úkoly ECB v oblasti dohledu dvojnásobek výše zisků nebo ztrát, jichž bylo dosaženo, resp. jimž bylo zamezeno na základě protiprávního jednání, nebo 10 % celkového ročního obratu podniku.
• Horní hranice pro penále činí 10 000 EUR za den porušení povinnost nebo v případě sankcí uložených v souvislosti s úkoly ECB v oblasti dohledu 5 % průměrného denního obratu za den porušení povinností. Penále lze uložit nejdéle na dobu 6 měsíců ode dne oznámení rozhodnutí o uložení tohoto penále.

Zveřejnění

• ECB po oznámení zveřejní veškerá rozhodnutí o uložení sankcí na svých internetových stránkách. Zveřejnění rozhodnutí je anonymizováno, pokud je pravděpodobné, že:
  • ohrozí stabilitu finančních trhů nebo probíhající trestní vyšetřování,
  • způsobí dotyčnému podniku nepřiměřenou škodu,
  • bude mít za následek zveřejnění důvěrných informací, které by ohrozily oprávněné veřejné zájmy v oblasti bezpečnosti, jako je bezpečnost a ochrana integrity eurobankovek nebo bezpečné řízení kybernetických nebo provozních rizik systémově důležitých platebních systémů* (viz shrnutí).
• Pokud je pravděpodobné, že výše uvedené okolnosti v přiměřené době pominou, lze zveřejnění na tuto dobu odložit. V případě zveřejnění důvěrných informací, které by ohrozily oprávněné veřejné bezpečnostní zájmy, se však ECB může rozhodnout rozhodnutí o uložení sankce nezveřejnit, pokud se domnívá, že riziko pro oprávněné veřejné bezpečnostní zájmy nelze zmírnit zveřejněním příslušných rozhodnutí v anonymizované podobě nebo odložením jejich zveřejnění.
• Pokud probíhá řízení o odvolání proti rozhodnutí o uložení sankce k Soudnímu dvoru Evropské unie, ECB bez zbytečného odkladu zveřejní na svých oficiálních internetových stránkách informace o stavu daného odvolání a jeho výsledku.
• Zveřejněné informace jsou k dispozici po dobu nejméně pěti let.

Zohledněná kritéria

Při zvažování sankce se ECB řídí zásadou proporcionality a bere v úvahu:

• dobrou víru a otevřenost dotyčného podniku a míru jeho pečlivosti a spolupráce, nebo naopak jeho úmyslné klamání,
• závažnost důsledků protiprávního jednání,
• opakování, četnost nebo délku trvání protiprávního jednání,
• prospěch dosažený podnikem na základě protiprávního jednání,
• hospodářskou velikost podniku,
• dřívější sankce uvalené podniku jinými příslušnými orgány za stejné protiprávní jednání.

Řízení o sankcích

• Rozhodnutí o tom, zda má být zahájeno řízení o sankcích, přijímá ECB z vlastního podnětu nebo na základě žádosti národní centrální banky členského státu EU, v jehož soudní pravomoci k údajnému protiprávnímu jednání došlo.
• Stejné rozhodnutí může učinit národní centrální banka členského státu, v jehož soudní pravomoci k údajnému protiprávnímu jednání došlo, z vlastního podnětu nebo na základě žádosti ECB.
• Dotčenému podniku je nutno poskytnout lhůtu nejméně třiceti dnů k přednesení obhajoby.
• Výkonná rada přijme odůvodněné rozhodnutí o uložení sankcí podniku.
• Do 30 dnů od obdržení odůvodněného rozhodnutí může podnik požádat Radu guvernérů o jeho přezkoumání. Není-li do dvou měsíců přijato žádné rozhodnutí, nabývá rozhodnutí právní moci.
• Rada guvernérů může požádat dotčený podnik, Výkonnou radu nebo příslušnou národní centrální banku o poskytnutí dodatečných informací za účelem přezkoumání rozhodnutí Výkonné rady. Rada guvernérů může změnit rozhodnutí Výkonné rady a upravit výši ukládané sankce, důvody, které vedly k porušení povinnosti, a to, zda a v jakém rozsahu se sankce zveřejní.
• Dotčenému podniku je oznámen závěr a jeho právo na soudní přezkum.
• Řízení o porušení povinnosti musí být zahájeno do jednoho roku od okamžiku, kdy se ECB nebo národní centrální banka jurisdikce, v níž k porušení povinnosti došlo, o existenci porušení povinnosti dozví, a v každém případě do pěti let od okamžiku, kdy k porušení povinnosti došlo. Kromě toho právo přijmout rozhodnutí o uložení sankce za porušení povinností zaniká po uplynutí jednoho roku od rozhodnutí o zahájení řízení.
• Pro sankce ukládané při výkonu úkolů ECB v oblasti dohledu platí zvláštní pravidla. Po ukončení šetření ECB vyrozumí dotčený podnik, stanoví mu přiměřenou lhůtu pro vyjádření a může jej pozvat k ústnímu slyšení. Rada dohledu Rada dohledu ECB předkládá Radě guvernérů návrh rozhodnutí. Po přijetí může rozhodnutí přezkoumat správní revizní komise.
• Lhůta pro sankce uložené ECB při výkonu jejích úkolů v oblasti dohledu je 5 let. Může být přerušena a prodloužena opatřeními přijatými ECB pro účely řízení.

ODKDY SE NAŘÍZENÍ POUŽÍVAJÍ?

• Nařízení (ES) č. 2532/98 se používá od 1. ledna 1999 s výjimkou čl. 6 odst. 2, který se používá od 27. listopadu 1998.
• Ustanovení čl. 6 odst. 2 umožnilo ECB přijímat nařízení, která blíže určují způsob ukládání sankcí, a pokyny pro koordinaci a harmonizaci postupů týkajících se řízení o sankcích.
• Nařízení (ES) č. 2157/1999 (ECB/1999/4) se používá od 23. září 1999.

KONTEXT

Na základě článku 34.3 Statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky je ECB v mezích a za podmínek přijatých Radou Evropské unie oprávněna ukládat podnikům pokuty nebo penále za neplnění povinností vyplývajících z jejích nařízení a rozhodnutí. Cílem nařízení je zajistit jednotný přístup k ukládání sankcí v různých oblastech působnosti ECB a stanovit zásady a postupy týkající se ukládání těchto sankcí.

Další informace viz:

• Sankce (Evropská centrální banka).

KLÍČOVÉ POJMY

HLAVNÍ DOKUMENTY

Nařízení Rady (ES) č. 2532/98 ze dne 23. listopadu 1998 o pravomoci Evropské centrální banky uvalovat sankce (Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 4–7).

Postupné změny nařízení (ES) č. 2532/98 byly začleněny do původního znění. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.

Nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 2157/1999 ze dne 23. září 1999 o pravomoci Evropské centrální banky uvalovat sankce (ECB/1999/4) (Úř. věst. L 264, 12.10.1999, s. 21–26).

Viz konsolidované znění.

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2021/1815 ze dne 7. října 2021 o metodice pro výpočet sankcí za nesplnění povinnosti držet minimální rezervy a související povinnosti minimálních rezerv (ECB/2021/45) (Úř. věst. L 367, 15.10.2021, s. 4–8).

Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2017/2097 ze dne 3. listopadu 2017 o metodice pro výpočet sankcí za porušení požadavků v oblasti dozoru nad systémově významnými platebními systémy (ECB/2017/35) (Úř. věst. L 299, 16.11.2017, s. 31–33).

Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 795/2014 ze dne 3. července 2014 o požadavcích v oblasti dozoru nad systémově významnými platebními systémy (ECB/2014/28) (Úř. věst. L 217, 23.7.2014, s. 16–30).

Viz konsolidované znění.

Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 468/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se stanoví rámec spolupráce Evropské centrální banky s vnitrostátními příslušnými orgány a vnitrostátními pověřenými orgány v rámci jednotného mechanismu dohledu (nařízení o rámci jednotného mechanismu dohledu) (ECB/2014/17) (Úř. věst. L 141, 14.5.2014, s. 1–50).

Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63–89).

Poslední aktualizace 06.10.2023