EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne13.3.2018

COM(2018) 130 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ A EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU

Monitorování provádění evropského pilíře sociálních práv

{SWD(2018) 67 final}

1. Úvod

Ve svém projevu o stavu Unie ze dne 9. září 2015 předseda Komise Juncker navrhl vytvořit evropský pilíř sociálních práv 1 , který by zohledňoval proměny společnosti a světa práce v Evropské unii.

Po rozsáhlé veřejné konzultaci v roce 2016, do níž se zapojili občané, sociální partneři, občanská společnost a orgány členských států a Unie, 2 byl evropský pilíř sociálních práv dne 17. listopadu 2017 společně vyhlášen Evropským parlamentem, Radou a Komisí na sociálním summitu v Göteborgu na téma spravedlivých pracovních míst a růstu. 3

Evropský pilíř sociálních práv by měl být vodítkem pro obnovený proces vzestupné konvergence v zájmu zlepšení pracovních a životních podmínek v Evropské unii.
Stanoví dvacet klíčových zásad a práv v oblasti rovných příležitostí a přístupu na trh práce, spravedlivých pracovních podmínek a sociální ochrany a začleňování.

Evropská rada na zasedání dne 14. prosince 2017 podpořila závěry sociálního summitu a zdůraznila, že evropský pilíř sociálních práv by měl být prováděn na úrovni Unie a členských států s náležitým ohledem na jejich příslušné pravomoci. Rovněž vyzvala Komisi, aby navrhla vhodné monitorování. 4 Toto sdělení na tuto výzvu reaguje a nastiňuje další postup.

2. Další rozvoj evropského pilíře sociálních práv

Vytvoření evropského pilíře sociálních práv je součástí širší diskuse o budoucnosti Evropy, která byla zahájena na základě bílé knihy Komise ze dne 1. března 2017. 5 Otázka, jak upevnit a zmodernizovat evropský sociální model v souvislosti se zásadními změnami, jako jsou nové technologie, globalizace a stárnutí obyvatelstva, je jednou z klíčových otázek, které figurují v bílé knize, jakož i v diskusních dokumentech Komise k problematice sociálního rozměru Evropy 6 a využití potenciálu globalizace. 7

Na summitu v Římě k 60. výročí EU potvrdili vedoucí představitelé svůj závazek k sociální Evropě 8 . V rámci zmíněné širší diskuse je evropský pilíř sociálních práv jednak milníkem při budování a upevňování sociální Evropy, a zároveň referenčním bodem na cestě k summitu v Sibiu, kde se vedoucí představitelé EU setkají v květnu 2019, aby ještě před příštími volbami do Evropského parlamentu vyvodili závěry k budoucnosti Unie.

Plnění cílů evropského pilíře sociálních práv bylo vždy chápáno jako sdílený politický závazek a odpovědnost. Klíčovou úlohu mají orgány EU, členské státy, veřejné orgány, sociální partneři a organizace občanské společnosti na všech úrovních, a to v souladu se svými příslušnými pravomocemi.

Na úrovni EU je Komise jednoznačně odhodlána začlenit priority evropského pilíře sociálních práv do všech politik Unie. Za tímto účelem již začala využívat stávajících nástrojů a procesů a v rámci pravomocí EU rovněž předložila několik zvláštních iniciativ, z nichž některé čekají na přijetí spolunormotvůrci Unie.

Komise také hodlá podporovat členské státy, sociální partnery a organizace občanské společnosti při provádění evropského pilíře sociálních práv na vnitrostátní, regionální a místní úrovni. Pracovní dokument útvarů Komise, který je zveřejněn současně s tímto sdělením, připomíná právní rámec, příslušné úlohy na úrovni členských států a Unie a rovněž opatření, která již byla u jednotlivých zásad evropského pilíře sociálních práv přijata 9 .

K dosažení hmatatelného pokroku je nezbytné monitorovat provádění evropského pilíře sociálních práv. Prostřednictvím tohoto sdělení Komise navrhuje, aby bylo, jako doplněk k již přijatým i chystaným iniciativám na úrovni EU, zesíleno monitorování provádění evropského pilíře sociálních práv v rámci evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik. Lze to provést tím, že se:

‣priority evropského pilíře sociálních práv budou odrážet v analýze přijatých opatření a pokroku dosaženého na vnitrostátní úrovni;

‣bude poskytovat technická pomoc, podporovat srovnávání a výměna osvědčených postupů mezi členskými státy a zúčastněnými stranami;

‣budou sledovat výsledky v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí pomocí nového srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů, čímž se dostane podpory i širšímu procesu vzestupné konvergence.

3. Provádění pilíře na úrovni EU

Sociální priority byly jádrem programu současné Komise již od začátku jejího mandátu v roce 2014. Obsah a cíle evropského pilíře sociálních práv se opírají o celou řadu iniciativ v oblasti zaměstnanosti a v sociální oblasti, které Komise v posledních letech předložila, zejména 10 :

‣prosazování „nového začátku pro sociální dialog“, což je odrazem závazku Komise úzce spolupracovat se sociálními partnery na všech úrovních;

‣návrh Evropského aktu přístupnosti, jehož cílem je zlepšit fungování vnitřního trhu s přístupnými výrobky a službami tím, že odstraní překážky vyplývající z rozdílných právních předpisů, a usnadní tak činnost podnikům a zlepší život zdravotně postiženým a starším lidem v EU;

‣návrh směrnice na zlepšení transparentnosti a předvídatelnosti pracovních podmínek, který zlepšuje informovanost pracovníků o jejich právech a zároveň stanoví nové minimální požadavky na zlepšení pracovních podmínek;

‣revize směrnice o vysílání pracovníků, která zakotvuje zásadu stejné odměny za stejnou práci na stejném místě, čímž vytváří rovné podmínky a zabraňuje nekalé konkurenci na vnitřním trhu;

‣návrhy nových právních předpisů na modernizaci koordinace systémů sociálního zabezpečení, které především přispějí k zajištění toho, aby pracovníci, kteří využívají práva na volný pohyb, nepřišli o svůj nárok na sociální zabezpečení;

‣návrh směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob, který modernizuje stávající právní rámec tím, že zavádí otcovskou a pečovatelskou dovolenou, upevňuje pozici rodičovské dovolené a rozšiřuje právo požadovat pružné pracovní podmínky;

‣akční plán k odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů na období 2017–2019, který obsahuje řadu činností postihujících základní příčiny; přezkum různých právních předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, který aktualizuje a doplňuje ustanovení na ochranu pracovníků proti zdravotním rizikům souvisejícím se zaměstnáním, včetně expozice karcinogenům; 

‣rozličná opatření k zajištění včasného přístupu k cenově dostupné a kvalitní preventivní a léčebné zdravotní péči včetně evropských referenčních sítí, které od listopadu minulého roku umožňují lidem se vzácným onemocněním přístup k diagnostice a léčbě v celé EU.

‣vylepšení a realizace systému záruk pro mladé lidi, jehož cílem je pomoci mladým lidem získat rychle zaměstnání, zapojit se do vzdělávání nebo odborné přípravy;

‣zahájení rozsáhlého souboru iniciativ v rámci nové agendy dovedností, jejímž cílem je vybavit co nejvíce lidí lepšími dovednostmi;

‣různé iniciativy v rámci přechodu k Evropskému prostoru vzdělávání na podporu přístupu ke kvalitnímu a inkluzivnímu vzdělávání, odborné přípravě a celoživotnímu učení.

‣V oblasti vzdělávání a odborné přípravy má Komise ambicióznější cíle, pokud jde o podíl žáků s nedostatečnými výsledky a osoby předčasně opouštějící vzdělávací systém, a zvažuje nové cíle v oblasti digitálních kompetencí a podnikání 11 .

Z 22 právních aktů, které byly v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí navrženy od listopadu 2014, bylo deset přijato a dvanáct čeká na schválení Radou a/nebo Evropským parlamentem. Jak je uvedeno ve společném prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise, prioritou pro nadcházející měsíce bude dokončit dosud neuzavřené legislativní návrhy a zaměřit se na výsledky a uvádění nových iniciativ do praxe.

Komise navíc začala sociální priority zohledňovat ve všech svých politikách, neboť si jasně uvědomuje, že sociální rozměr má každá problematika, jíž se věnuje. Patří k nim:

‣evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik, v jehož rámci Komise klade větší důraz na sociální priority a postavila je naroveň s hospodářskými cíli, na nichž spočívá roční cyklus správy hospodářských záležitostí, přičemž v letošním cyklu se vůbec poprvé odrážejí priority evropského pilíře sociálních práv 12 ;

‣v rámci politiky soudržnosti jsou sociální priority široce podporovány z evropských strukturálních a investičních fondů v oblastech, jako je např. přístup na trh práce, sociální začleňování a vzdělávání. Další nástroje a programy financování, jako je Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci a Fond evropské pomoci nejchudším osobám, poskytují podporu lidem, které zasáhla restrukturalizace podniků nebo jimž hrozí silná materiální deprivace;

‣investiční plán pro Evropu („Junckerův plán“): sociální infrastruktura a vybavení, jakož i strategické investice do sociálních podniků mohou získat finanční podporu z Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) 13 ;

‣v případě energetické unie se Komisí navržený balíček „Čistá energie pro všechny Evropany“ zaměřuje především na spotřebitele a ještě usilovněji se snaží o to, aby byl přechod k čisté energetice sociálně spravedlivý a nikoho neopomíjel. Balíček navíc přichází s novým přístupem k ochraně zranitelných spotřebitelů, který podporou investic do energetické účinnosti mimo jiné pomáhá členským státům se snižováním nákladů na energie pro spotřebitele. V této souvislosti bylo založeno i Středisko pro sledování energetické chudoby;

‣u jednotného digitálního trhu stanovila Komise cíle pro propojení do roku 2025, aby pomohla s celospolečenským rozšířením vysokokapacitního širokopásmového připojení, přičemž se zaměřila hlavně na zaostávající oblasti, jako je venkov a odlehlá místa, a souběžně s tím také na rozvoj digitálních dovedností. Pomocí své iniciativy WiFi4EU se Komise rovněž snaží podpořit bezplatné wi-fi připojení pro občany a návštěvníky ve veřejných prostorách.
Kromě toho navrhovaný evropský kodex pro elektronické komunikace má zajistit cenovou dostupnost elektronických komunikací (včetně širokopásmového připojení) jako součást univerzální služby;

‣v oblasti dopravní politiky je balíček mobility Evropa v pohybu souborem iniciativ se širokým záběrem, které mimo jiné zajistí náležité pracovní podmínky. Unie navíc aktuálně reviduje své právní předpisy o právech cestujících, aby zajistila, že lidé s omezenou schopností pohybu a orientace budou mít stejný přístup k dopravním službám jako ostatní cestující;

‣Komise navrhla revizi směrnice o jakosti pitné vody, která zlepší přístup k pitné vodě všem lidem, zejména zranitelným a marginalizovaným skupinám osob;

‣v daňové oblasti předložila Komise řadu iniciativ, jejichž cílem je obnovit spravedlnost daňového systému Unie tím, že všechny společnosti budou odvádět náležitou část svých daní v zemi, kde jim vznikl zisk 14 ;

‣prostřednictvím své obchodní politiky Unie prosazuje základní pracovní normy dohodnuté na mezinárodní úrovni: svobodu sdružování, právo na kolektivní vyjednávání, zákaz diskriminace, boj proti dětské práci a nucené práci, inspekci práce, bezpečnost a ochranu zdraví při práci a důstojné pracovní podmínky. Vedle hospodářských, lidskoprávních a environmentálních dopadů jsou sociální otázky rovněž mezi klíčovými aspekty posouzení dopadů na udržitelnost, která se provádějí u všech obchodních dohod;

‣nový Evropský sbor solidarity umožňuje hlavně znevýhodněným mladým lidem, aby se zapojili do solidárních činností a pomohli s řešením společenských potřeb v celé Evropě a zároveň při tom rozvíjeli své schopnosti a dovednosti;

‣v případě ekonomických ozdravných programů se již od případu Řecka v roce 2015 stalo zavedenou praxí, že tyto programy doprovází posouzení dopadu na sociální oblast.

Konvergence k dosažení lepších socioekonomických výsledků, sociální odolnosti a spravedlnosti, kterou prosazuje evropský pilíř sociálních práv, je navíc důležitou součástí snahy o upevnění a dokončení hospodářské a měnové unie, jak se připomíná ve zprávě pěti předsedů z června 2015 15 a následných návrzích Komise 16 .

Graf č. 1 ilustruje způsoby, jimiž Komise začleňuje sociální priority do všech oblastí své činnosti:

Evropský pilíř sociálních práv se v této souvislosti stal hlavní hybnou silou toho, aby se právní předpisy Unie vždy v případě potřeby aktualizovaly a doplňovaly. Kromě dosud realizovaných věcí předkládá Komise spolu s tímto sdělením další soubor iniciativ, které jsou shrnuty v rámečku č. 1.

V zájmu další realizace evropského pilíře sociálních práv na úrovni EU bude Komise nadále beze zbytku využívat veškeré své nástroje. Jejich využití se bude lišit podle dané oblasti politiky a zásady pilíře a bude brát ohled na povahu a rozsah pravomocí na úrovni Unie. Kromě sledování pokroku v rámci evropského semestru půjde mimo jiné o aktualizaci a doplnění stávajících právních předpisů (viz výše), lepší prosazování práva EU v členských státech a podporu sociálního dialogu v celé EU.

Totéž platí i pro příslušnou finanční podporu z finančních prostředků Unie, zejména z evropských strukturálních a investičních fondů, programu Erasmus + a dalších programů, které budou přicházet v úvahu. Ve svém nedávném sdělení o novém, moderním víceletém finančním rámci pro Evropskou unii, která efektivně naplňuje své priority po roce 2020 17 , Komise požaduje, aby rozpočet EU dostál slibům, které učinili vedoucí představitelé na sociálním summitu v Göteborgu, a dále rozvíjel sociální rozměr Unie, mimo jiné prostřednictvím úplného provedení evropského pilíře sociálních práv 18 . Komise zdůraznila, že k zlepšení pracovních příležitostí a odstranění nedostatků na straně dovedností, včetně těch, které souvisejí s digitalizací, budou zapotřebí odpovídající zdroje. Podrobné návrhy k víceletému finančnímu rámci Unie na období po roce 2020 budou předloženy na jaře roku 2018.

4. Provádění pilíře v členských státech

Většinu kompetencí a nástrojů k realizaci evropského pilíře sociálních práv drží místní, regionální a celostátní orgány, sociální partneři a občanská společnost. Jakkoli je podpora členských států ze strany Unie důležitá, odpovědnost za provádění pilíře mají do značné míry právě členské státy, a to na různých úrovních své státní správy. Zásadní úlohu v realizaci pilíře mají navíc sociální partneři na všech úrovních v souladu s autonomií, kterou mají při sjednávání a uzavírání dohod 19 . Respektování různorodosti vnitrostátních systémů pracovních vztahů, jakož i autonomie sociálních partnerů, jsou výslovně uznány Smlouvou o fungování EU. Komise v uplynulých letech členské státy vybízela, aby sociálním partnerům daly větší prostor v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí, poněvadž jejich zapojení je zásadní, mají-li reformy získat podporu. K realizaci potenciálu pilíře jsou nepostradatelné rovněž nevládní organizace, hlavně pokud poskytují sociální služby.

Vyjádřením základních zásad a práv slouží evropský pilíř sociálních práv jako vodítko k dosažení hmatatelných výsledků v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí. Neexistují žádná paušální řešení a pilíř zachycuje rozmanitost situace v jednotlivých státech. Přestože členské země mnohdy stojí před stejnými výzvami a mají stejné problémy, jejich řešení se bude v každém státě přirozeně lišit. Je to způsobeno rozmanitostí vnitrostátních systémů, tradic, východisek, stejně jako konkrétní socioekonomickou situací dané země.

Současná hospodářská situace je příležitostí k prosazení růstu podporujícího začlenění, modernizaci sociálně tržního hospodářství Unie a k investicím do lidí, což je v souladu s evropským pilířem sociálních práv. Hospodářství EU nadále roste stabilním tempem 20 . Od podzimu 2014, kdy tato Komise zahájila svůj mandát, vzniklo více než 9 milionů nových pracovních míst 21 . Míra nezaměstnanosti setrvale klesá a je nejnižší od roku 2008. Počet zaměstnaných lidí v EU dosáhl rekordní úrovně – 236,3 milionu. Na druhou stranu je v Unii stále 18 milionů nezaměstnaných, příjem domácností se v řadě členských států drží pod úrovní roku 2008 a mnohých sociálních problémů se nedaří zbavit. Situace je ještě vážnější, pokud si uvědomíme tempo a rozsah probíhajících změn – od digitalizace po stárnutí obyvatelstva. Rovněž mezi členskými státy i uvnitř jednotlivých zemí se stále projevují velké rozdíly.

Priority se pochopitelně budou lišit a členské státy mají v rámci evropského semestru příležitost pokročit s prováděním evropského pilíře sociálních práv a podat o něm zprávu. Zprávy o jednotlivých zemích zveřejněné nedávno v rámci evropského semestru 2018 22 vykreslují povahu a rozsah problémů, které musí členské státy překonat, aby lidem vytvořily lepší podmínky k práci a životu, zajistily spravedlivější a lépe fungující trhy práce, dokonalejší systémy vzdělávání a odborné přípravy, a aby lidé získali vhodné a potřebné dovednosti a měli k dispozici udržitelné a adekvátní systémy sociálního zabezpečení. Národní programy reforem, které mají mít členské státy hotovy v dubnu, budou obsahovat nové priority a další konkrétní opatření na vnitrostátní úrovni. Tyto programy budou základem doporučení pro jednotlivé země, jež Komise předloží letos ke konci jara. Souběžně bude Komise s členskými státy nadále spolupracovat, aby měla jistotu, že dostupné financování z EU bude vhodně použito na podporu strukturálních reforem nebo k investicím do lidí, v souladu s prioritami označenými ve zprávách o jednotlivých zemích a v jim určených doporučeních.

5. Monitorování provádění pilíře

Evropský semestr pro koordinaci politik vytváří užitečný nástroj pro sledování pokroku v klíčových oblastech, na něž se vztahuje evropský pilíř sociálních práv. 
Evropský semestr se opírá o zevrubnou analýzu situace v jednotlivých zemích: bere na vědomí rozmanitost problémů i to, že je třeba stanovit priority s ohledem na rozdílnost situací, v nichž se jednotlivé státy nacházejí, a prostředků, jimiž disponují. Díky evropskému semestru lze rovněž kolektivní úsilí rozvrhnout v čase: je postaven na podrobné diskusi a podávání zpráv v průběhu roku, což je transparentní a otevřený proces pro všechny aktéry. Používá se zejména ke strukturování vzájemných hodnocení a referenčního srovnávání mezi členskými státy. V návaznosti na pokrok, kterého se v posledních letech dosáhlo v upevňování sociálního rozměru evropského semestru, začala Komise pracovat na zdokonalení dosavadních nástrojů a pracovních postupů, aby se v nich evropský pilíř sociálních práv po svém vyhlášení odrážel. Tento proces nevyžaduje zásadní změny či nové nástroje, ani neznamená dodatečnou administrativní zátěž pro členské státy.

K postihnutí hloubky rozličných zásad pilíře a k přezkumu návazných činností i praktické realizace pilíře bude nutné rozsáhlejší tematické monitorování. K důkladnému prostudování konkrétních otázek poslouží pravidelné publikace EU, jako je každoroční společná zpráva o zaměstnanosti a zpráva o zaměstnanosti a vývoji sociálních věcí. Agentury EU působící v této oblasti 23 budou rovněž pověřeny, aby vypracovaly podrobné zprávy o těch zásadách, které bezprostředněji souvisejí s jejich působností. Na druhou stranu se sociální partneři na úrovni EU a organizace občanské společnosti mohou rozhodnout, že se podrobněji zaměří na zásady, na nichž mají zvláštní zájem.

V zájmu lepšího monitorování provádění evropského pilíře sociálních práv budou v rámci evropského semestru přidány tři nové prvky:

‣Začlenění priorit pilíře do evropského semestru a výběr témat pro předkládání ročních podrobných zpráv: Zásady a práva zakotvené v pilíři budou zohledněny při sledování, porovnávání a hodnocení dosaženého pokroku v rámci evropského semestru. Některá konkrétní témata týkající se pilíře budou navíc každoročně předmětem podrobnějšího posouzení. Týká se to zejména roční analýzy růstu (zveřejňuje se v listopadu), která stanoví hospodářské a sociální priority na úrovni Unie, a zpráv o jednotlivých zemích (zveřejňují se vždy v únoru nebo březnu), které jsou základem pro další konkrétní pokyny určené jednotlivým zemím. Výběr témat bude konzultován se všemi zúčastněnými stranami, především s příslušnými výbory zastupujícími členské státy.

‣Poskytování technické pomoci, podpora referenčního srovnávání a výměna osvědčených postupů: Evropský semestr nabízí fórum k dialogu se zúčastněnými stranami, výměně zkušeností a intenzivnějšímu vzájemnému učení mezi členskými státy, přičemž cílem je podpořit vzestupnou konvergenci, tj. přibližování k zemím, které dosahují nejlepších výsledků. Subjekty, které mají v rámci evropského semestru na starost politiku zaměstnanosti a sociálních věcí, jako je Výbor pro zaměstnanost a Výbor pro sociální ochranu, již připravují nástroje, díky kterým bude možné sbližování politik srovnávat. Komise kromě toho ve svém sdělení „Další kroky k dokončení evropské hospodářské a měnové unie: plán“ 24 navrhla ještě více se soustředit na činnost, která je v Radě a v Euroskupině věnována problematice referenčního srovnávání politik. Vedle finančních prostředků z evropských strukturálních a investičních fondů navíc Útvar Komise na podporu strukturální reformy ještě vylepšil svou nabídku cílené podpory institucionálních, správních a politických reforem 25 .

‣Posuzování a monitorování výsledků pomocí nového srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů: společně se svým návrhem ohledně pilíře představila Komise také nový srovnávací přehled sociálních ukazatelů. Má pomoci s monitorováním výsledků členských států v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí v souvislosti s různými částmi evropského pilíře sociálních práv. Poprvé byl nový přehled použit k tomu, aby pomohl s podklady a prohloubením analýzy ve společné zprávě o zaměstnanosti za rok 2018 a o jeho ukazatele se opírala také analýza ve zprávách o jednotlivých zemích za rok 2018. Byť ukazatele nejsou vyčerpávajícím zdrojem pro monitorování pilíře, jsou užitečné k porozumění situaci přímo na místě, díky čemuž lze srovnávat v čase a mezi zeměmi navzájem. Za podpory ze strany členských států se bude srovnávací přehled a jeho statistické základy dále rozvíjet.

6. Závěry

Po desetiletí pomáhala Evropská unie k větší prosperitě a sociální spravedlnosti. Evropa je dnes celosvětově jedním z nejatraktivnějších míst k životu. Nicméně hospodářská a sociální krize posledního desetiletí měla dalekosáhlý dopad na sociální strukturu v zemích Unie, který otřásl samou podstatou sociálně tržního hospodářství v Evropě.

Když má nyní Evropa krizi za sebou, je třeba se soustředit na budoucnost, abychom udrželi tempo s rychle se měnící dobou a mohli se věnovat sociálním a hospodářským problémům na kontinentě, a podařilo se nám tak obnovit a zachovat zdejší hospodářský a sociální model.

Evropský pilíř sociálních práv představuje hodnoty Unie a formuluje zásady a práva, jež jsou nezbytná pro sociální pokrok ve prospěch občanů a celé společnosti. Zároveň je vodítkem pro další práci.

Závazky přijaté vedoucími představiteli EU na sociálním summitu v Göteborgu jsou součástí širšího programu budování budoucnosti 27členné Evropské unie. Realizace evropského pilíře sociálních práv a jeho uskutečnění pro všechny Evropany je sdílenou odpovědností. Vlády, sociální partneři a nevládní organizace, stejně jako místní, regionální a evropské orgány jsou připraveni a odhodláni přispět k tomuto úsilí.

(1)

  https://ec.europa.eu/commission/priorities/deeper-and-fairer-economic-and-monetary-union/european-pillar-social-rights/european-pillar-social-rights-20-principles_en

(2)

Dne 8. března 2016 Komise představila první nástin evropského pilíře sociálních práv a zahájila veřejnou konzultaci. Komise obdržela více než 16 500 online příspěvků a téměř 200 stanovisek. Konzultace byla završena dne 23. ledna 2017 na konferenci nazvané „Společně kupředu“. V rámci konzultace přijal Evropský parlament dne 19. ledna 2017 k pilíři usnesení (2016/2095(INI). Evropský hospodářský a sociální výbor přijal stanovisko dne 25. ledna 2017 (SOC/542-01902-00-01-ac). Výbor regionů přijal stanovisko dne 11. října 2016 (CDR 2868/2016).

(3)

  http://www.socialsummit17.se/

(4)

 Evropská rada dne 14. prosince 2017 zdůraznila následující: „Na sociálním summitu v Göteborgu bylo připomenuto, že je třeba stavět na první místo občany, dále rozvíjet sociální rozměr Unie na základě společného odhodlání a stanovených pravomocí a podporovat konvergenci prostřednictvím úsilí vyvíjeného na všech úrovních, mimo jiné i sociálními partnery. Prvním krokem by mělo být dosažení pokroku v těchto oblastech: provádění evropského pilíře sociálních práv na úrovni Unie a členských států s náležitým ohledem na jejich příslušné pravomoci; Komise se vyzývá, aby navrhla vhodné monitorování (...).“

(5)

COM(2017) 2025.

(6)

COM(2017) 206.

(7)

COM(2017) 240.

(8)

V Římském prohlášení ze dne 25. března 2017 vedoucí představitelé EU uvedli: „V tomto čase změn a s ohledem na obavy našich občanů se zavazujeme k naplňování Římské agendy a k práci na dosažení těchto cílů: ...Sociální Evropa: Unie, která na základě udržitelného růstu prosazuje pokrok v hospodářské i sociální oblasti, stejně jako soudržnost a konvergenci a zároveň dohlíží na dodržování integrity vnitřního trhu; Unie, která bere v potaz různorodost vnitrostátních systémů a zohledňuje klíčovou úlohu sociálních partnerů; Unie, která prosazuje rovnost mezi ženami a muži, jakož i práva a rovné příležitosti pro všechny; Unie, která bojuje proti nezaměstnanosti, diskriminaci, sociálnímu vyloučení a chudobě; Unie, kde mladí lidé dostávají nejlepší vzdělání a odbornou přípravu a mohou studovat a nalézat uplatnění po celém kontinentu; Unie, která chrání naše kulturní dědictví a propaguje kulturní rozmanitost.“

(9)

SWD(2018) 67.

(10)

https://ec.europa.eu/commission/sites/betapolitical/files/social_dimension_of_europe_overview_of_initiatives_en.pdf  

(11)

COM(2017) 673 final.

(12)

Viz roční analýza růstu na rok 2018 (COM(2017) 690 final) a sdělení o posouzení pokroku ve strukturálních reformách a v předcházení a nápravě makroekonomické nerovnováhy a výsledcích hloubkových přezkumů strukturálních reforem (COM(2018) 120).

(13)

 Z EFSI již takové projekty podporu obdržely, přičemž jejich předpokládaná celková investiční hodnota přesahuje 10,5 miliardy EUR. V oddílu EFSI určeném na infrastrukturu a inovace již bylo schváleno 18 projektů v oblasti sociální infrastruktury, které by měly vygenerovat investice v celkové hodnotě více než 6 miliard EUR. Patří mezi ně výstavba, rozšiřování nebo renovace škol a univerzit, klinik a nemocnic i sociálního a cenově dostupného bydlení v komunitě. U oddílu EFSI pro malé a střední podniky se předpokládá, že celková hodnota investic, které se podaří vygenerovat v sociálním odvětví, dosáhne 4,5 miliardy EUR. V nedávné době EFSI zdvojnásobil sílu programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace, pokud jde o mikrofinancování a sociální podnikání.

(14)

Mezi příklady patří směrnice proti vyhýbání se daňovým povinnostem, směrnice o automatické výměně informací o daňových rozhodnutích a předběžných posouzeních převodních cen, směrnice o podávání zpráv za jednotlivé země o nadnárodních společnostech a návrh na opětovné zavedení společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob.

(15)

  https://ec.europa.eu/commission/publications/five-presidents-report-completing-europes-economic-and-monetary-union_en

(16)

Dne 6. prosince 2017 předložila Komise sdělení s názvem Další kroky k dokončení evropské hospodářské a měnové unie: plán (COM(2017) 821).

(17)

COM(2018) 98 final.

(18)

Komise ve sdělení zdůraznila: „Příští víceletý finanční rámec by měl lépe sladit dostupné finanční prostředky s našimi politickými prioritami. Měl by stavět na tom, co dnes dobře funguje, a rovněž předvídat budoucí výzvy. V souladu s Římským prohlášením by měl rozpočet umožnit vytvořit Evropu, která je bezpečná a chráněná. Evropu, která je prosperující a udržitelná. Evropu, která je sociální. A Evropu, která je silnější na globální scéně.“ Komise dále zdůraznila: „Rozpočet EU musí plnit sliby učiněné lídry na sociálním summitu v Göteborgu. To znamená další rozvoj sociálního rozměru EU, mimo jiné prostřednictvím plného provedení evropského pilíře sociálních práv, a podporu mladých lidí a mobility evropských občanů.“

(19)

Nedávným příkladem aktivity sociálních partnerů je autonomní rámcová dohoda odsouhlasená dne 8. března 2017 k problematice aktivního stárnutí a mezigeneračního přístupu. Příkladem dohody sociálních partnerů, která byla provedena v právních předpisech EU, je směrnice Rady (EU) 2018/131 ze dne 23. ledna 2018, kterou se provádí dohoda uzavřená Svazem provozovatelů námořních plavidel Evropského společenství (ECSA) a Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF) za účelem změny směrnice 2009/13/ES v souladu se změnami Úmluvy o práci na moři z roku 2006 přijatými v roce 2014, které Mezinárodní konference práce schválila dne 11. června 2014.

(20)

Viz Zimní hospodářská prognóza Evropské komise 2018:

https://ec.europa.eu/info/business-economy-euro/economic-performance-and-forecasts/economic-forecasts/winter-2018-economic-forecast_en a čtvrtletní zpráva o hospodářských a sociálních věcech: http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=738&langId=en&pubId=8063 .

(21)

Lze říci, že většina z těchto nově vytvořených pracovních míst je „kvalitní“: 78 % pracovních míst, které byly nově vytvořeny od 3. čtvrtletí 2014, je na dobu neurčitou a 88 % z nich je na plný úvazek.

(22)

Sdělení o posouzení pokroku ve strukturálních reformácha v předcházení a nápravě makroekonomické nerovnováhy a výsledcích hloubkových přezkumů strukturálních reforem (COM(2018) 120).

(23)

Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop); Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound); Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA); Evropská nadace odborného vzdělávání (ETF).

(24)

COM(2017) 821 final.

(25)

Útvar na podporu strukturální reformy od roku 2015 realizoval téměř 500 projektů technické pomoci. Příklady takových projektů v sociální oblasti: i) podpora zavedení zaručeného minimálního příjmu; ii) podpora při vytváření a provádění politiky začleňování migrantů a uprchlíků; iii) zdokonalení systémů posuzování zdravotního postižení a služeb pro osoby se zdravotním postižením; iv) zdokonalení koncepce a provádění aktivních politik na trhu práce; v) podpora reformy vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.

(26)

Další informace o srovnávacím přehledu sociálních ukazatelů viz:

https://composite-indicators.jrc.ec.europa.eu/social-scoreboard/#