EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 8.11.2017

COM(2017) 647 final

2017/0288(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1073/2009 o společných pravidlech pro přístup na mezinárodní trh autokarové a autobusové dopravy

(Text s významem pro EHP)

{SWD(2017) 358 final}
{SWD(2017) 359 final}
{SWD(2017) 360 final}
{SWD(2017) 361 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

•Soulad s ostatními politikami Unie

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

•Proporcionalita

•Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

•Konzultace se zúčastněnými stranami

•Posouzení dopadů

–První soubor se zabýval problémy souvisejícími s „nadměrnými správními náklady na vstup“ a „omezeným přístupem na vnitrostátní trhy meziměstské dopravy“.

–Druhý soubor opatření politiky se zabýval problémem týkajícím se „omezeného přístupu ke klíčové infrastruktuře“.

•Účelnost a zjednodušování právních předpisů

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a monitorování, hodnocení a podávání zpráv

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

2017/0288 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1073/2009 o společných pravidlech pro přístup na mezinárodní trh autokarové a autobusové dopravy

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 91 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 15 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 16 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/2009 17 ukázalo, že provozovatelé čelí na vnitrostátních trzích překážkám týkajícím se rozvoje meziměstské autokarové dopravy. Silniční osobní doprava mimoto nedrží krok s vyvíjejícími se potřebami občanů, pokud jde o dostupnost a kvalitu, a podíl udržitelných druhů dopravy je i nadále nízký. Některé skupiny občanů jsou proto z hlediska dostupnosti osobní dopravy znevýhodněny a kvůli většímu využívání automobilů dochází k více silničním dopravním nehodám, vyšším emisím a přetížení.

(2)K zajištění soudržného rámce pro meziměstskou přepravu cestujících linkovou autokarovou a autobusovou dopravou v celé Unii by se nařízení (ES) č. 1073/2009 mělo vztahovat na veškerou meziměstskou linkovou dopravu. Oblast působnosti uvedeného nařízení by se proto měla rozšířit.

(3)V každém členském státě by měl být určen nezávislý a nestranný regulační orgán, aby bylo zajištěno řádné fungování trhu silniční osobní dopravy. Tento orgán může odpovídat i za jiná regulovaná odvětví, jako je železniční doprava, energetika nebo telekomunikace.

(4)Komerční linková doprava by neměla narušovat ekonomickou rovnováhu stávajících smluv o veřejných službách. Z tohoto důvodu by měl mít regulační orgán možnost provádět objektivní ekonomickou analýzu, aby bylo zajištěno, že tomu tak skutečně je.

(5)Provozování linkové dopravy ve formě kabotáže by mělo být podmíněno vlastnictvím licence Společenství. K usnadnění účinných kontrol této dopravy ze strany donucovacích orgánů je třeba objasnit pravidla týkající se vydávání licencí Společenství.

(6)Za účelem zajištění spravedlivé hospodářské soutěže na trhu by provozovatelé linkové dopravy měli mít právo na přístup k terminálům v Unii za spravedlivých, nestranných, nediskriminačních a transparentních podmínek. Regulačnímu orgánu by mělo být možné podat opravné prostředky proti rozhodnutím o zamítnutí či omezení přístupu.

(7)Ačkoli je u linkové dopravy zachováno povolení, některá pravidla týkající se povolovacího postupu je nutno upravit.

(8)Udělení povolení pro vnitrostátní i mezinárodní linkovou dopravu by mělo podléhat povolovacímu postupu. Povolení by mělo být uděleno, ledaže existují zvláštní důvody pro zamítnutí žádosti týkající se žadatele nebo by doprava narušila ekonomickou rovnováhu smlouvy o veřejných službách. Je nutno zavést prahovou hodnotu vzdálenosti, aby bylo zajištěno, že komerční linková doprava nenarušuje ekonomickou rovnováhu stávajících smluv o veřejných službách. V případě tras, které již jsou obsluhovány na základě více než jedné smlouvy o veřejných službách, by mělo být možné tuto prahovou hodnotu zvýšit.

(9)Podnikatelé v silniční osobní dopravě nerezidenti by měli mít možnost provozovat vnitrostátní linkovou dopravu za stejných podmínek jako podnikatelé v silniční osobní dopravě rezidenti.

(10)Je potřeba co nejvíce omezit správní formality, aniž by byly zrušeny kontroly a sankce, které zaručují řádné uplatňování a účinné prosazování nařízení (ES) č. 1073/2009. Jízdní list představuje zbytečnou administrativní zátěž, a proto by měl být zrušen.

(11)Místní výlety představují povolenou kabotáž a vztahují se na ně obecná pravidla pro kabotáž. Článek týkající se místních výletů by měl být proto zrušen.

(12)Vzhledem k významu účinného prosazování nařízení (ES) č. 1073/2009 by se měla pravidla týkající se silničních kontrol a kontrol v provozovnách podnikatelů v silniční osobní dopravě změnit tak, aby zahrnovala kabotáž.

(13)Jelikož toto nařízení harmonizuje pravidla na vnitrostátních trzích linkové autokarové a autobusové dopravy a přístup k terminálům, nemůže být jeho cílů, totiž podpory meziměstské mobility a zvýšení podílu udržitelných druhů osobní dopravy, dosaženo uspokojivě na úrovni členských států. Unie může tudíž přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení sledovaných cílů.

(14)Aby se zohlednil vývoj na trhu a technický pokrok, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny příloh I a II nařízení (ES) č. 1073/2009 a o doplnění uvedeného nařízení o pravidla týkající se formátu osvědčení pro dopravu pro vlastní potřebu, formátu žádostí o povolení a samotných povolení, postupu a kritérií, jež je nutno dodržet při zjišťování toho, zda navrhovaná doprava nenaruší ekonomickou rovnováhu smlouvy o veřejných službách, a povinností členských států ohledně podávání zpráv. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů 18 . Za účelem zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by měly Evropský parlament a Rada obdržet veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci by měli mít automaticky přístup na zasedání odborných skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(15)Nařízení (ES) č. 1073/2009 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 1073/2009 se mění takto:

1)    V článku 1 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.    Toto nařízení se použije na vnitrostátní silniční osobní dopravu pro cizí potřebu provozovanou podnikatelem v silniční osobní dopravě nerezidentem podle kapitoly V.“;

2)    článek 2 se mění takto:

a)    bod 2) se nahrazuje tímto:

„2)    „linkovou dopravou“ se rozumí přeprava cestujících v určených intervalech a na určených trasách, a to bez mezizastávek, nebo s nástupem a výstupem cestujících na předem určených zastávkách;“;

b)    bod 7) se nahrazuje tímto:

„7)    „kabotáží“ se rozumí vnitrostátní silniční osobní doprava pro cizí potřebu prováděná v hostitelském členském státě;“;

c)    doplňují se nové body 9 až 11, které znějí:

„9)    „terminálem“ se rozumí zařízení s minimální plochou 600 m2, které poskytuje parkovací místo, jež využívají autokary a autobusy pro výstup nebo nástup cestujících;

10)    „provozovatelem terminálu“ se rozumí subjekt odpovědný za udělení přístupu k terminálu;

11)    „vhodnou alternativou“ se rozumí jiný terminál, který je pro podnikatele v silniční osobní dopravě z ekonomického hlediska přijatelný a který mu umožňuje provozovat dotyčnou osobní dopravu.“;

3)    před kapitolou II se vkládá nový článek 3a, který zní:

„Článek 3a

Regulační orgán

1.    Každý členský stát určí pro odvětví silniční osobní dopravy jeden vnitrostátní regulační orgán. Tento orgán je nestranný, což znamená, že je z hlediska organizace, funkcí, hierarchie a rozhodování právně samostatný a nezávislý na jiném veřejném nebo soukromém subjektu. Regulační orgán je nezávislý na jakémkoli příslušném orgánu, který se podílí na zadávání smlouvy o veřejných službách.

Regulační orgán může odpovídat za jiná regulovaná odvětví.

2.    Regulační orgán pro odvětví silniční osobní dopravy má potřebnou organizační kapacitu z hlediska lidských a jiných zdrojů, která je úměrná významu daného odvětví v dotyčném členském státě.

3.    Regulační orgán plní tyto úkoly:

a)provádí ekonomické analýzy toho, zda by navrhovaná nová dopravní služba narušila ekonomickou rovnováhu smlouvy o veřejných službách;

b)shromažďuje a poskytuje informace o přístupu k terminálům a

c)rozhoduje o odvolání proti rozhodnutím provozovatelů terminálů.

4.    Při plnění svých úkolů si může regulační orgán vyžádat relevantní informace od příslušných orgánů, provozovatelů terminálů, žadatelů o povolení a jakékoli třetí strany působící na území dotyčného členského státu.

Požadované informace jsou poskytnuty v přiměřené lhůtě, kterou stanoví regulační orgán a která nepřesáhne jeden měsíc. V odůvodněných případech může regulační orgán lhůtu pro poskytnutí informací prodloužit nejvýše o dva týdny. Regulační orgán je schopen prosazovat žádosti o informace prostřednictvím sankcí, které jsou účinné, přiměřené a odrazující.

5.    Členské státy zajistí, aby rozhodnutí přijatá regulačním orgánem podléhala soudnímu přezkumu. Přezkum může mít odkladný účinek pouze tehdy, pokud by okamžitá účinnost rozhodnutí regulačního orgánu mohla u strany žádající o přezkum vést k nenapravitelným nebo zjevně nepřiměřeným škodám. Tímto ustanovením nejsou dotčeny pravomoci soudu projednávajícího žádost o přezkum rozhodnutí stanovené ústavním právem dotyčného členského státu.

6.    Rozhodnutí regulačního orgánu se zveřejňují.“;

4)    článek 4 se mění takto:

   a)    odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.    Mezinárodní osobní autokarovou a autobusovou dopravu a kabotáž lze provozovat na základě licence Společenství vydané příslušnými orgány členského státu usazení.“;

b)    v odstavci 2 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26, kterými se mění přílohy I a II za účelem jejich přizpůsobení technickému pokroku.“;

5)    článek 5 se mění takto:

   a)    v odstavci 3 se zrušuje pátý pododstavec;

b)    v odstavci 5 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26, kterými se stanoví formát osvědčení.“;

6)    vkládá se nový článek 5a, který zní:

„Článek 5a

Přístup k terminálům

1.    Provozovatelé terminálů umožní podnikatelům v silniční osobní dopravě za účelem provozování linkové dopravy přístup k terminálům, včetně zařízení nebo služeb poskytovaných v tomto terminálu, za spravedlivých, nestranných, nediskriminačních a transparentních podmínek.

2.    Provozovatelé terminálů se vynasnaží vyhovět všem žádostem o přístup, aby zajistili optimální využití terminálů.

Žádosti o přístup lze zamítnout pouze z důvodu nedostatečné kapacity.

Pokud provozovatel terminálu žádost o přístup zamítne, uvede případné vhodné alternativy.

3.    Provozovatelé terminálu zveřejňují ve dvou či více úředních jazycích Unie alespoň tyto informace:

a) seznam všech poskytovaných služeb a ceny za tyto služby;

b) pravidla pro plánování přidělování kapacity;

c) aktuální jízdní řád a přidělení kapacity.

Tyto informace zpřístupní provozovatel terminálu a regulační orgán v elektronické podobě bezplatně na žádost, a pokud mají internetové stránky, i na těchto internetových stránkách.

Informace se aktualizují a v případě potřeby se pozměňují.“;

7)    vkládá se nový článek 5b, který zní:

„Článek 5b

Postup pro udělování přístupu k terminálům

1.    Podnikatel v silniční osobní dopravě požadující přístup k terminálu podá provozovateli terminálu žádost.

2.    Nelze-li přístup umožnit tak, jak se požaduje v žádosti, zahájí provozovatel terminálu se všemi zainteresovanými podnikateli v silniční osobní dopravě konzultace, aby žádosti vyhověl.

3.    Provozovatel terminálu rozhodne o žádosti o přístup k terminálu do dvou měsíců ode dne podání žádosti podnikatelem v silniční osobní dopravě. Rozhodnutí o přístupu musí být odůvodněna.

4.    Žadatelé se mohou proti rozhodnutím provozovatelů terminálů odvolat. Odvolání se podává regulačnímu orgánu.

5.    Pokud regulační orgán projednává odvolání proti rozhodnutí provozovatele terminálu, přijme odůvodněné rozhodnutí ve stanovené lhůtě, nejpozději však do tří týdnů od obdržení všech relevantních informací.

Rozhodnutí regulačního orgánu o odvolání je závazné. Regulační orgán má schopnost vynutit své rozhodnutí prostřednictvím sankcí, které jsou účinné, přiměřené a odrazující.

Rozhodnutí podléhá pouze soudnímu přezkumu.“;

7)    článek 6 se mění takto:

a)    v odstavci 1 se první věta prvního pododstavce nahrazuje tímto:

„Povolení se vydává na jméno podnikatele v silniční osobní dopravě, v listinné nebo elektronické podobě a je nepřenosné.“;

b)    odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.    Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26, kterými se stanoví formát povolení.“;

8)    článek 7 se mění takto:

   a)    odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

„1.    Žádosti o povolení linkové dopravy se podávají povolujícímu orgánu v listinné nebo elektronické podobě.

2.    Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26, kterými se stanoví formát žádostí.“;

9)    článek 8 se nahrazuje tímto:

„Článek 8

Postup pro udělení povolení pro mezinárodní přepravu cestujících na vzdálenost kratší než 100 kilometrů vzdušnou čarou

1.    Povolení se vydávají se souhlasem příslušných orgánů všech členských států, na jejichž území cestující nastupují nebo vystupují a jsou přepravováni na vzdálenosti kratší než 100 kilometrů vzdušnou čarou. Do dvou týdnů od obdržení žádosti zašle povolující orgán těmto příslušným orgánům kopii žádosti a všech ostatních souvisejících dokladů se žádostí o souhlas. Povolující orgán současně předá tyto doklady pro informaci příslušným orgánům členských států, jejichž územím se projíždí.

2.    Příslušné orgány členských států, jejichž souhlas byl vyžádán, sdělí povolujícímu orgánu své rozhodnutí do tří měsíců. Tato lhůta běží ode dne obdržení žádosti o souhlas, jež se prokazuje potvrzením přijetí. Pokud příslušné orgány členských států, jejichž souhlas byl vyžádán, nesouhlasí, uvedou důvody.

Pokud příslušné orgány členských států, jejichž souhlas byl vyžádán, neodpoví ve lhůtě stanovené v prvním pododstavci, je to považováno za souhlas.

3.    Povolující orgán rozhodne o žádosti do čtyř měsíců ode dne podání žádosti podnikatelem v silniční osobní dopravě.

4.    Povolení se vydá, ledaže lze jedním či více důvody uvedenými v čl. 8c odst. 2 písm. a) až d) odůvodnit zamítnutí žádosti.

5.    Nesouhlasí-li jeden z příslušných orgánů s povolením, lze záležitost do dvou měsíců od obdržení jeho odpovědi postoupit Komisi.

6.    Po konzultaci s členskými státy, jejichž příslušné orgány vyslovily nesouhlas, vydá Komise rozhodnutí do čtyř měsíců od obdržení sdělení povolujícího orgánu. Rozhodnutí nabývá účinnosti 30 dnů od jeho oznámení dotčeným členským státům.

7.    Rozhodnutí Komise platí do doby, dokud členské státy nedospějí k dohodě a povolující orgán o žádosti nerozhodne.“;

10)    vkládají se nové články 8a až 8d, které znějí:

„Článek 8a

Postup pro udělení povolení pro mezinárodní přepravu cestujících na vzdálenost 100 kilometrů a více vzdušnou čarou

1.    Povolující orgán rozhodne o žádosti do dvou měsíců ode dne podání žádosti podnikatelem v silniční osobní dopravě.

2.    Povolení se vydá, ledaže lze jedním či více důvody uvedenými v čl. 8c odst. 2 písm. a) až c) odůvodnit zamítnutí žádosti.

3.    Povolující orgán předloží příslušným orgánům všech členských států, na jejichž území cestující nastupují nebo vystupují, a příslušným orgánům členských států, jejichž územím se projíždí bez nástupu a výstupu cestujících, pro informaci kopii žádosti a všech ostatních souvisejících dokladů spolu se svým posouzením.

Článek 8b

Postup pro udělení povolení pro vnitrostátní linkovou dopravu

1.    Povolující orgán rozhodne o žádosti do dvou měsíců ode dne podání žádosti podnikatelem v silniční osobní dopravě. Tuto lhůtu lze prodloužit na čtyři měsíce, vyžaduje-li se analýza v souladu s čl. 8c odst. 2 písm. d).

2.    Povolení pro vnitrostátní linkovou dopravu se vydá, ledaže lze zamítnutí žádosti odůvodnit jedním či více důvody uvedenými v čl. 8c odst. 2 písm. a) až c), a v případě přepravy cestujících na vzdálenost kratší než 100 kilometrů vzdušnou čarou důvodem uvedeným v čl. 8c odst. 2 písm. d).

3.    Vzdálenost uvedenou v odstavci 2 lze prodloužit na 120 kilometrů, bude-li linková doprava, jež má být zavedena, obsluhovat výchozí a cílový bod cesty, který je již obsluhován na základě více než jedné smlouvy o veřejných službách.

Článek 8c

Rozhodnutí povolujících orgánů

1.    Na základě postupu stanoveného v článcích 8, 8a nebo 8b vydá povolující orgán povolení, udělí povolení s omezeními, nebo žádost zamítne. Povolující orgán informuje o svém rozhodnutí všechny příslušné orgány uvedené v čl. 8 odst. 1.

2.    Rozhodnutí o zamítnutí žádosti nebo o udělení povolení s omezeními musí být odůvodněna.

Povolení se vydá, ledaže lze zamítnutí žádosti odůvodnit jedním či více z těchto důvodů:

a)    žadatel není schopen provozovat dopravu, na niž se žádost vztahuje, vozidly, která jsou mu bezprostředně dostupná;

b)    žadatel porušil vnitrostátní nebo mezinárodní právní předpisy o silniční dopravě, zejména podmínky a požadavky související s povolením pro mezinárodní silniční osobní dopravu, nebo se dopustil závažných porušení právních předpisů Unie týkajících se silniční dopravy, zejména norem týkajících se vozidel a doby řízení a doby odpočinku řidičů;

c)    v případě žádosti o prodloužení povolení již nejsou splněny podmínky pro udělení tohoto povolení;

d)    regulační orgán na základě objektivní ekonomické analýzy zjistí, že by doprava narušila ekonomickou rovnováhu smlouvy o veřejných službách.

Povolující orgány nezamítnou žádost výhradně z toho důvodu, že podnikatel v silniční osobní dopravě nabízí nižší ceny než ostatní podnikatelé v silniční osobní dopravě, nebo na základě skutečnosti, že dotyčný spoj již provozují jiní podnikatelé v silniční osobní dopravě.

3.    Členské státy zajistí, aby rozhodnutí přijatá povolujícím orgánem podléhala soudnímu přezkumu. Tento přezkum může mít odkladný účinek pouze tehdy, pokud by okamžitá účinnost rozhodnutí povolujícího orgánu mohla u strany žádající o přezkum vést k nenapravitelným nebo zjevně nepřiměřeným škodám. Tímto ustanovením nejsou dotčeny pravomoci soudu projednávajícího žádost o přezkum rozhodnutí stanovené ústavním právem dotyčného členského státu.

Článek 8d

Omezení práva na přístup

1.    Členské státy mohou omezit právo na přístup na trh mezinárodní a vnitrostátní linkové dopravy, pokud navrhovaná linková doprava přepravuje cestující na vzdálenosti kratší než 100 kilometrů vzdušnou čarou a pokud by doprava narušila ekonomickou rovnováhu smlouvy o veřejných službách.

2.    Příslušné orgány, které zadaly smlouvu o veřejných službách, nebo provozovatelé veřejných služeb plnící smlouvu o veřejných službách mohou regulační orgán požádat o provedení analýzy toho, zda by byla narušena ekonomická rovnováha smlouvy o veřejných službách.

Regulační orgán žádost posoudí a rozhodne, zda ekonomickou analýzu provede. O svém rozhodnutí informuje zainteresované strany.

3.    Provede-li regulační orgán ekonomickou analýzu, sdělí všem zainteresovaným stranám výsledky této analýzy a své závěry do šesti týdnů od obdržení všech relevantních informací. Regulační orgán může dospět k závěru, že povolení má být vydáno, že má být vydáno za určitých podmínek, nebo že má být žádost o povolení zamítnuta.

Závěry regulačního orgánu jsou pro povolující orgány závazné.

4.    Příslušné orgány a provozovatelé veřejných služeb poskytnou regulačnímu orgánu nezbytné informace pro účely odstavců 2 a 3.

5.    Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26, kterými se stanoví postup a kritéria, jež se použijí při uplatňování tohoto článku.“;

11)    v článku 9 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Články 8, 8a, 8b a 8c se použijí obdobně na žádosti o prodloužení platnosti povolení nebo o změnu podmínek pro provoz dopravy podléhající povolení.“;

12)    název kapitoly IV se nahrazuje tímto:

   „ZVLÁŠTNÍ LINKOVÁ DOPRAVA NEPODLÉHAJÍCÍ POVOLENÍ“;

13)    v článku 12 se zrušují odstavce 1 až 5;

14)    článek 13 se zrušuje;

15)    článek 15 se nahrazuje tímto:

„Článek 15

Povolená kabotáž

Kabotáž je povolena pro následující dopravu:

a)zvláštní linkovou dopravu provozovanou dočasně za předpokladu, že se zakládá na smlouvě uzavřené mezi organizátorem dopravy a podnikatelem v silniční osobní dopravě;

b)příležitostnou dopravu provozovanou dočasně;

c)linkovou dopravu provozovanou v souladu s tímto nařízením.“;

16)    článek 17 se zrušuje;

17)    v čl. 19 odst. 2 se první věta nahrazuje tímto:

„2.    Podnikatelé v silniční osobní přepravě provozující kabotáž nebo mezinárodní osobní autokarovou a autobusovou dopravu umožní všechny kontroly zajišťující řádné provozování této dopravy, zejména pokud jde o dobu řízení a odpočinku.“;

18)    článek 20 se nahrazuje tímto:

„Článek 20

Vzájemná pomoc

1.    Členské státy si jsou vzájemně nápomocny při zajišťování uplatňování a monitorování tohoto nařízení. Vyměňují si informace prostřednictvím národních kontaktních míst zřízených na základě článku 18 nařízení (ES) č. 1071/2009.

2.    Regulační orgány spolupracují při provádění ekonomických analýz toho, zda by navrhovaná linková doprava narušila smlouvu o veřejných službách pro mezinárodní provozování veřejných dopravních služeb. Povolující orgán konzultuje před vydáním rozhodnutí regulační orgány všech ostatních členských států, jejichž územím dotyčná mezinárodní linková doprava projíždí, a případně si od nich vyžádá všechny nezbytné informace.“;

19)    článek 26 se nahrazuje tímto:

„Článek 26

Výkon přenesené pravomoci

1.    Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je Komisi svěřena za podmínek stanovených v tomto článku.

2.    Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 2, čl. 5 odst. 5, čl. 6 odst. 4, čl. 7 odst. 2, čl. 8d odst. 5 a čl. 28 odst. 3 je Komisi svěřena na dobu neurčitou ode dne [datum vstupu tohoto nařízení v platnost].

3.    Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomocí uvedené v čl. 4 odst. 2, čl. 5 odst. 5, čl. 6 odst. 4, čl. 7 odst. 2, čl. 8d odst. 5 a čl. 28 odst. 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.    Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.    Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.    Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 4 odst. 2, čl. 5 odst. 5, čl. 6 odst. 4, čl. 7 odst. 2, čl. 8d odst. 5 a čl. 28 odst. 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“;

20)    článek 28 se nahrazuje tímto:

„Článek 28

Podávání zpráv

1.    Členské státy sdělí Komisi každý rok nejpozději do 31. ledna a poprvé do 31. ledna […první leden po vstupu tohoto nařízení v platnost] počet povolení pro provozování linkové dopravy vydaných za předchozí rok a celkový počet povolení pro provozování linkové dopravy platných ke dni 31. prosince daného roku. Tyto informace se podávají zvlášť pro každý cílový členský stát linkové dopravy. Členské státy sdělí Komisi rovněž údaje týkající se kabotáže prováděné podnikateli v silniční osobní dopravě rezidenty formou zvláštní linkové dopravy a příležitostné dopravy během předchozího roku.

2.    Příslušné orgány v hostitelském členském státě předloží Komisi každý rok nejpozději do 31. ledna a poprvé do 31. ledna […první leden po vstupu tohoto nařízení v platnost] statistický přehled o počtu povolení vydaných pro kabotáž prováděnou ve formě linkové dopravy podle čl. 15 písm. c) během předchozího roku.

3.    Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26, jimiž se stanoví formát tabulky, která se použije ke sdělení statistického přehledu uvedeného v odstavcích 1 a 2, a údaje, jež mají být poskytovány.

4.    Členské státy uvědomí Komisi každý rok nejpozději do 31. ledna a poprvé do 31. ledna […první leden po vstupu tohoto nařízení v platnost] o počtu podnikatelů v silniční osobní dopravě, kteří jsou držiteli licence Společenství k 31. prosinci předchozího roku, a o počtu opisů licencí odpovídajících počtu vozidel v provozu k tomuto dni.

5.    Do dne [vložit datum pět let ode dne použitelnosti tohoto nařízení] podá Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení. Zpráva obsahuje informace o tom, nakolik nařízení přispívá k lepšímu fungování trhu silniční osobní dopravy.“

Článek 2

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne [XX].

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

(1) Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 88.

(2) Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 51.

(3) SWD (2017) 361.

(4) Iniciativa č. 9 v příloze 2 pracovního programu Komise na rok 2017.

(5) Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 1.

(6) Úř. věst. L 80, 23.3.2002, s. 35.

(7) Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 35.

(8) Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 1.

(9) Úř. věst. L 187, 20.7.1999, s. 42.

(10) KOM(2011) 144 v konečném znění ze dne 28.3.2011.

(11) Viz pozn. pod čarou č. 3.

(12) Viz https://data.europa.eu/euodp/it/data/dataset/S2144_87_1_457_ENG

(13) Viz pozn. pod čarou č. 3.

(14) Listina základních práv Evropské unie, Úř. věst. C 326, 26.10.2012, s. 391.

(15) Úř. věst. C , , s. .

(16) Úř. věst. C , , s. .

(17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/2009 ze dne 21. října 2009 o společných pravidlech pro přístup na mezinárodní trh autokarové a autobusové dopravy a o změně nařízení (ES) č. 561/2006 (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 88).

(18) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.