EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52014XG1205(01)

Závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě o sportu jakožto hnací síle inovací a hospodářského růstu

Úř. věst. C 436, 5.12.2014, p. 2–5 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

5.12.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 436/2


Závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě o sportu jakožto hnací síle inovací a hospodářského růstu

(2014/C 436/02)

RADA EVROPSKÉ UNIE A ZÁSTUPCI VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ,

I.   PŘIPOMÍNAJÍCE, že

1.

v závěrech Rady ze dne 26. listopadu 2013 o přínosu sportu k hospodářství EU, zejména pokud jde o řešení nezaměstnanosti mladých lidí a o jejich sociální začleňování, byl uznán potenciál sportu při tvorbě pracovních míst a při podpoře místního hospodářského rozvoje, spolu s „přesahovými“ účinky na další odvětví (1),

2.

Rada přijala dne 21. května 2014 druhý pracovní plán Evropské unie v oblasti sportu na období 2014–2017, v němž se zdůrazňuje důležitý přínos sportu k celkovým cílům strategie Evropa 2020, s ohledem na silný potenciál uvedeného odvětví podílet se na inteligentním a udržitelném růstu podporujícím začlenění a na nových pracovních místech, a za tímto účelem zařadila hospodářský přínos sportu a inovace mezi svá prioritní témata (2),

3.

sport představuje pro Evropskou unii hospodářské odvětví značné důležitosti, jelikož se podílí 1,76 % na hrubé přidané hodnotě EU (3) a jeho podíl na vnitrostátních ekonomikách je srovnatelný se zemědělstvím, lesnictvím a rybolovem dohromady. Kromě těchto přímých účinků se ještě podílí 1,22 % na hrubé přidané hodnotě EU nepřímo prostřednictvím multiplikačních účinků. Pokud jde o pracovní trh, představuje zaměstnanost v oblasti sportu 2,12 % celkové zaměstnanosti v EU. Ekonomika související se sportovním odvětvím se navíc ukázala jako neobyčejně odolná v období hospodářské krize (4);

II.   MAJÍCE NA PAMĚTI, ŽE

4.

sport, největší nevládní hnutí v Evropě, je důležitou hnací silou inovací. Je poháněn intenzivním soupeřením, a tudíž k němu neoddělitelně a neodmyslitelně patří motivace, jež účastníky podněcuje k neustálému zlepšování, pokud jde o výkon a vynikající výsledky;

5.

mnohé sporty lákají značné finanční prostředky od sponzorů a z prodeje mediálních práv, a mohou tedy hojně investovat do vývoje inovativního vybavení a materiálů, jež účastníkům nebo týmům poskytují konkurenční výhodu;

6.

toto spojení intenzivního soupeření s dostupností finančních prostředků má za následek sportovní odvětví vyznačující se neustálými a rychlými vlnami inovací. Inovace učinily ze sportovní technologie lídra v určitých oblastech aplikované vědy, jako jsou textilní technologie, mechanika lidského pohybu, nové materiály, senzory, aktuátory, design orientovaný na člověka a další;

7.

je rovněž zjevné, že inovace ve sportu mohou mít významné „přesahové“ účinky na další hospodářská odvětví. Existují již vhodné příklady inovací přenositelných ze sportovního do jiných odvětví, takže se zpřístupňují širšímu okruhu spotřebitelů. Jedná se například o odvětví výroby, elektroniky, informačních technologií a softwaru, zdravotnictví a zdravotní péče, potravin a nápojů, cestovního ruchu, vzdělávání, zábavního průmyslu a automobilového průmyslu;

8.

sport je odvětvím s velmi intenzivním výzkumem a inovacemi, protože je podněcován rostoucími nároky na zlepšování výkonu, prevenci zranění, individualizovaný design a hromadnou přizpůsobitelnost, jakož i nutností začlenit do celého dodavatelského řetězce udržitelnost. Prostřednictvím designu a analýzy navíc využívá a začleňuje mnoho oborů, včetně vědy o materiálech a materiálového inženýrství, aerodynamiky, hydrodynamiky, termodynamiky, biomechaniky, elektroniky, počítačové vědy a dalších.

9.

Velké sportovní akce mohou potenciálně představovat významný přínos pro místní, regionální a národní hospodářství. Proto mohou velké sportovní akce sloužit jako platforma pro uvádění nových výrobků a služeb na trh a pro jejich vývoj, a to včetně sociálních inovací (5);

III.   UZNÁVAJÍ, ŽE

10.

sport může přispět k úsilí EU o překonání stávajících hospodářských potíží, protože je rozvíjejícím se odvětvím a je do značné míry nezávislý na hospodářském cyklu;

11.

slabé stránky systémů výzkumu a inovací v EU mohou zadržovat růstový potenciál, přičemž sport by mohl představovat důležitou hybnou sílu, která by mezeru v inovacích v EU zmenšila;

12.

Horizont 2020, nový program EU pro výzkum a inovace, jímž se provádí „Unie inovací“ (stěžejní iniciativa strategie EU 2020, jejímž cílem je zajistit konkurenceschopnost Evropy v celosvětovém měřítku), uznává klíčový význam strategických investic do technologií a pokročilých materiálů (6). Je tedy užitečným nástrojem pro oblast sportu. K zakládání podniků a k růstu mimo jiné podporou vytváření klastrů a internacionalizace v oblasti sportu může navíc přispívat COSME, Program EU pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (7).

13.

Sportovní klastry mohou poskytovat příznivé prostředí nejenom pro propagování sportovních a fyzických aktivit, ale také pro inovace produktů a zakládání podniků (8).

14.

důležitý zdroj příjmů představují pro sport práva duševního vlastnictví v oblasti sportu. Porušování práv duševního vlastnictví by mohlo odrazovat od investic do inovací (9).

15.

lepší pochopení možných přímých a nepřímých dopadů aktivit souvisejících se sportem na evropské hospodářství může vést k lepšímu využívání potenciálu sportu s ohledem na růst a zaměstnanost a k jeho lepšímu využívání jakožto hnací síle inovací, jakož i k maximalizaci „přesahových“ účinků výdajů a investic do sportu a maximalizaci využívání stávajících sportovních infrastruktur použitím inovativních a nákladově efektivních přístupů;

16.

přínosem pro sportovní odvětví EU by měla rovněž být opatření zaměřená na zlepšení přístupu na mezinárodní trhy;

IV.   V TÉTO SOUVISLOSTI VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY EU, ABY PŘI NÁLEŽITÉM ZOHLEDNĚNÍ ZÁSADY SUBSIDIARITY:

17.

ve vhodných případech prosazovaly vytváření a rozvoj meziodvětvových i přeshraničních uskupení, jejichž součástí by byly místní orgány, univerzity, výzkumná střediska, průmyslové a sportovní orgány, specializované na výzkum a vývoj, přenos technologií a inovativní řešení pro oblast sportu, a které by aktivně přispívaly k celkovému hospodářství a usnadňovaly vytvoření „přesahových“ účinků; Tuto spolupráci by mohly podporovat zejména přeshraniční programy financované z evropských strukturálních fondů.

18.

povzbuzovaly iniciativy, které by přispívaly k posílení růstu a lepšímu zkoumání inovačního potenciálu sportu pro širší ekonomiku, a aby umocnily „přesahové“ účinky mimo jiné podporou a usnadňováním přenosu a přebírání technologických inovací z odvětví sportu do jiných odvětví hospodářství. To by mohlo sportovnímu odvětví usnadnit přístup k širší škále zdrojů financování, jako například inovativnímu financování a rizikovému a rozvojovému kapitálu, s cílem dosáhnout finanční soběstačnosti;

19.

podporovaly a usnadňovaly inovace, přístup k udržitelnému financování a podnikatelské prostředí pro sport a průmyslová odvětví související se sportem;

20.

šířily informace a vyměňovaly si mezi sebou v evropském kontextu dobré zkušenosti a osvědčené postupy ohledně toho, jak vytvořit a podporovat strategická partnerství mezi klíčovými zúčastněnými stranami v různých oblastech, zaměřená na posilování úlohy sportu jakožto hnací síly inovací a hospodářského růstu;

V.   VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY, KOMISI A SUBJEKTY PŮSOBÍCÍ V OBLASTI SPORTU, ABY V RÁMCI SVÝCH PŘÍSLUŠNÝCH PRAVOMOCÍ:

21.

podporovaly podmínky pro vytváření prostředí příznivého pro rozvíjení technologických inovací v oblasti sportu a prosazovaly sport jakožto zdroj růstu a zaměstnanosti v příslušných odvětvích;

22.

usilovaly o vytváření strategií a meziodvětvových politik zaměřených na rozvoj výzkumu a inovací v oblasti sportu a podporováním výměny osvědčených postupů na úrovni EU zkoumaly možnosti podpory partnerství veřejného a soukromého sektoru, pokud jde o projekty sportovní infrastruktury;

VI.   VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY A KOMISI, ABY V RÁMCI SVÝCH PŘÍSLUŠNÝCH PRAVOMOCÍ A S NÁLEŽITÝM ZOHLEDNĚNÍM ZÁSADY SUBSIDIARITY:

23.

zvyšovaly povědomí o potenciálu sportu jakožto „nového zdroje růstu a zaměstnanosti v Evropě“, a to prostřednictvím informování a koordinace na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU;

24.

ve vhodných případech povzbuzovaly k využívání finančních nástrojů EU, včetně programu Horizont 2020, Erasmus+, Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a Programu EU pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME), s cílem rozvíjet inovativní řešení, pokud jde o hospodářský rozměr sportovního odvětví (10), která budou mít dlouhodobý socioekonomický dopad; a posoudily, zda je ještě prostor pro další zlepšování, pokud jde o začleňování výzkumu a inovací v oblasti sportu do stávajících režimů EU pro financování;

VII.   VYZÝVÁ EVROPSKOU KOMISI, ABY:

25.

podporovala ve všech členských státech spolupráci uskupení ve sportovním odvětví, například v rámci programu COSME (11);

26.

v kontextu odborné skupiny zabývající se hospodářským rozměrem (12) prozkoumala možnosti zmapování stávajícího výzkumu a shromáždění příkladů osvědčených postupů v oblasti inovací ve sportu, jakož i vztah mezi sportem a hospodářským růstem, s cílem shromáždit a sdílet pozitivní zkušenosti ohledně inovativních a hospodářských aspektů sportu;

27.

pokračovala ve shromažďování statistik a analýz hospodářského významu sportu;

28.

uspořádala meziodvětvovou akci na vysoké úrovni věnovanou přínosu sportu z hlediska inovací a hospodářského růstu při zohlednění jeho „přesahových“ účinků na širší hospodářství na základě určených nadnárodních opatření, které je možno podpořit a jež se mohou stát základem pro příslušné hodnocení;

29.

v souvislosti s Evropským týdnem sportu podporovala iniciativy subjektů působících v podnikání a výzkumu v oblasti sportu, aby se podělily o své pokroky v dané oblasti;

30.

ve vhodných případech zahrnovala otázky týkající se průmyslového odvětví souvisejícího se sportem, jakož i otázky inovací v oblasti sportu do kontextu dvoustranných dohod a vztahů s příslušnými třetími zeměmi, s cílem pomoci průmyslu EU lépe využívat budoucích příležitostí;

31.

podporovala nadnárodní iniciativy (např. výměnu osvědčených postupů, studie, sítě, projekty) se zaměřením na provádění vnitrostátních a mezinárodních strategických opatření týkajících se lepšího využívání inovačního potenciálu sportu pro širší ekonomiku v rámci programů financování EU, přičemž se zaměří na umocnění „přesahových“ účinků sportu.


(1)  http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/educ/139733.pdf

(2)  http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/educ/142704.pdf

(3)  Studie o přínosu sportu k hospodářskému růstu a zaměstnanosti v EU, listopad 2012. http://ec.europa.eu/sport/library/studies/study-contribution-spors-economic-growth-final-rpt.pdf

(4)  http://www.oecd.org/mcm/C-MIN(2013)1-ENG.pdf

(5)  Sociálními inovacemi se rozumějí nové strategie, koncepty, myšlenky a uspořádání, naplňující sociální potřeby různého druhu – od pracovních podmínek a vzdělávání až po rozvoj komunity a zdraví –, jež rozšiřují a posilují občanskou společnost.

(6)  http://ec.europa.eu/programmes/horizon2020/en/h2020-section/leadership-enabling-and-industrial-technologies

(7)  http://ec.europa.eu/enterprise/initiatives/cosme/index_en.htm

(8)  Klastry jsou skupiny specializovaných podniků a dalších subjektů v oblasti inovací, které se nacházejí ve vzájemné blízkosti a které úzce spolupracují. Klastry jsou důležité pro vytváření pracovních míst, protože 38 % pracovních míst v EU se nachází v takovýchto regionálních základnách.

http://ec.europa.eu/enterprise/initiatives/cluster/index_en.htm

(9)  V roce 2012 zabavili celní úředníci v EU padělanou sportovní obuv v ceně přesahující 36,5 milionů EUR. Kromě fyzického zboží zahrnuje porušování práv duševního vlastnictví rovněž neoprávněné vysílání děl chráněných autorským právem během televizních přenosů sportovních akcí.

(10)  Například s využitím nástrojů, jako jsou veřejné zakázky v oblasti inovací. Veřejné zakázky na inovativní zboží a služby mohou být pro regionální orgány důležitým nástrojem pro zlepšení efektivnosti a účinnosti veřejných služeb a pro řešení jejich problémů a potřeb. Inovace podporují efektivnější veřejné služby a mohou usnadňovat zajišťování potřebné infrastruktury a služeb. Další nástroje, pomocí kterých mohou členské státy prosazovat inovativní, zelené a sociální veřejné zakázky, navíc představují pozměněné směrnice o zadávání veřejných zakázek (směrnice 2014/23/EU o udělování koncesí, směrnice 2014/24/ES o veřejném sektoru a směrnice 2014/25/EU o veřejných službách).

(11)  http://ec.europa.eu/enterprise/initiatives/cluster/internationalisation/index_en.htm

(12)  Ustanovena na základě evropského pracovního plánu v oblasti sportu 2014–2017.


Top