EUR-Lex Access to European Union law
This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52010AR0167
Opinion of the Committee of the Regions on the ‘European Citizens' Initiative’
Stanovisko Výboru regionů – Evropská občanská iniciativa
Stanovisko Výboru regionů – Evropská občanská iniciativa
Úř. věst. C 267, 1.10.2010, p. 57–63
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
1.10.2010 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 267/57 |
Stanovisko Výboru regionů – Evropská občanská iniciativa
(2010/C 267/12)
I. POLITICKÁ DOPORUČENÍ
VÝBOR REGIONŮ,
1. připomíná, že podle čl. 11 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii změněné Lisabonskou smlouvou „nejméně jeden milion občanů Unie pocházejících z podstatného počtu členských států se může ujmout iniciativy a vyzvat Komisi, aby v rámci svých pravomocí předložila vhodný návrh k otázkám, k nimž je podle mínění těchto občanů nezbytné přijetí právního aktu Unie pro účely provedení Smluv“;
2. připomíná také, že v čl. 24 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie změněné Lisabonskou smlouvou je dále upřesněno, že Evropský parlament a Rada přijímají řádným legislativním postupem a formou nařízení ustanovení o postupech a o konkrétním fungování „Evropské občanské iniciativy“;
3. bere na vědomí, že Komise svou zelenou knihou o Evropské občanské iniciativě ze dne 11. listopadu 2009 (1) zahájila rozsáhlou veřejnou konzultaci zaměřenou na shromáždění názorů všech zainteresovaných stran na hlavní otázky, které je v nařízení o občanské iniciativě třeba vyřešit, a zdůrazňuje významný přínos místních a regionálních orgánů do této diskuse;
4. je potěšen, že Komise předložila návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o uplatňování občanské iniciativy (2);
5. zdůrazňuje, že přijetí tohoto nařízení, které občanům umožní uplatňovat právo se přímo podílet na demokratickém životě Unie, by bylo milníkem v procesu upevňování demokratických zásad v Unii;
6. doufá, že Parlament a Rada nařízení o občanské iniciativě rychle přijmou, aby byl mechanismus funkční již od počátku roku 2011, jak předpokládá zelená kniha z roku 2009;
7. připomíná, že již upozornil na skutečnost, jak je důležité, že Lisabonská smlouva stanoví právo zákonodárné iniciativy s cílem posílit práva občanů (3);
8. znovu zdůrazňuje, že upevnění jeho institucionální úlohy předpokládá prioritní uplatňování ustanovení Lisabonské smlouvy týkajících se místních a regionálních orgánů, jako je stanovení občanské iniciativy (4);
9. upozorňuje na zájem, který institut občanské iniciativy vzbuzuje u místních a regionálních orgánů, jež by se mohly rozhodnout, že budou iniciativy organizovat a/nebo podporovat samy, a to i kvůli své blízkosti občanům Unie;
10. sdílí názor Komise na potřebu nabídnout občanům snadno použitelný nástroj, jednoduché a bezprostředně uplatnitelné postupy, poskytnout jim jasné a jednoznačné pokyny k jeho využívání a zároveň zajistit, že se bude předcházet možnému zneužití systému;
11. domnívá se, že na úrovni institucionální komunikace je třeba podpořit iniciativy zásadního významu, aby bylo mezi občany Unie šířeno co největší povědomí o novém právu a – obecněji – aby byli občané přímo zapojeni do politické diskuse o otázkách obecného zájmu, které jsou předmětem probíhajících iniciativ;
12. v tomto ohledu zdůrazňuje klíčovou úlohu, kterou by i v souvislosti s nástroji připravenými v rámci decentralizované komunikace mohl mít nejen Výbor regionů, ale i místní a regionální orgány, neboť ty mohou komunikaci přímo a detailně občanům zprostředkovávat;
13. nabízí svoji spolupráci na vytvoření interinstitucionálního informačního místa, jehož by se měl stát nedílnou součástí;
14. zdůrazňuje, že jakožto partner ostatních institucí Evropské unie a rovněž místních a regionálních orgánů by Výbor měl být přinejmenším informován a případně konzultován současně s Evropským parlamentem o rozhodnutích Evropské komise týkajících se přípustnosti nebo monitorování Evropské občanské iniciativy, jakož i o jakýchkoli navrhovaných změnách podmínek a pravidel upravujících tento nástroj;
15. opakuje, že je ochoten prozkoumat možnost podporovat ty Evropské občanské iniciativy, které jsou pro VR a v něm zastoupené místní a regionální orgány nejvíce relevantní, např.:
— |
pořádat slyšení pro probíhající nebo úspěšné občanské iniciativy s účastí institucí EU, místních a regionálních orgánů a jejich sdružení a rovněž se zástupci občanské společnosti, |
— |
připravovat stanoviska o úspěšných občanských iniciativách, jež jsou z hlediska politických priorit zvláště důležité pro VR a místní a regionální orgány, nebo o rozhodnutích Komise týkajících se výsledků takových Evropských občanských iniciativ; |
16. připomíná, že v rámci nařízení a jeho provádění musí být zaručeny zejména zásady rovnosti, transparentnosti, řádné správy a přístupu ke spravedlnosti;
17. v zásadě s návrhem Komise souhlasí, nicméně se domnívá, že by v některých aspektech bylo možné provést zlepšení;
18. bez ohledu na Evropskou občanskou iniciativu VR zdůrazňuje, jaký význam má v rámci zásady participativní demokracie podpora všech iniciativ na regionální a místní úrovni, které umožňují transparenci, spolupráci a spoluúčast občanů na veřejných záležitostech;
Minimální počet členských států
19. připomíná, že na základě smluv musí iniciativa pocházet z „podstatného počtu členských států“ (čl. 11 odst. 4 Smlouvy o EU) a že toto ustanovení vychází z nutnosti zaručit, že iniciativa bude vyjádřením společného evropského zájmu;
20. domnívá se, že vzhledem k nutnosti podpořit výkon práva občanů se přímo podílet na demokratickém životě Unie je minimální hranice jedné třetiny členských států příliš vysoká;
21. považuje za vhodnější stanovit minimální hranici jedné čtvrtiny členských států, která je ostatně v souladu s dalšími ustanoveními smluv, například článkem 76 SFEU;
Minimální věk podepsaných osob
22. souhlasí se stanovením minimální věkové hranice pro podporu iniciativy, přičemž tato hranice odpovídá minimální věkové hranici vyžadované pro právo volit ve volbách do Evropského parlamentu;
Registrace navrhovaných iniciativ a sběr prohlášení o podpoře
23. souhlasí se stanovením systému registrace navrhovaných iniciativ v příslušném elektronickém registru;
24. souhlasí nicméně s Evropským parlamentem, že žádná rozhodnutí o přípustnosti občanské iniciativy nesmí být ovlivněno politickými zájmy (5);
25. zastává proto názor, že by Komise měla registraci odmítnout pouze v případech, kdy se návrh zdá být „zjevně urážlivý“ nebo „zjevně odporuje hodnotám Unie“, neboť pojem „nevhodný“ v návrhu nařízení se může jevit nepatřičný;
26. vítá myšlenku společného souboru procesních požadavků pro sběr a ověřování prohlášení o podpoře;
27. je potěšen možností využití elektronického systému sběru prohlášení o podpoře iniciativy;
Zásada transparentnosti a administrativní spolupráce
28. sdílí názor Komise, že je třeba, aby organizátoři zaručili transparentnost zdrojů financování a podpory iniciativy;
29. zdůrazňuje, že předložení iniciativy by mělo být umožněno všem občanům a organizacím, nejen velkým organizacím;
30. doufá proto, že budou stanoveny mechanismy praktické a technické podpory subjektům zainteresovaným na organizování iniciativy;
31. konkrétně se domnívá, že by bylo vhodné zřídit informační místo pro zákonodárné občanské iniciativy, jehož by se Výbor měl stát nedílnou součástí;
32. vyzývá rovněž instituce, aby zvážily možnost stanovit formy pomoci při překladu hlavních bodů iniciativy, která byla prohlášena za přípustnou, do všech úředních jazyků Evropské unie, aby všichni občané Unie měli možnost se s ní obeznámit;
Přípustnost návrhu
33. navrhuje, aby Komise přezkoumala přípustnost navrhované občanské iniciativy již při registraci, čímž by se zamezilo tomu, že pořadatelé vynaloží značné množství času a peněz na občanskou iniciativu, která poté nebude přípustná;
34. zdůrazňuje, že je třeba, aby kritéria pro přípustnost byla určena obecně, jasně a transparentně a aby se jim dostalo náležité publicity, a bylo tak možné omezit předkládání návrhů, které by byly prohlášeny za nepřípustné;
35. souhlasí s určením kritérií, aby se návrh a) musel týkat věci, v níž lze přijmout právní akt Unie za účelem provádění smluv a b) spadal do rámce pravomocí Komise v oblasti předkládání návrhů;
36. zdůrazňuje nicméně, že i skutečnost, že Unie přijme právní akt v oblasti, která nespadá do její výlučné pravomoci, musí být v souladu se zásadou subsidiarity, jak je stanoveno v čl. 5 odst. 3 Smlouvy o EU;
37. dále upozorňuje, že všechny právní akty Unie musí respektovat základní práva a svobody stvrzené Listinou základních práv Evropské unie, Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod a obecnými zásadami Unie;
38. domnívá se tedy, že by bylo vhodné výslovně poukázat na další dvě kritéria pro přípustnost, zejména na to, aby návrh c) respektoval základní práva a svobody stvrzené Listinou základních práv Evropské unie a d) byl v souladu se zásadou subsidiarity;
39. připomíná své zkušenosti získané v souvislosti s hodnocením subsidiarity a nabízí Komisi svoji spolupráci na přezkoumání souladu návrhu s touto zásadou;
40. zdůrazňuje nutnost, aby rozhodnutí o přípustnosti bylo oznámeno organizátorovi iniciativy a vyhlášeno v Úředním věstníku Evropské unie;
41. upozorňuje na to, že rozhodnutí o přípustnosti navrhované iniciativy podléhá soudnímu přezkoumání ze strany Soudního dvora ve smyslu článků 263 a 265 SFEU, a doufá, že toto právo na soudní přezkoumání bude zakotveno v nařízení;
42. sdílí obavy Komise, zda administrativní a finanční zátěž související s ověřováním a prokazováním pravosti prohlášení o podpoře pro iniciativu, která byla prohlášena za přípustnou, bude omezena na minimum, a v této souvislosti zdůrazňuje, že v mnoha členských státech tento postup předpokládá zapojení místních a regionálních orgánů;
Posouzení iniciativy Komisí
43. souhlasí s návrhem, aby Komise musela iniciativu formálně předloženou v souladu s tímto nařízením do čtyř měsíců posoudit a vydat sdělení obsahující závěry o této iniciativě, opatření, která případně hodlá podniknout, a jejich odůvodnění;
44. v tomto ohledu upozorňuje na skutečnost, že v případě, že Komise rozhodnutí ve stanovené lhůtě nepřijme, by bylo možné se v souladu s článkem 265 SFEU obrátit na Soudní dvůr, a doufá, že toto právo na soudní přezkoumání bude zakotveno v nařízení;
45. zdůrazňuje, že Komise musí náležitě zvážit všechny iniciativy podepsané přinejmenším jedním milionem občanů;
46. domnívá se, že sdělení o iniciativě, které Komise přijala, by mělo být nejen oznámeno organizátorům, Evropskému parlamentu a Radě, ale také vyhlášeno v Úředním věstníku Evropské unie a předáno Výboru regionů, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a vnitrostátním parlamentům.
II. DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Pozměňovací návrh 1
Čl. 4 odst. 3
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||||||||||||||||||||||||||
Registrace navrhované občanské iniciativy
|
Registrace navrhované občanské iniciativy
|
Odůvodnění
Rozhodnutí o přezkoumání přípustnosti lze stejně dobře provést již při registraci iniciativy v souladu s článkem 4. Nezdá se logické zaregistrovat iniciativu a poté po předložení 300 000 podpisů, které musí pocházet od občanů z nejméně 3 členských států, přípustnost zamítnout, protože se např. zjistí, že EU nemá v určité oblasti politiky žádné zákonodárné pravomoci. Proto byly na základě tohoto pozměňovacího návrhu sloučeny články 4 a 8 návrhu nařízení.
Pozměňovací návrh 2
Čl. 7 odst. 1
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
Minimální počet podepsaných osob na členský stát
|
Minimální počet podepsaných osob na členský stát
|
Odůvodnění
Občanská iniciativa by měla být nástrojem, k němuž budou mít občané přístup, a proto by hranice neměla být stanovena příliš vysoko. Požadavek jedné čtvrtiny členských států (tj. 7 za stávajícího počtu 27 členských států EU) je v souladu s návrhem Evropského parlamentu.
Pozměňovací návrh 3
Čl. 7 odst. 2
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
V jedné třetině členských států dosáhne počet podepsaných osob alespoň minimálního počtu občanů stanoveného v příloze I. |
V jedné členských států dosáhne počet podepsaných osob alespoň minimálního počtu občanů stanoveného v příloze I. |
Odůvodnění
Evropská občanská iniciativa má být nástrojem, který je přístupný všem občanům, a proto by minimální hranice neměla být tak vysoká. Požadavek, aby podpisy pocházely ze čtvrtiny členských států (tzn. sedm ze stávajících 27 členských států EU) je v souladu s návrhem Evropského parlamentu. Z důvodů soudržnosti musí být totéž uplatňováno také v čl. 7 odst. 2.
Pozměňovací návrh 4
Článek 8
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||||||||||||
Rozhodnutí o přípustnosti navrhované občanské iniciativy
|
|
Odůvodnění
Důsledek pozměňovacího návrhu k doporučení 1.
Pozměňovací návrh 5
Článek 9
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
||||||||||||
Ustanovení pro ověřování a potvrzování prohlášení o podpoře členskými státy
|
Ustanovení pro ověřování a potvrzování prohlášení o podpoře členskými státy
|
Odůvodnění
Článek 4 ukládá organizátorovi povinnost uvést zdroje financování občanské iniciativy. Je možné, že v době podání žádosti nejsou známy finanční zdroje, jak se uvádí v pozměňovacím návrhu, proto je třeba z důvodu dodržení zásady o informování a transparentnosti nutné na konci procesu předložit zprávu o skutečných výdajích a o původu vynaložených prostředků. Z důvodu snadného splnění této povinnosti by bylo vhodné přiložit jednoduchý formulář jako přílohu nařízení.
V Bruselu dne 10. června 2010
předsedkyně Výboru regionů
Mercedes BRESSO
(1) KOM(2009) 622 v konečném znění.
(2) KOM(2010) 119 v konečném znění.
(3) Stanovisko z vlastní iniciativy Výboru regionů ze dne 9. října 2008 Práva občanů: podpora základních práv a práv vyplývajících z evropského občanství, odstavec 58.
(4) R/CdR 79/2010, příloha I.
(5) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. května 2009 obsahující výzvu Komisi k předložení návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o uplatňování občanské iniciativy (A6-0043/2009), bod odůvodnění Y.