52005AG0024

Language
- My EUR-Lex
- Sign in
- Register
- My recent searches (0)

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Search tips

Need more search options? Use the Advanced search

EUROPA
EUR-Lex home
EUR-Lex - 52005AG0024 - EN

Document 52005AG0024

Help

Společný postoj (ES) č. 24/2005 ze dne 18. dubna 2005 přijatý Radou v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy o založení Evropského společenství, s ohledem na přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) 2005/…/ES ze dne … o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (optickým zářením) (devatenáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS)

Úř. věst. C 172E, 12.7.2005, p. 26–50 (ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, SK, SL, FI, SV)

HTML

PDF

Official Journal

12.7.2005

Úřední věstník Evropské unie

CE 172/26

SPOLEČNÝ POSTOJ (ES) č. 24/2005

přijatý Radou dne 18. dubna 2005

s ohledem na přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) 2005/ /ES ze dne … o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (optickým zářením) (devatenáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS)

(2005/C 172 E/02)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 137 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise (1), předložený po konzultaci s Poradním výborem pro bezpečnost a zdraví při práci,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle Smlouvy může Rada pomocí směrnic stanovit minimální požadavky na podporu zlepšování zejména pracovního prostředí tak, aby bylo chráněno zdraví a bezpečnost pracovníků. Tyto směrnice by neměly ukládat žádná správní, finanční ani právní omezení bránící zakládání a rozvoji malých a středních podniků.

(2)

Sdělení Komise o jejím akčním programu týkajícím se provádění Charty Společenství základních sociálních práv pracovníků stanoví zavedení minimálních požadavků na ochranu zdraví a bezpečnost týkajících se expozice zaměstnanců rizikům způsobeným fyzikálními činiteli. V září 1990 přijal Evropský parlament usnesení o tomto akčním programu (4), v němž Komisi vyzývá zejména k vypracování zvláštní směrnice o rizicích způsobených hlukem, vibracemi a všemi ostatními fyzikálními činiteli na pracovišti.

(3)

Jako první krok přijaly Evropský parlament a Rada směrnici 2002/44/ES ze dne 25. června 2002 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (vibracemi) (šestnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (5). Dále Evropský parlament a Rada přijaly dne 6. února 2003 směrnici 2003/10/ES o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (hlukem) (sedmnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (6). Poté, dne 29. dubna 2004, přijaly Evropský parlament a Rada směrnici 2004/40/ES o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (elektromagnetickými poli) (osmnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (7).

(4)

V současné době je nezbytné zavést opatření na ochranu zaměstnanců před riziky spojenými s optickým zářením, vzhledem k jeho účinkům na zdraví a bezpečnost zaměstnanců, zejména poškození očí a kůže. Záměrem těchto opatření není jen zajistit zdraví a bezpečnost každého zaměstnance jako jednotlivce, ale též vytvořit minimální základ ochrany pro všechny zaměstnance ve Společenství, který zabrání případnému narušení hospodářské soutěže.

(5)

Tato směrnice stanoví minimální požadavky, a umožňuje tak členským státům zachovat nebo přijmout přísnější opatření na ochranu zaměstnanců, zejména stanovit nižší limitní hodnoty expozice. Prováděním této směrnice nesmí být odůvodňováno jakékoli zhoršení oproti stavu, který již v členském státě existuje.

(6)	Systém ochrany před riziky optického záření se musí bez zbytečných podrobností omezit na vymezení cílů, jichž je třeba dosáhnout, zásad, které mají být dodržovány, a základních hodnot, jež mají být použity, aby umožňoval členským státům uplatňovat minimální požadavky jednotným způsobem.

(7)

Úroveň expozice optickému záření lze účinněji snížit začleněním preventivních opatření již do návrhů pracovních míst pracovišť, jakož i volbou pracovního vybavení, postupů a metod, aby se riziko snížilo přednostně u zdroje. Opatření týkající se pracovního vybavení a metod tak přispívají k ochraně zaměstnanců, kteří je používají. V souladu s obecnými zásadami prevence, stanovenými v čl. 6 odst. 2 směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (8), mají prostředky kolektivní ochrany přednost před prostředky individuální ochrany.

(8)	Zaměstnavatelé by se měli přizpůsobit technickému pokroku a vědeckým poznatkům o rizicích spojených s expozicí optickému záření s cílem zlepšovat bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců.

(9)	Tato směrnice je samostatnou směrnicí ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS, uvedená směrnice se vztahuje na expozici zaměstnanců optickému záření, aniž jsou dotčena přísnější nebo zvláštní ustanovení této směrnice.

(10)	Tato směrnice představuje konkrétní příspěvek k vytvoření sociálního rozměru vnitřního trhu.

(11)

Doplňujícího přístupu, který podporuje zásadu zdokonalené právní úpravy a zajišťuje vyšší úroveň ochrany, lze docílit, pokud výrobky zhotovené výrobci zdrojů optického záření a souvisejících zařízení splňují harmonizované normy vypracované za účelem ochrany zdraví a bezpečnosti uživatelů před riziky, které tyto výrobky představují; není tudíž nutné, aby zaměstnavatelé opakovali měření nebo výpočty již provedené výrobcem za účelem zjištění souladu se základními bezpečnostními požadavky pro takové zařízení, uvedenými v platných směrnicích Společenství.

(12)	Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (9).

(13)

Dodržování limitních hodnot expozice by mělo poskytovat vysokou úroveň ochrany před zdravotními účinky, které mohou být důsledkem expozice optickému záření. Jelikož se však použití limitních hodnot expozice a technických kontrol nepovažuje v případě expozice přírodním zdrojům optického záření za vhodné, jsou při posuzování a snižování rizik spojených s expozicí slunečnímu záření rozhodující preventivní opatření, včetně informování a školení zaměstnanců.

(14)

Podle bodu 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů (10) jsou členské státy vybízeny k tomu, aby jak pro sebe, tak i v zájmu Společenství sestavily vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrné srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a aby tyto tabulky zveřejnily,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

ODDÍL I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Účel a oblast působnosti

1. Tato směrnice, která je devatenáctou samostatnou směrnicí ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS, stanoví minimální požadavky na ochranu zaměstnanců před riziky pro jejich zdraví a bezpečnost, které vznikají nebo by mohly vzniknout v důsledku expozice optickému záření při jejich práci.

2. Tato směrnice se vztahuje na rizika pro zdraví a bezpečnost zaměstnanců v důsledku škodlivých účinků způsobených expozicí očí a kůže optickému záření.

3. Směrnice 89/391/EHS se vztahuje v plném rozsahu na celou oblast uvedenou v odstavci 1, aniž jsou dotčena přísnější nebo konkrétnější ustanovení obsažená v této směrnici.

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

„optickým zářením“ jakékoli elektromagnetické záření o vlnové délce mezi 100 nm a 1mm. Spektrum optického záření se dělí na ultrafialové záření, viditelné záření a infračervené záření:

i)	ultrafialové záření: optické záření o vlnové délce mezi 100 nm a 400 nm. Ultrafialový úsek se dělí na UVA (315–400 nm), UVB (280–315 nm) a UVC (100–280 nm);

ii)	viditelné záření: optické záření o vlnové délce mezi 380 nm a 780 nm;

iii)	infračervené záření: optické záření o vlnové délce mezi 780 nm a 1 mm. Infračervený úsek se dělí na IRA (780–1 400 nm), IRB (1 400–3 000 nm) a IRC (3 000 nm–1 mm);

b)	„laserem (zesilovač světla pomocí vynucené emise záření)“ jakýkoliv přístroj, který může produkovat nebo zesilovat elektromagnetické záření ve vlnovém rozsahu optického záření hlavně prostřednictvím procesu řízené vynucené emise;

c)	„laserovým zářením“ optické záření z laseru;

d)	„nekoherentním zářením“ jakékoliv optické záření jiné než laserové záření;

„limitními hodnotami expozice“ limity expozice optickému záření, které vycházejí přímo z prokázaných účinků na zdraví a z údajů o biologickém působení. Dodržování těchto limitů zaručuje, že zaměstnanci, kteří jsou vystaveni umělým zdrojům optického záření, jsou chráněni proti všem známým zdraví škodlivým účinkům;

f)	„ozářením (E) nebo hustotou zářivého toku“ zářivý tok na jednotku plochy, vyjádřený ve wattech na metr čtvereční (W m-2);

g)	„expozicí záření (H)“ integrál ozáření v čase, vyjádřený v joulech na metr čtvereční (J m-2);

h)	„září (L)“ zářivý tok nebo výstupní výkon vztažený na jednotkový prostorový úhel a na jednotku plochy, vyjádřený ve wattech na metr čtvereční na steradián (W m-2 sr-1);

i)	„úrovní“ kombinace ozáření, expozice záření a záře, kterým je zaměstnanec vystaven.

Článek 3

Limitní hodnoty expozice

1. Limitní hodnoty expozice pro nekoherentní záření jiné než vyzařované přírodními zdroji optického záření jsou stanoveny v příloze I.

2. Limitní hodnoty expozice pro laserové záření jsou stanoveny v příloze II.

ODDÍL II

POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELŮ

Článek 4

Určení expozice a hodnocení rizik

1. Při plnění povinností stanovených v čl. 6 odst. 3 a čl. 9 odst. 1 směrnice 89/391/EHS zaměstnavatel v případě zaměstnanců vystavených umělým zdrojům optického záření vyhodnocuje a podle potřeby měří nebo vypočítává úrovně expozice optickému záření, kterému mohou být zaměstnanci vystaveni, tak, aby bylo možno stanovit a provést opatření nezbytná k omezení expozice na úroveň platných limitů. Metodika použitá pro hodnocení, měření nebo výpočty se v případě laserového záření řídí normami Mezinárodní elektrotechnické komise (IEC) a v případě nekoherentního záření doporučeními Mezinárodní komise pro osvětlení (CIE) a Evropského výboru pro normalizaci (CEN). V případě expozic, které nejsou zahrnuty do uvedených norem a doporučení, a do té doby, než budou k dispozici příslušné normy nebo doporučení EU, se hodnocení, měření nebo výpočty provedou s využitím dostupných vnitrostátních nebo mezinárodních vědecky podložených zásad. V obou případech expozice se při hodnocení mohou zohlednit údaje poskytnuté výrobcem zařízení, vztahují-li se na ně příslušné směrnice Společenství.

2. Při plnění povinností stanovených v čl. 6 odst. 3 a čl. 9 odst. 1 směrnice 89/391/EHS zaměstnavatel v případě zaměstnanců vystavených přírodním zdrojům optického záření vyhodnocuje zdravotní a bezpečnostní riziko tak, aby bylo možno stanovit a provést opatření nezbytná k omezení těchto rizik.

3. Hodnocení, měření nebo výpočty podle odstavce 1 a hodnocení podle odstavce 2 plánují a vykonávají ve vhodných intervalech způsobilé služby nebo osoby, zejména s přihlédnutím k článkům 7 a 11 směrnice 89/391/EHS týkajícím se potřebné způsobilosti osob a služeb a projednání se zaměstnanci a jejich účasti. Údaje získané hodnocením, včetně údajů získaných měřením nebo výpočty úrovně expozice podle odstavce 1, se uchovávají ve formě, která umožňuje do nich později nahlížet.

4. V souladu s čl. 6 odst. 3 směrnice 89/391/EHS musí zaměstnavatel při hodnocení rizik věnovat zvláštní pozornost:

a)	úrovni, vlnové délce a trvání expozice umělým zdrojům optického záření;

b)	expozici přírodním zdrojům optického záření;

c)	limitním hodnotám expozice podle článku 3 této směrnice;

d)	všem účinkům na zdraví a bezpečnost zaměstnanců, kteří patří ke zvlášť ohroženým rizikovým skupinám;

e)	všem možným účinkům na zdraví a bezpečnost zaměstnanců vyvolaným vzájemným působením optického záření a světlocitlivých chemických látek na pracovišti;

f)	všem nepřímým účinkům, jako dočasnému oslepení, výbuchu nebo požáru;

g)	existenci záložního zařízení určeného ke snížení úrovně expozice optickému záření;

h)	odpovídajícím informacím získaným ze zdravotního dohledu včetně zveřejněných informací, pokud je to možné;

i)	mnohočetným zdrojům expozice optickému záření;

j)	zařazení laseru, jak je definováno v souladu s příslušnou normou IEC, a každému obdobnému zařazení týkajícímu se jakéhokoliv umělého zdroje, který může způsobit poškození stejného rozsahu jako laser třídy 3B nebo 4;

k)	údajům poskytnutým v souladu s příslušnými směrnicemi Společenství výrobci zdrojů optického záření a souvisejícího pracovního zařízení.

5. Zaměstnavatel musí mít k dispozici hodnocení rizik v souladu s čl. 9 odst. 1 písm. a) směrnice 89/391/EHS a musí určit, která opatření musí být přijata v souladu s články 5 a 6 této směrnice. Hodnocení rizik se zaznamenává na vhodné médium podle vnitrostátních právních předpisů a zvyklostí; může zahrnovat zdůvodnění zaměstnavatele, proč není další podrobné hodnocení rizik z důvodů povahy a rozsahu rizik v souvislosti s optickým zářením nutné. Hodnocení rizik je pravidelně aktualizováno, zejména dojde-li k podstatným změnám, které je mohou činit zastaralými, nebo pokud se to na základě výsledků zdravotního dohledu jeví jako nezbytné.

Článek 5

Ustanovení zaměřená na odstranění nebo snížení rizik

1. S přihlédnutím k technickému pokroku a dostupnosti opatření na potlačení rizika u jeho zdroje se rizika vyplývající z expozice optickému záření odstraňují nebo snižují na minimum.

Snížení rizik vznikajících expozicí optickému záření se zakládá na obecných zásadách prevence stanovených ve směrnici 89/391/EHS.

2. V případech, kdy hodnocení rizik provedené podle čl. 4 odst. 1 ve vztahu k zaměstnancům vystaveným umělým zdrojům optického záření odhalí, že mohou být překročeny limitní hodnoty expozice, zaměstnavatel vypracuje a provede akční plán zahrnující technická nebo organizační opatření s přihlédnutím zejména k:

a)	jiným pracovním metodám, které snižují riziko způsobené optickým zářením;

b)	volbě zařízení vyzařujícího méně optického záření, s přihlédnutím k práci, která má být vykonána;

c)	technickým opatřením zaměřeným na snížení optického záření – v případě nutnosti i použití blokovacích zařízení, stínění nebo podobných ochranných prostředků;

d)	vhodným programům údržby pracovního vybavení, pracoviště a systémů na pracovišti;

e)	návrhu a dispozici pracovišť a pracovních míst;

f)	omezení trvání a úrovně expozice;

g)	dostupnosti vhodných osobních ochranných pracovních prostředků;

h)	pokynům výrobce zařízení, vztahuje-li se na ně příslušné směrnice Společenství.

3. V případech, kdy hodnocení rizik provedené podle čl. 4 odst. 2 odhalí riziko pro zaměstnance vystavené přírodním zdrojům optického záření, zaměstnavatel vypracuje a provede akční plán zahrnující technická nebo organizační opatření tak, aby byla snížena rizika pro zdraví a bezpečnost na minimum.

4. Pracoviště, na kterých mohou být zaměstnanci vystaveni úrovni optického záření z umělých zdrojů překračující limitní hodnoty expozice, se na základě hodnocení rizik podle článku 4 opatřují vhodnými značkami podle směrnice Rady 92/58/EHS ze dne 24. června 1992 o minimálních požadavcích na bezpečnostní nebo zdravotní značky na pracovišti (devátá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (11). Je-li to technicky proveditelné a existuje-li riziko, že by limitní hodnoty expozice mohly být překročeny, musí být dotyčná místa ohraničena a přístup k nim omezen.

5. Jsou-li navzdory opatřením přijatým zaměstnavatelem k dosažení souladu s touto směrnicí ve vztahu k umělým zdrojům optického záření překročeny limitní hodnoty expozice, musí zaměstnavatel neprodleně přijmout opatření ke snížení expozice pod limitní hodnoty expozice. Zaměstnavatel zjistí příčiny překročení limitních hodnot expozice a příslušným způsobem upraví ochranná a preventivní opatření, aby zabránil jejich opětovnému překročení. Expozice zaměstnanců nesmí v žádném případě překročit limitní hodnoty expozice.

6. Na základě článku 15 směrnice 89/391/EHS zaměstnavatel přizpůsobí opatření uvedená v tomto článku požadavkům zaměstnanců, kteří patří k zvlášť ohroženým rizikovým skupinám.

Článek 6

Informování a školení zaměstnanců

Aniž jsou dotčeny články 10 a 12 směrnice 89/391/EHS, zajistí zaměstnavatel, aby zaměstnanci, kteří jsou při práci vystaveni rizikům vyplývajícím z optického záření, nebo jejich zástupci obdrželi nezbytné informace a školení o výsledcích hodnocení rizik podle článku 4 této směrnice, týkající se zejména:

a)	opatření přijatých na základě této směrnice;

b)	limitních hodnot expozice a souvisejících možných rizik;

c)	výsledků hodnocení, měření nebo výpočtů úrovně expozice optickému záření podle článku 4 této směrnice spolu s vysvětlením jejich významu a možných rizik;

d)	způsobů, jak rozpoznat zdraví škodlivé účinky expozice a jak je ohlašovat;

e)	okolností, za nichž mají zaměstnanci nárok na zdravotní dohled;

f)	bezpečných zdravotních postupů k minimalizaci rizik souvisejících s expozicí;

g)	správného používání vhodných ochranných pracovních prostředků.

Článek 7

Projednání se zaměstnanci a jejich účast

V souladu s článkem 11 směrnice 89/391/EHS projednávají zaměstnavatelé se zaměstnanci nebo jejich zástupci záležitosti, na které se vztahuje tato směrnice, a umožňují jejich účast.

ODDÍL III

RŮZNÁ USTANOVENÍ

Článek 8

Zdravotní dohled

1. Aniž je dotčen článek 14 směrnice 89/391/EHS, členské státy přijmou opatření pro zajištění přiměřeného zdravotního dohledu nad zaměstnanci, u kterých výsledky hodnocení rizik podle článku 4 této směrnice odhalí významné zdravotní riziko. Tato opatření, včetně zvláštních požadavků na zdravotní záznamy a jejich dostupnost, se zavedou v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi.

2. Členské státy přijmou opatření k zajištění toho, aby se o každém zaměstnanci, který podléhá zdravotnímu dohledu v souladu s odstavcem 1, vedly a aktualizovaly osobní zdravotní záznamy. Zdravotní záznamy obsahují shrnutí výsledků prováděného zdravotního dohledu. Jsou vedeny vhodným způsobem, aby do nich bylo později možné nahlížet, přičemž se dbá na jejich důvěrnou povahu. Příslušnému orgánu musí být na požádání poskytnuta kopie odpovídajících záznamů, s přihlédnutím k jejich důvěrné povaze. Zaměstnanci mají na svou žádost přístup ke svým osobním zdravotním záznamům.

3. Pokud se v rámci zdravotního dohledu zjistí, že zaměstnanec trpí identifikovatelnou chorobou nebo nepříznivými zdravotními následky, které lékař nebo závodní lékař považuje za důsledek expozice optickému záření při práci,

a)	lékař nebo jiná vhodně kvalifikovaná osoba informuje zaměstnance o výsledku, který se jej osobně týká. Zaměstnanec zejména obdrží informace a doporučení ohledně zdravotního dohledu, kterému by se měl podrobit po ukončení expozice;

b)	zaměstnavatel bude informován o všech významných nálezech zdravotního dohledu, s přihlédnutím k lékařskému tajemství;

zaměstnavatel:

—	přezkoumá hodnocení rizik provedené podle článku 4,

—	přezkoumá opatření stanovená pro odstranění nebo snížení rizik na základě článku 5,

—

vezme v úvahu doporučení závodního lékaře, jiné kvalifikované osoby nebo příslušného orgánu při provádění všech opatření vyžadovaných k odstranění nebo snížení rizika v souladu s článkem 5, včetně možnosti převedení zaměstnance na jinou práci, která nepředstavuje riziko expozice překračující příslušné limitní hodnoty expozice, a

—

učiní opatření pro systematický zdravotní dohled a stanoví přezkum zdravotního stavu všech ostatních zaměstnanců, kteří byli exponováni podobně. V takových případech příslušný lékař nebo odborník v pracovním lékařství nebo příslušný orgán mohou navrhnout, aby se exponované osoby podrobily lékařskému vyšetření.

Článek 9

Sankce

Členské státy stanoví vhodné sankce, které se uloží v případě porušení vnitrostátních právních předpisů přijatých v souladu s tuto směrnicí. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

Článek 10

Technické úpravy

1. Úpravy limitních hodnot expozice uvedených v přílohách přijímají Evropský parlament a Rada postupem stanoveným v čl. 137 odst. 2 Smlouvy.

2. Úpravy příloh čistě technického rázu v souvislosti s

a)	přijetím směrnic v oblasti technické harmonizace a normalizace týkajících se navrhování, stavby, výroby nebo konstrukce pracovního vybavení nebo pracovišť;

b)	technickým rozvojem, změnami nejdůležitějších harmonizovaných evropských norem nebo mezinárodních specifikací a novými vědeckými poznatky týkajícími se expozice optickému záření při práci

se přijímají postupem podle čl. 11 odst. 2.

Článek 11

Výbor

1. Komisi je nápomocen výbor uvedený v článku 17 směrnice 89/391/EHS.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí Rady 1999/468/ES je tři měsíce.

3. Výbor přijme svůj jednací řád.

ODDÍL IV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 12

Zprávy

Každých pět let podají členské státy Komisi zprávu o praktickém provádění této směrnice a uvedou stanoviska sociálních partnerů.

Komise každých pět let informuje Evropský parlament, Radu, Evropský hospodářský a sociální výbor a Poradní výbor pro bezpečnost a zdraví při práci o obsahu těchto zpráv, o svém vyhodnocení vývoje v příslušné oblasti a o každé činnosti, která by mohla být vzhledem k novým vědeckým poznatkům opodstatněná.

Článek 13

Provedení

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do … (12). Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění vnitrostátních právních předpisů, které již přijaly nebo přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 14

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 15

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V … dne …

Za Evropský parlament

předseda

...

Za Radu

předseda

...

(1) Úř. věst. C 77, 18.3.1993, s. 12 a Úř. věst. C 230, 19.8.1994, s. 3.

(2) Úř. věst. C 249, 13.9.1993, s. 28.

(3) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 20. dubna 1994 (Úř. věst. C 128, 9.5.1994, s. 146), potvrzené dne 16. září 1999 (Úř. věst. C 54, 25.2.2000, s. 75), společný postoj Rady ze dne 18. dubna 2005 a postoj Evropského parlamentu ze dne …. (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(4) Úř. věst. C 260, 15.10.1990, s. 167.

(5) Úř. věst. L 177, 6.7.2002, s. 13.

(6) Úř. věst. L 42, 15.2.2003, s. 38.

(7) Úř. věst. L 159, 30.4.2004, s. 1; opraveno v Úř. věst. L 184, 24.5.2004, s. 1.

(8) Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1. Směrnice ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

(9) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

(10) Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1.

(11) Úř. věst. L 245, 26.8.1992, s. 23.

(12) 4 roky po vstupu této směrnice v platnost.

PŘÍLOHA I

NEKOHERENTNÍ OPTICKÉ ZÁŘENÍ

Biofyzikálně významné hodnoty expozice optickému záření je možno stanovit pomocí níže uvedených vzorců. Výběr vzorců závisí na rozsahu záření vyzařovaného zdrojem a výsledky je třeba porovnat s odpovídajícími limitními hodnotami expozice uvedenými v tabulce 1.1. Danému zdroji optického záření může odpovídat více hodnot expozice a odpovídajících limitních hodnot expozice.

Označení a) až o) odkazuje na odpovídající řádky tabulky 1.1.

a)		(Heff platí pouze v rozsahu 180 až 400 nm)
b)		(HUVA platí pouze v rozsahu 315 až 400 nm)
c), d)		(LB platí pouze v rozsahu 300 až 700 nm)
e), f)		(EB platí pouze v rozsahu 300 až 700 nm)
g) až l)		(Příslušné hodnoty λ1 a λ2 jsou uvedeny v tabulce 1.1)
m), n)		(EIR platí pouze v rozsahu 780 až 3 000 nm)
o)		(Hkůže platí pouze v rozsahu 380 až 3 000 nm)

Pro účely této směrnice lze výše uvedené vzorce nahradit následujícími výrazy a použitím nespojitých hodnot stanovených v následujících tabulkách:

a)		a Heff = Eeff · Δt
b)		a HUVA = EUVA · Δt
c), d)
e), f)
g) až l)		(Příslušné hodnoty λ1 a λ2 jsou uvedeny v tabulce 1.1)
m), n)
o)		a Hkůže = Ekůže·Δt

Poznámky:

Eλ (λ,t), Eλ	spektrální ozáření nebo spektrální hustota zářivého toku: zářivý tok na jednotku plochy, vyjádřený ve wattech na metr čtvereční na nanometr [W m-2 nm-1]; hodnoty Eλ (λ,t) a Eλ pocházejí z měření nebo mohou být poskytnuty výrobcem zařízení;
Eeff	efektivní ozáření (rozsah UV): vypočtené ozáření v rozsahu vlnových délek ultrafialového záření 180 až 400 nm spektrálně vážené koeficientem S(λ), vyjádřené ve wattech na metr čtvereční [W m-2];
H	expozice záření, integrál ozáření v čase, vyjádřená v joulech na metr čtvereční [J m-2];
Heff	efektivní expozice záření: expozice záření spektrálně vážená koeficientem S (λ), vyjádřená v joulech na metr čtvereční [J m-2];
EUVA	celkové ozáření (UVA): vypočtené ozáření v rozsahu vlnových délek UVA 315 až 400 nm, vyjádřené ve wattech na metr čtvereční [W m-2];
HUVA	expozice záření, integrál v čase a vlnové délce nebo součet ozáření ve vlnovém rozsahu UVA 315 až 400 nm, vyjádřená v joulech na metr čtvereční [J m-2];
S (λ)	spektrální váhový koeficient zohledňující závislost zdravotních účinků UV záření na oči a kůži na vlnové délce (tabulka 1.2) [bezrozměrný];
t, Δt	čas, doba expozice, vyjádřená v sekundách [s];
λ	vlnová délka, vyjádřená v nanometrech [nm];
Δ λ	rozsah vlnové délky vypočteného nebo změřeného intervalu, vyjádřený v nanometrech [nm];
Lλ (λ), Lλ	spektrální zář zdroje, vyjádřená ve wattech na metr čtvereční na steradián na nanometr [W m- 2 sr –1 nm-1];
R (λ)	spektrální váhový koeficient zohledňující závislost tepelného poškození oka způsobeného viditelným nebo infračerveným zářením na vlnové délce (tabulka 1.3) [bezrozměrný];
LR	efektivní zář (tepelné poškození): vypočtená zář spektrálně vážená koeficientem R (λ), vyjádřená ve wattech na metr čtvereční na steradián [W m-2 sr –1];
B (λ)	spektrální váhový koeficient zohledňující závislost fotochemického poškození oka způsobeného zářením modrého světla na vlnové délce (tabulka 1.3) [bezrozměrný];
LB	efektivní zář (modré světlo): vypočtená zář spektrálně vážená koeficientem B (λ), vyjádřená ve wattech na metr čtvereční na steradián [W m-2 sr –1];
EB	efektivní ozáření (modré světlo): vypočtené ozáření spektrálně vážené koeficientem B (λ), vyjádřené ve wattech na metr čtvereční [W m-2];
EIR	celkové ozáření (tepelné poškození): vypočtené ozáření v rozsahu vlnových délek infračerveného záření 780 až 3 000 nm, vyjádřené ve wattech na metr čtvereční [W m-2];
Ekůže	celkové ozáření (viditelné záření, záření IRA a IRB): vypočtené ozáření v rozsahu vlnových délek viditelného a infračerveného záření 380 až 3 000 nm, vyjádřené ve wattech na metr čtvereční [W m-2];
Hkůže	expozice záření, integrál v čase a vlnové délce nebo součet ozáření ve vlnovém rozsahu viditelného a infračerveného záření 380 až 3 000 nm, vyjádřená v joulech na metr čtvereční [J m-2];
α	zorný úhel: zorný úhel patrného zdroje, viděného z určitého bodu v prostoru, vyjádřený v miliradiánech (mrad). Patrný zdroj je skutečný nebo virtuální objekt, který vytváří nejmenší možný obraz na sítnici.

Tabulka 1.1:

Limitní hodnoty expozice pro nekoherentní optické záření

Index

Vlnová délka nm

Limitní hodnota expozice

Jednotky

Poznámka

Část těla

Riziko

180–400

(UVA, UVB a UVC)

Heff = 30

Denní hodnota 8 hodin

[J m-2]

oko	rohovka spojivka čočkakůže

Photokeratitis

conjunctivitis

cataractogenesis

erythema

elastosis

rakovina kůže

315–400

(UVA)

HUVA = 104

Denní hodnota 8 hodin

[J m-2]

oko

čočka

cataractogenesis

300–700

(modré světlo)

viz poznámka 1

Formula

LB:[W m-2 sr-1]

t: [sekundy]

pro α ≥ 11 mrad

oko

sítnice

photoretinitis

pro t ≤ 10 000 s

300–700

(modré světlo)

viz poznámka 1

LB = 100

pro t > 10 000 s

[W m-2 sr-1]

300–700

(modré světlo)

viz poznámka 1

Formula

EB: [W m-2]

t: [sekundy]

pro α < 11 mrad

viz poznámka 2

pro t ≤ 10 000 s

300–700

(modré světlo)

viz poznámka 1

EB= 0,01

t >10 000 s

[W m-2]

380–1 400

(viditelné a IRA)

Formula

[W m-2 sr-1]

Cα = 1,7 pro

α ≤ 1,7 mrad

Cα = α pro

1,7 ≤ α ≤ 100 mrad

Cα = 100 pro

α > 100 mrad

λ1= 380; λ2= 1400

oko

sítnice

popálení sítnice

pro t >10 s

380–1 400

(viditelné a IRA)

Formula

LR:[W m-2 sr-1]

t: [sekundy]

pro 10 μs ≤ t ≤ 10 s

380–1 400

(viditelné a IRA)

Formula

[W m-2 sr-1]

pro t <10 μs

780–1 400

(IRA)

Formula

[W m-2 sr-1]

Cα= 11 pro

α ≤ 11 mrad

Cα = α pro

11≤ α ≤ 100 mrad

Cα = 100 pro

α > 100 mrad

(zorné pole pro měření: 11 mrad)

λ1= 780; λ2= 1400

oko

sítnice

popálení sítnice

pro t > 10 s

780–1 400

(IRA)

Formula

LR: [W m-2 sr-1]

t: [sekundy]

pro 10 μs ≤ t ≤ 10 s

780–1 400

(IRA)

Formula

[W m-2 sr-1]

pro t < 10 μs

780–3 000

(IRA a IRB)

EIR= 18 000 t-0,75

pro t ≤ 1 000 s

E: [Wm-2]

t: [sekundy]

oko	rohovka čočka

popálení rohovky

cataractogenesis

780–3 000

(IRA a IRB)

EIR= 100

pro t > 1 000 s

[W m-2]

380–3 000

(viditelné, IRA a IRB)

Hkůže = 20 000 t0,25

pro t < 10 s

H: [J m-2]

t: [sekundy]

kůže

popálení

Poznámka 1: Rozsah 300 až 700 nm zahrnuje část UVB, celé UVA a většinu viditelného záření; související rizika se však běžně označují jako rizika „modrého světla“. Modré světlo v přesném slova smyslu zahrnuje pouze rozsah přibližně 400 až 490 nm.

Poznámka 2: V případě pevné fixace velmi malých zdrojů se zorným úhlem < 11mrad může být LB převedeno na EB. To běžně platí pouze pro oftalmologické přístroje nebo stabilizované oko během narkózy. Maximální doba „upřeného pohledu“ na zdroj se vypočte podle vzorce: tmax = 100/EB, kde EB je vyjádřeno ve W m-2. Tato hodnota nepřesáhne díky očním pohybům při běžném vidění 100 s.

Tabulka 1.2:

S (λ) [bezrozměrný], 180 nm až 400 nm

λ v nm	S (λ)
180	0,0120
181	0,0126
182	0,0132
183	0,0138
184	0,0144
185	0,0151
186	0,0158
187	0,0166
188	0,0173
189	0,0181
190	0,0190
191	0,0199
192	0,0208
193	0,0218
194	0,0228
195	0,0239
196	0,0250
197	0,0262
198	0,0274
199	0,0287
200	0,0300
201	0,0334
202	0,0371
203	0,0412
204	0,0459
205	0,0510
206	0,0551
207	0,0595
208	0,0643
209	0,0694
210	0,0750
211	0,0786
212	0,0824
213	0,0864
214	0,0906
215	0,0950
216	0,0995
217	0,1043
218	0,1093
219	0,1145
220	0,1200
221	0,1257
222	0,1316
223	0,1378
224	0,1444
225	0,1500
226	0,1583
227	0,1658
228	0,1737
229	0,1819
230	0,1900
231	0,1995
232	0,2089
233	0,2188
234	0,2292
235	0,2400
236	0,2510
237	0,2624
238	0,2744
239	0,2869
240	0,3000
241	0,3111
242	0,3227
243	0,3347
244	0,3471
245	0,3600
246	0,3730
247	0,3865
248	0,4005
249	0,4150
250	0,4300
251	0,4465
252	0,4637
253	0,4815
254	0,5000
255	0,5200
256	0,5437
257	0,5685
258	0,5945
259	0,6216
260	0,6500
261	0,6792
262	0,7098
263	0,7417
264	0,7751
265	0,8100
266	0,8449
267	0,8812
268	0,9192
269	0,9587
270	1,0000
271	0,9919
272	0,9838
273	0,9758
274	0,9679
275	0,9600
276	0,9434
277	0,9272
278	0,9112
279	0,8954
280	0,8800
281	0,8568
282	0,8342
283	0,8122
284	0,7908
285	0,7700
286	0,7420
287	0,7151
288	0,6891
289	0,6641
290	0,6400
291	0,6186
292	0,5980
293	0,5780
294	0,5587
295	0,5400
296	0,4984
297	0,4600
298	0,3989
299	0,3459
300	0,3000
301	0,2210
302	0,1629
303	0,1200
304	0,0849
305	0,0600
306	0,0454
307	0,0344
308	0,0260
309	0,0197
310	0,0150
311	0,0111
312	0,0081
313	0,0060
314	0,0042
315	0,0030
316	0,0024
317	0,0020
318	0,0016
319	0,0012
320	0,0010
321	0,000819
322	0,000670
323	0,000540
324	0,000520
325	0,000500
326	0,000479
327	0,000459
328	0,000440
329	0,000425
330	0,000410
331	0,000396
332	0,000383
333	0,000370
334	0,000355
335	0,000340
336	0,000327
337	0,000315
338	0,000303
339	0,000291
340	0,000280
341	0,000271
342	0,000263
343	0,000255
344	0,000248
345	0,000240
346	0,000231
347	0,000223
348	0,000215
349	0,000207
350	0,000200
351	0,000191
352	0,000183
353	0,000175
354	0,000167
355	0,000160
356	0,000153
357	0,000147
358	0,000141
359	0,000136
360	0,000130
361	0,000126
362	0,000122
363	0,000118
364	0,000114
365	0,000110
366	0,000106
367	0,000103
368	0,000099
369	0,000096
370	0,000093
371	0,000090
372	0,000086
373	0,000083
374	0,000080
375	0,000077
376	0,000074
377	0,000072
378	0,000069
379	0,000066
380	0,000064
381	0,000062
382	0,000059
383	0,000057
384	0,000055
385	0,000053
386	0,000051
387	0,000049
388	0,000047
389	0,000046
390	0,000044
391	0,000042
392	0,000041
393	0,000039
394	0,000037
395	0,000036
396	0,000035
397	0,000033
398	0,000032
399	0,000031
400	0,000030

Tabulka 1.3

B (λ), R (λ) [bezrozměrné], 380 nm až 1400 nm

λ v nm	B(λ)	R (λ)
300 ≤ λ < 380	0,01	—
380	0,01	0,1
385	0,013	0,13
390	0,025	0,25
395	0,05	0,5
400	0,1	1
405	0,2	2
410	0,4	4
415	0,8	8
420	0,9	9
425	0,95	9,5
430	0,98	9,8
435	1	10
440	1	10
445	0,97	9,7
450	0,94	9,4
455	0,9	9
460	0,8	8
465	0,7	7
470	0,62	6,2
475	0,55	5,5
480	0,45	4,5
485	0,32	3,2
490	0,22	2,2
495	0,16	1,6
500	0,1	1
500 < λ ≤ 600	100,02·(450 - λ)	1
600 < λ ≤ 700	0,001	1
700 < λ ≤ 1 050	—	100,002·(700 - λ)
1 050 < λ ≤ 1 150	—	0,2
1 150 < λ ≤ 1 200	—	0,2 · 100,02·(1 150 - λ)
1 200 < λ ≤ 1 400	—	0,02

PŘÍLOHA II

OPTICKÉ ZÁŘENÍ LASERŮ

Biofyzikálně významné hodnoty expozice optickému záření je možno určit pomocí níže uvedených vzorců. Výběr vzorců závisí na vlnové délce a době záření vyzařovaného zdrojem a výsledky je třeba porovnat s odpovídajícími limitními hodnotami expozice uvedenými v tabulkách 2.2–2.4. Danému zdroji optického záření může odpovídat více hodnot expozice a odpovídajících limitních hodnot expozice.

Koeficienty použité pro výpočty v tabulkách 2.2–2.4 jsou uvedeny v tabulce 2.5 a korekční koeficienty pro opakovanou expozici jsou uvedeny v tabulce 2.6.

Formula

Poznámky:

dP	zářivý tok vyjádřený ve wattech [W];
dA	plocha vyjádřená v metrech čtverečních [m2];
E (t), E	ozáření nebo hustota zářivého toku: zářivý tok na jednotku plochy, většinou vyjadřovaný ve wattech na metr čtvereční (W m-2); hodnoty E(t), E pocházejí z měření nebo mohou být poskytnuty výrobcem zařízení;
H	expozice záření, integrál ozáření v čase, vyjádřený v joulech na metr čtvereční [J m-2];
t	čas, doba expozice, vyjádřená v sekundách [s];
λ	vlnová délka, vyjádřená v nanometrech [nm];
γ	mezní úhel zorného pole pro měření, vyjádřený v miliradiánech [mrad];
γm	úhel zorného pole pro měření, vyjádřený v miliradiánech [mrad];
α	zorný úhel zdroje, vyjádřený v miliradiánech [mrad]; limitní otvor: kruhový průřez, na kterém se měří ozáření a expozice záření;
G	integrovaná zář: integrál záře v čase za danou dobu expozice, vyjádřený jako zářivá energie na jednotku plochy zářícího povrchu na jednotkový prostorový úhel vyzařování v joulech na metr čtvereční na steradián [J m-2 sr -1].

Tabulka 2.1:

Rizika ozáření

Vlnová délka [nm] λ	Rozsah záření	Postižený orgán	Riziko	Tabulka limitních hodnot expozice
180 až 400	UV	oko	fotochemické poškození a tepelné poškození	2.2, 2.3
180 až 400	UV	kůže	erythema	2.4
400 až 700	viditelné	oko	poškození sítnice	2.2
400 až 600	viditelné	oko	fotochemické poškození	2.3
400 až 700	viditelné	kůže	tepelné poškození	2.4
700 až 1 400	IRA	oko	tepelné poškození	2.2, 2.3
700 až 1 400	IRA	kůže	tepelné poškození	2.4
1 400 až 2 600	IRB	oko	tepelné poškození	2.2
2 600 až 106	IRC	oko	tepelné poškození	2.2
1 400 až 106	IRB, IRC	oko	tepelné poškození	2.3
1 400 až 106	IRB, IRC	kůže	tepelné poškození	2.4

Tabulka 2.2

Limitní hodnoty expozice oka laserovému záření – Krátká doba expozice < 10 s

Vlnová délka (1) [nm]		Otvor	Doba expozice [s]
			10-13–10-11	10-11–10-9	10-9–10-7	10-7–1,8 · 10-5	1,8 · 10-5–5 · 10-5	5 · 10-5–10-3	10-3–101
UVC	180-280	1 mm pro t<0,3 s; 1,5 · t0.375 pro 0,3<t<10 s	E = 3 · 1010 · [W m-2] (3)		H = 30 [J m-2]
UVB	280-302
	303				H = 40 [J m-2]	jestliže t < 2,6 · 10-9 pak H = 5,6 · 103 t 0,25 [J m-2 ] (4)
	304				H = 60 [J m-2]	jestliže t < 1,3 · 10-8 pak H = 5,6 · 103 t 0,25 [J m-2 ] (4)
	305				H = 100 [J m-2]	jestliže t < 1,0 · 10-7 pak H = 5,6 · 103 t 0,25[J m-2 ] (4)
	306				H = 160 [J m-2]	jestliže t < 6,7 · 10-7 pak H = 5,6 · 103 t 0,25[J m-2 ] (4)
	307				H = 250 [J m-2]	jestliže t < 4,0 · 10-6 pak H = 5,6 · 103 t 0,25 [J m-2 ] (4)
	308				H = 400 [J m-2]	jestliže t < 2,6 · 10-5 pak H = 5,6 · 103 t 0,25 [J m-2] (4)
	309				H = 630 [J m-2]	jestliže t < 1,6 · 10-4 pak H = 5,6 · 103 t 0,25[J m-2 ] (4)
	310				H = 103 [J m-2]	jestliže t < 1,0 · 10-3 pak H = 5,6 · 103 t 0,25 [J m-2 ] (4)
	311				H = 1,6·103 [J m-2]	jestliže t < 6,7 · 10-3 pak H = 5,6 · 103 t 0,25 [J m-2 ] (4)
	312				H = 2,5·103 [J m-2]	jestliže t < 4,0 · 10-2 pak H = 5,6 · 103 t 0,25 [J m-2 ] (4)
	313				H = 4,0·103 [J m-2]	jestliže t < 2,6 · 10-1 pak H = 5,6 · 103 t 0,25 [J m-2 ] (4)
	314				H = 6,3·103 [J m-2]	jestliže t < 1,6 · 100pak H = 5,6 · 103 t 0.25 [J m-2 ] (4)
UVA	315-400				H = 5,6 ·103 t0,25 [J m-2]
Viditelné a IRA	400-700	7 mm	H = 1,5·10-4CE [Jm-2]	H = 2,7·104 t0,75 CE [Jm-2]	H = 5·10-3 CE [Jm-2]		H = 18 · t0,75 CE [Jm-2]
	700-1 050		H = 1,5·10-4 CA CE [Jm-2]	H=2,7·104 t0,75 CA CE [Jm-2]	H = 5·10-3 CA CE [Jm-2]		H = 18 · t0,75 CA CE [Jm-2]
	1 050-1 400		H = 1,5·10-3 CC CE [Jm-2]	H =2,7·105 t0,75 CC CE [Jm-2]	H = 5·10-2 CC CE [Jm-2]			H = 90 · t0,75 CC CE [Jm-2]
IRB a IRC	1 400-1 500	(2)	E = 1012 [W m-2] (3)		H = 103 [Jm-2]				H=5,6·103 · t0,25 [Jm-2]
	1 500-1 800		E = 1013 [W m-2] (3)		H = 104 [Jm-2]
	1 800-2 600		E = 1012 [W m-2] (3)		H = 103 [Jm-2]				H=5,6·103 · t0,25 [Jm-2]
	2 600-106		E = 1011 [W m-2] (3)		H=100 [Jm-2]	H = 5,6·103 · t0,25 [Jm-2]

Tabulka 2.3

Limitní hodnoty expozice oka laserovému záření – Dlouhá doba expozice ≥ 10 s

Vlnová délka (5)[nm]

Otvor

Doba expozice [s]

101 – 102

102 – 104

104 – 3 · 104

UVC

180-280

3,5 mm

H = 30 [J m-2]

UVB

280-302

303

H = 40 [J m-2]

304

H = 60 [J m-2]

305

H = 100 [J m-2]

306

H = 160 [J m-2]

307

H = 250 [J m-2]

308

H = 400 [J m-2]

309

H = 630 [J m-2]

310

H = 1,0 103 [J m-2]

311

H = 1,6 103 [J m-2]

312

H = 2,5 103 [J m-2]

313

H = 4,0 103 [J m-2]

314

H = 6,3 103 [J m-2]

UVA

315-400

H = 104 [J m-2]

Viditelné

400 – 700

400–600

Fotochemické (6)

poškození sítnice

7 mm

H = 100 CB [Jm-2]

(γ = 11 mrad) (8)

E = 1CB [Wm-2]; (γ = 1,1 t0,5 mrad) (8)

E = 1CB [Wm-2]

(γ = 110 mrad) (8)

400–700

Tepelné (6)

poškození sítnice

jestliže α < 1,5 mrad	pak E = 10 [W m-2]
jestliže α > 1,5 mrad	a t ≤ T2 pak H = 18CE t0,75 [J m-2]
jestliže α > 1,5 mrad	a t > T2 pak E = 18CE T2 -0,25 [W m-2]

IRA

700-1 400

7 mm

jestliže α < 1,5 mrad	pak E = 10 CA CC [W m-2]
jestliže α > 1,5 mrad	a t ≤ T2 pak H = 18 CA CC CE t0,75 [J m-2]
jestliže α > 1,5 mrad	a t > T2 pak E = 18 CA CC CE T2 -0,25 [W m-2] (nesmí překročit 1 000 W m-2)

IRB a IRC

1 400-106

(7)

E = 1 000 [Wm-2]

Tabulka 2.4:

Limitní hodnoty expozice kůže laserovému záření

Vlnová délka (9) [nm]		Otvor	Doba expozice [s]
			< 10-9	10-9–10-7	10-7–10-3	10-3–101	101–103	103–3 · 104
UV (A, B, C)	180-400	3,5 mm	E = 3 · 1010 [W m-2]	Stejné jako limitní hodnoty expozice oka
Viditelné a IRA	400-700	3,5 mm	E = 2 · 1011 [W m-2]	H = 200 CA [J m-2]	H = 1,1 · 104 CA t 0,25 [J m-2]		E = 2 · 103 CA [W m-2]
	700-1 400		E = 2 · 1011 CA [W m-2]
IRB a IRC	1 400-1 500		E = 1012 [W m-2]	Stejné jako limitní hodnoty expozice oka
	1 500-1 800		E = 1013 [W m-2]
	1 800-2 600		E = 1012 [W m-2]
	2 600-106		E = 1011 [W m-2]

Tabulka 2.5:

Použité korekční koeficienty a další parametry výpočtu

Parametr uvedený v ICNIRP	Platný spektrální rozsah (nm)	Hodnota
CA	λ < 700	CA = 1,0
	700-1 050	CA = 100,002(λ — 700)
	1 050-1 400	CA = 5,0
CB	400-450	CB = 1,0
CB	450-700	CB = 100,02(λ — 450)
CC	700-1 150	CC = 1.0
	1 150-1 200	CC = 100,018(λ — 1150)
	1 200-1 400	CC = 8,0
T1	λ < 450	T1 = 10 s
	450-500	T1 = 10 · [100,02 ( λ — 450)] s
	λ > 500	T1 = 100 s
Parametr uvedený v ICNIRP	Platný pro biologické účinky	Hodnota
αmin	Veškeré tepelné účinky	αmin = 1,5 mrad
Parametr uvedený v ICNIRP	Platný úhlový rozsah (7°)	Hodnota
CE	α < αmin	CE = 1,0
	αmin < α < 100	CE = α/αmin
	α > 100	CE = α2 / (αmin · αmax) mrad kde αmax = 100 mrad
T2	α < 1,5	T2 = 10 s
	1,5 < α < 100	T2 = 10 · [10(α — 1,5)/98,5] s
	α > 100	T2 = 100 s
Parametr uvedený v ICNIRP	Platný časový interval expozice (7°)	Hodnota
γ	t ≤ 100	γ = 11 [mrad]
	100 < t < 104	γ = 1,1 t 0, 5 [mrad]
	t > 104	γ = 110 [mrad]

Tabulka 2.6:

Korekce pro opakovanou expozici

Pro všechny opakované expozice záření z opakovaně pulsujících nebo skenujících laserových systémů by se měla použít tato tři obecná pravidla:

1.	Ozáření jakýmkoliv jedním pulsem ve sledu pulsů nesmí překročit limitní hodnotu expozice pro jeden puls s dobou trvání uvedeného pulsu.

2.	Ozáření jakoukoliv skupinou pulsů (nebo podskupinou pulsů ve sledu) o době t nesmí překročit limitní hodnotu expozice pro čas t.

Ozáření jakýmkoliv jedním pulsem v rámci skupiny pulsů nesmí překročit limitní hodnotu expozice pro jeden puls násobenou faktorem kumulativní tepelné korekce Cp=N-0,25, kde N se rovná počtu pulsů. Toto pravidlo platí pouze pro limitní hodnoty expozice na ochranu před tepelným poškozením, kde se všechny pulsy vyzářené za dobu kratší než Tmin považují za jeden puls.

Parametr	Platný spektrální rozsah (nm)	Hodnota
Tmin	315 < λ ≤ 400	Tmin = 10-9 s	(= 1 ns)
	400 < λ ≤ 1 050	Tmin = 18 · 10-6 s	(= 18 μs)
	1 050 < λ ≤ 1 400	Tmin = 50 · 10-6 s	(= 50 μs)
	1 400 < λ ≤ 1 500	Tmin = 10-3 s	(= 1 ms)
	1 500 < λ ≤ 1 800	Tmin = 10 s
	1 800 < λ ≤ 2 600	Tmin = 10-3 s	(= 1 ms)
	2 600 < λ ≤ 106	Tmin = 10-7 s	(= 100 ns)

(1) Platí-li pro vlnovou délku laseru dva limity, použije se přísnější limit.

(2) Když 1400≤λ<105 nm: průměr otvoru = 1 mm pro t ≤ 0,3 s a 1,5 t0,375 mm pro 0,3 s < t < 10 s; když 105≤λ<106 nm: průměr otvoru = 11 mm.

(3) Vzhledem k nedostatečným údajům pro tyto délky pulsu ICNIRP doporučuje používat limity ozáření 1 ns.

(4) Tabulka uvádí hodnoty pro jednorázové pulsy laserového záření. V případě vícenásobných pulsů laserového záření délky pulsů laserového záření spadající do intervalu Tmin (uvedeného v tabulce 2.6) musí být sečteny a výsledná hodnota musí být doplněna do vzorce: 5,6 · 103 t 0,25.

(5) Platí-li pro vlnovou délku nebo jinou charakteristiku laseru dva limity, použije se přísnější limit.

(6) Pro malé zdroje vytínající úhel nejvýše 1,5 mrad se dva limity E pro viditelné záření 400 až 600 mm snižují na tepelné limity pro 10s≤t<T1 a na fotochemické limity pro delší doby expozice. T1 a T2 viz tabulka 2.5. Limitní hodnota expozice pro fotochemické poškození sítnice může být rovněž vyjádřena jako časově integrovaná zář G = 106 CB [J m-2 sr-1] pro t > 10 s až do t = 10 000 s a L = 100 CB [W m-2 sr-1] pro t > 10 000 s. Pro měření G a L musí být jako průměrné zorné pole použito γm. Oficiální hranice mezi viditelným a infračerveným zářením je 780 nm, jak bylo definováno CIE. Jediným účelem sloupce s názvy pásem vlnových délek je poskytnout uživateli lepší přehled. (Označení G používá CEN; označení Lt používá CIE; označení LP užívají IEC a CENELEC.)

(7) Pro vlnovou délku 1 400–105 nm: průměr otvoru = 3,5 mm; pro vlnovou délku 105–106 nm: průměr otvoru = 11 mm.

(8) Pro účely měření hodnoty expozice pro γ platí: Je-li α (zorný úhel zdroje) > γ (mezní úhel, uvedený v závorkách v příslušném sloupci), pak zorné pole pro měření γm by mělo nabývat hodnoty γ. (Použije-li se větší zorné pole pro měření, dojde k přecenění rizika).

Je-li α < γ, pak zorné pole pro měření γm musí být dostatečně velké, aby zcela zahrnulo zdroj, není však jinak omezeno a může být větší než γ.

(9) Platí-li pro vlnovou délku nebo jinou charakteristiku laseru dva limity, použije se přísnější limit.

ODŮVODNĚNÍ RADY

I. ÚVOD

Dne 8. února 1993 předložila Komise Radě na základě článku 118a Smlouvy o založení Evropského společenství návrh směrnice Rady o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli.

Cílem návrhu bylo doplnit směrnici 89/391/EHS vysvětlením způsobu, kterým by se některá její ustanovení měla uplatňovat ve zvláštním případě expozice fyzikálním činitelům.

Evropský parlament a Hospodářský a sociální výbor vydaly svá stanoviska dne 20. dubna 1994 a dne 30. června 1993. Evropský parlament potvrdil své první čtení dne 16. září 1999 (1).

Komise předložila pozměněný návrh dne 8. července 1994.

Právní základ se po vstupu Amsterodamské smlouvy v platnost změnil z dřívějšího článku 118a na čl. 137 odst. 2, který stanoví spolurozhodování s Evropským parlamentem a konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů.

Výbor regionů v dopise ze dne 13. ledna 2000 uvedl, že k návrhu směrnice nepředloží stanovisko.

Hlavním rysem návrhu bylo, že v jednom nástroji spojoval čtyři druhy fyzikálních činitelů (hluk, mechanické vibrace, optické záření a elektromagnetická pole), z nichž každý by byl předmětem samostatné přílohy.

S přihlédnutím k velmi odlišným vlastnostem těchto čtyř uvedených fyzikálních činitelů bylo v roce 1999 rozhodnuto postupovat cestou čtyř samostatných směrnic. Směrnice o vibracích, hluku a elektromagnetických polích již byly přijaty. Rada se poté rozhodla zaměřit se na čtvrtý a poslední prvek, optické záření.

Rada přijala společný postoj dne 18. dubna 2005, v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy.

II. CÍL

Cílem návrhu směrnice po rozdělení původního návrhu je zlepšit ochranu zdraví a bezpečnost zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí optickému záření.

III. ANALÝZA SPOLEČNÉHO POSTOJE

1. Obecné poznámky

Podle čl. 137 odst. 1 Smlouvy „Společenství podporuje a doplňuje činnost členských států v … zlepšování především pracovního prostředí tak, aby bylo chráněno zdraví a bezpečnost pracovníků;“ atd.

Čl. 137 odst. 2 Smlouvy stanoví, že Rada „může směrnicemi stanovit minimální požadavky, které uplatní postupně s přihlédnutím ke stávajícím podmínkám a technickým předpisům jednotlivých členských států“.

Společný postoj Rady je v souladu s cíli stanovenými v čl. 137 odst. 2 Smlouvy v předmětné oblasti, neboť jeho záměrem je zavést minimální požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí optickému záření.

Společný postoj dále respektuje cíle stanovené Komisí a podpořené Evropským parlamentem, i když má v důsledku rozdělení původního návrhu odlišnou strukturu. Obsahuje několik změn, které vyplynuly z prvního čtení návrhu Komise v Evropském parlamentu.

2. Struktura a klíčové prvky

2.1 Obecná struktura

Obecná struktura společného postoje, například zavedení limitních hodnot expozice, články týkající se informování a školení zaměstnanců, projednání se zaměstnanci a jejich účasti a různá ustanovení, se shoduje s ustanoveními směrnic o vibraci, hluku a elektromagnetických polích. Je rovněž v souladu s obecnou strukturou pozměněného návrhu Komise.

Podle článku 1 se tento společný postoj týká rizik pro zdraví a bezpečnost zaměstnanců vznikajících z důvodu nepříznivých následků způsobených expozicí očí a kůže optickému záření. Mezi dlouhodobými a krátkodobými následky se nečiní rozdíly, neboť oblast působnosti směrnice zahrnuje akutní i chronické nepříznivé zdravotní následky. Tímto způsobem je například pojata skutečnost, že nadměrná expozice ultrafialovému záření může způsobovat dlouhodobé následky, např. kožní melanomy.

2.2 Limitní hodnoty expozice

Společný postoj je založen na zavedení limitních hodnot expozice, definovaných v článku 2 a stanovených v tabulkách příloh, jak je uvedeno v článku 3. Tyto hodnoty jsou v zásadě založeny na doporučeních Mezinárodní komise pro ochranu před neionizujícím zářením (ICNIRP). V oblastech, kde ICNIRP nestanovila žádné hodnoty, byly použity hodnoty stanovené Mezinárodní elektrotechnickou komisí (IEC). Tyto vědecky podložené a pečlivě zvážené pokyny mají zamezit akutním a dlouhodobým následkům pro oči a kůži, které mohou vzniknout, dosahuje-li vystavení velmi vysokých hodnot. Limitní hodnoty expozice obsažené v pokynech ICNIRP odpovídají hodnotám stanoveným jinými nezávislými vědeckými poradními orgány činnými v této oblasti, zejména Americkou konferencí státních průmyslových hygieniků (American Conference of Governmental Industrial Hygienists – ACGIH), Národním úřadem pro radiační ochranu (National Radiological Protection Board –NRPB) ve Spojeném království a Nizozemskou zdravotní radou (Gezondheidsraad).

Limitní hodnoty expozice pro nekoherentní záření jiné než vyzařované přírodními zdroji optického záření jsou stanoveny v příloze I a limitní hodnoty expozice pro laserové záření jsou stanoveny v příloze II.

V případě expozice přírodním zdrojům optického záření se použití limitních hodnot expozice a technických kontrol nepovažuje za vhodné a pro hodnocení rizika a snižování rizik spojených s expozicí přírodním zdrojům optického záření (slunce, vulkanická činnost, oheň, blesk atd.) jsou proto rozhodující preventivní opatření, včetně informování a školení zaměstnanců.

2.3 Určení expozice a hodnocení rizik

Klíčovým prvkem společného postoje jsou ustanovení o určení expozice a hodnocení rizik v článku 4. Důležitými prvky hodnocení rizik, kterým musí zaměstnavatel věnovat zvláštní pozornost, jsou mimo jiné zaměstnanci patřící do zvláště ohrožených skupin a vícenásobné zdroje expozice (čl. 4 odst. 4).

Čl. 4 odst. 1 stanoví, že zaměstnavatel vyhodnotí a v nezbytných případech změří nebo vypočte intenzitu expozice optickému záření. Článek obsahuje instrukce ohledně metodiky, která má být použita: jsou-li dostupné, měly by se použít normy a doporučení IEC, CIE nebo CEN (2), a pokud dostupné nejsou, měly by se dodržovat vnitrostátní nebo mezinárodní vědecky podložené pokyny. Při hodnocení se mohou zohlednit údaje poskytnuté výrobci zařízení, vztahuje-li se na něj příslušná směrnice Společenství, aby se předešlo zbytečnému opakování.

2.4 Opatření v případě zjištění rizika

Cílem společného postoje je odstranit nebo snížit na minimum rizika související s expozicí zaměstnanců optickému záření. Čl. 5 odst. 2 se týká zaměstnanců vystavených umělým zdrojům optického záření a čl. 5 odst. 3 zaměstnanců vystavených přírodním zdrojům optického záření. V obou případech zaměstnavatel vypracuje a provede akční plán obsahující technická nebo organizační opatření.

V případě umělých zdrojů uvádí čl. 5 odst. 2 jako konkrétní prvky takového akčního plánu mimo jiné pracovní metody, volbu zařízení, technická opatření na snížení nebo návrh a dispozice pracovišť. Čl. 5 odst. 5 navazuje na pojem limitních hodnot expozice a jasně stanovuje, že zaměstnanci nesmějí být vystaveni optickému záření nad limitní hodnoty expozice. Jsou-li limitní hodnoty expozice přesto překročeny, zaměstnavatel podnikne okamžité kroky ke snížení expozice pod limitní hodnoty expozice, zjistí příčiny jejich překročení a příslušným způsobem pozmění ochranná a preventivní opatření, aby zabránil jejich opětovnému překročení.

Další povinností v případě zjištění rizika je označení dotyčných oblastí vhodnými značkami a omezení přístupu do nich (čl. 5 odst. 4).

Dodržování limitních hodnot expozice v případě umělých optických zdrojů a systematické dodržování preventivního přístupu k přírodním zdrojům dostačují k zajištění vysoké úrovně ochrany proti veškerým možným nepříznivým následkům.

2.5 Hlavní rozdíly oproti pozměněnému návrhu Komise

Hlavní rozdíly mezi společným postojem a pozměněným návrhem Komise jsou:

—	nová struktura vzhledem k tomu, že optické záření je předmětem zvláštní směrnice,

—	nová struktura a definice limitních hodnot expozice, včetně vypuštění akčních hodnot a prahových úrovní,

—	tabulky a ustanovení příloh, které odpovídají doporučením ICNIRP,

—	odkazy na normy, doporučení a vědecky podložené pokyny pro účely hodnocení, měření a výpočtu intenzity expozice umělým zdrojům optického záření v rámci hodnocení rizik,

—	vypuštění požadavku považovat některé činnosti za činnosti představující zvýšené riziko a oznamovat je příslušným orgánům,

—	poskytnutí stejné ochrany, jakou mají zaměstnanci pracující v budovách, zaměstnancům pracujícím pod širým nebem.

3. Změny Evropského parlamentu v prvním čtení

Společný postoj zahrnuje pouze optické záření, a proto s ním několik změn Evropského parlamentu nesouvisí. Před přijetím společného postoje proto musely být zohledněny pouze tyto změny: 1, 4 – 21, 25, 27, 34 – 36.

3.1 Změny Evropského parlamentu přijaté Radou

Změny 1, 5, 9, 14, 16 a 25 byly ve společném postoji zcela přejaty, pokud ne doslova, tak alespoň ve své podstatě.

Kromě toho byla změna 4 částečně přejata v čl. 2 písm. e). Avšak namísto znění změny 4 Rada upřednostnila prohlášení, že dodržování limitních hodnot expozice zajistí ochranu zaměstnanců před všemi známými nepříznivými zdravotními následky.

Podstata změny 10 je obsažena ve znění čl. 5 odst. 6, i když Rada nepovažovala za vhodné uvést, že výhradním cílem jsou preventivní opatření pro zvláště ohrožené rizikové skupiny.

Podstata změny 12 byla přijata v čl. 5 odst. 1, kde společný postoj nyní uvádí odstranění expozice nebo její snížení na minimum.

Změna 13 byla zčásti přijata v čl. 5 odst. 5. Rada neviděla žádný důvod konkrétně zmiňovat kolektivní opatření, neboť zaměstnavatel musí při snižování expozice pod limitní hodnoty expozice vzít v úvahu všechna možná preventivní opatření.

Podstata změny 17 byla přijata v čl. 4 odst. 4 písm. f), které obsahuje seznam různých možných nepřímých účinků expozice optickému záření.

3.2 Změny Evropského parlamentu nepřijaté Radou

Rada nepovažovala za vhodné zahrnout do společného postoje změny 6, 7, 8, 11, 15, 18, 19, 20, 21, 27, 34, 35 a 36 z těchto důvodů:

—

pro prahovou úroveň a akční hodnotu, které obsahuje pozměněný návrh Komise a změny 6 a 7, není důvod, neboť již dodržování limitních hodnot expozice doporučených ICNIRP zaručuje, že nevzniknou žádné známé nepříznivé zdravotní následky. Existuje jen málo oblastí pracovního lékařství, které jsou tak důkladně prozkoumány jako optické záření nebo ve kterých existuje tak široká shoda mezi vnitrostátními a mezinárodními zdravotnickými poradními orgány ohledně bezpečných hodnot expozice,

—	změna 8 nebyla přijata, neboť není třeba samostatná definice „hodnocení“ vedle ustanovení o hodnocení v článku 4,

—	změna 11 nebyla přijata, neboť podle článku 4 je třeba hodnotit zdravotní riziko pro zaměstnance a nikoliv intenzitu expozice,

—	změna 15 týkající se zdravotního dohledu nebyla přijata, neboť Rada upřednostnila obecný odkaz na článek 14 rámcové směrnice 89/391/EHS namísto nepřiměřeně závazné povinnosti pro zaměstnance. Článek 8 společného prostoje však obsahuje řadu ustanovení týkajících se uspořádání zdravotního dohledu,

—	změny 18, 19 a 20 byly nadbytečné, neboť společný postoj neobsahuje zvláštní ustanovení pro odchylky nebo osvobození,

—	Rada považovala standardní ustanovení obsažené v článku 11 o výboru nápomocném Komisi za vhodná, a proto nepřijala změnu 21,

—	změna 27 byla nadbytečná, neboť společný postoj neobsahuje zvláštní ustanovení o nebezpečných činnostech,

—	změny 34, 35 a 36 nebyly přijaty, neboť přílohy byly pozměněny v souladu s doporučeními ICNIRP.

IV. ZÁVĚR

Rada je toho názoru, že společný postoj jako celek je v souladu s hlavními cíli pozměněného návrhu Komise. Rada se rovněž domnívá, že s přihlédnutím k přípravě samostatných znění pro každý ze čtyř fyzikálních činitelů zohlednila hlavní cíle sledované Evropským parlamentem a vyjádřené jeho změnami původního návrhu Komise.

(1) Úř. věst. C 54, 25.2.2000, s. 75.

(2) IEC: Mezinárodní elektrotechnická komise;

CIE: Mezinárodní komise pro osvětlení;

CEN: Evropský výbor pro normalizaci.

Top