Členský stát

Příslušný orgán

Kontaktní osoba (celé jméno, pracovní pozice v rámci příslušného orgánu, název organizace, telefonní číslo a funkční e-mailový účet)

Organizace účastnící se průzkumu

Laboratoře účastnící se průzkumu

Karanténní škodlivý organismus pro chráněné zóny

Název/popis chráněné zóny, jak je uvedena na seznamu v příloze III prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072

Rok vymezení chráněné zóny

Rok (roky) průzkumu.

V případě žádosti o novou chráněnou zónu uveďte roky, kterých se průzkum týkal.

Velikost chráněné zóny (ha)

Vymezení nárazníkové zóny nebo vnitřního pásma (ano/ne). Pokud tato zóna není vymezena, zdůvodněte.

Šířka (m) nárazníkové zóny nebo vnitřního pásma, v příslušných případech

Mapa hranic chráněné zóny, včetně nárazníkové zóny nebo vnitřního pásma, v příslušných případech.

Uveďte body průzkumu, zjištění/ohniska a v příslušných případech stanovená vymezená území.

Statisticky podložený průzkum (ano/ne)

Zjištění/ohniska během posledního průzkumu (ano/ne)

Popis zjištění/ohnisek (1) a přijatých opatření nebo odkaz na EUROPHYT-Outbreak

Ve sloupci 1:

Uveďte rok průzkumu. V případě zprávy o průzkumu pro účely žádosti o chráněnou zónu uveďte údaje alespoň za tři předchozí roky s použitím samostatného řádku pro každý rok.

Ve sloupci 2:

Uveďte vědecký název karanténního škodlivého organismu pro chráněné zóny (jak je uveden na seznamu v příloze III prováděcího nařízení (EU) 2019/2072, nebo nejuznávanější vědecký název, pokud tento škodlivý organismus dosud na seznamu uveden není) s použitím jednoho řádku pro každý škodlivý organismus.

Ve sloupci 3:

Uveďte název chráněné zóny s použitím samostatných řádků, pokud se na území členského státu vyskytuje více než jedna chráněná zóna pro tentýž škodlivý organismus, jak je uveden na seznamu v příloze III prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072.

Ve sloupci 4:

Uveďte zónu: PZ (chráněná zóna), BZ (nárazníková zóna) nebo IB (vnitřní pásmo) s použitím samostatných řádků.

Ve sloupci 5:

Uveďte počet a popis stanovišť průzkumu, přičemž pro popis vyberte jednu (nebo několik) z následujících položek, a počet provedených průzkumů:

Ve sloupcích 6, 7 a 8:

Nepovinný údaj.

Ve sloupci 6:

Uveďte rizikové oblasti identifikované na základě biologie škodlivého organismu (škodlivých organismů), výskytu hostitelských rostlin, ekoklimatických podmínek a rizikových lokalit.

Ve sloupci 7:

Uveďte celkovou plochu, kde se vyskytuje cílová populace (v ha), v chráněné zóně.

Ve sloupci 8:

Uveďte podíl prozkoumané oblasti cílové populace (prozkoumaná oblast/oblast cílové populace) v procentech.

Ve sloupci 9:

Uveďte rostliny, plody, semena, půdu, obalový materiál, dřevo, stroje, vozidla, přenašeče, vodu či jiné s upřesněním konkrétního případu, použijte tolik řádků, kolik bude potřeba.

Ve sloupci 10:

Uveďte seznam prozkoumaných rostlinných druhů/rodů s použitím jednoho řádku pro každý rostlinný druh/rod.

Ve sloupci 11:

Uveďte měsíce roku, kdy byly průzkumy provedeny.

Ve sloupci 12:

Uveďte údaje týkající se průzkumu s přihlédnutím k biologii škodlivého organismu. Uveďte N/A, pokud informace v určitém sloupci nejsou pro daný škodlivý organismus relevantní. Použijte samostatné řádky (např. k nahlášení různých druhů testů a jejich počtu).

Ve sloupci 13:

Uveďte počet pozitivních výsledků. Toto číslo se může lišit od počtu ohnisek, když je do jednoho hlášení o ohnisku zahrnuto několik pozitivních výsledků.

Ve sloupci 14:

Uveďte hlášení o ohnisku pro rok, kdy se průzkum konal. Ohlašovací číslo ohniska není potřeba uvést, pokud příslušný orgán rozhodl, že zjištění představuje jeden z případů uvedených v čl. 14 odst. 2, čl. 15 odst. 2 nebo článku 16 nařízení (EU) 2016/2031. V uvedeném případě uveďte důvod neposkytnutí této informace ve sloupci 15 („Poznámky“).

Ve sloupci 15:

Uveďte jakékoli další relevantní informace a v příslušných případech informace o výsledcích průzkumů u rostlin bez příznaků napadení s pozitivními výsledky.

Ve sloupci 1:

Uveďte rok průzkumu. V případě zprávy o průzkumu pro účely žádosti o chráněnou zónu uveďte údaje alespoň za tři předchozí roky s použitím samostatného řádku pro každý rok.

Ve sloupci 2:

Uveďte vědecký název karanténního škodlivého organismu pro chráněné zóny (jak je uveden na seznamu v příloze III prováděcího nařízení (EU) 2019/2072, nebo nejuznávanější vědecký název, pokud tento škodlivý organismus dosud na seznamu uveden není) s použitím jednoho řádku pro každý škodlivý organismus.

Ve sloupci 3:

Uveďte název chráněné zóny s použitím samostatných řádků, pokud se na území členského státu vyskytuje více než jedna chráněná zóna pro tentýž škodlivý organismus, jak je uveden na seznamu v příloze III prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072.

Ve sloupci 4:

Uveďte zónu: PZ (chráněná zóna), BZ (nárazníková zóna) nebo IB (vnitřní pásmo) s použitím samostatných řádků.

Ve sloupci 5:

Uveďte počet a popis stanovišť průzkumu, přičemž pro popis vyberte jednu (nebo několik) z následujících položek, a počet provedených průzkumů:

Ve sloupci 6:

Uveďte měsíce roku, kdy byly průzkumy provedeny.

Ve sloupci 7:

Uveďte zvolenou cílovou populaci a připojte odpovídající seznam hostitelských druhů a zahrnutou oblast. Cílová populace je vymezena jako soubor jednotek prohlídky. Její velikost je u zemědělských ploch obvykle vymezena v hektarech, ale může se jednat o parcely, pole, skleníky atd. Zdůvodněte provedenou volbu ve výchozích předpokladech. Uveďte prozkoumané jednotky prohlídky. „Jednotkou prohlídky“ se rozumí rostliny, části rostlin, komodity, materiály či přenašeči škodlivých organismů, kteří byli zkoumáni za účelem identifikace a zjištění výskytu škodlivých organismů. Není-li oblast cílové populace k dispozici, uveďte N/A a doplňte počet jednotek prohlídky, které tvoří cílovou populaci.

Ve sloupci 8:

Uveďte prozkoumané epidemiologické jednotky, včetně jejich popisu a jednotky měření. „Epidemiologickou jednotkou“ se rozumí homogenní oblast, v níž by interakce mezi škodlivým organismem, hostitelskými rostlinami a abiotickými a biotickými faktory a podmínkami vedly k téže epidemiologii, pokud by byl přítomen škodlivý organismus. Epidemiologické jednotky jsou dílčí části cílové populace, které jsou homogenní z hlediska epidemiologie a zahrnují alespoň jednu hostitelskou rostlinu. V některých případech může být jako epidemiologická jednotka vymezena celá populace hostitelských rostlin v regionu/oblasti/zemi. Může se jednat o regiony NUTS (klasifikace územních statistických jednotek), městské oblasti, lesy, růžové zahrady či zemědělské podniky nebo hektary. Volba epidemiologických jednotek musí být zdůvodněna ve výchozích předpokladech.

Ve sloupci 9:

Uveďte metody použité během průzkumu, včetně počtu činností v každém případě, v závislosti na konkrétních zákonných požadavcích průzkumu pro každý škodlivý organismus. Uveďte N/A, pokud informace pro určitý sloupec není k dispozici.

Ve sloupci 10:

Uveďte odhad efektivity vzorkování. Efektivitou vzorkování se rozumí pravděpodobnost výběru napadených rostlinných částí z napadené rostliny. U přenašečů jde o efektivitu metody odchytit pozitivního přenašeče, když se vyskytuje v oblasti průzkumu. U půdy jde o efektivitu výběru vzorku půdy obsahujícího škodlivý organismus, když se škodlivý organismus vyskytuje v oblasti průzkumu.

Ve sloupci 11:

„Citlivostí metody“ se rozumí pravděpodobnost, že metoda správně zjistí výskyt škodlivého organismu. Citlivost metody je vymezena jako pravděpodobnost, že reálně pozitivní hostitel je detekován a potvrzen jako pozitivní a není identifikován nesprávně. Jedná se o vynásobení efektivity vzorkování (tj. pravděpodobnosti výběru napadených rostlinných částí z napadené rostliny) diagnostickou citlivostí (charakterizovanou vizuální prohlídkou a/nebo laboratorním testem použitým v procesu identifikace).

Ve sloupci 12:

Uveďte rizikové faktory v samostatných řádcích, použijte tolik řádků, kolik bude potřeba. Pro každý rizikový faktor uveďte míru rizika, odpovídající relativní riziko a podíl populace hostitelských rostlin.

Ve sloupci B:

Uveďte podrobnosti průzkumu v závislosti na konkrétních zákonných požadavcích průzkumu pro každý škodlivý organismus. Uveďte N/A, pokud informace pro určitý sloupec není relevantní. Informace, které mají být uvedeny v těchto sloupcích, souvisejí s informacemi zahrnutými ve sloupci 9 „Metody detekce“.

Ve sloupci 18:

Uveďte počet míst odchytu v případě, že se toto číslo liší od čísla uvedeného ve sloupci 16 „Počet pastí“ (např. stejná past se používá v různých místech).

Ve sloupci 20:

Uveďte počet vzorků vyhodnocených jako pozitivní, negativní nebo neurčené. „Neurčené“ jsou analyzované vzorky, u nichž v důsledku různých faktorů nebyl získán žádný výsledek (např. pod úrovní detekce, nezpracovaný vzorek – neidentifikovaný, starý).

Ve sloupci 21:

Uveďte hlášení o ohnisku pro rok, kdy se průzkum konal. Ohlašovací číslo ohniska není potřeba uvést, pokud příslušný orgán rozhodl, že zjištění představuje jeden z případů uvedených v čl. 14 odst. 2, čl. 15 odst. 2 nebo článku 16 nařízení (EU) 2016/2031. V takovém případě uveďte důvod neposkytnutí této informace ve sloupci 24 („Poznámky“).

Ve sloupci 22:

Uveďte citlivost průzkumu podle vymezení v mezinárodním standardu pro fytosanitární opatření (ISPM) č. 31 („Metodika vzorkování zásilek“). Tato hodnota dosažené míry spolehlivosti, že škodlivý organismus není přítomen, se vypočte na základě provedených prohlídek (a/nebo vzorků) v závislosti na citlivosti metody a předpokládané prevalenci.

Ve sloupci 23:

Uveďte předpokládanou prevalenci na základě odhadu pravděpodobné reálné prevalence škodlivého organismu v terénu provedeného před průzkumem. Předpokládaná prevalence je stanovena jako cíl průzkumu a odpovídá kompromisu, který osoby odpovědné za řízení rizika činí mezi rizikem přítomnosti škodlivého organismu a zdroji dostupnými pro průzkum. Obvykle je pro detekční průzkum stanovena hodnota 1 %.

Ve sloupci 24:

Uveďte jakékoli další relevantní informace a v příslušných případech informace o výsledcích průzkumů rostlin bez příznaků napadení s pozitivními výsledky.