This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 02013R1305-20220630
Regulation (EU) No 1305/2013 of the European Parliament and of the Council of 17 December 2013 on support for rural development by the European Agricultural Fund for Rural Development (EAFRD) and repealing Council Regulation (EC) No 1698/2005
Consolidated text: Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005
Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005
02013R1305 — CS — 30.06.2022 — 012.001
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 (Úř. věst. L 347 20.12.2013, s. 487) |
Ve znění:
Opraveno:
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. 1305/2013
ze dne 17. prosince 2013
o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005
HLAVA I
CÍLE A STRATEGIE
KAPITOLA I
Předmět a definice
Článek 1
Předmět
Článek 2
Definice
Dále se rozumí:
„programováním“ proces organizace, přijímání rozhodnutí a přidělování finančních zdrojů v několika fázích, se zapojením partnerů, určený k víceletému provádění společné akce Unie a členských států za účelem dosažení priorit Unie v oblasti rozvoje venkova;
„regionem“ územní jednotka odpovídající úrovni 1 nebo 2 klasifikace územních statistických jednotek (úroveň NUTS 1 a 2) ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ( 2 );
„opatřením“ soubor operací přispívajících k jedné či více prioritám Unie v oblasti rozvoje venkova;
„mírou podpory“ míra veřejného příspěvku na operaci;
„transakčními náklady“ dodatečné náklady spojené s plněním závazku, které však nelze přímo přičíst jeho provádění nebo které nejsou zahrnuty do nákladů nebo ušlých příjmů, jež se kompenzují přímo a jež lze vypočítat na základě standardních nákladů;
„zemědělskou plochou“ jakákoli plocha orné půdy, trvalých travních porostů a stálých pastvin nebo trvalých kultur, jak jsou definovány v článku 4 nařízení (EU) č. 1307/2013;
„hospodářskými ztrátami“ jakékoli dodatečné náklady vzniklé zemědělci v důsledku mimořádných opatření, která přijal s cílem snížit dodávky na daný trh, nebo jakákoli značná ztráta produkce;
„nepříznivým klimatickým jevem“ povětrnostní podmínky jako mráz, bouře a krupobití, námraza, silný déšť nebo velké sucho, které jsou srovnatelné s přírodní katastrofou;
„nákazami zvířat“ nákazy uvedené na seznamu nákaz zvířat, který vypracovala Světová organizace pro zdraví zvířat, nebo na seznamu v příloze rozhodnutí Rady 2009/470/ES ( 3 );
„ekologickou havárií“ zvláštní výskyt znečištění, kontaminace nebo snížení kvality životního prostředí, který souvisí s konkrétní událostí a omezeného zeměpisného rozsahu, ale nezahrnuje obecná environmentální rizika, jako je změna klimatu nebo znečištění ovzduší, která nejsou spojena s konkrétní událostí;
„přírodní katastrofou“ přirozeně se vyskytující událost biotické či abiotické povahy, která vede k významnému narušení systémů zemědělské produkce nebo lesních struktur a ve svém důsledku případně způsobuje významné hospodářské škody v odvětví zemědělství nebo lesnictví;
„katastrofickou událostí“ nepředvídaná událost biotické či abiotické povahy způsobená člověkem, která vede k významnému narušení systémů zemědělské produkce nebo lesních struktur a ve svém důsledku způsobuje významné hospodářské škody v odvětví zemědělství nebo lesnictví;
„krátkým dodavatelským řetězcem“ dodavatelský řetězec zahrnující omezený počet hospodářských subjektů, které se zavázaly ke spolupráci, místnímu hospodářskému rozvoji a úzkým zeměpisným a společenským vazbám mezi producenty, zpracovateli a spotřebiteli;
„mladým zemědělcem“ osoba, které v době podání žádosti není více než 40 let, má odpovídající profesní dovednosti a způsobilost a poprvé zahajuje činnost v zemědělském podniku ve funkci vedoucího tohoto podniku, a to sama nebo společně s jinými zemědělci, bez ohledu na právní formu;
„tematickými cíli“ tematické cíle vymezené v článku 9 nařízení (EU) č. 1303/2013 nařízení o společných ustanoveních;
„společným strategickým rámcem“ společný strategický rámec uvedený v článku 10 nařízení (EU) č. 1303/2013;
„klastrem“ uskupení nezávislých podniků, včetně začínajících, malých, středních a velkých podniků, jakož i poradenských subjektů nebo výzkumných organizací – navržené k podněcování ekonomické/inovační činnosti podporou intenzivních interakcí, sdílením zařízení a výměnou znalostí a odborných vědomostí, jakož i efektivním přispíváním k předávání poznatků, vytváření sítí a šíření informací mezi podniky v rámci klastru;
„lesem“ pozemek o rozloze větší než půl hektaru se stromy vyššími než pět metrů a zápojem koruny tvořícím více než 10 % nebo se stromy schopnými dosáhnout těchto limitů in situ, přičemž nezahrnuje pozemky, u nichž převažuje zemědělské nebo městské využití, s výhradou odstavce 2;
„dnem zahájení činnosti“ den, kdy žadatel učiní nebo dokončí jednání související se zahájením činnosti podle písmene n).
KAPITOLA II
Úkoly, cíle a priority
Článek 3
Úkoly
EZFRV přispívá ke strategii Evropa 2020 podporou udržitelného rozvoje venkova v Unii způsobem, který doplňuje ostatní nástroje v rámci SZP, politiky soudržnosti a společné rybářské politiky. Přispívá k rozvoji odvětví zemědělství v Unii, které je územně a environmentálně vyváženější, šetrnější a odolnější vůči klimatu, konkurenceschopnější a inovativnější. Přispívá také k rozvoji venkovských území.
Článek 4
Cíle
V celkovém rámci SZP přispívá podpora pro rozvoj venkova, včetně podpory pro činnosti v oblasti potravinářského a nepotravinářského odvětví a lesnictví, k dosažení těchto cílů:
podpora konkurenceschopnosti zemědělství;
zajištění udržitelného hospodaření s přírodními zdroji a opatření v oblasti klimatu;
dosažení vyváženého územního rozvoje venkovských hospodářství a komunit, včetně vytváření a udržení pracovních míst.
Článek 5
Priority Unie v oblasti rozvoje venkova
K dosažení cílů rozvoje venkova, které přispívají ke strategii Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný rozvoj podporující začlenění, dochází prostřednictvím následujících šesti priorit Unie v oblasti rozvoje venkova, které odrážejí příslušné tematické cíle společného strategického rámce:
podpora předávání poznatků a inovací v zemědělství, lesnictví a ve venkovských oblastech se zaměřením na tyto oblasti:
podpora inovací, spolupráce a rozvoje znalostní základny ve venkovských oblastech;
posílení vazeb mezi zemědělstvím, produkcí potravin a lesnictvím a výzkumem a inovacemi, mimo jiné za účelem zlepšeného řízení v oblasti životního prostředí a environmentálního profilu;
podpora celoživotního vzdělávání a odborné přípravy v odvětvích zemědělství a lesnictví.
zvýšení životaschopnosti zemědělských podniků a konkurenceschopnosti všech druhů zemědělské činnosti ve všech regionech a podpora inovativních zemědělských technologií a udržitelného obhospodařování lesů se zaměřením na tyto oblasti:
zlepšení hospodářské výkonnosti všech zemědělských podniků a usnadnění jejich restrukturalizace a modernizace, zejména za účelem zvýšení míry účasti na trhu a orientace na trh, jakož i diverzifikace zemědělských činností;
usnadnění vstupu dostatečně kvalifikovaných zemědělců do odvětví zemědělství, a zejména generační obnovy v tomto odvětví.
podpora organizace potravinového řetězce, včetně zpracovávání zemědělských produktů a jejich uvádění na trh, dobrých životních podmínek zvířat a řízení rizik v zemědělství se zaměřením na tyto oblasti:
zlepšení konkurenceschopnosti prvovýrobců jejich lepším začleněním do zemědělsko-potravinářského řetězce prostřednictvím programů jakosti, přidáváním hodnoty zemědělských produktů, a podporou místních trhů a krátkých dodavatelských řetězců, seskupení a organizací producentů a mezioborových organizací;
podporu předcházení a řízení rizik v zemědělských podnicích.
obnova, zachování a zlepšení ekosystémů souvisejících se zemědělstvím a lesnictvím se zaměřením na tyto oblasti:
obnova, zachování a zvýšení biologické rozmanitosti (včetně oblastí sítě Natura 2000, v oblastech s přírodními či jinými zvláštními omezeními), zemědělství vysoké přírodní hodnoty a stavu evropské krajiny;
lepší hospodaření s vodou, včetně nakládání s hnojivy a pesticidy;
předcházení erozi půdy a lepší hospodaření s půdou.
podpora účinného využívání zdrojů a podpora přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku v odvětvích zemědělství, potravinářství a lesnictví, která je odolná vůči klimatu, se zaměřením na tyto oblasti:
efektivnější využívání vody v zemědělství;
efektivnější využívání energie v zemědělství a při zpracování potravin;
usnadnění dodávek a využívání energie z obnovitelných zdrojů, vedlejších produktů, odpadů a reziduí a z jiných nepotravinářských surovin pro účely biologického hospodářství;
snižování emisí skleníkových plynů a amoniaku ze zemědělství;
podporu ukládání a pohlcování uhlíku v zemědělství a lesnictví;
podpora sociálního začleňování, snižování chudoby a hospodářského rozvoje ve venkovských oblastech se zaměřením na tyto oblasti:
usnadnění diverzifikace, vytváření a rozvoje malých podniků, jakož i pracovních míst;
posílení místního rozvoje ve venkovských oblastech;
zlepšení dostupnosti, využívání a kvality informačních a komunikačních technologií (IKT) ve venkovských oblastech.
Všechny tyto priority přispívají k průřezovým cílům spočívajícím v inovacích, životním prostředí a zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně. Programy mohou být zaměřeny na méně než šest priorit, je-li to odůvodněno na základě analýzy situace z hlediska silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb (analýza SWOT) a hodnocení ex ante. Každý program se zaměří alespoň na čtyři priority. Předkládá-li členský stát celostátní program a soubor regionálních programů, může být celostátní program zaměřen na méně než čtyři priority.
V zájmu naplňování některé z priorit lze do programů zahrnout i jiné prioritní oblasti, je-li to odůvodněné a měřitelné.
HLAVA II
PROGRAMOVÁNÍ
KAPITOLA I
Obsah programování
Článek 6
Programy pro rozvoj venkova
Celostátní rámce členských států s regionálními programy mohou rovněž obsahovat tabulku, v níž je podle regionů a jednotlivých let shrnut celkový příspěvek EZFRV danému členskému státu za celé programové období.
Článek 7
Tematické podprogramy
S cílem přispět k dosažení priorit Unie v oblasti rozvoje venkova mohou členské státy do svých programů rozvoje venkova začlenit tematické podprogramy, které se zabývají zvláštními potřebami. Tyto tematické podprogramy se mohou vztahovat mimo jiné na:
mladé zemědělce;
malé zemědělské podniky uvedené v čl. 19 odst. 2 třetím pododstavci;
horské oblasti uvedené v čl. 32 odst. 2;
krátké dodavatelské řetězce;
ženy ve venkovských oblastech;
zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a na biologickou rozmanitost.
Orientační seznam opatření a druhů operací, jež mají pro jednotlivé tematické podprogramy obzvláštní význam, je uveden v příloze IV.
Článek 8
Obsah programů rozvoje venkova
Kromě prvků uvedených v článku 27 nařízení (EU) č. 1303/2013 každý program rozvoje venkova obsahuje:
hodnocení ex ante podle článku 55 nařízení (EU) č. 1303/2013;
analýzu SWOT situace a určení potřeb, jimiž je nutno se zabývat v zeměpisné oblasti, na niž se daný program vztahuje.
Analýza je strukturována podle priorit Unie v oblasti rozvoje venkova. Konkrétní potřeby týkající se životního prostředí, zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a inovací se posuzují ve světle všech priorit Unie v oblasti rozvoje venkova s cílem určit příslušné reakce v těchto třech oblastech na úrovni jednotlivých priorit;
popis strategie, který prokazuje, že:
pro jednotlivé prioritní oblasti Unie pro rozvoj venkova stanovené v programu, jsou na základě společných ukazatelů uvedených v článku 69 a případně na základě konkrétních ukazatelů pro daný program stanoveny vhodné cíle,
pro jednotlivé prioritní oblasti Unie pro rozvoj venkova stanovené v programu, jsou zvoleny vhodné kombinace opatření, na základě průkazné intervenční logiky podložené hodnocením ex ante podle písmene a) a analýzou podle písmene b),
přidělení finančních prostředků na opatření programu je odůvodněné a přiměřené vzhledem k dosažení stanovených cílů,
jsou zohledněny zvláštní potřeby spojené se specifickými podmínkami na regionální či subregionální úrovni, jimiž se konkrétně zabývají náležitě navržené kombinace opatření či tematických podprogramů,
do programu je začleněn vhodný přístup k inovacím v zájmu dosažení priorit Unie v oblasti rozvoje venkova, včetně EIP v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti, k životnímu prostředí, včetně specifických potřeb oblastí sítě Natura 2000, a ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně,
byla přijata opatření k zajištění dostupnosti dostatečných kapacit v oblasti poradenství týkajícího se regulatorních požadavků a opatření souvisejících s inovacemi;
pro každou z předběžných podmínek stanovených v souladu s článkem 17 a přílohou XI částí 2 nařízení (EU) č. 1303/2013 v případě obecných předběžných podmínek a v souladu s přílohou V tohoto nařízení posouzení toho, která z předběžných podmínek se vztahuje na daný program a které z těchto podmínek jsou splněny v den předložení dohody o partnerství a programu. Nejsou-li příslušné předběžné podmínky splněny, program obsahuje popis kroků, které je třeba učinit, odpovědné orgány a časový harmonogram těchto kroků v souladu se souhrnem předloženým v dohodě o partnerství;
popis výkonnostního rámce stanoveného pro účely článku 21 nařízení (EU) č. 1303/2013;
popis každého zvoleného opatření;
hodnocení uvedené v článku 56 nařízení (EU) č. 1303/2013; Členské státy poskytnou dostatečné zdroje umožňující řešit potřeby, které byly zjištěny, a zajistit řádné monitorování a hodnocení;
finanční plán obsahující:
tabulku uvádějící v souladu s čl. 58 odst. 4 a čl. 58a odst. 2 tohoto nařízení celkový příspěvek z EZFRV plánovaný na každý rok. V této tabulce jsou odděleně uvedeny dodatečné zdroje uvedené v čl. 58a odst. 2 tohoto nařízení. V případě potřeby jsou v této tabulce v rámci celkového příspěvku z EZFRV zvlášť uvedeny také prostředky poskytované méně rozvinutým regionům a finanční prostředky převedené do EZFRV podle čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) č. 1307/2013. Plánovaný roční příspěvek z EZFRV musí být v souladu s víceletým finančním rámcem,
tabulku uvádějící pro každé opatření, pro každý druh operace se zvláštní výší příspěvku z EZFRV, pro druh operace uvedený v čl. 37 odst. 1 a v článku 39a, pro druh operace uvedený v čl. 38 odst. 3 a čl. 39 odst. 1, pokud členský stát uplatní procentní podíl menší než 30 %, a pro technickou pomoc celkový plánovaný příspěvek Unie a příslušnou výši příspěvku z EZFRV. V případě potřeby je v této tabulce zvlášť uvedena rovněž výše příspěvku z EZFRV pro méně rozvinuté regiony a pro ostatní regiony;
plán ukazatelů rozdělený na prioritní oblasti, který zahrnuje cíle uvedené v čl. 8 odst. 1 písm. c) bodu i) a plánované výstupy a plánované výdaje každého opatření pro rozvoj venkova zvoleného v souvislosti s odpovídající prioritní oblastí;
případně tabulku s doplňkovým financováním poskytnutým členským státem na každé opatření v souladu s článkem 82;
případně seznam režimů podpory spadajících do oblasti působnosti čl. 81 odst. 1, které se použijí při provádění programů;
informace o doplňkovosti programů rozvoje venkova s opatřeními financovanými ostatními nástroji v oblasti společné zemědělské politiky a z evropských strukturálních a investičních fondů;
opatření k provádění programu, včetně:
určení všech orgánů stanovených v čl. 65 odst. 2 členským státem a pro informaci souhrnný popis struktury řízení a kontroly,
popisu postupů monitorování a hodnocení, jakož i složení monitorovacího výboru,
ustanovení k zajištění propagace programu, včetně propagace prostřednictvím celostátní sítě pro venkov uvedené v článku 54,
popisu přístupu, který stanoví zásady, pokud jde o určení kritérií pro výběr operací a strategií místního rozvoje, a který zohledňuje příslušné cíle. V této souvislosti mohou členské státy umožnit, aby byla přednost dána MSP, jejichž činnost je spojena s odvětvím zemědělství a lesnictví,
v souvislosti s místním rozvojem případně včetně popisu mechanismů k zajištění soudržnosti mezi činnostmi plánovanými v rámci strategií místního rozvoje, opatřením pro spolupráci podle článku 35 a opatřením pro základní služby a obnovu vesnic ve venkovských oblastech podle článku 20, včetně vazeb mezi městem a venkovem;
opatření přijatá za účelem zapojení partnerů podle článku 5 nařízení (EU) č. 1303/2013 a shrnutí výsledků konzultace s partnery;
případně strukturu celostátní sítě pro venkov podle čl. 54 odst. 3 a ustanovení týkající se jejího řízení, která představují základ pro roční akční plány této sítě.
Obsahuje-li program rozvoje venkova tematické podprogramy, každý podprogram zahrnuje:
zvláštní analýzu situace na základě metody SWOT a určení potřeb, jimiž se má daný podprogram zabývat;
zvláštní cíle na úrovni podprogramu a výběr opatření na základě důkladného stanovení intervenční logiky každého podprogramu, včetně posouzení očekávaného přispění zvolených opatření k dosažení cílů;
samostatný zvláštní plán ukazatelů s plánovanými výstupy a plánovanými výdaji každého opatření pro rozvoj venkova zvoleného v souvislosti s odpovídající prioritní oblastí.
KAPITOLA II
Příprava, schvalování a změna programů rozvoje venkova
Článek 9
Předběžné podmínky
Kromě obecných předběžných podmínek uvedených v příloze XI části II nařízení (EU) č. 1303/2013 se na programování EZFRV použijí i předběžné podmínky uvedené v příloze V tohoto nařízení, jsou-li vhodné a použitelné na konkrétní cíle sledované v rámci priorit programu.
Článek 10
Schvalování programů rozvoje venkova
Článek 11
Změna programů rozvoje venkova
Žádosti členských států o změnu programů se schvalují podle těchto postupů:
Komise prostřednictvím prováděcích aktů rozhodne o žádostech o změnu programu, které se týkají:
změny ve strategii programu v důsledku více než 50 % změny jakéhokoli kvantifikovaného cíle souvisejícího s prioritní oblastí,
změny míry příspěvku z EZFRV u jednoho či více opatření,
změny celého příspěvku Unie nebo jeho ročního rozdělení na úrovni programu,
Ve všech ostatních případech Komise prostřednictvím prováděcích aktů žádosti o změnu programu schválí. Zejména se jedná o:
zavedení nebo zrušení opatření či některých druhů operací,
změny v popisu opatření, včetně změn podmínek způsobilosti,
převod finančních prostředků mezi jednotlivými opatřeními prováděnými s různou mírou příspěvku z EZFRV;
Pro účely písm. b) bodů i) a ii) a písm. b) bodu iii),, pokud se převod prostředků týká méně než 20 % přídělu na určité opatření a méně než 5 % celkového příspěvku z EZFRV pro daný program, se však schválení považuje za udělené, pokud Komise nepřijme rozhodnutí ohledně žádosti po uplynutí 42 pracovních dnů od jejího obdržení. Tato doba nezahrnuje období, které začíná dnem následujícím po dni, kdy Komise zaslala členskému státu své připomínky, a končí dnem, kdy tento členský stát na uvedené připomínky odpověděl.
V případě úprav čistě administrativní nebo redakční povahy, jimiž není dotčeno provádění politiky ani opatření, se schválení Komise nepožaduje. Členské státy o těchto změnách uvědomí Komisi.
Článek 12
Pravidla týkající se postupů a harmonogramů
Komise přijme prováděcí akty stanovující pravidla pro postupy a harmonogramy pro:
schvalování programů rozvoje venkova a celostátních rámců;
předkládání a schvalování návrhů na změny programů rozvoje venkova a na změny celostátních rámců, včetně jejich vstupu v platnost a četnosti jejich předkládání v průběhu programového období.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 84.
HLAVA III
PODPORA ROZVOJE VENKOVA
KAPITOLA I
Opatření
Článek 13
Opatření
Každé opatření pro rozvoj venkova je naplánováno tak, aby konkrétně přispělo ke splnění jedné či více priorit Unie v oblasti rozvoje venkova. Orientační seznam opatření, jež jsou zvláště důležitá pro priority Unie, je stanoven v příloze VI.
Článek 14
Předávání znalostí a informační akce
Podpora může zahrnovat rovněž krátkodobé výměny řídicích pracovníků zemědělských a lesnických podniků, jakož i návštěvy zemědělských a lesnických podniků.
Příjemcem podpory je subjekt zajišťující odborné vzdělávání či jiné předávání znalostí a informační akce.
Subjekty zajišťující předávání znalostí a informační služby mají k plnění tohoto úkolu příslušné kapacity v podobě kvalifikovaných zaměstnanců a pravidelné odborné přípravy.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 84.
Článek 15
Poradenské, řídicí a pomocné služby pro zemědělství
Podpora v rámci tohoto opatření se poskytuje s cílem:
pomoci zemědělcům, mladým zemědělcům vymezeným v tomto nařízení, držitelům lesů, jiným uživatelům půdy a MSP ve venkovských oblastech využívat poradenské služby ke zlepšení hospodářské a environmentální výkonnosti jejich vlastnictví, podniku nebo investice, stejně jako ke zvýšení šetrnosti a odolnosti jejich vlastnictví, podniku nebo investice vůči klimatu;
podporovat zřizování řídicích, pomocných a poradenských služeb pro zemědělství a poradenských služeb pro lesnictví, včetně zemědělského poradenského systému uvedeného v článcích 12 až 14 nařízení (EU) č. 1306/2013;
podporovat odbornou přípravu poradců.
Při poskytování poradenství jsou dodržovány povinnosti týkající se nezveřejňování informací uvedené v čl. 13 odst. 2 nařízení (EU) č. 1306/2013.
Poradenství poskytované jednotlivým zemědělcům, mladým zemědělcům vymezeným v tomto nařízení a jiným uživatelům půdy je spojeno s nejméně jednou prioritou Unie v oblasti rozvoje venkova a zahrnuje alespoň jeden z těchto prvků:
povinnosti na úrovni zemědělských podniků vycházející z povinných požadavků na hospodaření nebo norem dobrého zemědělského a environmentálního stavu stanovených v hlavě VI kapitole I nařízení (EU) č. 1306/2013;
případně zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí, jak je stanoveno v hlavě III kapitole 3 nařízení (EU) č. 1307/2013, a udržování zemědělských ploch podle čl. 4 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1307/2013;
opatření na úrovni zemědělského podniku stanovená v programech rozvoje venkova, jejichž cílem je modernizace zemědělského podniku, zvyšování konkurenceschopnosti, zapojení dalších odvětví, inovace, orientace na trh, jakož i podpora podnikání;
požadavky vymezené členskými státy pro provádění čl. 11 odst. 3 rámcové směrnice o vodě;
požadavky vymezené členskými státy pro provádění článku 55 nařízení (ES) č. 1107/2009, zejména dodržování obecných zásad integrované ochrany rostlin podle článku 14 směrnice 2009/128/ES; nebo
případně normy bezpečnosti práce nebo bezpečnostní normy související se zemědělským podnikem;
konkrétní poradenství pro zemědělce, kteří poprvé zahajují činnost.
►C1 Poradenství se může týkat rovněž jiných záležitostí, zejména informací týkajících se zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, biologické rozmanitosti a ochrany vod podle přílohy I nařízení (EU) č. 1306/2013 nebo záležitostí, které souvisejí s hospodářskou a environmentální výkonností zemědělského podniku, včetně aspektů konkurenceschopnosti. ◄ Může zahrnovat rovněž poradenství týkající se vytvoření krátkých dodavatelských řetězců, ekologického zemědělství a zdravotní stránky chovu zvířat.
Článek 16
Režimy jakosti zemědělských produktů a potravin
Podpora v rámci tohoto opatření zahrnuje novou účast zemědělců a skupin zemědělců nebo jejich účast v předchozích pěti letech:
v režimech jakosti zřízených podle těchto nařízení a ustanovení:
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ( 4 ),
nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ( 5 ),
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 110/2008 ( 6 ),
nařízení Rady (EHS) č. 1601/91 ( 7 ),
část II hlava II kapitola I oddíl 2 nařízení Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o víno;
v režimech jakosti, včetně systémů certifikace zemědělských podniků, pro zemědělské produkty, bavlnu nebo potraviny, jež byly členskými státy uznány jako režimy, které splňují tato kritéria:
zvláštnost konečného produktu v rámci těchto režimů je odvozena z jednoznačných povinností, jež mají zaručit jedno z následujícího:
režim je otevřen všem producentům,
režim zahrnuje závazné specifikace produktu, jejichž dodržování ověřují orgány veřejné správy nebo nezávislý kontrolní orgán,
režim je transparentní a zajišťuje úplnou vysledovatelnost produktů; nebo
v dobrovolných systémech certifikace zemědělských produktů, které byly členskými státy uznány jako systémy, které splňují obecné zásady osvědčených postupů Unie pro dobrovolné systémy certifikace týkající se zemědělských produktů a potravin.
V případě počáteční účasti před podáním žádosti o podporu podle odstavce 1 se pětiletá maximální doba trvání snižuje o počet let, který uplynul mezi počáteční účastí v režimu jakosti a dnem podání žádosti o podporu.
Pro účely tohoto odstavce se „fixními náklady“ rozumějí náklady související se vstupem do některého podporovaného režimu jakosti a roční příspěvek na účast v takovém režimu, případně včetně výdajů na kontroly, které jsou nezbytné k ověření dodržování specifikací daného režimu.
Pro účely tohoto článku se „zemědělcem“ rozumí aktivní zemědělec ve smyslu článku 9 nařízení (EU) č. 1307/2013, jak je uplatňován v daném členském státě.
Článek 17
Investice do hmotného majetku
Podpora v rámci tohoto opatření zahrnuje hmotné nebo nehmotné investice, které:
zvyšují celkovou výkonnost a udržitelnost zemědělského podniku;
se týkají zpracování, uvádění na trh nebo vývoje zemědělských produktů uvedených v příloze I Smlouvy o fungování EU nebo bavlny, s výjimkou produktů rybolovu, přičemž výstupem procesu produkce může být produkt, na nějž se uvedená příloha nevztahuje; je-li podpora poskytována ve formě finančních nástrojů, může být vstupem rovněž produkt, na nějž se uvedená příloha nevztahuje, pod podmínkou, že investice přispívá k jedné či více prioritám Unie v oblasti rozvoje venkova;
se týkají infrastruktury související s rozvojem, modernizací nebo přizpůsobením se zemědělství a lesnictví, včetně přístupu k zemědělské a lesní půdě, s pozemkovými úpravami a melioracemi a dodávkami a úsporami energie a vody; nebo
jsou neproduktivními investicemi, jež souvisejí s plněním agroenvironmentálně- klimatických cílů v souladu s tímto nařízením, i se stavem ochrany biologické rozmanitosti druhů a přírodních stanovišť, jakož i se zvýšením společenské hodnoty oblasti sítě Natura 2000 nebo jiných systémů vysoké přírodní hodnoty, jež budou vymezeny v programu.
V případě investic na podporu restrukturalizace zemědělských podniků zacílí členské státy podporu na zemědělské podniky na základě analýzy SWOT provedené ve vztahu k prioritě Unie v oblasti rozvoje venkova „zvýšení životaschopnosti zemědělských podniků a konkurenceschopnosti všech druhů zemědělské činnosti ve všech regionech a podpora inovativních zemědělských technologií a udržitelného obhospodařování lesů“.
Článek 18
Obnova potenciálu zemědělské produkce poškozeného přírodními katastrofami a katastrofickými událostmi a zavedení vhodných preventivních opatření
Podpora v rámci tohoto opatření zahrnuje:
investice do preventivních opatření, jejichž cílem je zmírnění následků pravděpodobných přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů a katastrofických událostí;
investice do obnovy zemědělské půdy a produkčního potenciálu poškozeného přírodními katastrofami, nepříznivými klimatickými jevy a katastrofickými událostmi.
Členské státy zajistí, aby se zabránilo nadměrné kompenzaci v důsledku kombinace tohoto opatření s jinými nástroji podpory na úrovni členských států nebo Unie nebo se systémy soukromého pojištění.
Článek 19
Rozvoj zemědělských podniků a podnikatelské činnosti
Podpora v rámci tohoto opatření zahrnuje:
podporu na zahájení podnikatelské činnosti pro:
mladé zemědělce,
nezemědělské činnosti ve venkovských oblastech,
rozvoj malých zemědělských podniků;
investice na založení a rozvoj nezemědělských činností;
roční nebo jednorázové platby zemědělcům způsobilým pro režim pro malé zemědělce stanovený hlavou V nařízení (EU) č. 1307/2013 (režim pro malé zemědělce), kteří trvale převedou svůj podnik na jiného zemědělce.
Podpora podle odst. 1 písm. a) bodu ii) se poskytuje zemědělcům nebo členům domácnosti zemědělce, kteří diverzifikují svou činnost na činnosti nezemědělské povahy, a mikropodnikům a malým podnikům a fyzickým osobám ve venkovských oblastech.
Podpora podle odst. 1 písm. a) bodu iii) se poskytuje malým zemědělským podnikům vymezeným členskými státy.
Podpora podle odst. 1 písm. b) se poskytuje mikropodnikům a malým podnikům a fyzickým osobám ve venkovských oblastech, jakož i zemědělcům nebo členům domácnosti zemědělce.
Podpora podle odst. 1 písm. c) se poskytuje zemědělcům, kteří jsou v době předložení žádosti o podporu způsobilí pro účast v režimu pro malé zemědělce po dobu alespoň jednoho roku a kteří se zaváží k trvalému převodu celého podniku a odpovídajících platebních nároků na jiného zemědělce. Podpora se vyplácí ode dne převodu do 31. prosince 2020, nebo se ve vztahu k tomuto období vypočítá a vyplatí formou jednorázové platby.
Podpora podle odst. 1 písm. a) je podmíněna předložením podnikatelského plánu. Provádění podnikatelského plánu musí být zahájeno do devíti měsíců ode dne vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory. Doba trvání podnikatelského plánu činí nejvýše pět let.
Podnikatelský plán stanoví, že mladý zemědělec má splnit podmínky podle článku 9 nařízení (EU) č. 1307/2013, jak je uplatňován v daném členském státě, do osmnácti měsíců ode dne vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory.
Členské státy vymezí opatření uvedená v čl. 2 bodě 1 písm. s) v programech rozvoje venkova.
Členské státy stanoví horní a spodní prahovou hodnotu na příjemce nebo podnik, která umožňuje přístup k podpoře podle odst. 1 písm. a) bodů i) a iii). Spodní prahová hodnota u podpory podle odst. 1 písm. a) bodu i) musí být vyšší než horní prahová hodnota u podpory podle odst. 1 písm. a) bodu iii). Podpora je omezena na podniky, které spadají do definice mikropodniků a malých podniků.
Článek 20
Základní služby a obnova vesnic ve venkovských oblastech
Podpora v rámci tohoto opatření zahrnuje zejména:
vypracování a aktualizaci plánů rozvoje obcí a vesnic ve venkovských oblastech a jejich základních služeb a plánů pro ochranu a správu lokalit sítě Natura 2000 a dalších míst vysoké přírodní hodnoty;
investice do vybudování, zlepšování nebo rozšiřování všech typů drobné infrastruktury, včetně investic do energie z obnovitelných zdrojů a do úspory energie;
infrastrukturu širokopásmového připojení, včetně jejího vybudování, zlepšování a rozšiřování, pasivní infrastrukturu širokopásmového připojení a přístup k širokopásmovému připojení a k řešením v oblasti elektronické veřejné správy;
investice do zřizování, zlepšování nebo rozšiřování místních základních služeb pro venkovské obyvatelstvo, včetně oblasti volného času a kultury, a do související infrastruktury;
investice k veřejnému využití do rekreační infrastruktury, turistických informací a drobné turistické infrastruktury;
studie a investice spojené se zachováním, obnovou a rozvojem kulturního a přírodního dědictví vesnic, venkovské krajiny a míst vysoké přírodní hodnoty, včetně souvisejících sociálně-ekonomických aspektů, jakož i opatření posilujících povědomí o životním prostředí;
investice zaměřené na přemístění činností a rekonstrukci budov či jiných zařízení nacházejících se uvnitř venkovských sídel nebo v jejich blízkosti v zájmu zlepšení kvality života nebo zlepšení životního prostředí daného sídla.
Článek 21
Investice do rozvoje lesních oblastí a zlepšování životaschopnosti lesů
Podpora v rámci tohoto opatření se týká:
zalesňování a zakládání lesů;
zavádění zemědělsko-lesnických systémů;
předcházení poškozování lesů lesními požáry, přírodními katastrofami a katastrofickými událostmi, včetně napadení škůdci a vypuknutí choroby a hrozeb souvisejících s klimatem, a obnovy takto poškozených lesů;
investic ke zvýšení odolnosti a ekologické hodnoty, jakož i potenciálu lesních ekosystémů v oblasti zmírňování změny klimatu;
investic do lesnických technologií a zpracování lesnických produktů, jejich mobilizace a uvádění na trh.
Pro podniky přesahující určitou velikost, kterou v programu určí členské státy, se podpora podmíní předložením příslušných informací pocházejících z lesního hospodářského plánu nebo rovnocenného nástroje v souladu s udržitelným obhospodařováním lesů vymezeným ministerskou konferencí o ochraně lesů v Evropě z roku 1993.
Článek 22
Zalesňování a zakládání lesů
Podpora na zalesnění půdy, jejímž vlastníkem jsou veřejné orgány, nebo podpora určená na výsadbu rychle rostoucích dřevin kryje pouze náklady na založení.
Článek 23
Zavádění, regenerace nebo obnova zemědělsko-lesnických systémů
Článek 24
Předcházení poškozování lesů lesními požáry, přírodními katastrofami a katastrofickými událostmi a obnova poškozených lesů
Podpora podle čl. 21 odst. 1 písm. c) se poskytuje soukromým a veřejným držitelům lesů a jiným soukromoprávním a veřejnoprávním subjektům a jejich sdružením a kryje náklady na:
vybudování ochranné infrastruktury. V případě protipožárních pruhů může podpora zahrnovat rovněž podporu přispívající na náklady na údržbu. Podpora se neposkytuje na činnosti související se zemědělstvím vykonávané v oblastech, na něž se vztahují agroenvironmentální závazky;
místní preventivní činnosti v malém měřítku zaměřené proti požárům nebo jiným přírodním nebezpečím, včetně využití pastvy zvířat;
zřizování a zlepšování zařízení k monitorování lesních požárů, výskytu škůdců a chorob, a komunikačních zařízení; a
obnovu lesnického potenciálu poškozeného požáry a jinými přírodními katastrofami, včetně škůdců, chorob a katastrofických událostí a jevů souvisejících se změnou klimatu.
Způsobilé operace musejí být v souladu s plánem na ochranu lesů, který vypracují členské státy. Pro podniky přesahující určitou velikost, kterou v programu určí členské státy, se podpora podmíní předložením příslušných informací pocházejících z lesního hospodářského plánu nebo rovnocenného nástroje v souladu s udržitelným obhospodařováním lesů vymezeným ministerskou konferencí o ochraně lesů v Evropě z roku 1993, který podrobně rozvádí cíle v oblasti prevence.
Pro podporu týkající se prevence lesních požárů jsou způsobilé lesní oblasti považované v souladu s plánem na ochranu lesů vyhotoveným členskými státy za oblasti se středním nebo vysokým rizikem lesních požárů.
Členské státy zajistí, aby se zabránilo nadměrné kompenzaci v důsledku kombinace tohoto opatření s jinými nástroji podpory na úrovni členských států nebo Unie nebo se systémy soukromého pojištění.
Článek 25
Investice ke zvýšení odolnosti a ekologické hodnoty lesních ekosystémů
Článek 26
Investice do lesnických technologií a zpracování lesnických produktů, jejich mobilizace a uvádění na trh
Článek 27
Zřizování seskupení a organizací producentů
Podpora v rámci tohoto opatření se poskytuje, aby se usnadnilo zřizování seskupení a organizací producentů v zemědělství a lesnictví s cílem:
přizpůsobit produkci a výstup producentů, kteří jsou členy těchto seskupení nebo organizací, požadavkům trhu;
společně uvádět zboží na trh, včetně přípravy k prodeji, centralizace prodeje a dodávek velkoodběratelům;
stanovit společná pravidla pro informace o produkci, zejména s ohledem na sklizeň a dostupnost, a
zajišťovat ostatní činnosti, které mohou provádět seskupení a organizace producentů, například rozvoj podnikatelských a marketingových dovedností a organizace a usnadnění inovačních procesů.
Členské státy do pěti let od uznání seskupení nebo organizace producentů ověří, zda bylo dosaženo cílů podnikatelského plánu.
V prvním roce mohou členské státy vyplatit seskupení nebo organizaci producentů podporu, která je vypočítána na základě průměrné roční hodnoty produkce členů seskupení uvedené na trh během tří let před jejich vstupem do seskupení nebo organizací. V případě seskupení a organizací producentů v odvětví lesnictví je podpora vypočítána na základě průměrné produkce členů seskupení nebo organizace uvedené na trh v období pěti let předcházejících uznání seskupení nebo organizace, přičemž se vyloučí nejvyšší a nejnižší hodnota.
Článek 28
Agroenvironmentálně-klimatické opatření
U nových závazků, které mají být přijaty od roku 2021, určí členské státy ve svých programech rozvoje venkova kratší období v délce jednoho až tří let.
Pokud členské státy v souladu s prvním pododstavcem stanoví roční prodloužení závazků po uplynutí počátečního období, od roku 2022 nesmí být toto prodloužení delší než jeden rok.
Odchylně od druhého pododstavce u nových závazků, které mají být přijaty v roce 2021 a 2022, mohou členské státy ve svých programech rozvoje venkova určit s ohledem na povahu závazků a cílů sledovaných v oblasti životního prostředí a klimatu období delší než tři roky.
Při výpočtu plateb podle prvního pododstavce odečtou členské státy částku nezbytnou k tomu, aby se vyloučilo dvojí financování postupů podle článku 43 nařízení (EU) č. 1307/2013. Členské státy mohou tento odečet vypočítat jako pevnou průměrnou částku uplatňovanou u všech dotčených příjemců, kteří daný druh operace provádějí.
V řádně odůvodněných případech lze pro operace týkající se zachování životního prostředí poskytnout v případě závazků, že plochy nebudou nadále využívány k obchodním účelům, podporu formou paušální sazby nebo jednorázové platby na jednotku, která se vypočte na základě vzniklých dodatečných nákladů a ušlých příjmů.
Podpora v rámci tohoto opatření nesmí být poskytnuta na závazky, na něž se vztahuje opatření týkající se ekologického zemědělství.
S cílem zajistit, aby agroenvironmentálně-klimatické závazky byly definovány v souladu s prioritami Unie v oblasti rozvoje venkova, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83, pokud jde o:
podmínky, jež se vztahují na závazky týkající se extenzifikace chovu hospodářských zvířat;
podmínky, jež se vztahují na závazky týkající se chovu místních plemen, jejichž chov je ohrožen, nebo na ochranu genetických zdrojů rostlin ohrožených genetickou erozí; a
vymezení způsobilých operací podle odstavce 9.
Článek 29
Ekologické zemědělství
U nových závazků, které mají být přijaty od roku 2021, určí členské státy ve svých programech rozvoje venkova kratší období v délce jednoho až tří let.
Pokud členské státy v souladu s prvním pododstavcem stanoví roční prodloužení závazků týkajících se zachování ekologického zemědělství po uplynutí počátečního období, od roku 2022 nesmí být toto prodloužení delší než jeden rok.
Odchylně od druhého pododstavce u nových závazků, které mají být přijaty v letech 2021 a 2022, pokud je podpora poskytována na přechod k ekologickému zemědělství, mohou členské státy ve svých programech rozvoje venkova určit období delší než tři roky.
Při výpočtu plateb podle prvního pododstavce odečtou členské státy částku nezbytnou k tomu, aby se vyloučilo dvojí financování postupů podle článku 43 nařízení (EU) č. 1307/2013. Členské státy mohou tento odečet vypočítat jako pevnou průměrnou částku uplatňovanou u všech dotčených příjemců, kteří daná podopatření provádějí.
Článek 30
Platby v rámci sítě Natura 2000 a podle rámcové směrnice o vodě
Při výpočtu plateb týkajících se podpory podle prvního pododstavce odečtou členské státy částku nezbytnou k tomu, aby se vyloučilo dvojí financování postupů podle článku 43 nařízení (EU) č. 1307/2013. Členské státy mohou tento odečet vypočítat jako pevnou průměrnou částku uplatňovanou u všech dotčených příjemců, kteří daná podopatření provádějí.
Podpora pro zemědělce související s rámcovou směrnicí o vodě se poskytuje pouze ve vztahu ke zvláštním požadavkům, které:
byly zavedeny rámcovou směrnicí o vodě, jsou v souladu s programy opatření v rámci plánů povodí za účelem dosažení cílů uvedené směrnice v oblasti ochrany životního prostředí a přesahují rámec opatření nezbytných k provádění dalších právních předpisů Unie na ochranu vod;
jdou nad rámec povinných požadavků na hospodaření a dobrého zemědělského a environmentálního stavu podle hlavy VI kapitoly I nařízení (EU) č. 1306/2013 a příslušných kritérií a minimálních činností stanovených podle čl. 4 odst. 1 písm. c) bodů ii) a iii) nařízení (EU) č. 1307/2013;
jdou nad rámec úrovně ochrany stanovené v právu Unie, která existovala v době přijetí rámcové směrnice o vodě, jak je stanoveno v čl. 4 odst. 9 uvedené směrnice, a
ukládají významné změny způsobu využití půdy nebo významná omezení postupů zemědělského hospodaření, jež mají za následek značnou ztrátu příjmů.
Pro platby jsou způsobilé tyto oblasti:
zemědělské a lesní oblasti v rámci sítě Natura 2000 vymezené podle směrnic 92/43/EHS a 2009/147/ES;
jiné vymezené chráněné přírodní oblasti s environmentálními omezeními platnými pro zemědělské činnosti nebo lesy, které přispívají k provádění článku 10 směrnice 92/43/EHS, pokud tyto oblasti na jeden program rozvoje venkova nepřekročí 5 % oblastí určených v rámci sítě Natura 2000, na které se vztahuje jeho územní působnost;
zemědělské oblasti zahrnuté v plánech povodí podle rámcové směrnice o vodě.
Článek 31
Platby pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními
Dodatečné náklady a ušlé příjmy se vypočítají v porovnání s oblastmi, jež nejsou postiženy přírodními či jinými zvláštními omezeními, s přihlédnutím k platbám podle hlavy III kapitoly 4 nařízení (EU) č. 1307/2013.
Při výpočtu dodatečných nákladů a ušlých příjmů mohou členské státy v řádně odůvodněných případech diferencovat výši platby, aby zohlednily:
Členské státy mohou v případě právnické osoby nebo skupiny fyzických či právnických osob uplatnit snižování plateb na úrovni členů těchto právnických osob nebo skupin, pokud:
vnitrostátní právní předpisy umožňují, aby jednotliví členové měli práva a povinnosti srovnatelné s právy a povinnostmi jednotlivých zemědělců, kteří jsou v postavení vedoucího daného zemědělského podniku, zejména pokud jde o jejich hospodářské, sociální a daňové postavení, a
tito jednotliví členové přispěli k posílení zemědělských struktur daných právnických osob nebo skupin.
V letech 2021 a 2022 u programů prodloužených v souladu s článkem 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2220 ( 11 ), pokud postupně se snižující platby nebyly členskými státy poskytovány až do roku 2020 po dobu maximálně čtyř let, se tyto členské státy mohou rozhodnout pokračovat ve vyplácení těchto plateb až do konce roku 2022, celková doba však nesmí překročit čtyři roky. V takovém případě nepřekročí platby v letech 2021 a 2022 částku 25 EUR na hektar.
Po dokončení vymezení obdrží příjemci v oblastech, které jsou i nadále způsobilé, platby v rámci tohoto opatření v plné výši.
Článek 32
Vymezení oblastí s přírodními a jinými zvláštními omezeními
Členské státy vymezí na základě odstavců 2, 3 a 4 oblasti způsobilé pro platby podle článku 31 v rámci těchto kategorií:
horské oblasti;
jiné než horské oblasti, které čelí značným přírodním omezením; a
ostatní oblasti postižené zvláštními omezeními.
Aby byly horské oblasti způsobilé pro platby podle článku 31, musí se vyznačovat značným omezením možností využití půdy a znatelným zvýšením produkčních nákladů:
z důvodu velmi náročných klimatických podmínek daných nadmořskou výškou, v jejichž důsledku je podstatně zkráceno vegetační období;
v nižších nadmořských výškách z důvodu existence převážně velmi svažitých oblastí, ve kterých nelze využít mechanizace nebo které vyžadují použití velmi nákladného zvláštního vybavení, nebo z obou důvodů, pokud omezení vyplývající z každého faktoru zvlášť je sice méně závažné, ale jejich kombinací vzniká stejné omezení.
Oblasti severně od 62. rovnoběžky a určité přilehlé oblasti se považují za horské oblasti.
Splnění těchto podmínek se zajistí na úrovni místních správních jednotek (úroveň LAU 2) nebo na úrovni jasně vymezené územní jednotky, která zahrnuje jednu konkrétní a souvislou zeměpisnou oblast, kterou lze hospodářsky a administrativně vymezit.
Při vymezování oblastí, jichž se týká tento odstavec, provedou členské státy doladění na základě objektivních kritérií s cílem vyloučit oblasti, v nichž byla doložena významná přírodní omezení uvedená v prvním pododstavci, která však byla překonána prostřednictvím investic nebo hospodářské činnosti nebo díky doložené běžné úrodnosti půdy, nebo v nichž metody produkce či zemědělské systémy nahradily ztrátu příjmů nebo dodatečné náklady uvedené v čl. 31 odst. 1.
Oblasti postižené zvláštními omezeními zahrnují zemědělské oblasti, v nichž existují podobné přirozené podmínky produkce, a jejichž celkový rozsah nepřekračuje 10 % rozlohy dotyčného členského státu.
Pro platby podle tohoto odstavce mohou být navíc způsobilé oblasti, kde:
Splnění těchto podmínek se zajistí na úrovni LAU 2 nebo na úrovni jasně vymezené územní jednotky, která zahrnuje jednu konkrétní a souvislou zeměpisnou oblast, již lze hospodářsky a administrativně vymezit. Při vymezování oblastí, na něž se vztahuje tento pododstavec, provedou členské státy doladění, jak je uvedeno v čl. 32 odst. 3. Oblasti považované za způsobilé podle tohoto pododstavce se zohlední při výpočtu 10 % hranice uvedené ve druhém pododstavci.
Druhý pododstavec se nevztahuje na členské státy, jejichž celé území je považováno za oblast se zvláštními nevýhodami podle nařízení (ES) č. 1698/2005 a (ES) č. 1257/1999.
Členské státy ke svým programům rozvoje venkova připojí:
stávající nebo pozměněné vymezení podle odstavců 2 a 4;
nové vymezení oblastí uvedených v odstavci 3.
Článek 33
Dobré životní podmínky zvířat
Uvedené závazky se přijímají na období jednoho roku až sedmi let s možností obnovení.
U nových závazků, které mají být přijaty od roku 2021, určí členské státy ve svých programech rozvoje venkova kratší období v délce jednoho až tří let.
Pokud členské státy v souladu s druhým pododstavcem stanoví každoroční obnovování závazků po uplynutí počátečního období, od roku 2022 nesmí být toto obnovení delší než jeden rok.
Odchylně od třetího pododstavce u nových závazků, které mají být přijaty v roce 2021 a 2022, mohou členské státy ve svých programech rozvoje venkova určit období delší než tři roky s ohledem na povahu závazků a přínosů sledovaných v oblasti dobrých životních podmínek zvířat.
Podpora je omezena maximální částkou stanovenou v příloze II.
Článek 34
Lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochrana lesů
Pro lesnické podniky nad určitou velikost, kterou ve svých programech rozvoje venkova určí členské státy, se podpora podle odstavce 1 podmíní předložením příslušných informací pocházejících z lesního hospodářského plánu nebo rovnocenného nástroje v souladu s udržitelným obhospodařováním lesů vymezeným ministerskou konferencí o ochraně lesů v Evropě z roku 1993.
Závazky se přijímají na období od pěti do sedmi let. V nezbytných a řádně odůvodněných případech však mohou členské státy ve svých programech rozvoje venkova stanovit u určitých druhů závazků období delší.
V řádně odůvodněných případech lze pro operace týkající se zachování životního prostředí poskytnout v případě závazků, že stromy a lesy nebudou nadále využívány k obchodním účelům, podporu formou paušální sazby nebo jednorázové platby na jednotku, která se vypočte na základě vzniklých dodatečných nákladů a ušlých příjmů.
Článek 35
Spolupráce
Podpora v rámci tohoto opatření se poskytuje s cílem prosazovat formy spolupráce za účasti nejméně dvou subjektů, a to zejména:
přístupy spočívající ve spolupráci mezi různými subjekty působícími v odvětví zemědělství, v odvětví lesnictví a v potravinovém řetězci v Unii a dalšími subjekty, které přispívají k dosažení cílů a priorit politiky rozvoje venkova, včetně seskupení producentů, družstev a mezioborových organizací;
vytváření klastrů a sítí;
zřizování a fungování operačních skupin v rámci EIP v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti, jak je uvedeno v článku 56.
Spolupráce podle odstavce 1 se týká zejména:
pilotních projektů;
vývoje nových produktů, postupů, procesů a technologií v odvětvích zemědělství, potravinářství a lesnictví;
spolupráce mezi malými hospodářskými subjekty při organizování společných pracovních procesů a sdílení zařízení a zdrojů a pro rozvoj služeb cestovního ruchu vztahujících se k venkovské turistice nebo jejich uvádění na trh;
horizontální a vertikální spolupráce mezi účastníky dodavatelského řetězce k vytvoření a rozvoji krátkých dodavatelských řetězců a místních trhů;
propagačních činností v místním kontextu, které souvisí s rozvojem krátkých dodavatelských řetězců a místních trhů;
společných akcí prováděných s cílem zmírnit změnu klimatu nebo přizpůsobit se této změně;
společných přístupů k projektům v oblasti ochrany životního prostředí a stávajícím environmentálním postupům; včetně účinného hospodaření s vodou, využívání energie z obnovitelných zdrojů a ochrany zemědělské krajiny;
horizontální a vertikální spolupráce mezi subjekty v dodavatelském řetězci v rámci udržitelného zajišťování biomasy pro použití v procesech výroby potravin a energie a průmyslových procesech;
provádění strategií místního rozvoje, kromě strategií vymezených v čl. 2 odst. 19 nařízení (EU) č. 1303/2013, které se zabývají jednou či více prioritami Unie v oblasti rozvoje venkova, zejména ze strany jiných skupin veřejných a soukromých partnerů, než jsou skupiny vymezené v čl. 32 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 1303/2013;
vypracovávání lesních hospodářských plánů nebo rovnocenných nástrojů;
diverzifikace zemědělských činností do činností v oblasti zdravotní péče, sociální integrace, zemědělství podporovaného komunitou a vzdělávání v oblasti životního prostředí a potravin.
Podpora pro operace podle odst. 2 písm. a) a b) může být poskytnuta rovněž jednotlivým účastníkům, je-li tato možnost stanovena v programu rozvoje venkova.
Pro podporu v rámci tohoto opatření jsou způsobilé tyto náklady související s formami spolupráce uvedenými v odstavci 1:
náklady na studie týkající se dotyčné oblasti, studie proveditelnosti a vypracování podnikatelského plánu nebo lesního hospodářského plánu či rovnocenného nástroje nebo jiné strategie místního rozvoje, než je uvedeno v článku 33 nařízení (EU) č. 1303/2013;
náklady na oživení dotyčné oblasti v zájmu zajištění proveditelnosti společného územního projektu nebo projektu, který má provést operační skupina EIP v oblasti produktivity a udržitelnosti zemědělství stanovená v článku 56. V případě klastrů se může oživení týkat rovněž organizace odborné přípravy, vytváření sítí mezi členy a přijímání nových členů;
provozní náklady na spolupráci;
přímé náklady na konkrétní projekty spojené s prováděním podnikatelského plánu, plánu ochrany životního prostředí, lesního hospodářského plánu nebo jakéhokoli rovnocenného nástroje, jiné strategie místního rozvoje, než je uvedeno v článku 33 nařízení (EU) č. 1303/2013, nebo přímé náklady jiných opatření zaměřených na inovace, včetně testování;
náklady na propagační činnosti.
Pokud se podpora vyplácí jako celková částka a na prováděný projekt se vztahuje jiné opatření tohoto nařízení, uplatní se příslušná maximální částka nebo míra podpory.
Článek 36
Řízení rizik
Podpora v rámci tohoto opatření zahrnuje:
finanční příspěvky na pojistné k pojištění úrody, hospodářských zvířat a plodin proti hospodářským ztrátám způsobeným zemědělcům v důsledku nepříznivých klimatických jevů, nákaz zvířat nebo chorob rostlin, napadení škůdci nebo ekologické havárie;
finanční příspěvky do vzájemných fondů k vyplacení finančních kompenzací zemědělcům za hospodářské ztráty způsobené v důsledku nepříznivých klimatických jevů, vypuknutí nákazy zvířat či choroby rostlin, napadení škůdci nebo v důsledku ekologické havárie;
nástroj ke stabilizaci příjmu ve formě finančních příspěvků do vzájemných fondů k poskytování kompenzací zemědělcům ve všech odvětvích v důsledku výrazného poklesu jejich příjmů;
odvětvový nástroj ke stabilizaci příjmu ve formě finančních příspěvků do vzájemných fondů k poskytování kompenzací zemědělcům v konkrétním odvětví v důsledku výrazného poklesu jejich příjmů.
▼M7 —————
Článek 37
Pojištění úrody, hospodářských zvířat a plodin
Hodnocení rozsahu vzniklé ztráty může být přizpůsobeno specifickým rysům každého druhu produktu a použijí se k tomu:
biologické ukazatele (množství ztráty biomasy) nebo odpovídající ukazatele ztráty výnosu zjištěné na úrovni zemědělského podniku, na místní, regionální či vnitrostátní úrovni, nebo
ukazatele počasí (včetně množství srážek a teploty) zjištěné na místní, regionální či vnitrostátní úrovni.
Členské státy mohou případně předem stanovit kritéria, na jejichž základě se bude mít za to, že došlo k formálnímu uznání.
Členské státy mohou omezit částku pojistného, na které lze poskytnout podporu, použitím příslušných stropů.
Článek 38
Vzájemné fondy pro nepříznivé klimatické jevy, nákazy zvířat a choroby rostlin, napadení škůdci a ekologické havárie
Aby byl vzájemný fond způsobilý pro podporu, musí:
být akreditován příslušným orgánem v souladu s vnitrostátními právními předpisy;
mít transparentní politiku, pokud jde o platby do fondu a výběry z fondu;
mít jednoznačná pravidla pro přidělení odpovědnosti za vzniklé dluhy.
Výskyt havárií podle čl. 36 odst. 1 písm. b) musí formálně uznat příslušný orgán dotyčného členského státu.
Finanční příspěvky uvedené v čl. 36 odst. 1 písm. b) se mohou vztahovat pouze na:
správní náklady na zřízení vzájemného fondu, přičemž jsou rozloženy na maximálně tři roky a postupně se snižují;
částky vyplacené vzájemným fondem jako finanční kompenzace zemědělcům. Finanční příspěvky mohou navíc souviset s úroky z komerčních půjček sjednaných vzájemným fondem za účelem vyplacení finanční kompenzace zemědělcům v případě krize;
doplnění ročních plateb do fondu;
počáteční základní kapitál vzájemného fondu.
Podpora podle čl. 36 odst. 1 písm. b) se poskytuje pouze na krytí ztrát vzniklých v důsledku výskytu nepříznivých klimatických jevů, vypuknutí nákazy zvířat či choroby rostlin, napadení škůdci nebo v důsledku opatření přijatých v souladu se směrnicí 2000/29/ES za účelem eradikace nebo zabránění dalšímu šíření choroby rostlin nebo škůdce nebo v důsledku ekologické havárie, které zničí více než 30 % průměrné roční produkce zemědělce za období předcházejících tří let nebo tříletého průměru stanoveného na základě období předcházejících pěti let, přičemž se vyloučí nejvyšší a nejnižší hodnota. K výpočtu roční produkce zemědělce lze použít ukazatele. Použitá metoda výpočtu musí umožnit určení skutečné ztráty jednotlivých zemědělců v daném roce. Členské státy mohou rozhodnout o snížení uvedeného procentního podílu 30 %, ne však na méně než 20 %.
▼M7 —————
Členské státy mohou omezit náklady, které jsou způsobilé pro podporu, použitím:
stropů pro každý fond;
přiměřených stropů na jednotku.
Článek 39
Nástroj ke stabilizaci příjmu pro zemědělce ve všech odvětvích
Aby byl vzájemný fond způsobilý pro podporu, musí:
být akreditován příslušným orgánem v souladu s vnitrostátními právními předpisy;
mít transparentní politiku, pokud jde o platby do fondu a výběry z fondu;
mít jednoznačná pravidla pro přidělení odpovědnosti za vzniklé dluhy.
Finanční příspěvky uvedené v čl. 36 odst. 1 písm. c) se mohou vztahovat pouze na:
správní náklady na zřízení vzájemného fondu, přičemž jsou rozloženy na maximálně tři roky a postupně se snižují;
částky vyplacené vzájemným fondem jako finanční kompenzace zemědělcům. Finanční příspěvky mohou navíc souviset s úroky z komerčních půjček sjednaných vzájemným fondem za účelem vyplacení finanční kompenzace zemědělcům v případě krize;
doplnění ročních plateb do fondu;
počáteční základní kapitál vzájemného fondu.
Článek 39a
Nástroj ke stabilizaci příjmu pro zemědělce v konkrétním odvětví
Článek 39b
Výjimečná dočasná podpora pro zemědělce a malé a střední podniky, kteří jsou obzvláště postiženi krizí COVID-19.
Článek 39c
Výjimečná dočasná podpora pro zemědělce a malé a střední podniky, kteří jsou obzvláště postiženi dopadem invaze Ruska na Ukrajinu
Členské státy zaměří podporu na příjemce, kteří jsou nejvíce postižení dopadem invaze Ruska na Ukrajinu, a to tak, že na základě dostupných důkazů vymezí podmínky způsobilosti, a pokud to dotčený členský stát považuje za vhodné, kritéria výběru, která musí být objektivní a nediskriminační. Podpora poskytovaná členskými státy musí přispívat k potravinovému zabezpečení nebo řešit nerovnováhu na trhu a podporovat zemědělce nebo malé a střední podniky vykonávající jednu či více z následujících činností, které sledují tyto cíle:
oběhové hospodářství;
hospodaření s živinami;
účinné využívání zdrojů;
metody produkce šetrné k životnímu prostředí a klimatu.
Článek 40
Financování doplňkových vnitrostátních přímých plateb v Chorvatsku
Podpora poskytovaná zemědělci pro roky 2014, 2015 a 2016 nepřesáhne rozdíl mezi:
výší přímých plateb použitelnou v Chorvatsku pro dotčený rok v souladu s článkem 17 nařízení (EU) č. 1307/2013; a
45 % odpovídající výše přímých plateb použitelné od roku 2022.
Článek 41
Pravidla týkající se provádění opatření
Komise přijme prováděcí akty stanovující pravidla pro provádění opatření uvedených v tomto oddíle, pokud jde o:
postupy pro výběr orgánů nebo subjektů poskytujících poradenské služby pro zemědělství a lesnictví a řídicí a pomocné služby pro zemědělství a postupné snižování podpory v rámci opatření týkajícího se poradenských služeb podle článku 15;
posouzení ze strany členského státu, které se týká pokroku dosaženého s ohledem na podnikatelský plán, možnosti plateb a způsoby přístupu k jiným opatřením pro mladé zemědělce v rámci opatření týkajícího se rozvoje zemědělských podniků a podnikatelské činnosti podle článku 19;
převod na jiné jednotky, než jsou jednotky použité v příloze II, a přepočítací koeficienty pro zvířata na dobytčí jednotky v rámci opatření uvedených v článcích 28, 29, 33 a 34;
možnost použít standardní předpoklady dodatečných nákladů a ušlých příjmů v rámci opatření uvedených v článcích 28 až 31, 33 a 34 a kritérií pro jejich výpočet;
výpočet výše podpory, je-li operace způsobilá pro podporu v rámci více než jednoho opatření.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem uvedeným v článku 84.
INICIATIVA LEADER
Článek 42
Místní akční skupiny LEADER
Článek 43
„Startovací balíček LEADER“
Podpora iniciativy LEADER v oblasti místního rozvoje může rovněž zahrnovat „startovací balíček LEADER“ pro místní společenství, která v programovém období 2007–2013 iniciativu LEADER neprováděla. Tento balíček je určen na podporu budování kapacit a malých pilotních projektů. Podpora v rámci startovacího balíčku LEADER není podmíněna předložením strategie místního rozvoje související s iniciativou LEADER.
Článek 44
Činnosti spolupráce v rámci iniciativy LEADER
Podpora uvedená v čl. 35 odst.1 písm. c) nařízení (EU) č. 1303/2013 se poskytuje na:
projekty založené na spolupráci v rámci členského státu (spolupráce mezi územními celky) nebo projekty založené na spolupráci mezi územními celky v několika členských státech nebo s územními celky ve třetích zemích (nadnárodní spolupráce);
předběžnou technickou podporu pro projekty založené na spolupráci mezi územními celky a nadnárodní spolupráci pod podmínkou, že jsou místní akční skupiny schopny prokázat, že plánují provedení konkrétního projektu.
Kromě jiných místních akčních skupin může být partnerem místní akční skupiny v rámci EZFRV:
skupina místních veřejných a soukromých partnerů na venkovském území, která provádí strategii místního rozvoje v rámci Unie či mimo ni;
skupina místních veřejných a soukromých partnerů na jiném než venkovském území, která provádí strategii místního rozvoje.
Nejpozději do dvou let ode dne schválení programů rozvoje venkova zveřejní členské státy celostátní nebo regionální administrativní postupy pro výběr projektů založených na nadnárodní spolupráci a seznam způsobilých výdajů.
Projekty založené na spolupráci schválí příslušný orgán nejpozději do čtyř měsíců ode dne předložení žádosti o projekt.
KAPITOLA II
Společná ustanovení pro více opatření
Článek 45
Investice
Výdaje způsobilé pro podporu z EZFRV jsou omezeny na:
výstavbu, pořízení, včetně pořízení na leasing, nebo vylepšení nemovitého majetku;
nákup, včetně nákupu na leasing, nových strojů a vybavení až do tržní hodnoty aktiva;
obecné náklady spojené s výdaji podle písmen a) a b), jako jsou odměny architektům a inženýrům a poplatky za konzultace, odměny týkající se poradenství v otázkách environmentální a hospodářské udržitelnosti, včetně studií proveditelnosti. Náklady na studie proveditelnosti zůstávají způsobilé i v případě, že na základě jejich výsledků nebyly provedeny výdaje podle písmen a) a b);
tyto nehmotné investice: získání nebo vývoj počítačového programového vybavení a získání patentových práv, licencí, autorských práv, ochranných známek;
náklady na zpracování lesních hospodářských plánů a jejich rovnocenných nástrojů.
Článek 46
Investice do zavlažování
Pokud dané investice ovlivňují útvary podzemních nebo povrchových vod, jejichž stav byl v příslušném plánu povodí označen za méně než dobrý z důvodů souvisejících s množstvím vody:
tyto investice musejí zajistit skutečné snížení spotřeby vody na úrovni těchto investic ve výši alespoň 50 % potenciální úspory vody, která byla díky nim umožněna;
v případě investic v rámci jednoho zemědělského podniku, musejí tyto investice rovněž vést ke snížení celkové spotřeby vody tohoto podniku ve výši alespoň 50 % potenciální úspory vody, která byla díky této úrovni investic umožněna. Voda, kterou podnik prodá, je součástí celkové spotřeby vody podniku.
Žádná z podmínek v odstavci 4 se nevztahuje na investice do existujících zařízení, které ovlivňují pouze energetickou účinnost, nebo na investice k výstavbě nádrže, ani na investice za účelem používání recyklované vody, které nemají vliv na útvary podzemní či povrchové vody.
Investice, které vedou k čistému zvětšení zavlažované plochy a mají vliv na daný útvar podzemních nebo povrchových vod, jsou způsobilé pouze pokud:
stav tohoto vodního úvaru nebyl v příslušném plánu povodí označen za méně než dobrý z důvodů souvisejících s množstvím vody; a
z environmentální analýzy vyplývá, že investice nemají žádný významný nepříznivý dopad na životní prostředí; tuto analýzu dopadu na životní prostředí provede, nebo schválí příslušný orgán a může se rovněž týkat skupin podniků.
Pro účely určení čistého zvětšení zavlažované plochy lze za zavlažované plochy považovat plochy, které zavlažované nejsou, ale na nichž bylo v nedávné minulosti používáno zavlažovací zařízení, jak se stanoví a odůvodní v příslušném programu.
Odchylně od odst. 5 písm. a) mohou být investice, které vedou k čistému zvětšení zavlažované plochy zemědělského podniku, nadále způsobilé, pokud:
jsou spojené s investicemi do stávajícího zavlažovacího zařízení nebo prvku zavlažovacího systému, v jejichž případě posouzení ex ante vede k závěru, že podle technických parametrů stávajícího zařízení nebo systému lze dosáhnout úspory vody minimálně mezi 5 % a 25 %, a
investice zajistí účinné snížení spotřeby vody, na úrovni investic jako celku, minimálně 50 % případné úspory vody, kterou by umožnily investice do stávajícího zavlažovacího zařízení nebo prvku systému.
Odchylně se mimoto nepoužije podmínka podle odst. 5 písm. a) na investice do instalace nového zavlažovacího zařízení zásobovaného vodou ze stávající nádrže schválené příslušnými orgány před 31. říjnem 2013, pokud jsou splněny tyto podmínky:
Článek 47
Pravidla pro platby na plochu
Počet hektarů, na něž se vztahuje závazek podle článků 28, 29 a 34, se může v jednotlivých letech lišit, pokud:
je tato možnost stanovena v programu rozvoje venkova;
se dotyčný závazek nevztahuje na vytyčené parcely; a
není ohroženo dosažení cíle závazku.
Článek 48
Ustanovení o přezkumu
Pro operace provedené podle článků 28, 29, 33 a 34 se stanoví ustanovení o přezkumu, aby se zajistilo jejich přizpůsobení v případě změny příslušných závazných norem, požadavků nebo povinností stanovených v uvedených článcích, jejichž rámec mají přijaté závazky přesáhnout. Toto ustanovení o přezkumu se vztahuje rovněž na úpravy nezbytné s cílem zamezit dvojímu financování postupů uvedených v článku 43 nařízení (EU) č. 1307/2013 v případě změn těchto postupů.
Operace provedené podle článků 28, 29, 33 a 34, které přesahují stávající programové období, obsahují ustanovení o přezkumu, které umožňuje jejich přizpůsobení právnímu rámci následujícího programového období.
Pokud se taková úprava ukáže pro příjemce jako nepřijatelná, závazek skončí a za období, během něhož byl závazek účinný, se nepožaduje vrácení poskytnuté podpory.
Článek 49
Výběr operací
Odchylně od prvního pododstavce může řídící orgán ve výjimečných a řádně odůvodněných případech, kdy kvůli povaze dotčeného druhu operací nelze stanovit kritéria výběru, po konzultaci s monitorovacím výborem stanovit jiný způsob výběru, který se popíše v programu rozvoje venkova.
Článek 50
Vymezení venkovských oblastí
Pro účely tohoto nařízení vymezí řídící orgán „venkovskou oblast“ na úrovni programu. Členské státy mohou v řádně odůvodněných případech stanovit takovou definici pro opatření nebo druh operace.
KAPITOLA III
Technická pomoc a vytváření sítí
Článek 51
Financování technické pomoci
EZFRV může financovat činnosti na přípravu provádění SZP v následujícím programovém období.
EZFRV může financovat rovněž opatření stanovená v čl. 41 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ( 13 ) ve vztahu k údajům a symbolům režimů jakosti v Unii.
Tyto akce se provádějí v souladu s článkem 58 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ( 14 ) a veškerými dalšími ustanoveními uvedeného nařízení a prováděcích předpisů, které se týkají tohoto způsobu plnění rozpočtu.
Pro podporu podle tohoto odstavce nejsou způsobilé náklady související s certifikačním subjektem uvedeným v článku 9 nařízení (EU) č. 1306/2013.
V rámci 4 % limitu se vyhradí určitá částka na zřízení a fungování celostátní sítě pro venkov uvedené v článku 54.
Odchylně od prvního pododstavce mohou členské státy, u nichž činí celková částka podpory Unie pro rozvoj venkova v letech 2014–2020 podle přílohy I tohoto nařízení méně než 1 800 milionů EUR, po prodloužení svých programů v souladu s článkem 1 nařízení (EU) 2020/2220 rozhodnout, že z celkové částky každého z programů rozvoje venkova uvolní 5 % na úkoly uvedené v článku 59 nařízení (EU) č. 1303/2013.
Článek 52
Evropská síť pro rozvoj venkova
Cílem propojování prostřednictvím Evropské sítě pro rozvoj venkova je:
zvýšit zapojení všech zúčastněných subjektů, zejména subjektů v oblasti zemědělství a lesnictví a dalších stran v oblasti rozvoje venkova, do provádění politiky rozvoje venkova;
zvýšit kvalitu programů rozvoje venkova;
zastávat úlohu při informování širší veřejnosti o přínosech politiky rozvoje venkova;
podpořit hodnocení programů rozvoje venkova.
Úkolem sítě je:
shromažďovat, analyzovat a šířit informace o opatřeních v oblasti rozvoje venkova;
poskytovat podporu v souvislosti s hodnotícími procesy a shromažďováním a správou údajů;
na úrovni Unie shromažďovat, upevňovat a šířit osvědčené postupy v oblasti rozvoje venkova, včetně postupů týkajících se metod a nástrojů hodnocení;
zřizovat a provozovat tematické skupiny nebo workshopy s cílem usnadnit výměnu odborných poznatků a podporovat provádění, monitorování a další rozvoj politiky rozvoje venkova;
poskytovat informace o vývoji ve venkovských oblastech v Unii a ve třetích zemích;
na úrovni Unie pořádat setkání a semináře pro subjekty, které se aktivně podílejí na rozvoji venkova;
podporovat vnitrostátní sítě a iniciativy pro nadnárodní spolupráci a výměnu informací o opatřeních a výměnu zkušeností v oblasti rozvoje venkova se sítěmi ve třetích zemích;
v případě místních akčních skupin:
vytvářet synergie s činnostmi vykonávanými na celostátní nebo regionální úrovni či na obou úrovních příslušnými sítěmi, pokud jde o opatření v oblasti budování kapacit a výměnu zkušeností; a
spolupracovat se subjekty zajišťujícími vytváření sítí a poskytujícími technickou pomoc pro místní rozvoj, jež byly zřízeny EFRV, ESF a Evropským námořním a rybářským fondem, pokud jde o jejich činnosti v oblasti místního rozvoje a nadnárodní spolupráce.
Článek 53
Síť evropského inovačního partnerství EIP
Cílem sítě EIP je:
usnadnit výměnu odborných poznatků a osvědčených postupů;
navázat dialog mezi zemědělci a výzkumnou obcí a usnadnit začlenění všech zúčastněných stran do procesu výměny poznatků.
Úkolem sítě EIP je:
zajišťovat funkce asistenční služby a poskytovat hlavním subjektům informace o EIP;
podporovat zřizování operačních skupin a poskytovat informace o možnostech, jež skýtají politiky Unie;
usnadňovat vytváření klastrových iniciativ a pilotních nebo demonstračních projektů, které se mohou mimo jiné týkat těchto záležitostí:
zvýšení zemědělské produktivity, hospodářské životaschopnosti, udržitelnosti, účinnosti v oblasti výstupů a zdrojů,
inovací na podporu biohospodářství,
biologické rozmanitosti, ekosystémových služeb, funkčnosti půdy a udržitelného hospodaření s vodou,
inovačních produktů a služeb pro integrovaný dodavatelský řetězec,
otevření nových příležitostí v oblasti produktů a trhů pro prvovýrobce,
jakosti a bezpečnosti potravin a zdravého životního stylu,
omezení posklizňových ztrát a plýtvání potravinami;
shromažďovat a šířit informace v oblasti EIP, včetně výsledků výzkumu a nových technologií, které jsou důležité pro inovace a výměnu poznatků a výměnu se třetími zeměmi v oblasti inovací.
Článek 54
Celostátní síť pro venkov
Členské státy s regionálními programy mohou předložit ke schválení konkrétní program pro zřízení a provoz své celostátní sítě pro venkov.
Cílem propojování prostřednictvím celostátní sítě pro venkov je:
zvýšit zapojení zúčastněných stran do provádění politiky rozvoje venkova;
zvýšit kvalitu provádění programů rozvoje venkova;
informovat širší veřejnost a potenciální příjemce o politice rozvoje venkova a o možnostech financování;
podpořit inovace v zemědělství, produkci potravin, lesnictví a venkovských oblastech.
Podpora z EZFRV podle čl. 51 odst. 2 se použije:
na struktury potřebné pro provoz sítě;
na přípravu a provádění akčního plánu, který zahrnuje alespoň tyto prvky:
činnosti týkající se shromažďování příkladů projektů, které zahrnují všechny priority programů rozvoje venkova,
činnosti týkající se usnadnění tematických a analytických výměn mezi stranami zúčastněnými na rozvoji venkova, sdílení a šíření výsledků,
činnosti týkající se poskytování odborné přípravy a vytváření sítí pro místní akční skupiny a zejména technické pomoci pro spolupráci mezi územními celky a nadnárodní spolupráci, usnadnění spolupráce mezi místními akčními skupinami a hledání partnerů pro opatření uvedené v článku 35,
činnosti týkající se zajištění činností v oblasti vytváření sítí pro poradce a služeb na podporu inovací;
činnosti týkající se sdílení a šíření výsledků monitorování a hodnocení,
komunikační plán zahrnující propagaci a informování o programu rozvoje venkova po dohodě s řídícími orgány a informační a komunikační činnosti zaměřené na širší veřejnost;
činnosti týkající se účasti na činnostech Evropské sítě pro rozvoj venkova a přispění k těmto činnostem.
HLAVA IV
EIP V OBLASTI ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKTIVITY A UDRŽITELNOSTI
Článek 55
Cíle
EIP v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti:
podporuje zemědělské a lesnické odvětví, které účinně využívá zdroje, je hospodářsky životaschopné, produktivní, konkurenceschopné a s nízkými emisemi, šetrné a odolné vůči klimatu, směřuje k systémům ekologické zemědělské produkce a funguje v souladu se základními přírodními zdroji, na nichž zemědělské a lesní hospodaření závisí;
pomáhá zajistit stálé a udržitelné dodávky stávajících i nových potravin, krmiv a biomateriálů;
zlepšuje procesy umožňující zachování životního prostředí, přizpůsobování se změně klimatu a zmírňování této změny;
buduje mosty mezi poznatky špičkového výzkumu a špičkovými technologiemi a zemědělci, uživateli lesů, venkovskými komunitami, podniky, nevládními organizacemi a poradenskými službami.
EIP v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti usiluje o dosažení těchto cílů prostřednictvím:
vytváření přidané hodnoty lepším propojováním výzkumu a zemědělské praxe a pobídek k širšímu využívání dostupných inovativních opatření;
podpory rychlejšího a širšího zavádění inovativních řešení do praxe; a
informování vědecké obce o potřebách zemědělské praxe v oblasti výzkumu.
Článek 56
Operační skupiny
Článek 57
Úkoly operačních skupin
Operační skupiny EIP vypracují plán, který obsahuje:
popis inovativního projektu, jenž má být vypracován, ověřen, upraven nebo proveden;
popis očekávaných výsledků a přispění k cíli EIP spočívajícímu ve zvýšení produktivity a zlepšení udržitelného řízení zdrojů.
Při provádění svých inovativních projektů operační skupiny:
rozhodují o vypracování a provádění inovativních akcí; a
provádějí inovativní akce prostřednictvím opatření financovaných z programů rozvoje venkova.
HLAVA V
FINANČNÍ USTANOVENÍ
Článek 58
Prostředky a jejich rozdělování
Aniž jsou dotčeny odstavce 5, 6 a 7, celková výše podpory Unie pro rozvoj venkova podle tohoto nařízení na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2022 činí maximálně 26 896 831 880 EUR v běžných cenách v souladu s víceletým finančním rámcem na období od roku 2021 do roku 2027.
Článek 58a
Zdroje na podporu oživení odvětví zemědělství a venkovských oblastí Unie
Tato částka ve výši 8 070 486 840 EUR v běžných cenách představuje vnější účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ( 16 ).
Je dána k dispozici jakožto dodatečné zdroje na rozpočtový závazek v rámci EZFRV na roky 2021 a 2022 navíc k celkovým zdrojům stanoveným v článku 58 tohoto nařízení, a to takto:
Pro účely tohoto nařízení a nařízení (EU) č. 1306/2013 a (EU) č. 1307/2013 se tyto dodatečné zdroje považují za částky finančních opatření v rámci EZFRV. Považují se za součást celkové částky podpory Unie pro rozvoj venkova podle čl. 58 odst. 1 tohoto nařízení, k níž se připočítají, odkazuje-li se na celkovou výši podpory Unie pro rozvoj venkova. Článek 14 nařízení (EU) č. 1307/2013 se nepoužije na dodatečné zdroje uvedené v tomto odstavci a v odstavci 2 tohoto článku.
Alespoň 37 % dodatečných zdrojů uvedených v odstavci 2 tohoto článku je vyhrazeno v každém programu rozvoje venkova na opatření uvedená v článku 33 a čl. 59 odst. 5 a 6, a zejména na:
ekologické zemědělství,
zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, včetně snižování emisí skleníkových plynů ze zemědělství,
ochranu půdy, včetně zvyšování úrodnosti půdy prostřednictvím ukládání uhlíku,
lepší využívání vody a hospodaření s vodou, včetně šetření vodou,
vytváření, zachovávání a obnovu stanovišť příznivých pro biologickou rozmanitost,
snižování rizik a dopadů používání pesticidů a antimikrobiálních látek,
dobré životní podmínky zvířat,
činnosti spolupráce v rámci iniciativy LEADER.
Alespoň 55 % dodatečných zdrojů uvedených v odstavci 2 tohoto článku je vyhrazeno v každém programu rozvoje venkova na opatření uvedená v článcích 17, 19, 20 a 35 za předpokladu, že určené použití těchto opatření v programech rozvoje venkova podporuje hospodářský a sociální rozvoj ve venkovských oblastech a přispívá k odolnému, udržitelnému a digitálnímu hospodářskému oživení mimo jiné v souladu s agroenvironmentálně-klimatickými cíli sledovanými tímto nařízením, a podporuje zejména:
krátké dodavatelské řetězce a místní trhy,
účinné využívání zdrojů, včetně přesného a inteligentního zemědělství, inovací, digitalizace a modernizace výrobních strojů a zařízení,
podmínky bezpečnosti při práci,
energii z obnovitelných zdrojů, oběhové hospodářství a biohospodářství,
dostupnost vysoce kvalitních IKT ve venkovských oblastech.
Při přidělování dodatečných zdrojů uvedených v odstavci 2 tohoto článku se mohou členské státy rozhodnout odchýlit se od procentního limitu stanoveného v prvním pododstavci tohoto odstavce v rozsahu nezbytném pro dodržení zásady nesnižování úrovně stanovené v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) 2020/2220. Členské státy se však mohou místo toho rozhodnout, že se od této zásady nesnižování úrovně odchýlí v míře nezbytné pro dodržení procentního limitu stanoveného v prvním pododstavci tohoto odstavce.
Článek 59
Příspěvky z fondu
V programech rozvoje venkova je stanovena jediná sazba příspěvku z EZFRV, která se vztahuje na všechna opatření. ►C1 Pro méně rozvinuté regiony, nejvzdálenější regiony a menší ostrovy v Egejském moři ve smyslu nařízení (EU) č. 229/2013, jakož i pro přechodové regiony, se případně stanoví zvláštní sazba příspěvku z EZFRV. ◄ Maximální sazba příspěvku z EZFRV činí:
85 % způsobilých veřejných výdajů v méně rozvinutých regionech, nejvzdálenějších regionech a na menších ostrovech v Egejském moři ve smyslu nařízení (EU) č. 229/2013;
75 % způsobilých veřejných výdajů pro všechny regiony, jejichž HDP na obyvatele byl v období 2007 až 2013 nižší než 75 % průměru EU-25 pro dané referenční období, avšak jejichž HDP na obyvatele je vyšší než 75 % průměru HDP EU-27;
63 % způsobilých veřejných výdajů pro přechodové regiony, jiné než uvedené v písmeni b) tohoto odstavce;
53 % způsobilých veřejných výdajů v ostatních regionech.
Minimální sazba příspěvku z EZFRV činí 20 %.
Odchylně od odstavce 3 maximální příspěvek z EZFRV:
činí 80 % u opatření uvedených v článcích 14, 27 a 35, u místního rozvoje v rámci iniciativy LEADER uvedeného v článku 32 nařízení (EU) č. 1303/2013 a u operací podle čl. 19 odst. 1 písm. a) bodu i). ►C1 Tato sazba se v případě programů pro méně rozvinuté regiony, nejvzdálenější regiony, menší ostrovy v Egejském moři ve smyslu nařízení (EU) č. 229/2013 a pro přechodové regiony uvedené v odst. 3 písm. b) a c) tohoto článku může zvýšit až do maximální výše 90 %; ◄
činí 75 % pro operace přispívající k cílům v oblasti životního prostředí a zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně podle článků 17, čl. 21 odst. 1 písm. a) a b), článků 28,29,30,31 a 34;
činí 100 % pro finanční nástroje na úrovni Unie uvedené v čl. 38 odst. 1 písm. a) nařízení č. 1303/2013;
je shodný se sazbou příspěvku pro dané opatření zvýšenou o 10 dodatečných procentních bodů pro příspěvky na finanční nástroje uvedené v čl. 38 odst. 1 písm. b) nařízení č. 1303/2013;
činí 100 % pro operace financované z finančních prostředků převedených do EZFRV při použití čl. 136a odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009 a čl. 7 odst. 2 a čl. 14 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013;
činí 100 % pro operace financované z dodatečných zdrojů uvedených v čl. 58a odst. 1. Členské státy mohou stanovit jednotnou zvláštní sazbu příspěvku z EZFRV použitelnou na všechny tyto operace;
činí 100 % v případě částky ve výši 100 milionů EUR v cenách roku 2011 přidělené Irsku, v případě částky ve výši 500 milionů EUR v cenách roku 2011 přidělené Portugalsku a v případě částky ve výši 7 milionů EUR v cenách roku 2011 přidělené Kypru;
v případě členských států, kterým je ke dni 1. ledna 2014 nebo po tomto datu poskytována finanční pomoc v souladu s články 136 a 143 Smlouvy o fungování EU, se může u výdajů, jež mají být těmito členskými státy uhrazeny v prvních dvou letech provádění programu rozvoje venkova, zvýšit sazba příspěvku z EZFRV vyplývající z použití čl. 24 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013 nejvýše o dalších 10 procentních bodů do maximální výše 95 %. Sazba příspěvku z EZFRV použitelná bez uplatnění této výjimky však musí být dodržena u celkových veřejných výdajů vynaložených v průběhu programového období;
představuje sazbu příspěvku uvedenou v čl. 39a odst. 13 nařízení (EU) č. 1303/2013 pro finanční nástroj uvedený v čl. 38 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení.
Pokud členské státy využijí možnosti uvedené v čl. 14 odst. 1 šestém nebo sedmém pododstavci nařízení (EU) č. 1307/2013, použijí se procentní podíly stanovené v prvním pododstavci tohoto odstavce na celkový příspěvek z EZFRV pro program rozvoje venkova bez dodatečné podpory poskytnuté v souladu s čl. 14 odst. 1 šestým nebo sedmým pododstavcem nařízení (EU) č. 1307/2013.
První pododstavec se nevztahuje na nejvzdálenější regiony a zámořská území členských států.
Článek 60
Způsobilost výdajů
S výjimkou obecných nákladů vymezených v čl. 45 odst. 2 písm. c) se s ohledem na investiční operace v rámci opatření spadajících do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy o fungování EU za způsobilé považují pouze výdaje, jež vznikly po podání žádosti příslušnému orgánu. Členské státy však mohou ve svých programech stanovit, že způsobilé jsou i výdaje, které souvisejí s mimořádnými opatřeními v důsledku přírodních katastrof, katastrofických událostí nebo nepříznivých klimatických jevů či podstatné a náhlé změny sociálně-ekonomických podmínek členského státu nebo regionu a které vznikly ode dne, kdy k dotyčné události došlo.
Členské státy mohou ve svých programech stanovit, že způsobilé jsou pouze výdaje, které vznikly po schválení žádosti o podporu příslušným orgánem.
Článek 61
Způsobilé výdaje
Pokud se podpora podle tohoto nařízení vztahuje na provozní náklady, jsou způsobilé tyto druhy nákladů:
provozní náklady;
personální náklady;
náklady na odbornou přípravu;
náklady související se vztahy s veřejností;
finanční náklady;
náklady na vytváření sítí.
Článek 62
Ověřitelnost a kontrolovatelnost opatření
Článek 63
Zálohy
Za rovnocennou jistotu podle prvního pododstavce se považuje facilita poskytnutá veřejným subjektem jako záruka za předpokladu, že se tento subjekt zaváže vyplatit částku pokrytou touto zárukou, není-li prokázán nárok na vyplacenou zálohu.
HLAVA VI
ŘÍZENÍ, KONTROLA A PROPAGACE
Článek 64
Úkoly Komise
K zajištění řádného finančního řízení v souladu s článkem 317 Smlouvy o fungování EU v rámci sdíleného řízení provádí Komise opatření a kontroly stanovené v nařízení (EU) č. 1306/2013.
Článek 65
Úkoly členských států
Členské státy pro každý program rozvoje venkova určí:
řídící orgán, jehož úkolem je dotyčný program řídit a jímž může být veřejný nebo soukromý subjekt působící na celostátní nebo regionální úrovni nebo přímo členský stát, pokud tento úkol vykonává sám;
akreditovanou platební agenturu ve smyslu článku 7 nařízení (EU) č. 1306/2013;
certifikační subjekt ve smyslu článku 9 nařízení (EU) č. 1306/2013.
Článek 66
Řídící orgán
Řídící orgán odpovídá za účinné, účelné a správné řízení a provádění programu, a zejména:
zajišťuje existenci vhodného a bezpečného elektronického systému pro záznam, uchovávání, správu a vykazování statistických údajů o programu a jeho provádění, které jsou zapotřebí pro účely monitorování a hodnocení, a zejména informací potřebných ke sledování pokroku na základě stanovených cílů a priorit;
▼M7 —————
zajišťuje, aby příjemci a jiné subjekty podílející se na provádění operací:
byli seznámeni se svými povinnostmi vyplývajícími z poskytnuté podpory a aby pro všechny transakce související s operací používali buď oddělený účetní systém, nebo vhodný účetní kód,
si byli vědomi požadavků týkajících se poskytování údajů řídícímu orgánu a zaznamenávání výstupů a výsledků;
zajišťuje, aby hodnocení ex ante uvedené v článku 55 nařízení (EU) č. 1303/2013 nařízení o společných ustanoveních] bylo v souladu se systémem hodnocení a monitorování, a odpovídá za schvalování a předkládání hodnocení Komisi;
zajišťuje, aby byl zaveden plán hodnocení uvedený v článku 56 nařízení (EU) č. 1303/2013, aby hodnocení programu ex post uvedené v článku 57 nařízení (EU) č. 1303/2013 bylo provedeno v časových lhůtách stanovených v uvedeném nařízení, a dále zajišťuje soulad těchto hodnocení se systémem monitorování a hodnocení a předkládá je monitorovacímu výboru a Komisi;
poskytuje monitorovacímu výboru informace a dokumenty potřebné k monitorování provádění programu z hlediska jeho konkrétních cílů a priorit;
vypracovává výroční zprávy o pokroku včetně souhrnných monitorovacích tabulek a po schválení monitorovacím výborem je předkládá Komisi;
zajišťuje, aby platební agentura před schválením plateb obdržela všechny potřebné informace, zejména o postupech a veškerých kontrolách prováděných v souvislosti s operacemi vybranými pro financování;
zajišťuje propagaci programu, i prostřednictvím celostátní sítě pro venkov, a to informováním potenciálních příjemců, profesních organizací, hospodářských a sociálních partnerů, subjektů podílejících se na prosazování rovnosti žen a mužů a dotčených nevládních organizací, včetně ekologických organizací, o možnostech, které program nabízí, a o pravidlech pro získání přístupu k financování z programu a rovněž informováním příjemců o příspěvku Unie a široké veřejnosti o úloze, kterou Unie v programu hraje.
Pokud je plněním části těchto úkolů pověřen jiný subjekt, zůstává řídící orgán i nadále plně odpovědný za účinnost a správnost řízení a za provádění těchto úkolů. Řídící orgán zajistí, aby byla přijata náležitá ustanovení, která tomuto jinému subjektu umožní získat veškeré údaje a informace nezbytné k plnění těchto úkolů.
Řídící orgán zajistí, aby byly pro účely systému monitorování a hodnocení uvedeného v článku 67 zvlášť určeny operace a výstupy tohoto tematického podprogramu.
HLAVA VII
MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ
KAPITOLA I
Obecná ustanovení
Článek 67
Systém monitorování a hodnocení
V souladu s touto hlavou se v rámci spolupráce mezi Komisí a členskými státy vypracuje společný systém monitorování a hodnocení, který Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijmou přezkumným postupem podle článku 84.
Článek 68
Cíle
Cílem systému monitorování a hodnocení je:
prokázat pokrok a dosažené výsledky politiky rozvoje venkova a posoudit dopad, účelnost, účinnost a relevantnost intervencí politiky rozvoje venkova;
přispět k cílenější podpoře pro rozvoj venkova;
podpořit společný vzdělávací proces v souvislosti s monitorováním a hodnocením.
Článek 69
Společné ukazatele
Článek 70
Elektronický informační systém
1. Klíčové informace o provádění programu, o každé operaci vybrané pro financování a o dokončených operacích, které jsou zapotřebí pro monitorování a hodnocení, včetně klíčových informací o každém příjemci a projektu, se zaznamenávají a uchovávají elektronickými prostředky.
Článek 71
Poskytování informací
Příjemci podpory v rámci opatření v oblasti rozvoje venkova a místní akční skupiny se zaváží, že řídícímu orgánu nebo určeným hodnotitelům či jiným subjektům pověřeným vykonáváním funkcí jejich jménem poskytnou veškeré informace, které jsou potřebné k monitorování a hodnocení programu, zejména ve vztahu k plnění stanovených cílů a priorit.
KAPITOLA II
Monitorování
Článek 72
Postupy monitorování
Článek 73
Monitorovací výbor
Členské státy s regionálními programy mohou zřídit celostátní monitorovací výbor za účelem koordinace provádění těchto programů ve vztahu k celostátnímu rámci a čerpání finančních prostředků.
Článek 74
Úkoly monitorovacího výboru
Monitorovací výbor se přesvědčí o plnění programu rozvoje venkova a o účinnosti jeho provádění. Za tím účelem monitorovací výbor kromě funkcí uvedených v článku 49 nařízení (EU) č. 1303/2013:
před uveřejněním příslušné výzvy k podávání návrhů je konzultován a vydává stanovisko ke kritériím výběru financovaných operací, přičemž tato kritéria výběru se upravují podle potřeb programování;
přezkoumává činnosti a výstupy spojené s pokrokem při provádění plánu hodnocení programu;
přezkoumává zejména opatření v rámci programu týkající se plnění předběžných podmínek, která spadají do působnosti řídícího orgánu, a je informován o opatřeních týkajících se plnění dalších předběžných podmínek;
účastní se práce celostátní sítě pro venkov za účelem výměny informací o provádění programu; a
projednává a schvaluje výroční zprávy o provádění před jejich odesláním Komisi.
Článek 75
Výroční zpráva o provádění
KAPITOLA III
Hodnocení
Článek 76
Obecná ustanovení
Článek 77
Hodnocení ex ante
Členské státy zajistí, aby hodnotitel provádějící hodnocení ex ante byl od časné fáze zapojen do procesu vypracování programu rozvoje venkova, včetně vypracování analýzy uvedené v čl. 8 odst. 1 písm. b), návrhu intervenční logiky programu a stanovení cílů programu.
Článek 78
Hodnocení ex post
V roce 2026 vyhotoví členské státy pro každý ze svých programů rozvoje venkova zprávu o hodnocení ex post. Tuto zprávu předloží Komisi do 31. prosince 2026.
Článek 79
Shrnutí hodnocení
Za vypracování shrnutí zpráv o hodnocení ex ante a hodnocení ex post na úrovni Unie odpovídá Komise.
Shrnutí hodnotících zpráv se provede nejpozději do 31. prosince roku následujícího po předložení příslušných hodnocení.
HLAVA VIII
USTANOVENÍ O HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽI
Článek 80
Pravidla vztahující se na podniky
Poskytuje-li se podpora podle tohoto nařízení formám spolupráce mezi podniky, lze ji poskytnout pouze těm formám spolupráce, které jsou v souladu s pravidly hospodářské soutěže uplatňovanými podle článků 206 až 210 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013.
Článek 81
Státní podpora
Článek 82
Doplňkové vnitrostátní financování
Platby uskutečněné členskými státy v souvislosti s operacemi spadajícími do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy o fungování EU, které mají zajistit doplňkové financování na rozvoj venkova, na nějž je poskytována podpora z finančních prostředků Unie kdykoli v průběhu programovacího období, zahrnou členské státy do programu rozvoje venkova v souladu s čl. 8 odst. 1 písm. j) a v případě, že splňují kritéria podle tohoto nařízení, je schvaluje Komise.
HLAVA IX
PRAVOMOCI KOMISE, SPOLEČNÁ USTANOVENÍ A PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
KAPITOLA I
Pravomoci Komise
Článek 83
Výkon přenesené pravomoci
Článek 84
Postup projednávání ve výboru
KAPITOLA II
Společná ustanovení
Článek 85
Výměna informací a dokumentů
Článek 86
Zpracování a ochrana osobních údajů
Článek 87
Obecná ustanovení SZP
Nařízení (EU) č. 1306/2013 a předpisy přijaté podle uvedeného nařízení se použijí ve vztahu k opatřením stanoveným v tomto nařízení.
KAPITOLA III
Přechodná a závěrečná ustanovení
Článek 88
Nařízení (ES) č. 1698/2005
Nařízení (ES) č. 1698/2005 se zrušuje.
Nařízení (ES) č. 1698/2005 se nadále použije na operace prováděné na základě programů schválených Komisí podle uvedeného nařízení před 1. lednem 2014.
Článek 89
Přechodná ustanovení
K usnadnění přechodu ze systému stanoveného nařízením (ES) č. 1698/2005 na systém stanovený tímto nařízením je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83,které stanoví podmínky, za nichž může být podpora, kterou Komise schválila podle nařízení (ES) č. 1698/2005, začleněna do podpory poskytované podle tohoto nařízení, včetně technické pomoci a hodnocení ex post. Tyto akty v přenesené pravomoci mohou rovněž stanovit podmínky pro přechod z podpory pro rozvoj venkova pro Chorvatsko podle nařízení (ES) č. 1085/2006 na podporu stanovenou tímto nařízením.
Článek 90
Vstup v platnost a použitelnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. ledna 2014.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PŘÍLOHA I
ČÁST PRVNÍ: ROZPIS TÝKAJÍCÍ SE PODPORY UNIE PRO ROZVOJ VENKOVA (2014 AŽ 2020)
|
(běžné ceny v EUR) |
||||||||
|
|
2014 |
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
2020 |
CELKEM 2014–2020 |
|
Belgie |
40 855 562 |
97 243 257 |
109 821 794 |
97 175 076 |
97 066 202 |
102 912 713 |
102 723 155 |
647 797 759 |
|
Bulharsko |
0 |
502 807 341 |
505 020 057 |
340 409 994 |
339 966 052 |
339 523 306 |
338 990 216 |
2 366 716 966 |
|
Česká republika |
0 |
470 143 771 |
503 130 504 |
344 509 078 |
343 033 490 |
323 242 050 |
321 615 103 |
2 305 673 996 |
|
Dánsko |
90 287 658 |
90 168 920 |
136 397 742 |
144 868 072 |
153 125 142 |
152 367 537 |
151 588 619 |
918 803 690 |
|
Německo |
664 601 903 |
1 498 240 410 |
1 685 574 112 |
1 404 073 302 |
1 400 926 899 |
1 397 914 658 |
1 394 588 766 |
9 445 920 050 |
|
Estonsko |
103 626 144 |
103 651 030 |
111 192 345 |
122 865 093 |
125 552 583 |
127 277 180 |
129 177 183 |
823 341 558 |
|
Irsko |
0 |
469 633 941 |
469 724 442 |
313 007 411 |
312 891 690 |
312 764 355 |
312 570 314 |
2 190 592 153 |
|
Řecko |
0 |
907 059 608 |
1 007 736 821 |
703 471 245 |
701 719 722 |
700 043 071 |
698 261 326 |
4 718 291 793 |
|
Španělsko |
0 |
1 780 169 908 |
1 780 403 445 |
1 185 553 005 |
1 184 419 678 |
1 183 448 718 |
1 183 394 067 |
8 297 388 821 |
|
Francie |
4 353 019 |
2 336 138 618 |
2 363 567 980 |
1 665 777 592 |
1 668 304 328 |
1 984 761 729 |
1 987 739 983 |
12 010 643 249 |
|
Chorvatsko |
0 |
448 426 250 |
448 426 250 |
282 342 500 |
282 342 500 |
282 342 500 |
282 342 500 |
2 026 222 500 |
|
Itálie |
0 |
2 223 480 180 |
2 231 599 688 |
1 493 380 162 |
1 495 583 530 |
1 498 573 799 |
1 501 763 408 |
10 444 380 767 |
|
Kypr |
0 |
28 341 472 |
28 345 126 |
18 894 801 |
18 892 389 |
18 889 108 |
18 881 481 |
132 244 377 |
|
Lotyšsko |
138 327 376 |
150 968 424 |
153 066 059 |
155 139 289 |
157 236 528 |
159 374 589 |
161 491 517 |
1 075 603 782 |
|
Litva |
230 392 975 |
230 412 316 |
230 431 887 |
230 451 686 |
230 472 391 |
247 213 599 |
264 151 386 |
1 663 526 240 |
|
Lucembursko |
0 |
21 385 468 |
21 432 133 |
14 366 484 |
14 415 051 |
14 464 074 |
14 511 390 |
100 574 600 |
|
Maďarsko |
0 |
742 851 235 |
737 099 981 |
488 620 684 |
488 027 342 |
487 402 356 |
486 662 895 |
3 430 664 493 |
|
Malta |
0 |
20 905 107 |
20 878 690 |
13 914 927 |
13 893 023 |
13 876 504 |
13 858 647 |
97 326 898 |
|
Nizozemsko |
87 118 078 |
87 003 509 |
118 496 585 |
118 357 256 |
118 225 747 |
148 107 797 |
147 976 388 |
825 285 360 |
|
Rakousko |
557 806 503 |
559 329 914 |
560 883 465 |
562 467 745 |
564 084 777 |
565 713 368 |
567 266 225 |
3 937 551 997 |
|
Polsko |
1 569 517 638 |
1 175 590 560 |
1 193 429 059 |
1 192 025 238 |
1 190 589 130 |
1 189 103 987 |
1 187 301 202 |
8 697 556 814 |
|
Portugalsko |
577 031 070 |
577 895 019 |
578 913 888 |
579 806 001 |
580 721 241 |
581 637 133 |
582 456 022 |
4 058 460 374 |
|
Rumunsko |
0 |
1 723 260 662 |
1 751 613 412 |
1 186 544 149 |
1 184 725 381 |
1 141 925 604 |
1 139 927 194 |
8 127 996 402 |
|
Slovinsko |
118 678 072 |
119 006 876 |
119 342 187 |
119 684 133 |
120 033 142 |
120 384 760 |
120 720 633 |
837 849 803 |
|
Slovensko |
271 154 575 |
213 101 979 |
215 603 053 |
215 356 644 |
215 106 447 |
214 844 203 |
214 524 943 |
1 559 691 844 |
|
Finsko |
335 440 884 |
336 933 734 |
338 456 263 |
340 009 057 |
341 593 485 |
343 198 337 |
344 776 578 |
2 380 408 338 |
|
Švédsko |
0 |
386 944 025 |
378 153 207 |
249 386 135 |
249 552 108 |
249 710 989 |
249 818 786 |
1 763 565 250 |
|
Spojené království |
475 531 544 |
848 443 195 |
850 859 320 |
754 569 938 |
754 399 511 |
755 442 113 |
756 171 870 |
5 195 417 491 |
|
EU-28 celkem |
5 264 723 001 |
18 149 536 729 |
18 649 599 495 |
14 337 026 697 |
14 346 899 509 |
14 656 460 137 |
14 675 251 797 |
100 079 497 365 |
|
|
||||||||
|
Technická pomoc |
34 130 699 |
34 131 977 |
34 133 279 |
34 134 608 |
34 135 964 |
34 137 346 |
34 138 756 |
238 942 629 |
|
Celkem |
5 298 853 700 |
18 183 668 706 |
18 683 732 774 |
14 371 161 305 |
14 381 035 473 |
14 690 597 483 |
14 709 390 553 |
100 318 439 994 |
ČÁST DRUHÁ: ROZPIS TÝKAJÍCÍ SE PODPORY UNIE PRO ROZVOJ VENKOVA (2021 A 2022)
(běžné ceny v EUR)
|
|
2021 |
►M14 2022 ◄ |
|
Belgie |
101 120 350 |
►M14 82 800 894 ◄ |
|
Bulharsko |
276 362 304 |
►M14 284 028 644 ◄ |
|
Česko |
317 532 230 |
►M14 267 027 708 ◄ |
|
Dánsko |
155 064 249 |
►M14 136 972 060 ◄ |
|
Německo |
1 635 145 136 |
►M14 1 387 301 738 ◄ |
|
Estonsko |
107 500 074 |
►M14 88 031 648 ◄ |
|
Irsko |
380 591 206 |
►M14 311 641 628 ◄ |
|
Řecko |
776 736 956 |
►M14 651 537 600 ◄ |
|
Španělsko |
1 320 014 366 |
►M14 1 081 564 825 ◄ |
|
Francie |
2 342 357 917 |
►M14 2 008 001 070 ◄ |
|
Chorvatsko |
320 884 794 |
►M14 276 679 401 ◄ |
|
Itálie |
1 654 587 531 |
►M14 1 355 921 375 ◄ |
|
Kypr |
29 029 670 |
►M14 23 770 514 ◄ |
|
Lotyšsko |
143 740 636 |
►M14 142 745 173 ◄ |
|
Litva |
238 747 895 |
►M14 195 495 162 ◄ |
|
Lucembursko |
13 190 338 |
►M14 11 626 644 ◄ |
|
Maďarsko |
476 870 229 |
►M14 384 539 149 ◄ |
|
Malta |
23 852 009 |
►M14 19 334 497 ◄ |
|
Nizozemsko |
161 088 781 |
►M14 129 378 369 ◄ |
|
Rakousko |
635 078 708 |
►M14 520 024 752 ◄ |
|
Polsko |
1 297 822 020 |
►M14 1 004 725 539 ◄ |
|
Portugalsko |
575 185 863 |
►M14 455 640 620 ◄ |
|
Rumunsko |
1 181 006 852 |
►M14 967 049 892 ◄ |
|
Slovinsko |
134 545 025 |
►M14 110 170 192 ◄ |
|
Slovensko |
318 199 138 |
►M14 234 975 909 ◄ |
|
Finsko |
432 995 097 |
►M14 354 551 956 ◄ |
|
Švédsko |
258 770 726 |
►M14 211 889 741 ◄ |
|
EU celkem |
15 308 020 100 |
►M14 12 697 426 700 ◄ |
|
Technická pomoc |
36 969 860 |
►M14 30 272 220 ◄ |
|
Celkem |
15 344 989 960 |
►M14 12 727 698 920 ◄ |
PŘÍLOHA Ia
ROZDĚLENÍ DODATEČNÝCH ZDROJŮ PODLE ČLENSKÝCH STÁTŮ PODLE ČLÁNKU 58A
(běžné ceny, v EUR)
|
|
2021 |
2022 |
|
Belgie |
14 246 948 |
33 907 737 |
|
Bulharsko |
59 744 633 |
142 192 228 |
|
Česko |
54 879 960 |
130 614 305 |
|
Dánsko |
16 078 147 |
38 265 991 |
|
Německo |
209 940 765 |
499 659 020 |
|
Estonsko |
18 636 494 |
44 354 855 |
|
Irsko |
56 130 739 |
133 591 159 |
|
Řecko |
108 072 886 |
257 213 470 |
|
Španělsko |
212 332 550 |
505 351 469 |
|
Francie |
256 456 603 |
610 366 714 |
|
Chorvatsko |
59 666 188 |
142 005 526 |
|
Itálie |
269 404 179 |
641 181 947 |
|
Kypr |
3 390 542 |
8 069 491 |
|
Lotyšsko |
24 878 226 |
59 210 178 |
|
Litva |
41 393 810 |
98 517 267 |
|
Lucembursko |
2 606 635 |
6 203 790 |
|
Maďarsko |
88 267 157 |
210 075 834 |
|
Malta |
2 588 898 |
6 161 577 |
|
Nizozemsko |
15 513 719 |
36 922 650 |
|
Rakousko |
101 896 221 |
242 513 006 |
|
Polsko |
279 494 858 |
665 197 761 |
|
Portugalsko |
104 599 747 |
248 947 399 |
|
Rumunsko |
204 761 482 |
487 332 328 |
|
Slovinsko |
21 684 662 |
51 609 495 |
|
Slovensko |
48 286 370 |
114 921 561 |
|
Finsko |
61 931 116 |
147 396 056 |
|
Švédsko |
44 865 170 |
106 779 104 |
|
Celkem EU-27 |
2 381 748 705 |
5 668 561 918 |
|
Technická pomoc (0,25 %) |
5 969 295 |
14 206 922 |
|
Celkem |
2 387 718 000 |
5 682 768 840 |
PŘÍLOHA II
ČÁSTKY A MÍRY PODPORY
|
Článek |
Předmět |
Maximální částka v EUR nebo míra |
|
|
Čl. 15 odst. 8 |
Poradenské, řídicí a pomocné služby pro zemědělství |
1 500 |
na poradenskou službu |
|
200 000 |
za tři roky v případě odborné přípravy poradců |
||
|
Čl. 16 odst. 2 |
Informační a propagační činnosti |
70 % |
způsobilých nákladů na akci |
|
Čl. 16 odst. 4 |
Režimy jakosti zemědělských produktů a potravin |
3 000 |
na podnik ročně |
|
Čl. 17 odst. 3 |
Investice do hmotného majetku |
|
Zemědělství |
|
50 % |
částky způsobilých investic vynaložených v méně rozvinutých regionech a ve všech regionech, jejichž HDP na obyvatele byl v období 2007–2013 nižší než 75 % průměru EU-25 pro dané referenční období, avšak jejichž HDP na obyvatele je vyšší než 75 % průměru HDP EU-27; |
||
|
75 % |
částky způsobilých investic vynaložených v nejvzdálenějších regionech |
||
|
75 % |
částky způsobilých investic vynaložených v Chorvatsku na provádění směrnice Rady 91/676/EHS (1) v období nejdéle čtyř let ode dne přistoupení podle čl. 3 odst. 2 a čl. 5 odst. 1 uvedené směrnice |
||
|
75 % |
částky způsobilých investic vynaložených na menších ostrovech v Egejském moři |
||
|
40 % |
►M12
částky způsobilých investic vynaložených v jiných regionech Výše uvedené sazby lze zvýšit nejvýše o 35 procentních bodů v případě finančních operací z fondů uvedených v čl. 58a odst. 1, které přispívají k odolnému, udržitelnému a digitálnímu hospodářskému oživení, za předpokladu, že tato podpora nepřekročí 75 %, a o dalších 20 procentních bodů za předpokladu, že maximální kombinovaná podpora nepřekročí 90 %, a to pro: — mladé zemědělce, jak jsou definováni v tomto nařízení, nebo kteří již zahájili činnost v průběhu pěti let předcházejících žádosti o podporu; — společné investice a integrované projekty, včetně investic spojených s fúzí organizací producentů; — oblasti čelící přírodním a jiným zvláštním omezením podle článku 32; — operace podporované v rámci EIP; — investice spojené s operacemi podle článků 28 a 29 |
||
|
|
Zpracování produktů uvedených v příloze I Smlouvy o fungování EU a jejich uvádění na trh |
||
|
50 % |
částky způsobilých investic vynaložených v méně rozvinutých regionech a ve všech regionech, jejichž HDP na obyvatele byl v období 2007–2013 nižší než 75 % průměru EU-25 pro dané referenční období, avšak jejichž HDP na obyvatele je vyšší než 75 % průměru HDP EU-27 |
||
|
75 % |
částky způsobilých investic vynaložených v nejvzdálenějších regionech |
||
|
75 % |
částky způsobilých investic vynaložených na menších ostrovech v Egejském moři |
||
|
40 % |
►M12
|
||
|
Čl. 17 odst. 4 |
Investice do hmotného majetku |
100 % |
neproduktivní investice a zemědělská a lesnická infrastruktura |
|
Čl. 18 odst. 5 |
Obnova potenciálu zemědělské produkce poškozeného přírodními katastrofami a zavedení vhodných preventivních opatření |
80 % |
částky způsobilých investičních nákladů na preventivní opatření prováděná jednotlivými zemědělci |
|
100 % |
částky způsobilých investičních nákladů na preventivní opatření prováděná společně více než jedním příjemcem |
||
|
100 % |
částky způsobilých nákladů na investice pro obnovu zemědělské půdy a produkčního potenciálu poškozeného přírodními katastrofami a katastrofickými událostmi. |
||
|
Čl. 19 odst. 6 |
Rozvoj zemědělských podniků a podnikatelské činnosti |
70 000 |
►M12
|
|
70 000 |
na příjemce podle čl. 19 odst. 1 písm. a) bodu ii) |
||
|
15 000 |
na malý zemědělský podnik podle čl. 19 odst. 1 písm. a) bodu iii) |
||
|
Čl. 23 odst. 3 |
Zavádění zemědělsko-lesnických systémů |
80 % |
částky způsobilých investic na zavedení zemědělsko-lesnických systémů |
|
Čl. 26 odst. 4 |
Investice do lesnických technologií a zpracování lesnických produktů a jejich uvádění na trh |
65 % |
částky způsobilých investic vynaložených v méně rozvinutých regionech |
|
75 % |
částky způsobilých investic vynaložených v nejvzdálenějších regionech |
||
|
75 % |
částky způsobilých investic vynaložených na menších ostrovech v Egejském moři |
||
|
40 % |
částky způsobilých investic vynaložených v jiných regionech |
||
|
Čl. 27 odst. 4 |
Zřizování seskupení a organizací producentů |
10 % |
Jako procento produkce uvedené na trh během prvních pěti let po uznání. Podpora se postupně snižuje. |
|
100 000 |
ve všech případech maximální částka podpory za rok |
||
|
Čl. 28 odst. 8 |
Agroenvironmentálně-klimatická opatření |
600 (*1) |
na hektar ročně u jednoletých plodin |
|
900 (*1) |
na hektar ročně u speciálních trvalých plodin |
||
|
450 (*1) |
na hektar ročně u jiných způsobů využívání půdy |
||
|
200 (*1) |
na dobytčí jednotku ročně v případě místních plemen, jejichž chov je ohrožen |
||
|
Čl. 29 odst. 5 |
Ekologické zemědělství |
600 (*1) |
na hektar ročně u jednoletých plodin |
|
900 (*1) |
na hektar ročně u speciálních trvalých plodin |
||
|
450 (*1) |
na hektar ročně u jiných způsobů využívání půdy |
||
|
Čl. 30 odst. 7 |
Platby v rámci sítě Natura 2000 a podle rámcové směrnice o vodě |
500 (*1) |
maximální částka na hektar ročně v prvním období nepřesahujícím pět let |
|
200 (*1) |
maximální částka na hektar ročně |
||
|
50 (*2) |
minimální částka na hektar ročně u plateb podle rámcové směrnice o vodě |
||
|
Čl. 31 odst. 3 |
Platby pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními |
25 |
minimální částka na hektar ročně v průměru na plochu, na niž je příjemci poskytována podpora |
|
250 (*1) |
maximální částka na hektar ročně |
||
|
450 (*1) |
maximální částka na hektar ročně v horských oblastech podle čl. 32 odst. 2 |
||
|
Čl. 33 odst. 3 |
Dobré životní podmínky zvířat |
500 |
na dobytčí jednotku |
|
Čl. 34 odst. 3 |
Lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochrana lesů |
200 (*1) |
na hektar ročně |
|
Čl. 37 odst. 5 |
Pojištění úrody, hospodářských zvířat a plodin |
70 % |
částky splatného pojistného |
|
Čl. 38 odst. 5 |
Vzájemné fondy pro nepříznivé klimatické jevy, nákazy zvířat a choroby rostlin, napadení škůdci a ekologické havárie |
70 % |
způsobilých nákladů |
|
Čl. 39 odst. 5 |
Nástroj ke stabilizaci příjmu |
70 % |
způsobilých nákladů |
|
(1)
Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (Úř. věst. L 375, 31.12.1991, s. 1).
(*1)
Tyto částky mohou být v řádně odůvodněných případech zvýšeny s přihlédnutím ke zvláštním okolnostem, které musejí být v programech rozvoje venkova zdůvodněny.
(*2)
Tato částka může být v řádně odůvodněných případech snížena s přihlédnutím ke zvláštním okolnostem, které musejí být v programech rozvoje venkova zdůvodněny. Pozn.: Intenzitou podpory nejsou dotčena pravidla Unie týkající se státní podpory. |
|||
PŘÍLOHA III
BIOFYZIKÁLNÍ KRITÉRIA PRO VYMEZENÍ OBLASTÍ S PŘÍRODNÍMI OMEZENÍMI
|
KRITÉRIUM |
DEFINICE |
PRAHOVÁ HODNOTA |
|
KLIMA |
||
|
Nízká teplota (*1) |
Délka vegetačního období (počet dnů) vyjádřená počtem dnů s průměrnou denní teplotou > 5 °C (LGPt5) nebo |
≤ 180 dnů |
|
Součet termálního času (v denostupních) pro vegetační období vyjádřený kumulovanou průměrnou denní teplotou > 5 °C |
≤ 1 500 denostupňů |
|
|
Suchost |
Poměr ročního úhrnu srážek (P) k roční potenciální evapotranspiraci (PET) |
P/PET ≤ 0,5 |
|
KLIMA A PŮDA |
||
|
Nadměrná vlhkost půdy |
Počet dnů, kdy je vlhkost půdy na nebo nad hranicí polní kapacity |
≥ 230 dnů |
|
PŮDA |
||
|
Omezené odvodňování půdy (*1) |
Oblasti, které jsou po významnou část roku podmáčené |
mokrá do 80 cm pod povrchem déle než 6 měsíců nebo mokrá do 40 cm déle než 11 měsíců nebo špatně nebo velmi špatně odvodněná půda nebo reduktomorfní znaky do 40 cm od povrchu |
|
Nepříznivá textura a kamenitost (*1) |
Relativní hojnost jílu, bahna, písku, organické hmoty (v % hmotnosti) a podílu hrubé půdy (v % objemu) |
≥ 15 % objemu svrchní vrstvy půdy tvoří hrubá půda, včetně skalního výchozu, balvany nebo |
|
zrnitost poloviny nebo větší části (v souhrnu) 100 cm půdního povrchu klasifikována jako písek, hlinitopísčitá půda vymezená jako: % bahna + (2 × % jílu) ≤ 30 % nebo |
||
|
zrnitost svrchní vrstvy půdy klasifikována jako těžký jíl (≥ 60 % jílu) nebo |
||
|
organická půda (organická hmota ≥ 30 %) alespoň 40 cm nebo |
||
|
svrchní vrstva půdy obsahuje 30 % a více jílu a má vertické vlastnosti do 100 cm půdního povrchu |
||
|
Mělká hloubka zakořenění |
Hloubka (v cm) od povrchu půdy k souvislé skále nebo k pevnému podloží |
≤ 30 cm |
|
Špatné chemické vlastnosti (*1) |
Přítomnost solí a výměnného sodíku, nadměrná kyselost |
Salinita: 4 decisiemens na metr (dS/m) ve svrchní vrstvě půdy nebo |
|
Sodicita: ≥ 6 procent výměnného sodíku (ESP) v polovině nebo větší části (souhrnně) 100 cm půdního povrchu nebo |
||
|
Kyselost půdy: pH ≤ 5 (ve vodě) ve svrchní vrstvě půdy |
||
|
TERÉN |
||
|
Příkrý svah |
Změna v nadmořské výšce na planimetrické vzdálenosti (v %) |
≥ 15 % |
|
(*1)
Členské státy musejí pouze zkontrolovat splnění tohoto kritéria ve vztahu k prahovým hodnotám, které jsou relevantní pro konkrétní situaci oblasti. |
||
PŘÍLOHA IV
ORIENTAČNÍ SEZNAM OPATŘENÍ A OPERACÍ S OBZVLÁŠTNÍM VÝZNAMEM PRO TEMATICKÉ PODPROGRAMY UVEDENÉ V ČLÁNKU 7
Mladí zemědělci:
Malé zemědělské podniky:
Investice do nezemědělských činností
Horské oblasti:
Krátké dodavatelské řetězce:
Ženy ve venkovských oblastech:
Zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a biologická rozmanitost:
PŘÍLOHA V
PŘEDBĚŽNÉ PODMÍNKY PRO ROZVOJ VENKOVA
1. PODMÍNKY SPOJENÉ S PRIORITAMI
|
Priorita EU pro rozvoj venkova / tematický cíl společného strategického rámce |
Předběžná podmínka |
Kritéria pro splnění |
|
Priorita pro rozvoj venkova č. 3: podpora organizace potravinového řetězce, včetně zpracovávání zemědělských produktů a jejich uvádění na trh, dobrých životních podmínek zvířat a řízení rizik v zemědělství Tematický cíl č. 5: podpora přizpůsobení se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik |
3.1. Předcházení riziku a jeho řízení: existence vnitrostátních nebo regionálních posouzení rizik pro zvládání katastrof s ohledem na přizpůsobení se změně klimatu. |
— Je zavedeno vnitrostátní nebo regionální posouzení rizik obsahující tyto prvky: — — popis postupu, metodiky, metod a jiných než citlivých údajů používaných pro účely posuzování rizik, jakož i kritéria pro stanovování investičních priorit v závislosti na riziku; — popis scénářů s jedním rizikem a s více riziky; — případné zohlednění vnitrostátních strategií pro přizpůsobení se změně klimatu. |
|
Priorita pro rozvoj venkova č. 4: obnova, zachování a zlepšení ekosystémů souvisejících se zemědělstvím a lesnictvím |
4.1 Dobrý zemědělský a environmentální stav (DZES): na vnitrostátní úrovni jsou zavedeny normy dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy podle hlavy VI kapitoly I horizontálního nařízení (EU) č. 1306/2013. |
— Normy dobrého zemědělského a environmentálního stavu jsou vymezeny ve vnitrostátním právu a upřesněny v programech. |
|
Tematický cíl č. 5: podpora přizpůsobení se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik |
4.2 Minimální požadavky na hnojiva a přípravky na ochranu rostlin: na vnitrostátní úrovni jsou vymezeny minimální požadavky na hnojiva a přípravky na ochranu rostlin podle hlavy III kapitoly I článku 28 tohoto nařízení. |
— V programech jsou upřesněny minimální požadavky na hnojiva a přípravky na ochranu rostlin podle hlavy III kapitoly I tohoto nařízení. |
|
Tematický cíl č. 6: Uchovávání a ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů |
4.3 Jiné příslušné vnitrostátní normy: pro účely hlavy III kapitoly I článku 28 tohoto nařízení jsou vymezeny příslušné závazné vnitrostátní normy. |
— V programech jsou upřesněny příslušné závazné vnitrostátní normy. |
|
Priorita pro rozvoj venkova č. 5: podpora účinného využívání zdrojů a podpora přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku v odvětvích zemědělství, potravinářství a lesnictví, která je odolná vůči klimatu Tematický cíl č. 4: podpora přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku ve všech odvětvích Tematický cíl č. 6: zachování a ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů |
5.1 Energetická účinnost: Provádění činností na podporu nákladově efektivního zvyšování energetické účinnosti u konečného uživatele a nákladově efektivní investice do energetické účinnosti při výstavbě nebo renovaci budov. |
— Těmito činnostmi jsou: — — opatření k zajištění minimálních požadavků týkajících se energetické náročnosti budov v souladu s články 3, 4 a 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU (1), — opatření nezbytná pro zavedení systému certifikace energetické náročnosti budov v souladu s článkem 11 směrnice 2010/31/EU, — opatření k zajištění strategického plánování v oblasti energetické účinnosti v souladu s článkem 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (2), — opatření v souladu s článkem 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES (3) o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách zajišťující, pokud je to technicky možné, finančně únosné a úměrné potenciálním úsporám energie, aby koneční zákazníci byli vybaveni individuálními měřiči. |
|
5.2 Vodní hospodářství: existence a) politiky pro stanovení poplatků za vodu, která vhodným způsobem podněcuje uživatele k účinnému využívání vodních zdrojů, a b) odpovídajícího podílu různých způsobů využívání vody k návratnosti nákladů na vodohospodářské služby v sazbě stanovené ve schváleném plánu povodí pro investice podporované příslušnými programy. |
— v odvětvích podporovaných z EZFRV členský stát zajistil příspěvek různých způsobů využívání vody ze strany daného odvětví k úhradě nákladů na vodohospodářské služby v souladu s čl. 9 odst. 1 první odrážce rámcové směrnice o vodě, případně s ohledem na sociální, environmentální a ekonomické důsledky této úhrady, jakož i se zohledněním geografických a klimatických podmínek dotčené oblasti nebo oblastí. |
|
|
5.3 Energie z obnovitelných zdrojů: Provádění činností na podporu výroby a distribuce energie z obnovitelných zdrojů (4). |
— v souladu s čl. 14 odst. 1, čl. 16 odst. 2 a 3 směrnice 2009/28/ES existují transparentní režimy podpory, přednostní přístup k distribuční soustavě či zaručený přístup a přednost při spouštění zařízení, jakož i jednotná pravidla pro hrazení a sdílení nákladů na technické úpravy, jež byla zveřejněna; — členský stát přijal národní akční plán pro energii z obnovitelných zdrojů v souladu s článkem 4 směrnice 2009/28/ES. |
|
|
Priorita pro rozvoj venkova č. 6: podpora sociálního začleňování, snižování chudoby a hospodářského rozvoje ve venkovských oblastech Tematický cíl č. 2 zlepšení dostupnosti, využívání a kvality informačních a komunikačních technologií (cíl týkající se širokopásmových sítí) |
6. Infrastruktura sítě nové generace: existence vnitrostátních nebo regionálních plánů přístupových sítí nové generace, které zohledňují regionální opatření k dosažení cílů Unie v oblasti vysokorychlostního přístupu k internetu se zaměřením na oblasti, kde trh není schopen poskytovat otevřenou infrastrukturu za dostupnou cenu a v kvalitě v souladu s pravidly Unie pro hospodářskou soutěž a státní podporu, a poskytují dostupné služby zranitelným skupinám. |
— Je vypracován vnitrostátní nebo regionální plán sítí nové generace, který obsahuje: — — plán investic do infrastruktury založený na hospodářské analýze zohledňující stávající soukromé a veřejné infrastruktury a plánované investice; — modely udržitelných investic, které posilují hospodářskou soutěž a zajišťují přístup k otevřeným, cenově dostupným, kvalitním a progresivním infrastrukturám a službám; — opatření k podnícení soukromých investic. |
|
(1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13).
(2)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).
(3)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES ze dne 5. dubna 2006 o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách a o zrušení směrnice Rady 93/76/EHS (Úř. věst. L 114, 27.4.2006, s. 64).
(4)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16). |
||
PŘÍLOHA VI
ORIENTAČNÍ SEZNAM OPATŘENÍ S VÝZNAMEM PRO JEDNU NEBO VÍCE PRIORIT UNIE V OBLASTI ROZVOJE VENKOVA
|
Článek 15 |
Poradenské, řídicí a pomocné služby pro zemědělství |
|
Článek 17 |
Investice do hmotného majetku |
|
Článek 19 |
Rozvoj zemědělských podniků a podnikatelské činnosti |
|
Článek 35 |
Spolupráce |
|
Články 42 – 44 |
Iniciativa LEADER |
|
Článek 14 |
Předávání znalostí a informační akce |
|
Článek 26 |
Investice do lesnických technologií a zpracování lesnických produktů, jejich mobilizace a uvádění na trh |
|
Článek 16 |
Režimy jakosti zemědělských produktů a potravin |
|
Článek 18 |
Obnova potenciálu zemědělské produkce poškozeného přírodními katastrofami a katastrofickými událostmi a zavedení vhodných preventivních opatření |
|
Článek 24 |
Předcházení poškozování lesů lesními požáry a přírodními katastrofami a katastrofickými událostmi a obnova poškozených lesů |
|
Článek 27 |
Zřizování seskupení a organizací producentů |
|
Článek 33 |
Dobré životní podmínky zvířat |
|
Článek 36 |
Řízení rizik |
|
Článek 37 |
Pojištění úrody, hospodářských zvířat a plodin |
|
Článek 40 |
Vzájemné fondy pro nepříznivé klimatické jevy, nákazy zvířat a choroby rostlin, napadení škůdci a ekologické havárie |
|
Článek 39 |
Nástroj ke stabilizaci příjmu |
|
Čl. 21 odst. 1 písm. a) |
Zalesňování a zakládání lesů |
|
Čl. 21 odst. 1 písm. b) |
Zavádění zemědělsko-lesnických systémů |
|
Čl. 21 odst. 1 písm. d) |
Investice k zvýšení odolnosti a ekologické hodnoty lesních ekosystémů |
|
Článek 28 |
Agroenvironmentálně-klimatické opatření |
|
Článek 39 |
Ekologické zemědělství |
|
Článek 30 |
Platby v rámci sítě Natura 2000 a podle rámcové směrnice o vodě |
|
Články 31–32 |
Platby pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními |
|
Článek 34 |
Lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochrana lesů |
|
Článek 20 |
Základní služby a obnova vesnic ve venkovských oblastech |
|
Články 42 – 44 |
Iniciativa LEADER |
( 1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. (Viz strana 549 v tomto čísle Úředního věstníku).
( 2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS)(Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).
( 3 ) Rozhodnutí Rady 2009/470/ES ze dne 25. května 2009 o některých výdajích ve veterinární oblasti (Úř. věst. L 155, 18.6.2009, s. 30).
( 4 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1).
( 5 ) Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91 (Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1).
( 6 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1576/89 (Úř. věst. L 39, 13.2.2008, s. 16).
( 7 ) Nařízení Rady(EHS) č. 1601/91 ze dne 10. června 1991, kterým se stanoví obecná pravidla pro definici, označování a obchodní úpravu aromatizovaných vín, aromatizovaných, vinných nápojů a aromatizovaných vinných koktejlů (Úř. věst. L 149, 14.6.1991, s. 1).
( 8 ) Směrnice Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství (Úř. věst. L 169, 10.7.2000, s. 1).
( 9 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 229/2013 ze dne 13. března 2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch menších ostrovů v Egejském moři a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 1405/2006 (Úř. věst. L 78, 20.3.2013, s. 41).
( 10 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007. (Viz strana 671 v tomto čísle Úředního věstníku).
( 11 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2220 ze dne 23. prosince 2020, kterým se stanoví určitá přechodná ustanovení o podpoře z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) v letech 2021 a 2022 a kterým se mění nařízení (EU) č. 1305/2013, (EU) č. 1306/2013 a (EU) č. 1307/2013, pokud jde o jejich zdroje a použití v letech 2021 a 2022, a kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, pokud jde o zdroje a rozdělení takové podpory v letech 2021 a 2022 (Úř. věst. L 437, 28.12.2020, s. 1).
( 12 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/825 ze dne 17. května 2017 o zavedení programu na podporu strukturálních reforem na období 2017–2020 a o změně nařízení (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 1305/2013 (Úř. věst. L 129, 19.5.2017, s. 1). ◄
( 13 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1).
( 14 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).
( 15 ) Nařízení Rady (EU) 2020/2094 ze dne 14. prosince 2020, kterým se zřizuje nástroj Evropské unie na podporu oživení, jehož účelem je podpořit oživení po krizi COVID-19 (Úř. věst. L 433, 22.12.2020, s. 23).
( 16 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).