1.

Společnost Yoshida Metal Industry Co. Ltd (dále jen společnost „Yoshida“) se tímto kasačním opravným prostředkem domáhá zrušení rozsudku Tribunálu Evropské unie ze dne 21. května 2015, Yoshida Metal Industry v. EUIPO ( 2 ), kterým Tribunál zamítl její žaloby, jež zněly na zrušení rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) týkajících se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společnostmi Pi-Design AG, Bodum France a Bodum Logistics A/S (společně dále jen „společnost Pi-Design a další“) na straně jedné a společností Yoshida na straně druhé ( 3 ).

2.

Napadený rozsudek, vydaný v rámci vrácení věci po zrušení ( 4 ), potvrzuje neplatnost obou obrazových ochranných známek zapsaných na základě přihlášek společnosti Yoshida.

3.

Nový kasační opravný prostředek podaný společností Yoshida vznáší vedle otázky, zda Tribunál rozhodl v souladu s rozsudkem vydaným na základě prvního kasačního opravného prostředku, dodatečný aspekt týkající se existence důvodu neplatnosti uplatňovaného pro všechny dotčené výrobky, jakož i dostatečnosti odůvodnění sporných rozhodnutí a napadeného rozsudku v tomto ohledu ( 5 ).

4.

Podle čl. 7 odst. 1 písm. e) bodu ii) nařízení (ES) č. 207/2009 ( 6 ) se do rejstříku nezapíšou označení, která jsou tvořena výlučně „tvarem výrobku, který je nezbytný pro dosažení technického výsledku“.

5.

Článek 52 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení stanoví, že se ochranná známka Evropské unie prohlásí za neplatnou na základě návrhu, pokud byla zapsána v rozporu s článkem 7.

6.

Článek 52 odst. 3 nařízení č. 207/2009 stanoví:

„Existuje-li důvod ke zrušení pouze ve vztahu k některým z výrobků nebo služeb, pro které byla ochranná známka Evropské unie zapsána, prohlásí se známka za neplatnou pouze pro tyto výrobky nebo služby.“

7.

Skutkové okolnosti sporu, jak vyplývají z bodů 1 až 15 napadeného rozsudku, lze shrnout následovně.

8.

Dne 3. a 5. listopadu 1999 podala společnost Yoshida k EUIPO přihlášku dvou ochranných známek tvořených obrazovými označeními znázorněnými níže:

9.

Výrobky, pro které byly zápisy požadovány, spadají do tříd 8 a 21 ve smyslu Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957, ve znění změn a doplňků, a odpovídají následujícímu popisu:

10.

Předmětné ochranné známky byly zapsány dne 25. září 2002 a 16. dubna 2003.

11.

Dne 10. července 2007 podaly společnost Pi-Design a další návrhy na prohlášení předmětných ochranných známek za neplatné na základě důvodu uvedeného v čl. 7 odst. 1 písm. e) bodu ii) nařízení č. 40/94.

12.

Zrušovací oddělení EUIPO rozhodnutími ze dne 15. července 2008 a 21. července 2008 tyto návrhy zamítlo.

13.

Na základě odvolání společnosti Pi-Design a dalších zrušil první odvolací senát EUIPO spornými rozhodnutími rozhodnutí zrušovacího oddělení a prohlásil na základě čl. 7 odst. 1 písm. e) bodu ii) nařízení č. 207/2009 ochranné známky za neplatné.

14.

Žalobami došlými kanceláři Tribunálu dne 12. srpna 2010 a 15. září 2010 se společnost Yoshida domáhala zrušení sporných rozhodnutí, přičemž uvedla jediný žalobní důvod vycházející z porušení čl. 7 odst. 1 písm. e) bodu ii) nařízení č. 207/2009.

15.

Dvěma rozsudky vydanými dne 8. května 2012, Yoshida Metal Industry v. OHIM – Pi-Design a další (Znázornění trojúhelníkové plochy s černými puntíky) ( 7 ), a Yoshida Metal Industry v. OHIM – Pi-Design a další (Znázornění plochy s černými puntíky) ( 8 ), Tribunál vyhověl tomuto žalobnímu důvodu, jakož i těmto žalobám.

16.

Rozsudkem ze dne 6. března 2014 ( 9 ) Soudní dvůr v řízení o kasačním opravném prostředku podaném společností Pi-Design a dalšími rozhodl tak, že zrušil tyto rozsudky z důvodu porušení téhož čl. 7 odst. 1 písm. e) bodu ii) a vrátil věci Tribunálu k dalšímu projednání.

17.

Napadeným rozsudkem Tribunál po vrácení věci rozhodl tak, že zamítl jediný žalobní důvod vycházející z porušení čl. 7 odst. 1 písm. e) bodu ii) nařízení č. 207/2009, jakož i žaloby v plném rozsahu a společnosti Yoshida uložil náhradu nákladů obou řízení.

18.

Svým kasačním opravným prostředkem navrhuje společnost Yoshida zrušení napadeného rozsudku a sporných rozhodnutí:

a uložení EUIPO a společnosti Pi-Design a dalším náhradu nákladů řízení.

19.

EUIPO a společnost Pi-Design a další navrhují, aby Soudní dvůr kasační opravný prostředek zamítl a uložil společnosti Yoshida náhradu nákladů řízení.

20.

Na podporu kasačního opravného prostředku předkládá navrhovatelka dva důvody, přičemž první vychází z porušení čl. 7 odst. 1 písm. e) bodu ii) nařízení č. 207/2009 a druhý z porušení čl. 52 odst. 3 téhož nařízení.

21.

Dle přání Soudního dvora omezím svou analýzu na druhý důvod kasačního opravného prostředku.

22.

Tento důvod kasačního opravného prostředku je uplatňován na podporu podpůrného návrhového žádání společnosti Yoshida, které směřuje ke zrušení napadeného rozsudku a sporných rozhodnutí v rozsahu, v němž prohlašují ochranné známky, jejichž majitelkou je uvedená společnost, za neplatné pro některé dotčené výrobky, a sice „brousky na kosy a brousky (držáky na -)“, „potřeby a nádoby pro domácnost nebo pro kuchyňské použití […] a sady nožů v bloku“. Tento důvod kasačního opravného prostředku se člení na dvě části.

23.

V první části společnost Yoshida tvrdí, že Tribunál porušil čl. 52 odst. 3 nařízení č. 207/2009 tím, že nezkoumal, zda byl v projednávané věci uplatňovaný důvod neplatnosti dán pro všechny výrobky, pro něž byly napadené ochranné známky zapsány.

24.

Připomínám, že podle ustálené judikatury je třeba otázku, zda na ochrannou známku dopadá některý z důvodů zamítnutí zápisu nebo neplatnosti podle článku 7 nařízení č. 207/2009, posuzovat in concreto ve vztahu k výrobkům nebo službám, na které se vztahuje ochranná známka ( 10 ). Článek 52 odst. 3 nařízení č. 207/2009 navíc stanoví, že existuje‑li důvod ke zrušení pouze ve vztahu k některým z výrobků nebo službám, týká se prohlášení neplatnosti pouze těchto výrobků nebo služeb ( 11 ).

25.

Z toho vyplývá, že se zkoumání důvodů neplatnosti ze strany EUIPO musí týkat každého výrobku nebo služby, pro který je ochranná známka zapsána. Dále pak musí být rozhodnutí EUIPO uplatňující takovýto důvod v zásadě odůvodněno pro každý z uvedených výrobků nebo služeb ( 12 ).

26.

V projednávané věci je nesporné, že sporná rozhodnutí shledávají existenci důvodu neplatnosti uvedeného v čl. 7 odst. 1 písm. e) bodu ii) nařízení č. 207/2009 pro všechny výrobky, na které se vztahují dotčené ochranné známky.

27.

Dále podotýkám, že společnost Yoshida v prvním stupni neuplatnila žalobní důvod vycházející z porušení čl. 52 odst. 3 nařízení č. 207/2009 odvolacím senátem ani žalobní důvod vycházející z nedostatečného odůvodnění sporných rozhodnutí v tomto ohledu.

28.

Důvod uplatněný společností Yoshida v řízení o kasačním opravném prostředku tak musí být chápán v tom smyslu, že Tribunálu vytýká, že neuplatnil z úřední povinnosti údajné opomenutí odvolacího senátu EUIPO přezkoumat důvod neplatnosti ve vztahu ke všem dotčeným výrobkům a odůvodnit svá rozhodnutí v tomto ohledu právně dostačujícím způsobem.

29.

Je třeba zkoumat, zda je v řízení o kasačním opravném prostředku přípustné uplatnění takového důvodu, kterým je Tribunálu v podstatě vytýkáno, že neuplatnil důvod z úřední povinnosti.

30.

Podotýkám, že z ustálené judikatury vyplývá, že Tribunálu nelze vytýkat, že nerozhodl o žalobním důvodu, který u něj nebyl uplatněn ( 13 ).

31.

Tuto zásadu lze stěží uplatnit, pokud se jedná o uplatnění důvodů z úřední povinnosti.

32.

Lze tvrdit, že vzhledem k tomu, že soud prvního stupně může, resp. musí, důvod uplatnit z úřední povinnosti, neboť pokud tak neučiní, sám se dopouští nesprávného právního posouzení, které může Soudní dvůr v rámci řízení o kasačním opravném prostředku postihnout. Takovýto přístup může vysvětlit, proč Soudní dvůr někdy připouští přezkum takovéhoto důvodu v řízení o kasačním opravném prostředku ( 14 ).

33.

Z upřesnění podaného novější judikaturou nicméně vyplývá, že důvod kasačního opravného prostředku založený na skutečnosti, že Tribunál nepřezkoumal z úřední povinnosti odůvodnění rozhodnutí, jehož zrušení je navrhováno, je nepřípustný, pokud se týká aspektů, které nebyly u Tribunálu uplatněny.

34.

Soudní dvůr totiž odmítl jako nepřípustný důvod vycházející z toho, že Tribunál údajně nepostihl nedostatečné odůvodnění takovéhoto rozhodnutí v ohledech, které navrhovatel výslovně ve své žalobě u Tribunálu neuplatnil ( 15 ).

35.

Mám za to, že toto omezení vztahující se na důvody kasačního opravného prostředku je plně odůvodněné zásadami řízení o kasačním opravném prostředku před Soudním dvorem. V rámci řízení o kasačním opravném prostředku je totiž pravomoc Soudního dvora v zásadě omezena na posouzení právního řešení žalobních důvodů projednávaných před soudy rozhodujícími ve věci samé ( 16 ). Přezkum opodstatněnosti napadeného posouzení nutně předpokládá ověření dostatečnosti důvodů rozhodnutí, jehož zrušení je u Tribunálu navrhováno. Bylo by však přehnané vyžadovat, aby Tribunál přezkoumával z úřední povinnosti odůvodnění takovéhoto rozhodnutí z hlediska aspektů, které před ním nebyly uplatněny ( 17 ).

36.

Z toho vyplývá, že důvod kasačního opravného prostředku vycházející z toho, že Tribunál nepostihl z úřední povinnosti porušení povinnosti orgánu, který akt vydal, jej odůvodnit, i z hledisek, která nebyla před Tribunálem výslovně uplatněna, je v řízení o kasačním opravném prostředku nepřípustný.

37.

Podle mého názoru se tento přístup uplatní rovněž ve sporech o ochranné známky.

38.

Pokud se jedná konkrétně o uplatnění čl. 52 odst. 3 nařízení č. 207/2009 ze strany EUIPO a Tribunálu, nemůže se kasační opravný prostředek týkat otázky, zda je rozhodnutí odvolacího senátu dostatečně odůvodněné ve vztahu k části výrobků nebo služeb, pokud navrhovatel tento aspekt výslovně neuplatnil u Tribunálu.

39.

V tomto ohledu nestačí, že navrhovatel obecně napadl uplatnitelnost důvodu zamítnutí nebo neplatnosti pro všechny dotčené výrobky nebo služby. Aby se mohl dovolávat nepoužitelnosti takovéhoto důvodu pouze pro část těchto výrobků nebo služeb, musel by tak učinit výslovně v průběhu řízení u Tribunálu.

40.

Toto řešení může být dovozeno z judikatury Soudního dvora. Soudní dvůr totiž již rozhodl, že pokud rozhodnutí EUIPO jasně uvádí, že se důvod zamítnutí vztahuje na všechny dotčené výrobky, je na žalobci, aby v žalobě u Tribunálu, jež směřuje ke zrušení tohoto rozhodnutí, určil ty výrobky, na něž se podle něj nemohl tento důvod zamítnutí uplatnit, nebo aby zpochybnil skutečnost, že dané výrobky tvoří stejnorodou kategorii ( 18 ).

41.

V projednávané věci se společnost Yoshida ve své žalobě před Tribunálem omezila na obecné zpochybnění uplatnitelnosti důvodu neplatnosti a konkrétně nezmínila jeho uplatnitelnost pro určitou část dotčených výrobků, a sice „brousky na kosy a brousky (držáky na -)“, „potřeby a nádoby pro domácnost nebo pro kuchyňské použití“ a „sady nožů v bloku“.

42.

Společnost Yoshida proto nemůže v řízení o kasačním opravném prostředku Tribunálu vytýkat, že se touto otázkou nezabýval z úřední povinnosti, ani že nepostihl údajně nedostatečné odůvodnění sporných rozhodnutí v tomto ohledu.

43.

Jinak by tomu dle mého názoru bylo v případě, že by to nebyl odvolací senát, ale Tribunál, kdo by pro tyto výrobky poprvé shledal existenci důvodu neplatnosti ( 19 ). V takovém případě by totiž nedostatečné odůvodnění rozsudku Tribunálu z hlediska čl. 52 odst. 3 nařízení č. 207/2009 mohlo být právoplatně uplatněno v řízení o kasačním opravném prostředku ( 20 ).

44.

Tak tomu však v projednávané věci není, neboť se Tribunál omezil na potvrzení rozhodnutí odvolacího senátu EUIPO, jimiž byly ochranné známky společnosti Yoshida prohlášeny za neplatné pro všechny dotčené výrobky.

45.

První část tohoto důvodu kasačního opravného prostředku je tedy dle mého názoru nepřípustná.

46.

I kdyby Soudní dvůr dospěl k závěru, že je tato část druhého důvodu kasačního opravného prostředku přípustná, mám za to, že je každopádně neopodstatněná.

47.

Chtěl bych nejprve připomenout, že podle ustálené judikatury musí odůvodnění jasně a jednoznačně uvádět úvahu orgánu, jenž akt vydal, tak, aby se zúčastněné osoby mohly seznámit s důvody, které vedly k přijetí opatření, a příslušný soud mohl vykonávat svůj přezkum. Není nicméně požadováno, aby odůvodnění vylíčilo všechny relevantní skutkové a právní okolnosti, jelikož otázka, zda je odůvodnění aktu dostačující, musí být posuzována s ohledem nejen na jeho znění, ale také na jeho kontext, jakož i na všechna právní pravidla upravující dotčenou oblast ( 21 ).

48.

Soudní dvůr již rozhodl, že když příslušný orgán zamítne zápis ochranné známky, musí ve svém rozhodnutí uvést závěr, k němuž dospěl ohledně každého z dotčených výrobků a služeb. Pokud je však stejný důvod pro zamítnutí nebo neplatnost namítán vůči určité kategorii nebo skupině výrobků či služeb, může se příslušný orgán omezit na souhrnné odůvodnění pro všechny dotčené výrobky nebo služby ( 22 ).

49.

Tato možnost přiznaná orgánu příslušnému ve věcech ochranných známek zohledňuje skutečnost, že se přihlášky k zápisu často týkají mnoha výrobků nebo služeb ( 23 ).

50.

Stejný přístup Soudní dvůr zaujal, pokud jde o přezkum důvodů zamítnutí nebo neplatnosti ze strany EUIPO ( 24 ).

51.

Aby nedošlo k porušení práva na účinný soudní přezkum, vztahuje se možnost podat souhrnné odůvodnění pro všechny dotčené výrobky nebo služby pouze na výrobky a služby, mezi nimiž je natolik dostatečně přímá a konkrétní spojitost, aby tvořily dostatečně stejnorodou kategorii nebo skupinu výrobků nebo služeb ( 25 ).

52.

Mám za to, že tato podmínka je v projednávané věci zcela splněna.

53.

Poznamenávám, že výrobky, na které se vztahují napadené ochranné známky, tj. „jídelní příbory, nůžky, nože, příborové vidličky, lžíce, brousky na kosy, brousky (držáky na -), ocílky, kleště na rybí kosti“ a „potřeby a nádoby pro domácnost a pro kuchyňské použití (nevyrobené z drahých kovů ani jimi nepotažené), míchačky, stěrky pro kuchyňské použití, sady nožů v bloku, dortové lopatky, servírovací lopatky na dorty“, jsou všechno kuchyňské potřeby ( 26 ).

54.

Podle mě tyto výrobky tvoří dostatečně stejnorodou skupinu pro účely přezkumu tvrzeného důvodu neplatnosti.

55.

Z odůvodnění sporných rozhodnutí ( 27 ) vyplývá, že napadená označení představují rukojeti výrobků, pro něž byl zápis požadován. Toto odůvodnění spočívá na předpokladu, že všechny dotčené výrobky, tj. různé kuchyňské potřeby, mohou být opatřeny rukojetí.

56.

Podle mého názoru odvolací senát uvedl právně dostačujícím způsobem důvody, proč existuje spojitost mezi dotčenými výrobky odůvodňující jejich společný přezkum. Odůvodnění sporných rozhodnutí, byť stručná, jsou konzistentní a umožňují společnosti Yoshida pochopit úvahy odvolacího senátu EUIPO ohledně všech dotčených výrobků a Tribunálu tyto úvahy přezkoumat.

57.

Otázku odůvodnění je třeba odlišovat od otázky opodstatněnosti uvedených rozhodnutí ( 28 ). Povinnost uvést odůvodnění je splněna, pokud z jasného a konzistentního odůvodnění uvedených rozhodnutí vyplývá, že odvolací senát měl za to, že všechny předmětné výrobky tvoří z důvodu společné vlastnosti stejnorodou skupinu. Otázka, zda odvolací senát nesprávně vycházel z toho, že všechny výrobky měly tuto společnou vlastnost – jak to tvrdí navrhovatelka – se týká opodstatněnosti uvedených sporných rozhodnutí.

58.

V tomto ohledu argument společnosti Yoshida, podle něhož některé dotčené výrobky nejsou opatřeny rukojetí, ve skutečnosti směřuje ke zpochybnění opodstatněnosti odůvodnění odvolacího senátu z nového hlediska, které nebylo uplatněno před Tribunálem a které se navíc týká skutkové okolnosti. Takovýto argument je tudíž v řízení o kasačním opravném prostředku nepřípustný.

59.

V každém případě není tento argument rozvinut přesvědčivým způsobem. Na jedné straně společnost Yoshida nevysvětluje, pokud jde o „brousky na kosy“ nebo „potřeby a nádoby pro domácnost a pro kuchyňské použití“, které zahrnují pánve nebo hrnce, proč by tyto výrobky nemohly být opatřeny rukojetí.

60.

Na druhé straně, pokud jde o „brousky (držáky na -)“ a „sady nožů v bloku“, jedná se – jak správně poznamenává EUIPO – o výrobky, které nemají vedle manipulace s brousky na kosy nebo noži samostatné využití, a nemohou tak tvořit odlišnou kategorii nebo skupinu výrobků pro účely přezkumu důvodů zamítnutí nebo neplatnosti. I kdyby konečně mohly být „sady nožů v bloku“ považovány za odlišnou skupinu výrobků ve vztahu k „nožům“, uplatnilo by se každopádně společné řešení ( 29 ).

61.

S ohledem na vše uvedené mám za to, že první část druhého důvodu kasačního opravného prostředku je nepřípustná, nebo v každém případě neopodstatněná.

62.

Společnost Yoshida tvrdí, že se odůvodnění podané Tribunálem nemůže uplatnit na některé dotčené výrobky, a to ty, které jsou bez rukojeti.

63.

Poznamenávám, že přezkum dodržování povinnosti Tribunálu uvést odůvodnění musí být odlišován od legality napadeného rozsudku po meritorní stránce ( 30 ). Ačkoli se společnost Yoshida v tomto případě dovolává údajné nesrovnalosti postihující odůvodnění napadeného rozsudku, ve skutečnosti zpochybňuje opodstatněnost skutkových zjištění Tribunálu, jejichž přezkum v řízení o kasačním opravném prostředku je vyloučen ( 31 ).

64.

Druhá část tohoto důvodu kasačního opravného prostředku je proto podle mě též nepřípustná.

65.

Vzhledem k výše uvedenému navrhuji, aby Soudní dvůr odmítl druhý důvod kasačního opravného prostředku jako nepřípustný, nebo jej každopádně zčásti odmítl jako nepřípustný a zčásti zamítl jako neopodstatněný.