—

za X BV G. van Slootenem, belastingadviseur,

—

za nizozemskou vládu C. Wissels a M. Noort, jako zmocněnkyněmi,

—

za Evropskou komisi W. Roelsem a L. Keppenne, jako zmocněnci,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu kombinované nomenklatury (dále jen „KN“) uvedené v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, s. 1; Zvl. vyd. 02/02, s. 382), ve znění nařízení Komise (ES) č. 1832/2006 ze dne 17. října 2006 (Úř. věst. L 301, s. 1).

2

Tato žádost byla podána v rámci sporu mezi společností X BV (dále jen „X“) a Staatssecretaris van Financiën (státní tajemník pro finance) ve věci sazebního zařazení v rámci KN balení bělicí hlinky, druhu jílu používaného k čištění a odbarvování jedlých olejů.

3

Rada pro celní spolupráci, nyní Světová celní organizace (OMD), byla zřízena úmluvou o vytvoření uvedené Rady, uzavřenou v Bruselu 15. prosince 1950. KN je založena na harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží (dále jen „HS“), který byl vypracován OMD a zaveden Mezinárodní úmluvou o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží (dále jen „Úmluva o HS“) uzavřenou v Bruselu dne 14. června 1983, která byla společně s protokolem o její změně ze dne 24. června 1986 schválena jménem Evropského hospodářského společenství rozhodnutím Rady 87/369/EHS ze dne 7. dubna 1987 (Úř. věst. L 198, s. 1; Zvl. vyd. 02/02, s. 288).

4

Na základě čl. 3 odst. 1 úmluvy o HS se každá smluvní strana zavazuje, že její celní a statistické nomenklatury budou v souladu s HS, že bude používat bez dodatků a změn všechna položky a podpoložky harmonizovaného systému, jakož i jejich číselné znaky a dodržovat číselné uspořádání harmonizovaného systému. Každá smluvní strana se rovněž zavazuje používat k výkladu HS všeobecná pravidla, jakož i všechny poznámky k třídám, kapitolám a položkám HS a neměnit rozsah posledně uvedených.

5

OMD schvaluje za podmínek stanovených v článku 8 Úmluvy o HS vysvětlivky a stanoviska k zařazení přijaté Výborem pro HS.

6

K datu podání žádostí o propuštění do volného oběhu dotčených ve věci v původním řízení zněly vysvětlivky HS k číslu 2508 takto:

„Do tohoto čísla náleží veškeré přírodní jíly, kromě kaolínu a ostatních kaolínových jílů čísla 2507, tvořené kameny nebo hlínou pocházející z komplexních usazenin na křemičito-hlinitém základě, jejichž základními obecnými vlastnostmi jsou tvárnost, schopnost vypálením ztvrdnout a tepelná odolnost. Tyto vlastnosti z nich dělají základní suroviny keramického průmyslu (cihly, střešní tašky, porcelán, dlaždice, ohnivzdorné cihly a výrobky atd.); běžné jíly jsou rovněž používány při hnojení.

[...]

Do tohoto čísla nepatří:

[...]

[...]“

7

V bodě A, nazvaném „Aktivní uhlí; aktivní přírodní minerální produkty“, vysvětlivky k číslu 3802 v této souvislosti uváděly následující:

„Uhlí a minerální produkty jsou považovány za aktivní, pokud byla struktura jejich povrchu změněna prostřednictvím takového zpracování (tepelného zpracování, chemického zpracování atd.), aby se staly vhodnými pro konkrétní účely použití (jako odbarvování, absorpci plynů nebo tekutin, katalýzu, výměnu iontů, filtrování).

[...]

Mimo jiné mezi ně náleží:

[...]

Do tohoto čísla rovněž nepatří:

[...]“

8

KN upravuje celní zařazení zboží dováženého do Evropské unie. Znění KN použitelné v době rozhodné z hlediska skutkového stavu v původním řízení je znění, které vyplývá z nařízení č. 1549/2006.

9

Článek 9 odst. 1 a 2 nařízení č. 2658/87, ve znění nařízení č. 1549/2006, zní takto:

„1.   Postupem podle článku 10 se přijímají opatření týkající se těchto záležitostí:

[...]

2.   Opatření přijatá podle odstavce 1 nemění:

[...]“

10

Druhá část KN, která obsahuje celní sazebník, zahrnuje oddíl V, nazvaný „Nerostné produkty“. Kapitola 25 obsažená v tomto oddíle je nazvaná „Sůl; síra; zeminy a kameny; sádrovcové materiály; vápno a cement“. V rámci uvedené kapitoly 25 bylo číslo 2508 KN změněno nařízením č. 1549/2006, které vstoupilo v platnost dne 1. ledna 2007, a vztahuje se tedy na skutkový stav v původním řízení.

11

Před uvedenou změnou, ve znění vycházejícím z nařízení Komise (ES) č. 1719/2005 ze dne 27. října 2005, kterým se mění příloha I nařízení č. 2658/87 (Úř. věst. L 286, s. 1), obsahovalo číslo 2508 KN podpoložku 2508 20 00 pro odbarvovací zeminu a valchářskou (fullerova) hlinku. Nařízení č. 1549/2006 tuto podpoložku zrušilo, takže číslo 2508 KN ve znění platném pro skutkový stav v původním řízení bylo následujícího znění:

„2508 Ostatní jíly (kromě expandovaných jílů čísla 6806), andalouzit, kyanit, sillimanit, též kalcinované; mullit; šamotové nebo dinasové zeminy:

2508 10 00 – Bentonit

2508 30 00 – Žáruvzdorný jíl (šamotový)

2508 40 00 – Ostatní jíly

2508 50 00 – Andaluzit, kyanit a sillimanit

2508 60 00 – Mullit

2508 70 00 ‐ Šamotové nebo dinasové zeminy.“

12

Třída VI KN, nazvaná „Výrobky chemického průmyslu nebo příbuzných průmyslových odvětví“, obsahuje kapitolu 38, nazvanou „Různé chemické výrobky“. Jak ve znění vyplývajícím z nařízení č. 1719/2005, tak ve znění vyplývajícím z nařízení č. 1549/2006, zní číslo 3802 KN takto:

„3802 Aktivní uhlí; aktivní přírodní minerální produkty; živočišné uhlí, včetně použitého živočišného uhlí:

3802.10.00 – Aktivní uhlí

3802 90 00 – ostatní.“

13

Kapitola 25 KN obsahuje poznámku 1, která zní takto:

„Pokud znění jednotlivých čísel nebo znění poznámky 4 k této kapitole nestanoví jinak, patří do čísel této kapitoly pouze výrobky surové nebo prané (též pomocí chemických látek, jimiž se odstraní nečistoty, aniž by se změnila struktura výrobků), drcené, mleté, rozmělněné na prach, plavené, tříděné, prosévané, obohacené flotací, magnetickým rozdružováním nebo jinými mechanickými nebo fyzikálními procesy (kromě krystalizace), avšak nepatří sem výrobky pražené, kalcinované, získané smísením nebo zpracované jinak, než je uvedeno v příslušném čísle.

Výrobky této kapitoly mohou obsahovat protiprašnou přísadu za předpokladu, že je tato přísada neučiní vhodnějšími pro specifické použití než pro všeobecné použití.“

14

Poznámka 4 kapitoly 25 KN, na kterou odkazuje uvedená poznámka 1, zní takto:

„Do čísla 2530 patří, inter alia: vermikulit, perlit a chlority, neexpandované; barevné hlinky, též kalcinované nebo navzájem smíšené; přírodní železitá slída; přírodní mořská pěna (též v leštěných kusech); přírodní jantar; mořská pěna a jantar, aglomerované v destičkách, tyčích, tyčinkách nebo podobných tvarech, dále neopracované; gagát (černý jantar); stroncianit (přírodní uhličitan strontnatý), též kalcinovaný, kromě oxidu strontnatého; úlomky keramiky, cihel nebo betonu.“

15

Skutkové okolnosti původního řízení vyplývající z předkládacího rozhodnutí a spisu, mohou být shrnuty následovně.

16

Společnost X se sídlem v Z v Nizozemsku podala dne 2. února 2007 a 12. února 2007 návrh na propuštění do volného oběhu bělicí hlinky pod obchodním označením A a B. Tyto výrobky se používají zejména k čištění a odbarvování (jedlých) olejů.

17

Podle předkládajícího soudu je bělicí hlinka označením pro druh jílu s přirozenou absorpční schopností, a proto je mimo jiné vhodná k čištění a odbarvování jedlých olejů. Tento druh jílu se skládá z krystalů, které jsou tvořeny lamelami s třívrstvou strukturou. Osmiboká vrstva hliníku s atomy kyslíku je obklopena dvěma čtyřbokými vrstvami křemíku s atomy kyslíku. Mezi těmito lamelami se nacházejí pohyblivé ionty. Tato struktura má negativní náboj a ke své neutralizaci přitahuje kationty. V případě jílu v přirozeném stavu se tyto kationty skládají z vodíkových iontů. V této formě je jíl vhodný k čištění a odbarvování.

18

V přírodě dochází ke zvětrávání prostřednictvím kyselých dešťů. Jíl se tak uvolňuje ze skalního masivu. Tento jíl se shlukuje v kotlinách, ve kterých se vyplavují vodíkové ionty a jsou nahrazovány vápenatými ionty. V projednávaném případě se jedná o těžbu takového přírodního produktu – jílu s vápenatými ionty. Po těžbě se tento jíl ošetří kyselinou sírovou a následně se propláchne vodou. Tímto zpracováním se z krystalů opět odstraní ionty vápníku. Namísto nich se na strukturu jílu usadí ionty vodíku. V důsledku výměny iontů se struktura vnější plochy lamel změní v tom smyslu, že se rozestup mezi lamelami zvětší. Tímto rozšířením se zvýší absorpční vlastnost jílu.

19

Z předkládacího rozhodnutí rovněž vyplývá, že existuje přírodní bělicí hlinka, která má, aniž je ošetřena kyselinou, vyšší absorpční vlastnost než výrobky dotčené ve věci v původním řízení.

20

Celní orgány při kontrole odebraly z výrobků A a B vzorky a předaly je k bližšímu přezkumu celní laboratoři. Na základě výsledků tohoto přezkumu dospěly celní orgány k závěru, že výrobky A a B nepatří do celní sazební podpoložky 2508 40 00 KN, „ostatní jíly“, uvedené v návrzích na propuštění, ale do podpoložky 3802 90 00 KN, „ostatní“, s příslušnou vyšší sazbou cla ve výši 5,7 %. Celní orgány tedy prostřednictvím dvou celních výměrů ze dne 10. dubna a 15. června 2007 požadovaly zaplacení vyššího cla.

21

Společnost X následně napadla uvedené celní výměry u celních orgánů, u Rechtbank te Haarlem a u Gerechtshof te Amsterdam.

22

V rozsudku vydaném dne 23. prosince 2010 Gerechtshof te Amsterdam rozhodl, že dotčené výrobky musí být na základě obecného pravidla č. 1 pro výklad KN zařazeny mezi „aktivní přírodní minerální produkty“ spadající do podpoložky 3802 90 00 KN.

23

Gerechtshof te Amsterdam měl za to, že zařazení uvedených výrobků do podpoložky 2508 40 00 KN mezi „ostatní jíly“ nebylo možné vzhledem k tomu, že ošetření uvedených výrobků kyselinou nelze považovat za „praní“ ve smyslu poznámky 1 kapitoly 25 KN, jelikož nejde pouze o odstranění určitých prvků z jílu, nýbrž rovněž o jeho obohacení prvky novými.

24

Mimoto Gerechtshof te Amsterdam rozhodl, že dotčené výrobky lze považovat za „aktivované“ ve smyslu čísla 3802 KN. Tento soud v tomto ohledu uvedl, že ve vysvětlivkách k HS je k číslu 3802 uvedeno, že přírodní minerální produkty, které jsou přirozeně aktivní, jako například valchářská hlinka, nenáleží do tohoto čísla, pokud nebyly zpracovány způsobem měnícím jejich povrchové vrstvy. Podle uvedeného soudu z této pasáže vyplývá, že přírodní minerální produkty, které jsou již přirozeně aktivní, mohou být ve smyslu čísla 3802 KN „aktivovány“. V důsledku toho Gerechtshof te Amsterdam rozhodl, že dotčené výrobky byly „aktivovány“, neboť – nehledě na to, že jíl je již přirozeně aktivní – byla struktura povrchu lamel praním kyselinou sírovou a vodou uvnitř struktury krystalů jílu změněna.

25

Společnost X podala k předkládajícímu soudu kasační opravný prostředek proti výše uvedenému rozsudku vydanému Gerechtshof te Amsterdam, a Staatssecretaris van Financiën podal vzájemný kasační opravný prostředek.

26

Předkládající soud uvádí, že společnost X v rámci kasačního opravného prostředku tvrdí, že se Gerechtshof te Amsterdam dopustil nesprávného právního posouzení, když rozhodl, že dotčené výrobky patří do čísla 3802 KN, jelikož ošetřením kyselinou nedošlo ke změně objektivních prvků a vlastností dotčených výrobků jako aktivních minerálních produktů, takže spadají do čísla 2508 KN.

27

Předkládající soud má za to, že podle poznámky 1 kapitoly 25 KN nebrání praní výrobků jejich zařazení do čísla 2508 KN, a to ani v případě, že je toto praní prováděno „též pomocí chemických látek, jimiž se odstraní nečistoty, aniž by se změnila struktura výrobků“. Předkládající soud se však táže, zda se pojem „odstranění nečistot“ vztahuje na odstranění určitých chemických látek z minerálního produktu v surovém stavu, které se v něm nacházejí na základě přírodních podmínek, přičemž k odstranění dochází za účelem posílení některých přirozených vlastností uvedeného produktu. Předkládající soud poznamenává, že poznámka 1 kapitoly 25 KN nestanoví jasně, zda zahrnuje i praní minerálního produktu v surovém stavu za tím účelem, aby byl zbaven takové „přirozené nečistoty“, která je součástí samotného minerálního produktu.

28

Předkládající soud dodává, že pokud musí být ionty vápníku přítomné v minerálních produktech při těžbě považovány za „nečistoty“ ve smyslu poznámky 1 kapitoly 25 KN, bude třeba určit, zda se výraz „aniž by se změnila struktura výrobků“, může vztahovat na praní pomocí kyseliny sírové a vody. Podle předkládajícího soudu se v tomto ohledu nabízejí dva možné výklady.

29

Podle prvního výkladu poznámky 1 kapitoly 25 KN si dotčené výrobky za účelem zařazení do čísla 2508 KN musí po praní zachovat vlastnosti a relevantní objektivní prvky produktu „ostatní jíly“ ve smyslu uvedené položky. Podle tohoto výkladu nevyplývá ani ze znění čísla 2508 KN, ani z vysvětlivek HS nebo KN, že by úroveň absorpční schopnosti jílu, množství iontů vápníku nebo vodíku obsažených ve struktuře krystalu, nebo přesný rozestup mezi lamelami měly nějaký význam pro zařazení bělicí hlinky do čísla 2508 KN.

30

Předkládající soud přitom poznamenává, že je nesporné, že dotčené výrobky vykazovaly již při těžbě nezbytné objektivní znaky a vlastnosti požadované k tomu, aby mohly být považovány za „ostatní jíly“ ve smyslu čísla 2508 KN, a že i po ošetření kyselinou sírovou a vodou dotčené výrobky vykazují objektivní znaky a vlastnosti, které umožňují, aby byly zařazeny do tohoto čísla. Uvádí, že je dále nepochybné, že dotčené výroky nezískaly po ošetření kyselinou žádné objektivní znaky nebo vlastnosti, které by je učinily vhodnějšími pro jiné použití, než je obecné použití bělicí hlinky. Podle předkládajícího soudu samotná okolnost, že tím byla posílena vlastnost absorpční schopnosti požadovaná pro zařazení mezi „ostatní jíly“ ve smyslu čísla 2508 KN nebrání tomu, aby uvedené výrobky zůstaly zařazené do tohoto čísla, neboť tato schopnost obecně nepřevyšuje přirozenou absorpční schopnost bělicí hlinky.

31

Podle druhého výkladu poznámky 1 kapitoly 25 KN nepostačuje, že dotčené výrobky nadále vykazují vlastnosti a objektivní znaky požadované pro zařazení mezi „ostatní jíly“ do čísla 2508 KN. Minerální produkty podrobené po vytěžení chemickému zpracování, které změnilo jejich strukturu a složení, musí být z tohoto čísla vyloučeny. I když ionty vodíku nejsou přirozeně v takových produktech, jako jsou bělicí hlinky, cizorodé, má jejich přítomnost po zpracování za následek, že je nutné tyto produkty považovat za „výrobky chemického průmyslu“ ve smyslu kapitoly 38 KN.

32

Předkládající soud má s ohledem na výše uvedené úvahy za to, že sazební zařazení dotčených výrobků závisí na výkladu ustanovení unijního práva, zejména čísla 2508 KN a poznámky 1 kapitoly 25 KN. V důsledku toho se Hoge Raad der Nederlanden rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

33

Úvodem je třeba uvést, že se položené otázky, ačkoli formálně odkazují na poznámku 1 kapitoly 25 vysvětlivek HS, týkají určení rozsahu pojmu „praní“ ve smyslu poznámky 1 kapitoly 25 KN, podle které do položek uvedené kapitoly 25 spadají zejména výrobky „prané“, „též pomocí chemických látek, jimiž se odstraní nečistoty, aniž se změní struktura výrobků.

34

Mimoto je třeba připomenout, že rozhoduje-li Soudní dvůr v řízení o předběžné otázce ve věci sazebního zařazení, spočívá jeho úloha spíše v tom, že vnitrostátnímu soudu objasní kritéria, jejichž uplatnění posledně uvedenému soudu umožní dotčené výrobky správně zařadit v KN, a nikoli v tom, že zařazení provede samotný Soudní dvůr, a to tím spíše že k tomu nutně nemá k dispozici všechny potřebné údaje. Vnitrostátní soud se tak v každém případě jeví jako povolanější k provedení tohoto zařazení (rozsudky ze dne 7. listopadu 2002, Lohmann a Medi Bayreuth, C-260/00 až C-263/00, Recueil, s. I-10045, bod 26; ze dne 22. prosince 2012, Lecson Elektromobile, C-12/10, Sb. rozh. s. I-14173, bod 15, jakož i ze dne 22. listopadu 2012, Digitalnet a další, C‑320/11, C‑330/11, C‑382/11 a C‑383/11, bod 61).

35

Předkládajícímu soudu tedy přísluší provést zařazení výrobků dotčených v původním řízení s ohledem na odpovědi, které na položené otázky poskytne Soudní dvůr.

36

Podstatou první otázky předkládajícího dvora je, zda pojem „odstranění nečistot“ uvedený v poznámce 1 kapitoly 25 KN musí být vykládán v tom smyslu, že zahrnuje odstranění chemických částic z minerálního produktu v surovém stavu, které se v něm nacházejí na základě přírodních podmínek, a to za účelem posílení určitých zvláštních přirozených vlastností daného produktu.

37

Ačkoli žalobkyně v původním řízení tvrdí opak, je třeba na úvod poznamenat, že skutečnost, že k procesu může dojít za přírodních podmínek, nevylučuje možnost, že představuje zpracování uvedené v poznámce 1 kapitoly 25 KN, a neznamená, že produkty podstupující takové zpracování, jako například produkty dotčené v původním řízení, musejí být považovány za minerální produkty v surovém stavu ve smyslu uvedené poznámky.

38

Za účelem určení významu pojmu „odstranění nečistot“ ve smyslu poznámky 1 kapitoly 25 KN, což je předmětem první otázky, je třeba připomenout ustálenou judikaturu Soudního dvora, podle které je v zájmu právní jistoty a usnadnění kontrol třeba hledat rozhodující kritérium pro sazební zařazení zboží obecně v jeho vlastnostech a objektivních znacích, jak jsou definovány zněním položky KN a poznámek k třídám nebo kapitolám (viz zejména rozsudky ze dne 15. února 2007, RUMA, C-183/06, Sb. rozh. s. I-1559, bod 27; ze dne 27. září 2007, Medion a Canon Deutschland, C-208/06 a C-209/06, Sb. rozh. s. I-7963, bod 34, jakož i ze dne 20. června 2013, Agroferm, C‑568/11, bod 27).

39

Kromě toho objektivním kritériem pro zařazení může být účel použití výrobku, pokud je inherentní tomuto výrobku, přičemž musí být možné posoudit tuto inherentnost podle objektivních charakteristik a vlastností zboží (viz výše uvedený rozsudek RUMA, bod 36; rozsudek ze dne 29. dubna 2010, Roeckl Sporthandschuhe, C-123/09, Sb. rozh. s. I-4065, bod 28, a výše uvedený rozsudek Agroferm, bod 41).

40

V tomto ohledu z předkládacího rozhodnutí vyplývá, že zpracování výrobků dotčených v původním řízení, tj. dodávaných balení bělicí hlinky, spočívá v nahrazení iontů vápníku v jejich struktuře ionty vodíku za účelem zvýšení jejich absorpční schopnosti, což je činí vhodnými k čištění a odbarvování jedlých olejů. Mimoto z vyjádření Komise na jednání – které nebylo v tomto ohledu zpochybněno – vyplývá, že uvedené zpracování vylučuje použití bělicí hlinky k jiným účelům než k čištění a odbarvování jedlých olejů.

41

Za těchto okolností a jak zdůrazňuje Komise, musí být pojem „odstranění nečistot“ ve smyslu poznámky 1 kapitoly 25 KN vykládán v závislosti na účelu použití, který je inherentní dotčeným produktům. Odstranění iontů vápníku lze tedy považovat za odstranění nečistot ve smyslu uvedené poznámky 1, neboť uvedené odstranění zlepšuje schopnost dotčených produktů plnit účel použití, který je jim inherentní, tedy odbarvování a čištění jedlých olejů, což přísluší ověřit vnitrostátnímu soudu.

42

S ohledem na výše uvedené je třeba odpovědět na první otázku tak, že pojem „odstranění nečistot“ uvedený v poznámce 1 kapitoly 25 KN musí být vykládán v tom smyslu, že zahrnuje odstranění chemických složek z minerálního produktu v surovém stavu, které se v něm nacházejí na základě přírodních podmínek, jestliže toto odstranění zlepšuje schopnost dotčených produktů plnit účel použití, který je jim inherentní, a sice odbarvování a čištění jedlých olejů, což přísluší ověřit vnitrostátnímu soudu.

43

Podstatou druhé otázky předkládajícího soudu je, zda poznámka 1 kapitoly 25 KN musí být vykládána v tom smyslu, že takový minerální produkt, jako je bělicí hlinka, může po praní s kyselinou sírovou a vodou zůstat zařazen v celní sazební podpoložce 2508 40 00 KN a není třeba jej považovat za výrobek chemického průmyslu ve smyslu kapitoly 38 KN.

44

Úvodem je s ohledem na předkládací rozhodnutí a vyjádření účastníků původního řízení třeba konstatovat, že se druhá položená otázka omezuje na pojem „praní“ ve smyslu poznámky 1 kapitoly 25 KN a netýká se dalších druhů zpracování uvedených v dané poznámce.

45

Ze samotného znění poznámky 1 kapitoly 25 KN vyplývá, že pojem „praní“ zahrnuje odstranění nečistot pomocí chemických látek, aniž se změní struktura výrobků.

46

Podle předkládacího rozhodnutí a vyjádření účastníků řízení přitom dotčené zpracování znamená použití chemických látek, konkrétně kyseliny sírové, což musí předkládající soud nicméně ověřit. Proto za předpokladu, že uvedené zpracování vede k odstranění nečistot, což musí rovněž ověřit vnitrostátní soud s ohledem na odpověď na první položenou otázku, je kritériem umožňujícím určit, zda na základě poznámky 1 kapitoly 25 KN musí dotčené produkty zůstat zařazeny do celní sazební položky 2508 KN, případná změna jejich struktury.

47

V tomto ohledu je třeba konstatovat, že znění poznámky 1 kapitoly 25 KN neposkytuje žádné vodítko ohledně pojmu „struktura“ dotčených produktů.

48

Nicméně vysvětlivky k HS, ačkoli nejsou závazné, jsou důležitými nástroji k zajištění jednotného použití společného celního sazebníku a jako takové poskytují informace využitelné pro jeho výklad (rozsudky ze dne 18. června 2009, Kloosterboer Services, C-173/08, Sb. rozh. s. I-5347, bod 25, a výše uvedený Agroferm, bod 28).

49

V tomto ohledu vysvětlivky HS týkající se čísla 3802 uvádí, že „uhlí a minerální produkty jsou považovány za aktivní, pokud byla struktura jejich povrchu změněna prostřednictvím takového zpracování (tepelného zpracování, chemického zpracování atd.), aby se staly vhodnými pro konkrétní účely použití (jako odbarvování, absorpci plynů nebo tekutin, katalýzu, výměnu iontů, filtrování)“. Tytéž vysvětlivky dodávají, že z čísla 3802 jsou vyloučeny „přirozeně aktivní přírodní minerální produkty (například valchářská hlinka), pokud nebyly podrobeny zpracování, kterým by došlo ke změně struktury jejich povrchu (kapitola 25)“.

50

V důsledku toho, a jak správně uvádí Komise, poznámka 1 kapitoly 25 KN, vykládaná s ohledem na vysvětlivky HS týkající se čísla 3802, vylučuje, aby produkty, které byly podrobeny zpracování, kterým došlo ke změně struktury jejich povrchu, byly zařazeny do čísla 2508 KN, takže musí být zařazeny do čísla 3802 KN.

51

Předkládajícímu soudu přísluší určit, zda výrobky dotčené v původním řízení byly podrobeny zpracování, kterým došlo ke změně struktury jejich povrchu.

52

S ohledem na výše uvedené je třeba na druhou otázku odpovědět tak, že poznámka 1 kapitoly 25 KN musí být vykládána v tom smyslu, že produkty, které byly podrobeny zpracování pomocí chemických látek vedoucímu k odstranění nečistot, mohou být zařazeny do čísla 2508 KN pouze tehdy, pokud uvedené zpracování nezměnilo strukturu jejich povrchu, což přísluší určit vnitrostátnímu soudu.

53

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (desátý senát) rozhodl takto: