Tento dokument je výňatkem z internetových stránek EUR-Lex
Dokument 62015CJ0161
Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 17. března 2016.
Abdelhafid Bensada Benallal v. État belge.
Řízení o předběžné otázce – Směrnice 2004/38/ES – Rozhodnutí o ukončení platnosti povolení k pobytu – Zásada dodržování práva na obhajobu – Právo být vyslechnut – Procesní autonomie členských států – Přípustnost důvodů kasačního opravného prostředku – Důvod veřejného pořádku.
Věc C-161/15.
Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 17. března 2016.
Abdelhafid Bensada Benallal v. État belge.
Řízení o předběžné otázce – Směrnice 2004/38/ES – Rozhodnutí o ukončení platnosti povolení k pobytu – Zásada dodržování práva na obhajobu – Právo být vyslechnut – Procesní autonomie členských států – Přípustnost důvodů kasačního opravného prostředku – Důvod veřejného pořádku.
Věc C-161/15.
Sbírka rozhodnutí – Obecná sbírka
Věc C‑161/15
Abdelhafid Bensada Benallal
proti
Belgickému státu
[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Conseil d’État (Belgie)]
„Řízení o předběžné otázce — Směrnice 2004/38/ES — Rozhodnutí o ukončení platnosti povolení k pobytu — Zásada dodržování práva na obhajobu — Právo být vyslechnut — Procesní autonomie členských států — Přípustnost důvodů kasačního opravného prostředku — Důvod veřejného pořádku“
Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 17. března 2016
Právo Evropské unie – Přímý účinek – Individuální práva – Ochrana vnitrostátními soudy – Soudní žaloba – Zásada procesní autonomie – Meze – Vnitrostátní právní úprava, která podmiňuje přípustnost důvodu vycházejícího z porušení práva být vyslechnut, poprvé vzneseného v řízení o kasačním opravném prostředku, jeho povahou důvodu veřejného pořádku – Přípustnost – Podmínka – Dodržení zásady rovnocennosti – Ověření vnitrostátním soudem
(Listina základních práv Evropské unie, článek 41)
Základní práva – Listina základních práv Evropské unie – Právo na řádnou správu – Právo být vyslechnut – Rozsah
(Listina základních práv Evropské unie, článek 41)
Unijní právo musí být vykládáno v tom smyslu, že pokud je v souladu s použitelným vnitrostátním právem důvod vycházející z porušení vnitrostátního práva vznesený poprvé v řízení o kasačním opravném prostředku před vnitrostátním soudem přípustný pouze tehdy, je-li tento důvod důvodem veřejného pořádku, musí být důvod vycházející z porušení práva být vyslechnut, jak je zaručeno unijním právem, poprvé vznesený před tímtéž soudem, prohlášen za přípustný, pokud toto právo, jak je zaručeno vnitrostátním právem, splňuje podmínky vyžadované uvedeným právem pro kvalifikaci jako důvod veřejného pořádku, což musí ověřit vnitrostátní soud.
Při neexistenci unijních pravidel v této oblasti je totiž na vnitrostátním právním řádu každého členského státu, aby na základě zásady procesní autonomie taková pravidla stanovil, avšak za podmínky, že dodržují zásadu rovnocennosti a zásadu efektivity. Zásada rovnocennosti předpokládá, že dotčené vnitrostátní pravidlo se použije bez rozdílu na žaloby, které jsou založeny na právech, jež jednotlivcům vyplývají z unijního práva, a na žaloby, které jsou založeny na porušení vnitrostátního práva, mají-li podobný předmět a důvody. Dodržování této zásady tak vyžaduje rovné zacházení se žalobami založenými na porušení vnitrostátního práva a podobnými žalobami založenými na porušení unijního práva. V této souvislosti, pokud vnitrostátní soud rozhodující o kasačním opravném prostředku považuje důvod vycházející z nedodržení práva být vyslechnut za důvod vnitrostátního veřejného pořádku, který lze před ním vznést poprvé v rámci soudního řízení, které se řídí vnitrostátním právem, zásada rovnocennosti vyžaduje, aby v rámci téhož soudního řízení mohl být podobný důvod vycházející z porušení unijního práva rovněž vznesen poprvé před tímtéž soudem ve stadiu řízení o kasačním opravném prostředku.
(viz body 24, 29, 31, 35 a výrok)
Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 33)