Věc C‑147/15

Città Metropolitana di Bari

v.

Edilizia Mastrodonato Srl

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Consiglio di Stato)

„Řízení o předběžné otázce — Ochrana životního prostředí — Nakládání s odpady — Směrnice 2006/21/ES — Článek 10 odst. 2 — Zavážka vytěžených prostor jinými než těžebními odpady — Skládkování nebo využití uvedených odpadů“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 28. července 2016

1. Právo Evropské unie – Výklad – Vícejazyčné texty – Jednotný výklad – Rozdíly mezi jednotlivými jazykovými verzemi – Zohlednění celkové systematiky a účelu dotčené právní úpravy

2. Životní prostředí – Odpady – Nakládání s odpady z těžebního průmyslu – Směrnice 2006/21 – Rekultivace vytěžených prostor jinými než těžebními odpady – Požadavek, aby bylo vyplňování v souladu se směrnicí 1999/31 – Neexistence – Podmínka – Činnost, která představuje využití odpadu

   [Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/21, čl. 10 odst. 2; směrnice Rady 1999/31, čl. 2 písm. g) a čl. 3 odst. 1 a 2 druhá odrážka]

3. Životní prostředí – Odpady – Skládky odpadů – Směrnice 1999/31 – Využití odpadu – Pojem – Vyplňování lomu odpadem – Kritéria pro posouzení

   (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98, čl. 3 body 15 a 19; směrnice Rady 1999/31)

1.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz bod 29)

2.  Článek 10 odst. 2 směrnice 2006/21 o nakládání s odpady z těžebního průmyslu musí být vykládán v tom smyslu, že nepodřizuje vyplňování lomu jiným než těžebním odpadem ustanovením směrnice 1999/31 o skládkách odpadů, pokud tato činnost představuje využití tohoto odpadu, přičemž je na vnitrostátním soudu, aby tuto skutečnost ověřil.

   Směrnice 1999/31 se totiž použije pouze na odstraňovaný odpad, a nikoliv na odpad, který byl předmětem využití, jelikož čl. 3 odst. 1 této směrnice stanoví, že se tato směrnice vztahuje na veškeré skládky, které jsou v čl. 2 písm. g) uvedené směrnice definovány jako místa pro odstraňování odpadů pomocí jejich povrchového nebo podpovrchového ukládání. Z toho vyplývá, že jiný než těžební odpad může spadat do působnosti směrnice 1999/31 pouze tehdy, pokud je skládkován s cílem jeho odstranění, a nikoliv pokud tento odpad má být předmětem využití. V tomto smyslu je třeba vykládat čl. 3 odst. 2 druhou odrážku této směrnice, která z působnosti směrnice vylučuje používání vhodných inertních odpadů při terénních úpravách, rekonstrukcích a zavážkách nebo pro stavební účely.

   (viz body 31, 33, 51 a výrok)

3.  Vzhledem k tomu že pojem „využití“ není ve směrnici 1999/31 o skládkách odpadů definován, je třeba odkázat na definici, která je uvedena v čl. 3 bodu 15 směrnice 2008/98 o odpadech. Článek 3 bod 15 směrnice 2008/98 přitom definuje využití odpadu zejména jako činnost, jejímž hlavním výsledkem je, že odpad slouží užitečnému účelu tím, že nahradí jiné materiály, které by jinak byly použity ke konkrétnímu účelu. Z toho vyplývá, že úspora přírodních zdrojů musí být hlavním cílem využití odpadů. Vice versa, pokud je úspora surovin pouze druhotným účinkem činnosti, jejímž prvotním účelem je odstraňování odpadu, tato skutečnost nemůže zpochybnit kvalifikaci této činnosti jako odstraňování odpadu.

   Každé zpracování odpadů musí být možné kvalifikovat jako odstranění nebo využití odpadů, a jak vyplývá z čl. 3 bodu 19 směrnice 2008/98, stejná činnost nemůže být kvalifikována současně jako odstranění a využití. Za těchto podmínek, pokud zpracování odpadů nemůže být podřazeno pouze pod jednu činnost nebo kategorii činností uvedených v příloze I a II této směrnice pouze ohledem na popis dotčené činnosti, je třeba tuto činnost kvalifikovat případ od případu ve světle cílů a definic uvedené směrnice. Co se v tomto ohledu týče vyplňování lomu jiným než těžebním odpadem, vnitrostátnímu soudu přísluší, aby s ohledem na všechny relevantní skutečnosti věci a s přihlédnutím k cíli ochrany životního prostředí sledovanému směrnicí 2008/98 posoudil, zda je účelem takové činnosti primárně využití jiného než těžebního odpadu, který je určen k použití při tomto vyplňování. Tak tomu může být v případě, kdy je zřejmé, že by vyplnění uvedeného lomu bylo uskutečněno i v případě, že by takové odpady nebyly dostupné, a bylo by tak nezbytné použít jiné materiály. Vyplňování dotčeného lomu dále může být považováno za využití pouze tehdy, pokud jsou podle nejnovějšího stavu vědeckých a technických poznatků použité odpady vhodné k tomuto účelu.

   (viz body 36, 37, 39, 41–43, 45)