Tento dokument je výňatkem z internetových stránek EUR-Lex
Dokument 62014CJ0373
Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 20. ledna 2016.
Toshiba Corporation v. Evropská komise.
Kasační opravný prostředek – Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Článek 101 odst. 1 SFEU – Trh výkonových transformátorů – Ústní dohoda o rozdělení trhů (‚gentlemen’s agreement‘) – Omezení hospodářské soutěže z hlediska účelu – Překážky na vstupu – Domněnka o účasti na protiprávní kartelové dohodě – Pokuty – Pokyny pro výpočet pokut (2006) – Bod 18.
Věc C-373/14 P.
Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 20. ledna 2016.
Toshiba Corporation v. Evropská komise.
Kasační opravný prostředek – Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Článek 101 odst. 1 SFEU – Trh výkonových transformátorů – Ústní dohoda o rozdělení trhů (‚gentlemen’s agreement‘) – Omezení hospodářské soutěže z hlediska účelu – Překážky na vstupu – Domněnka o účasti na protiprávní kartelové dohodě – Pokuty – Pokyny pro výpočet pokut (2006) – Bod 18.
Věc C-373/14 P.
Sbírka rozhodnutí – Obecná sbírka
Věc C‑-373/14 P
Toshiba Corporation
proti
Evropské komisi
„Kasační opravný prostředek — Hospodářská soutěž — Kartelové dohody — Článek 101 odst. 1 SFEU — Trh výkonových transformátorů — Ústní dohoda o rozdělení trhů (‚gentlemen’s agreement‘) — Omezení hospodářské soutěže z hlediska účelu — Překážky na vstupu — Domněnka o účasti na protiprávní kartelové dohodě — Pokuty — Pokyny pro výpočet pokut (2006) — Bod 18“
Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 20. ledna 2016
Kartelové dohody — Narušení hospodářské soutěže — Kritéria pro posouzení — Znění a cíl kartelové dohody, jakož i hospodářský a právní kontext jejího průběhu — Rozlišování mezi protiprávními jednáními z hlediska účelu a z hlediska výsledku — Protiprávní jednání z hlediska účelu — Dohody týkající se rozdělení trhů — Zvláště závažné narušení — Rozsah analýzy hospodářského a právního kontextu
(Článek 101 odst. 1 SFEU; Dohoda o EHP, článek 53)
Kasační opravný prostředek — Důvody — Chybné posouzení skutkového stavu — Nepřípustnost — Přezkum posouzení skutkového stavu a důkazů Soudním dvorem — Vyloučení s výjimkou případu zkreslení
(Článek 256 odst. 1 druhý pododstavec SFEU; statut Soudního dvora, čl. 58 první pododstavec)
Kartelové dohody — Účast na protisoutěžních schůzkách podniků — Dostatečnost tichého souhlasu bez veřejného distancování se pro založení odpovědnosti podniku — Veřejné distancování se jako protidůkaz — Přezkum posouzení skutkového stavu a důkazů Soudním dvorem — Vyloučení s výjimkou případu zkreslení — Porušení zásady osobní odpovědnosti — Neexistence
(Článek 101 odst. 1 SFEU a čl. 256 odst. 1 druhý pododstavec SFEU; statut Soudního dvora, čl. 58 první pododstavec)
Hospodářská soutěž — Pokuty — Výše — Stanovení — Odrazující povaha — Kritéria — Velikost a celkové zdroje sankcionovaného podniku — Tržby dosažené v přímé nebo nepřímé souvislosti s protiprávním jednáním
(Článek 101 odst. 1 SFEU; Dohoda o EHP, článek 53; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2; sdělení Komise 2006/C 210/02, body 4, 13 a 18)
Jelikož dohody týkající se rozdělení trhů představují zvláště závažná narušení hospodářské soutěže, analýza hospodářského a právního kontextu, do kterého je toto jednání začleněno, se může omezit na to, co se jeví jako nutně nezbytné pro závěr o existenci omezení hospodářské soutěže z hlediska účelu.
(viz body 28 a 29)
Viz znění rozhodnutí.
(viz body 35 a 40–44)
V oblasti unijního práva hospodářské soutěže účast podniku na protisoutěžní schůzce vede k domněnce o protiprávní povaze jeho účasti, kterou musí dotčený podnik vyvrátit důkazem o veřejném distancování se, které musí ostatní účastníci kartelové dohody vnímat jako takové.
V této souvislosti pojem „veřejné distancování se“ odráží skutkovou situaci, jejíž existence je konstatována Tribunálem v každém jednotlivém případě na základě posouzení určitého množství okolností a indicií, které jsou mu předloženy, a po celkovém vyhodnocení veškerých relevantních důkazů a indicií. Pokud tyto důkazy byly získány řádně a byly dodrženy obecné právní zásady a procesní pravidla použitelná v oblasti důkazního břemene a provádění důkazů, přísluší pouze Tribunálu posoudit hodnotu, kterou je třeba přiznat jednotlivým důkazům, které mu byly předloženy. Takové posouzení tudíž nepředstavuje, s výhradou případu zkreslování těchto důkazů, právní otázku, která by jako taková podléhala přezkumu Soudním dvorem.
(viz body 63 a 71)
Viz znění rozhodnutí.
(viz body 83–87)