Dostupné telekomunikační služby - práva uživatelů

Evropská unie chce zajistit dostupnost minimálního souboru kvalitních služeb elektronických komunikací pro všechny uživatele za dostupnou cenu tak, aby docházelo k co nejmenšímu narušení trhu.

AKT

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě).

PŘEHLED

Evropská unie chce zajistit dostupnost minimálního souboru kvalitních služeb elektronických komunikací pro všechny uživatele za dostupnou cenu tak, aby docházelo k co nejmenšímu narušení trhu.

CO JE ÚKOLEM TÉTO SMĚRNICE?

Tato „směrnice o univerzální službě“ stanoví zvláštní pravidla pro poskytování služeb elektronických komunikací v EU. V tomto kontextu:

• stanoví povinnosti pro poskytování určitých povinných služeb (univerzální služba),
• určuje práva koncových uživatelů a odpovídající povinnosti společností poskytujících veřejnosti sítě a služby elektronických komunikací.

KLÍČOVÉ BODY

Povinnosti univerzální služby

Země EU musí zajistit, aby:

• služby elektronických komunikací specifikované kvality a za dostupnou cenu byly na jejich území k dispozici pro všechny uživatele bez ohledu na jejich zeměpisné umístění,
• byli uspokojeni uživatelé, kteří požádají o připojení k veřejné komunikační síti (tzn. službám elektronických komunikací dostupným veřejnosti, jako je například telefon a internet) na daném místě (to je například důležité pro spotřebitele ve venkovských nebo zeměpisně izolovaných oblastech),
• byl pro všechny koncové uživatele přístupný alespoň jeden úplný seznam telefonních účastníků aktualizovaný jednou za rok,
• zdravotně postižení uživatelé mohli využívat nabídku přizpůsobenou jejich potřebám a na úrovni, kterou mají ostatní uživatelé,
• spotřebitelé s nízkými příjmy měli přístup ke zvláštním sazbám nebo dostávali zvláštní pomoc.

Země EU mohou zavést mechanismy pro kompenzaci čistých nákladů, které vzniknou poskytovatelům služeb v důsledku poskytování univerzální služby (která vždy není zisková).

Zájmy a práva uživatelů

Spotřebitelé musí dostávat informace, díky nimž budou rozumět službám, které chtějí odebírat. Smlouvy musí: i) uvádět informace o minimálních normách kvality služby a také o odškodnění a náhradách v případě, že tyto úrovně nebudou dosaženy, ii) zmiňovat právo být uveden v účastnickém seznamu dostupném účastníkům iii) uvádět jasné informace o kvalifikačních kritériích pro propagační nabídky.

Tato směrnice také stanoví:

• právo spotřebitele změnit operátora pevné linky nebo mobilního operátora během jednoho pracovního dne při zachování starého telefonního čísla,
• povinnost operátorů poskytovat transparentní a včasné informace o cenách a sazbách,
• zvláštní povinnost operátorů upozornit na změnu smluvních podmínek,
• povinnost operátorů zveřejňovat srovnatelné a aktuální informace o kvalitě jejich služeb,
• možnost spotřebitelů mít přístup ke všem telefonním číslům poskytovaným v EU,
• bezplatné poskytování evropského čísla tísňového volání „112“, přičemž operátoři mají povinnost přenášet tísňovým službám informace o poloze volajícího,
• podporu zvláštních čísel „116“ pro standardizované služby sociálního významu, jako jsou telefonní čísla pro tísňové linky pro případ „pohřešovaných dětí“.

KDY SE SMĚRNICE POUŽIJE?

Od 24. února 2002 dále.

KONTEXT

Tato směrnice je součástí balíčku opatření k reformě telekomunikací v EU, který je tvořen dalšími 4 směrnicemi (rámcová směrnice, přístupová směrnice, autorizační směrnice a směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) a také nařízením, kterým se zřizuje Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC).

Další informace najdete na internetových stránkách Evropské komise a také na internetových stránkách Vaše Evropa.

Poslední aktualizace 22.09.2015