Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Evropa, která chrání: Čistý vzduch pro všechny

(COM(2018) 330 final)

(2019/C 110/21)

Zpravodaj:

Octavian Cătălin ALBU

Konzultace	Evropská komise, 18/06/2018
Právní základ	Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Rozhodnutí plenárního shromáždění	19. 6. 2018
Odpovědná specializovaná sekce	Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí
Přijato ve specializované sekci	27. 11. 2018
Přijato na plenárním zasedání	12. 12. 2018
Plenární zasedání č.	539
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	129/0/3

1.   Závěry a doporučení

1.1.

Během uplynulých 30 let se kvalita ovzduší v Evropské unii (EU) zvýšila v důsledku politik prováděných v této oblasti na úrovni Unie. Vzhledem k tomu, že u hlavních kategorií látek znečišťujících ovzduší jsou zaznamenávány četné případy překročení přípustných hodnot, zbývá stále mnoho práce. EHSV naléhavě žádá členské státy, aby úzce spolupracovaly, neboť to má zásadní význam pro zdraví občanů EU. EHSV se domnívá, že je důležité hlasitě upozorňovat na problémy týkající se kvality ovzduší a stavu životního prostředí.

1.2.

EHSV považuje za nezbytné snížit znečištění v obchodním a institucionálním sektoru, v dopravě i v domácnostech. Instituce a členské státy by měly sloužit v tomto směru za pozitivní příklad, přičemž občané potřebují další programy na podporu přechodu na čisté, moderní a energeticky účinnější zdroje tepla.

1.3.

Vzhledem k tomu, že doprava je jedním z hlavních zdrojů znečištění ovzduší, EHSV vítá balíček opatření týkajících se čisté mobility, neboť zahrnuje řadu iniciativ, které mají kromě emisí CO2 snížit také místní a regionální znečištění.

1.4.

Další legislativní opatření, která navrhuje Evropská komise (EK) pro řešení problémů, jako je Dieselgate, nebo opatření vůči členským státům, které nedodržují stávající normy v oblasti znečišťování ovzduší, jsou dobrým krokem vpřed a EHSV tento přístup podporuje.

1.5.

Výbor je pevně přesvědčen, že nové předpisy v oblasti životního prostředí, jako jsou například předpisy upravující dopravu, je třeba doplnit o opatření na podporu hospodářství přinášející podněty pro inovace a vývoj nových technologií, jako jsou baterie, auta na elektrický pohon a alternativní systémy vytápění a větrání.

1.6.

EHSV je znepokojen tím, že ačkoli bylo v zemědělství dosaženo pokroku, pokud jde o snížení znečištění ovzduší, tento pokrok není dostatečný. EHSV doporučuje, aby se společná zemědělská politika a další finanční a investiční nástroje v budoucnu více soustředily na iniciativy zaměřené na snížení dopadu na životní prostředí a aby byly důslednější a jednotnější, co se týče podpory pro zemědělce za účelem realizace programů, jejichž prostřednictvím má být tento cíl splněn. Dobrým nápadem v tomto směru jsou družstva, v nichž mohou zemědělci vyrábět elektřinu pomocí bioplynu z odpadu vytvářeného jejich činností.

1.7.

V boji proti znečištění a změně klimatu je nezbytná mezinárodní spolupráce a EHSV vítá širokou shodu mezi členskými státy v otázce dosažení cílů Pařížské dohody. V této oblasti je velmi důležitá výměna osvědčených postupů a síť zelené diplomacie. Mimoto je pro splnění cílů této dohody zapotřebí konkrétních opatření ke snížení emisí znečišťujících látek v členských státech.

1.8.

EHSV naléhavě žádá členské státy, aby úzce spolupracovaly, neboť tato otázka má zásadní význam pro zdraví občanů EU. EHSV rovněž doporučuje, aby členské státy a Evropská komise co nejvíce spolupracovaly s občanskou společností a zástupci místních a regionálních občanských organizací při přípravě a provádění programů v oblasti ochrany životního prostředí a kampaní zaměřených na vzdělávání, informování a zvyšování povědomí široké veřejnosti o kvalitě ovzduší.

2.   Úvod

2.1.

Během posledních 20–30 let se kvalita ovzduší v EU výrazně zlepšila v důsledku konkrétních politik Unie a členských států, jejichž cílem bylo dosáhnout úrovně kvality ovzduší, která nevytváří negativní dopad a závažná rizika pro lidské zdraví a životní prostředí. Ačkoli mělo HDP Unie vzestupný trend, množství emisí znečišťujících látek v atmosféře kleslo o 8 % u amoniaku a o 72 % u oxidů síry (1).

2.2.

Kvalita ovzduší je rozhodujícím faktorem pro zdravotní stav obyvatelstva. Nejdůležitějšími zdroji znečištění ovzduší jsou částice PM (PM10 a PM2,5) a troposférický ozon, který je přímo ovlivněn oxidy dusíku (NOx), jež se dostanou do ovzduší. Podle Světové zdravotnické organizace je vystavení účinkům částic znečišťujících ovzduší na celosvětové úrovni odpovědné za 8 % všech úmrtí na rakovinu plic a za 3 % všech úmrtí způsobených kardiovaskulárními chorobami (2). Ze stejných důvodů dochází na úrovni Unie k více než 400 000 předčasným úmrtím za rok (3).

2.3.

Vzhledem k těmto otázkám vzrůstá znepokojení občanů EU, pokud jde o stupeň znečištění ovzduší (4). V důsledku toho byl na úrovni Unie i na úrovni členských států stanoven prostřednictvím právních předpisů cíl dosáhnout takových úrovní kvality ovzduší, které nebudou mít nepříznivé dopady na lidské zdraví a na životní prostředí, přičemž by se mělo na základě důsledného dodržování stávajících právních předpisů Unie v oblasti kvality ovzduší postupně dosáhnout snížení škodlivých emisí.

2.4.

Politiky EU v tomto ohledu spočívají na třech pilířích: — pilíř 1 zahrnuje normy kvality vnějšího ovzduší, které by měly plnit všechny členské státy v závislosti na látce znečišťující životní prostředí od roku 2005 nebo 2010; — pilíř 2 se skládá z vnitrostátních cílů v oblasti snižování emisí, které byly nedávno revidovány a má jich být dosaženo do roku 2020 a 2030, včetně další znečišťující látky: jemných částic (PM2,5); — pilíř 3 zahrnuje emisní normy pro hlavní zdroje znečištění: emise vozidel, lodí, průmyslových zařízení a emise vznikající při výrobě energie. V návaznosti na skandál „Dieselgate“ z roku 2015 byl zaveden balíček pravidel pro emise v reálném provozu a Komise navrhla nové, nižší emisní normy CO2 pro nové automobily, lehké užitkové vozy a těžká nákladní vozidla.

2.5.

Podle zprávy Evropské agentury pro životní prostředí pro rok 2017 o kvalitě ovzduší v Evropě patří mezi nejvýznamnější zdroje znečištění ovzduší v Evropě doprava (silniční i nesilniční), spalování paliv pro komerční/institucionální účely a pro účely domácností, výroba energie, průmyslové procesy, zemědělství a odpady (5).

2.5.1.

Silniční doprava je zdrojem 39 % oxidů dusíku (NOx), 29 % černého uhlíku, 20 % oxidu uhelnatého (CO) a 11 % částic PM10 a PM2,5 z celkových emisí znečišťujících životní prostředí. Cílem Komise je stanovit prostřednictvím balíčku opatření týkajících se čisté mobility nové normy pro emise CO2 pro rok 2025 a pro rok 2030. Nové technologie, jako jsou baterie, alternativní paliva a související infrastruktura, jsou podporovány prostřednictvím revize předpisů (6) a prostřednictvím akčních plánů (7). Nový rámec balíčku opatření týkajících se čisté mobility rovněž podporuje integrované využívání vlaků a nákladních automobilů za účelem vyšší efektivnosti (8) (což zahrnuje zvýšení energetické účinnosti), ale také rozvoj dálkových autobusových linek za účelem snížení emisí a dopravního přetížení (9).

2.5.2.

Odvětví spalování paliv pro komerční/institucionální účely a pro účely domácností mělo největší podíl v případě znečištění pevnými částicemi (PM2,5 a PM10) (42 % a 57 %), oxidem uhelnatým (CO) a černým uhlíkem (významná znečišťující látka vznikající v důsledku nedokonalého spalování fosilních paliv a biomasy). Hodnoty znečištění způsobeného tímto odvětvím zůstaly v období 2000–2015 prakticky konstantní.

2.5.3.

Ke snížení emisí škodlivin (59 % z celkového množství u SO2 a 19 % u NOx) v odvětví výroby elektrické a tepelné energie došlo v důsledku rozvoje a rozšiřování alternativních zdrojů energie, systémů kombinované výroby tepla a elektřiny, modernizace zařízení na výrobu energie a zvýšení jejich účinnosti, optimalizace výrobních procesů energie, zlepšení tepelněizolačních vlastností budov, postupného zákazu spalování fosilních paliv a jejich nahrazení zemním plynem.

2.5.4.

Za účelem snížení emisí v případě průmyslových zařízení (50 % u těkavých organických sloučenin (COV) jiných než metan a 17 % u částic PM10) byla přijata opatření, jež jsou v souladu s platnými předpisy na evropské úrovni. Pro zajištění prevence a monitorování znečištění musí mít každé průmyslové zařízení licenci, jež stanoví mezní hodnoty emisí znečišťujících látek a nezbytná opatření na ochranu životního prostředí.

2.5.5.

Vzhledem k tomu, že zemědělství produkuje 95 % emisí amoniaku (NH3) a 52 % emisí metanu (CH4), je jejich snížení velmi důležité. Opatření ke snížení emisí v tomto odvětví zahrnují agronomická opatření (vyvážené využívání dusíku v zemědělských podnicích, provádění podsevů a pěstování zeleniny na orné půdě ke zvýšení její úrodnosti), opatření týkající se dobytka (skladování chlévského hnoje v uzavřených prostorách, jeho používání v zařízeních na výrobu bioplynu), energetická opatření (využití biomasy pro vytápění, instalace fotovoltaických zařízení, snížení spotřeby klasického paliva a elektrické energie) a agroenvironmentální opatření (zvýšení odborných znalostí zemědělců a jejich podpora v zavádění nízkoemisních postupů).

2.6.

EHSV je znepokojen stavem životního prostředí. EHSV zaznamenal varovné signály rovněž v minulosti (10) a zdůrazňuje, „že je třeba vynaložit větší úsilí na to, aby se v první řadě zamezilo vzniku škod na životním prostředí, a že strategie prevence by vždy měla být upřednostněna před odstraňováním škod“ (11).

3.   Obecné připomínky

3.1.

EHSV vítá opatření, která byla přijata na úrovně Unie za účelem dosažení cíle kvality ovzduší, která není škodlivá pro lidi a životní prostředí, ale domnívá se, že je třeba výrazně posílit úsilí na úrovni Unie i na úrovni členských států, protože dosud zaznamenané výsledky nejsou zcela uspokojivé. Přestože bylo dosaženo pokroku v oblasti snižování emisí znečišťujících látek, kvalita ovzduší má stále dopad na zdraví obyvatelstva (12).

3.2.

EHSV je znepokojen skutečností, že v rozsáhlých oblastech EU překračují emise částic v současné době maximální povolené úrovně. V případě částic PM10 byla zaznamenána překročení denní maximální přípustné koncentrace u 19 % monitorovacích stanic a v případě částic PM2,5 u 6 % monitorovacích stanic. Městská populace EU byla v roce 2015 bohužel vystavena úrovním emisí vyšším než je přípustné množství o 19 % v případě PM10 (nárůst oproti předchozímu roku) a o 7 % v případě PM2,5 (pokles oproti předchozímu roku).

3.3.

Výbor poukazuje na to, že ve střední a východní Evropě používají miliony domácností pro vytápění dřevo a uhlí. Podle Světové zdravotnické organizace tato praxe ve střední a východní Evropě v současné době přispívá a v budoucnu bude přispívat ke znečištění částicemi PM2,5, jejichž emise se udržují na úrovni let 2010–2015 (13). Je zapotřebí přijmout více opatření na podporu a zapojení obyvatelstva do přechodu k čistějším zdrojům vytápění.

3.4.

EHSV rovněž vyjadřuje znepokojení, že ve 22 členských státech dochází k významnému překračování roční koncentrace oxidu dusičitého (NO2), a to v 10 % monitorovacích stanic, a v oblastech velkých měst jsou tyto hodnoty vyšší než dvojnásobek hodnot přípustných dle norem.

3.5.

EHSV zdůrazňuje, že kvalita ovzduší je rozhodujícím faktorem jak pro obyvatelstvo, tak pro podnikatelskou sféru (14). Evropské a vnitrostátní rozhodovací orgány tudíž musí podniknout praktické kroky s cílem zavést legislativní rámec v této oblasti a vymáhat jeho dodržování.

3.6.

EHSV se domnívá, že pro snížení úrovně emisí znečišťujících látek v odvětví obchodu, institucí a domácností je nezbytné, aby členské státy s podporou Komise důrazně prosazovaly a realizovaly kroky na podporu snižování energetické náročnosti budov a zlepšení účinnosti zařízení dodávajících elektrickou a tepelnou energii, na rozšíření a modernizaci sítí dálkového vytápění ve městech a na podporu alternativních systémů klimatizace. Příkladem je sídlo Evropské centrální banky, kde je použit inovativní a ekologicky šetrný systém vytápění a větrání.

3.7.

EHSV konstatuje, že by se nemělo opomíjet znečištění ovzduší uvnitř budov. Kvalita vzduchu, který dýcháme v interiéru, je pro naše zdraví nesmírně důležitá, zejména u zranitelných skupin. Kouření, vaření, vlhkost, větrání, hořící svíčky, používání přípravků, jako jsou čisticí prostředky, vosky nebo laky, a některých stavebních materiálů – to vše se může stát významným zdrojem znečištění vnitřního ovzduší. Proto je důležité, aby existovala soudržná politika týkající se zdravých budov.

3.8.

EHSV se domnívá, že členské státy by spolu s Komisí měly vypracovat a realizovat novou koncepci rozvoje měst, která by byla mimo jiné zaměřena na zavádění systému čisté dopravy, na podporu elektrické nebo hybridní mobility prostřednictvím různých pobídek, na využívání IT aplikací k varování obyvatel v případě překročení přípustných hodnot znečištění ovzduší a na podporu rozšiřování zelených ploch ve městech s cílem výrazně zlepšit kvalitu ovzduší.

3.9.

EHSV se domnívá, že důležitým faktorem snižování znečištění ovzduší je přístup občanů k informacím a údajům o kvalitě ovzduší (15). Informační a vzdělávací programy mohou zvýšit povědomí občanů o nebezpečí znečištění ovzduší a o dopadu činnosti jednotlivců. Je třeba uznat a ocenit to, co pro čistotu ovzduší činí matky, které jsou znepokojeny dopadem znečištění na zdraví svých dětí a pokládají omezenou možnost využívání prostředí za omezování svých občanských práv.

3.10.

EHSV vítá iniciativu nevládních organizací a jednotlivců, kteří podali soudní žaloby a vyzvali vnitrostátní orgány k přijetí dodatečných opatření ke snížení znečištění. V zemích, jako je Česká republika, Německo, Itálie nebo Spojené království, daly soudy žalujícím za pravdu a vydaly rozhodnutí v jejich prospěch (16).

3.11.

EHSV se domnívá, že strategie odstraňování uhlíku musí být spolu s cíli v oblasti obnovitelných zdrojů energie rozvíjeny tak, aby měly skutečný dopad na životní prostředí, aniž by došlo k narušení hospodářského rozvoje členských států.

4.   Konkrétní připomínky

4.1.

Komise klade velký důraz na normy týkající se emisí z vozidel, zvláště po skandálu „Dieselgate“, a provádění kontrol dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů EU v této oblasti.

4.2.

EHSV podporuje Komisi, která vyzvala členské státy, aby provedly analýzu všech možných změn a zdokonalení, díky nimž by se zajistilo, že se emise z těchto vozidel budou pohybovat v mezích povolených platnými normami, a aby – pokud vozidla, kterých se tento skandál týkal, tyto podmínky nesplňují – navrhly jejich povinné nebo dobrovolné stažení.

4.3.

EHSV vítá, že Komise zahájila řízení pro nesplnění povinnosti proti 16 členským státům v případě znečištění částicemi PM10 a proti 13 členským státům v případě znečištění oxidem dusičitým (NO2) a doporučuje, aby dotčené členské státy co nejdříve přijaly opatření ke zkrácení nebo odstranění období, kdy dochází k překročení přípustného znečištění.

4.4.

EHSV vítá rozhodnutí Komise podat k Soudnímu dvoru Evropské unie žalobu proti třem členským státům (Maďarsko, Itálie a Rumunsko), které nerespektují mezní hodnoty znečištění částicemi PM10, a proti dalším třem členským státům (Francie, Německo a Spojené království) za nedodržování mezních hodnot znečištění NO2. Uvedených šest členských států včas nenavrhlo konkrétní a účinná opatření ke snížení znečištění na přijatelné limity.

4.5.

Vzhledem k vysoké úrovni znečištění způsobené automobily vítá EHSV navrhovaná opatření Komise na snížení emisí, představená v rámci balíčku týkajícího se mobility, např. směrnice o čistých vozidlech, emisní normy CO2 pro automobily i těžká vozidla, akční plán pro zavádění infrastruktury pro alternativní paliva či iniciativa v oblasti baterií. Tato opatření také zaručeně povedou ke snížení emisí, o němž toto stanovisko pojednává.

4.6.

EHSV vítá návrh Komise na nová pravidla týkající se významného zvýšení kvality a nezávislosti postupů pro schválení typu a zkoušek vozidel před vstupem na trh, jakož i pravidla týkající se lepší kontroly vozidel, která jsou již na trhu. Nařízení stanovující tato pravidla, která mají vstoupit v platnost v září 2020, zachovává zákaz odpojovacích zařízení, usiluje o snížení hodnot emisí z motorových vozidel a vytváří rámec nutný pro přechod na vozidla s nízkými a nulovými emisemi.

4.7.

Vzhledem k vysoké úrovni emisí škodlivých látek obsahujících amoniak (NH3) a metan (CH4) v zemědělském odvětví (17) je zapotřebí přijmout aktivní opatření k jejich snížení. EHSV se domnívá, že v příštích letech by se společná zemědělská politika měla více zaměřit na podporu jednotlivých zemědělců a zemědělských družstev při snižování znečištění, na usnadnění jejich přístupu k finančním prostředkům evropských bankovních institucí nutných pro provádění programů, které mohou vést k snížení emisí znečišťujících látek. Budoucí programy rozvoje venkova v rámci SZP by kromě toho měly zahrnovat agroenvironmentální opatření usilující o snížení těchto emisí.

4.8.

Výbor vyjadřuje znepokojení nad tím, že i přes opatření prováděná v zemědělství v období let 2000–2015 se emise NH3 a CH4 snížily pouze o 7 %, a to navzdory úsilí zemědělců. Nárůst počtu hospodářských zvířat vedl k tomu, že u emisí těkavých organických sloučenin (COV) jiných než metan vznikajících především v chlévském hnoji došlo v celé EU ke zvýšení o 6 %, přestože emise na kilogram masa poklesly.

4.9.

Vzhledem k tomu, že jev znečištění ovzduší má přeshraniční povahu, se Výbor domnívá, že je nezbytně nutné, aby členské státy jednaly koordinovaně, na základě cílů a zásad dohodnutých na celounijní úrovni při současném dodržování zásady subsidiarity. V tomto ohledu existuje precedens a je nutné podpořit co nejvíce iniciativ.

4.10.

Výbor se domnívá, že pro lepší harmonizaci mezi evropskými a vnitrostátními politikami musí Komise a členské státy úzce spolupracovat s občanskou společností, která zajišťuje informování obyvatelstva a rozvíjí místní a regionální programy.

4.11.

Výbor vítá široký konsensus, který Evropská unie vyjádřila ve věci Pařížské dohody o změně klimatu, a domnívá se, že úsilí Evropské unie se musí vyvíjet v duchu tohoto konsensu a že Unie musí jednat tak, aby dosáhla stanovených cílů, díky čemuž dojde rovněž ke zlepšení kvality ovzduší.

4.12.

EHSV naléhá na členské státy, které tak dosud neučinily, aby vypracovaly strategie pro upouštění od používání uhlí jako zdroje energie. Sedm členských států již uhlí ze skladby zdrojů energie vyloučilo a devět dalších tak plánuje učinit (18).

4.13.

EHSV se domnívá, že Unie by měla sdílet osvědčené postupy i s mezinárodními partnery. Nemůžeme ignorovat účinky znečištění atmosféry z jiných částí světa, které se nás mohou přímo i nepřímo dotknout. Síť zelené diplomacie a soudržnosti v rozvojové politice je důležitější než kdy jindy.

---

(1)  Air quality in Europe – 2017 report (Kvalita ovzduší v Evropě – Zpráva za rok 2017).

(2)  9 z 10 lidí na světě dýchá znečištěný vzduch, čím dál víc zemí situaci řeší.

(3)  Air quality in Europe – 2017 report (Kvalita ovzduší v Evropě – Zpráva za rok 2017).

(4)  Zvláštní průzkum Eurobarometr č. 468: Postoje evropských občanů k životnímu prostředí.

(5)  Air quality in Europe – 2017 report (Kvalita ovzduší v Evropě – Zpráva za rok 2017).

(6)  COM(2017) 653 final – 2017/0291 (COD).

(7)  COM(2017) 652 final.

(8)  COM(2017) 648 final – 2017/0290 (COD).

(9)  COM(2017) 647 final – 2017/0288 (COD).

(10)  Úř. věst. C 451, 16.12.2014, s. 134.

(11)  Úř. věst. C 283, 10.8.2018, s. 83.

(12)  Evropský účetní dvůr, Zvláštní zpráva č. 23/2018.

(13)  Světová zdravotnická organizace: Residential heating with wood and coal: health impacts and policy options in Europe and North America (Topení dřevem a uhlím v domácnostech: dopad na zdraví a možnosti politik v Evropě a Severní Americe).

(14)  Zvláštní průzkum Eurobarometr č. 468: Postoje evropských občanů k životnímu prostředí.

(15)  Air quality in Europe – 2017 report (Kvalita ovzduší v Evropě – Zpráva za rok 2017).

(16)  Evropský účetní dvůr, Zvláštní zpráva č. 23/2018.

(17)  Markus Amann, Measures to address air pollution from agricultural sources (Opatření pro zmírnění znečištění ovzduší způsobeného zemědělstvím).

(18)  Overview: National coal phase-out announcements in Europe. Europe Beyond Coal (Přehled: Oznámení evropských států o postupném ukončení využívání uhlí. Evropa bez uhlí).