19.1.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 17/56

—

znovu vyjadřuje své přesvědčení o tom, že je zapotřebí společného strategického rámce (SSR) na období 2014–2020, aby se dosáhlo koordinace a součinnosti při financování z pěti fondů zahrnutých do SSR a aby byl dán jasný strategický směr smlouvám o partnerství a operačním programům;

—

má určité pochybnosti, pokud jde o opodstatněnost navrhovaného rozdělení SSR mezi přílohu k obecnému nařízení a akt v přenesené pravomoci s orientačními kroky s vysokým přínosem pro Evropu a prioritami spolupráce. Vyslovuje se pro to, aby byl SSR schválen výhradně jako příloha k obecnému nařízení;

—

domnívá se, že orientační kroky s vysokým přínosem pro Evropu by Komise měla přijmout v podobě nezávazného sdělení, podobně jako tomu bylo u strategických obecných zásad Společenství na období 2007–2013;

—

zdůrazňuje, že cílem SSR by mělo být vytvoření podmínek pro plynulý přechod od legislativního balíčku ke smlouvám o partnerství a operačním programům, a poukazuje na to, že je nutné upřesnit mechanismy provádění;

—

vyjadřuje politování nad tím, že se 11 tematických cílů vyjmenovaných v návrhu obecného nařízení liší od šesti priorit Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a šesti samostatných priorit Evropského námořního a rybářského fondu, což mimořádně ztěžuje koordinaci;

—

je přesvědčen o tom, že je nutné decentralizovat operační řízení na místní a regionální úrovni, aby se zvýšila koordinace a doplňkovost mezi jednotlivými fondy, což přinese účinný integrovaný přístup, tedy přístup multitematický, směřující zdola nahoru a vycházející ze zvláštností každého území;

—

důrazně doporučuje, aby byly využívány operační programy založené na několika fondech;

—

vyzývá k tomu, aby byl vypracován stabilní rámec pro programování, aby tak byl zaručen soulad s víceletým výhledem politiky soudržnosti;

—

pozastavuje se nad možností měnit SSR prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci.

Hlavní zpravodaj

pan Marek WOŹNIAK (PL/ELS), maršálek Velkopolského vojvodství

Odkaz

pozměněný návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, jichž se týká společný strategický rámec, o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006

COM(2012) 496 final, příloha I

1.

znovu vyjadřuje své přesvědčení o tom, že je zapotřebí společného strategického rámce (SSR) na období 2014–2020 pro Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond (ESF), Fond soudržnosti (FS), Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský námořní a rybářský fond (EMFF), aby se dosáhlo koordinace a součinnosti při financování z fondů zahrnutých do SSR a aby byl dán jasný strategický směr smlouvám o partnerství a operačním programům;

2.

připomíná politická doporučení, jež předložil ve svém stanovisku k obecnému nařízení, a zdůrazňuje, že vzhledem ke skutečnosti, že SSR má být přijat jako příloha k obecnému nařízení, musí být strategická vize a cíle určeny právě v tomto nařízení, zatímco SSR by měl být považován za hlavní prováděcí nástroj;

3.

má určité pochybnosti, pokud jde o opodstatněnost navrhovaného rozdělení SSR mezi přílohu k obecnému nařízení (1) a akt v přenesené pravomoci s orientačními kroky s vysokým přínosem pro Evropu a prioritami spolupráce. Vyslovuje se pro to, aby byl SSR schválen výhradně jako příloha k obecnému nařízení. Připomíná, že akty v přenesené pravomoci by se měly omezovat pouze na jiné než podstatné prvky základních legislativních aktů. Veškeré záležitosti spojené se SSR však mají zásadní význam pro místní a regionální orgány a mají strategický charakter. Výbor regionů není konzultován v souvislosti s akty v přenesené pravomoci, na SSR se ale vztahuje povinná konzultace Výboru regionů v souladu s článkem 177 SFEU;

4.

je toho názoru, že by SSR měl být schvalován Radou a Evropským parlamentem a měl by být přezkoumáván pouze v případě, že dojde k podstatným změnám ve společenské a hospodářské situaci EU. Z tohoto důvodu se pozastavuje nad možností měnit přílohu I prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci;

5.

má za to, že orientační kroky s vysokým přínosem pro Evropu by Komise měla přijmout v podobě nezávazného sdělení, podobně jako tomu bylo u strategických obecných zásad Společenství na období 2007–2013 (COM(2005) 299 final);

6.

upozorňuje na to, že fondům SSR připadá klíčová úloha při podpoře nástrojů k provádění strategie Evropa 2020 a investic pro snížení rozdílů v rozvoji jednotlivých členských států a regionů a v rámci regionů. Současně vyzývá k tomu, aby se smluvní závazky staly hlavní zásadou;

7.

vítá skutečnost, že návrhy obsažené ve SSR budou sloužit ke splnění požadavků uvedených v článku 11 návrhu obecného nařízení, podle něhož má SSR řešit klíčové územní problémy. Současně poukazuje na to, že v návrzích uvedených ve SSR musejí být jasně zmíněny odlehlé oblasti a oblasti se zvláštními územními rysy, jako jsou horské oblasti, nejvzdálenější regiony, průmyslové oblasti procházející přeměnami, ostrovy, regiony s velkým rozptýlením obyvatelstva a regiony s nízkou hustotou zalidnění, které vyžadují zvláštní formy pomoci;

8.

kladně hodnotí to, že se zde poukazuje na potřebu zapojení partnerů na regionální a místní úrovni, které je podmínkou pro uskutečnění politických cílů. Domnívá se, že to usnadní uplatňování územního přístupu zdola nahoru;

9.

požaduje, aby SSR v souladu se zásadou proporcionality cíleně sloužil k vyjasňování a upřesňování zákonitostí intervence fondů v příštím programovém období a aby byla současně ponechána možnost přizpůsobit působnost programu zvláštnostem, potřebám a možnostem jednotlivých členských států a regionů. SSR by měl představovat orientační rámec pro smlouvy o partnerství a operační programy připravované v jednotlivých členských státech, a měl by tak členským státům a příslušným regionálním a místním orgánům umožňovat, aby samostatně reagovaly na rozvojové problémy, zejména s přihlédnutím k cílům strategie Evropa 2020. Zdůrazňuje, že cílem SSR by mělo být vytvoření podmínek pro plynulý přechod od legislativního balíčku ke smlouvám o partnerství a operačním programům;

10.

poukazuje na to, že je nutné upřesnit mechanismy provádění;

11.

vyjadřuje politování nad tím, že se 11 tematických cílů vyjmenovaných v návrhu obecného nařízení liší od šesti priorit EZFRV a šesti samostatných priorit EMFF, což mimořádně ztěžuje koordinaci;

12.

lituje toho, že ve SSR chybí aspekty hlavních zásad, jež mají být zaváděny;

13.

vyzývá k tomu, aby byl vypracován stabilní rámec pro programování, aby tak byl zaručen soulad s víceletým výhledem politiky soudržnosti;

14.

domnívá se, že hlavní činností by od začátku mělo být stanovování vhodných programových priorit na celé období 2014–2020, např. při přípravě smluv o partnerství a operačních programů. V této souvislosti má určité obavy, že zohledňování doporučení pro jednotlivé členské státy a národních programů reforem by mohlo být v rozporu s koordinovaným víceletým programováním na regionální úrovni;

15.

odkazuje na stanovisko Výboru regionů k obecnému nařízení, v němž Výbor odmítá návrhy, jejichž záměrem je svázat politiku soudržnosti s dodržováním Paktu o stabilitě a růstu (2), ale stanoví možnost upravit smlouvy o partnerství a operační programy na základě doporučení vyplývajících z evropského semestru;

16.

upozorňuje však na to, že častá změna programů naruší předvídatelnost řízení fondů a že by k ní tudíž mělo docházet jen v nutných případech;

17.

zdůrazňuje nezbytnost lepší koordinace mezi fondy SSR, aby se zvýšila účinnost jejich využívání a aby byla zaručena potřebná součinnost v souvislosti s obtížnou rozpočtovou situací a omezenými finančními prostředky. Umožní to zajistit větší součinnost a doplňkovost investic EU;

18.

vyzývá k tomu, aby se při sestavování SSR pozornost soustřeďovala na doplňkovost. Je třeba usilovat o vytvoření integrovaného multitematického přístupu, který bude propojovat orientační kroky jednotlivých fondů, jež se vzájemně doplňují, aby se dosáhlo téhož cíle. Lituje však toho, že Komise nešla dále a nespecifikovala možnou doplňkovost mezi jednotlivými tematickými prioritami, investičními prioritami vztahujícími se na některé fondy SSR a mezi orientačními kroky a investičními prioritami. V souvislosti s výše uvedeným zdůrazňuje, že návrh dokumentu týkajícího se SSR musí zajistit doplňkovost oblastí působnosti jednotlivých fondů a eliminovat riziko duplicity;

19.

je přesvědčen o tom, že je nutné decentralizovat operační řízení na místní a regionální úrovni, aby se zvýšila koordinace a doplňkovost mezi jednotlivými fondy, což přinese účinný integrovaný přístup, tedy přístup multitematický, směřující zdola nahoru a vycházející ze zvláštností každého území;

20.

důrazně doporučuje, aby byly využívány operační programy založené na několika fondech, které umožní dosáhnout co největšího pozitivního účinku zásahu EU v regionech díky integrovanému využití možností, jež skýtají různé regionální nástroje pro rozvoj a skutečná realizace strategií sociálního a hospodářského rozvoje místními a regionálními orgány;

21.

je potěšen tím, že Komise klade značný důraz na potřebu programování integrovaného územního rozvoje. Vítá odkaz na integrované územní investice, integrované operace a společné akční plány, lituje však toho, že v obecném nařízení a příloze týkající se SSR chybí popis těchto nástrojů a koncepce integrovaných operací. Zdůrazňuje, že je třeba přesně definovat koncepci integrovaných operací jakožto nástroje k integrovanému financování ve spojení s ostatními politikami a nástroji EU;

22.

s poukazem na strategii rozvoje měst podle článku 7 nařízení o EFRR upozorňuje především na význam a inovace, jež spočívají ve vyčlenění finančních prostředků na integrovaná opatření pro udržitelný rozvoj měst, které budou použity ve formě „integrovaných územních investic“, a lituje, že právní předpisy jasně nestanoví, že v takovém případě nesou přímou odpovědnost za řízení a provádění „integrovaných územních investic“ městské orgány;

23.

je toho názoru, že by měl zůstat zachován místní charakter místního rozvoje se zapojením místních komunit;

24.

v souladu s tím, co Výbor regionů uvedl ve svém stanovisku ke komunitně vedenému místnímu rozvoji, upozorňuje na holistický charakter místního rozvoje, jenž se soustředí na výzvy a potenciál v rámci regionů všech typů, ať jsou to regiony městské, venkovské nebo příměstské či funkční oblasti. V této souvislosti vyzývá k tomu, aby bylo možné využít místní rozvoj se zapojením místních komunit k uskutečnění všech jedenácti tematických cílů strategického rámce, a to podle místních potřeb;

25.

vítá, že je zde zmíněna potřeba koordinace s ostatními nástroji a politikami EU, jež nespadají do SSR. Umožní to užší provázání strategie Evropa 2020 a politiky soudržnosti a odvětvových politik EU na evropské, celostátní a místní úrovni. Obzvláště se domnívá, že se tím zlepší řízení a zvýší efektivita prováděných programů;

26.

vyzývá k tomu, aby byly upřesněny mechanismy koordinace a aby byly formulovány pokyny pro unijní politiky a nástroje související se SSR, především na úrovni EU. Připomíná, že většina těchto nástrojů je řízena centrálně, proto je vedle úlohy členských států třeba podtrhnout také spoluodpovědnost Komise;

27.

vítá výčet politik EU a nástrojů či programů, který je uveden v návrhu přílohy (patří sem např. program Horizont 2020, rezerva pro nové účastníky na trhu (NER), Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (COSME), Program pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE), Erasmus pro všechny, Program pro sociální změny a inovace (PSCI), nástroj pro propojení Evropy, evropský nástroj sousedství (ENI), nástroj předvstupní pomoci (NPP) a Evropský rozvojový fond (ERF));

28.

kladně hodnotí důraz, který je kladen na vazbu mezi fondy SSR a programem Horizont 2020. Má za to, že Komise stanovila podrobnější pokyny, přičemž navrhla, aby fondy SSR podporovaly strategie inteligentní specializace založené na činnostech ve dvou různých směrech – budování kapacit a využívání a okamžitém šíření výsledků výzkumu a inovací – ve vztahu k programu Horizont 2020;

29.

vítá skutečnost, že fondy SSR mohou spolufinancovat partnerství mezi vzděláváním, podniky a výzkumem a že mají být tato opatření koordinována s mezinárodními partnerstvími mezi podniky a vzdělávacími institucemi, jež jsou uzavírána ve formě znalostních aliancí a aliancí odvětvových dovedností, které lze podporovat z programu Erasmus pro všechny;

30.

podporuje zavedení možnosti využívat fondy SSR k doplnění nástroje pro propojení Evropy, např. prostřednictvím sekundárních či terciárních vazeb na priority EU v oblasti infrastruktury;

31.

odkazuje na stanovisko Výboru regionů k programu LIFE a souhlasí s tím, že tento program hraje rozhodující úlohu při mobilizaci mnohem většího objemu prostředků z EFRR, ESF a FS na uskutečňování environmentálních cílů. Výbor regionů podporuje integrované projekty programu LIFE, jež jsou prezentovány jako projekty nové, vyšší kategorie;

32.

zdůrazňuje potřebu větší koordinace mezi vnějšími nástroji ENI, NPP a ERF, zejména ve vztahu k regionům hraničícím se zeměmi Východního partnerství a Unie pro Středomoří a nejvzdálenějším regionům EU sousedícím se státy AKT;

33.

upozorňuje na to, že podle stanoviska Výboru regionů k návrhu obecného nařízení není důvod k začlenění evropské územní spolupráce do smluv o partnerství. Z tohoto důvodu odmítá zahrnutí části týkající se priorit spolupráce do aktu v přenesené pravomoci;

34.

kladně se však staví ke zkrácenému oddílu Koordinace spolupráce v příloze týkající se SSR;

35.

upozorňuje na to, že by bylo vhodné rozšířit nadnárodní územní spolupráci v rámci ESF o meziregionální a přeshraniční spolupráci;

36.

vítá, že zde byl zohledněn makroregionální rozměr, a vyzdvihuje význam, který je v nástroji územní spolupráce přikládán splnění cílů makroregionálních strategií;

37.

je potěšen tím, že se v SSR v rámci horizontálních principů odrazila zásada víceúrovňové správy a partnerství v souladu s článkem 5 návrhu obecného nařízení;

38.

vyzývá k tomu, aby byla zásada víceúrovňové správy uplatňována v praxi tím, že se bude zdůrazňovat význam používání přístupu zdola nahoru v rozhodovacím procesu a při přípravě smluv o partnerství a operačních programů;

39.

jednoznačně podporuje opatření, jejichž cílem je prosazování rovnosti žen a mužů. Pokládá však za neefektivní vyčleňovat v systému provádění fondů nové orgány, jež by se měly věnovat výhradně této tematice. Vhodnější by bylo zavést procesní řešení, která by umožňovala efektivní uplatňování této zásady v rámci stávajících institucionálních struktur;

40.

odkazuje na předchozí stanoviska Výboru regionů k EFRR a ESF, v nichž se poukazuje na nedostatečný zájem o otázku demografických změn. V souvislosti s tím vyjadřuje značné uspokojení nad tím, že byla tato otázka zařazena mezi navrhované průřezové cíle politik;

41.

je potěšen tím, že se v SSR poukazuje na nutnost přizpůsobit formy zásahu místním problémům a možnostem, očekává však, že bude provedena hlubší analýza a další činnosti v této oblasti, jejichž výsledky budou vodítkem pro místní a regionální orgány;

42.

vítá návrh týkající se smluv o partnerství, jež by měly převádět prvky stanovené v SSR do kontextu dané země. Zdůrazňuje, že je třeba zohlednit jednotky na nižších úrovních územního členění, z čehož vyplývá nezbytnost zapojit příslušné místní a regionální orgány;

43.

je si vědom obtížnosti vypracování harmonizovaných definic územních oblastí ve fondech SSR a nabízí svou pomoc, aby byl v této otázce učiněn pokrok. Zdůrazňuje, že se tato definice mění v závislosti na právních předpisech pro jednotlivá odvětví, což neusnadňuje identifikaci nejdůležitějších územních problémů.