19.8.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 271/25

Zpravodajka

paní Daiva Matonienė (LT/EKR), radní města Šiauliai

Odkaz

Žádost Evropské komise o vypracování stanoviska, dopis ze dne 27. listopadu 2013

1.

V zájmu účinného využívání zdrojů a dosažení nízkouhlíkového hospodářství, které chrání a zvětšuje přírodní bohatství a zajišťuje zdraví a dobré životní podmínky občanů, mají být prostřednictvím sedmého akčního programu pro životní prostředí splněny cíle v oblasti životního prostředí a klimatu, na nichž se Unie již dohodla, vytvořen právní základ politiky pro životní prostředí do roku 2020 a stanovena vize, již mají EU a členské státy uskutečňovat v dlouhodobém horizontu do roku 2050.

2.

Evropská komise požádala Výbor regionů o vypracování stanoviska k doporučeným opatřením pro provádění osmého cíle sedmého akčního programu pro životní prostředí a položila mu čtyři konkrétní otázky:

3.

V EU žije přibližně 350 miliónů osob (70 %) ve městech s více než 5  000 obyvatel. Do roku 2020 bude zřejmě 80 % Evropanů bydlet v městských a příměstských oblastech. Kvalita života a globální podmínky životního prostředí tak přímo závisí na stavu životního prostředí ve městech. Největší část škodlivých látek v životním prostředí pochází z měst.

4.

Mnoho měst čelí v zásadě podobným environmentálním výzvám, mezi něž patří zlepšování kvality ovzduší, snižování úrovně hluku, dopravní přetížení a emise skleníkových plynů, zabránění ztrátě biologické rozmanitosti, nedostatku vody, povodním a škodám způsobeným bouřemi, zachování zelených ploch, obnova kontaminovaných lokalit a zlepšení nakládání s odpadem a hospodaření s energií.

5.

VR zdůrazňuje hmatatelné výhody zavádění udržitelných politik a opatření, včetně zlepšení stavu životního prostředí, zlepšení veřejného zdraví, zvýšení kvality života, větší právní jistoty pro podniky a méně častého narušení trhu. Upozorňuje také na to, že náklady na neuplatňování environmentálních právních předpisů EU jsou odhadovány zhruba na 50 miliard eur ročně a jsou představovány náklady na zdraví a přímými škodami na životním prostředí (1).

6.

Zdůrazňuje, že udržitelná města budou určována svou schopností dosáhnout cílů v oblasti zmírňování změn klimatu. S ohledem na koncentraci obyvatel v městských oblastech konstatuje, že města budou muset mít vedoucí úlohu při snižování emisí skleníkových plynů, nemá-li teplota celosvětově stoupnout o více než 2 oC. Města mají nejlepší předpoklady k tomu, aby povzbudila změnu v chování, jež musí jít ruku v ruce se zásadní přeměnou energetické a dopravní infrastruktury. Uznává dále, že schopnost měst přizpůsobit se nevyhnutelné změně klimatu a extrémním povětrnostním jevům také určí jejich hospodářskou a sociální udržitelnost, a tím i konkurenceschopnost Evropské unie.

7.

Při hodnocení a plánování opatření EU v souvislosti s rozvojem udržitelných měst musí být rovněž zohledněny celosvětové souvislosti. Dne 22. června 2012 bylo na konferenci Organizace spojených národů o udržitelném rozvoji (Rio+20) přijato prohlášení, v němž se poukazuje na inkluzivní hospodářství šetrné k životnímu prostředí a cíle udržitelného rozvoje pro období po roce 2015.

8.

V souladu s prohlášením konference Rio+20 považuje VR za udržitelné město takové, které podporuje společnost, jež je hospodářsky, environmentálně a sociálně udržitelná, pouze minimálně znečišťuje životní prostředí, podporuje nové technologie, vytváří pracovní místa, zachovává přírodní a kulturní dědictví a poskytuje sociální ochranu. Je to také takové město, které dává místní komunitě možnost podílet se na místním rozhodovacím procesu.

9.

Podpora udržitelného města vyžaduje ucelený přístup umožňující řešení environmentálních, sociálních a hospodářských otázek měst a toho, jak města mohou budovat odolnost vůči katastrofám. Koncepce udržitelného města se tedy nesmí omezovat pouze na ochranu životního prostředí. Úkolem je zajistit to, aby byla kritéria založena na odpovídající úrovni informací z různých tematických oblastí a byla použitelná na různé typy měst v celé EU. To je nezbytné k zaručení toho, aby kritéria mohlo snadno využívat jakékoliv město, které chce z hlediska udržitelnosti učinit pokrok, a aby veřejnost za tento proces přijala odpovědnost. Ucelený a udržitelný přístup bude předpokladem rozvoje měst v budoucnosti. V souvislosti s dalšími návrhy ohledně politik pro města a odolnost odkazuje VR na stanovisko k městské agendě pro EU a stanovisko k řízení rizik k dosažení odolnosti (2).

10.

K tomu, aby byla města udržitelná, je zapotřebí správných opatření v oblasti ochrany životního prostředí, jež je nutné začlenit do všech relevantních oblastí politiky a sloučit je s jinými odvětvovými strategiemi a činnostmi, včetně opatření zaměřených na tvorbu pracovních míst a podporu růstu.

11.

Tato zásada musí být bezpodmínečně dodržena, jelikož plánování udržitelných měst a územní plánování spadají v souladu se zásadou subsidiarity do pravomocí členských států. Dále je bezpodmínečné nutné, aby byly místní a regionální orgány zapojeny do přípravy těchto politik v co nejranější fázi a také do jejich provádění a prosazování v praxi. Evropská unie může přijímat podpůrná opatření a povzbuzovat města, regiony a členské státy, aby si vyměňovaly informace, sdílely osvědčené postupy a učily se od sebe navzájem.

12.

I když jsou opatření, finanční mechanizmy i priority EU zaměřeny především na velká města čítající přes 1 00  000 obyvatel, Výbor konstatuje, že zhruba 56 % měst v EU čítá 5  000 až 1 00  000 obyvatel. Zdůrazňuje význam kumulativního dopadu udržitelnosti malých a středně velkých měst a připomíná, že v menších městech existuje řada možností pro koncipování a provádění zásad udržitelného rozvoje měst.

13.

Zdůrazňuje, že je nezbytná celková diskuse o směřování udržitelných měst, jejímž cílem by bylo určit společné cíle do roku 2050.

14.

Města jsou odpovědná za provádění opatření v oblasti územního plánování, politiky rozvoje, ochrany životního prostředí a energetické politiky. Proto jsou nejvhodnější správní úrovní k provádění opatření udržitelného rozvoje měst co nejúčinnějším způsobem.

15.

Je nezbytné posílit zásadu víceúrovňové správy, neboť úspěch závisí na společné práci v oblasti udržitelného rozvoje měst a na společném přístupu měst, která jsou zodpovědná za rozvoj měst, a ostatních úrovní (regionální, celostátní a evropské), které přispívají k celkovému rámci udržitelnosti.

16.

VR, jakožto instituce EU představující hlas regionů a měst EU a kontaktní místo pro mnoho místních sítí, by měl být ústřední součástí tohoto systému správy. Zajistí se tak, že právní předpisy EU budou lépe odpovídat situaci a potřebám měst. Umožnilo by jim to také vytvořit odpovědnost za opatření v oblasti udržitelnosti měst.

17.

K dosažení cíle udržitelných měst je třeba uplatňovat kombinovaný přístup „zdola nahoru“ a „shora dolů“. Iniciativa měst není dostačující. Je třeba mít společný přístup koordinovaný na úrovni EU s odpovídající mírou flexibility, jež by městům umožnila posuzovat sama sebe na základě společných kritérií pro udržitelná města a sledovat cíle udržitelnosti pro města prostřednictvím jejich vlastních opatření. Je rovněž nutné usnadnit přístup k finančním mechanizmům EU. Na základě kritérií EU s povahou doporučení, jež by mohla vycházet z referenčního rámce pro evropská udržitelná města (RFSC), by byla provedena analýza udržitelnosti měst a posouzeny silné a slabé stránky města. Příslušné město by na základě výsledků mohlo svůj vývoj usměrňovat a určit nejvhodnější opatření vedoucí ke zlepšení situace. Tato kritéria mohou mít z důvodu priority a významu rozdílnou váhu.

18.

Místní, regionální a státní úroveň správy by měla zajistit horizontální a vertikální koordinaci, včetně spolupráce na úrovni obcí a přeshraniční spolupráce, jež by zaručila rozsáhlý přístup v oblasti městského rozvoje, aby nedocházelo k tomu, že investice budou zdvojovány a činěny izolovaně a nekoordinovaně.

19.

VR vítá nový nástroj v podobě partnerských prováděcích dohod a žádá Komisi, aby tento nástroj lépe objasnila a vydala pokyny, jak do něj zapojit místní a regionální orgány.

20.

Proto Výbor regionů navrhuje, aby byly na úrovni EU formulovány společné cíle pro udržitelné město do roku 2050 a jež by vycházely z katalogu kritérií s povahou doporučení. Opatření, jež jsou nezbytná k dosažení těchto cílů, by měla být zahrnuta do doporučení Evropské komise pro jednotlivé země, která jsou vodítkem pro provádění cílů strategie Evropa 2020. Příprava dlouhodobých cílů a nezbytných kritérií by měla vycházet ze stávajících iniciativ v této oblasti, včetně Lipské charty o udržitelných evropských městech.

21.

VR vybízí místní a regionální orgány, aby své příslušné koncepce udržitelného rozvoje měst projednaly se všemi relevantními zainteresovanými stranami na různých správních úrovních. Veřejné konzultace přístupné občanům jsou v tomto ohledu vynikající možností, jak zapojit občany do připravovaných strategií. Jakmile budou kritéria udržitelnosti vypracována, mohla by veřejná debata o výsledcích měřených podle těchto kritérií motivovat více měst, aby se vydala na cestu k udržitelnosti.

22.

Vyzývá Komisi, aby spolupracovala s členskými státy na společném přístupu k opatřením na podporu vývoje udržitelných měst a aby shromažďovala informace o již existujících úspěšných mechanizmech pro příslušnou podporu. Společný přístup a flexibilní postupy by městům umožnily zvolit z dlouhodobého hlediska nejlepší opatření v oblasti udržitelného rozvoje měst.

23.

Velká i malá města by měla podporovat inovativní a účinné partnerství veřejného a soukromého sektoru za účelem optimálního provádění projektů koncipovaných v souladu s udržitelností měst.

24.

Je třeba využívat stávající finanční možnosti a struktury, včetně těch, jež jsou k dispozici v rámci programu LIFE+ na podporu pilotních projektů. S úspěchem je již prováděn program EIB pro financování opatření zaměřených na zvýšení energetické účinnosti a měla by se prozkoumat možnost zavádění podobných programů v jiných oblastech souvisejících s udržitelností.

25.

Měl by být podporován mechanizmus pro shromažďování projektů, který je již v praxi využíván a který sdružuje několik obcí majících stejný cíl. Umožňuje financovat malé projekty, které jsou pro region významné.

26.

Jedním z hlavních faktorů provádění koncepce udržitelných měst je informování veřejnosti a poskytování pobídek. Pro aktivní a rozsáhlé zapojení společnosti do budování udržitelných měst není dostatečné disponovat pouze opatřeními zaměřenými na šetrné zacházení s vodou, budování zařízení pro recyklaci a kompostování, posílené využívání hromadné dopravy, úspory energie atd. VR vyzývá Evropskou komisi, aby městům poskytovala poradenství ohledně možného využívání vizuálních informačních opatření k lepšímu a průběžnému informování občanů o situaci ve městě (znečištění ovzduší, dopravní zácpy apod.).

27.

Výbor regionů vítá, že Evropská komise pracuje na zřízení internetového portálu, jenž bude sloužit jako jednotné kontaktní místo, a vybízí své členy, aby v případě potřeby poskytli příslušné informace. Vyzývá členské státy, aby zaručily, že se města dostanou k informacím o kritériích, nástrojích pro financování a iniciativách. Se zapojením institucí EU, jejich zastoupení v členských státech, sdružení místních a regionálních orgánů a veškerých dalších příslušných zainteresovaných stran by měly být vypracovány příslušné komunikační plány.

28.

Do úsilí EU o podporu udržitelných měst je třeba zapojit stávající platformy a zařízení a využívat je ke stimulování spolupráce mezi nimi a mezi městy a regiony, které jsou již zapojeny do sítí jako Pakt primátorů, referenční rámec pro evropská udržitelná města (RFSC), EnergyCities, Eurocities, ICLEI a globální aliance pro boj proti změně klimatu).

29.

Evropská komise by měla přezkoumat a posílit svou komunikační strategii v souvislosti s novým finančním obdobím a povzbudit členské státy a města ke skutečnému využití prostředků ve výši 5 % EFRR určených na udržitelný rozvoj měst.

30.

Výbor regionů se podělí o zkušenosti místních a regionálních orgánů, bude spolupracovat s Evropskou komisí a zainteresovanými stranami a bude i nadále šířit informace a podporovat osvědčené postupy v oblasti udržitelných měst a dostupné možnosti financování.

31.

VR opakuje, že podporuje vypracování strukturovaných rámců pro provádění a informace pro všechny klíčové právní předpisy EU v oblasti životního prostředí, a vyzývá Evropskou komisi, aby do těchto rámců zapojila místní a regionální orgány.

32.

Zdůrazňuje, že udržitelná a k životnímu prostředí šetrná městská mobilita je důležitá pro udržitelnost našich měst. V souvislosti s dalšími návrhy souvisejícími s udržitelností a s udržitelnou dopravou ve městech odkazuje VR na stanovisko Balíček městské mobility (3).

33.

EU by měla dále podporovat a případně rozšiřovat stávající iniciativy zaměřené na inovaci, osvědčené postupy ve městech, propojení a výměnu, a města by měla být vedena k tomu, aby v oblasti udržitelného rozvoje měst převzala vůdčí iniciativu. V této souvislosti poukazuje VR na inovativní opatření v oblasti udržitelného rozvoje měst, jež mají být v letech 2014 až 2020 podporována prostřednictvím EFRR. K těmto opatřením patří mj. pilotní projekty, na jejichž základě mají být testována nová řešení problémů, které souvisejí s udržitelným rozvojem měst a jsou pro úroveň EU relevantní.

34.

VR rovněž Komisi doporučuje, aby podpořila a rozšířila projekty, jež navrhly místní sítě a jež měly úspěch, jako jsou např. činnosti v oblasti vzájemného hodnocení a vzájemného učení, včetně exkurzí, „zeleného“ partnerství, odborného vedení a instruktáží mezi partnery, sledování při práci, kontrol a hodnocení či plánů mobility pro odborníky z měst.

35.

Na celostátní, regionální a místní úrovni by mohla být zavedena kontaktní místa pro udržitelný rozvoj měst. S jejich pomocí by jednotlivá opatření, mj. výměnné programy pro experty, mohla být lépe koordinována. Koordinační úlohy se mohou ujmout energetické agentury a správní orgány regionů na úrovni NUTS II. Mají totiž už k dispozici dobře zavedenou síť vztahů s aglomeracemi, které se nacházejí v jejich pravomoci, i určitou zkušenost s koordinací evropských programů.

36.

Soutěž a ocenění „Evropské zelené město“ byly dosti úspěšné a měly by být dále rozvíjeny. Na příkladu Evropského hlavního města kultury je zřejmé, že cena s právním a finančním základem může ještě více motivovat města, aby se jí účastnila, a přinést dlouhodobé výsledky. VR se zasazuje za to, aby se ocenění „Evropské zelené město“ ubíralo tímto směrem.

37.

Jedním z aspektů ceny „Evropské zelené město“, jenž by měl být přehodnocen, je skutečnost, že podle platného výběrového limitu se o nominaci mohou ucházet pouze města čítající více než 1 00  000 obyvatel. VR proto navrhuje zvážit možnost udělovat cenu v další kategorii městům s alespoň 50  000 obyvateli, což by menším evropským městům poskytlo další příležitosti. Pak by bylo na místě přizpůsobit kritéria pro tuto kategorii zdrojům a potřebám menších měst, aby se do soutěže mohlo přihlásit co nejvíce kandidátů.

38.

VR požaduje dále posílit síť evropských zelených měst, aby oceněná města a města nominovaná na cenu „Evropské zelené město“ svá města představila široké veřejnosti a aby byla v kontaktu ohledně dosažených výsledků a technických nápadů a využívala za tímto účelem samostatnou platformu či stávající struktury.

39.

VR aktivně podporuje udílení ceny „Evropské zelené město“ a doporučuje, aby evropský komisař pro životní prostředí zaslal všem členským státům dopis s požadavkem, aby ve svých městech a regionech šířily povědomí o udílení ceny, a aby tento dopis zaslal například i ekologickým organizacím, jež s městy úzce spolupracují.

40.

Mohla by se prozkoumat možnost, že by Komise vypsala cenu pro nejlepší „evropský ekologický obvod“, aby se podpořila obnova čtvrtí označených za chudé a zranitelné a podnítila účast místních komunit na správě jejich obvodů.

41.

Vedle iniciativ Evropské komise by bylo možné zohlednit i jiná ocenění, například Green Flag, cenu za zachování biologické rozmanitosti nebo cenu Green transport, která jsou udělována na místní, regionální a celostátní úrovni.