EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 30.8.2017

COM(2017) 458 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Přezkum rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů v polovině období

{SWD(2017) 286 final}

Tento přezkum v polovině období hodnotí pokrok, jehož bylo dosaženo od zahájení rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů v roce 2011. Přezkum vychází z údajů o tom, jak se situace Romů změnila, a z informací od vnitrostátních orgánů, občanské společnosti a dalších partnerů. Přezkum potvrzuje přidanou hodnotu rámce, relevanci cílů EU v oblasti integrace Romů a přetrvávající potřebu kombinace cílených a všeobecných přístupů.

K nejdůležitějším zlepšením, k nimž rámec EU vedl, patří:

üzávazek zabývat se integrací Romů jako prioritou na evropské a vnitrostátní úrovni,

üstruktury spolupráce a koordinace mezi zúčastněnými stranami působícími v oblasti začleňování Romů,

üvypracování, provádění a sledování vnitrostátních strategií a opatření k integraci a

ümobilizace a sladění právních, politických a finančních nástrojů pro boj proti diskriminaci a na podporu začleňování Romů.

S rozvojem potřebných struktur jsou zavedeny podmínky pro zajištění pozitivních přínosů v životě Romů.

Co se však týká skutečné změny situace Romů mezi roky 2011 a 2016, je zřejmé, že pět let je příliš krátká doba k odčinění staletí diskriminace a deprivace. Pokrok je patrný především v oblasti vzdělávání; zejména rostoucí účast romských dětí v předškolním vzdělávání a péči naznačuje silný potenciál k jejich pozdějšímu rozvoji. Na druhou stranu jsou rizika předčasného ukončení školní docházky a chudoby u Romů, ač se snižují, stále příliš vysoká. Rostoucí podíl mladých Romů, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, je varovnou známkou toho, že promítnutí výsledků z oblasti vzdělávání do oblasti zaměstnání a jiných oblastí vyžaduje účinnější boj proti diskriminaci.

Přezkum určuje rovněž klíčové priority, jimiž se členské státy mají zabývat, a způsoby posílení rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů.

1.    Vypracování rámce EU

V roce 2011 se dostala situace Romů 1 , nejpočetnější menšiny v Evropě (přibližně 10–12 milionů osob), do centra politické pozornosti. V souvislosti s hospodářskou krizí bylo zřejmé, že řešení ekonomické a sociální marginalizace a diskriminace Romů je nejen morální povinností v souladu se základními hodnotami EU, nýbrž také hospodářskou nutností slibující dlouhodobé přínosy pro stárnoucí evropské společnosti. Bylo zřejmé, že zapotřebí jsou opatření jak na vnitrostátní úrovni, tak i na úrovni EU. Zatímco za změnu situace romských komunit jsou zodpovědné v prvé řadě členské státy, které mají prostředky k tomu, aby jejich situaci změnily, Komise (v souladu s výzvou Evropského parlamentu) 2 navrhla nový cílený politický nástroj na evropské úrovni: rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů 3 .

Cílem rámce je snížit rozdíly mezi romskou a neromskou populací ve čtyřech klíčových oblastech: vzdělávání, zaměstnanost, zdravotní péče a bydlení. Za návrhem Komise následovaly závěry Rady a Evropské rady 4 znamenající nebývalý závazek na úrovni EU a komplexní přístup k začleňování Romů. K hlavním požadavkům patřilo toto:

·závazek všech členských států vypracovat vnitrostátní strategie,

·kombinace sociálního začleňování a přístupů založených na právech, přičemž horizontálním požadavkem ve všech oblastech politiky se stal boj proti diskriminaci,

·zapojení regionálních a místních orgánů, občanské společnosti a Romů do navrhování, provádění a monitorování vnitrostátních strategií integrace Romů,

·přiměřené a udržitelné financování (rozpočty členských států doplněné o finanční prostředky z EU),

·monitorování výsledků a

·zahrnutí cílů týkajících se začleňování Romů do veřejných politik.

V roce 2013 byl rámec EU pro Romy posílen doporučením Rady o účinných opatřeních v oblasti integrace Romů 5 . Doporučení posílilo důraz na nediskriminaci a rozšířilo činnost související s Romy na nové horizontální a strukturální oblasti. Od roku 2016 zavedlo rovněž povinnost členských států podávat výroční zprávy přispívající k rozvoji evropského systému monitorování. Závěry ze zasedání Rady v prosinci 2016 o urychlení procesu integrace Romů 6 závazek členských států potvrdily a požadovaly přezkum rámce EU v polovině období.

2.    Mobilizace evropských právních, politických a finančních nástrojů

Od zavedení rámce EU jsou mobilizovány právní, politické a finanční nástroje, které jsou přizpůsobeny tak, aby podporovaly začleňování Romů. Hlavní právní předpisy EU (směrnice o rasové rovnosti, rámcové rozhodnutí Rady o boji proti rasismu a xenofobii) 7 zakazují diskriminaci Romů, nenávistné výroky a trestné činy z nenávisti. Evropský semestr podporuje reformy obecných politik, které napomáhají začleňování Romů. Evropské strukturální a investiční fondy (dále jen „ESI fondy“) na období 2014–2020 zahrnují řadu inovací k propojení politických priorit s evropským financováním.

2.1    Boj proti diskriminaci

Po přijetí rámce EU provedla Komise řadu opatření v oblasti boje proti diskriminaci Romů. Komise posílila kontrolu provádění právních předpisů proti diskriminaci, rasismu a xenofobii ze strany členských států.

Komise průběžně sleduje, zda členské státy dodržují antidiskriminační právní předpisy. Zvláštní pozornost je věnována oblasti vzdělávání a bydlení. Případy systematické diskriminace Romů z důvodu jejich etnického původu jsou rychle šetřeny. V souvislosti s diskriminací romských dětí ve vzdělávání probíhají řízení o nesplnění povinnosti 8 . Komise zdůraznila, že umisťování romských dětí do segregovaných škol nebo do tříd navštěvovaných pouze romskými dětmi s omezenými učebními osnovami a diagnostikování lehké mentální poruchy u romských dětí v nepřiměřených počtech na základě jejich sociálního znevýhodnění je v rozporu se směrnicí o rasové rovnosti.

Komise sleduje rovněž provedení rámcového rozhodnutí Rady o boji proti rasismu a xenofobii ve vnitrostátním právu členských států a bojuje proti rasistickým a xenofobním stereotypům a nenávistným výrokům a trestným činům z nenávisti, včetně těch, které jsou namířeny proti Romům. Na základě tohoto rámce zahájila Komise s členskými státy dialog vedoucí ke změnám právních předpisů, zřídila skupinu EU na vysoké úrovni pro boj proti rasismu a xenofobii na podporu spolupráce mezi příslušnými subjekty a s hlavními poskytovateli sociálních médií dospěla k dohodě ohledně kodexu chování k boji proti nelegálním nenávistným výrokům na internetu.

Byla podniknuta řada důležitých kroků k uznání a potírání protiromského smýšlení jakožto zvláštní formy rasismu vůči Romům a jedné z příčin sociálního vyloučení a diskriminace Romů:

·v doporučení Rady z roku 2013 byla vyzdvižena potřeba bojovat proti protiromskému smýšlení a členské státy byly vybídnuty, aby přijaly opatření k předcházení znevýhodnění, jimž čelí Romové, či k jejich vyrovnání (pozitivní diskriminace),

·usnesení Evropského parlamentu z roku 2015 9 požadovalo, aby členské státy oficiálně uznaly holocaust Romů a stanovily Evropský den památky romských obětí,

·protiromské smýšlení bylo blíže projednáno na zasedání evropské platformy pro začleňování Romů v roce 2015,

·evropská romská a proromská občanská společnost vyhotovila referenční dokument o protiromském smýšlení 10 ,

·v závěrech ze zasedání Rady v roce 2016 se odkazovalo na protiromské smýšlení a na uznání a připomenutí romské genocidy a

·výše zmíněná skupina na vysoké úrovni pro boj proti rasismu a xenofobii má mimo jiné předcházet protiromskému smýšlení a potírat je.

Komise usiluje rovněž o řešení vícenásobné diskriminace romských dětí a žen jakožto skupin vystavených vysokým rizikům násilí, obchodování s lidmi 11 , vykořisťování a sňatků nezletilých osob a vynucených sňatků a o zajištění jejich lepší ochrany. Podpora posílení postavení obou skupin stejně jako romské mládeže je těžištěm výše zmíněných závěrů Rady.

2.2    Prosazování reforem podporujících začlenění prostřednictvím evropského semestru

Prostřednictvím evropského semestru Komise usměrňuje a monitoruje opatření členských států s cílem zajistit, aby obecné politiky více podporovaly začleňování Romů. Od roku 2012 jsou pěti členským státům, kterých se to týká nejvíce (tj. s největšími romskými komunitami a nejnaléhavějšími problémy) 12 , vydávána doporučení pro jednotlivé země ohledně začleňování Romů. Tato doporučení se v rostoucí míře zaměřují na vzdělávání a požadují systémová opatření na podporu účasti romských dětí v kvalitním inkluzivním všeobecném vzdělávání. Doporučení pro jednotlivé země usměrňovala priority financování v programovém období 2014–2020.

2.3    Uvolnění finančních prostředků EU

V rámci EU byly členské státy vyzvány, aby plně využily finanční prostředky EU k začleňování Romů. V období 2007–2013 zaujalo financování k znevýhodněným skupinám/regionům komplexní přístup, aniž by se zaměřovalo výslovně na Romy, takže přesné částky finančních prostředků určených na začleňování Romů nelze vyčíslit. Znevýhodněné skupiny mohly obdržet financování z Evropského sociálního fondu (ESF), a to především v oblasti sociálního začleňování, avšak rovněž v oblasti zaměstnání a vzdělávání. Částka přidělená na integraci znevýhodněných osob (včetně Romů) v oblasti zaměstnání činila přibližně 10 miliard EUR. Částka přidělená v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) na sociální infrastrukturu (využívanou mimo jiné i Romy) činila okolo 17 miliard EUR. Nařízení o EFRR bylo v roce 2010 pozměněno a v roce 2011 vydala Komise pokyny na podporu integrovaných intervencí v oblasti bydlení pro romské komunity. Politika rozvoje venkova podporovala začleňování marginalizovaných menšin, včetně Romů.

V programovém období 2014–2020 zajišťují rámec EU a evropský semestr silnou vazbu mezi politickými prioritami a prioritami pro financování. Vazba mezi prováděním doporučení pro jednotlivé země a ESI fondy zajišťuje, že reformy obecných politik budou sloužit cílům v oblasti začleňování. Komise například požádala členské státy, které obdržely doporučení pro jednotlivé země vyžadující větší účast Romů ve vzdělávání, aby zvolily investiční prioritu „socioekonomická integrace marginalizovaných komunit, jako jsou Romové“, a aby zahrnuly začleňování Romů do ostatních příslušných priorit (především do priority „prevence předčasného ukončování školní docházky a podpora rovného přístupu ke kvalitním programům předškolního rozvoje, k primárnímu a sekundárnímu vzdělávání“). Inkluzivního vzdělávání nelze dosáhnout pouze cílenými opatřeními, nýbrž vyžaduje také reformy většinového vzdělávání. Programy nejvíce dotčených členských států v oblasti rozvoje venkova na období 2014–2020 poskytují podporu v rámci priority č. 6 „podpora sociálního začleňování, snižování chudoby a hospodářského rozvoje ve venkovských oblastech“, která zahrnuje opatření zabývající se zvláštními potřebami marginalizovaných skupin, mimo jiné i Romů 13 . Komise podporovala také zapojení národních kontaktních míst pro Romy do plánování finančních prostředků EU, včetně jakožto členů monitorovacích výborů.

Pro období 2014–2020 byla zavedena řada nových nástrojů (kromě investiční priority „socioekonomická integrace marginalizovaných komunit“) s cílem zvýšit účinnost ESI fondů, pokud jde o sociální začleňování, včetně začleňování Romů:

·nový soubor požadavků k zajištění toho, aby členské státy, které přidělují finanční prostředky EU na začleňování Romů, měly vnitrostátní strategické politické rámce pro začleňování Romů a aby splňovaly předpoklady pro jejich účinné uplatňování,

·důkladnější zásada partnerství (v rámci evropského kodexu chování), která usměrňuje spolupráci s občanskou společností, místními orgány a sociálními partnery při plánování, provádění a sledování intervencí financovaných EU,

·vyšší vyčleněné finanční prostředky na budování kapacit organizací občanské společnosti,

·povinné minimální podíly přidělených částek na investice do sociálního začleňování,

·podpora materiální, hospodářské a sociální obnovy zanedbaných komunit, která může zahrnovat důkladnější integrovaná opatření v oblasti bydlení,

·územní a integrované přístupy zabývající se zvláštními potřebami zeměpisných oblastí nejvíce postižených chudobou a cílových skupin, jež jsou nejvíce ohroženy sociálním vyloučením, což je usnadněno přístupem založeným na využívání více fondů,

·posílená opatření k monitorování zaměřenému na výsledky (společné ukazatele zaměřující se na výstupy a výsledky) a podávání zpráv o investiční prioritě zaměřené na Romy a

·pokyny k využívání finančních prostředků EU k odstranění segregace určené členským státům.

V červnu 2016 zveřejnil Účetní dvůr výsledky svého auditu týkajícího se politických iniciativ a finanční podpory EU pro začleňování Romů, přičemž dospěl k závěru, že významný pokrok při stanovování politických iniciativ EU na podporu začleňování Romů vedl v období 2014–2020 k jednoznačnému zlepšení. Účetní dvůr požadoval vynaložení dalšího úsilí, aby bylo zajištěno, že nové nástroje zlepší výsledky v praxi. Účetní dvůr vydal rovněž zvláštní doporučení týkající se využívání ESI fondů, sběru údajů a monitorování 14 .

Komise uvolnila přímo spravované finanční prostředky EU na financování projektů podporujících začleňování Romů a boj proti diskriminaci v celé Evropě:

·program Práva, rovnost a občanství financuje místní, vnitrostátní a nadnárodní projekty v oblasti začleňování Romů a boje proti diskriminaci,

·program Evropa pro občany podporuje projekty připomínající holocaust Romů,

·program pro zaměstnanost a sociální inovace prosazuje inovace v oblasti sociální politiky, které jsou zaměřeny na začleňování Romů,

·program Erasmus+ pomáhá rozvíjet opatření v oblasti celoživotního učení k začleňování Romů,

·program v oblasti veřejného zdraví podporuje iniciativy na podporu rovného přístupu ke zdravotní péči a

·program pro výzkum a inovace Horizont 2020 a sedmý rámcový program pro výzkum financují výzkum v oblasti sociálního začleňování a vzdělávání, včetně výzkumných projektů týkajících se mobility Romů v západní Evropě a dopadu vzdělávacích politik na Romy.

2.4    Hlavní evropské politické iniciativy

Při podpoře začleňování Romů mohou napomoci hlavní evropské politické iniciativy v oblasti vzdělávání a zaměstnání, v sociální oblasti a v oblasti zdraví.

Doporučení Rady z roku 2011 o politikách snížení míry předčasného ukončování školní docházky 15 doporučuje zahrnutí cílených opatření pro nejzranitelnější skupiny, včetně Romů. V návaznosti na pařížské prohlášení 16 zvýšila Komise svou podporu inkluzivního vzdělávání. Jednou z priorit je podpora vzdělávání znevýhodněných dětí a mladých lidí včetně Romů tím, že se zajistí, aby se systémy vzdělávání a odborné přípravy zabývaly jejich potřebami.

Pro Romy jsou obzvláště důležité záruky pro mladé lidi a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí z roku 2013. Ačkoli tyto nástroje hrály při napomáhání mladým lidem k návratu do zaměstnání nebo ke vzdělávání zásadní úlohu, Komise uznala, že k podpoře „obtížně přístupných“ mladých lidí, jako jsou Romové, je zapotřebí větší úsilí. Klíčové kategorie evropského pilíře sociálních práv zahrnují rovné příležitosti a přístup na trh práce, spravedlivé pracovní podmínky a sociální ochranu a začleňování.

Iniciativy Komise zaměřující se na zdraví Romů jsou podporovány v rámci celé škály obecných a konkrétních politik. Zpráva o zdraví Romů z roku 2014 představuje významný příspěvek ke zlepšení znalostí a mechanismů pro sledování zdravotního stavu Romů a podávání příslušných zpráv, a to se zaměřením se na země s vysokým počtem romských obyvatel  17 .

2.5    Zapojení všech zúčastněných stran na evropské úrovni

Má-li být vyloučení Romů odstraněno, musí všechny příslušné zúčastněné strany spojit své síly a plnit své povinnosti na základě svých mandátů, pravomocí a schopností. Na podporu vzájemného učení, dialogu a spolupráce Komise usnadnila a finančně podpořila dialog zúčastněných stran prostřednictvím evropské platformy pro začleňování Romů, sítě národních kontaktních míst pro Romy a pravidelných konzultačních schůzek se zastřešujícími romskými a proromskými nevládními organizacemi a mezinárodními organizacemi v EU. V průběhu let došlo k posílení participativního přístupu a spolupráce s mezinárodními organizacemi.

2.6    Podpora zvyšování informovanosti, zapojení Romů a budování kapacit občanské společnosti a místních orgánů

Komise zintenzivnila své úsilí na podporu zvyšování informovanosti, zapojení a posílení postavení Romů a budování kapacit občanské společnosti a místních orgánů. Její kampaň „Pro Romy s Romy“ podpořila cílené komunikační činnosti v boji proti předsudkům a diskriminaci místních romských obyvatel.

Komise zahájila společné programy s Radou Evropy:

·JUSTROM umožňuje romským ženám a ženám Travellerů větší přístup ke spravedlnosti,

·ROMED prosazuje začleňování prostřednictvím odborné přípravy mezikulturních mediátorů,

·ROMACT rozvíjí schopnost místních orgánů vypracovávat a provádět opatření v oblasti začleňování,

·ROMACTED prosazuje řádnou správu a posílení postavení Romů na místní úrovni na západním Balkáně a v Turecku.

Komise zahájila pilotní program k budování kapacit subjektů místní občanské společnosti s cílem posílit jejich účast na kontrole vnitrostátních strategií integrace Romů.

V roce 2016 zorganizovaly Komise a slovenské předsednictví akci na vysoké úrovni týkající se posílení postavení romské mládeže, která potvrdila naléhavou potřebu posílit postavení mladých Romů a aktivně je zapojit do politiky pro začleňování Romů.

3.    Hodnocení úsilí a výsledků v členských státech

Politický závazek členských států převedený do vnitrostátních strategií představoval významný první krok směrem ke zlepšení životních podmínek Romů. Vnitrostátní přístupy k začleňování Romů se mezi jednotlivými členskými státy liší podle velikosti a socioekonomické situace místních populací. Ve svých výročních zprávách určila Komise priority, jimiž se mají členské státy zabývat, aby bylo zajištěno účinné provádění. K těmto prioritám patří stanovení kvantifikovatelných cílů, ukazatelů a rozpočtových přídělů, sledování dopadu standardních opatření na Romy, spolupráce s místními orgány a občanskou společností a zapojení Romů do všech fází procesu politik. Členské státy se některými těmito problémy zabývají, zejména co se týká jejich institucionálního uspořádání, spolupráce se zúčastněnými stranami, monitorování a financování. Dopad jejich opatření na situaci Romů v oblasti vzdělávání, zaměstnání, zdravotní péče a bydlení je však omezený.

3.1    Zásadní oblasti politiky

Rámec EU stanoví cíle v zájmu zlepšení přístupu Romů k vzdělávání, zaměstnání, zdravotní péči a bydlení a boje proti diskriminaci v těchto oblastech. Níže jsou posouzeny změny situace Romů (od roku 2011 do roku 2016) 18 , a to na základě zpráv členských států o opatřeních k integraci, o hlavních úspěších a o problémech při provádění.

Opatření oznámená členskými státy v klíčových oblastech politiky a nediskriminace

3.1.1    Vzdělávání

Vzdělávání je hlavní oblastí, v níž se situace Romů zlepšila. Jedná se rovněž o nejvýznamnější oblast v kombinaci politik členských států pro začleňování Romů. V boji proti předčasnému ukončování školní docházky došlo k jednoznačnému pokroku se snižujícími se mírami u Romů ve všech členských státech, v nichž se průzkum uskutečnil (nejvýznamnější zlepšení v ES, SK, BG, CZ a RO). To je v souladu se zaměřením politik členských států: většina členských států zavedla strategie k omezení předčasného ukončování školní docházky a řada z nich tak dosáhla svého cíle v této oblasti stanoveného ve strategii Evropa 2020. Navzdory zlepšení jsou Romové mezi osobami ukončujícími předčasně školní docházku zastoupeni i nadále nadměrně, a to s mírami až 24krát vyššími než u celé populace.

K dalšímu jednoznačnému zlepšení došlo v oblasti předškolního vzdělávání a péče, v níž se účast romských dětí ve většině členských států zvýšila (významný pokrok v BG, EL, ES, SK a HU, avšak zhoršení v PT a RO). Větší uznávání významu předškolního vzdělávání se odráží ve vysokém počtu opatření a vyšších investicích v této oblasti s podporou změn právních předpisů, jako je zavedení doby povinné docházky do mateřské školy (BG, CZ, FI, HU a LT). Je však zapotřebí zvláštní finanční podpora za účelem poskytnutí pomoci nejpotřebnějším rodinám s nepřímými náklady na předškolní vzdělávání (poplatky, stravování, ošacení, doprava atd.). Mírné zlepšení bylo zaznamenáno v oblasti povinného vzdělávání, kdy se ve většině členských států vzdělávání účastní devět z deseti romských dětí, na něž se vztahují předpisy o povinné školní docházce (nikoli v EL a RO).

Ačkoliv je vzdělávání oblastí, v níž bylo dosaženo největšího pokroku, přetrvávají významné systémové problémy. V rámci EU, doporučení Rady z roku 2013, směrnici o rasové rovnosti a evropském semestru byly jako priority vyzdviženy odstranění segregace ve vzdělávání a ukončení nevhodného umisťování Romů do zvláštních škol. Dosud přetrvávají (a někdy se dokonce zvyšují) tendence k segregaci, kdy jedna až dvě třetiny romských dětí navštěvuje školy, v nichž jsou všechny či většina dětí Romové (SK, HU, BG: 60 % či více; EL, HR, ES, CZ, RO: 29–48 %) 19 . To lze vysvětlit pouze částečně rezidenční segregací. Navzdory rostoucímu počtu členských států, které investují do opatření na podporu inkluzivních metod výuky a učení, chybějí v řadě zemí, kterých se to týká nejvíce, aktivní desegregační opatření a v některých případech byly finanční prostředky EU dokonce použity na segregovaná zařízení. Dosud nejsou obecně uznávány důkazy o tom, že integrované školní prostředí a smíšené třídy jsou vzájemně prospěšné pro romskou i neromskou populaci. Příliš malá pozornost je věnována ostatním klíčovým oblastem, které jsou nezbytné pro zlepšení zaměstnatelnosti, jako je vzdělávání druhé šance a rozvoj dovedností v souladu s potřebami trhu práce.

Pokud jde o úspěchy v oblasti vzdělávání, národní kontaktní místa pro Romy zmiňují:

üreformu právních předpisů,

üstruktury podporující začlenění,

ürostoucí účast Romů (zejména v předškolním, avšak rovněž v povinném a odborném vzdělávání),

ülepší mezikulturní kompetence,

üpodporu romských studentů a učitelů a

üoslovení rodičů.

Pokud jde o přetrvávající problémy, udávají:

ûstále vysoké (ačkoliv klesající) míry předčasného ukončování školní docházky,

ûpotíže při podpoře účinného přechodu Romů na vyšší střední a terciární vzdělávání,

ûjazykové nedostatky a

ûdiskriminaci.

3.1.2    Zaměstnání

Zlepšení v oblasti vzdělávání se účinně neprojevilo v zaměstnání. Ačkoli se míry zaměstnanosti Romů v některých členských státech (PT a HU) zvýšily, změny v ostatních zemích jsou menší, nebo dokonce negativní. Počet osob, které nejsou zaměstnané ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, je mezi mladými Romy povážlivě vysoký a v řadě členských států se dokonce zvýšil (51–77 % v ES, HR, BG, SK, RO, CZ a HU, přičemž pouze PT zaznamenalo jednoznačný pokles). Jedním z důvodů nedostatečného pokroku může být skutečnost, že se opatření zaměřují na stranu nabídky, tj. na zaměstnatelnost (prostřednictvím odborné přípravy, celoživotního učení atd.) a nezabývají se přiměřeně překážkami na straně poptávky, například prostřednictvím monitorování a boje proti diskriminaci. Také obecná opatření by se mohla lépe zaměřit na Romy. Dostatečně se neřeší velký rozdíl v zaměstnanosti romských žen a mužů (největší v EL, RO, PT a HU) 20 . Je třeba blíže přezkoumat způsoby mobilizace soukromého sektoru a vybízení zaměstnavatelů k přijímání Romů, kteří v řadě členských států představují významný a rostoucí podíl obyvatel v produktivním věku, například prostřednictvím výslovného zaměření se na Romy v rámci záruk pro mladé lidi a sociálních aspektů při zadávání veřejných zakázek.

Nedávno se vnitrostátní míry zaměstnanosti v řadě nejvíce dotčených členských států začaly zvyšovat. Obnovený hospodářský růst nabízí Romům dlouho očekávanou příležitost k (opětovnému) vstupu na otevřený trh práce, pokud členské státy uplatňují inteligentní politiky s účinnými pobídkami. Jsou-li nástupní mzdy mimořádně nízké, mohou sociální dávky, které nejsou spojeny s aktivačními opatřeními, představovat past nezaměstnanosti.

Podle národních kontaktních míst pro Romy je nejdůležitějším faktorem úspěchu:

üzaměření se na Romy prostřednictvím standardních služeb zaměstnanosti, jako je individuální podpora nebo oslovení prostřednictvím romských terénních pracovníků / referentů úřadu práce.

Pokud jde o výzvy, národní kontaktní místa pro Romy poukazují na:

ûnedostatečné dovednosti a kompetence,

ûdiskriminaci,

û potřebu přesvědčit zaměstnavatele o významu řízení rozmanitosti a zákazu diskriminace a

ûlepší zaměření se na romské ženy.

3.1.3    Zdraví

V oblasti zdraví je i nadále problémem pokrytí základním sociálním zabezpečením, bez významného zlepšení v nejdotčenějších zemích, v nichž je přibližně polovina romského obyvatelstva dosud bez pokrytí základním zdravotním pojištěním (BG a RO, v EL však došlo ke zlepšení o více než 30 procentních bodů). Tak tomu je bez ohledu na opatření zaměřující se na odstranění překážek, které Romům brání v přístupu k systému zdravotní péče a k nimž často patří neexistence občanských dokladů. Subjektivně vnímaný zdravotní stav Romů se celkově zlepšil (s největším zlepšením v RO, BG, HU, PT a EL), což naznačuje určitý úspěch ostatních zdravotních opatření, jako jsou opatření na podporu zvýšení informovanosti o otázkách zdraví, přístupu k očkování, zdravotním prohlídkám, předporodní a poporodní péči a službám plánovaného rodičovství. Lepší vnímání zdravotního stavu může být spojeno rovněž s klesajícím počtem Romů trpících pravidelně hladem ve většině zemí. V oblasti zdraví je nejsilnější civilní poskytování služeb a zaměření se na romské ženy, reformy zdravotnictví se však obvykle na potřeby Romů výslovně nezaměřují.

Tato zjištění potvrzují národní kontaktní místa pro Romy, která jako úspěchy vyjmenovávají:

üinformovanost o otázkách zdraví,

üpropagaci zdravého životního stylu,

üzaměření se na prevenci,

üzdravotní gramotnost,

üromské mediátory v oblasti zdraví,

üúčast na občanském životě a

ümeziodvětvovou spolupráci mnoha zúčastněných stran.

K nadneseným problémům patří:

ûnedostatečná lékařská péče a nedostatek praktických lékařů v oblastech s romským obyvatelstvem,

ûnedostatečné využívání zdravotních služeb,

ûproblémy v oblasti duševního a tělesného zdraví,

ûtěhotenství mladistvých dívek a

ûpotřeba vyššího počtu romských zdravotnických pracovníků.

3.1.4    Bydlení

V oblasti bydlení je patrné mírné zlepšení, pokud jde o přístup Romů k základní občanské vybavenosti, přičemž se počet Romů žijících v domácnostech bez tekoucí vody, toalety, sprchy nebo koupelny v řadě členských států snižuje (zejména BG, RO, SK a CZ). Mírně se zlepšuje rovněž přístup k dodávkám elektřiny, kdy ve většině členských států (nikoli v PT a EL) jsou podíly vyšší než 90 %. V několika členských státech (CZ, ES, IT a PT) se však Romové setkávají v rostoucí míře s diskriminací, pokud jde o přístup k bydlení. Ve vnitrostátních strategiích integrace Romů se členské státy zaměřily na podporu nediskriminačního přístupu k sociálnímu bydlení a některé přijaly také desegregační opatření. Některé nejvíce dotčené země však neoznámily opatření v oblasti boje proti segregaci, zatímco jiné se vůbec nezabývají nediskriminačním přístupem k sociálnímu bydlení. Obě oblasti jsou nanejvýš důležité pro další důkladná opatření, která mohou být případně financována z prostředků EU v souladu s pokyny Komise k desegregaci. To je obzvláště důležité v souvislosti s častými vystěhováními v řadě členských států.

K úspěchům, které národní kontaktní místa pro Romy zmiňují (a které bývají předpokladem budoucích změn), patří:

üpřidělené prostředky na bydlení pro marginalizované komunity v rámci operačních programů ESI fondů na období 2014–2020,

üprůzkumy situace v oblasti bydlení a

ünové akční plány či strategické dokumenty týkající se bydlení.

Problémy, na něž poukazují, zahrnují:

ûomezenou dostupnost a nízkou kvalitu sociálního bydlení,

ûdiskriminaci na trhu s bydlením a

ûsegregaci a vytváření ghett.

3.2    Využívání finančních prostředků EU

V období 2014–2020 přidělily členské státy z finančních prostředků ESI fondů na podporu sociálního začleňování a boj proti chudobě a diskriminaci, což umožnilo opatření zaměřená na sociálně znevýhodněné osoby (mimo jiné i Romy), celkovou částku ve výši 42,3 miliardy EUR:

·částku ve výši 21,2 miliardy EUR z ESF, tj. 25,6 % celkového rozpočtu ESF – což značně překračuje minimálních 20 %, jak se vyžaduje v nařízení,

·částku ve výši 11,9 miliardy EUR z EFRR a

·částku ve výši 9,2 miliardy EUR z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV).

Dvanáct členských států přidělilo na prioritu zaměřenou výslovně na Romy částku ve výši 1,5 miliardy EUR (tj. 3,5 % celkové částky přidělené na sociální začleňování). Jedenáct členských států mimoto přidělilo na boj proti diskriminaci částku v celkové výši 447 milionů EUR.

K dalším příslušným prioritám v oblasti sociálního začleňování patří aktivní začleňování, přístup k dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním službám a zdravotnická a sociální infrastruktura. Romové mohou být podporováni rovněž v rámci cíle týkajícího se „vzdělávání“ (např. předškolní vzdělávání a základní školy) a cíle v oblasti „zaměstnání“ (kde k příslušným prioritám patří přístup k zaměstnání a sociální podnikání). Řada členských států se při provádění opatření k integraci spoléhá především na finanční prostředky EU bez vnitrostátních investic nebo náležitého monitorování a podávání zpráv o dopadu intervencí financovaných z ESI fondů.

3.3    Boj proti diskriminaci

Členské státy zavedly právní rámce, které zakazují diskriminaci, nenávistné výroky a trestné činy z nenávisti, prosazování právních předpisů EU s ohledem na Romy však i nadále představuje vážný problém. Celkově se situace v průběhu let nezlepšila. Dosud přetrvávají diskriminace a rasismus postihující Romy, které jsou rozšířené ve všech klíčových oblastech. Romské komunity se i nadále významnou měrou dotýkají nenávistné výroky a trestné činy z nenávisti.

Nedostatečný pokrok lze vysvětlit řadou přetrvávajících problémů, včetně:

ûnedostatečné politické vůle na vnitrostátní, regionální a místní úrovni k zajištění nediskriminace a rovného zacházení,

ûsprávních postupů, které mohou vést k diskriminaci nebo segregaci,

ûchybějících údajů,

ûnedostatečné oznamování,

ûnedostatečné judikatury a

ûnepřiměřené ochrany romských obětí diskriminace a trestných činů z nenávisti.

Navzdory nedostatečnému pokroku lze připustit určitý pozitivní vývoj:

üpřijetí nových právních předpisů a/nebo podstatné změny právních předpisů, které mají přímý dopad na Romy, zejména v oblasti vzdělávání (HR, CZ, EL, HU, RO a SK),

üvětší spolupráce a vytváření sítí mezi klíčovými účastníky, jako jsou národní kontaktní místa pro Romy, orgány pro rovné zacházení, právníci, úředníci, příslušníci policie, poskytovatelé služeb (včetně učitelů), obce a členové romských komunit,

üúsilí vyvíjené vnitrostátními orgány pro rovné zacházení na podporu romských obětí,

üprevence, zvyšování informovanosti, prosazování antidiskriminačních norem a činnosti upozorňující občany na situaci Romů, včetně případné zranitelnosti, pokud jde o možnost stát se obětí obchodování s lidmi, prosazování osvědčených postupů v boji proti trestným činům z nenávisti, nenávistným výrokům a negativním stereotypům a

üprosazování vnitrostátní judikatury týkající se diskriminace (Ačkoliv v mnoha členských státech nejsou rozsudky a rozhodnutí soudů, jež uznávají zákaz diskriminace Romů, náležitě dodržovány.).

Komise podporuje úsilí členských států řadou způsobů, včetně snahy o posílení úlohy vnitrostátních orgánů pro rovné zacházení a prosazování sběru údajů o rovném zacházení.

3.4    Zapojení všech zúčastněných stran na vnitrostátní úrovni

Na základě pokynů Komise začaly členské státy zavádět strukturální předpoklady pro úspěšné provedení svých strategií, včetně spolupráce a koordinace s příslušnými zúčastněnými stranami. Členské státy začaly investovat do koordinace vnitřních politik, strategického plánování a dialogu se zúčastněnými stranami. V rámci svých příslušných správních struktur určily národní kontaktní místa pro Romy, která koordinují politiky týkající se Romů. Národní kontaktní místa pro Romy se v rostoucí míře zapojují do koordinace a přispívají k tvorbě politik a využívání vnitrostátních finančních prostředků a finančních prostředků EU. Posílení jejich lidských a finančních zdrojů jim umožní, aby plnila své úkoly efektivněji.

Většina členských států zavedla mechanismy pro koordinaci úsilí v oblasti začleňování Romů. V důsledku finanční podpory EU určené na rozvoj vnitrostátních platforem pro začleňování Romů se značně zlepšily struktury pro dialog. Toto doposud využilo celkem patnáct členských států, které vypracovaly vnitrostátní postupy konzultací, jež zahajují a řídí národní kontaktní místa pro Romy. Přetrvávají však významné překážky, jako je nedostatečná kapacita a chybějící udržitelné financování, nedostatečně transparentní a inkluzivní zapojení občanské společnosti a omezená správní kapacita místních orgánů, pokud jde o provádění udržitelných integrovaných opatření.

Romskou mládež by bylo možno dále vybízet k tomu, aby hrála aktivní úlohu při tvorbě politik, které ji přímo ovlivňují. Ačkoliv se ve většině členských států situací romských dětí a žen zabývají obecné politiky, zapotřebí jsou také cílené intervence.

4.    Hodnocení zúčastněných stran, pokud jde o dosažené výsledky a problémy

Komise vyzvala evropské a vnitrostátní nevládní organizace, mezinárodní organizace, odborníky a národní kontaktní místa pro Romy k ohodnocení hlavních silných stránek a nedostatků rámce EU, možností jeho zlepšení a priorit pro opatření. Analýza jejich příspěvků ukazuje silnou shodu, pokud jde o dosažené výsledky, problémy a priority na evropské a vnitrostátní úrovni, což naznačuje, že zúčastněné strany oceňují kroky, které byly doposud podniknuty, v zájmu odstranění problémů by si však přály další reformy/zlepšení.

4.1    Dosažené výsledky

Panuje obecná shoda, že největším úspěchem rámce EU je zařazení otázky začleňování Romů na přední místo evropských a vnitrostátních politických programů, což vytváří politický závazek k přijetí konkrétních, rozsáhlých, dlouhodobých integrovaných opatření. Zúčastněné strany se obecně domnívají, že každoroční monitorování a podávání zpráv ze strany Komise, cílené politické pokyny pro členské státy, sběr údajů a nejnověji oznamovací povinnost členských států jsou nezbytné k zachování této otázky v politickém programu a ke zlepšení tvorby politik na základě poznatků a důkazů.

Dalším uznávaným výsledkem je mobilizace obecných evropských právních, politických a finančních nástrojů. Zúčastněné strany přikládají velký význam závazku Komise prosazovat zákaz diskriminace a jejímu úsilí o inkluzivní reformu obecných politik (prostřednictvím doporučení pro jednotlivé země v rámci evropského semestru). Za ještě důležitější se považuje sladění financování EU s politickými prioritami v období 2014–2020. Nejvíce jsou oceňovány nová investiční priorita určená Romům, související předběžné podmínky a zásada partnerství v rámci evropského kodexu.

Uznáván je rozvoj evropských a vnitrostátních koordinačních struktur, vytvoření prostoru pro účast Romů a spolupráce zúčastněných stran. Oceňováno je určení národních kontaktních míst pro Romy, která koordinují rozvoj, meziodvětvové provádění a monitorování vnitrostátních strategií integrace Romů a jejich větší zapojení do plánování využívání ESI fondů a obecných politik. Dalšími zmiňovanými silnými stránkami jsou vytvoření evropské platformy pro začleňování Romů v roce 2009 a vnitrostátních platforem v roce 2015 a úloha orgánů pro rovné zacházení v boji proti diskriminaci.

Oceňuje se rovněž skutečnost, že se rámec EU v průběhu času přizpůsoboval tak, aby se zabýval novými prioritami a nedostatky. Zdůrazňováno je zejména rostoucí uznávání existence protiromského smýšlení na úrovni EU a doporučení Rady rozšiřující rámec na nové oblasti.

Co se týká konkrétních úspěchů vnitrostátních strategií integrace Romů, národní kontaktní místa pro Romy zdůrazňují pokrok s ohledem na horizontální a strukturální předpoklady provádění:

ürevize strategií integrace Romů,

üzahrnutí začleňování Romů do ostatních oblastí,

üvypracování místních akčních plánů,

üaktivnější vystupování místních orgánů,

ürozvoj znalostí (průzkumy, pokyny, odborná příprava),

üuznání romské menšiny, jazyka, kultury a historie,

ürozvoj koordinačních struktur,

üzapojení Romů a

üreforma právních předpisů.

Na konkrétní pokrok s ohledem na situaci Romů se odkazuje méně často.

4.2    Problémy a priority

Nejdůležitějším celkovým problémem a prioritou je dosud omezený dopad rámce EU na zlepšení situace Romů. To často souvisí s vnějšími faktory, jako je hospodářská krize nebo znepokojivý nárůst xenofobie a nacionalistických, populistických politických hnutí. K dalším zdůrazňovaným faktorům patří nedostatečná místní angažovanost a schopnost provést opatření k integraci a přístup k financování.

Vnímané problémy vyzdvihují trvalý význam klíčových oblastí politiky. Většina zúčastněných stran zdůrazňuje vzdělávání (zejména předškolní vzdělávání a desegregaci) a bydlení (především nucené vystěhování a prostorovou segregaci). Zmiňováno však bylo i promítnutí zlepšení zaměstnatelnosti do skutečné zaměstnanosti a zajištění přístupu k základním zdravotním službám. Mnoho zúčastněných stran z občanské společnosti se domnívá, že by rámci EU prospělo větší zaměření se na nediskriminaci, zejména na boj proti protiromskému smýšlení jako příčině vyloučení Romů.

Další problémy a priority se velkou měrou překrývají s dosaženými výsledky. Zúčastněné strany odkazují na klesající úrovně politického závazku, přičemž nové priority, jako je uprchlická krize, přesouvají pozornost členských států od otázky začleňování Romů. Co se týká podávání zpráv členskými státy, ty požadují větší transparentnost, další rozvoj a užší zapojení občanské společnosti do monitorování, což by mělo usnadnit rovněž vzájemné učení. Členské státy vyžadují, aby byla větší pozornost věnována boji proti diskriminaci, například zahájením více řízení o nesplnění povinnosti a uložením sankcí členským státům, které neplní své povinnosti. Bylo vysloveno politování nad skutečností, že pokyny Komise k cíleným a obecným politikám týkajícím se Romů na základě rámce EU a strategie Evropa 2020 nejsou vymahatelné. Požaduje se výslovnější zaměření se na Romy v rámci evropských a vnitrostátních programů, jako jsou záruky pro mladé lidi a program Erasmus+. Mnohé zúčastněné strany poukazují na další možné zlepšení při využívání ESI fondů a požadují umožnění přímého přístupu nevládních organizací a místních orgánů k finančním prostředkům, lepší prosazování předběžných podmínek, sankce za nedodržení zásady partnerství, lepší monitorování (prostřednictvím větší úlohy Komise a samotných Romů) a opatření, která zamezí neefektivnímu využívání finančních prostředků (např. vzdělávací programy, které nevedou k zaměstnání), nebo jejich zneužití (např. intervence ESI fondů financující segregovaná zařízení), včetně prostřednictvím transparentních mechanismů pro podávání stížností.

Co se týká koordinačních struktur, k problémům patří vyvíjející se, dosud však nedostatečný mandát národních kontaktních míst pro Romy, jejich kapacity a zdroje, nedostatečné zapojení Romů a potřeba zajistit transparentnější a inkluzivnější zapojení, budování kapacit a přístup občanské společnosti k financování. Různé zúčastněné strany požadují další a flexibilnější podporu vnitrostátních romských platforem, rozšíření na více členských států a možnost nadnárodní spolupráce. Mezi vnitrostátními a evropskými romskými platformami by mohla existovat rovněž větší koordinace. Co se týká zacílení rámce EU a vnitrostátních strategií integrace Romů, některé zúčastněné strany kritizují zaměření na marginalizované Romy a doporučují větší investice do romské mládeže, žen a dětí a posílení jejich postavení a věnování větší pozornosti mobilitě Romů uvnitř EU.

5.    Začlenění Romů do procesu rozšíření

V rámci EU je uvedeno, že se cíle v oblasti integrace Romů vztahují stejně i na země procesu rozšíření. Komise zařadila integraci Romů do strategie rozšíření jako klíčovou prioritu.

Ačkoli v politickém programu v regionu zemí procesu rozšíření je od roku 2011 začleňování Romů stanoveno jako priorita, v praxi došlo pouze k omezenému pokroku. Většina Romů je dosud postižena vícerozměrným sociálním vyloučením, zejména v oblasti vzdělávání, zaměstnání, zdraví a bydlení. Problémy při integraci, s nimiž se setkávají vnitřně vysídlení Romové v důsledku válek na Balkáně, nebyly zcela vyřešeny a nyní je v některých zemích zhoršuje nutnost vypořádat se s vracejícími se osobami. Ve většině zemí dosud způsobují některým Romům skutečné problémy neexistující občanské doklady.

Politika Komise spočívající v podpoře integrace Romů v regionu zemí procesu rozšíření zahrnuje:

·podporu všech zemí při vypracování strategie a akčního plánu pro integraci Romů a sledování jejich provádění,

·spolupráci s jednotlivými vládami zemí západního Balkánu při pořádání semináře věnovaného integraci Romů s orgány veřejné moci, občanskou společností a mezinárodními organizacemi, který se koná co dva roky. Provádění závěrů ze semináře je každoročně sledováno v příslušných podvýborech zřízených podle dohody o přidružení,

·stanovení integrace Romů jako ústředního bodu procesu rozšíření určením konkrétních cílů souvisejících s Romy v klíčových politikách, jako je plán na uvolnění vízového režimu a jednání o kapitole 23 (soudnictví a základní práva) a

·uvolnění finančních prostředků EU na začleňování Romů (V rámci nástroje předvstupní pomoci na období 2007–2013 (NPP I) přidělila Komise na začleňování Romů značné prostředky a zadala nezávislé hodnocení k určení možného zlepšení budoucího financování. V rámci NPP II (2014–2020) hodlá Komise posílit a lépe zacílit financování začleňování Romů a zaměřit se na zlepšení spolupráce s mezinárodními organizacemi.).

Od roku 2016 disponují všechny země procesu rozšíření vnitrostátními strategiemi integrace Romů a akční plány a zavedly národní kontaktní místa pro Romy a struktury vnitrostátních romských platforem. Komise je plně odhodlána zachovat podporu pro zúčastněné strany působící v oblasti začleňování Romů se zvláštním důrazem na zapojení občanské společnosti, spolupráci s dárci a lepší monitorovací nástroje.

6.    Závěry

Tento přezkum potvrdil přidanou hodnotu rámce EU, relevanci cílů EU v oblasti integrace Romů a přetrvávající potřebu kombinace cílených a všeobecných přístupů, přičemž cílená opatření mohou pomoci odstranit překážky skutečného rovného přístupu Romů k právům a službám v hlavních veřejných politikách. Konzultace potvrdily, že zúčastněné strany oceňují evropský závazek založený na posíleném rámci EU a požadují jeho zachování. To platí stejně i pro země procesu rozšíření.

V reakci na výzvu Rady navrhnout evropský strategický přístup k začleňování Romů po roce 2020 půjde Komise nad rámec tohoto přezkumu a zahájí úplné podrobné hodnocení účinnosti, efektivnosti, soudržnosti, relevance a přidané hodnoty rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů, které zahrne všechny klíčové prvky přístupů k integraci Romů na evropské a vnitrostátní úrovni, včetně politických, právních a finančních nástrojů, jež byly od zavedení rámce EU v roce 2011 sladěny a mobilizovány. Hodnocení blíže přezkoumá možnosti rozvoje rámce EU a poskytne informace pro plánování cílených a standardních politických, právních a finančních nástrojů EU po roce 2020.

Výsledky tohoto hodnocení vyzdvihují následující závěry jako priority k posílení provádění rámce EU:

Protiromské smýšlení přesahuje právní pojem „diskriminace“. Lze se jím zabývat jako samostatnou tematickou oblastí prostřednictvím zvláštních opatření, jako je zvyšování povědomí, informování o vzájemných přínosech začleňování Romů a budování mezietnické společnosti. Potírání protiromského smýšlení by mělo zahrnovat opatření, která předcházejí a čelí trestným činům z nenávisti a nenávistným výrokům namířeným proti Romům. Současně je lze považovat rovněž za horizontální prioritu, kterou je třeba se zabývat prostřednictvím ukazatelů nebo podporou zapojení Romů do všech klíčových oblastí politiky. K realizaci opatření v této oblasti mohou přispět projekt týkající se monitorování občanskou společností a vzájemné učení mezi členskými státy a klíčovými zúčastněnými stranami usnadněné Komisí. Boj proti protiromskému smýšlení a stereotypům zaměřením se na většinovou společnost je předpokladem pro vytvoření politické vůle a pro úspěch veškerých intervencí v oblasti začleňování Romů.

K zajištění úzké součinnosti přístupů k nediskriminaci a sociálnímu začleňování by mohlo podávání zpráv v rámci mezinárodních mechanismů v oblasti lidských práv systematičtěji doplňovat sledování diskriminace a protiromského smýšlení na základě rámce EU, a to prostřednictvím užší spolupráce s organizacemi, jako je Rada Evropy, Organizace spojených národů a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Vítána je další práce Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) týkající se začlenění ukazatelů založených na právech do rámce pro podávání zpráv a důkladnější analýzy boje proti diskriminaci a protiromskému smýšlení v každé oblasti rámce.

Na podporu zapojení Romů by mělo být dále posíleno postavení zvláštních skupin, které hrají aktivní úlohu při integraci Romů. To zahrnuje přijetí integrovaného přístupu založeného na životním cyklu v politických zásazích zaměřujících se na romskou mládež, ženy a děti a zvýšení jejich účasti ve všech fázích procesu politik a přijímání rozhodnutí, která se jich dotýkají.

Fóra pro spolupráci na evropské i vnitrostátní úrovni by měla zůstat zachována a měla by se stát transparentnějšími a inkluzivnějšími. Více členských států by mělo zřídit vnitrostátní romské platformy s flexibilnější podporou a užšími vazbami na evropskou platformu. Konkrétní opatření přijatá v návaznosti na práci skupiny EU na vysoké úrovni pro boj proti rasismu, xenofobii a jiným formám nesnášenlivosti by mohla přispět k lepším vnitrostátním reakcím na nenávistné výroky a trestné činy z nenávisti namířené proti Romům.

Transparentnější vnitrostátní zprávy, větší zapojení občanské společnosti do podávání zpráv a monitorování a vypracování nástroje k vyvození poznatků v oblasti politiky pro začleňování Romů k poskytnutí politických pokynů založených na důkazech a podpora vzájemného učení mohou posílit politický závazek a odpovědnost za integraci Romů.

Přímé financování EU, včetně v rámci programu Práva, rovnost a občanství, lze více využít k podpoře posílení postavení a budování kapacit místní občanské společnosti, zlepšení přístupu k finančním prostředkům, zvýšení kvality provádění a nezávislého monitorování.

Ačkoliv cíle EU týkající se integrace Romů v klíčových politických oblastech vzdělávání, zaměstnání, zdraví a bydlení jsou i nadále relevantní, v zájmu rychlejšího zlepšení situace romských obyvatel je nutno zaměřit úsilí na omezený počet kritických oblastí a cílů umožňující kombinované využití a přizpůsobené sledování cílených a standardních politických, právních a finančních nástrojů. Stanovení omezeného počtu specifických vnitrostátních kvantitativních cílů s ukazateli pro zvolené inkluzivní reformy a významné cílené intervence v rámci každé oblasti by mohly pomoci při zacílení opatření a dosažení větších dopadů.

Větší sladění inkluzivních reforem obecných politik s prioritami týkajícími se integrace Romů v rámci vnitrostátních strategií integrace Romů a přístup k ESI fondům v konkrétních oblastech ve spojení s posílenými podmínkami a zásadou partnerství by mohly vést k soustředění pozornosti a přinést viditelné výsledky.

(1)

   V souladu s terminologií evropských orgánů a mezinárodních organizací je zde pojem „Rom“ použit k označení řady různých skupin (např. Romové, Sintové, Kale, Cikáni, Romaničelové, Beášové, Aškaliové, Egypťané, Jenišové, Domové, Lomové, Abdalové) a zahrnuje i Travellery, aniž by byly popřeny zvláštnosti těchto skupin.

(2)

    2010/2276(INI) .

(3)

   KOM(2011) 173.

(4)

   EUCO 23/11, EPSCO 10665/11. V souladu se závěry Rady byly všechny členské státy vyzvány, aby „připravily, aktualizovaly nebo vytvořily své vnitrostátní strategie začleňování Romů nebo integrované soubory politických opatření v rámci svých šířeji koncipovaných politik sociálního začleňování“. Do roku 2012 předložily všechny členské státy kromě Malty strategie nebo integrované soubory politických opatření. Pojmy „vnitrostátní strategie integrace Romů“ a „strategie“ zahrnují i integrované soubory politických opatření.

(5)

   Úř. věst. C 378.

(6)

     14294/16.

(7)

   2000/43/ES, 2008/913/SVV.

(8)

   CZ, HU, SK.

(9)

    2015/2615(RSP) .

(10)

     www.antigypsyism.eu

(11)

   Strategie EU pro vymýcení obchodu s lidmi 2012–2016 (COM(2012) 286 final) vedla k příslušným výstupům, jako je studie z roku 2015 věnovaná skupinám vysoce ohroženým obchodováním s lidmi a Zpráva o pokroku dosaženém v boji proti obchodu s lidmi, COM(2016) 267 final a SWD(2016) 159 final.

(12)

   BG, CZ, HU, RO, SK.

(13)

   Tamtéž – Ke stanovení cílů dochází během výběru projektů, kdy se upřednostňují takové projekty, které se zaměřují na řešení problémů marginalizovaných skupin ve venkovských oblastech, zejména v rámci opatření č. 7 „základní služby a obnova vesnic ve venkovských oblastech“ a opatření č. 19 „místní rozvoj se zapojením místních komunit“.

(14)

   EN 2016, č. 14.

(15)

   2011/C 191/01.

(16)

   17.3.2015, neformální zasedání ministrů školství členských států EU.

(17)

   Zpráva o zdraví Romů z roku 2014.

(18)

   Na základě pilotního průzkumu u romské populace provedeného agenturou FRA v roce 2011 a průzkumu EU–MIDIS II v roce 2016, viz pracovní dokument útvarů Komise v příloze.

(19)

   EU–MIDIS II (vybraná zjištění).

(20)

   Tamtéž.