32003D0253

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 253/2003/ES

ze dne 6. února 2003,

kterým se přijímá akční program pro oblast cel ve Společenství (Clo 2007)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru [2],

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy [3],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Zkušenosti získané z předchozích programů v celní oblasti, zejména z programu Clo 2002 zřízeného rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 210/97/ES ze dne 19. prosince 1996 o přijetí plánu činnosti pro celnictví ve Společenství (Clo 2000) [4], ukazují, že existuje silný zájem Společenství o pokračování a dokonce i o rozšíření tohoto programu. Nový program by měl být vypracován na základě výsledků předchozích programů. Výsledky předchozích programů ukázaly potřebu stanovit více soustředěných a měřitelných cílů.

(2) Nový program by měl vzít v úvahu sdělení Komise a usnesení Rady ze dne 30. května 2001 o strategii pro celní unii [5].

(3) Hlavním úkolem celních správ je chránit zájmy Společenství, zejména finanční, poskytovat rovnocennou úroveň ochrany občanům i hospodářským subjektům na každém místě celního území Společenství, kde jsou vyřizovány celní formality, a přispívat ke konkurenceschopnosti podniků Evropské unie na světových trzích. V této souvislosti by skupina pro celní politiku měla soustavně přizpůsobovat celní politiku vývoji tak, aby bylo zajištěno, že národní celní správy budou fungovat stejně účinně a efektivně, jako by byly správou jedinou.

(4) Je nezbytné, aby toto rozhodnutí stanovilo cíle pro uskutečňování tohoto programu a priority, jimiž se má program řídit během příštích pěti let, jakož i opatření, která budou podporovat a doplňovat činnosti členských států v celní oblasti. Uskutečňování tohoto programu bude koordinovat a organizovat společně Komise a členské státy v rámci společné politiky vypracované skupinou pro celní politiku.

(5) Angažovanost Společenství v procesu přistoupení kandidátských zemí vyžaduje, aby byla přijata praktická opatření, která umožní celním správám těchto zemí plnit od přistoupení celou řadu úkolů, jež požadují právní předpisy Společenství, jakož i spravovat budoucí vnější hranice Společenství. Za účelem splnění těchto úkolů by tento program měl být přístupný i pro kandidátské země.

(6) K dosažení cílů tohoto programu lze používat řadu nástrojů, zejména komunikační systémy a systémy výměny informací, řídící skupiny, projektové skupiny, srovnávací studie, výměny úředníků, semináře, pracovní porady, monitorování, vnější akce a odborné vzdělávání. Pokud jde o odborné vzdělávání, článek 150 Smlouvy stanoví, že činnost Společenství má plně respektovat odpovědnost členských států za obsah a organizaci odborného vzdělávání.

(7) Je třeba, aby celní opatření upřednostňovala zlepšování mechanismů boje proti podvodům, snižovala náklady hospodářských subjektů na dodržování celních právních předpisů a připravovala rozšíření. Společenství proto musí být schopno v rámci svých pravomocí podporovat činnost celních správ členských zemí, přičemž je třeba plně využívat každou možnost správní spolupráce, kterou stanovují právní předpisy Společenství.

(8) Rostoucí globalizace obchodu, vznik nových trhů, vývoj metod a rychlost pohybu zboží vyžadují, aby celní správy upevňovaly své vzájemné vztahy i vztahy s podnikatelskými, právními i vědeckými kruhy a s hospodářskými subjekty působícími v rámci zahraničním obchodu.

(9) K zajištění účinného systému celkového hodnocení uvedeného programu je třeba vymezit již v jeho raném stadiu patřičné ukazatele. Za účelem měření účinnosti a efektivnosti řízení programu je třeba stanovit ukazatele pro každou činnost.

(10) Je důležité, aby celní správy nadále využívaly možnosti rozvoje informačních a komunikačních technologií k poskytování účinnějších a dostupnějších elektronických služeb, které sníží náklady hospodářských subjektů a podpoří evropskou konkurenceschopnost a efektivnější jednotný trh.

(11) Tímto rozhodnutím se na celou dobu trvání programu stanoví finanční rámec přestavující pro rozpočtový orgán při každoročním rozpočtového procesu prvotní preferenci ve smyslu bodu 33 Interinstitucionální dohody ze dne 6. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a o zdokonalení rozpočtového procesu [6].

(12) Opatření nezbytná k provedení tohoto rozhodnutí by měla být přijata podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi [7],

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

KAPITOLA I

OBLAST PŮSOBNOSTI A CÍLE

Článek 1

Zřízení programu

Na dobu od 1. ledna 2003 do 31. prosince 2007 se zřizuje víceletý akční program Společenství (Clo 2007) (dále jen "program") na podporu a doplnění činností, které provádějí členské státy za účelem zaručení účinného fungování vnitřního trhu v celní oblasti.

Článek 2

Účast na programu

1. Zúčastněnými zeměmi jsou členské státy a země uvedené v odstavci 2, které se programu skutečně účastní.

2. Program je otevřen každé zemi, která byla uznána jako kandidátská země pro přistoupení k Evropské unii, v souladu s příslušnými podmínkami této účasti.

Článek 3

Cíle

1. V rámci správy celní unie si program klade za cíl zajistit, aby celní správy členských států plnily tyto úkoly:

a) vyvíjely koordinovanou činnost, která by prostřednictvím uplatňování strategie stanovené ve výše zmíněném sdělení Komise a v usnesení Rady o strategii celní unie zajišťovala, že celní činnost bude odpovídat potřebám vnitřního trhu Společenství;

b) vzájemně se ovlivňovaly a vykonávaly své povinnosti tak efektivně, jako by byly správou jedinou, a dosahovaly rovnocenných výsledků na každém místě celního území Společenství;

c) splňovaly nároky, jež na ně klade globalizace a rostoucí objemy obchodu, a přispívaly k upevňování konkurenčního prostředí v Evropské unii;

d) poskytovaly nezbytnou ochranu finančním zájmům Evropské unie a zajišťovaly stabilní a bezpečné prostředí pro své občany;

e) přijímaly opatření nezbytná k přípravě rozšíření a na podporu integrace nových členských států.

2. Společný přístup k celní politice se musí neustále přizpůsobuje novým prvkům vývoje v partnerství mezi Komisí a členskými státy ve skupině pro celní politiku složené z generálních ředitelů celních správ Komise a členských států nebo jejich zástupců. Komise zajišťuje pravidelné informování skupiny pro celní politiku o opatřeních týkajících se uskutečňování tohoto programu.

Článek 4

Priority programu

Pro uskutečňování tohoto programu jsou stanoveny tyto priority:

a) snížit náklady hospodářských subjektů spojené s dodržováním celních právních předpisů pomocí opatření, jakými je např. větší normalizace, a rozvíjet stále otevřenější a průhlednější spolupráci s hospodářskými subjekty;

b) identifikovat, rozvíjet a uplatňovat nejlepší pracovní postupy, zejména v oblastech kontroly účtů po celním odbavení, analýzy rizik a zjednodušených postupů;

c) zavést systém měření výkonnosti celních správ v členských státech;

d) podporovat opatření, jejich cílem je předcházet nesrovnalostem, např. rychlým poskytováním kontrolních informací celním úřadům v první linii;

e) zdokonalit normalizaci a zjednodušit celní postupy, systémy a kontroly;

f) zlepšit koordinaci a spolupráci mezi laboratořemi, které provádějí analýzy pro celní účely, zejména k zajištění jednotné a jednoznačné celní klasifikace zboží v celé Evropské unii;

g) podporovat vytvoření elektronického celního prostředí, které by využívalo jiných než papírových celních postupů a umožňovalo hospodářským subjektům nepřetržitý přístup k celním úřadům prostřednictvím vybudování komunikačních systémů, doplněný nezbytnými legislativními a administrativními změnami;

h) zajišťovat fungování stávajících komunikačních a informačních systémů a případně vyvinout a zavést nové systémy;

i) přijmout opatření, která by podpořila celní služby kandidátských zemí v jejich přípravách na přistoupení;

j) pomáhat třetím zemím při modernizaci celních služeb a postupů;

k) vypracovat společná opatření pro odborné vzdělávání a vytvořit organizační rámec pro vzdělávání v celní oblasti, který by odpovídal potřebám vyvolaným činnostmi programu.

KAPITOLA II

ČINNOSTI PROGRAMU

Článek 5

Komunikační systémy a systémy výměny informací

1. Komise a zúčastněné země zajišťují operativnost následujících komunikačních systémů a systémů výměny informací, doplněných příručkami a návody, v případě, že je jejich provozování nezbytné podle právních předpisů Společenství:

a) společná komunikační síť/společné systémové rozhraní (CCN/CSI) v míře nezbytné pro podporu fungování systémů uvedených v tomto odstavci;

b) systém šíření dat (DDS);

c) nový informatizovaný tranzitní systém (NITS/NSTI);

d) informační systém o integrovaném sazebníku Společenství (Taric);

e) informační systém umožňující převod razítek původu a přenos tranzitních razítek (TCO/TCT);

f) Evropský celní seznam chemických látek (ECICS);

g) Evropský systém závazných informací o sazebním zařazení zboží (EBTI/RTCE);

h) systém řízení dohledu nad celními kvótami (TQS);

i) systém řízení dovozů v rámci aktivního zušlechťovacího styku (IPR);

j) systém UNIT VALUES;

k) systém SUSPENSIONS;

l) jiné existující systémy informačních technologií v celní oblasti, které slouží k zajišťování jejich kontinuity.

2. Komise může ve spolupráci s členskými státy zavést doplňkové komunikační systémy a systémy výměny informací, které považuje za nezbytné.

3. Prvky komunikačních systémů a systémů výměny informací náležející Společenství jsou hardware, software a síťové spoje, které musí být společné všem zúčastněným zemím a které mají zajišťovat vzájemné propojení a interoperabilitu těchto systémů, a to bez ohledu na to, zda jsou instalovány v objektech Komise či oprávněného subdodavatele nebo v objektech zúčastněných zemí či oprávněného subdodavatele. Komise uzavře nezbytné smlouvy zajišťující operativnosti těchto prvků.

4. Prvky komunikačních systémů a systémů výměny informací nenáležející Společenství jsou národní databáze tvořící součást těchto systémů, spoje sítí mezi prvky patřícími Společenství a těmi prvky, které mu nepatří, a dále software a hardware, který jednotlivé zúčastněné země považují za potřebný pro plnou funkčnost těchto systémů v celé jejich správě. Zúčastněné země zajišťují provozuschopnost prvků nepatřících Společenství a rovněž jejich interoperabilitu s prvky Společenství.

5. Komise ve spolupráci se zúčastněnými zeměmi koordinuje aspekty související se zaváděním a provozování systémových prvků patřících Společenství i těch, které mu nepatří, jakož i infrastruktury uvedené v odstavci 1.

Článek 6

Srovnávací analýza

Za účelem zvýšení výkonnosti jejich celní správy ve specifických oblastech lze srovnávací analýzy provádět buď v jedné, nebo ve více zúčastněných zemích anebo v jiných třetích zemích, zejména v těch, které jsou hlavními obchodními partnery Společenství.

Ve smyslu tohoto rozhodnutí se srovnávací analýzou (benchmarking) rozumí srovnání metod práce nebo použití společně dohodnutých ukazatelů pro měření výkonnosti, které se používají ke zjištění rozdílů ve výkonnosti, a souvisejících procesů, jež má umožnit sdílet zkušenosti, poučit se z úspěšných postupů a zvýšit tak účinnost a efektivnost.

Článek 7

Výměna úředníků

1. Komise a zúčastněné země organizují výměny úředníků celní správy na podporu dosažení cílů tohoto programu. Každá výměna se zaměří na zvláštní hledisko práce celníků a musí být důkladně připravena a následně vyhodnocena dotyčnými úředníky a orgány. Výměny mohou být buď operativní nebo zaměřené na zvláštní prioritní oblasti.

2. V případě potřeby učiní zúčastněné země nezbytná opatření, která vyslaným úředníkům umožní, aby v hostitelské službě mohli být operativní. Za tímto účelem budou vyslaní pracovníci oprávněni vyřizovat formality související s úkoly, které jsou jim svěřeny. Vyžadují-li to okolnosti, zejména za účelem zohlednění zvláštních požadavků právního systému každé zúčastněné země, mohou příslušné orgány zúčastněných zemí uvedené oprávnění omezit.

3. Po dobu trvání výměny ponesou dotyční úředníci při výkonu svých povinností stejnou občanskou odpovědnost, jakou mají vnitrostátní úředníci hostitelských orgánů. Na úředníky účastnící se výměny se vztahují stejné předpisy o profesní důvěrnosti, jaké platí pro úředníky hostitelské země.

4. Komise a zúčastněné země mohou na podporu dosažení cílů tohoto programu rovněž organizovat výměny i s jinými třetími zeměmi.

5. Zúčastněné země provádějí pravidelně a podle požadavků Komise hodnocení výměn, včetně hodnocení dopadu na jejich správu.

Článek 8

Semináře, pracovní porady a projektové skupiny

Komise a zúčastněné země organizují semináře, pracovní porady a konference, kterých se mají účastnit úředníci zúčastněných zemí a Komise, případně i jiní odborníci na danou oblast. Je-li to vhodné z hlediska cílů dané akce, mohou se seminářů, pracovních porad a konferencí účastnit též úředníci z jiných oblastí správy.

Komise může ve spolupráci s členskými státy ustavit projektové skupiny prověřené zvláštními úkoly, které je třeba uskutečnit ve stanoveném termínu.

Článek 9

Odborné vzdělávání

1. Za účelem podpory strukturované spolupráce mezi vnitrostátními orgány pro odborné vzdělávání a úředníky odpovědnými za odborné celní vzdělávání pracovníků ve správě zúčastněné země ve spolupráci s Komisí:

a) stanoví normy vzdělávání, rozvíjejí stávající vzdělávací programy a případně vypracovávají nové programy, které zajistí společné jádro odborného vzdělávání úředníků zahrnující celou škálu celních právních předpisů Společenství a postupů a umožní těmto úředníkům získat nezbytnou společnou odbornou kvalifikaci a znalosti;

b) podle potřeby organizuje pro úředníky všech zúčastněných zemí celní vzdělávací kurzy pořádané úředníky každé zúčastněné země;

c) vypracovává potřebné společné nástroje pro celní vzdělávání a pro řízení celního vzdělávání, včetně zřízení organizačního rámce.

2. Zúčastněné země rovněž zajistí, aby jejich úředníkům bylo poskytováno základní i navazující odborné vzdělání, které je nezbytné pro získání běžných odborných znalostí v souladu se společnými programy odborného vzdělávání, ale také jazykové školení nezbytné k získání jazykových znalostí dostatečné úrovně.

Článek 10

Monitorovací činnost

1. Komise ve spolupráci s členskými státy a podle potřeby v rámci úzké konzultace s hospodářskými subjekty organizuje monitorování specifických oblastí celních předpisů a postupů Společenství.

2. Uvedené monitorování provádějí smíšené týmy složené z celních úředníků členských států a Komise. Tyto týmy navštíví podle tematického nebo regionálního přístupu různá místa na celním území Společenství, kde celní správy plní své úkoly. Po ukončení těchto návštěv vypracují zprávu, ve které určí a analyzují nejlepší metody práce a rovněž veškeré potíže zjištěné při používání sledovaných předpisů, případně uvedou i návrhy na úpravu předpisů a metod práce Společenství za účelem zvýšení efektivnosti práce celní správy jako celku. Tyto odborné zprávy se předkládají členským státům a Komisi.

Článek 11

Vnější činnosti ve formě technické pomoci a odborného vzdělávání

1. Komise zajišťuje koordinaci činností v oblasti odborného vzdělávání, technické pomoci a spolupráce Společenství a členských států se správami třetích zemí za účelem zajištění souladu vnějších i vnitřních činností Společenství.

2. Komise zajišťuje rovněž uskutečňování činností odborného vzdělávání a technické pomoci a spolupráce ve prospěch:

a) kandidátských zemí tak, aby jim bylo umožněno dodržovat právní předpisy Společenství v celní oblasti. Zvláštní pozornost se věnuje schopnosti propojovat celních informace a technologické systémy;

b) třetích zemí na podporu modernizace jejich celních správ s cílem zlepšit podmínky rozvoje legálního obchodu a spolupráce s celními správami v Evropské unii.

Článek 12

Jiné činnosti

Komise může ve spolupráci s členskými státy rozvíjet a používat jakékoli jiné činnosti, které jsou nezbytné ke splnění cílů tohoto programu.

Článek 13

Stanovení cílů a ukazatelů

Všechny činnosti, které mají být podniknuty v rámci tohoto programu, musí mít definovány přesné cíle a měřitelné ukazatele zajišťující odpovídající hodnocení a jasné vyjádření předpokládaných nákladů a musí být navrženy tak, aby jejich výsledky odpovídaly očekávanému dopadu.

KAPITOLA III

FINANČNÍ USTANOVENÍ

Článek 14

Finanční rámec

1. Finanční rámec pro uskutečňování tohoto programu od 1. ledna 2003 do 31. prosince 2007 činí 133 milionů EUR.

2. Roční povolené částky schvaluje rozpočtový orgán v rámci mezí finančního výhledu.

Článek 15

Výdaje

1. Výdaje nezbytné pro uskutečňování tohoto programu se rozdělí mezi Společenství a zúčastněné státy podle odstavců 2 a 3.

2. Společenství hradí:

a) náklady na vývoj, nákup, instalaci a údržbu prvků komunikačních systémů a systémů výměny informací patřících Společenství, které jsou uvedeny v článku 5, a dále náklady na každodenní provoz prvků Společenství instalovaných v objektech Komise nebo oprávněného subdodavatele;

b) náklady na cestovné a stravné vynaložené zúčastněnými zeměmi na srovnávací analýzy, výměny úředníků, semináře, pracovní porady a projektové skupiny, na akce odborného vzdělávání a monitorování podle článků 6 až 10;

c) náklady na organizování seminářů a pracovních porad;

d) náklady spojené s akcemi uvedenými v článcích 11 a 12.

Pravidla pro hrazení výdajů určuje Komise v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství [8] a sděluje je zúčastněným zemím.

3. Zúčastněné země hradí:

a) veškeré náklady, kromě nákladů uvedených v odst. 2 písm. a), týkající se zřízení a provozování prvků komunikačních systémů a systémů výměny informací nepatřících Společenství, jež jsou uvedeny v článku 5, a náklady na každodenní provozování prvků uvedených systémů patřících Společenství instalovaných v jejich objektech nebo v objektech zmocněného subdodavatele;

b) rozdíl mezi výdaji, které podle odst. 2 písm. b), c) a d) uhradilo Společenství, a skutečnými náklady na dotyčnou činnost;

c) náklady spojené se základním a navazujícím odborným vzděláváním svých úředníků, včetně jazykového vzdělávání podle čl. 9 odst. 2.

Článek 16

Finanční kontrola

Finanční rozhodnutí a veškeré dohody a smlouvy uzavřené na základě tohoto rozhodnutí podléhají finanční kontrole a případně i ověření Komisí na místě, včetně kontroly Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF), a Účetním dvorem. Všechny granty udělené podle tohoto rozhodnutí musí jejich příjemci předem písmeně schválit. Toto schválení musí obsahovat ustanovení o tom, že příjemci souhlasí s provedením kontroly použití poskytnutých finančních prostředků Účetním dvorem.

KAPITOLA IV

JINÁ USTANOVENÍ

Článek 17

Provádění

Opatření nezbytná k provádění tohoto programu se přijímají v souladu s postupem uvedeným v čl. 18 odst. 2.

Článek 18

Výbor

1. Komisi je nápomocen výbor Clo 2007 (dále jen "výbor").

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

3. Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 19

Hodnocení a zprávy

1. Tento program podléhá neustálému hodnocení, které provádí Komise ve spolupráci se zúčastněnými zeměmi. Toto hodnocení se provádí prostřednictvím zpráv uvedených v odstavci 2 a pomocí zvláštních činností a je založeno na vzoru, kritériích a ukazatelích stanovených během prvního roku uskutečňování programu.

2. Zúčastněné země předloží Komisi:

a) nejpozději do 30. června 2005 předběžnou zprávu o účinnosti a efektivnosti programu;

b) nejpozději do 31. prosince 2007 závěrečnou zprávu o účinnosti a efektivnosti programu.

3. Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě:

a) nejpozději do 31. prosince 2005 předběžnou zprávu o účinnosti a efektivnosti programu;

b) nejpozději do 30. června 2008 závěrečnou zprávu o dosažených výsledcích programu.

Tyto zprávy se pro informaci zašlou též Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru.

4. Závěrečná zpráva uvedená v odstavci 3 obsahuje analýzu celkového pokroku dosaženého u každého opatření programu, včetně všech kladných a záporných stránek celních informatizovaných systémů zapojených do fungování vnitřního trhu. V této zprávě se uvedou všechny užitečné návrhy zajišťující stejný postup vůči hospodářským subjektům na celém celním území Společenství a využívání sběru informací k řádné ochraně finančních zájmů Společenství.

Článek 20

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem den po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2003.

Článek 21

Určení

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

Toto rozhodnutí je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 6. února 2003.

Za Evropský parlament

předseda

P. Cox

Za Radu

předseda

P. Efthymiou

[1] Úř. věst. C 126 E, 28.5.2002, s. 268.

[2] Úř. věst. C 241, 7.10.2002, s. 8.

[3] Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 3. září 2002 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 16. prosince 2002.

[4] Úř. věst. L 33, 4.2.1997, s. 24. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 105/2000/ES (Úř. věst. L 13, 19.1.2000, s. 1).

[5] Úř. věst. C 171, 15.6.2001, s. 1.

[6] Úř. věst. C 172, 18.6.1999, s. 1.

[7] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

[8] Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

--------------------------------------------------