EUR-Lex Access to European Union law
This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 02006L0118-20140711
Directive 2006/118/EC of the European Parliament and of the Council of 12 December 2006 on the protection of groundwater against pollution and deterioration
Consolidated text: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES ze dne 12. prosince 2006 o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES ze dne 12. prosince 2006 o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu
02006L0118 — CS — 11.07.2014 — 001.001
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
|
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2006/118/ES ze dne 12. prosince 2006 o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu (Úř. věst. L 372 27.12.2006, s. 19) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
Č. |
Strana |
Datum |
||
|
L 182 |
52 |
21.6.2014 |
||
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2006/118/ES
ze dne 12. prosince 2006
o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu
Článek 1
Účel
Tato směrnice stanoví specifická opatření uvedená v čl. 17 odst. 1 a 2 směrnice 2000/60/ES s cílem zajistit předcházení a kontrolu znečišťování podzemních vod. K těmto opatřením patří zejména
kritéria pro hodnocení dobrého chemického stavu podzemních vod a
kritéria pro zjišťování a změnu významných a trvalých vzestupných trendů a pro definování počátku změny trendu.
Článek 2
Definice
Vedle definic uvedených v článku 2 směrnice 2000/60/ES se pro účely této směrnice rozumí:
„normou jakosti podzemní vody“ norma environmentální kvality vyjádřená jako koncentrace určité znečišťující látky nebo skupiny znečišťujících látek anebo hodnota ukazatele znečištění v podzemní vodě, která by neměla být překročena z důvodu ochrany lidského zdraví a životního prostředí;
„prahovou hodnotou“ norma jakosti podzemní vody stanovená členskými státy v souladu s článkem 3;
„významným a trvalým vzestupným trendem“ jakékoli statisticky a z hlediska životního prostředí významné zvýšení koncentrace znečišťující látky nebo skupiny znečišťujících látek anebo hodnoty ukazatele znečištění v podzemní vodě, u něhož byla změna trendu identifikována jako nezbytná v souladu s článkem 5;
„vstupem znečišťující látky do podzemní vody“ přímé nebo nepřímé zavedení znečišťující látky do podzemních vod v důsledku lidské činnosti;
„úrovní pozadí“ koncentrace látky nebo hodnota ukazatele, která odpovídá nulové či velmi nízké antropogenní změně ve srovnání s nenarušenými podmínkami;
„výchozí úrovní“ průměrná hodnota naměřená alespoň v referenčních letech 2007 a 2008 na základě monitorovacích programů prováděných podle článku 8 směrnice 2000/60/ES nebo, v případě látek identifikovaných po uplynutí uvedených referenčních let, v průběhu prvního období, pro něž je dostupné reprezentativní období monitorovacích údajů.
Článek 3
Kritéria pro hodnocení chemického stavu podzemních vod
Pro účely hodnocení chemického stavu útvaru nebo skupiny útvarů podzemních vod podle oddílu 2.3 přílohy V směrnice 2000/60/ES používají členské státy tato kritéria:
normy jakosti podzemní vody uvedené v příloze I;
prahové hodnoty, které mají členské státy stanovit postupem podle části A přílohy II pro znečišťující látky, skupiny znečišťujících látek a ukazatele znečištění přispívající na jejich území k označení útvarů nebo skupin útvarů podzemních vod za rizikové, s přihlédnutím alespoň k seznamu obsaženému v části B přílohy II.
Prahové hodnoty pro dobrý chemický stav podzemních vod jsou založeny na ochraně útvarů podzemních vod v souladu s částí A body 1, 2 a 3 přílohy II, se zvláštním ohledem na jejich dopady na přilehlé povrchové vody a pozemní ekosystémy a mokřady, jež na nich závisí, a na vztahy s nimi, a berou mimo jiné v úvahu antropogenní toxikologické a ekotoxikologické poznatky.
Členské státy poprvé stanoví prahové hodnoty podle odst. 1 písm. b) do 22. prosince 2008.
Veškeré stanovené prahové hodnoty se zveřejní v plánech povodí, které mají být spolu se souhrnem údajů uvedených v části C přílohy II této směrnice předloženy podle článku 13 směrnice 2000/60/ES.
Členské státy za účelem ochrany lidského zdraví a životního prostředí změní seznam prahových hodnot v případech, kdy nové informace o znečišťujících látkách, skupinách znečišťujících látek nebo ukazatelích znečištění naznačují, že by měla být stanovena prahová hodnota pro další látku nebo změněna stávající prahová hodnota či opětovně zavedena prahová hodnota, která byla předtím ze seznamu vyškrtnuta.
Prahové hodnoty lze ze seznamu vyškrtnout, není-li již dotyčný útvar podzemních vod kvůli příslušným znečišťujícím látkám, skupinám znečišťujících látek nebo ukazatelům znečištění rizikový.
Veškeré takové změny seznamu prahových hodnot se oznamují v rámci pravidelného přezkumu plánů povodí.
Článek 4
Postup hodnocení chemického stavu podzemních vod
Chemický stav útvaru nebo skupiny útvarů podzemních vod se považuje za dobrý, pokud
odpovídající výsledky monitorování prokazují, že podmínky stanovené v tabulce 2.3.2 přílohy V směrnice 2000/60/ES jsou splněny, nebo
hodnoty norem jakosti pro podzemní vody uvedené v příloze I a příslušné prahové hodnoty stanovené podle článku 3 a přílohy II nejsou překročeny na žádném z monitorovacích míst daného útvaru nebo dané skupiny útvarů podzemních vod, nebo
hodnota normy jakosti podzemní vody nebo prahová hodnota je překročena na jednom či více monitorovacích místech, ale náležité šetření podle přílohy III potvrdí, že
na základě hodnocení podle bodu 3 přílohy III nejsou koncentrace znečišťujících látek převyšující normy jakosti pro podzemní vody nebo prahové hodnoty považovány za takové, které představují významné riziko pro životní prostředí, s případným přihlédnutím k rozsahu postižení útvaru podzemních vod;
jsou splněny ostatní podmínky pro dobrý chemický stav podzemních vod uvedené v tabulce 2.3.2 přílohy V směrnice 2000/60/ES v souladu s bodem 4 přílohy III této směrnice;
pro útvary podzemních vod určené v souladu s čl. 7 odst. 1 směrnice 2000/60/ES jsou splněny požadavky čl. 7 odst. 3 uvedené směrnice v souladu s bodem 4 přílohy III této směrnice;
způsobilost útvaru pozemních vod nebo jakéhokoli útvaru ze skupiny útvarů podzemních vod k využití lidmi nebyla znečištěním významně narušena.
Členské státy zveřejní přehled hodnocení chemického stavu podzemních vod v plánech povodí podle článku 13 směrnice 2000/60/ES.
Součástí tohoto přehledu sestaveného na úrovni oblastí povodí nebo části mezinárodní oblasti povodí, která se nachází na území členského státu, je rovněž vysvětlení způsobu, jak byly při závěrečném hodnocení zohledněny případy překročení norem jakosti podzemní vody nebo prahových hodnot na jednotlivých monitorovacích místech.
Článek 5
Identifikace významného a trvalého vzestupného trendu a definování počátku změny trendu
V plánech povodí, které mají být předloženy podle článku 13 směrnice 2000/60/ES, členské státy shrnou,
jak přispělo hodnocení trendů z jednotlivých monitorovacích míst v rámci útvaru nebo skupiny útvarů podzemních vod k identifikaci významného a trvalého vzestupného trendu, pokud jde o koncentraci nějaké znečišťující látky, nebo jeho změny, v souladu s přílohou V oddílem 2.5 uvedené směrnice a
důvody počátku změny trendu definované podle odstavce 3.
Článek 6
Opatření pro zamezení nebo omezení vstupu znečišťujících látek do podzemních vod
Pro dosažení cíle, jímž je zamezení nebo omezení vstupu znečišťujících látek do podzemních vod, stanoveného v čl. 4 odst. 1 písm. b) bodě i) směrnice 2000/60/ES, zajistí členské státy, aby program opatření stanovený v souladu s článkem 11 uvedené směrnice zahrnoval
veškerá nezbytná opatření k zamezení vstupu jakýchkoli nebezpečných látek do podzemních vod, aniž jsou dotčeny odstavce 2 a 3. Při určování těchto látek by se členské státy měly zaměřit především na nebezpečné látky patřící do skupin znečišťujících látek uvedených v bodech 1 až 6 přílohy VIII směrnice 2000/60/ES a na látky patřící do skupin znečišťujících látek uvedených v bodech 7 až 9 uvedené přílohy, jsou-li tyto látky považovány za nebezpečné;
ohledně znečišťujících látek uvedených v příloze VIII směrnice 2000/60/ES, které nejsou považovány za nebezpečné, a ohledně jakýchkoli dalších znečišťujících látek neklasifikovaných jako nebezpečné a neuvedených ve zmíněné příloze, které podle členských států představují stávající nebo možné riziko znečištění, veškerá opatření nutná k omezení vstupu znečišťujících látek do podzemních vod, aby se zajistilo, že tento vstup nezpůsobí zhoršení ani významný a trvalý vzestupný trend, pokud jde o koncentrace znečišťujících látek v podzemních vodách. Při těchto opatřeních je třeba zohlednit alespoň osvědčené postupy, včetně osvědčených ekologických postupů a nejlepších dostupných technik stanovených v příslušných právních předpisech Společenství.
Za účelem stanovení opatření uvedených v písmenech a) nebo b) mohou členské státy jako první krok určit okolnosti, za nichž se na znečišťující látky uvedené v příloze VIII směrnice 2000/60/ES, zejména základní kovy a jejich sloučeniny uvedené v bodě 7 zmíněné přílohy, pohlíží jako na nebezpečné nebo nikoli nebezpečné.
Aniž jsou dotčeny jakékoli přísnější požadavky jiných právních předpisů Společenství, mohou členské státy vyjmout z opatření požadovaných v odstavci 1 vstup znečišťujících látek, který je
výsledkem přímého vypouštění povoleného podle čl. 11 odst. 3 písm. j) směrnice 2000/60/ES;
podle příslušných orgánů v tak malém množství a koncentraci, že lze vyloučit jakékoli současné i budoucí nebezpečí zhoršení jakosti souvisejících podzemních vod;
důsledkem havárií nebo mimořádných okolností přírodního původu, které nebylo možné rozumně předvídat, odvrátit ani zmírnit;
výsledkem umělé infiltrace nebo doplňování útvarů podzemních vod povoleného podle čl. 11 odst. 3 písm. f) směrnice 2000/60/ES;
příslušnými orgány považován za takový, jemuž nebylo možné technicky zamezit ani jej omezit bez užití
opatření, která by vedla ke zvýšenému ohrožení lidského zdraví nebo kvality životního prostředí jako celku, nebo
nepřiměřeně nákladných opatření k odstranění množství znečišťujících látek z kontaminovaného horninového prostředí nebo půdního podloží, případně k použití jiného způsobu regulace jejich pronikání; anebo
důsledkem zákroků týkajících se povrchových vod mimo jiné za účelem zmírnění účinku povodní a období sucha a za účelem správy vod a vodních cest, a to rovněž na mezinárodní úrovni. Tyto činnosti, včetně uvolňování, bagrování, přemísťování a ukládání sedimentů v povrchových vodách, se provádějí v souladu s obecně závaznými pravidly a případně s povoleními a oprávněními udělovanými na základě těchto pravidel vydaných za tímto účelem členskými státy, za podmínky, že tento vstup neohrožuje dosahování environmentálních cílů stanovených pro dotyčné vodní útvary v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. b) směrnice 2000/60/ES.
Výjimky podle písmen a) až f) lze použít pouze tehdy, pokud příslušné orgány členských států zjistí, že je prováděno účinné monitorování dotyčných útvarů podzemních vod podle bodu 2.4.2 přílohy V směrnice 2000/60/ES nebo jiné vhodné monitorování.
Článek 7
Přechodná ustanovení
V období od 16. ledna 2009 do 22. prosince 2013 zohlední každý nový povolovací postup podle článků 4 a 5 směrnice 80/68/EHS požadavky uvedené v článcích 3, 4 a 5 této směrnice.
Článek 8
Technická přizpůsobení
Článek 9
Postup projednávání ve výboru
Článek 10
Přezkum
Aniž je dotčen článek 8, přezkoumá Komise do 16 januari 2013 a poté každých šest let přílohy I a II této směrnice. Na základě tohoto přezkumu případně předloží postupem podle článku 251 Smlouvy návrhy na změnu přílohy I nebo II. Při přezkumu a při vypracovávání návrhů Komise zohlední všechny důležité informace, mezi něž mohou patřit výsledky monitorovacích programů prováděných podle článku 8 směrnice 2000/60/ES, výzkumných programů Společenství nebo doporučení Vědeckého výboru pro zdravotní a environmentální rizika, členských států, Evropského parlamentu, Evropské agentury pro životní prostředí, evropských podnikatelských organizací a evropských organizací pro ochranu životního prostředí.
Článek 11
Hodnocení
Zpráva Komise podle čl. 18 odst. 1 směrnice 2000/60/ES v případě podzemních vod zahrnuje hodnocení fungování této směrnice ve vztahu k jiným souvisejícím právním předpisům v oblasti životního prostředí, včetně souladu s nimi.
Článek 12
Provedení
Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 16 januari 2009. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.
Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
Článek 13
Vstup v platnost
Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 14
Určení
Tato směrnice je určena členským státům.
PŘÍLOHA I
NORMY JAKOSTI PODZEMNÍ VODY
1. Pro účely hodnocení chemického stavu podzemních vod v souladu s článkem 4 jsou tyto normy jakosti podzemní vody normami jakosti uvedenými v tabulce 2.3.2 v příloze V směrnice 2000/60/ES a stanovenými v souladu s článkem 17 uvedené směrnice.
|
Znečišťující látka |
Normy jakosti |
|
Dusičnany |
50 mg/l |
|
Účinné látky v pesticidech včetně jejich významných metabolitů, produktů rozkladu a reakčních produktů () |
0,1 μg/l 0,5 μg/l (celkem) () |
|
(1)
„Pesticidy“ se rozumějí přípravky na ochranu rostlin ve smyslu článku 2 směrnice 91/414/EHS a biocidní přípravky ve smyslu článku 2 směrnice 98/8/ES.
(2)
„Celkem“ znamená úhrn všech jednotlivých pesticidů, které byly zjištěny a jejichž množství bylo změřeno během monitorovacího postupu, včetně jejich významných metabolitů, produktů rozkladu a reakčních produktů. |
|
2. Výsledky uplatnění norem jakosti pro pesticidy způsobem stanoveným pro účely této směrnice nejsou dotčeny výsledky postupů pro hodnocení rizik požadované směrnicí 91/414/EHS nebo směrnicí 98/8/ES.
3. Pokud se u daného útvaru podzemních vod předpokládá, že by normy jakosti pro podzemní vody mohly zmařit dosažení environmentálních cílů týkajících se souvisejících útvarů povrchových vod uvedených v článku 4 směrnice 2000/60/ES nebo vést k významnému zhoršení ekologické nebo chemické kvality těchto útvarů nebo k významnému poškození suchozemských ekosystémů, které jsou na útvaru podzemních vod přímo závislé, zavedou se přísnější prahové hodnoty v souladu s článkem 3 a přílohou II této směrnice. Programy a opatření vztahující se k této prahové hodnotě se uplatňují rovněž pro činnosti spadající do oblasti působnosti směrnice 91/676/EHS.
PŘÍLOHA II
PRAHOVÉ HODNOTY PRO LÁTKY ZNEČIŠŤUJÍCÍ PODZEMNÍ VODY A PRO UKAZATELE ZNEČIŠTĚNÍ PODZEMNÍCH VOD
Část A
Pokyny pro stanovení prahových hodnot členskými státy v souladu s článkem 3
Členské státy stanoví pro všechny znečišťující látky a ukazatele znečištění prahové hodnoty, na jejichž základě jsou, v souladu s charakterizací provedenou v souladu s článkem 5 směrnice 2000/60/ES, útvary nebo skupiny útvarů podzemních vod označovány za rizikové z hlediska nedosažení dobrého chemického stavu podzemních vod.
Prahové hodnoty se stanoví takovým způsobem, že pokud výsledky monitorování na reprezentativním monitorovacím místě přesáhnou prahové hodnoty, naznačí to, že hrozí možnost, že není splněna jedna či více podmínek dobrého chemického stavu podzemních vod podle čl. 4 odst. 2 písm. c) bodů ii), iii) a iv).
Při stanovování prahových hodnot zohlední členské státy tyto pokyny:
Určení prahových hodnot by mělo vycházet z těchto faktorů:
rozsah vzájemného působení mezi podzemními vodami a souvisejícími vodními ekosystémy a závislými suchozemskými ekosystémy;
narušení skutečných nebo možných legitimních způsobů využití nebo funkcí podzemních vod;
veškeré znečišťující látky, na jejichž základě se útvary podzemních vod označují za rizikové, s přihlédnutím k minimálnímu seznamu stanovenému v části B;
hydrogeologické charakteristiky, včetně informací o úrovních pozadí a vodní bilanci.
Určení prahových hodnot by mělo přihlédnout i k původu znečišťujících látek, jejich možnému přirozenému výskytu, jejich toxicitě a tendenci se rozptylovat, jejich perzistenci a jejich bioakumulačnímu potenciálu.
Pokud dojde ke zvýšení úrovní pozadí u látek nebo iontů nebo jejich ukazatelů na základě přirozených hydrogeologických příčin, je třeba zohlednit tyto úrovně pozadí u daného útvaru podzemních vod při stanovení prahových hodnot. Při určování úrovní pozadí by měly být vzaty v úvahu tyto zásady:
určení úrovní pozadí by mělo být založeno na charakterizaci útvarů podzemních vod v souladu s přílohou II směrnice 2000/60/ES a na výsledcích monitorování podzemních vod v souladu s přílohou V uvedené směrnice. Strategie monitorování a interpretace údajů by měly zohlednit skutečnost, že podmínky proudění podzemních vod a chemické složení podzemních vod se laterálně a horizontálně mění;
pokud jsou dostupné pouze omezené údaje z monitorování podzemních vod, měly by být získány další údaje a mezitím by měly být určeny úrovně pozadí na základě těchto omezených monitorovacích údajů, kde je to vhodné prostřednictvím zjednodušeného přístupu s využitím podsouboru vzorků, u kterých ukazatele nevykazují žádný vliv lidské činnosti. Pokud jsou k dispozici informace o geochemických přenosech a procesech, měly by se zohlednit;
pokud jsou dostupné nedostatečné údaje o monitorování podzemních vod a informace o geochemických přenosech a procesech nejsou dostatečné, měly by být získány další údaje a informace mezitím by měly být odhadnuty úrovně pozadí, kde je to vhodné na základě statistických referenčních výsledků pro stejný typ zvodnělých vrstev v ostatních oblastech, pro které jsou k dispozici dostatečné monitorovací údaje.
Určení prahových hodnot by mělo využít kontrolního mechanismu pro shromážděné údaje, který by se měl opírat o hodnocení kvality údajů, analytické úvahy a úrovně pozadí pro látky, které se mohou vyskytovat jak přirozeně, tak v důsledku lidských činností.
Část B
Minimální seznam znečišťujících látek a jejich ukazatelů, pro něž musí členské státy zvážit stanovení prahových hodnot v souladu s článkem 3
1. Látky, ionty nebo ukazatele, které se mohou vyskytovat jak přirozeně, tak v důsledku lidských činností
2. Uměle vyráběné syntetické látky
3. Parametry ukazující na zasolování nebo jiné vniky ( 14 )
Část C
Informace, které mají členské státy poskytnout ohledně znečišťujících látek a jejich ukazatelů, pro něž byly stanoveny prahové hodnoty
Členské státy zahrnou do plánů povodí předložených v souladu s článkem 13 směrnice 2000/60/ES informace o způsobu uplatnění postupu podle části A této přílohy.
Členské státy sdělí zejména:
informace o každém z útvarů či skupin útvarů podzemních vod označených za rizikové, včetně
velikosti vodních útvarů;
každé znečišťující látky nebo ukazatele znečištění, na jejichž základě byly útvary podzemních vod označeny za rizikové;
cílů environmentální kvality, se kterými riziko souvisí, včetně skutečných nebo možných legitimních způsobů využití nebo funkcí útvarů podzemních vod, a vztahů mezi útvary podzemních vod a souvisejícími povrchovými vodami a přímo závislými suchozemskými ekosystémy;
a v případě přirozeně se vyskytujících látek úrovní přirozeného pozadí v útvarech podzemních vod;
informací o překročení prahových hodnot v případě jejich překročení;
prahové hodnoty, které platí na celostátní úrovni nebo na úrovni oblasti povodí nebo části mezinárodní oblasti povodí, jež se nachází na území členského státu, nebo na úrovni útvaru či skupiny útvarů podzemních vod;
vztah mezi prahovými hodnotami a:
v případě přirozeně se vyskytujících látek úrovněmi pozadí;
souvisejícími povrchovými vodami a přímo závislými suchozemskými ekosystémy;
cíli environmentální kvality a jinými normami pro ochranu vod platnými na vnitrostátní úrovni, na úrovni Unie nebo na mezinárodní úrovni a;
veškerými důležitými informacemi ohledně toxikologie, ekotoxikologie, perzistence a bioakumulačního potenciálu znečišťujících látek a jejich tendence se rozptylovat;
metodiku pro určení úrovní pozadí na základě zásad uvedených v bodě 3 části A;
důvody pro nestanovení prahových hodnot pro kterékoli znečišťující látky a ukazatele určené v části B;
klíčové prvky hodnocení chemického stavu podzemních vod, včetně úrovně, metody a období shrnutí výsledků monitorování, definice přijatelného rozsahu překročení a způsob jeho výpočtu, v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. c) bodem i) a bodem 3 přílohy III.
Není-li do plánů povodí zahrnut některý z údajů uvedených v písmenech a) až f), musí členské státy tuto skutečnost v příslušných plánech zdůvodnit.
PŘÍLOHA III
HODNOCENÍ CHEMICKÉHO STAVU PODZEMNÍCH VOD
1. Hodnocení s cílem určit chemický stav útvaru nebo skupiny útvarů podzemních vod bude provedeno u všech útvarů nebo skupin útvarů podzemních vod, které byly označeny za rizikové, a to pro všechny znečišťující látky, které přispívají k takovému označení útvaru nebo skupiny útvarů podzemních vod.
2. Při provádění šetření podle čl. 4 odst. 2 písm. c) členské státy zohlední
informace shromážděné v rámci charakterizace, která má být provedena v souladu s článkem 5 směrnice 2000/60/ES a s oddíly 2.1, 2.2 a 2.3 přílohy II uvedené směrnice;
výsledky z monitorovací sítě podzemních vod získané v souladu s oddílem 2.4 přílohy V směrnice 2000/60/ES a
veškeré další důležité informace, včetně srovnání aritmetického průměru roční koncentrace dotyčných znečišťujících látek na jednom monitorovacím místě s normami jakosti pro podzemní vody stanovenými v příloze I a prahovými hodnotami stanovenými členskými státy podle článku 3 a přílohy II.
3. Za účelem prošetření, zda jsou splněny podmínky dobrého chemického stavu podzemních vod uvedené v čl. 4 odst. 2 písm. c) bodech i) a iv), členské státy ve vhodných a nutných případech a na základě náležitých shrnutí výsledků monitorování, případně za pomoci odhadů koncentrace na základě koncepčního modelu útvaru nebo skupiny útvarů podzemních vod, předběžně odhadnou, do jaké míry převýší aritmetický průměr roční koncentrace znečišťující látky normu jakosti pro podzemní vody nebo prahovou hodnotu.
4. Za účelem prošetření, zda jsou splněny podmínky dobrého chemického stavu podzemních vod uvedené v čl. 4 odst. 2 písm. c) bodech ii) a iii), členské státy ve vhodných a nutných případech a na základě náležitých výsledků monitorování a vhodného koncepčního modelu útvaru podzemních vod hodnotí
dopad znečišťujících látek na útvar podzemních vod;
množství a koncentrace znečišťujících látek, které jsou transportovány nebo existuje pravděpodobnost, že by mohly být transportovány, z útvaru podzemních vod do souvisejících povrchových vod nebo do přímo závislých suchozemských ekosystémů;
pravděpodobný vliv množství a koncentrací znečišťujících látek transportovaných do souvisejících povrchových vod a přímo závislých suchozemských ekosystémů;
rozsah zasolování a jiných vniků do útvaru podzemních vod a
ohrožení, které znečišťující látky v útvaru podzemních vod představují pro jakost vody, jež je nebo má být získávána z útvaru podzemních vod k lidské spotřebě.
5. Členské státy zobrazí chemický stav útvaru nebo skupiny útvarů podzemních vod na mapách podle oddílů 2.4.5 a 2.5 přílohy V směrnice 2000/60/ES. Kromě toho členské státy na těchto mapách v odpovídajících případech pokud možno vyznačí veškerá monitorovací místa, kde jsou normy jakosti pro podzemní vody nebo prahové hodnoty překročeny.
PŘÍLOHA IV
IDENTIFIKACE A ZMĚNA VÝZNAMNÉHO A TRVALÉHO VZESTUPNÉHO TRENDU
Část A
Identifikace významného a trvalého vzestupného trendu
Členské státy identifikují významné a trvalé vzestupné trendy ve všech útvarech nebo skupinách útvarů podzemních vod, které jsou označeny za rizikové v souladu s přílohou II směrnice 2000/60/ES, při zohlednění těchto požadavků:
v souladu s oddílem 2.4 přílohy V směrnice 2000/60/ES se monitorovací program sestaví tak, aby odhalil významné a trvalé vzestupné trendy, pokud jde o koncentrace znečišťujících látek identifikovaných podle článku 3 této směrnice;
základem identifikace významných a trvalých vzestupných trendů je tento postup:
četnost monitorování a umístění monitorovacích míst se zvolí tak, aby byly splněny tyto požadavky:
poskytování informací nutných k zajištění toho, že tyto vzestupné trendy bude s dostatečnou přesností a spolehlivostí možno odlišit od přírodního kolísání;
umožnění dostatečně včasné identifikace těchto vzestupných trendů, aby bylo možné provést opatření s cílem zabránit ekologicky významným zhoršení jakosti podzemních vod nebo je alespoň v maximální možné míře zmírnit. Tato identifikace se pokud možno poprvé provede do roku 2009 s přihlédnutím ke stávajícím údajům v souvislosti se zprávou o identifikaci trendů v rámci prvního plánu povodí podle článku 13 směrnice 2000/60/ES, a poté vždy alespoň jednou za šest let;
zohlednění fyzikálních a chemických současných charakteristik útvaru podzemních vod, včetně podmínek proudění podzemních vod, rychlosti jejich obnovy a doby filtrace půdou nebo podložím;
použité metody monitorování a analýzy jsou v souladu s mezinárodními zásadami pro kontrolu jakosti, případně též s CEN nebo vnitrostátními normalizovanými metodami, aby byla zajištěna stejná odborná kvalita a srovnatelnost získaných údajů;
hodnocení se zakládá na statistické metodě, například regresní analýze, k analýze trendů v časové řadě na jednotlivých monitorovacích místech;
aby se předešlo zkreslení při identifikaci trendů, přiřazuje se, s výjimkou celkových pesticidů, všem výsledkům měření pod mezí stanovitelnosti hodnota odpovídající poloviční hodnotě horní meze stanovitelnosti prokázané v časové řadě;
při identifikaci významných a trvalých vzestupných trendů, pokud jde o koncentrace látek, které se vyskytují jak přirozeně, tak v důsledku lidských činností, se přihlédne k výchozím úrovním, a pokud existují, k údajům shromážděným před začátkem monitorovacího programu, s cílem podat zprávu o identifikaci trendů v rámci prvního plánu povodí uvedeného v článku 13 směrnice 2000/60/ES.
Část B
Počátek změny trendu
Členské státy změní identifikované významné a trvalé vzestupné trendy podle článku 5 při zohlednění těchto požadavků:
provádění opatření za účelem změny významných a trvalých vzestupných trendů bude zahájeno tehdy, dosáhne-li koncentrace znečišťující látky 75 % hodnot ukazatelů norem jakosti pro podzemní vody uvedených v příloze I a prahových hodnot stanovených podle článku 3, ledaže by
bylo nutné dřívější zahájení, aby opatření ke změně trendu mohla co nejhospodárněji zamezit jakémukoli ekologicky významnému zhoršení jakosti podzemních vod, nebo je alespoň co nejvíce zmírnit,
bylo odůvodněno jiné zahájení v případech, kdy je kvůli mezi detekce nemožné zjistit trend odpovídající 75 % hodnoty ukazatelů, nebo
rychlost zvyšování a možnost změny trendu byly takové, že i pozdější zahájení opatření ke změně trendu by stále umožňovalo velmi hospodárně zamezit jakémukoli ekologicky významnému zhoršení jakosti podzemních vod nebo je alespoň v co největší míře zmírnit. Takovéto pozdější zahájení nesmí vést k jakémukoli zpoždění, pokud jde o dodržení lhůty cílů ochrany životního prostředí.
Pro činnosti, na něž se vztahuje směrnice 91/676/EHS, se počáteční bod pro provádění opatření na změnu významných a trvalých vzestupných trendů stanoví v souladu s uvedenou směrnicí a se směrnicí 2000/60/ES, a zejména při současném sledování environmentálních cílů v oblasti ochrany vod, jak jsou stanoveny v článku 4 směrnice 2000/60/ES;
jakmile je pro útvar podzemních vod, označený za rizikový v souladu s bodem 2.4.4 přílohy V směrnice 2000/60/ES a podle výše uvedeného bodu 1, stanoveno zahájení, nelze je změnit během šestiletého cyklu plánu povodí požadovaného v souladu s článkem 13 směrnice 2000/60/ES;
změny trendu je třeba doložit, a to s přihlédnutím k příslušným monitorovacím opatřením obsaženým v části A bodě 2.
( ) Úř. věst. C 112, 30.4.2004, s. 40.
( ) Úř. věst. C 109, 30.4.2004, s. 29.
( ) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2005 (Úř. věst. C 45 E, 23.2.2006, s. 15), společný postoj Rady ze dne 23. ledna 2006 (Úř. věst. C 126 E, 30.5.2006, s. 1) a postoj Evropského parlamentu ze dne 13. června 2006 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku). Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. prosince 2006 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 11. prosince 2006.
( ) Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1. Směrnice ve znění rozhodnutí č. 2455/2001/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2001, s. 1).
( ) Úř. věst. L 242, 10.9.2002, s. 1.
( ) Úř. věst. L 375, 31.12.1991, s. 1. Směrnice ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).
( ) Úř. věst. L 230, 19.8.1991, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2006/85/ES (Úř. věst. L 293, 24.10.2006, s. 3).
( ) Úř. věst. L 123, 24.4.1998, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2006/50/ES (Úř. věst. L 142, 30.5.2006, s. 6).
( ) Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1463/2006 (Úř. věst. L 277, 9.10.2006, s. 1).
( ) Úř. věst. L 20, 26.1.1980, s. 43. Směrnice ve znění směrnice 91/692/EHS (Úř. věst. L 377, 31.12.1991, s. 48).
( ) Úř. věst. L 330, 5.12.1998, s. 32. Směrnice ve znění nařízení (ES) č. 1882/2003.
( ) Úř. věst. C 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).
( 1 ) Členské státy se mohou rozhodnout, že prahové hodnoty stanoví pro fosfor (celkový obsah) nebo pro fosforečnany.
( 1 ) Pokud jde o koncentrace solí v důsledku lidských činností, mohou se členské státy rozhodnout stanovit prahové hodnoty jak pro síran a chlorid, tak i pro vodivost.