26.2.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 75/111

—

s ohledem na společný postoj Rady 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu (1),

—

s ohledem na probíhající proces přezkumu společného postoje, který v souladu s článkem 15 tohoto postoje musí po třech letech od jeho přijetí provést pracovní skupina Rady pro vývoz konvenčních zbraní (COARM),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES ze dne 6. května 2009 o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství (2),

—

s ohledem na společnou akci Rady 2002/589/SZBP ze dne 12. července 2002 o příspěvku Evropské unie k boji proti destabilizačnímu hromadění a šíření ručních palných a lehkých zbraní a o zrušení společné akce 1999/34/SZBP (3) a s ohledem na strategii EU pro boj proti nedovolenému hromadění ručních palných a lehkých zbraní a střeliva do nich a proti nedovolenému obchodování s nimi, kterou přijala Evropská rada ve dnech 15.–16. prosince 2005 (4),

—

s ohledem na 13. (5) a 14. (6) výroční zprávu pracovní skupiny COARM,

—

s ohledem na mezinárodní smlouvu o obchodu se zbraněmi přijatou v rámci OSN, která stanovila závazné obecné normy pro světový obchod s konvenčními zbraněmi,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 13. června 2012 o jednáních o smlouvě OSN o obchodu se zbraněmi (7),

—

s ohledem na článek 42 Smlouvy o Evropské unii a článek 346 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na čl. 110 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že vývoz zbraní může mít dopad nejen na bezpečnostní, ale i na rozvojovou politiku, a je tudíž důležité posílit politiku Evropské unie v oblasti kontroly vývozu vojenských technologií a materiálu;

B.

vzhledem k tomu, že společný postoj Rady 2008/944/SZBP představuje právní závazný rámec, který stanovuje osm kritérií, jejichž porušení by mělo mít za následek zamítnutí vývozní licence (kritéria 1 až 4), nebo by její zamítnutí mělo být alespoň zváženo (kritéria 5 až 8);

C.

vzhledem k tomu, že podle článku 3 společného postoje stanovuje těchto osm kritérií pouze minimální normy, kterými nejsou dotčena přísnější opatření ke kontrole zbraní uplatňovaná členskými státy; vzhledem k tomu, že rozhodnutí o tom, zda by měla být vydána vývozní licence v souladu s těmito kritérii, je v každém jednotlivém případě záležitostí daného členského státu;

D.

vzhledem k tomu, že článek 10 společného postoje jednoznačně stanovuje, že členské státy mohou případně také brát v úvahu dopad navrhovaných vývozů na své vlastní hospodářské, sociální, obchodní a průmyslové zájmy, a vzhledem k tomu, že tyto faktory nesmí ovlivnit uplatňování uvedených osmi kritérií;

E.

vzhledem k tomu, že podle Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) jsou členské státy EU dohromady druhým největším světovým vývozcem zbraní a pouze mírně zaostávají za USA, a vzhledem k tomu, že rostoucí podíl zbraní směřuje do zemí mimo EU;

F.

vzhledem k tomu, že hlavními destinacemi transferu zbraní členskými státy do zemí mimo EU jsou Střední východ, Severní Amerika a Asie; vzhledem k tomu, že hlavními příjemci jsou Saúdská Arábie, Spojené státy a Spojené arabské emiráty;

G.

vzhledem k tomu, že evropský průmysl se snaží kompenzovat průběžný pokles poptávky v oblasti obrany v Evropě tím, že usiluje o přístup na trhy třetích zemí, a vzhledem k podpoře, kterou k tomu poskytuje mnoho politiků a politických stran jako příspěvek k posílení evropského obranného průmyslu, technického know-how, zabezpečení dodávek a připravenosti; vzhledem k tomu, že výzkum a vývoj v oblasti obranného průmyslu má významný vedlejší přínos i pro jiná odvětví a nalézá uplatnění v četných civilních aplikacích;

H.

vzhledem k tomu, že členské státy značně pokročily v úsilí o dosažení dohody, co se týče uplatňování a výkladu osmi kritérií stanovených ve společném postoji, především díky uživatelské příručce ke společnému postoji, kterou vypracovala pracovní skupina COARM a v níž jsou podrobně vymezeny osvědčené postupy týkající se uplatňování těchto kritérií;

1.

vyjadřuje uspokojení nad tím, že Evropská unie má k dispozici celosvětově ojedinělý právní závazný rámec, který posiluje kontrolu vývozu zbraní mimo jiné do krizových oblastí a zemí s vážnými problémy v oblasti lidských práv, a v tomto ohledu vítá zapojení evropských a mimoevropských třetích zemí do tohoto systému kontroly vývozu zbraní na základě společného postoje; konstatuje však, že daných osm kritérií je v jednotlivých členských státech EU uplatňováno a vykládáno s různou mírou důslednosti; proto vyzývá k jednotnější interpretaci a provádění společného postoje se všemi povinnostmi, které z něho vyplývají, a vyjadřuje politování nad tím, že EU dosud nemá společnou politiku týkající se transferů zbraní do třetích zemí;

2.

zastává názor, že by společná zahraniční a bezpečnostní politika EU a společný postoj neměly být v rozporu; domnívá se, že zajištění soudržnosti společného postoje a zahraniční politiky je úkolem členských států a vysoké představitelky pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku;

3.

zdůrazňuje právo členských států postupovat podle svých vnitrostátních politik, jsou-li zároveň v plném souladu s ustanoveními mezinárodního práva a dohod i se společně stanovenými pravidly a kritérii, přičemž je tento soulad prověřován na základě vnitrostátních předpisů;

4.

je toho názoru, že Evropský parlament, národní parlamenty či jednotlivé parlamentní orgány jsou povinny zajistit efektivní kontrolu uplatňování a prosazování norem, jež byly v rámci společného postoje dohodnuty na vnitrostátní i evropské úrovni, a zavedení transparentního systému kontroly, který zaručí odpovědnost;

5.

domnívá se, že uživatelská příručka by měla být přesněji formulována, neměla by poskytovat tak velký prostor k interpretaci a měla by být i nadále v případě potřeby aktualizována;

6.

požaduje, aby byla kritéria společného postoje lépe uplatňována předtím, než budou navržena kritéria nová;

7.

uznává promyšlenou a konzistentní úlohu, kterou plní členské státy EU při podpoře mezinárodního procesu směřujícího k vytvoření závazných pravidel pro mezinárodní obchod se zbraněmi; naléhavě vybízí EU a její členské státy, aby své úsilí zaměřily na ty země, které nepřistoupily k mezinárodním dohodám;

8.

konstatuje, že výroční zprávy pracovní skupiny COARM přispěly k větší transparentnosti vývozu zbraní členských států; považuje však za politováníhodné, že soubory údajů jsou neúplné a liší se v důsledku rozdílných postupů jednotlivých členských států při shromažďování a předkládání údajů; připomíná členským státům, aby pracovní skupině COARM každoročně předkládaly úplné informace o svých vývozech zbraní tak, jak to bylo schváleno a stanoveno ve společném postoji;

9.

požaduje analýzu provádění společného postoje ve vnitrostátních systémech; zastává názor, že by měla být posílena kapacita skupiny COARM analyzovat kontrolu vývozu zbraní;

10.

je toho názoru, že by společný postoj měl být doplněn o průběžně aktualizovaný a veřejně přístupný seznam, který by poskytoval informace o tom, zda a do jaké míry je či není vývoz do určitých přijímajících zemí v souladu s danými osmi kritérii;

11.

je toho názoru, že by měl být vytvořen zlepšený systém umožňující pravidelné a aktualizované výměny informací mezi členskými státy o transferech zbraní do států, na které bylo dříve uvaleno embargo;

12.

požaduje každoroční rozpravu v Parlamentu, spolu s výroční zprávou, o provádění společného postoje, aby byla zajištěna odpovídající úroveň parlamentní kontroly a transparentnosti na evropské úrovni;

13.

vítá skutečnost, že pod záštitou Organizace spojených národů byla uzavřena právně závazná smlouva o obchodu se zbraněmi týkající se mezinárodního obchodu s konvenčními zbraněmi, jež vytváří prostřednictvím větší transparentnosti a odpovědnosti efektivní mezinárodní systém kontroly zbraní a stanoví nejpřísnější mezinárodní normy, čímž ještě více komplikuje nezodpovědné a nezákonné užívání konvenčních zbraní; uznává soudržnou a konzistentní úlohu, kterou plní EU a její členské státy při podpoře mezinárodního procesu směřujícího ke stanovení závazných pravidel upravujících mezinárodní obchod se zbraněmi;

14.

zdůrazňuje význam účinného a důvěryhodného provádění smlouvy o obchodu se zbraněmi a vybízí členské státy, aby své mezinárodní úsilí zaměřily na všeobecné podepsání této smlouvy a její brzký vstup v platnost;

15.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a generálnímu tajemníkovi OSN.