Sdělení Komise – Vypracování pracovního plánu, kterým se stanoví orientační seznam odvětví pro přijetí odvětvových a meziodvětvových referenčních dokumentů, podle nařízení (ES) č. 1221/2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS)

(Text s významem pro EHP)

2011/C 358/02

1.   ÚVOD

Dne 16. července 2008 přijala Komise akční plán pro udržitelnou spotřebu a výrobu a udržitelnou průmyslovou politiku (1). Plán vyzval k revizi systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS), jenž je důležitým nástrojem ke splnění jeho cílů v oblasti udržitelné spotřeby a výroby.

Nařízení (ES) č. 1221/2009 ze dne 25. listopadu 2009 (2) o revidovaném systému EMAS vstoupilo v platnost dne 10. ledna 2010. Cílem programu EMAS je pomáhat průběžně zlepšovat vliv činnosti organizací na životní prostředí

Mimo jiné inovace zavádí revidované nařízení pojem odvětvové referenční dokumenty, které obsahují osvědčené postupy environmentálního řízení a indikátorů vlivu činnosti organizace na životní prostředí pro konkrétní odvětví a případně stanoví srovnávací kritéria a ratingové systémy hodnotící dosahovanou úroveň vlivu na životní prostředí.

Třebaže hlavním cílem pro vytvoření odvětvových referenčních dokumentů je poskytovat pomoc a pokyny společnostem registrovaným v systému EMAS v konkrétním odvětví, a přispět tak k harmonizovanému a důslednějšímu uplatňování nařízení o systému EMAS, pomoc a pokyny obsažené v těchto dokumentech mohou být rovněž použity v daném odvětví na zlepšení environmentálního výkonu nezávisle na registraci v programu EMAS.

Odvětvové referenční dokumenty v systému EMAS rovněž připravují cestu účinnému využívání zdrojů na základě vymezení zvláštních odvětvových srovnávacích kritérií a ukazatelů dobrého vlivu na životní prostředí.

V této souvislosti je v revidovaném nařízení o systému EMAS stanoveno vypracování pracovního plánu obsahujícího orientační seznam odvětví, v nichž budou odvětvové referenční dokumenty považovány za priority.

2.   ORIENTAČNÍ SEZNAM ODVĚTVÍ

Orientační seznam odvětví, uvedený v příloze, byl stanoven na základě kombinace vstupů a zdrojů údajů, při níž bylo vzato v úvahu několik faktorů a přístupů. Hlavními kritérii, která byla vzata v úvahu, jsou:

2.1   Dopad odvětví na životní prostředí ve Společenství

Jedním z aspektů analýzy bylo srovnání dopadů, jimiž na životní prostředí působí různá hospodářská odvětví, na která se vztahují referenční dokumenty. Byly použity údaje, které vydalo Středisko pro sběr údajů o životním prostředí, přírodních zdrojích a produktech (Environmental Data Centre on Natural Resources and Products, Eurostat). Výsledkem byl seznam dvaceti nejdůležitějších odvětví, seřazených na základě jejich celkových dopadů na životní prostředí (3) za použití čtyř indikátorů: potenciálu globálního oteplování, acidifikace, fotochemické tvorby ozonu a eutrofizace mořského prostředí.

V úvahu byla rovněž vzata zjištění obsažená ve zprávě „Environmental Impact of Products (EIPRO) — Analysis of the Life Cycle Environmental Impacts related to the final Consumption of the EU-25“ (Dopad výrobků na životní prostředí (EIPRO) – analýza dopadů na životní prostředí v průběhu životního cyklu výrobku v souvislosti s konečnou spotřebou v zemích EU-25) (4) z května 2006. Výsledky této studie jsou založeny na analýze životního cyklu, včetně jednotlivých fází životního cyklu nabývání, dopravy, výroby, používání a nakládání s odpady, pokud jde o výrobky spotřebovávané v Evropské unii v domácnostech a ve veřejném sektoru.

Zohledněna byla dále zpráva „Key messages on material resource use and efficiency in Europe: Insights from environmental extended input-output analysis and material flow accounts“ (Klíčová sdělení o účinném využívání materiálových zdrojů v Evropě: poznatky vyplývající z rozšířené analýzy vstupů a výstupů a účtů materiálových toků v oblasti životního prostředí), kterou vypracovalo Evropské tematické středisko pro udržitelnou spotřebu a produkci (ETC/SCP) Evropské agentury pro životní prostředí (5). Tato zpráva vychází z účtů materiálových toků a určuje skupiny konečných produktů s vyšším podílem celkového využití zdrojů na základě konečného použití v každém státě.

Z posouzení vyplývá, že kritérium vlivu na životní prostředí bylo velmi důležité konkrétně pro tato odvětví: zemědělství, stavebnictví, potravinářský průmysl a výrobu nápojů, nakládání s odpady a výrobu elektrických a elektronických zařízení.

2.2   Účast v systému EMAS

Pro stanovení priorit byly také jako jeden z hlavních prvků vzaty v úvahu údaje o účasti v systému EMAS v různých odvětvích. Podle 25. bodu odůvodnění nařízení o systému EMAS je důvodem pro vypracování odvětvových referenčních dokumentů „zajištění harmonizovaného uplatňování tohoto nařízení“. Je důležité, aby se odvětvové referenční dokumenty vztahovaly na odvětví, v nichž je účast v systému EMAS vyšší, a přispěly tak k rychlejšímu harmonizovanému uplatňování nařízení. Pro účely stanovení priorit bylo rozhodnuto, že za vyšší účast se bude považovat počet více než 100 organizací registrovaných v systému EMAS působících v odvětví v EU.

Více než 100 organizací registrovaných v programu EMAS mají tato odvětví: stavebnictví, potravinářský průmysl a výroba nápojů, veřejná správa, cestovní ruch, nakládání s odpady a výroba kovodělných výrobků.

2.3   Potenciál pro zlepšování ve vztahu k životnímu prostředí v „hodnotovém řetězci“ odvětví

Hodnotový řetězec běžně odkazuje na řadu souvisejících činností vyplývajících z vývoje návrhu a výrobku/služby, výroby, uvádění na trh a prodeje, poprodejního servisu, likvidace a recyklace.

Systém EMAS již tvoří dobrý základ pro zohledňování životního cyklu, neboť zohledňuje přímé i nepřímé aspekty, poskytuje ucelenější přístup k environmentálnímu řízení, jenž má potenciál zohlednit celý hodnotový řetězec.

Proto bylo při výběru odvětví zohledněno i to, zda nabízejí dobré příležitosti ke zlepšování životního prostředí v celém svém hodnotovém řetězci, neboť tato skutečnost pomůže také sledovat udržitelnost v širším smyslu, přičemž se vezmou v úvahu případné přímé a nepřímé účinky v různých odvětvích.

Velké předpoklady ovlivnit trh zaváděním systémů environmentálního řízení v hodnotovém řetězci mají zejména velké společnosti a orgány veřejné správy. Z toho je patrné, že pro tyto účely se dobrým potenciálem pro zlepšování ve vztahu k životnímu prostředí v hodnotovém řetězci vyznačovala tato odvětví: automobilový průmysl, telekomunikace, velkoobchod a maloobchod, cestovní ruch a veřejná správa.

3.   ZÁVĚR

Výběr prioritních odvětvích, pro něž budou vypracovány odvětvové referenční dokumenty, byl založen především na dopadu odvětví na životní prostředí, účasti v systému EMAS a potenciálu pro zlepšení ve vztahu k životnímu prostředí v hodnotovém řetězci.

Výsledkem byl užší orientační seznam odvětví, uvedený v příloze, kterým odvětvové referenční dokumenty mohou přinést prospěch a zároveň přispět k minimalizaci dopadů na životní prostředí, zajistit harmonizované uplatňování nařízení o systému EMAS, podpořit pozitivní součinnost s existujícími nástroji a politikami a podněcovat úsilí o zvýšení udržitelnosti v širším smyslu.

Vzhledem k tomu, že některá tato odvětví se vyznačují velkým počtem malých a středních podniků (MSP), budou odvětvové referenční dokumenty brát v úvahu strukturu a pracovní postupy mikropodniků a malých podniků, které obecně nejsou tak formální a dokumentované jako ve velkých společnostech, aby tak pomohly MSP s prováděním systému EMAS v závislosti na jejich velikosti, finanční způsobilosti a organizační kultuře.

Tento pracovní plán uvádí odvětví, pro něž Komise v příštích pěti letech vypracuje v rámci systému EMAS odvětvové referenční dokumenty. Komise může kdykoli tento seznam na základě zkušeností získaných při jeho provádění přezkoumat. V souladu s čl. 46 odst. 3 nařízení bude tento pracovní plán zveřejněn a pravidelně aktualizován.

(1)  KOM(2008) 397 v konečném znění.

(2)  Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 1.

(3)  http://www.eu-smr.eu/infohub/documents/IH_2010-004_Reply_Environmental-pressure-by-NACE-Code_15112010.pdf

(4)  http://ec.europa.eu/environment/ipp/pdf/eipro_report.pdf

(5)  http://scp.eionet.europa.eu/publications/1234