a)

i nadále trvat na široké, rozsáhlé a právně závazné dohodě založené na sdíleném závazku dodržovat lidská práva, která bude zahrnovat celé spektrum spolupráce mezi stranami a bude na kvalitativně vyšší úrovni než stávající dohoda o partnerství a spolupráci, a to jak ohledně šíře závazku, tak předmětů úpravy; trvá na tom, že dohoda by měla zahrnovat mechanismy pro vymáhání jejích důležitých částí;

b)

trvat na tom, že Rusko porušuje suverenitu a územní celistvost Gruzie a že jeho úloha ve sporu o plyn na začátku roku 2009 vážně ohrozila vztahy mezi jím a EU a jednání o nové dohodě;

c)

trvat na tom, že vztahy EU s Ruskem musí být založeny na dodržování mezinárodního práva a všech závazných dohod a smluv, k nimž Rusko a členské státy přistoupily, včetně Charty OSN, Evropské úmluvy o lidských právech a Smlouvy o energetické chartě a rovněž pravidel a závazků platných pro členské státy OBSE a Rady Evropy;

d)

trvat na tom, že úzké partnerství, rozšířená spolupráce a dobré sousedské vztahy mezi EU a Ruskem a nová politika administrativy Spojených států vůči Rusku mohou vytvořit pevný základ a předpoklad pro stabilitu, bezpečnost a prosperitu v Evropě a na celém světě; v souvislosti s tím přivítat prohlášení administrativy Spojených států o velkém potenciálu pro spolupráci s Ruskem;

e)

zavést mechanismus konzultací, za který bude odpovídat vysoký představitel a který by členským státům umožnil v dostatečném předstihu vzájemně konzultovat všechny dvoustranné otázky – dohody nebo spory – týkající se Ruska, které by mohly mít dopad na jiný členský stát a EU jako celek, a tím co nejvíce umožnit soudržný postoj EU, neboť se tím zajistí plné zohlednění zájmů všech členských států a předejde se tomu, aby jeden členský stát zablokoval jednání v pozdější fázi;

f)

v rámci nové dohody trvat na posílení úlohy Výboru pro parlamentní spolupráci, což posílí parlamentní rozměr spolupráce mezi EU a Ruskem;

g)

připomenout závazky, s nimiž EU i Rusko souhlasily na mezinárodní úrovni, zejména jako členové Rady Evropy a OBSE, a sdělit ruské vládě své obavy ohledně stavu lidských práv a zmenšujícího se prostoru pro ruskou občanskou společnost, a přitom naléhat na tuto vládu, aby posílila svobodu vyjadřování a sdružování tím, že sladí právní předpisy o občanské společnosti s evropskými a mezinárodními závazky Ruska, přijala účinná a rychlá opatření na podporu příznivého pracovního prostředí pro organizace pro lidská práva a pro nezávislé charitativní organizace, které usilují o posilování kulturních vazeb mezi Ruskem a členskými státy, zastavila obtěžování a administrativní nátlak namířený proti obráncům lidských práv a nepřijímala tvrdá administrativní opatření proti těmto organizacím;

h)

vyzvat ruskou vládu, aby plně respektovala svobodu sdělovacích prostředků a aby nezávislým médiím zaručila politické a hospodářské podmínky, které jim umožní běžný provoz; naléhat na ruskou vládu, aby ukončila setrvalé násilí a perzekuci zaměřené proti novinářům;

i)

připomenout, že prezident Medveděv se veřejně zavázal, že v Rusku posílí právní stát, a upozorňuje na problematickou nezávislost ruské justice a právního systému;

j)

brát zřetel na skutečnost, že pravidelné konzultace o lidských právech mezi EU a Ruskem konané vždy po šesti měsících neměly od svého zahájení v roce 2005 žádné hmatatelné výsledky a že je třeba je revidovat tak, aby umožnily rozsáhlý a na výsledky zaměřený dialog o otázkách lidských práv a práv menšin jak v Rusku, tak v EU a o spolupráci mezi EU a Ruskem v otázkách lidských práv na mezinárodních fórech;

k)

trvat na celkové reorganizaci konzultací o lidských právech mezi EU a Ruskem, včetně vytvoření formální úlohy pro nezávislé nevládní organizace z Ruska a EU, zapojení úředníků ze všech příslušných úřadů ruské vlády a ukončení vydávání komuniké samotnou ruskou vládou;

l)

požádat úřady Ruské federace, aby zaručily existenci a udržitelný rozvoj tradičního životního stylu, kultury a jazyka původních obyvatel, kteří žijí na jejím území;

m)

naléhavě vyzývat ruskou vládu, aby plně prováděla rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, která poskytují příležitost zvýšit odpovědnost za dřívější porušování lidských práv a ukončit ta stávající;

n)

vyjádřit značné znepokojení nad situací v Čečensku, kde se Kadirovovu režimu nepodařilo dosáhnout míru a usmíření, ale naopak rozšířil strach a útlak, které podkopaly občanskou společnost a potlačují jakékoli otevřené a demokratické vyjádření názoru, a vyzývá ke skutečnému politickému vyřešení situace;

o)

zdůrazňovat, že program podpory ruských krajanů podporovaný orgány Ruské federace by neměl být zneužíván jako nástroj zaměřený na posilování politického vlivu v některých členských státech;

p)

dále podporovat ruské přistoupení k WTO a další otevírání ruské ekonomiky; úplné dodržování pravidel WTO Ruskem, které je nezbytnou podmínkou a minimálním standardem nezbytným pro vytvoření zóny volného obchodu mezi EU a Ruskem, což i nadále zůstává dlouhodobým cílem;

q)

přivítat nedávné změny, ale žádat o další zlepšení právních předpisů a vymahatelnosti práva, pokud jde o ochranu práv duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví, aby se tak zvýšila konkurenceschopnost a aby se investiční prostředí stalo přitažlivým přiblížením právní úpravy nejvyšším mezinárodním standardům a normám; naléhat na ruské úřady, aby s ohledem na nastávající členství Ruska ve WTO a ještě před ním harmonizovaly část IV jejich občanského zákoníku týkající se práv duševního vlastnictví a procesních pravidel jejich prosazování s pravidly WTO a mezinárodními dohodami, zejména s Dohodou o obchodních aspektech práv duševního vlastnictví (TRIPS), a zajistily jejich plné provádění, aby bylo možné účinně bojovat proti padělání a pirátství;

r)

naléhat, aby Smlouva o energetické chartě, jakožto stávající smlouva, která je právně závazná pro Rusko a pro všechny členské státy, byla základem vztahů v oblasti energetiky a aby zásady Smlouvy o energetické chartě a jejího protokolu o tranzitu byly začleněny do nové dohody, a zároveň znovu vyzvat Rusko, aby posílilo svůj závazek postupovat v souladu s pravidly tím, že ratifikuje Smlouvu o energetické chartě a podepíše protokol o tranzitu, přičemž je třeba připomenout, že podle stanoviska Parlamentu by měli mít partneři možnost vyjednat znění přesahující Smlouvu o energetické chartě, pokud jde o hloubku spolupráce a oblasti, kterých se týká, ale že by dohoda neměla být v žádném případě méně komplexní než ta, k níž se strany již zavázaly v rámci stávající dohody o partnerství a spolupráci;

s)

v rámci jednání o nové dohodě dokončit jednání o protokolu o tranzitu a vyzvat Rusko, aby ho podepsalo, čímž vznikne právní rámec upravující tranzit dodávek energie mezi dotčenými stranami, který bude vyplývat z rámce, který již existuje na základě Smlouvy o energetické chartě;

t)

zdůrazňovat potřebu vhodného posuzování dopadů na životní prostředí u všech projektů týkajících se energetické infrastruktury, aby se zajistilo dodržování mezinárodních norem ochrany životního prostředí; v této souvislosti Ruskou federaci naléhavě žádat, aby ratifikovala úmluvu z Espoo a její protokoly týkající se strategického posuzování vlivů na životní prostředí;

u)

vyzvat k posílení účinnosti dialogu EU a Ruska o energetice a jeho kapacity pružně reagovat na krize, ke zvýšení transparentnosti, reciprocity a bezpečnosti investic a k výraznému posílení bezpečnosti dodávek energie a zdůraznit, že je třeba vytvořit mechanismy transparentního systému založeného na daných pravidlech, jakož i mechanismus řešení sporů v oblasti energetiky;

v)

upozornit na mechanismus řešení sporů, který obsahuje Smlouva o energetické chartě, kterou již podepsalo Rusko i Ukrajina;

w)

vytvořit srozumitelný kodex chování upravující vztahy mezi EU, Ruskem a zeměmi ve společném sousedství, který bude zahrnovat dodržování svrchované nezávislosti všech evropských států, závazek k pokojnému řešení sporů a způsob řešení dosud přetrvávajících konfliktů;

x)

zlepšit stávající politický dialog, a podnítit tak diskusi o obtížných vojensko-bezpečnostních otázkách, které jsou často příčinou neshod mezi EU a Ruskem, ale bezpochyby ovlivňují evropskou a celosvětovou bezpečnost, a přitom zdůrazňovat potřebu mnohostranné kontroly a omezení zbrojení i režimů nešíření zbraní;

y)

vyzvat ruskou vládu, aby spolu s EU a dalšími členy kontaktní skupiny pro Kosovo pozitivně přispěla k nalezení udržitelného politického řešení budoucnosti Kosova a k dalšímu posílení stability Západního Balkánu;

z)

vyzvat ruskou vládu, aby prokázala svůj závazek usilovat společně s Gruzií a EU o dosažení konstruktivního a mírového řešení týkajícího se „otázek bezpečnosti a stability v Abcházii a Jižní Osetii“, jak bylo dohodnuto v dohodě ze dne 12. srpna 2008; vyzvat ruskou vládu, aby poskytla reálné záruky, že se Rusko neuchýlí k použití síly proti kterémukoliv ze svých sousedů;

aa)

sdělit ruské vládě své obavy ohledně jejího rozhodnutí uznat Abcházii a Jižní Osetii jakožto svrchované státy a podepsat dohody o vojenské pomoci a spolupráci s orgány de facto těchto dvou gruzínských provincií a vytvořit v těchto oblastech vojenské základny, neboť tyto kroky podkopávají územní celistvost Gruzie, jak ji zdůrazňují příslušné rezoluce OSN; opětovně vyzvat Rusko, aby zvrátilo své rozhodnutí, a bránit názor, že Rusko nemůže být považováno za nestranného zprostředkovatele mírového procesu; naléhavě žádat ruskou vládu, aby zajistila, že pozorovatelům EU je umožněn plný přístup do všech oblastí, které byly konfliktem zasaženy, v souladu s mandátem pozorovatelské mise EU;

ab)

trvat na tom, aby cíl bezvízového styku s Ruskem byl uskutečňován s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 539/2001 (17), které stanoví, že osvobození od vízové povinnosti by mělo být založeno na podloženém zvážení různých kritérií souvisejících mimo jiné s nelegálním přistěhovalectvím, veřejným pořádkem a bezpečností a vnějšími vztahy EU s třetími zeměmi, přičemž by měly být zohledněny také dopady na regionální soudržnost a reciprocitu a je třeba mít na paměti, že vztahy mezi Unií a důvěryhodnými třetími zeměmi jsou charakterizovány zvláštním politickým rozměrem, neboť se očekává, že si tyto třetí země zachovají patřičnou úroveň v oblasti demokratických hodnot a základních práv;

ac)

trvat na tom, že usnadnění vydávání víz pro studenty, výzkumné pracovníky a obchodníky by mělo být prioritou, aby byly podpořeny mezilidské kontakty; trvat však také na tom, že jakákoliv další liberalizace vízového režimu bude podmíněna odpovídajícím zlepšením dohod o vydávání víz se zeměmi evropské politiky sousedství, aby se předešlo jakýmkoli nesrovnalostem;

ad)

požadovat, v souladu s dohodou mezi EU a Ruskem o zjednodušeném vydávání krátkodobých víz, jasný závazek ze strany ruských úřadů, že omezí byrokratické překážky, které jsou jednostranně uplatňovány na všechny cestující, jako je například potřeba mít pozvání a zaregistrovat se po příjezdu; uvědomovat si, že změny ruských pravidel pro vydávání víz v minulých letech a skutečnost, že přestalo vydávat obchodní víza umožňující opakovaný vstup, mohou mít negativní dopad na podnikatelské a obchodní vztahy mezi EU a Ruskem; mít také na paměti, že podle stanoviska Parlamentu by mělo být zjednodušené cestování pro držitele ruského cestovního pasu omezeno pouze na osoby s pobytem v Rusku;

ae)

naléhavě se zabývat problémem tranzitu a víz v Kaliningradu, například zajištěním toho, že celá Kaliningradská oblast bude podléhat režimu malého pohraničního styku;

af)

trvat na tom, aby bylo partnerství mezi EU a Ruskem založeno na zásadách liberalizovaného a otevřeného trhu a reciprocity investičních práv mezi partnery, a proto požadovat, aby výměnou za úzké a přínosné hospodářské vazby ruská vláda zaručila vlastnická práva zahraničních investorů a přezkoumala zákon o strategických odvětvích z roku 2008, který poskytuje ruskému státu širokou diskreční pravomoc umožňující diskriminovat zahraniční investory, zatímco vnitřní trh EU je zcela otevřen ruským investorům; požadovat, aby zákon o investování do strategických odvětví byl uveden v soulad se stávajícími i budoucími povinnostmi Ruska v rámci WTO i se stávající dohodou o partnerství a spolupráci;

ag)

vyzvat v rámci probíhajících jednání o přistoupení k WTO ruské úřady, aby nepozastavovaly plnění některých již vyjednaných a dohodnutých závazků a plně dodržovaly dohodu EU-Rusko z roku 2004 o přistoupení k WTO tím, že zruší všechny diskriminační poplatky, zejména u nákladní železniční dopravy, a zruší vývozní clo na surové dřevo;

ah)

vyzvat Rusko, aby splnilo svůj závazek, že postupně zruší platby za přelety nad Sibiří, a podepsalo dohodu, jíž bylo v této věci dosaženo na vrcholné schůzce v Samaře;

ai)

předložit ruské vládě své plány na vytvoření dohod o volném obchodu s některými zeměmi, které by mohly ovlivnit vytvoření společného hospodářského prostoru s Ruskem;

aj)

oznámit ruské vládě četné obavy spojené s lodní dopravou, mezi něž patří volný průplav přes Pilavský průliv, přístup lodních dopravců EU k vodní cestě do Asie podél severního Ruska a potenciální ekologická rizika vyplývající mj. z nárůstu lodní tankerové dopravy v Baltském moři;

ak)

projednat s ruskou vládou obavy týkající se přetížení dopravy na společných hranicích s EU, což tvoří i nadále závažnou překážku obchodu mezi EU a Ruskem a jejich hospodářským vztahům;

al)

žádat Ruskou federaci, aby konstruktivně spolupracovala s EU na řešení statusu odtržených území, včetně Podněstří, a přispívala k posilování suverenity moldavské vlády, což je nezbytnou podmínkou stability klíčové oblasti hraničící s Evropskou unií; zdůrazňovat, že pokrok v této otázce závisí na stažení ruských vojenských sil umístěných v Moldavsku, jak slíbilo Rusko mj. na istanbulském summitu OBSE v roce 1999;

am)

za současného uznání pozitivních aspektů intenzivnější vědecké spolupráce mezi EU a Ruskem požadovat další souhrnné analýzy dopadů případného ruského přidružení k 7. rámcovému programu, včetně dopadů bezpečnostních;

an)

vypracovat neformální pokyny o tom, jak by zásady solidarity a vzájemné odpovědnosti mohly podpořit vztahy mezi EU a Ruskem s cílem vytvoření jednotnější a soudržnější politiky vůči Rusku;