18.11.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 281/23

—

Určit, že Italská republika tím, že

nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článků 43 a 49 Smlouvy o založení Evropského společenství;

nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 49 Smlouvy o založení Evropského společenství.

—

Uložit Italské republice náhradu nákladů řízení.

—

Vyhrazení činnosti vypracování a vydávání výplatních pásek výlučně poradcům v oblasti práce a jiným profesním kategoriím výslovně stanoveným zákonem představuje překážku svobody usazování a volného pohybu služeb zaručených články 43 ES a 49 ES. Činnosti, které poskytují střediska informatizovaného zpracování údajů, spočívají zejména v jednoduchém vykonávání pokynů přijatých od klienta. Jedná se totiž o vkládání údajů poskytnutých klientem do stanovených počítačových programů, které se uskutečňuje v souladu s platnou právní úpravou podle informací poskytnutých samotným klientem. Střediska informatizovaného zpracování údajů, která připravují výplatní pásky, tedy neprovádějí žádnou koncepční činnost, která by spočívala v určení čistého platu každého pracovníka na základě relevantní právní úpravy a vyžadovala přezkoumání a podrobné znalosti právní úpravy v této oblasti. Vyhrazení činnosti vypracování a vydávání výplatních pásek poradcům v oblasti práce nelze tedy odůvodnit ochranou práv pracovníků, neboť se jedná výlučně o vykonávací úlohy, které nevyžadují zvláštní odbornou kvalifikaci.

—

Pro to, aby mohla střediska informatizovaného zpracování údajů poskytovat služby vypracování a vydávání výplatních pásek malým podnikům, musejí být „zřízena a složena výlučně z odborníků zapsaných v seznamech“; „tento požadavek brání správcům zahraničních mateřských společností, aby působili jako zakládající členové nebo zasedali ve správní radě italské dceřiné společnosti, nebudou-li zapsaní v dotčených profesních seznamech. Domnívám se tedy, že se jedná o skrytou formu diskriminace, která, při použití jiného kritéria než je státní příslušnost, má ve skutečnosti stejný výsledek jako diskriminace zjevně založená na státní příslušnosti.“ (Stanovisko generálního advokáta Mischo ve věci C-79/01, Payroll Data Services, Recueil, 2002, s. I-8923.)

—

Italská právní úprava stanoví, že osoba, která žádá o zápis v tomto seznamu, musí ke své žádosti připojit potvrzení o pobytu v Itálii. Jestliže cílem podmínky pobytu je umožnit kontrolu a případné sankcionování poskytovatelů služeb odpovědných za porušení, tento požadavek je zjevně zcela nepřiměřený. Je totiž zajisté možné nezávisle na místě pobytu provádět kontroly, a případně uložit sankce jakémukoliv středisku informatizovaného zpracování údajů v jakémkoliv členském státě. Podmínka pobytu tedy není zjevně odůvodněna potřebou chránit pracovníky, které se dovolávají italské orgány.

—

Italská právní úprava, jež je předmětem žaloby, stanoví, že pro to, aby mohla i střediska informatizovaného zpracování údajů zřízená v jiných členských státech nabídnout své služby, musejí v rámci své vnitřní organizace disponovat poradci v oblasti práce zapsanými v italském profesním seznamu. Povinnost zápisu poradců v oblasti práce do profesního seznamu zjevně překračuje rámec toho, co je nezbytné pro ochranu pracovníků, a podřizuje poskytování služeb skutečnému povolovacímu řízení ze strany příslušných orgánů, aniž by byl činěn rozdíl mezi usazením a dočasným poskytováním služeb. Ponechat bez povšimnutí tento rozdíl by vedlo ke zbavení „jakéhokoliv užitečného účinku ustanovení Smluv určených právě k zabezpečení volného pohybu služeb“ (rozsudek ze dne 3. října 2000, Corsten, C-58/98, Recueil, s. I-7919).