Závěrečná zpráva úředníka pro slyšení ve věci č. COMP/F/38.638 – BR/ESBR

(podle článků 15 a 16 rozhodnutí Komise 2001/462/ES, ESUO ze dne 23. května 2001 o mandátu úředníků pro slyšení v určitých řízeních ve věcech hospodářské soutěže – Úř. věst. L 162, 19.6.2001, s. 21)

(2008/C 7/05)

Tyto poznámky vznikly na základě předlohy rozhodnutí ve výše uvedené věci.

Řízení v této věci bylo zahájeno na základě žádosti o imunitu německé společnosti Bayer AG v prosinci 2002 a v lednu 2003 v souladu s oznámením Komise o ochraně před pokutami a snížení pokut v případě kartelů (1) (oznámení o shovívavosti). Následně byla dne 27. března 2003 provedena inspekce v prostorách společnosti Dow Deutschland GmbH & Co. OHG (nyní Dow Deutschland Anlagengesellschaft mbH).

Dne 7. června 2005 vydala Komise první sdělení o námitkách. Druhé sdělení o námitkách, které nahradilo sdělení předcházející, bylo vydáno dne 6. dubna 2006. K důvodům nového sdělení patřily tyto skutečnosti: nové důkazy poskytnuté v odpovědích stran na sdělení o námitkách a potřeba objasnit některé faktické a právní okolnosti, například likvidaci jednoho původního adresáta a přidání nového adresáta.

Ve druhém sdělení o námitkách zaujala Komise předběžný názor, že na kartelu, který porušoval článek 81 Smlouvy o ES a článek 53 Dohody o EHP se podílelo 15 společností, a sice:

Stranám, kterým bylo sdělení o námitkách určeno, bylo umožněno nahlédnout do spisu v podobě CD-ROMu. Související ústní prohlášení a dokumenty, které byly vytvořeny v rámci oznámení o shovívavosti, byly zpřístupněny v prostorách Komise. Strany měly nárok dělat si poznámky, vyslechnout magnetofonové nahrávky a přečíst si přepisy připravené Komisí, ale nesměly pořizovat opisy dotčených dokumentů.

Několik stran požadovalo prodloužení lhůty na odpověď na sdělení o námitkách, jimž Komise částečně vyhověla. Všechny strany odpověděly včas.

Odpověď společnosti Bayer AG na druhé sdělení o námitkách obsahovala potenciálně usvědčující i osvobozující prvky. Všechny strany řízení obdržely opis této odpovědi a byly vyzvány, aby vyjádřily svůj názor.

Většina stran požadovala ústní slyšení v souladu s článkem 12 nařízení Komise (ES) č. 773/2004. Slyšení se konalo dne 22. června 2006. Slyšení se zúčastnily všechny strany s výjimkou společnosti Trade-Stomil Ltd.

Na základě písemných i ústních prohlášení poskytnutých útvarům Komise bylo protiprávní jednání popsané ve sdělení o námitkách přehodnoceno: zejména bylo upuštěno od námitek vznesených vůči dvěma adresátům (Chemical Company Dwory S.A. a Syndial S.p.A.) a byla zkrácena doba trvání účasti tří dalších stran (Unipetrol, a. s., Kaučuk, a. s., a Trade-Stomil Ltd.).

Zapojení třetí strany

Dne 22. prosince 2005 byla k řízení připuštěna společnost Manufacture Française des Pneumatiques Michelin (Michelin) jako zainteresovaná třetí strana podle čl. 27 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 a čl. 11 odst. 1 nařízení (ES) č. 773/2004. Proto byla informována o povaze a předmětu řízení a vyzvána k vyjádření připomínek, což následně učinila. Společnost Michelin se také zúčastnila ústního slyšení. Společnost Michelin byla následně uznána jako stěžovatel na základě formálního opodstatněného podnětu podle článku 5 nařízení (ES) č. 773/2004 a článku 7 nařízení (ES) č. 1/2003, který byl podán dne 12. května 2006. V souladu s čl. 6 odst. 1 nařízení (ES) č. 773/2004 obdržela společnost Michelin nedůvěrné znění sdělení o námitkách a byla vyzvána k vyjádření připomínek. Společnost Michelin předložila své připomínky dopisem ze dne 15. listopadu 2006.

Dopisem ze dne 9. listopadu 2006 určeným mé osobě napadly společnosti Syndial S.p.A. a Polimeri Europa S.p.A. postavení společnosti Michelin coby stěžovatele v řízení a zpochybnily její právo na nedůvěrné znění sdělení o námitkách. Dopisem ze dne 10. listopadu 2006 jsem společnostem Syndial S.p.A. a Polimeri Europa S.p.A. potvrdila, že se Komise rozhodla udělit společnosti Michelin status stěžovatele na základě oprávněného zájmu. Jelikož společnost Michelin jako stěžovatel má statutární právo na nedůvěrné znění sdělení o námitkách a jelikož útvary Komise vzaly v úvahu oprávněný zájem společností Syndial a Polimeri na důvěrnosti, informovala jsem tyto dvě společnosti, že jejich podání nevyžaduje žádné další kroky z mé strany v této záležitosti.

Podle mého názoru se návrh rozhodnutí týká pouze námitek, u kterých byla stranám poskytnuta příležitost oznámit svá stanoviska.

Domnívám se, že v tomto případě bylo dodrženo právo všech stran řízení na slyšení.

(1)  Úř. věst. C 45, 19.2.2002, s. 3.