31997R0894

Nařízení Rady (ES) č. 894/97

ze dne 29. dubna 1997

o některých technických opatřeních pro zachování rybolovných zdrojů

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 43 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [1],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [2],

(1) vzhledem k tomu, že nařízení Rady (EHS) č. 3094/86 ze dne 7. října 1986 některých technických opatřeních pro zachování rybolovných zdrojů [3] bylo opakovaně a podstatně změněno; že by z důvodu jasnosti a účelnosti mělo být uvedené nařízení kodifikováno;

(2) vzhledem k tomu, že musejí být přesně vymezena technická opatření pro zachování zdrojů týkající se, mimo jiné, velikosti ok sítí, míry vedlejších úlovků, povolené velikosti ryb a omezení rybolovu v některých oblastech nebo v některých obdobích a nebo některých zařízení, aby se zajistila ochrana mořských biologických zdrojů, jakož i vyvážené využívání rybolovných zdrojů v souladu se zájmy rybářů i spotřebitelů;

(3) vzhledem k tomu, že by se mělo dosáhnout rovnováhy mezi přizpůsobením technických opatření rozmanitostem lovišť a potřebou jednotnosti pravidel, která usnadní jejich uplatňování;

(4) vzhledem k tomu, že by se měly do tohoto nařízení zahrnout pravidla řídící rybolovné činnosti ve Skagerraku a Kattegatu dohodnuté mezi Společenstvím, Norskem a Švédskem; že, s ohledem na vědecká stanoviska, je proto nutné stanovit sezónní omezení určitých činností ve Skagerraku a Kattegatu;

(5) vzhledem k tomu, že opatření pro řízení rybolovu v Baltském moři musejí být přijata v Mezinárodní komisi pro rybolov v Baltském moři;

(6) vzhledem k tomu, že stávající rozsah výmětů představuje nepřijatelné plýtvání; že zákaz rybolovu, při kterém se používají nedostatečně selektivní techniky nebo rybolovu v oblastech se zvýšeným výskytem nedospělých jedinců, jakož i zvětšení velikosti ok sítí a zákaz zařízení vedoucích k výmětům, představuje první kroky vedoucí k trvalému odstranění postupů, které nejsou v souladu se zachováním a řádným užíváním zdrojů; že je nutné zavést celistvý systém pro řízení a využívání, které povede ke snížení výmětů na minimum;

(7) vzhledem k tomu, že by se měl přesně vymezit cílený rybolov některých druhů ryb i vedlejší úlovky a chráněné druhy;

(8) vzhledem k tomu, že četné pokusy prokázaly, že používání dílců se čtvercovými oky v horní části vlečné sítě může podstatnou měrou přispět ke snížení úlovků podměrečných ryb;

(9) vzhledem k tomu, že rybolov k průmyslovým účelům je stálou činností a že proto i podmínky platné pro výlovy musejí být ustálené;

(10) vzhledem k tomu, že odlov některých druhů určených ke zpracování na moučku nebo olej se může provádět sítěmi o velikosti ok povolených odchylkou, pokud tyto odlovy nemají nepříznivý vliv na ostatní populace druhů žijících při dně, zejména na tresku obecnou a tresku jednoskvrnnou;

(11) vzhledem k tomu, že vzrůstá snaha používat stále menší velikosti ok pro nástrahové tenatové sítě na chytání ryb za žábry pro lov při dně, tenatové sítě a třístěnné tenatové sítě, což se projevuje ve zvýšené míře úmrtnosti nedospělých jedinců druhů z dotčených lovišť;

(12) vzhledem k tomu, že tato snaha musí být zastavena a že velikosti ok používána pro pasivní zařízení, jako jsou nástrahové tenatové sítě na chytání ryb za žábry pro lov při dně, tenatové sítě a třístěnné tenatové sítě, musejí být navrženy tak, aby se dosáhlo selektivního odlovu cílových druhů nebo skupin cílových druhů;

(13) vzhledem k tomu, že biologické parametry dotčených druhů se liší podle zeměpisných oblastí; že tyto rozdíly opravňují k uplatňování odlišných opatření v těchto oblastech;

(14) vzhledem k tomu, že musí být stanoveno dostatečně dlouhé přechodné období, ve kterém budou mít rybáři čas přizpůsobit stávající lovná zařízení novým požadavkům;

(15) vzhledem k tomu, že by se měl přesně vymezit způsob, jakým se bude měřit velikost korýšů a měkkýšů;

(16) vzhledem k tomu, že by se měla přesně vymezit pravidla pro rybolov ve dvanáctimílové pobřežní oblasti a že tato pravidla musejí být vynutitelná;

(17) vzhledem k tomu, že by se měly chránit oblasti, která jsou místem reprodukce v pobřežních oblastech členských států, s ohledem na zvláštní biologické podmínky v těchto různých oblastech;

(18) vzhledem k tomu, že neselektivní používání košelkových nevodů na hejna tuňákovitých a jiných druhů ryb, které se vyskytují společně nebo v blízkosti mořských savců, může mít za následek zbytečný odlov nebo smrt těchto savců;

(19) vzhledem k tomu, že rybolov pomocí košelkových nevodů je účinnou metodou umožňující lovit pouze vyhledávané cílové druhy, je-li řádně a odpovědným způsobem veden a že tedy nepředstavuje nebezpečí pro zachování mořských savců;

(20) vzhledem k tomu, že Valné shromáždění Spojených národů přijalo dne 22. prosince 1989 usnesení č. 44/255 o rybolovu pomocí velkých unášených pelagických tenatových sítí a jeho vlivu na biologické zdroje oceánů a moří;

(21) vzhledem k tomu, že rozhodnutím 82/72/EHS [4] Rada schválila Úmluvu o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť (Bernská úmluva);

(22) vzhledem k tomu, že Společenství podepsalo Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu, která zavazuje všechny členy mezinárodního společenství ke spolupráci při zachovávání a řízení biologických zdrojů volného moře;

(23) vzhledem k tomu, že nekontrolovaný rozmach a nárůst rybolovných činností s unášenými tenatovými sítěmi mohou působit nepříznivě pokud jde o nárůst intenzity rybolovu a vedlejších úlovků druhů, které nejsou cílovými druhy; že by se proto měly rybolovné činnosti s těmito sítěmi upravit předpisem;

(24) vzhledem k tomu, že s cílem nebránit vědeckému výzkumu, by se toto nařízení nemělo vztahovat na činnosti, které si takový výzkum i náhodně vyžaduje;

(25) vzhledem k tomu, že, pokud je vážně ohroženo zachování zdrojů, by měly být členské státy oprávněny přijmout příslušná prozatímní opatření;

(26) vzhledem k tomu, že by se mělo zabránit tomu, aby doplňují vnitrostátní opatření, která mají vyloženě místní povahu, nebyla zrušena nebo narušena přijetím tohoto nařízení;

(27) vzhledem k tomu, že z tohoto důvodu mohou být takováto opatření zachována nebo přijata; přezkoumá-li Komise jejich slučitelnost s právními předpisy Společenství a soulad se společnou rybářskou politikou;

(28) vzhledem k tomu, že toto nařízení se uplatňuje aniž jsou dotčena některá vnitrostátní opatření, která přesahují minimální požadavky stanovené tímto nařízením;

(29) vzhledem k tomu, že může být nutné přijmout nová opatření na zachování a prováděcí pravidla k tomuto nařízení; že tato opatření a pravidla se stanoví postupem podle článku 18 nařízení Rady (EHS) č. 3760/92 ze dne 20. prosince 1992 o zavedení režimu Společenství pro rybolov a akvakulturu [5],

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Vymezení oblastí

1. Toto nařízení se vztahuje na odlov a vykládku rybolovných zdrojů vyskytujících se ve všech mořských vodách pod svrchovaností nebo jurisdikcí členských států, s výhradou čl. 6 odst. 1 písm. b), čl. 10 odst. 17 a čl. 11 odst. 3, které se nacházejí v těchto regionech:

Region 1

Všechny vody severně a západně od linie, která probíhá od bodu 48° severní šířky a 18 západní délky a pokračuje přímo na sever až k 60° severní šířky, odtud přímo na východ až k 5° západní délky, poté přímo na sever až k 60° 30' severní šířky, odtud přímo na východ až k 4° západní délky, pak přímo na sever až k 64° severní šířky a nakonec přímo na východ až k pobřeží Norska.

Region 2

Všechny vody na sever od 48° severní šířky, s výjimkou vod regionu 1 a divizí ICES IIIb, IIIc a IIId.

Region 3

Všechny vody v podoblastech ICES VIII a IX.

Region 4

Všechny vody v podoblasti ICES X.

Region 5

Všechny vody v části středovýchodního Atlantiku, které se skládá z divizí 34.1.1, 34.1.2, 34.1.3 podoblasti 34.2.0 a rybolovné oblasti regionu 34 FAO-CECAF, kromě vod pod svrchovaností nebo jurisdikcí Španělska, které se nacházejí v blízkosti Kanárských ostrovů.

Region 6

Všechny vody při pobřeží francouzského departementu Guyana.

Region 7

Všechny vody při pobřeží francouzských departementů Martinik a Guadeloupe.

Region 8

Všechny vody při pobřeží francouzského departementu Réunion.

2. Zeměpisné oblasti označené v tomto nařízením zkratkami "NAFO""ICES" a "FAO" jsou oblasti vymezené v uvedeném pořadí Organizací pro rybolov v severozápadním Atlantiku, Mezinárodní radou pro průzkum moří a Organizaci spojených národů pro výživu a zemědělství. S výhradou pozdějších změn, jsou popsány v nařízení Rady (EHS) č. 3179/78 ze dne 28. prosince 1978 o uzavření úmluvy o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severozápadním Atlantiku Evropským hospodářským společenstvím [6], a ve sděleních Komise č. 85/C 335/02 [7] a 85/C 347/05 [8].

3. Regiony uvedené v odstavci 1 mohou být postupem podle článku 18 rozděleny na zeměpisné oblasti, zejména na základě vymezení podle odstavce 2.

4. Bez ohledu na odstavec 2, pro účely tohoto nařízení je Kattegat ohraničen na severu linií spojující maják Skagen s majákem Tistlarna a poté pokračující až k nejbližšímu bodu na švédském pobřeží a na jihu linií jdoucí od Hasenore Head k Gniben Point, od Korshage k Spodsbjerg a od Gilbjerg Head ke Kullen.

Skagerrak je na západě ohraničen linií jdoucí od majáku Hanstholm k majáku Lindesnes, na jihu linií spojující maják Skagen s majákem Tistlarna a odtud pokračující k nejbližšímu bodu na švédském pobřeží;

5. Bez ohledu na odstavec 2, pro účely tohoto nařízení zahrnuje Severní moře podoblast ICES IV, jakož i přilehlou část divize ICES II a ležící na jih od 64° severní šířky a část divize ICES IIIa, která nepatří do Skagerraku podle odstavce 4.

HLAVA I

SÍTĚ A PODMÍNKY JEJICH POUŽITÍ

Článek 2

Minimální velikost ok

1. Pro každý z regionů nebo zeměpisných oblastí uvedených v příloze I a případně podle období a výkonu motoru se zakazuje používat velké vlečné sítě, dánské nevody nebo podobné vlečené sítě, není-li jejich velikost ok v části sítě, kde jsou oka nejmenší, rovna nebo vyšší než jedna z minimálních velikostí ok sítě podle uvedené přílohy, označené zde jako "referenční minimální velikost ok", a pokud úlovek uskutečněný touto sítí a ponechaný na plavidle obsahuje:

- procentní podíl povolených cílových druhů, který je roven nebo vyšší než podíl uvedený v příloze I,

- procentní podíl chráněných druhů, který nepřevyšuje podíl uvedený v příloze I,

pro referenční minimální velikost ok.

Odchylně od prvního pododstavce, lze minimální procentní podíl cílových druhů získat seskupením množství všech ulovených cílových druhů, pokud:

- patří k cílovým druhům, u kterých je maximální procentní podíl chráněných druhů 10 %,

- patří k cílovým druhům, pro které je referenční minimální velikost ok rovna nebo nižší než velikost ok použité sítě,

- celkový procentní podíl všech chráněných druhů, vyjádřený jako podíl na celkové hmotnosti všech cílových druhů, nepřekračuje 10 %.

Pro účely tohoto nařízení se chráněnými druhy rozumí druhy, u kterých byla stanovena minimální velikost v příloze II nebo které jsou označeny hvězdičkou v uvedené příloze pro dotčený region.

Ustanoveními tohoto odstavce nejsou dotčeny zvláštní ustanovení odstavců 2 až 9.

2. Odstavec 1 se nevztahuje na drapáky. Zakazuje se však mít na plavidle nebo vykládat více jak 10 % chráněných druhů při rybolovu pomocí drapáků.

3. Procentní podíly uvedené v příloze I se vypočítají jako podíl na hmotnosti všech ryb, korýšů a měkkýšů na plavidle po vytřídění nebo během vykládky, s ohledem na všechna množství, která byla přeložena na jiné plavidlo.

Bez ohledu na prvního pododstavec, v případě rybolovu smáčka do sítí o velikosti ok nižší než 16 milimetrů, muže být procentní podíl změřen před tříděním. Toto ustanovení se nevztahuje na Skagerrak a Kattegat.

Podíly mohou být vypočteny na základě jednoho nebo více reprezentativních vzorků. Pravidla pro odběr vzorků mohou být vypracovány postupem podle článku 18.

4. Třídění se provádí ihned po vytažení sítí. Úlovky chráněných druhů, které překračují procentní podíl stanovený v příloze I, jsou okamžitě vhozeny zpátky do moře.

5. Pokud byly úlovky odloveny během stejného výjezdu do různých sítí o různé velikosti ok nebo v různých regionech, zeměpisných oblastech nebo za odlišných dodatečných podmínek (např. v různých obdobích) a pokud tyto odlišné podmínky rybolovu znamenají změnu referenčních minimálních velikostí ok (s odpovídajícími procentními podíly) uvedených v příloze I, vypočítají se procentní podíly pro každou část úlovku odloveného za odlišných podmínek.

Předpokládá se, že všechny úlovky byly odloveny do sítí o nejmenší velikosti ok, jaké se na plavidle nacházejí, není-li uvedeno jinak v lodním deníku, vedeném v souladu s článkem 6 nařízení Rady (EHS) č. 2847/93 ze dne 12. října 1993 o zavedení kontrolního režimu pro společnou rybářskou politiku [9] a podle pravidel stanovených k provádění uvedeného článku.

6. Úlovky jsou posuzovány v živé hmotnosti.

Pro účely tohoto článku se ekvivalentní hmotnost mezi celým tělem humra severského a jeho zadečku získá znásobením hmotnosti zadečku třemi.

7. Sítě o velikosti ok nižší než je velikost ok sítí použitých podle odstavce 1, se mohou nacházet na plavidle pouze pokud jsou řádně připevněny a uskladněny tak, aby nebyly připraveny k okamžitému použití. Zvláštní pravidla pro uskladnění lovných zařízení mohou být stanovena postupem podle článku 18.

8. Výkon motoru se rovná nejvyššímu stálému výkonu na setrvačníku každého motoru, který je možné použít mechanickým, elektrickým, hydraulickým nebo jiným způsobem k pohonu plavidla. Pokud je však k motoru připojena převodovka, měří se výkon na výstupní přírubě převodovky.

Žádný výkon se neodečítá pro pomocné stroje poháněné motorem.

Jednotkou, kterou se vyjadřuje výkon motoru, je kilowat (kW).

Stálý výkon motoru se určuje v souladu s požadavky přijatými Mezinárodní organizací pro normalizaci podle její doporučené mezinárodní normy ISO 3046/1, druhé vydání, říjen 1981.

Změny nezbytné pro úpravu požadavků podle čtvrtého pododstavce technickému pokroku se přijmou postupem podle článku 18.

9. Zakazuje se mít na plavidle nebo používat veškeré vlečné sítě, dánské nevody nebo podobné vlečené sítě o minimální velikosti ok 90 mm nebo vyšší, a které musí mít po obvodu více než 100 ok alespoň na kapse sítě, bez spojek a okrajů.

Každá vlečná síť, dánský nevod nebo podobná vlečená síť o velikosti ok 100 milimetrů nebo vyšší musí být vybavena v horní polovině kapsy vlečné sítě dílcem (stěnou nebo oknem) ze síťoviny se čtvercovými oky, připevněné ke spojkám nebo okrajům, o velikosti ok 90 milimetrů nebo vyšší.

"Síťovinou se čtvercovými oky" se rozumí síťovina, která je uvázána tak, že oba směry AB ok tvořících tento dílec musí být v jednom směru rovnoběžné s podélnou osou kapsy sítě a ve druhém směru kolmé k její podélné ose. AB směr je směrem rovnoběžným s přímočarou řadou stran přilehlých ok.

10. a) Nástrahové tenatové sítě na chytání ryb za žábry pro lov při dně, tenatové sítě a třístěnné tenatové sítě o velikosti ok, která neodpovídá žádné z kategorií uvedených v přílohách V nebo VI, se zakazují a nesmějí být drženy na plavidle rybářských plavidel. V případě třístěnných tenatových sítí, velikost ok uvedená v tomto nařízení je velikost ok té části sítě, kde jsou oka nejmenší.

b) Pokud byly úlovky odloveny v regionech 1 a/nebo 2 rybářskými plavidly, které používají nástrahové tenatové sítě na chytání ryb za žábry pro lov při dně, tenatové sítě a/nebo třístěnné tenatové sítě o velikosti ok odpovídající jedné z kategorií v příloze V, procentní podíl množství ponechaného na plavidle vyjádřeného v živé hmotnosti, pro jednu nebo všechny kombinace druhů nebo skupin druhů uvedených v odpovídající kategorii velikosti ok, nesmí být nižší než 70 %.

c) Pokud byly úlovky odloveny v regionu 3 rybářskými plavidly, které používají nástrahové tenatové sítě na chytání ryb za žábry pro lov při dně, tenatové sítě a/nebo třístěnné tenatové sítě o velikosti ok odpovídající jedné z kategorií v příloze VI, procentní podíl množství ponechaného na plavidle vyjádřeného v živé hmotnosti, pro jednu nebo všechny kombinace druhů nebo skupin druhů uvedených v odpovídající kategorii velikosti ok, nesmí být nižší než 70 %.

d) Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

i) "tenatovou sítí na chytání ryb za žábry pro lov při dně a tenatovou sítí" : lovná zařízení z jednoduché síťoviny, která jsou jakkoli upevněna u mořského dna;

ii) "třístěnnou tenatovou sítí" upevněná lovná zařízení ze dvou nebo více sítí paralelně připevněných na jednoduché horní žíni, která jsou jakkoli upevněna u mořského dna.

e) Písmena a), b), c) a d) se nevztahují na úlovky lososovitých a Agnathes.

Prováděcí pravidla k tomuto odstavci, včetně rozměrů ok, se stanoví postupem podle článku 18 nejpozději do 31. prosince 1997.

Článek 3

Určení velikosti ok

Technická pravidla pro určení velikosti ok se stanoví postupem podle článku 18.

Článek 4

Připevňování k sítím

Připevňování zařízení, která způsobují ucpávání ok kterékoli části sítě, nebo která významnou měrou zmenšují jejich rozměry, je zakázáno.

Toto ustanovení však nevylučuje používání určitých zařízení, která jsou spolu s technickým popisem na seznamu přijatém postupem podle článku 18.

HLAVA II

MINIMÁLNÍ VELIKOST RYB, KORÝŠŮ A MĚKKÝŠŮ

Článek 5

1. Ryba, korýš nebo měkkýš nemají požadovanou velikost, jsou-li jejich rozměry nižší než minimální rozměry uvedené v přílohách II a III pro příslušný druh a odpovídající region nebo jednotlivou zeměpisnou oblast, je-li upřesněna. Je-li ke stanovení požadované velikosti možné použít více metod, pak ryba, korýš nebo měkkýš má požadovanou velikost, pokud alespoň jeden požadovaný rozměr je vyšší než je odpovídající minimální rozměr.

2. a) Velikost ryb se měří od předního konce hlavy až k nejzazšímu konci ocasní ploutve.

b) Velikost humra severského a humrů se měří podle zobrazení v příloze IV:

- rovnoběžně se střední osou od konce jedné z očních jamek až k distální hraně hlavohrudi (hlavohrudní délka),

- od špičky nosce až ke konci posledního tělového článku, bez štětin (celková délka).

Oddělené zadečky humra severského se měří od předního okraje prvního přítomného článku zadečku až ke konce posledního tělového článku, bez štětin. Zadeček musí být při měření rovný, nevytažený.

c) Velikost krabů německých se měří podle zobrazení v příloze IV:

- jako délka krunýře podél středové osy meziočnicového prostoru k zadní hraně krunýře,

- jako maximální šířka krunýře měřená kolmo na středovou osu krunýře,

- jako celková délka posledních dvou článků některého z klepet.

d) Velikost kraba trnitého se, podle zobrazení v příloze IV, měří podél středové osy od hrany krunýře mezi nosci k zadní hraně krunýře.

e) Velikost mlžů odpovídá, podle zobrazení v příloze IV, rozměru v nejširší části jejich schránky.

f) Velikost hlavonožců se měří podél hřbetové středové osy od zadního konce pláště až k přednímu lemu pláště u olihní a sépií a až k úrovni očí u chobotnic.

3. Ryby, korýši a měkkýši, kteří nedosahují požadované velikosti, nesmějí být ponecháni na plavidle nebo překládání na jiné plavidlo, vykládáni na pevninu, převáženi, skladováni, prodáni, vystaveni nebo nabízeni k prodeji, ale musejí být ihned vhozeni zpátky do moře.

Toto ustanovení se však nevztahuje na:

a) úlovky chráněných druhů, které byly odloveny v rámci mezí stanovených v čl. 2 odst. 1, které nebyly odděleny od povolených cílových druhů a které nebyly prodány, vystaveny nebo nabízeny k prodeji k lidské spotřebě;

b) níže uvedené druhy, do 10 % hmotnosti celkového úlovku těchto druhů:

- sledi odlovení ve všech zeměpisných oblastech,

- makrely odlovené v Severním moři,

- druhy uvedené v přílohách II a III odlovené ve Skagerraku nebo Kattegatu;

c) kranase (Trachurus spp.), makrelu (Scomber spp.) a sardel obecnou (Engraulis encrasicolus), které se použijí jako živá návnada.

Procentní podíl podměrečných ryb, korýšů a měkkýšů se vypočte podle čl. 2 odstavců 3 až 6.

4. Zakazuje se vykládat pouze zadečky nebo klepeta, která byla oddělena od těla humrů odlovených v regionech nebo zeměpisných oblastech podle přílohy III, pro které je uvedena minimální velikost pro tyto druhy.

Hřebenatky (Pecten spp.) se smějí vykládat pouze celé.

5. Minimální velikosti druhů označených hvězdičkou v přílohách II nebo III se stanoví postupem podle článku 18.

HLAVA III

ZÁKAZ RYBOLOVU

Článek 6

Losos a pstruh obecný

1. Losos a pstruh obecný nesmějí být ponecháni na plavidle nebo být překládání na jiné plavidlo, vykládáni na pevninu, převáženi, skladováni, prodáni, vystaveni nebo nabízeni k prodeji, ale musejí být ihned vhozeni zpátky do moře, pokud byli odloveni:

a) ve vodách za hranicí 12 mil. měřených od základních linií členských států, v regionech 1, 2, 3 a 4;

b) odchylně od čl. 1 odst. 1, za hranicemi vod spadajících pod svrchovanost nebo jurisdikci členských států, v regionech 1, 2, 3 a 4;

c) do velkých vlečných sítí, dánských nevodů nebo podobných vlečených sítí o velikosti ok nižší než 70 milimetrů.

2. Ve Skagerraku a Kattegatu je zakázán rybolov lososa a pstruha obecného za hranicí 4 mil měřených od základních linií.

Článek 7

Sleď

1. Rybolov sledě je každoročně zakázán od 15. srpna do 30. září v zeměpisných oblastech ohraničených linií spojující tyto body:

- Butt of Lewis,

- Cape Wrath,

- 58° 55′severní šířky, 5° 00' západní délky,

- 58° 55′severní šířky, 7° 10' západní délky,

- 58° 20′severní šířky, 8° 20' západní délky,

- 57° 40′severní šířky, 8° 20' západní délky,

- bod na západním pobřeží ostrova North Uist při 57° 40′ severní šířky, poté podél severního pobřeží tohoto ostrova až k 57° 40′ 36″ severní šířky, 07° 20′ 39″ západní délky,

- 57° 50′ 03″ severní šířky, 7° 08′ 06″ západní délky,

- poté severovýchodním směrem podél západního pobřeží ostrova Lewis až k výchozímu bodu (Butt of Lewis).

2. Je zakázáno mít na plavidle množství sledě překračující 5 % celkové hmotnosti ryb, korýšů a měkkýšů na plavidle, které byly odloveny v této oblasti v období podle odstavce 1. Procentní podíl se vypočítá podle čl. 2 odstavců 3 až 6.

3. Rybolov sledě je zakázán od 1. července do 31. října v oblasti ohraničené těmito souřadnicemi:

- západní pobřeží Dánska při 55° 30′ severní šířky,

- 55° 30′ severní šířky, 7° 00′ východní délky,

- 57° 00′ severní šířky, 7° 00′ východní délky,

- západní pobřeží Dánska při 57° 00′ severní šířky.

4. Rybolov sledě je zakázán v oblasti ležící od 6 do 12 mil při východním pobřeží Spojeného království, měřených od základních linií, mezi 54° 10′ a 54° 45′ severní šířky v období od 15. srpna do 30. září a mezi 55° 30′ a 55° 45′ severní šířky pro období od 15. srpna do 15. září.

5. Rybolov sledě je celoročně zakázán v Irském moři (divize ICES VIIa) v mořské oblasti ležící mezi západními pobřežími Skotska, Anglie a Walesu a linií vytyčenou ve vzdálenosti 12 mil od základních linií těchto pobřeží a ohraničenou na jihu bodem 53° 20′ severní šířky a na severozápadě linií vytyčenou mezi Mull of Galloway (Skotsko) a Point of Ayre (ostrov Man).

6. Rybolov sledě je zakázán od 21. září do 31. prosince v částech Irského moře (divize ICES VIIa) ohraničených těmito souřadnicemi:

a) - východní pobřeží ostrova Man při 54° 20′severní šířky,

- 54° 20′ severní šířky, 3° 40′ západní délky,

- 53° 50′ severní šířky, 3° 50′ západní délky,

- 53° 50′ severní šířky, 4° 50′ západní délky,

- jihozápadní pobřeží ostrova Man při 4° 50′ západní délky;

b) - východní pobřeží Severního Irska při 54° 15′ severní šířky,

- 54° 15′ severní šířky, 5° 15′ západní délky,

- 53° 50′ severní šířky, 5° 50′ západní délky,

- východní pobřeží Irska při 53° 50′ severní šířky.

Rybolov sledě je celoročně zakázán v Logan Bay, tzn. ve vodách na východ od linie jdoucí od Mull of Logan při 54° 44′ severní šířky a 4° 59′ západní délky do Laggantalluch Head při 54° 41′ severní šířky a 4° 58′ západní délky,

7. Bez ohledu na odstavec 6, plavidla o maximální délce 12,2 metrů, jejichž domovský přístav leží na pobřeží Irska a Severního Irska mezi 53° 00′ a 55° 00′ severní šířky, mohou lovit sledě v zakázané oblasti vymezené v odst. 6 písm. b). Jedinou povolenou rybolovnou metodou je unášená síť o minimální velikosti ok 54 milimetrů.

8. Rybolov sledě je zakázán v mořském oblasti ležící na severovýchod od linie vytyčené mezi Mull of Kintyre a Corsewall Point, od 1. ledna do 30. dubna.

9. Oblasti a období v tomto článku mohou být změněny postupem podle článku 18.

Článek 8

Šprot obecný

1. Rybolov šprota obecného do velkých vlečných sítí o velikosti ok nižší než 32 milimetrů je celoročně zakázán ve Skagerraku a Kattegatu.

2. Rybolov šprota je zakázán

a) od 1. července do 31. října v oblasti ohraničené těmito souřadnicemi:

- západní pobřeží Dánska při 55° 30′ severní šířky,

- 55° 30′ severní šířky, 7° 00′ východní délky,

- 57° 00′ severní šířky, 7° 00′ východní délky,

- západní pobřeží Dánska při 57° 00′ severní šířky,

b) od 1. ledna do 31. března a od 1. října do 31. prosince ve statistickém obdélníku ICES 39E8. Pro účely tohoto nařízení je tento obdélník ICES ohraničen linií jdoucí přímo na východ od východního pobřeží Spojeného království, podél 55° 00′ severní šířky, až k bodu 1° 00′ západní délky, pak přímo na sever až k bodu 55° 30′ severní šířky a nakonec přímo na západ až na pobřeží Spojeného království;

c) od 1. ledna do 31. března a od 1. října do 31. prosince ve vnitřních vodách Moray Firth západně od 3° 30′ západní délky a ve vnitřních vodách Firth of Forth západně od 3° 00′ západní délky.

Článek 9

Makrela

1. Je zakázáno mít na plavidle makrely odlovené v zeměpisné oblasti ohraničené těmito souřadnicemi:

- jižní pobřeží Anglie při 2° 00′ západní délky,

- 49° 30′ severní šířky, 2° 00′ západní délky,

- 49° 30′ severní šířky, 7° 00′ západní délky,

- 52° 00′ severní šířky, 7° 00′ západní délky,

- západní pobřeží Walesu při 52° 00′ severní šířky,

nepřesahuje-li hmotnost makrel 15 % hmotnosti celkového množství makrel a ostatních druhů na plavidle, odlovených v této oblasti.

2. Odstavec 1 se nevztahuje na:

a) plavidla, která loví s nástrahovými tenatovými sítěmi nebo s ručními šňůrami;

b) plavidla, která loví s vlečnými sítěmi pro lov při dně, dánskými nevody nebo podobnými vlečenými sítěmi, mají-li na plavidle minimální množství 75 % hmotnosti, vypočtené jako podíl z celkové hmotnosti všech druhů na plavidle:

- humra severského, používají-li tato plavidla sítě o velikosti ok, která je stanovena v příloze I pro dotčené regiony nebo zeměpisné oblasti,

- humra severského a druhy uvedené v příloze II, používají-li tato plavidla sítě o velikosti ok, která je stanovena pro tyto druhy a dotčené regiony nebo zeměpisné oblasti v příloze I;

c) plavidla, která touto oblastí projíždějí, jsou-li všechna lovná zařízení uskladněna podle podmínek stanovených v čl. 2 odst. 7;

d) plavidla, která nejsou vybavena k rybolovu a na která se makrely překládají.

3. Předpokládá se, že všechny makrely na plavidle byly odloveny v oblasti podle odstavce 1, není-li doloženo postupem podle následujících pododstavců množství, které se nacházelo na plavidle před vstupem plavidla do této oblasti.

Velitel plavidla, které hodlá vplout do této oblasti za účelem rybolovu a na kterém jsou makrely, je povinen oznámit kontrolnímu orgánu členského státu, v jehož oblasti hodlá lovit, odhadovaný čas a místo vplutí do této oblasti. Toto oznámení musí být učiněno nejdříve 36 hodin a nejpozději 24 hodin před vplutím do této oblasti.

Po vplutí do této oblasti, musí příslušnému kontrolnímu orgánu oznámit množství makrel, která jsou na plavidle a která byla zapsána do lodního deníku. Velitel může být vyzván, aby předložil k ověření lodní deník a množství úlovků na plavidle v čase a místě, které určí příslušný kontrolní orgán. Ověření však může proběhnout pouze do 6 hodin poté, co kontrolní orgán přijal sdělení o množství makrel na plavidle, a musí se odehrát co nejblíže místu vstupu do této oblasti.

Velitel plavidla, který hodlá vplout do této oblasti za účelem překládky makrel na své plavidlo, je povinen oznámit kontrolnímu orgánu členského státu, v jehož oblasti bude překládka uskutečněna, plánovaný čas a místo překládky. Toto oznámení musí být učiněno nejdříve 36 hodin a nejpozději 24 hodin před začátkem překládky. Velitel je povinen informovat příslušný kontrolní orgán o množství makrel, které bylo přeloženo na jeho plavidlo.

Příslušné kontrolní orgány jsou tyto:

- pro Francii:

Mimer, dálnopis: Paris 25 08 23,

- pro Irsko:

Department of Marine, dálnopis: Dublin 91798 MRNE,

- pro Spojené království:

Ministry of Agriculture, Fisheries and Food, dálnopis: London 21 27 4.

Žádné ustanovení tohoto odstavce nesmí být vykládáno tak, že plavidlo plující pod vlajkou členského státu nebo registrované v tomto členském státu, které nedisponuje kvótou na odlov makrel z populace této oblasti nebo jehož kvóta vypršela, je oprávněno mít na plavidle makrely, ledaže by se jednalo o vedlejší úlovky přimíchané k úlovkům kranasů nebo sardinek a že by podíl makrel nepřesahoval 10 % celkové hmotnosti makrel, kranasů a sardinek na plavidle, ledaže by velitel mohl prokázat, že tyto makrely pocházejí z jiné populace.

HLAVA IV

OMEZENÍ URČITÝCH DRUHŮ RYBOLOVU

Článek 10

Omezení při používání některých druhů plavidel a zařízení pro odlov některých druhů během určitých období a v určitých zeměpisných oblastech

1. Je zakázáno používat košelkové nevody:

a) na odlov sledě v divizi ICES VIIg) až k) a v zeměpisných oblastech ohraničených:

- na sever 52° 30′ severní šířky,

- na jih 52° severní šířky,

- na západ pobřežím Irska,

- na východ pobřežím Spojeného království;

b) na odlov druhů uvedených v příloze II v dotčeném regionu nebo zeměpisné oblasti.

Při rybolovu košelkovým nevodem, je zakázáno mít na plavidle:

- množství druhů uvedených v příloze II, které je vyšší než 5 % celkové hmotnosti ryb, korýšů a měkkýšů na plavidle,

- během rybolovu v oblastech vymezených v odst. 1 odvdžce 1, množství sledě, které je vyšší než 5 % celkové hmotnosti ryb, korýšů a měkkýšů na plavidle.

Procentní podíly se vypočítají podle čl. 2 odstavců 3 až 6.

2. a) Je zakázáno, aby plavidla měla na plavidle nebo používala vlečné sítě vlečené pomocí výložníků na bocích lodě o celkové délce výložníků, představující součet délek jednotlivých výložníků, vyšší než 24 metrů nebo o dosahu vyšším než 24 metrů.

b) V Kattegatu je zakázáno používat vlečné sítě vlečené pomocí výložníků na bocích lodě.

3. a) Plavidlům o celkové délce vyšší než 8 metrů, je zakázáno lovit pomocí vlečné sítě vlečené na bocích lodě nebo vlečné sítě s rozpěrnými deskami ve 12 mílové oblasti při pobřeží Francie na sever od 51° 00′ severní šířky, Belgie, Nizozemska, Německa a západního Dánska až k majáku Hirtshals, tato oblast je měřená od základních linií, které slouží k ohraničení teritoriálních vod.

V období od 1. dubna do 30. září je výše uvedená oblast rozšířena tak, aby zahrnovala zeměpisnou oblast ohraničenou linií spojující tyto souřadnice:

- bod na západním pobřeží Dánska při 57° 00′ severní šířky,

- 57° 00′ severní šířky, 7° 15′ východní délky,

- 55° 00′ severní šířky, 7° 15′ východní délky,

- 55° 00′ severní šířky, 7° 00′ východní délky,

- 54° 30′ severní šířky, 7° 00′ východní délky,

- 54° 30′ severní šířky, 7° 30′ východní délky,

- 54° 00′ severní šířky, 7° 30′ východní délky,

- 54° 00′ severní šířky, 6° 00′ východní délky,

- 53° 50′ severní šířky, 6° 00′ východní délky,

- 53° 50′ severní šířky, 5° 00′ východní délky,

- 53° 30′ severní šířky, 5° 00′ východní délky,

- 53° 30′ severní šířky, 4° 15′ východní délky,

- 53° 00′ severní šířky, 4° 15′ východní délky,

- bod na pobřeží Nizozemska při 53° 00′ severní šířky.

b) Odchylně od odst. 3 písmena a), plavidla, jejichž jméno a technické vlastnosti jsou na seznamu vypracovaném postupem podle článku 18, jsou oprávněná lovit v uvedené oblasti pomocí vlečných sítí vlečených pomocí výložníků na bocích lodě v období, ve kterém by byl rybolov pomocí vlečných sítí vlečených pomocí výložníků na bocích lodě jinak zakázán.

Plavidla, která chtějí být uvedena na seznamu podle prvního pododstavce, musejí splňovat tato kritéria:

- musela být dáno do provozu před 1. lednem 1987,

- kromě plavidel, která loví korýše, nesmí výkon jejich motoru být vyšší než 221 kW a, v případě přiškrceného motoru, nebyl vyšší než 300 kW před přiškrcením.

Plavidlo uvedené na seznamu může být nahrazeno jiným plavidle, jehož výkon motoru nebyl přiškrcen a není vyšší než 221 kW a jehož celková délka, podle vymezení v odstavci 13, není vyšší než 24 metrů.

Motor plavidla uvedeného na seznamu může být nahrazen pod podmínkou, že výkon motoru, který ho nahradí, nebyl přiškrcen a není vyšší než 221 kW.

c) Je však zakázáno používat vlečné sítě vlečené pomocí výložníků na bocích lodě o celkové délce, představující součet délek jednotlivých výložníků, vyšší než 9 metrů nebo o dosahu vyšším než 9 metrů, kromě případů, kdy je použito zařízení navržené a používané pro odlov garnátů (Crangon spp.) nebo krevetek růžových (Pandalus montagui).

Plavidla, jejichž hlavní činností je lov garnátů (Crangon spp.) jsou však oprávněna používat výložníky o celkové délce vyšší než 9 metrů při rybolovu mořského jazyka, jsou-li uvedeny na seznamu, který je každoročně sestavován.

d) Odchylně od písmena a), plavidla vybavená vlečnými sítěmi s rozpěrnými deskami a o výkonu motoru 221 kW nebo nižším nebo, v případě motorů jejichž výkon byl přiškrcen, nižším než 300 kW před přiškrcením, jsou oprávněná lovit v oblasti uvedené v tomto odstavci.

e) Odchylně od písmene a), plavidla o výkonu motoru vyšším než 221 kW mohou lovit v oblasti uvedené v tomto odstavci pomocí vlečných sítí s rozpěrnými deskami pod podmínkou, že úlovky platýsů a mořských jazyků, které překračují 5 % hmotnosti všech úlovků na plavidle, budou okamžitě vhozeny zpátky do moře.

Procentní podíly se vypočítají podle čl. 2 odstavců 3 až 6.

4. Plavidlům se zakazuje používat vlečné sítě vlečené pomocí výložníků na bocích lodě v oblasti za hranicí 12 mil od pobřeží Spojeného království a Irska, tato oblast je měřená od základních linií, které slouží k ohraničení teritoriálních vod.

Plavidla, která však spadají do jedné z následující kategorií, mohou v uvedené oblasti lovit pomocí vlečných sítí vlečených pomocí výložníků na bocích lodě:

- plavidlo, které bylo dáno do provozu před 1. lednem 1987 a, kromě plavidel, která loví korýše, o výkonu motoru nižším než 221 kW nebo, pokud byl přiškrcen, nižším než 300 kW před přiškrcením,

- plavidlo, které bylo dáno do provozu po 31. prosinci 1986 o nepřiškrceném výkonu motoru nižším než 221 kW a o celkové délce, podle vymezení odstavce 13, nižší než 24 metrů,

- plavidlo, jehož motor byl nahrazen po 31. prosinci 1986 motorem s nepřiškrceným výkonem nižším než 221 kW.

Je však zakázáno používat vlečné sítě vlečené pomocí výložníků na bocích lodě o celkové délce výložníků, kterou tvoří součet délek každého výložníků, nižší než 9 metrů, ledaže by byl rybolov uskutečňován pomocí zařízení navržených a používaných pro odlov garnátů (Crangon spp.) nebo krevetek růžových (Pandalus montagui).

5. Rybářských plavidlům, která nesplňují měřítka pro zapsání do seznamu vypracovaného podle odstavců 3 a 4, se zakazuje vykonávat rybolovné činnosti uvedené v těchto odstavcích.

6. Prováděcí pravidla k odstavcům 3 a 4, včetně pravidel týkajících se sestavení seznamů podle odstavce 3, se stanoví postupem podle článku 18.

7. Výkon motoru je určen v čl. 2 odst. 8.

8. Datum uvedení do provozu odpovídá datu prvního vydání úředního osvědčení o bezpečnosti.

V případě, že úřední osvědčení o bezpečnosti nebylo vydáno, odpovídá datum uvedení do provozu datu prvního záznamu do úředního rejstříku rybářských plavidel.

U rybářských plavidel, která byla dána do provozu před 14. říjnem 1986, však datum uvedení do provozu odpovídá datu prvního záznamu do úředního rejstříku rybářských plavidel.

9. Od 1. července do 15. září je zakázáno používat vlečné sítě o velikosti ok nižší než 32 milimetrů ve vodách za hranicí 3 mil od základních linií Skagerraku a Kattegatu.

Rybolov vlečnou sítí v těchto vodách během tohoto období se však může uskutečňovat:

- sítěmi o minimální velikosti ok 30 milimetrů k odlovu krevetek severních (Pandalus borealis),

- sítěmi o jakékoli velikosti ok k odlovu slimule živorodé (Zoarces viviparus), hlaváčovitých (Gobiidae) nebo vranek (Cottus spp.), kteří budou sloužit jako živá návnada.

10. Je zakázáno lovit sardele pelagickými vlečným sítěmi v divizi ICES VIIIc.

11. V oblastech uvedených v tomto článku, ve kterých nemohou být používány velké vlečné sítě, vlečné sítě vlečené pomocí výložníků na bocích lodě, dánské nevody a podobné vlečené sítě, se takovéto druh sítí nesmí na plavidle vyskytovat, ledaže by byly řádně připevněny a uskladněny v souladu s čl. 2 odst. 7.

12. Při rybolovu je zakázáno používat výbušnin, jedů, omamných látek nebo střelných zbraní. Tuňáka a žraloka velikého však lze lovit pomocí harpunového děla.

Je zakázáno používat ve Skagerraku a Kattegatu elektrický proud k odlovu ryb, kromě odlovu tuňáka nebo žraloka velikého.

13. Délka plavidla je celková délka vymezená jako přímá vzdálenost mezi nejvzdálenějším bodem přídě a nejvzdálenějším bodem zádě.

Do přídě se zahrnuje konstrukce vodotěsného trupu, příďová nástavba, klounovec a přední hrazení paluby, je-li použito, avšak vylučuje se čelen a bezpečnostní zábradlí.

Do zádi se zahrnuje konstrukce vodotěsného trupu, plochá lodní záď, paluba záďové nástavby, rampa vlečných sítí a hrazení paluby, avšak vylučuje se bezpečnostní zábradlí, bokance, ústrojí pohonu, kormidla a řídicí ústrojí a potápěčské žebříky a plošiny.

Celková délka se měří v metrech s přesností na dvě desetinná místa.

14. Délka výložníku se měří mezi jejími okrajovými body, včetně všech příslušenství.

15. a) Od 1. září do 31. prosince je zakázáno lovit pomocí jakékoli vlečné sítě, dánského nevodu nebo podobné vlečené sítě v zeměpisných oblastech ohraničených linií spojující následující souřadnice:

- bod na severním pobřeží Španělska zvaný "Cabo Prior" (43° 34′ severní šířky, 8° 19′západní délky),

- 43° 50′ severní šířky, 8° 19′ západní délky,

- 43° 25′ severní šířky, 9° 12′ západní délky,

- bod na západním pobřeží Španělska zvaný "Cabo Villano" (43° 10′ severní šířky, 9° 12′ západní délky).

b) Od 1. října do 31. prosince je zakázáno lovit pomocí jakékoli vlečné sítě, dánského nevodu nebo podobné vlečené sítě v zeměpisných oblastech ohraničených linií spojující následující souřadnice:

- bod na západním pobřeží Španělska zvaný "Cabo Corrubedo" (42° 35′ severní šířky, 9° 05′ západní délky),

- 42° 35′ severní šířky, 9° 25′ západní délky,

- 43° 00′ severní šířky, 9° 30′ západní délky,

- bod na západním pobřežím Španělska na 43° 00′ severní šířky.

c) Od 1. prosince do posledního dne měsíce února následující roku je zakázáno lovit pomocí jakékoli vlečné sítě, dánského nevodu nebo podobné vlečené sítě v zeměpisných oblastech ohraničených linií spojující následující souřadnice:

- bod na západním pobřeží Portugalska při 37° 50′ severní šířky,

- 37° 50′ severní šířky, 9° 03′ západní délky,

- 37° 00′ severní šířky, 9° 06′ západní délky,

- bod na západním pobřeží Portugalska při 37° 00′ severní šířky.

16. Je zakázáno, aby plavidla používající košelkové nevody nebo vlečná zařízení o velikosti ok povolených výjimečně pro lov makrel, sleďů a kranasů obecných měla na plavidle automatické třídicí zařízení.

Odchylně od prvního pododstavce jsou chladírenská plavidla oprávněna mít na plavidle automatická třídicí zařízení, pokud jejich jedinou funkcí je obchodní třídění všech ulovených ryb a určených ke zmrazení. Automatické třídicí zařízení musí být instalováno takovým způsobem, aby byl úlovek po roztřídění ihned zmrazen a připraven pro uvedení na trh, a nebylo možné jej snadno vhodit zpátky do moře.

17. Zakazuje se provádět obklíčení hejn nebo skupin mořských savců košelkovými nevody s cílem lovit tuňáky nebo jiné druhy ryb.

Odchylně od čl. 1 odst. 1 platí tento odstavec pro všechna rybářská plavidla, která plují pod vlajkou členského státu nebo jsou v něm registrovaná, ve všech vodách pod svrchovaností nebo jurisdikcí členských států, jakož i mimo tyto vody.

18. Odlov makrel, šprotů a sleďů do vlečných sítí a košelkových nevodů je ve Skagerraku zakázán od páteční půlnoci do nedělní půlnoci a v Kattegatu od páteční půlnoci do nedělní půlnoci.

19. Košelkové nevody se nesmějí používat pro lov tropických tuňáků (tuňák pruhovaný, tuňák velkooký a tuňák křídlatý) ve vodách pod svrchovaností nebo jurisdikcí Portugalska v oblasti ICES X severně od 36° 30′ severní šířky nebo v oblasti CECAF severně od 31° severní šířky a východně od 17° 30′ západní délky.

Článek 11

Omezení používání unášených tenatových sítí

1. Žádné plavidlo nesmí mít na plavidle nebo používat k rybolovu jednu nebo více unášených tenatových sítí, jejichž jednotlivá nebo celková délka je vyšší než 2,5 km.

2. Během rybolovu uvedeného v odstavci 1 musí síť, je-li delší než jeden kilometr, zůstat připojena k plavidlu. Avšak ve dvanáctimílovém pobřežním pásu se může plavidlo od sítě odpoutat, pokud ji má pod trvalým dohledem.

3. Bez ohledu na čl. 1 odst. 1 platí tento článek ve všech vodách, s výjimkou Baltského moře, oblastí Velkého a Malého Beltu a Oresundu, ve všech vodách pod svrchovaností nebo jurisdikcí členských států, a mimo tyto vody pro všechna plavidla plující pod vlajkou členského státu nebo v členském státu registrovaná.

Článek 12

Žádné plavidlo nesmí použít unášené tenatové sítě pro lov tuňáků ve vodách pod svrchovaností nebo jurisdikcí Španělska a Portugalska v podoblastech ICES VIII, IX nebo X a v oblastech CECAF, bez ohledu na článek 1, ve vodách pod svrchovaností nebo jurisdikcí Španělska v blízkosti Kanárských ostrovů.

Článek 13

Zpracování

Je zakázáno provádět na palubě rybářského plavidla jakékoli fyzické nebo chemické zpracování ryb za účelem produkce rybí moučky, oleje nebo podobných produktů. Tento zákaz neplatí pro zpracování odpadu z ryb.

Článek 14

Vědecký výzkum

Toto nařízení se nevztahuje na rybářské činnosti, které jsou vedeny výhradně za účelem vědeckého výzkumu a které jsou prováděny s povolením a pod dohledem dotyčného členského států nebo členských států, po předchozím oznámení Komisi a členskému státu nebo členským státům, v jejichž vodách je tento výzkum prováděn.

Ryby, korýši a měkkýši ulovení pro účely výslovně uvedené v prvním pododstavci mohou být prodáváni, skladováni, vystavováni nebo nabízeni k prodeji, pokud:

- odpovídají normám podle příloh II a III a obchodním normám přijatých podle článku 2 nařízení Rady (EHS) č. 3759/92 ze dne 17. prosince 1992 o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury [10],

nebo

- jsou přímo prodáni k jiným účelům než k lidské spotřebě.

Článek 15

Umělé obnovování populací a přesídlování

Toto nařízení se nevztahuje na rybářské činnosti prováděné během umělého obnovování populací ryb, korýšů nebo měkkýšů nebo jejich přesídlováni.

Ryby, korýše a měkkýše ulovené pro účely výslovně uvedené v prvním pododstavci je možné prodávat k lidské spotřebě pouze jsou-li splněna ostatní ustanovení tohoto nařízení.

HLAVA V

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 16

1. Vyžaduje-li zachování populací ryb, korýšů a měkkýšů neprodlený zásah, může Komise, dodatkem nebo odchylkou k tomuto nařízení, učinit všechna nezbytná opatření postupem podle článku 18.

2. Je-li zachování určitých druhů nebo určitých lovišť ryb závažně ohroženo a způsobilo-li by jakékoli prodlení obtížně napravitelnou škodu, může pobřežní stát učinit ve vodách pod jeho jurisdikcí ochranná a nediskriminující opatření.

3. Opatření podle odstavce 2 a jejich důvody jsou ihned po jejich přijetí oznámeny Komisi a členským státům.

4. Komise potvrdí opatření uvedená v odstavci 2 nebo požádá o jejich zrušení nebo změnu ve lhůtě 10 pracovních dnů od přijetí tohoto sdělení. Rozhodnutí Komise je neprodleně oznámeno členským státům.

5. Členské státy mohou Radě předložit rozhodnutí Komise ve lhůtě 10 pracovních dnů od přijetí sdělení uvedeného v odstavci 4.

6. Rada může ve lhůtě jednoho měsíce přijmout kvalifikovanou většinou jiné rozhodnutí.

Článek 17

1. Členské státy mohou přijmout opatření k posílení zachování a řízení populací, které se týkají:

a) výlučně místních populací, které mají význam pouze pro rybáře z dotyčného členského státu, nebo

b) podmínek a pravidel, které mají omezit úlovky pomocí technických opatření, která:

i) doplňují ta, jež jsou stanovena v právních předpisech Společenství o rybolovu, nebo

ii) překračují minimální podmínky stanovené v uvedených právních předpisech,

vztahují-li se tato opatření pouze na rybáře dotyčných členských států, jsou slučitelné s právními předpisy Společenství a jsou v souladu se společnou rybářskou politikou.

2. Komise je včas informována o jakýchkoli projektech směřujících k doplnění nebo pozměnění vnitrostátních technických opatření, aby mohla podat svá vyjádření.

Pokud do jednoho měsíce od tohoto oznámení Komise o to požádá, pak zúčastněný členský stát pozastaví uvedení zamýšlených opatření v platnost až do vypršení lhůty 3 měsíců od data oznámení, aby bylo Komisi umožněno rozhodnout v této lhůtě o souladu těchto opatření s ustanoveními odstavce 1.

Zjistí-li Komise rozhodnutím, které oznámí všem členským státům, že některé ze zamýšlených opatření není v souladu s ustanoveními odstavce 1, nemůže zúčastněný členský stát uvést toto opatření v platnost, ledaže by jej patřičným způsobem změnil.

Zúčastněný členský stát neprodleně sdělí ostatním členským státům a Komisi opatření přijatá, případně, poté, co provedl příslušné změny.

3. Členské státy poskytují na žádost Komise všechny údaje nutné k posouzení shody jejich vnitrostátních technických opatřeních s ustanoveními odstavce 1.

4. Z podnětu Komise nebo na žádost členského státu může být soulad s ustanoveními odstavce 1 vnitrostátního technického opatření uplatňovaného členským státem předmětem rozhodnutí, přijatého postupem podle článku 18. Je-li takové rozhodnutí přijato, použijí se přiměřeně ustanovení odst. 2 třetího a čtvrtého pododstavce.

5. Opatření vztahující se k rybolovu z pobřeží sděluje příslušný členský stát Komisi pouze pro informaci.

Článek 18

Prováděcí pravidla k tomuto nařízení se stanoví postupem podle článku 18 nařízení (EHS) č. 3760/92.

Článek 19

Zrušuje se nařízení (EHS) č. 3094/86.

Odkazy na uvedené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze VII části A.

Článek 20

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Ustanovení čl. 2 odst. 10 a přílohy V a VI však vstupují v platnost dnem 31. prosince 1997.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Lucemburku dne 29. dubna 1997.

Za Radu

předseda

H. Van Mierlo

[1] Úř. věst. C 362, 2.12.1996, s. 318.

[2] Úř. věst. C 30, 30.1.1997, s. 93

[3] Úř. věst. L 288, 11.10.1986, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 3071/95 (Úř. věst. L 329, 30.12.1995, s. 14).

[4] Úř. věst. L 38, 10.2.1982, s. 1.

[5] Úř. věst. L 389, 31.12.1992, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné aktem o přistoupení z roku 1994.

[6] Úř. věst. L 378, 30.12.1978, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (EHS) č. 654/81 (Úř. věst. L 69, 14.3.1981, s. 1).

[7] Úř. věst. C 335, 24.12.1985, s. 2.

[8] Úř. věst. C 347, 31.12.1985, s. 14.

[9] Úř. věst. L 261, 20.10.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2870/95 (Úř. věst. L 301, 14.12.1995, s. 1).

[10] Úř. věst. L 388, 31.12.1992, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 3318/94 (Úř. věst. L 350, 31.12.1994, s. 15).

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

Region | Zeměpisná oblast | Dodatečné podmínky | Minimální velikost ok (mm) | Schválené cílové druhy | Minimálníprocento cílových druhů | Maximální procento chráněných druhů |

| |

1 a 2 | Celý region | 100 kosočtver. [1] | Všechny | 100 |

Severní moře, jižně od 55° s. š. | | 80 [2] | Jazyk obecný (Solea vulgaris) | 5 | 100, z nichž ne více než 10 % jsou tresky obecné, tresky jednoskvrnné a tresky tmavé |

Západně od Skotska a ostrova Rockall [podoblast ICES VI] [3] | | 80 | Všechny | 100 |

Podoblast ICES VII | | 80 | Všechny | 100 |

Celý region | | 70 | Humr severský (Nephrops norvegicus) | 30 | 60 |

Podoblasti ICES II, IV, V a VI severně od 56° s. š. | [9] | 90 [10] | Treska bezvousá (Merlangius merlangus) | 70 [11] | 100, z nichž ne více než 10 % jsou tresky obecné, tresky jednoskvrnné a tresky tmavé druhu a ne více než 10 % jsou platýsové |

Celý region kromě Skagerraku a Kattegatu | | 32 | Makrela obecná (Scomber scombrus) | 50 | nebo 80 celkem | 10 |

| Kranas obecný (Trachurus trachurus) | 50 |

| Sleď obecný (Clupea harengus) | 50 |

| Oceánští hlavonožci | 50 |

| Sardinka obecná (Sardina pilchardus) | 50 |

| Treska modravá [4](Micromesistius poutassou) | 50 |

Celý region kromě Skagerraku a Kattegatu | | 35 | Krevety (Pandalus spp. kromě Pandalus montagui) | 30 | 50 |

Skagerrak a Kattegat | | 32 | Sleď obecný (Clupea harengus) | 50 | 10 |

| Šprot obecný (Sprattus sprattus) |

Celý region | | 30 | Stříbrnice (rod) (Argentina spp.) | 50 | 10 |

Celý regionkromě Skagerraku a Kattegatu | | 20 | Krevety/garnáti (Pandalus montagui a C rangon spp.) | 30 | 50 |

Celý region kromě Skagerraku a Kattegatu | | 16 | Šprot obecný (Sprattus sprattus) | 50 | 10 |

Celý region | | 16 | Úhoř říční (Anguilla anguilla) | 20 | 10 |

Skagerrak a Kattegat za hranicí pásmo čtyř mil od základní linie | | 35 | Garnáti/krevety (Crangon spp. a Palaemon adspersus) | 20 | 50 |

Skagerrak a Kattegat za hranicí pásma čtyř mil od základní linie | | 16 | Garnáti/krevety (Crangon spp. a Palaemon adspersus) | 20 | 50 |

| 16 | Ostnatec veliký (Trachinus draco) | 50 | 10 |

| Měkkýši kromě sépie obecné (Sepia officinalis) |

| Jehlice rohozobá (Belone belone) |

| Štítník šedý (Eutrigla gurnardus) |

Skagerrak a Kattegat | | 16 | Treska modravá (Miccromesistius poutassou) | 50 | 10 |

Skagerrak | Od 1. listopadu do posledního dne února | 16 | Smáčkovití (Ammodytidae) | 50 | 10 |

Kattegat | Od 1. listopadu do posledního dne února | 16 | Smáčkovití (Ammodytidae) | 50 | 10 |

Od 1. března do 31. července | – | Smáčkovití (Ammodytidae) | 50 | 10 |

Celý region s výjimkou rybolovného sektoru tresky norské [5] | | 16 | Treska norská (Trisopterus esmarkii) | 50 | 15, z nichž ne více než 5 % jsou tresky obecné a tresky jednoskvrnné |

Severní moře | Od 1. listopadu do posledního dne února | 16 | Smáčkovití (Ammodytidae) | 50 | 10 |

Od 1. března do 31. října | – | Smáčkovití (Ammodytidae) | 50 | 10 |

Celý region kromě Severního moře a Skagerraku a Kattegatu | | – | Smáčkovití (Ammodytidae) | 50 | 10 |

Skagerrak a Kattegat | | 90 | Všechny | 100 |

| 70 | Treska bezvousá (Merlangius merlangus) | 50 | 30 kromě tresek bezvousých |

| 35 | Krevetka severní (Pandalus borealis) | 20 | 50 |

| 32 | Makrela obecná (Scomber scomberus) | 50 | 10 |

| Kranas obecný (Trachurus trachurus spp.) |

3 | Celý region | | 65 | Všechny | 100 |

| 40 | Makrela (rod) (Scomber spp.) | 50 | nebo 80 celkem | 10 |

| Treska modravá (Micromesistius poutassou) | 50 |

| Sleď obecný (Clupea harengus) | 50 |

| Oceánští hlavonožci | 50 |

| Kranas (rod)(druh trachurus spp.) | 50 |

Selektivní vlečné sítě | 65 [6] 50 [6] | Humr severský (Nephrops norvegicus) | 30 [7] | 60 |

Neselektivní vlečné sítě | 55 | Humr severský (Nephrops norvegicus) | 30 [7] | 60 |

| 55 | Krevety (Parapenaeus longirostris,Aristeus antennatus a A ristaeomorpha foliacea) | 30 | 50 |

Cádizský záliv [8] | | 40 | Všechny druhy kromě druhů uvedených v příloze II pro region 3 | 50 | 10 |

Celý region | | 20 | Sardinka obecná (Sardina pilchardus) | 50 | 10 |

| Úhoř říční (Anguilla anguilla) |

V pásmu 12 mil od základních linií členského státu | 20 | Garnáti/krevety (Crangon spp. a Palaemon spp.) | 30 | 50 |

| 16 | Šprot obecný (Sprattus sprattus) | 50 | 10 |

| Sardel obecná (Engraulis encrasicholus) |

| Smáčkovití (Ammodytidae) |

4 | Celý region | | |

5 | Celý region | | 65 | Všechny | 100 |

| 40 | Makrela (rod) (Scomber spp.) | 80 | 10 |

| Kranas (rod) (Trachurus spp.) |

| 20 | Očnatec štíhlý (Boops boops) | 50 | 10 |

| Sardinka obecná (Sardina pilchardus) |

6 | Celý region | | 100 | Všechny | | | 100 |

| 45 | Garnáti/krevety (Penaeus subtilis, Penaeus brasiliensis, Xiphopenaeus kroyeri) | 30 | 50 |

7 | Celý region | | | | | | |

8 | Celý region | | | | | | |

[1] Horní polovina sběrné části vlečné sítě může obsahovat úsek (dílec nebo okno) čtvercové síťoviny s velikostí ok rovnou nebo větší než 90 mm, připojený k okrajům nebo spojkám.

[2] Je zakázáno mít na plavidle jakoukoli vlečnou síť nebo síťovinu s velikostí ok menší než na sítě pro rybolov.

[3] Jižně od čáry jdoucí západně od jižního pobřeží Jurské úžiny na 56° 00′ s. š.

[4] Treska modravá není schváleným cílovým druhem v oblasti ohraničené na severu 52° 30′ s. š. a na východě 7° 00′ z. d.

[5] Rybolovným sektorem tresky norské je část Severního moře pod svrchovaností nebo jurisdikcí členského sátu a ohraničená na jihu linií vycházející z bodu na 56° s. š. na východním pobřeží Skotska až po 2° v. d., potom na sever po 58° s. š., na západ po 0° 30′z. d., na sever po 59° 15′ s. š., na východ po 1° v. d., na sever po 60° s. š., na západ po 0° 00′, odtud na sever po 60° 30′s. š., na západ po pobřeží Shatlandských ostrovů, poté na západ od 60° s. š. na západním pobřeží Shatlandksých ostrovů po 3° z. d., na jih po 58° 30′ s. š. a nakonec k pobřeží Skotska.

[6] Selektivní vlečné sítě musí zahrnovat vršek záchytné části s minimální velikostí ok 65 mm a spodek záchytné části s minimální velikostí ok 50 mm, oddělený horizontálním polem nebo síťovím.

[7] 25 % od 1. ledna do 31. března.

[8] Cádizský záliv je vymezen jako oblast v rámci divize ICES IXa východně od linie vedené přímo na jih z bodu na 7° 52′ z. d. na jižním pobřeží Portugalska.

[9] Všechny úlovky se budou považovat za odlovené sítěmi s nejmenší velikostí ok, na plavidle nalezenými. Roztřídění druhů ulovených a držených na plavidle po vytřídění, nebo během jejich přepravy nebo vykládky, musí odpovídat ustanovením platícím pro příslušnou minimální velikost ok. Pro plavidla vytahující síť společně se složení úlovku na plavidle každého z těchto plavidel musí odpovídat sítím toho plavidla, pro které je velikost ok nejmenší.

[10] Je zakázáno mít na plavidle jakoukoli vlečnou síť nebo síťoví s velikostí ok menší než 90 mm.

[11] Procento tresek tohoto druhu je vypočteno podle souhrnného úlovku: tresek bezvousých + tresek jednoskvrnných + tresek tmavých + tresek obecných.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

Minimální velikost chráněných druhů podle čl. 2 odst. 1 a článku 5

(V cm) |

Druhy | Region 1 | Region 2 | Region 3 | Region 4 | Region 5 |

kromě Skagerraku a Kattegatu | Skagerrak a Kattegat |

Jeseter velký (Acipenser sturio) | — | — | — | 145 | [3] | — |

Placka (rod) (Alosa spp.) | — | 30 | — | 30 | [3] | [3] |

Losos obecný (Salmo salar) | — | [3] | [3] | 50 | [3] | — |

Pstruh obecný (Salmo trutta) | — | [3] | [3] | 25 | [3] | — |

Úhoř říční (Anguilla anguilla) | — | [3] | [3] | [3] | — | — |

Úhořovec mořský (Conger conger) | — | 58 | — | 58 | [3] | [3] |

Treska obecná (Gadus morhua) | 35 | 35 | 30 | 35 | — | — |

Mník mořský (Molva molva) | — | [3] | — | 63 | [3] | [3] |

Mník modrý (Molva dypterygia) | — | 70 | — | 70 | — | — |

Treska jednoskrvnná (Melanogrammus aeglefinus) | 30 | 30 | 27 | 30 | — | — |

Treska tmavá (Pollachius virens) | 35 | 35 | 30 | 35 | — | — |

Treska pollak (Pollachius pollachius) | — | 30 | — | 30 | — | — |

Treska bezvousá (Merlangius merlangus) | 27 | 23 | 23 | 23 | [3] | — |

Štikozubec obecný (Merluccius merluccius) | 30 | 30 | 30 | 27 | [3] | [3] |

Cípal (rod) (Mugil spp.) | — | 20 | — | 20 | [3] | [3] |

Mořčák evropský (Dicentrarchus labrax) | — | 36 | — | 36 | [3] | [3] |

Ružicha šedá (Pagellus bogaraveo) | — | 25 | — | 25 | [3] | [3] |

Mořan tmavý (Spondyliosoma cantharus) | — | 23 | — | 23 | — | — |

Pražman zlatý (Sparus aurata) | — | — | — | 19 | — | — |

Parmice pruhovaná (Mullus surmuletus) | — | 15 | — | 15 | [3] | [3] |

Platýs velký (Pleuronectes platessa) | 25 | 25 [1] | 27 | 25 | [3] | [3] |

Platýs šedohnědý (Glyptocephalus cynoglossus) | 28 | 28 | 28 | 28 | — | — |

Platýs limanda (Limanda limanda) | 15 | 15 [2] | 23 | 23 | [3] | — |

Platýs červený (Microstomus kitt) | 25 | 25 | 25 | 25 | [3] | — |

Platýs bradavičnatý (Platichthys flesus) | — | 25 | 20 | 25 | [3] | — |

Jazyk obecný (Solea vulgaris) | 24 | 24 | 24 | 24 | [3] | [3] |

Nemá český název (Dicologoglossa cuneata) | — | — | — | 15 | — | — |

Pakambala (rod) (Lepidorhombus spp.) | 25 | 25 | 25 | 20 | [3] | [3] |

Pakambala kosočtverečná (Scophthalmus rhombus) | 30 | 30 | 30 | 30 | [3] | — |

Kambala velká (Psetta maxima) | 30 | 30 | 30 | 30 | [3] | [3] |

Ďas mořský a ďas černobřichý (Lophius piscatorius, Lophius budegassa) | — | [3] | — | [3] | [3] | [3] |

Sépie (rod) (Sepia spp. | [3] | [3] | — | [3] | [3] | [3] |

[1] Kromě Severního moře, kde je minimální velikost 27 cm.

[2] Kromě Severního moře, kde je minimální velikost 23 cm.

[3] Velikost se určí (viz čl. 2 odst. 1).

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA III

Minimální velikost uvedená v článku 5

Druhy | Region | Zeměpisná oblast | Minimální velikost |

Sleď obecný (Clupea harengus) | 1 | Divize ICES Vb (Pásmo ES) | 20 cm |

2 | Kromě Skagerraku a Kattegatu | 20 cm |

Skagerrak a Kattegat | 18 cm |

3 | | 20 cm |

Makrela (rod) (Scomber spp.) | 1, 2, 3 a 5 | Kromě Severního moře | 20 cm |

2 | Severní moře | 30 cm |

Makrela (pro průmyslové účely) | 2 | Pouze Skagerrak a Kattegat | 30 cm |

Treska příčnopruhá (Trisopterus luscus) | 3 | | [1] |

Sardel obecná (Engraulis encrasicholus) | 3 | Kromě divize ICES IXa | 12 cm |

3 | Divize ICES IXa | 10 cm |

Sardinka obecná (Sardina pilchardus) | 3 | | [1] |

Kranas (rod) (Trachurus spp.) | 1, 2, 3 a 5 | | 15 cm |

Humr severský, celý (Nephrops norvegicus) | 2 | Pouze Skagerrak a Kattegat | Délka krunýře 40 mm Celková délka 130 mm |

2 | Kromě západního Skotska a Irského moře (divize ICES VIa, VIIa) a Skagerraku a Kattegatu | Délka krunýře 25 mm Celková délka 85 mm |

2 | Západní Skotsko a Irské moře (divize ICES VIa, VII a) | Délka krunýře 20 mm Celková délka 70 mm |

3 | | Délka krunýře 20 mm Celková délka 70 mm |

Zadečky humra severského | 2 | Pouze Skagerrak a Kattegat | 72 mm |

2 | Kromě západního Skotska a Irského moře (divize ICES VIa, VIIa) a Skagerraku a Kattegatu | 46 mm |

2 | Západní Skotsko a Irské moře (divize ICES VIa, VIIa) | 37 mm |

3 | | 37 mm |

Humr evropský (Homarus gammarus) | 2 | Kromě Skagerraku a Kattegatu | Délka krunýře 85 mm Celková délka 24 cm |

2 | Pouze oblasti Skagerrak a Kattegat | Délka krunýře 78 mm Celková délka 22 cm |

Krab trnitý (Maja squinado) | 2 | | 120 mm |

3 | | 120 mm |

Krab německý (Cancer pagurus) | 2 | | šířka [1] |

| délka [1] |

| klepeto [1] |

3 | | šířka [1] |

| délka [1] |

| klepeto [1] |

Hřebenatka svatojakubská (Pecten maximus) | 2 a 3 | Kromě divize ICES VIId | 100 mm |

2 | Divize ICES VIId | 110 mm |

Zaděnka bradavičnatá (Venus verrucosa) | 2 | Pouze divize ICES VIId a VII e | 40 mm |

Oliheň obecná (Loligo vulgaris) | 3 | | [1] |

[1] Velikost se určí.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA IV

Metoda určování velikosti korýšů a měkkýšů

(Homarus) Humr | (Nephrops) Humr severský |

+++++ TIFF +++++

a) Délka krunýře

b) Celková délka

+++++ TIFF +++++

a) Maximální délka lastury

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

a) Maximální šířka krunýře

b) Délka krunýře

c) Délka klepeta

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA V

Regiony 1 a 2

Druhy/velikost ok sítě | 10–30 mm | 50–70 mm | 90–99 mm | 100–119 mm | 120–219 mm | ≥ 220 mm |

Sardinka obecná (Sardina pilchardus) | * | * | * | * | * | * |

Úhoř říční (Anguilla anguilla) | * | * | * | * | * | * |

Šprot obecný (Sprattus sprattus) | * | * | * | * | * | * |

Kranas obecný (Trachurus trachurus) | | * | * | * | * | * |

Sleď obecný (Clupea harengus) | | * | * | * | * | * |

Makrela obecná (Scomber scombrus) | | * | * | * | * | * |

Parmicovití (Mullidae) | | * | * | * | * | * |

Jehlice (rod) (Belone spp.) | | * | * | * | * | * |

Mořčák evropský (Dicentrarchus labrax) | | | * | * | * | * |

Cípalovití (Mugilidae) | | | * | * | * | * |

Platýs limanda (Limanda limanda) | | | | * | * | * |

Treska jednoskvrnná (Melanogrammus aeglefinus) | | | | * | * | * |

Treska bezvousá (Merlangius merlangus) [2] | | | | * | * | * |

Platýs bradavičnatý (Platichthys flesus) | | | | * | * | * |

Jazyk obecný (Solea vulgaris) | | | | * | * | * |

Platýs velký (Pleuronectes platessa) | | | | * | * | * |

Sépie (rod) (Sepia spp.) | | | | * | * | * |

Treska obecná (Gadus morhua) | | | | | * | * |

Treska pollak (Pollachius pollachius) [3] | | | | | * | * |

Mník mořský (Molva molva) | | | | | * | * |

Treska tmavá (Pollachius virens) | | | | | * | * |

Štikozubec obecný (Merluccius merluccius) [3] | | | | | * | * |

Ostroun obecný (Squalus acantias) | | | | | * | * |

Máčka (rod) (Scyliorhinus spp.) | | | | | * | * |

Pakambala (rod) (Lepidorhombus spp.) | | | | | * | * |

Hranáč šedý (Cyclopterus lumpus) | | | | | * | * |

Ostatní | | | | | | * [1] |

[1] Úlovky ďasa (Lophius spp.) odlovené v divizích ICES VI a VII a držené na plavidle v podílu vyšším než 30 % celkového úlovku odloveného v těchto oblastech musí být uskutečněny sítěmi o minimální velikosti ok 250 mm.

[2] V divizích ICES VIIc a VIId bude po dobu dvou let od vstupu tohoto nařízení v platnosti minimální velikost ok sítě 90 mm.

[3] V divizích ICES VIIc a VIId bude po dobu dvou let od vstupu tohoto nařízení v platnosti minimální velikost ok sítě 110 mm.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA VI

Oblast 3

Druhy/velikost ok sítě | < 40 mm | 40–49 mm | 50–59 mm | 60–79 mm | 80–99 mm | ≥ 100 mm |

Sardinka obecná (Sardina pilchardus) | * | * | * | * | * | * |

Kreveta (rod) (Palaemon spp.) | * | * | * | * | * | * |

Kněžík duhový (Coris julis) | * | * | * | * | * | * |

Očnatec štíhlý (Boops boops) | * | * | * | * | * | * |

Kreveta (rod) (Penaeus spp.) | | * | * | * | * | * |

Strašek kudlankový (Squilla mantis) | | * | * | * | * | * |

Parmicovití (Mullidae) | | * | * | * | * | * |

Nemá český název (Dicologoglossa cuneata) | | * | * | * | * | * |

Pyskounovití (Labridae) | | * | * | * | * | * |

Kranas obecný (Trachurus trachurus) | | | * | * | * | * |

Makrela obecná (Scomber scombrus) | | | * | * | * | * |

Treska příčnopruhá (Trisopterus luscus) | | | * | * | * | * |

Sépie (rod) (Sepia spp.) | | | * | * | * | * |

Štítníkovití (Triglidae) | | | * | * | * | * |

Mořanovití (Sparidae) | | | | * | * | * |

Ropušnicovití (Scorpaenidae) | | | | * | * | * |

Jazyk mořský (Microchirus azevia) | | | | * | * | * |

Olihňovití (Ommastrephidae) | | | | * | * | * |

Úhořovec mořský (conger conger) | | | | * | * | * |

Treska (rod) (Phycis spp.) | | | | * | * | * |

Pakambala kosočtverečná (Scophtalmus rhombus) | | | | * | * | * |

Ostnatcovití (Trachinidae) | | | | * | * | * |

Nemá český název (Centracanthidae) | | | | * | * | * |

Mořčák evropský (Dicentrarchus labrax) | | | | | * | * |

Treska bezvousá (Merlangius merlangus) | | | | | * | * |

Kambala velká (Psetta maxima) | | | | | * | * |

Treska pollak (Pollachius pollachius) | | | | | * | * |

Platýsovití (Pleuronectidae) | | | | | * | * |

Jazyk obecný (solea vulgaris) [1] | | | | | | * |

Štikozubec obecný (merluccius merluccius) [1] | | | | | | * |

Ostatní [2] | | | | | | * |

[1] V divizích ICES VIIIc a IX bude minimální velikost ok sítě 80 — 99 mm. Po dobu dvou let po vstupu tohoto nařízení v platnost však bude 60 mm.

[2] Úlovky ďasa (Lophius spp.) držené na plavidle v podílu vyšším než 30 % celkového úlovku na plavidle musejí být odloveny sítěmi o minimální velikosti ok 220 mm nebo vyšší.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA VII

ČÁST A

Srovnávací tabulka

Nařízení (EHS) č. 3094/86 | Toto nařízení |

Článek 1 | Článek 1 |

Článek 2 odst. 1 | Článek 2 odst. 1 |

Článek 2 odst. 2 | Článek 2 odst 2 |

Článek 2 odst. 3 | Článek 2 odst. 3 |

Článek 2 odst. 4 | Článek 2 odst. 4 |

Článek 2 odst. 5 | Článek 2 odst. 5 |

Článek 2 odst. 6 | Článek 2 odst. 6 |

Článek 2 odst. 7 | Článek 2 odst. 7 |

Článek 2 odst. 10 | Článek 2 odst. 8 |

Článek 2 odst. 11 | Článek 2 odst. 9 |

Článek 2 odst. 12 | Článek 2 odst. 10 |

Článek 3 | Článek 3 |

Článek 4 | Článek 4 |

Článek 5 odst. 1 | Článek 5 odst. 1 |

Článek 5 odst. 2 | Článek 5 odst. 2 |

Článek 5 odst. 3 písm a) | Článek 5 odst. 3 písm a) |

Článek 5 odst. 3 písm b) první odrážka | Článek 5 odst. 3 písm. b) první odrážka |

Článek 5 odst. 3 písm b) druhá odrážka | Článek 5 odst. 3 písm. b) druhá odrážka |

Článek 5 odst. 3 písm. b) třetí odrážka | Článek 5 odst. 3 písm. b) třetí odrážka |

Článek 5 odst. 3 písm. b) třetí odrážka | – |

Článek 5 odst. 3 písm c) | Článek 5 odst. 3 písm. c) |

Článek 5 odst. 4 | Článek 5 odst. 4 |

Článek 5 odst. 5 | Článek 5 odst. 5 |

Článek 6 | Článek 6 |

Článek 7 | Článek 7 |

Článek 7a | Článek 8 |

Článek 8 | Článek 9 |

Článek 9 odst. 1 | Článek 10 odst. 1 |

Článek 9 odst. 2 | Článek 10 odst. 2 |

Článek 9 odst. 3 | Článek 10 odst. 3 |

Článek 9 odst. 4 | Článek 10 odst. 4 |

Článek 9 odst. 4a | Článek 10 odst. 5 |

Článek 9 odst. 5 | Článek 10 odst. 6 |

Článek 9 odst. 6 | Článek 10 odst. 7 |

Článek 9 odst. 7 | Článek 10 odst. 8 |

Článek 9 odst. 8 | Článek 10 odst. 9 |

Článek 9 odst. 9 | Článek 10 odst. 10 |

Článek 9 odst. 10 | Článek 10 odst. 11 |

Článek 9 odst. 11 | Článek 10 odst. 12 |

Článek 9 odst. 12 | Článek 10 odst. 13 |

Článek 9 odst. 13 | Článek 10 odst. 14 |

Článek 9 odst. 15 | Článek 10 odst. 15 |

Článek 9 odst. 16 | Článek 10 odst. 16 |

Článek 9 odst. 17 | Článek 10 odst. 17 |

Článek 9 odst. 18 | Článek 10 odst. 18 |

Článek 9 odst. 19 | Článek 10 odst. 19 |

Článek 9a odst. 1 | Článek 11 odst. 1 |

Článek 9a odst. 2 | – |

Článek 9a odst. 3 | Článek 11 odst. 2 |

Článek 9a odst. 4 | Článek 11 odst. 3 |

Článek 9b | Článek 12 |

Článek 10 | Článek 13 |

Článek 11 | Článek 14 |

Článek 12 | Článek 15 |

Článek 13 | Článek 16 |

Článek 14 odst. 1 | Článek 17 odst. 1 |

Článek 14 odst. 2 | Článek 17 odst. 2 |

Článek 14 odst. 3 | Článek 17 odst. 3 |

Článek 14 odst. 4 | Článek 17 odst. 4 |

Článek 14 odst. 5 | – |

Článek 14 odst. 6 | – |

Článek 14 odst. 7 | Článek 17 odst. 5 |

Článek 15 | Článek 18 |

– | Článek 19 |

– | Článek 20 |

PŘÍLOHA I | PŘÍLOHA I |

PŘÍLOHA I — poznámka pod čarou1 | PŘÍLOHA I — poznámka pod čarou1 |

PŘÍLOHA I — poznámka pod čarou2 | PŘÍLOHA I — poznámka pod čarou2 |

PŘÍLOHA I — poznámka pod čarou3 | PŘÍLOHA I — poznámka pod čarou3 |

PŘÍLOHA I — poznámka pod čarou4 | PŘÍLOHA I — poznámka pod čarou4 |

PŘÍLOHA I — poznámka pod čarou5 | PŘÍLOHA I — poznámka pod čarou5 |

PŘÍLOHA I — poznámka pod čarou6 | PŘÍLOHA I — poznámka pod čarou6 |

PŘÍLOHA I — poznámka pod čarou7 | PŘÍLOHA I — poznámka pod čarou7 |

PŘÍLOHA I — poznámka pod čarou8 | — |

PŘÍLOHA I — poznámka pod čarou9 | PŘÍLOHA I — poznámka pod čarou8 |

PŘÍLOHA I — poznámka pod čarou10 | — |

PŘÍLOHA I — poznámka pod čarou11 | PŘÍLOHA I — poznámka pod čarou9 |

PŘÍLOHA I — poznámka pod čarou12 | PŘÍLOHA I — poznámka pod čarou10 |

PŘÍLOHA I — poznámka pod čarou13 | PŘÍLOHA I — poznámka pod čarou11 |

PŘÍLOHA II — poznámka pod čarou2 | — |

PŘÍLOHA II — poznámka pod čarou3 | — |

PŘÍLOHA II — poznámka pod čarou4 | — |

PŘÍLOHA II — poznámka pod čarou5 | PŘÍLOHA II — poznámka pod čarou1 |

PŘÍLOHA II — poznámka pod čarou6 | PŘÍLOHA II — poznámka pod čarou2 |

PŘÍLOHA II — poznámka pod čarou* | PŘÍLOHA II — poznámka pod čarou* |

PŘÍLOHA III | PŘÍLOHA III |

PŘÍLOHA IV | PŘÍLOHA IV |

PŘÍLOHA VI | PŘÍLOHA V |

PŘÍLOHA VII | PŘÍLOHA VI |

PŘÍLOHA V | PŘÍLOHA VII |

ČÁST B

Nařízení pozměňující nařízení (EHS) č. 3094/86

| Úřední věstník |

| číslo | strana | datum |

Nařízení (EHS) č. 4026/86 | L 376 | 1 | 31. 12. 1986 |

Nařízení (EHS) č. 2968/87 | L 280 | 1 | 3. 10. 1987 |

Nařízení (EHS) č. 3953/87 | L 371 | 9 | 30. 12. 1987 |

Nařízení (EHS) č. 1555/88 | L 140 | 1 | 7. 6. 1988 |

Nařízení (EHS) č. 2024/88 | L 179 | 1 | 9. 7. 1988 |

Nařízení (EHS) č. 3287/88 | L 292 | 5 | 26. 10. 1988 |

Nařízení (EHS) č. 4193/88 | L 369 | 1 | 31. 12. 1988 |

Nařízení (EHS) č. 2220/89 | L 211 | 6 | 22. 7. 1989 |

Nařízení (EHS) č. 4056/89 | L 389 | 75 | 30. 12. 1989 |

Nařízení (EHS) č. 3500/91 | L 331 | 2 | 3. 12. 1991 |

Nařízení (EHS) č. 345/92 | L 42 | 15 | 18. 2. 1992 |

Nařízení (EHS) č. 1465/92 | L 155 | 1 | 6. 6. 1992 |

Nařízení (EHS) č. 2120/92 | L 213 | 3 | 29. 7. 1992 |

Nařízení (EHS) č. 3034/92 | L 307 | 1 | 23. 10. 1992 |

Nařízení (EHS) č. 3919/92 | L 397 | 1 | 31. 12. 1992 |

Nařízení (ES) č. 1796/94 | L 187 | 1 | 22. 7. 1994 |

Nařízení (ES) č. 1173/95 | L 118 | 15 | 25. 5. 1995 |

Nařízení (ES) č. 1909/95 | L 184 | 1 | 3. 8. 1995 |

Nařízení (ES) č. 2251/95 | L 230 | 11 | 27. 9. 1995 |

Nařízení (ES) č. 3071/95 | L 329 | 14 | 30. 12. 1995 |

--------------------------------------------------