1.7.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 170/12

(1)

Cílem nařízení (ES) č. 2160/2003 je zajistit, aby byla přijata vhodná a účinná opatření na zjišťování a tlumení salmonel a jiných původců zoonóz na všech úrovních produkce, zpracování a distribuce, zejména pak na úrovni primární produkce, aby se snížil jejich výskyt a riziko, jež představují pro veřejné zdraví.

(2)

Podle uvedeného nařízení je třeba stanovit cíl Společenství zaměřený na snížení výskytu všech sérotypů salmonely s významem pro veřejné zdraví v reprodukčních hejnech druhu Gallus gallus na úrovni primární produkce.

(3)

Nařízení (ES) č. 2160/2003 stanoví, že cíl Společenství má zahrnovat číselné vyjádření maximálního procenta epizootologických jednotek, které zůstávají pozitivní, a/nebo minimálního procenta snížení počtu epizootologických jednotek, které zůstávají pozitivní, jakož i nejzazší termín, do kterého musí být cíle dosaženo, a definici testovacích programů nezbytných pro ověření toho, zda bylo cíle dosaženo. Popřípadě je také třeba zahrnout definici sérotypů, které mají význam pro veřejné zdraví.

(4)

Nařízení rovněž stanoví, že po přechodné období se cíl Společenství stanovený pro reprodukční hejna ptáků Gallus gallus týká pěti nejčastějších sérotypů salmonel u salmonelóz lidí, které se mají identifikovat na základě údajů shromážděných prostřednictvím systémů sledování prováděných ve Společenství.

(5)

Informace ze systémů sledování prováděných ve Společenství ukazují, že pět nejčastějších sérotypů salmonel u salmonelóz lidí je Salmonella enteritidis, Salmonella hadar, Salmonella infantis, Salmonella typhimurium a Salmonella virchow. Cíl Společenství stanovený tímto nařízením by se proto měl týkat výše uvedených sérotypů.

(6)

Aby bylo možno stanovit cíl Společenství, měly by být k dispozici srovnatelné údaje o výskytu dotyčných sérotypů salmonel v reprodukčních hejnech druhu Gallus gallus v členských státech. Minimální požadavky na tlumení salmonel v souladu se směrnicí Rady 92/117/EHS (2) byly použity jako základ pro shromažďování příslušných údajů o výskytu v členských státech. V roce 2004 byly tyto informace shromažďovány během příslušného časového období ve všech členských státech.

(7)

Aby bylo možno ověřit, zda bylo cíle dosaženo, a s ohledem na relativně nízký výskyt příslušných sérotypů salmonely v reprodukčních hejnech druhu Gallus gallus ve Společenství je nezbytné zorganizovat opakované odebrání vzorků u reprezentativního počtu hejn dostatečné velikosti, což by mělo být nejméně 250 ptáků, jak to požadovala směrnice 92/117/EHS.

(8)

Testovací program potřebný pro zjištění, zda bylo dosaženo cíle Společenství, je značně odlišný a pravděpodobně citlivější než testovací program, kterého bylo užito při shromažďování srovnatelných údajů v členských státech podle směrnice 92/117/EHS. Je proto nezbytné provést přezkum cíle Společenství maximálně po jednom roce provádění odpovídajících vnitrostátních kontrolních programů.

(9)

V důsledku časového období, po které byly informace shromažďovány, nebyly údaje k dispozici před stanovením cíle Společenství k datu stanovenému v příloze I nařízení (ES) č. 2160/2003 ve vztahu k reprodukčním hejnům Gallus gallus. Datum stanovení cíle by proto mělo být posunuto o šest měsíců a nařízení (ES) 2160/2003 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(10)

Opatření plánovaná v čl. 4 odst. 5 nařízení (ES) č. 2160/2003 zaměřená na stanovení cíle Společenství, pokud jde o reprodukční hejna druhu Gallus gallus během přechodného období, jsou založena na metodách pro tlumení salmonely stanovených již ve směrnici 92/117/EHS a ostatní aspekty opatření se týkají řízení rizik. Opatření stanovená tímto nařízením připravila pracovní skupina za účasti Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA). Bez dotčení požadavku stanoveného v článku 15 nařízení (ES) č. 2160/2003 konzultovat s EFSA jakoukoliv otázku, která by mohla mít významný dopad na veřejné zdraví, není na tomto stupni konzultace s EFSA nezbytná.

(11)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

a)

v líhni; nebo

b)

v hospodářství.

a)

rutinní odběr vzorků každých 16 týdnů v líhni, což v tomto případě nahradí příslušný odběr vzorků na podnět hospodářského subjektu;

b)

rutinní odběr vzorků v hospodářství dvakrát během produkčního cyklu; první se provádí během čtyř týdnů po přechodu do snáškové fáze nebo snáškové jednotky a druhý ke konci snáškové fáze, nejdříve osm týdnů před koncem produkčního cyklu;

c)

potvrzující odběr vzorků v hospodářství, který následuje po zjištění dané salmonely z odběru vzorků v líhni.

a)

během čtyř týdnů následujících po přechodu do snáškové fáze nebo snáškového období;

b)

ke konci snáškové fáze, nejdříve osm týdnů před koncem produkčního cyklu;

c)

kdykoliv během produkce, s dostatečným časovým odstupem od vzorků uvedených pod písmeny a) a b).

a)

Směsné vzorky výkalů složené z několika vzorků čerstvých výkalů, z nichž každý váží nejméně 1 g a které byly odebrány namátkově z určitého počtu míst v budově, ve které jsou ptáci chováni, nebo, pokud mají ptáci volný přístup do více než jedné budovy určitého hospodářství, z každé skupiny budov v hospodářství, ve kterém jsou ptáci chováni. Výkaly mohou být sloučeny pro účely rozboru tak, aby vznikly minimálně dva vzorky.

Počet míst, z nichž se mají odebírat jednotlivé vzorky výkalů, aby bylo možno vytvořit směsný vzorek, je tento:

b)

Pět párů stíracích manžet:

Používané stírací manžety mají mít dostatečné absorpční vlastnosti, aby nasákly vlhkost. Přípustné jsou i „gázové ponožky“.

Povrch stíracích manžet se navlhčí vhodným roztokem (např. 0,8 % chloridem sodným a 0,1 % peptonem ve sterilní deionizované vodě, nebo sterilní vodou).

Pohyb po ploše se provádí takovým způsobem, aby byly vzorky odebírány reprezentativně ze všech částí daného sektoru, včetně podestýlky a roštů, jestliže jsou rošty bezpečné pro chůzi. Do odběru vzorků se zahrnou všechny jednotlivé posady v budově. Po skončení odběru vzorků ve vybraném sektoru musí být stírací manžety opatrně odstraněny tak, aby se neuvolnil přichycený materiál.

Stírací manžety mohou být sloučeny pro účely rozboru tak, aby vzniky minimálně dva vzorky.

c)

U reprodukčních hejn chovaných v klecích může vzorek sestávat z přirozeně smíchaných fekálií z trusných pásů, škrabáků nebo hlubokých trusných jímek, v závislosti na typu budovy. Odeberou se dva vzorky o hmotnosti alespoň 150 g pro samostatné testování:

V budově je obvykle několik řad klecí. Směsné vzorky z každé řady jsou zastoupeny v celkovém směsném vzorku. Z každého hejna se odeberou dva směsné vzorky, jak je uvedeno níže.

V systémech, kde jsou pásy nebo škrabáky, jsou tyto spuštěny v den odběru vzorků před provedením odběru.

V systémech, kde jsou deflektory (shrnovače) pod klecemi a škrabáky, se odeberou směsné vzorky, které se usadily na škrabáku po jeho chodu.

U kaskádových klecí, kde nejsou pásy nebo systém škrabáků, je nezbytné odebrat směsné fekálie z hluboké jímky.

Systém trusných pásů: směsné fekálie se odebírají z výstupních konců pásů.

a)

Rutinní odběr vzorků probíhá podle bodu 2.2.2.1.

b)

Potvrzující odběr vzorků následující po zjištění dané salmonely z odběru vzorků v líhni se provádí takto:

Kromě odběru vzorků podle bodu 2.2.2.1 může odběr zahrnovat vzorek ptáků odebraný namátkově z každé budovy v hospodářství, obvykle do pěti ptáků na budovu, pokud orgán nepovažuje za nezbytné odebrat vzorek vyššího počtu ptáků. Zkoumání spočívá v testu pro výzkum antimikrobiálních látek nebo inhibičního účinku na růst bakterií ve vzorcích. Test je považován za neúspěšný, jestliže je kterýkoliv z ptáků pozitivní.

V případě, že není zjištěna přítomnost dané salmonely, ale jsou zjištěny antimikrobiální látky nebo inhibiční účinek na růst bakterií, opakuje se odběr vzorků u hejna na danou salmonelu a inhibiční účinek na růst bakterií, dokud není zjištěn žádný inhibiční účinek na růst bakterií nebo dokud nedojde k vyhubení reprodukčního hejna. Ve výše uvedeném případě bude reprodukční hejno pro účely cíle Společenství započítáno jako infikované.

c)

Podezřelé případy

Ve výjimečných případech, kdy má příslušný orgán důvodné podezření na falešně negativní výsledky při prvním úředním odběru vzorků v hospodářství, je možno provést druhý úřední potvrzující odběr vzorků složených z fekálií nebo ptáků (pro zjištění salmonely v orgánech).

Ve výjimečných případech, kdy má příslušný orgán důvodné podezření na falešně pozitivní odběr vzorků provedený na podnět hospodářského subjektu v hospodářství, může být proveden následný úřední odběr vzorků.

a)

vložit do 1 litru pufrované peptonové vody předehřáté na pokojovou teplotu a lehce promíchat;

b)

pokračovat v kultivaci vzorku za použití metody detekce uvedené v bodu 3.2.

a)

opatrně odstranit pár stíracích manžet (nebo „ponožek“), aby nedošlo k uvolnění přichycených fekálií, a vložit do 225 ml pufrované peptonové vody předehřáté na pokojovou teplotu;

b)

pokud je pět párů stíracích manžet sloučeno do dvou vzorků, dát pět samostatných vzorků do minimálně 225 ml pufrované peptonové vody a zajistit, aby v ní byly vzorky úplně ponořeny;

c)

krouživým pohybem dosáhnout úplného nasáknutí vzorku a pokračovat v kultivaci za použití metody detekce uvedené v odstavci 3.2.

a)

v laboratoři vložit každý vzorek (nebo popřípadě směsný vzorek) do pufrované peptonové vody stejného váhového množství a lehce promíchat;

b)

nechat vzorek změknout po dobu 10–15 minut a pak lehce promíchat;

c)

ihned po promíchání oddělit 50 g směsi a přidat do 200 ml pufrované peptonové vody předehřáté na pokojovou teplotu;

d)

pokračovat v kultivaci vzorku za použití metody detekce uvedené v bodu 3.2.

a)

podrobný popis možností používaných u systému odběru vzorků a popřípadě typu odebíraných vzorků;

b)

počet stávajících reprodukčních hejn a testovaných hejn;

c)

výsledky testování;

d)

vysvětlení výsledků, zejména pak výjimečných případů.